Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: středa 05. listopadu 2003, 16:46 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Zdeněk Bambas

Ředitel Dopravní policie České republiky Zdeněk Bambas slibuje další velké policejní akce proti bezohledným a neukázněným řidičům.

Zdeněk Bambas
Zdeněk Bambas ve studiu BBC

Největší zločinec v zemi, tak označil situaci na českých silnicích na začátku roku v rozhovoru pro BBC policejní prezident Jiří Kolář:

Jiří Kolář (zvukový záznam): Tady musím zmínit především to, že mně dělá velké vrásky právě bezpečnost a minulost silničního provozu, protože největším zločincem v této zemi je opravdu doprava. Vemte si, že máme kolem dvanácti set osob mrtvých jako důsledek dopravních nehod a vychází to zhruba na tři a půl osoby denně.

I když policejní prezident Jiří Kolář začátkem roku v Interview BBC přiznal, že situace na silnicích České republiky je jedním z největších bezpečnostních rizik v zemi, policii se v boji proti tomuto riziku nedaří. Za prvních devět měsíců letošního roku se počet nehod zvýšil o víc než pět procent. Počet lidí, kteří při nehodě zemřeli, stoupl o šest procent. Nejen o situaci na silnicích v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes ředitel Dopravní policie České republiky Zdeněk Bambas. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Přesně měsíc od historicky největší dopravně-bezpečnostní akci v dějinách České republiky, rozumějme od akce Kryštof, do které se zapojilo sedmadvacet tisíc policistů, začala v úterý akce další, tentokrát bez názvu, je to pravda?

Už se jí říká Kryštof II.

Myslel jsem, zda jí neříkáte Cruchot, jak tyto akce přezdívá opozice, rozumějme Občanská demokratická strana?

Pro nás pro policisty je to akce X, a to X znamená všeobecné zaměření.

Kdy vůbec akce dostávají svůj název, jako například akce Kryštof, která se konala na přelomu září - října?

Ona jí nikdy nedostala. To je trošku jinak. My máme rozdělené bezpečnostní akce, dopravně-bezpečnostní akce písmeny, například tato akce je X, to znamená všeobecně zaměřená, nebo Y akce, to je zaměřená na alkohol, pak jsou zaměřené na rychlost. Tato není specializovaná na nic, je to akce X. A že se jí začalo říkat Kryštof, to je víceméně náhoda. Někdo se zeptal, kdo je vlastně patron přepravců, poutníků a už to bylo, ale to je spíše hraní se slovy.

Když říkáte, že ta akce probíhající právě nyní není zaměřena na něco konkrétního, znamená to, že je zaměřená na všechny přestupky, kontroly technického stavu vozidel a podobně?

Přesně tak. Samozřejmě důraz je vždycky kladen na přestupky, které jsou největším nebezpečím pro bezpečnost, to znamená alkohol, rychlost a tak dále, ale neomezuje se na to, je prostě zaměřena na všechno.

Považujete za správné, že informace o začátku té právě probíhající akce unikla, stejně jako veřejnost už nyní ví, že policisté kvůli této akci mají pohotovost do sobotní jedenácté hodiny večerní, tedy, že skončí v sobotu v jedenáct?

Já vím, že ta akce v sobotu v jedenáct neskončí, takže jestli to uniklo v této podobě, tak to není zcela pravda.

Skončí dřív?

Já vám to neřeknu. On k tomu není důvod. A to, že tato informace unikla, tak to sice dobře není, ale na škodu taky ne, protože smyslem celé té policejní práce je zvýšit bezpečnost na silnicích. A jestli tím, že se všichni řidiči dokonce předem, v tomto případě, o té akci dozvědí a budou si dávat pozor a budou jezdit opatrně, tak tu svůj efekt přineslo.

A co když spíš ani nevyjedou, počkají si, možná, říkáte, že v sobotu ta akce neskončí, počkají si do neděle či do nějakého jiného termínu a pak se budou na silnicích chovat tak, jak se na silnicích chovají?

Tohle je samozřejmě druhá stránka toho faktu, že ta akce byla zveřejněna, ale prostě nedá se říct jednoznačně, že by to pouze škodilo, únik této informace. Ostatně žádný stupeň utajení ta akce nemá.

Když se zaměříme na první zprávy a informace, například mluvčí zlínské policie Ivana Baťová konstatovala, že řidiči s vědomím této nové akce jezdili opatrněji a za prvních pět hodin nechytili například někoho, kdo by před jízdou požil alkohol. I ředitel ostravské policie Rostislav Pavliska po úterním dopoledni tvrdil, že podle jeho zkušeností jezdí řidiči mnohem bezpečněji. Podívejme se do ulic, ptal se Tomáš Pavlíček jednoho z policistů, kteří na této akci zasahují.

POLICISTA (zvuková ukázka): Já si osobně myslím, že těch lidí je pořád málo, že je stále málo policistů, nehledě na to, že dneska řidiči jsou hrozně agresivní, hrozně nervózní, každý má naspěch a pak to dopadá tak, jak to dopadá, že jo.

Tomáš PAVLÍČEK, redaktor (zvuková ukázka): Myslíte si, že akce tohoto typu jednorázové zkontrolování dokladů a tak dále, že přinesou nějaký efekt?

POLICISTA (zvuková ukázka): Nevím, jestli přinesou. Myslím si, že částečně aspoň ano, že ta doprava se zpomalí a že ty řidiči budou jezdit slušněji.

Jeden z policistů, který se účastní právě probíhající dopravně-bezpečnostní akce na silnicích České republiky. Jak by se dopravní ředitel, rozumějme ředitel Dopravní policie České republiky Zdeněk Bambas, vyrovnal s tou námitkou, že stále je ještě málo dopravních policistů?

Dopravních policistů nemůže být nikdy dost. Zejména s českou legislativou, která neumožňuje dosud řešit dopravní přestupky, třeba tak, jako ve Velké Británii, kde těch policistů v těch ulicích, těch dopravních myslím, je podstatně méně, tu dopravu sledují kamerové systémy, automatické radary bezobslužné a všechno, ty přestupky se řeší následně. To v České republice dost dobře nejde, to následné řešení, protože je neefektivní. My, když někde postavíme radar, tak je téměř nutnost ho postavit o kus dál, byla pokladna a policisté, kteří ty přestupky budou řešit. A musím prostě jenom opakovat, že při takovéto činnosti těch policistů nemůže být nikdy dost.

Kolik máte nyní ve vašem stavu policistů?

Těch policistů, kteří se zabývají dohledem nad silničním provozem, je tisíc čtyři sta.

Kolik byste považoval, řekněme, za reálný stav, aby se situace na českých silnicích zlepšila, byť vím, že vstupujete do této diskuse, že dopravních policistů v České republice nebude nikdy dost?

Já si myslím, že ten problém v počtu dopravních policistů vůbec není, protože v civilizovaných zemích jich žádné významné množství víc taky není, že ten problém je právě v té legislativě, v těch represích, která ta policie používá, aby to, že se neukázněný řidič střetne s policistou, aby to bylo pro něj prostě tak odstrašující, že se toho přestupku nedopustí.

Když ale ještě zůstanu u počtu lidí, už jsem zmiňoval, že do největší, zatím největší dopravně-bezpečnostní akce v dějinách České republiky, tedy do akce Kryštof, jak byla nazvána, bylo zapojeno na dvacet sedm tisíc policistů. Dopravním policistům vypomáhala pořádková policie, pohraničníci, kriminalisté. Můžete prozradit, kolik lidí je právě v té právě probíhající akci?

To číslo je trošku zavádějící, protože to jsou součty, to jsou součty za celých pět dní, co ta akce fungovala a fungovala většinou ve dvou směnách. Takže, když se tito policisté sečetli, tak to bylo těch dvacet sedm tisíc, ale ve skutečnosti v každém jednom okamžiku na té silnici jich bylo při té akci Kryštof tři tisíce asi tři sta.

A nyní v těchto dnech?

Nyní bych to odhadl kolem třech tisíc, o něco málo méně.

Bude delší ta akce právě probíhající, než byl Kryštof?

Já vám to neřeknu.

Já to zkusit musím.

Ne. Sám jste už svými otázkami v podstatě...

Naznačil na účinnosti, neúčinnosti.

...poukázal na to, že zveřejňovat tuto informaci má taky svá negativa. A já si myslím, když to veřejnost vědět nebude, tak to bude asi lepší.

Co především bude ředitel Dopravní policie České republiky Zdeněk Bambas považovat za úspěch, v souvislosti s tou druhou rozsáhlou bezpečnostní akcí, která navazuje na Kryštofa?

Tak ten úspěch se vyhodnocuje těžko, protože žádná měřítka na bezpečnost nebo na úspěšnost bezpečnostních akcí nemáme, ale když jsme vyhodnocovali toho prvního obřího Kryštofa, tak třeba počet zahynulých osob na silnici vůči dlouhodobému průměru byl přesně poloviční. To jako efekt bych považoval asi za nejdůležitější. A kdyby se nám to povedlo i při této repríze, tak bych byl spokojen, ale nedá se samozřejmě jednoznačně říct, že za to může pouze ta policejní akce, protože těch vlivů ředitelé ovlivňují tu bezpečnost, těch je víc.

Považujete podle těch dosavadních informací, které máte k dispozici, po prvních hodinách konání té druhé akce, rozumějme tedy Kryštof II, pokud jí někdo bude chtít pojmenovávat, zatím úspěšnou?

Zatím tuto druhou akci nemáme z čeho vyhodnocovat, takže to bych se zdržel soudu. A pro zajímavost takový efekt, který jsme neplánovali, toho prvního Kryštofa, který mě velmi potěšil, bylo, že jsme dokázali zaplavit stanice technické kontroly, že jsme dokázali zprostředkovaně vykoupit výstražné trojúhelníky, lékárničky, že se řidiči masově začali zabývat technickým stavem a vybavením svých vozidel, a to je určitě velmi efektivní.

Pane řediteli, když hovoříte o první akci Kryštof, považujete dodnes za dobře zodpovězenou veřejnosti daňovým poplatníkům ony, nazvěme to zmatky, které provázely vůbec počítání akce Kryštof, protože původně dostala veřejnost, rozumějme novináři, informaci, že Kryštof skončí nedělí, přišel tragický víkend po akci Kryštof a akce byla údajně ukončena v pátek. Kdy i vlastně vysocí policejní činitelé tvrdili v různých médiích, že akce Kryštof skončila až v neděli a teprve po tom smolném víkendu se začala ta informace brát zpátky. Považujete argumentaci vedení policie za důvěryhodnou, kdy vlastně Kryštof skončil?

Můžu se vší seriózností říct, že akce Kryštof byla od prvopočátku plánována na pět dnů a můžu to říct, protože jsem jí sám dával na papír. Takže vím, od prvního okamžiku se počítalo, že to bude od pondělí do pátku.

Ale bezesporu také víte, co tvrdili, ať už plukovník Huml v rozhovoru pro Večerník Praha, či policejní mluvčí Kosinová v rozhovoru pro Český rozhlas, kdy naznačovali, že ta akce měla končit až v neděli?

Já přesně nevím, kde tento chaos vzniknul, ale v průběhu toho Kryštofa, řekl bych někdy ve středu, bylo rozhodnuto o navazující akci, která bude na víkend podstatně menšími silami, tam byla možná pětina, možná ani ne, sil, protože bylo uznáno za žádoucí, aby ta akce neskončila ze dne na den, aby prostě ti policisté nezmizeli ze silnici. A patrně, nejenom veřejnost, ale novináři, ale i ti policisté nabyli dojem, že se prostě ta akce prodloužila.

To znamená, že ti, kteří to tvrdili médiím, tak si pravděpodobně chybně spojily dvě akce. Jednu rozsáhlou, kterou byl Kryštof a pak tu menší, sobotní?

Sloučili je do jedné, ale opravdu to byly akce dvě.

Co se týče těchto akcí. Stav na českých silnicích označil 2. ledna v Interview BBC policejní prezident Jiří Kolář za největšího zločince v zemi. Připomeňme si lednová slova policejního prezidenta.

Jiří KOLÁŘ (zvuková ukázka): My se tím zabývat musíme. I toto je bezpečnostní riziko. A já hodně spojuji právě ty negativní důsledky, které máme v letošním roce, spojuji s novelou a sice s takzvaným, já to někdy nazývám zhroucením sankčního systému. Zhroucení v tom, že jestliže ta sankce není bezprostřední přímo v tom terénu, přímo na ulici, ale je někam odložena, to znamená do nějakého řízení, není řešena okamžitě, není tam ten důsledek, například pokud jde o řidičský průkaz, to předběžné opatření zadržení řidičského průkazu a tak dál, tak to odložení znamená, že buď ta sankce nenastane vůbec, rozmělní se určitým způsobem, anebo není účinná.

Druhý leden 2003 a slova policejního prezidenta Jiřího Koláře v rozhovoru pro BBC. Přestože policie situaci na silnicích označila za svou prioritu pro letošní rok, moc se jí nedaří. Zde jsou fakta. Za prvních devět měsíců letošního roku se počet nehod zvýšil o víc než pět procent. Při nehodách zemřelo o šest procent víc lidí než ve stejném období loňského roku a škody při nehodách se zvýšily o osm procent. Čemu nebo komu vy osobně, jako ředitel dopravní policie, kladete za vinu, že téměř všechny ukazatele, které jsou k dispozici v policejních statistkách se za prvních devět měsíců letošního roku zvýšily?

Těch důvodů je tak moc a analýza té nehodovosti je tak složitá věc, že to je otázka pro výzkumný ústav, to není otázka pro policisty. A jestli pan prezident Kolář říkal to, co jsme teďko slyšeli, tak on nejenom to říkal, ale i konal a prohlásil letošní rok za rok bezpečnosti silničního provozu...

Přesto čísla hovoří jinak?

My těžko dokážeme říct, jak by to vypadalo, kdyby tomu tu pozornost nevěnoval. A to, že se odehrála akce Kryštof a odehrály se další, těch akcí bylo už asi patnáct.

Od začátku letošního roku?

Od začátku letošního roku, i když teď, ta byla samozřejmě daleko nejrozsáhlejší, tak to je splnění toho, co pan prezident Kolář sliboval a ono to má taky negativní stránky, protože my dohlížíme nad silničním provozem nepřetržitě, jako dopravní služba. Ale ten počet lidí, která dopravka má, těch je opravdu velmi málo. A tato akce znamená, že jsou masově nasazeni policisté dalších policejních služeb, to je zejména pořádková služba, ale taky cizinecká, pohraniční, kriminální a ta práce někde chybí, protože to oni mají svou činnost, své poslání.

A myslí si ředitel dopravní policie Zdeněk Bambas, že by podobné akce, jako je Kryštof I, a nyní probíhající akce Kryštof II, měly mít ještě pokračování v takovém masovém měřítku, protože situace na českých silnicích je skutečně varující, to znamená, že by do konce roku ještě podobné akce se konat měly?

Vzhledem k tomu, že jsme třeba toho Kryštofa vyhodnotili jako úspěšnou akci, tak by bylo velmi rozumné, žádoucí, aby se té akce opakovaly a myslím si, že můžu slíbit, že se opakovat i budou.

Do prosince ještě?

Do prosince, možná třeba ne, tak úplně masivní, jako byl ten Kryštof, protože to opravdu si policie hrábla do svých možností až na dno.

Však vy jste ostatně přiznal, že práce stojí a může stát a může to poškozovat další složky policie takové akce?

Samozřejmě. Když někde vezmeme tři tisíce policistů z její rozdělané práce, tak by asi nebylo seriózní tvrdit, že někde nechybějí. Samozřejmě chybějí, je to věc posouzení únosnosti.

A neukazuje se, že taková akce je v tom případě téměř ohrožující jiné složky bezpečnosti v zemi?

To snad ne, ale úplně, jako optimální to nebylo, a to je taky důvodem, proč třeba dnes při podobné akci těch policistů je nasazeno zhruba o těch deset procent méně.

Další téma, novela zákona o provozu na pozemních komunikacích. Ministr dopravy Milan Šimonovský řekl před několika okamžiky BBC, že už je nachystána novela tohoto zákona. Ta má podle Milana Šimonovského daleko lépe vymáhat sankce.

Milan ŠIMONOVSKÝ (zvuková ukázka): Celá ta novela zákona ale zpřesňuje některé instituty tak, aby vůbec správní orgány, to znamená ne policie, policie pouze dozoruje na silnicích, ale správní orgány řeší ve správním řízení přestupky řidičů. A tyto orgány na pověřených obcí nejsou schopny dostat řidiče, který se bez přestupku dopustili, na projednání. To znamená, zavádí se zde pořádková pokuta, jako další možnost, zavádí se kauce cizinců, kteří v současné době naprosto beztrestně porušují pravidla silničního provozu. A zavádí se zde také institut, že za vozidlo v každé chvíli je odpověden provozovatel vozidla, pokud neoznačí řidiče v době nehody, to je také velmi dobrý lék na současné, velmi rozšířené, rozšířený usus, kdy provozovatel tvrdí, že řídila osoba blízká, on nesdělí nic, co by jí mohlo přitížit. To jsou věci, které nás nepřibližují do Evropy. A já budu dělat všechno proto, aby tato zpřísněná pravidla, která platí všude v Evropě okolo nás, platila také tady v České republice.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr dopravy Milan Šimonovský, a tak charakterizuje novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která by s největší pravděpodobností měla začít platit k červenci příštího roku. Když bych položil, řekněme, provokativní otázku řediteli Dopravní policie České republiky Zdeňku Bambasovi, zda policie současný stav zákona o provozu na pozemních komunikacích a onen sankční systém nepřeceňuje v souvislosti s tím, že to je hlavní příčina problémů stavu dopravy situace, bezpečnostně-dopravní situace na českých silnicích, nepřeceňujete to?

Zcela jistě ne. Já si myslím, že to, co říkal pan ministr Šimonovský, je velmi žádoucí. Dokonce si myslím, že nemůže zůstat u tohoto, protože už to, o čem mluvil, se dotýká nejenom zákona o provozu na pozemních komunikacích, ale taky správního řádu zákona o přestupcích a tak dále. Smysl, už jsem to tady dneska řekl, smysl té legislativy musí být takový, že řidič se musí bát páchat přestupky, musí se bát toho, že když něco provede, tak neuteče sankci, a to dnes není.

A co kdybych vám řekl, že to možná není i vinou policie, protože už nyní máte nástroje jako policisté v rukou, které byste mohli využívat a uplatňovat, například, zkrátka když ve Velké Británii zadrží policie opilého šoféra, tak ho nejen, že zadrží, vezme ho a postaví ho k soudu nebo zavede ho k soudu a tam může být obviněn pro ohrožování obecné bezpečnosti a soud následně rozhodne, zda bude takový řidič potrestán, či nikoli. Ostatně stejný paragraf je i v českém právním řádu, jenže policie ho nevyužívá?

Policie nemůžeme využívat zákony interpretací z Velké Británie. Řízení motorového vozidla, pakliže to není opakovaný čin, pakliže někoho nezraníte nebo nezpůsobíte významnou škodu, prostě není trestný čin, není veřejné ohrožení, je to přestupek.

Mělo by podle vás dojít k takové tedy změně, když tvrdíte, že v českém právním řádu, to co je v britském, není možné, na tom trváte, že není možné, když někdo řídí pod vlivem alkoholu a policisté ho zastaví, tak použít prvek v zákoně, v trestním řádu obecného ohrožení?

To v žádném případě nejde. Ten problém dokonce není příliš použitelný, není efektivní ani ten přestupek nebo to, co zákon dává, už třeba kvůli tomu, že aby mohl být řidiči alespoň vysloven zákaz činnosti, nemluvím o kriminalizaci, tak musí proběhnout správní řízení. A správní řízení musí proběhnout ve lhůtě jednoho roku, pak uplyne lhůta a ten řidič už není potrestatelný. A docílit zdržování celého toho správního řízení tak, aby uplynula ta roční lhůta, pro zkušeného advokáta není příliš velký problém. Tím spíš, že u nás v minulých letech přešlo tohle správní řízení od policie na civilní úřady, které nejsou příliš tak zběhlé, dokonce od začátku letošního roku obce s rozšířenou působností. A prostě zkušený řidič, který má na toho právníka, který se vyzná, musí mít tak moc velké obavy, že když ho ta policie chytí, že z toho bude mít vůbec jakýkoliv postih.

Měl by se podle Zdeňka Bambase do českého právního řádu dostat ten model britský, rozumějme obecné ohrožení, zadržení okamžitě řidiče a předvedení před soud, jestliže řídí pod vlivem alkoholu?

Tak daleko jsem o tom ještě neuvažoval.

A pokud byste teď měl uvažovat nahlas, tak jaká by byla vaše úvaha?

Muselo by to být diferencováno, třeba o jaký stupeň opilosti by mělo jít, jo. Zase na druhé straně v České republice je povolena hladina alkoholu nula, v Británii, pokud vím, asi půl promile, což v České republice by mohl být už zákaz činnosti. Nedá se takhle říct, alkohol rovná se takto závažný postih, muselo by to být vázáno na další okolnosti.

Když se ještě zaměříme na chování policistů po policejní akci Kryštof, Česká televize a Mladá fronta Dnes udělaly společně průzkum, ve kterém naznačily, že sami policisté v poměrně velkém množství zneužívají, respektive porušují dopravní předpisy v zemi. Vyhodnotil jste, vy, jako ředitel dopravní policie, ony dvě reportáže, rozumějme České televize a Mladé fronty Dnes?

Já myslím, že je dobře, že si tuto kritiku policie vykoledovala, aby s tímto letitým problémem začala něco dělat, protože je to nesmírná ostuda. A jestli policie chce mít důvěru veřejnosti, ona nechce, ona jí nutně potřebuje, tak se prostě na silnici policisté nemůžou chovat jako rovnější mezi rovnýma.

To znamená, že byli potrestáni už ti policisté a bylo, řekněme, s nimi zahájeno nějaké řízení, které televize ukazovala na obrazovkách?

Teď nevím, o čem konkrétně mluvíte.

O reportáži pořadu Fakta.

Policie začala významným způsobem a dost podrobně začít sledovat taky své vlastní příslušníky a vyvozovat z toho kázeňské důsledky.

Policejní brněnský ředitel Jaroslav Vaněk oznámil, že propustil v uplynulých dnech ze služby pět policistů. Dva jsou podezřelí, že při akci Kryštof vybrali pokutu a nevydali za ní pokutový blok. Třetí policista prý neplnil služební povinnosti. Čtvrtý čelí podezření, že ukradl věci ze zajištěného auta. Pátý byl jednatelem soukromé firmy, i když to jasně zakazuje zákon. Kolik lidí vy jste při tom sankčnějším uplatňování pravidel vůči samotným policistům, aby oni šli příkladem, když vynucují zákony u obyčejných občanů, kolik vy lidí jste potrestal v uplynulém, řekněme, měsíci?

Já osobně žádného, protože toto patří do kompetence krajských a okresních ředitelů policie, protože oni mají takzvanou kázeňskou pravomoc nad těmi policisty, kteří slouží na ulicích.

Zatím se ten brněnský příklad ukazuje jako ojedinělý, další jsem nezaregistroval, těch pět propuštěných policistů?

Já si myslím, že to se jenom sešlo těch pět věcí najednou, a to je trošku něco jinýho, o čem jsme mluvili, protože toto už jsou trestné činy policistů. Tím se zabývá Inspekce ministra vnitra. A není to úplně to, co jsem měl namysli. Policista, který si prostě troufá zaparkovat na přechodu pro chodce, na chodníku a kde si vzpomene, protože má pocit, že se mu nemůže nic stát.

To znamená, jsou nyní v běhu u policie konkrétní akce a můžete říci nějaké statistiky, kdy jste vy zkoumali, jak se sami policisté řídí dopravními předpisy v zemi?

Nemám k dispozici tyto statistiky, ale jinak je to tak, jak jste řekl. Probíhají bezpečnostní akce, namířené dovnitř policie, sledující kázeň vlastních policistů, zejména v dopravě a je to dlouhodobá akce, to není, která by za týden skončila. Ta bude v té podobě, jak dneska probíhá, trvat ještě minimálně rok. A pak možná bude možnost statisticky vyhodnotit.

V každém případě po této odvysílané reportáži jste podnikli kroky a začala probíhat nějaká velká kontinuální akce?

Tak, proto jsem říkal, že je dobře, že si policie tuto kritiku vykoledovala, protože opravdu ta kritika toho byla příčinou.

Věřím, že, až dříve než za rok usednete, když říkáte, že tak za rok se bude vyhodnocovat, až brzo zasednete k těmto mikrofonům, takže řeknete konkrétní výsledky, kolik policistů bylo potrestáno a jak?

Budu-li je znát, velmi rád.

To předpokládám, kdo jiný by to měl znát, než ředitel Dopravní policie České republiky?

Tak na přestupky máme zase odbory, kontroly a stížnosti a oddělení kontroly a stížnosti, které jsou pověřeny touto činností.

Vrátím-li se k novele zákona o provozu na pozemních komunikacích, tak Milan Šimonovský v rozhovoru pro BBC vysvětlil i další zásadní novinku, a to je zavedení bodového systému.

Milan ŠIMONOVSKÝ (zvuková ukázka): Bodový systém je zaměřen vlastně na pravidelné porušování pravidel. To znamená, je to proti těm, kteří jsou dostatečně movití a nevadí jim sankce. To znamená, že tady si mohou nasbírat body, až dosáhnou dvanácti bodů, tak budou mít rok, rok klid od používání automobilů, který bude nařízen správním orgánem. A to myslím, že je pro ně ta sankce, která na ně bude platit. Pokud na ně neplatí, finanční, finanční postih, tak tento postih je pro ně možná výraznější.

Tolik ministr dopravy v rozhovoru pro BBC Milan Šimonovský. Pro zamezení korupce a přehlednost se v západních zemích všechny ty trestné body evidují v centrální databázi. A pokud člověk dosáhne v průběhu tří let dvanácti bodů, je mu automatický odebrán řidičský průkaz, to je například příběh Velké Británie. Počítáte s tím, že takový centrální systém bude také, aby se zabránilo korupci?

Ano, opisujeme od Velké Británie.

Kdy ten centrální systém zaveden bude? V případě, že ta novela o provozu na silničních, na pozemních komunikacích vstoupí v platnost k 1. červenci příštího roku?

Provozovatelem evidence řidičů a evidence vozidel je ministerstvo dopravy, takže to je otázka na ministerstvo dopravy, ale předpokládám, že jestli zákon tento postup, tuto činnost uzákoní, tak by měl uzákonit i lhůtu, do které by ten systém měl být vybudován. Ona evidence, centrální evidence řidičů je, to je v podstatě jenom otázka softwarového vybavení, takže ani není důvod, aby to trvalo dlouho, protože toto ministerstvo se na to může připravovat už dnes.

Když se zaměřím na poslední problém. Ve světě zpravidla bývají k tomu bodovému systému přirazeny i přesné pokuty. Pokud jsem studoval poslední návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, tak tam přesné pokuty stanoveny nejsou a dále je tam rozmezí sazeb pokut, není to negativní pro vás, jako pro policii, protože právě to rozpětí, řekněme, je i korupčním rozpětím?

Máte přesně pravdu. Mně to rozpětí velmi vadí, protože z toho technického hlediska není vůbec žádný důvod, aby to rozpětí bylo. Když existuje něco, co se jmenuje správní úvaha, že by ten, kdo ukládá tu sankci, měl zohlednit osobu /nesrozumitelné/ a okolnosti přestupků a tak dále. Ale mnohem více se mi líbí, že když někdo pojede po dálnici sto sedmdesát, tak je prostě za to takováto sankce, ať je to Pavel nebo Petr, bez jakéhokoliv rozpětí. Bohužel legislativci tvrdí, že to náš systém správního trestání neumožňuje, že u nás musí nějaké rozpětí být.

To znamená, že jste ani skrze své nadřízené, například mezi, ať už policejního prezidenta nebo popřípadě ministra vnitra, neuplatňovali to, aby došlo k nějaké dohodě a nebylo tam to rozpětí, ale konkrétní sankce?

Policie kdysi vydala, už je to pomalu deset let, vydala poměrně podrobný sazebník, kde jsme se snažili sjednocovat činnost, aby stejné tresty byly v Karviné jako v Karlových Varech. Nicméně pro toho policistu opravdu závazný je stejně správní řád a přestupkový zákon a tam holt to rozpětí je, ale ono by rozpětí možná ani tak moc nevadilo, ale u nás je to vždycky, to rozpětí začíná nulou. Takže řidič, kterého přistihneme s dvěma promili alkoholu v krvi, může dostat pokutu patnáct tisíc korun a dva roky zákaz činnosti, ale taky může dostat sto korun a je to zákonná sankce. A ministr Šimonovský slíbil a myslím, že se na tom pracuje, že to rozpětí, když musí zůstat, tak zůstane, ale bude spodní sankce zákazu činnosti pro takovýto přestupek. Takže je možno, že ten řidič příští rok už nedostane patnáct tisíc korun pokuty a dva roky, ale dostane třeba minimálně půlroku zákaz činnosti, a to už by byl takový pokrok proti tomu dnešnímu právnímu prostředí, že já si myslím, že to by nám velmi pomohlo.

Říká ředitel Dopravní policie České republiky Zdeněk Bambas, host Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut a za rozhovor, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a těším se na další setkání před těmito mikrofony.

Prosím, taky se těším, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

"Druhý" Kryštof: méně nehod

Lidové noviny, 6. 11. 2003, strana 4 - Ačkoliv na českých silnicích od úterka probíhá policejní akce, pro kterou se vžil název Kryštof II, došlo během úterka k téměř pěti stům dopravních nehod. "Na celém území ČR se stalo 488 dopravních nehod. O život přišli dva lidé, šest bylo těžce zraněno," řekla včera ČTK Eva Nováková z Centra dopravních informací. Akci přesto lze chápat jako dílčí úspěch. V průměru totiž na jeden den připadá Česku asi 520 nehod.

"Proti pondělí ubylo zhruba šedesát nehod a tři oběti," tvrdí i Nováková. Nejvíce nehod, téměř sto, bylo v Praze. Moravskoslezský kraj hlásil za úterý 52 nehod, z toho sedmnáct v Ostravě. V Jihomoravském kraji se stalo 49 nehod, z nichž k třiadvaceti došlo v Brně. Nejčastější příčinou bylo nedání přednosti v jízdě. "Nepřiměřená rychlost a alkohol byly další příčiny neštěstí na silnicích," doplňuje Nováková.

Na řidiče čeká 3000 policistů Současný zátah na motoristy, kteří nedodržují pravidla silničního provozu, navazuje na nedávnou kontroverzní akci. "Bude se kontrolovat totéž jako při akci Kryštof. Dbát se bude na technický stav vozidel, kontrolu dokladů, monitorovat se budou samozřejmě i přestupky," prohlásila mluvčí policejního prezidia Andrea Filipová. V akci jsou asi tři tisícovky policistů.

Podle šéfa dopravní policie Zdeňka Bambase bude dopravním policistům pomáhat méně pořádkových policistů než při akci Kryštof. "Pořádkoví policisté asistovat budou, ale bude to v menším počtu. Pořádkoví policisté musí především stíhat plnit své povinnosti," uvedl Bambas.

Kromě toho budou k dispozici i příslušníci cizinecké, pohraniční a kriminální policie. Sami policisté se o zahájení zátahu dozvěděli v pondělí ráno a na některých místech začali s kontrolami v úterý už ve čtyři hodiny ráno. Není ovšem jisté, jak dlouho bude akce Kryštof II trvat. Některé údaje tvrdí, že akce skončí ve čtvrtek večer, podle jiných zdrojů mají být policisté v pohotovosti do soboty do 23.00.

"Podle mne je lepší některé věci nezveřejňovat. Můžu jen říci, že to bude dlouhé," tvrdil Bambas. V rozhovoru pro BBC Bambas rovněž uvedl, že s podobnými kontrolami se řidiči budou setkávat i v budoucnu, byť nepůjde o akce tak velkého rozsahu. S návrhy, jak zlepšit nepříznivou situaci na českých silnicích, přišli včera také šéfové dvou resortů.

Ministr dopravy Milan Šimonovský chce podle TV Nova navrhnout, aby požití alkoholu před jízdou bylo opět trestným činem jako před rokem 1989, a nikoli jen přestupkem, jako je tomu nyní. Ministr vnitra Stanislav Gross zase České televizi sdělil, že řidiči, kteří dají policistovi úplatek, by měli mít možnost anonymně podat udání.

V celé republice začaly opět rozsáhlé kontroly řidičů

PRAHA 4. listopadu (ČTK) - Na celém území republiky začaly od dnešního rána opět rozsáhlé policejní kontroly řidičů. Podle Andrey Filipové z tiskového oddělení policejního prezidia je současný zátah proti nezodpovědným motoristům rozsahem podobný nedávné akci Kryštof. Zúčastní se ho však o něco méně policistů. Na silnicích jich ale budou podle Filipové přesto tisíce.

Dopravní policisté, jimž vypomáhají také jejich kolegové z pořádkové, cizinecké, pohraniční a kriminální policie, dohlížejí na motoristy ve městech i na příjezdových komunikacích. Svá stanoviště během dne mění. Podle ředitele dopravní policie Zdeňka Bambase nyní hlídkuje u silnic v každém okamžiku zhruba 3000 policistů, což je o 300 méně než během akce Kryštof.

Jedním z důvodů, proč není policistů v terénu již tolik, je i to, že není optimální, když síly scházejí jinde, přiznal Bambas v dnešním rozhovoru pro rozhlasový pořad Interview BBC.

Kontroly mají podle Bambase všeobecný charakter. Vedle dodržování rychlosti se hlídkující policisté zaměřují na technický stav vozidel, doklady, alkohol v krvi a používání světel či bezpečnostní pásů. V Karlovarském kraji se policisté zaměří i na kontrolu pneumatik.

Řidiči si podle policie zahájení akce uvědomili. Například na Zlínsku a Ostravsku prý jezdili výrazně opatrněji. Řada motoristů se zesílených hlídek zalekla a raději nevyjížděla. Někteří zase vzali útokem lékárny, kde si doplňovali výbavu svých lékárniček.

Policisté se na některých místech objevili již ve 04:00. Kdy s kontrolami skončí, zatím nechtějí říci. "Akce bude ukončena v závislosti na bezpečnostní situaci na silnicích, jak bude potřeba," uvedla Filipová. Podle zdroje ČTK mají policisté pohotovost do soboty 23:00. Bambas to popřel, nechtěl ale říct, do kdy akce potrvá.

Na severočeských silnicích stáli policisté u Chemopetrolu Litvínov, na vjezdu do Chomutova, ale i v Lovosicích, v Litoměřicích a v Děčíně. Stovky policistů měly pohotovost také na východě Čech. "Dnes nás od Pardubic do Prahy stavěli třikrát," rozčilovali se řidiči. Na Olomoucku se do kontrol zapojilo zhruba 20 policejních hlídek, což odpovídá běžným bezpečnostním akcím. Na Šumpersku a Jesenicku na komunikace vyrazilo asi 30 policistů.

Bez nehod dnes jezdili například řidiči na Uherskohradišťsku. Podle operačního důstojníka okresního policejního ředitelství k tomu ale přispěly hlavně suché vozovky. "V ulicích je přibližně 40 policistů," uvedl ředitel ostravské policie Rostislav Pavliska. Podle šéfa severočeské dopravní policie Jiřího Ušáka lze kontroly čekat hlavně na místech, kde se řidiči dopouštějí nejvíce dopravních přestupků. Policisté z hlavního města se zase zaměřují na místa s nejvyšší nehodovostí.

Bambas v rozhovoru pro BBC uvedl, že podobné kontroly lze čekat i v budoucnu, byť ne v takovém rozsahu jako v případě akce Kryštof. Dodal, že od začátku roku policisté uskutečnili 15 dopravně-bezpečnostních akcí. Na chování motoristů přitom trvale dohlíží asi 1400 policistů.

Každá podobná akce je podle Filipové pokusem změnit uvažování řidičů také do budoucna. Skutečnost, že je nehodovost vysoká, ačkoli jsou policisté na silnících vidět, podle ní ukazuje na kritickou situaci na českých silnicích.

Podle Evropské komise stojí za alarmující situací na českých vozovkách mimo jiné křížení kompetencí policie, ministerstva dopravy a krajských orgánů. Na českých silnicích tudíž panuje určitá shovívavost, varuje EK ve svém letošním posudku.

Tragickou tečkou za akcí Kryštof byla bilance prvního říjnového víkendu, kdy na silnicích zemřely tři desítky lidí. Pověsti akce uškodilo také podezření, že dva brněnští policisté vybrali během zátahu pokutu a nevydali za ni pokutový blok.

Další brněnský policista údajně neplnil služební povinnosti, jiný čelí podezření, že ukradl věci ze zajištěného auta, a další byl zřejmě jednatelem soukromé firmy, i když to jasně zakazuje zákon. Pětice podezřelých byla v uplynulých dnech propuštěna ze služby.

Interview BBCArchiv Interview
Záznamy a přepisy odvysílaných rozhovorů
NEJNOVĚJŠÍ:
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí