David Stádník, předseda Českého telekomunikačního úřadu
Čtvrtek 24. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Od 1. února Telecom zdražuje své služby, u standardního cenového programu, který dosud používá 90 % domácností, zvýší Telecom měsíční paušální poplatek ze 175 na 299 korun, k tomu však přidá 90 korun hovorného zdarma a nižší minutové sazby za volání. Předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, který je v čele regulačního orgánu pro oblast telekomunikací míní, že paušál Telecomu poroste další dva až tři roky. Nejen o cenách za telefonování v Česku bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu dnes usedl předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Od 1. února se většiny obyvatel dotkne zdražení služeb Telecomu, vy jste v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 10. ledna prohlásil, že zhruba ještě další dva až tři roky bude Český Telecom zvyšovat měsíční paušální poplatek při snižování ceny hovorů. Důvodem je podle vás to, že ceny musejí odpovídat příslušným nákladům. Nabízí se otázka, kde má zákazník, pane předsedo, jistotu, že Telecom nemá zbytečně vysoké náklady, které se promítají do cen paušálů?

Ta problematika je trošičku složitější. Jednak to prohlášení, které jsme učinili, nebo v rámci toho rozhovoru o tom zvyšování také byla druhá část, která už se nepublikovala, a to bylo o tom, že musíme snižovat hovorné, že musí odpovídat nákladům, které příslušný provozovatel, a nejde teď jen o Český Telecom, ale všechny operátory, kteří provozují telekomunikace, respektive telefonní službu, protože mluvíme o telefonní službě na našem trhu. Ten výmysl o těch nákladech není můj výmysl, ten je zapsán v zákoně, čili my musíme postupovat podle zákona a tam je napsáno, že ceny mají odpovídat nákladům a příměrnému zisku. Ta jistota ....

Promiňte, je v tom zákoně formulováno také to, že onen provozovatel nemůže zbytečně vyšroubovávat náklady, protože pokud je to tam takto obecně formulováno, já přeci jako provozovatel můžu mít vysoké náklady a tím se to může promítnout do cen.

To je to, že v tomto případě je hlídán ze dvou směrů, jednak je to ve směru hospodářské soutěže, tzn. kdyby takzvaně zneužíval svého dominantního postavení a šrouboval ceny vysoko, což jsem zrovna teď, když jsem jel do studia, slyšel o Německu o zvyšování cen za SMS, takže právě tam zneužili svého postavení a příslušné orgány je donutily, aby nezvedli své ceny za SMS v Německu, takže tady je jednak v područí nebo pod dohledem brněnského úřadu pro hospodářskou soutěž, respektive pro ochranu hospodářské soutěže, abychom byli správně, a za druhé je samozřejmě v té první etapě nebo při stanovování těch cen pod naším dohledem. A tady se holt účastník, tak jako já obyčejný účastník, jímž jsem též, se spoléhám na náš úřad, že dokáže co nejvíce pravdivě se všemi kontrolními mechanismy a nástroji, které má, ošetřit to, že ty ceny opravdu odpovídají nákladům, takže ta práce, která je sice vidět na konci, a to je to nešťastné zdražení v některých těch položkách a některé to zlevnění, to je výsledkem půlročního a předtím ještě dalších kroků, které jsme udělali, tzn. kontrolních akcí v Telecomu, prověření všech podkladů, vracení zpátky, vyžadování dalších a dalších dokumentů, takže to byly stohy dokumentů, které jsme museli projít, tam jsme právě odmítli řadu nákladů, které Telecom chtěl zahrnout do ceny coby nepříslušné k těm cenám telefonní služby.

Teď už máte jako předseda Českého telekomunikačního úřadu 100 % jistotu, že Telecom nemá příliš vysoké náklady, které potažmo hradí tím, že tahá peníze z kapes svých zákazníků?

Já bych použil opatrně slovo "stoprocentně", to není nikdy a v ničem samozřejmě, nejen v tom našem případě, ale myslíme si, respektive tvrdíme, že jsme jim požadavky na letošní rok probrali opravdu tak, že se v tom nemůže jinak pohnout.

Vy jste právě začátkem ledna v rozhovoru pro Mladou frontu DNES prozradil, že Telecom původně žádal pro rok 2002 měsíční paušál okolo 400 korun, je ta informace správná?

Ta byla úplně na svém začátku a je to správná informace.

A byla skutečně přemrštěná o těch sto korun?

Ono se nedá říct přemrštěná, ono je to právě o tom, které náklady ve svém činnosti chtěl Telecom do těch cen započítat.

Které náklady chtěl započítat, můžete prozradit?

No, tak nepamatuji si samozřejmě všechny, nenosím to v hlavě, ale to je otázka třeba aut a, já nevím, dalších abych uvedl alespoň nějakých případ, takže tyto jednotlivé náklady se probírají položka po položce a stanovuje se příslušná výše nebo se vůbec odmítají, že do těch cen nepatří a jsou to jejich provozní náklady, které nepatří k telefonní službě.

Zdražení paušálů během dalších dvou až tří let na hodnotu 400 korun podle vás není přemrštěnou cenou, pokud dodám i to B, o němž vy hovoříte, tzn. o snižování cen za hovorné?

To je to takzvané rebalancování cen, ke kterému musí dojít, tzn., že ty ceny musí těm nákladům odpovídat, a proto dochází na jedné straně k zvyšování některých, a na druhé straně samozřejmě musí docházet i k tomu snižování těch cen, tzn. i v tom případě toho paušálu, bohužel.

Pojďme srovnávat, pokud se podíváme například do Velké Británie na ceny, tak British Telecom si za různé cenové programy účtuje od 11 do 24 liber, pokud budeme vycházet z přepočtu kupní síly obyvatelstva, která vychází v poměru 1:10 ze strany Británie, tak z toho plyne, že BT provozuje služby, tak jako by Český Telecom provozoval cenové programy zhruba od těch 115 korun až do 250. Nevychází v porovnání, co se kupní síly obyvatel České republiky týče, Český Telecom jako firma s příliš vysokými náklady a s příliš vysokými cenami?

Já nevím, jaký zdroj používáte a je teď problematické reagovat na ta čísla, která vy používáte, protože já tady mám, kdyby posluchači mohli vidět, tak vidí ...

Mám tady tarify Britského Telecomu.

Vidí tady tabulku, kterou já mám ze zdroje ze zprávy o telekomunikacích, ze sedmé zprávy, kterou připravila Evropská unie, kde jsou všechny ceny, které existují nebo respektive jednotlivé země a přepočítali jsme k tomu naší zemi, přepočítali jsme to na euro atd.

A jak vám to vyšlo?

Z toho vychází, že u obyvatel je ten, teď se nebavím o celém balíčku, ale o tom nešťastném měsíčním poplatku, tak jsme zatím s jeho výší na posledním místě v té Evropě. Velká Británie je někde přibližně uprostřed, vychází tam ... Ta nejvyšší cena je Polsko, jestli se nepletu, ano, která činí 20 euro za měsíc a my máme přibližně asi, kolik to tak může být odhadem, přibližně asi 9 euro, 9,26, abych byl přesný.

A v tom je započítána kupní síla obyvatel?

Ano, ty ceny jsou přepočítávány přes kupní sílu, přes paritu kupní síly, u nás to bohužel přesně není, protože naše cena není přes to přepočítána, je to přes kurz eura, kde je to všechno sjednocené, takže nemůže dojít ...

Takže česká cena.

Může dojít k přesnějšímu upřesnění, ale v tomto případě jsme opravdu na konci. Ono to vychází zase jinak u podnikatelských stanic, tam se dostáváme s tou cenou někam asi tak do toho průměru těch zemí, které sleduje Evropská unie, které jsme započítali, takže tam je to trošku odlišnější. A to je jen co se týče toho pevného poplatku, toho měsíčního paušálu.

A pokud bychom srovnávali hovorné, tak Česká republika je stále, řekněme, jedním ze států, kde je nejlevnější telefonní volání?

My nejsme spokojení s tím přiblížením ceny za hovory, tam určitě bude muset dojít v dalších letech, jak se zlevňuje, i zařízení atd., takže tam musí dojít k tomu snižování, tam jsme zatím někde asi uprostřed těch cen, které existují. Jsou samozřejmě v některých zemích ceny o hodně levnější, například Holandsko, Dánsko atd., čili tady je to otázka dalších let, tak jako u toho pevného poplatku.

Pokud bych vám opět položil lapidární otázku: Podle vás zákazník v České republice není příliš ve spárech monopolního operátora Českého Telecomu a jeho cen?

Já myslím, že se tady nedá dělat nic jiného než nám věřit, že jsme proto udělali všechno, abychom tam nebyli, ale de facto ani my jako zaměstnanci, jako uživatelé telefonních služeb, nakonec musíme platit i za ceny v rámci svého úřadu, na to máme přidělené prostředky ze státního rozpočtu, ty jsou nízké, ceny jsou vysoké, takže si musíme hlídat i hovorné, takže máme zájem na tom a jsme tady trošičku v tomto případě podjatí, tzn. tvrdě jdeme po tom, aby ty náklady odpovídaly tomu co musí.

Napadá mě hříšná myšlenka, snížit Českému telekomunikačnímu úřadu rozpočet na telefonování, kde by pak byly ceny za paušál a za hovorné?

Ne, nejde překročit určité meze, nemůžeme jít pod náklady.

A srazil byste to ještě, pokud by vám státní rozpočet dal menší peníze?

To samozřejmě nejde srovnávat s tím, jestli by nám státní rozpočet dal peníze na telefonní linku či nikoliv, nemohli bychom telefonovat nebo používat telefony, ale výše cen se samozřejmě odvíjí od těch nákladů a tam to musí být.

Před rokem jste touto dobou řešil maximální ceny propojení pevných telekomunikačních sítí, ČTÚ už se v listopadu zabýval i spory provozovatelů pevných linek s provozovateli mobilních operátorů. Vy jste 15. listopadu 2001 naznačil, že váš úřad chce na začátku roku 2002 revidovat všechna dosavadní rozhodnutí o propojovacích cenách a aktuálně stanovit ceny nové, kdy se tak stane?

To platí, my musíme podle zákona vydat nejdříve metodu, podle které budeme postupovat při výpočtu těchto ceny, ty ceny jsou, bylo to první rozhodnutí, rok staré, právě s ohledem na tom, že nám Telecom předložil nové ceny, vlastně nové náklady, které má ve své síti, tak je důvod, abychom se vrátili k tomuto cenovému rozhodnutí. Předpokládám, že do konce ledna bychom měli vydat cenový výměr, kterým se stanoví právě ty metody, tam bychom chtěli zahrnout i metodu, kterou používají některé země, zejména v Anglii, a na základě porovnání několika metod a i této nové metody předpokládáme, že opět dojdeme k nižším cenám než byly doposud v tom propojení, a to je také jeden z nákladů, které zahrnují. Vypadá to, že do svých cen kromě ...

Pro zákazníky dobrá zpráva. Kdy podle vás padne konečné rozhodnutí?

Nerad bych zase sliboval další termín, ale myslím si, že v dalším měsíci by k tomu mohlo dojít, tzn. někdy koncem února.

Dovedete odhadnout, jak velká je naděje a o kolik klesnou ceny propojení a tudíž i ty konečné ceny pro zákazníky, dovedete zhruba odhadnout o kolik procent?

Tady bych byl opatrný, v tom bychom dělali zákazníkovi nějaké naděje, že na základě snížení propojení se sníží ceny pro zákazníky ...

To je snad logické, to se nabízí.

Samozřejmě, ale ty jednotlivé položky v tom tvoří de facto desetiny, setiny haléřů, takže to není jen o této jedné položce, ale to je o dalších položkách, které se budou měnit v souvislosti se změnou v sítích, které nastupují, ať už v Českém Telecomu, v té naší české telefonní síti, v našem státě jako takovém, které proběhnou v polovině září letošního roku, a to všechno bude mít dopady do toho, abychom se pravděpodobně někdy v prostředku tohoto roku vrátili opět k cenám Českého Telecomu coby regulovaným cenám, které se regulují v tomto státě.

To znamená, abyste se k nim vrátili ve snížení hovorného?

Na základě nových čísel, nových nákladů, které budou existovat, tak abychom se podívali na to, zda je ten prostor pro to snížení, pro úpravu cen, když to řekneme lidově.

Není v tom také trošku šibalství, protože vy můžete zase zvednout paušál ještě letos?

Já bych to teď netvrdil, protože to bychom se teď jen dohadovali co se může a co se nemůže, vždycky se může jít nahoru, vždycky se může jít dolů, ale na základě jasně stanovených nebo jasně předložených údajů, které dostaneme z Českého Telecomu, respektive si je vyžádáme nebo si pro ně zajdeme atd.

Pokud zůstaneme u průměru hovorného v České republice v komparaci se světem, respektive s Evropou, tak o kolik by, se podle vás, dalo hovorné v České republice ještě snížit? Říkáte, že Česká republika je v polovin tohoto žebříčku.

Já bych zase, chcete po mě něco co přesně neumím, takže na to bych nerad odpověděl, ale nějaký prostor tam určitě bude, protože ty náklady, které se vztahují k tomu hovornému opravdu klesají, takže tam ten prostor je, vidíme do budoucna právě i ...

Proč nemůžete odhadnout jak velký ten prostor je?

Tam je strašně moc faktorů, které ... To je mravenčí práce, takže to není tak jednoduché, a proto to nemůže ani, řekl bych, laicky, jen si někde spočítat jedna osoba, ale musí mít k dispozici právě všechny podklady, které jsou pro to nutné.

Evropská komise ve svém pravidelném hodnotícím posudku, který byl zveřejněn v polovině listopadu loňského roku, kritizovala nedostatky v liberalizaci českého telekomunikačního trhu. Proč jako regulátor, který je zřizován právě kvůli liberálnímu prostředí v telekomunikacích, nevystupujete ostřeji proti oddalování liberalizace v České republice?

Tady moc prostoru my nemáme, my tady samozřejmě musíme postupovat podle pravidel, které existují, tzn. podle zákona, případě provádějících vyhlášek a celá Unie nám ...

Existuje formální vliv na systém telekomunikací ale pak, promiňte, že vám skáču do řeči, pak ale existuje jistý neformální vliv všech regulátorů ve společnosti a vy jej nevyužíváte.

No, tak to je otázka, protože to co je nutné pro liberalizaci, to si myslím, že jsme učinili, tzn. je vydána řada licencí, tak jak subjekty potřebovaly, pracovali jsme co nejrychleji, na rozdíl od další Evropy jsme stanovili například i volací ceny mezi pevnými a mobilními operátory, myslím si, že to bylo dosti závažné rozhodnutí, stanovili jsme to co jsme museli udělat, tzn. připravili jsme nový číslovací plán, který napomáhá tomu otevření trhu, který se právě bude v tom letošním roce implementovat, což už řada lidí ví, dozvěděla se to, ať už z telefonních účtů nebo z novinových článků atd., a tady nám už Evropská unie nevytýká to, že bychom měli málo liberalizovaný trh jako celek, ona nám vytýká, že nám chybí některé záležitosti, které se týkají liberalizovaného trhu, bez kterého si už ani Evropa nedokáže představit, a to je přenositelnost čísel a zejména výběr operátora. A v tomto případě Český telekomunikační úřad moc velký prostor nemá, protože zákonem jsou stanoveny jasné podmínky, za jakých můžou být tyto služby poskytnuty a termín pro operátory je tam stanoven do poloviny letošního roku, tzn. do 30.6. a další dvě služby jsou přenositelnost čísel a jedna z typu výběru operátora je až na konci letošního roku, a tam je to bohužel postaveno pouze na tom, že tato povinnost sice existuje, ale zákon tam je bohužel děravý a je tato povinnost nevymahatelná. Abyste mi zase nevzal slovo, jestli jsme udělali něco neformálně, tak jsme udělali to, že jsme se spojili s Asociací provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí, udělali jsme takové neformální forum na tu přenositelnost a jedeme teď na základě dobrovolnosti přistupování, tvoříme ta pravidla, i když nám zákon nedává možnost, abychom je vydali coby závazný právní předpis, ale doufám, že se dovede nějakým způsobem toto do zákona promítnout a ten prostor nám tam dát.

Dovolte mi, abych citoval přímo z hodnotící zprávy Evropské komise: "Oddálení liberalizace poškozuje zájmy spotřebitelů a investory ve společnostech, které se snaží konkurovat dominantnímu operátorovi, ve kterém má stát majetkový podíl."

S tím úplně souhlasím.

To znamená, že český stát poškozuje nás zákazníky a také investory v konkurenčních společnostech, s tím stoprocentně souhlasíte?

Oni můžou samozřejmě konkurovat různými způsoby, ale ten, který se ukazuje jako velice efektivní, a to je právě výběr toho operátora tím, že si doma na telefonu vyvolím příslušné čtyřmístné číslo a dostanu se na jiného operátora a volám po něm, protože vím, že je levnější, tak to je to co nám tady chybí, a to co je teprve až v polovině letošního roku.

Je to tedy tak, že stát tím, že stále oddaloval privatizaci Telecomu, tak i nás jako spotřebitele poškodil?

To nemá s privatizací moc společného, možná tam můžou být určité vazby na to, že stát měl určité vazby na privatizaci nebo na ... Takto bych to já nestanovil, protože bychom mohli rozhodnout ...
Ale vy jste na tiskové konferenci 15. listopadu loňského roku doslova řekl: "Kvůli prodeji Českého Telecomu je odkládána liberalizace českého telekomunikačního trhu."

Tak to nebudou přímo má slovo, protože toto jsme nikdy neřekl, protože to je otázka, v tomto případě, zákonných pravidel a otázka, jakým způsobem poslanci schválili příslušné ustanovení právě o těchto dvou službách, které jsou zatím vytknutím té Evropské unie.

Privatizace, když zůstaneme u privatizace majoritního podílu v Českém Telecomu, je stále v běhu, výbor pro privatizaci majority v Českém Telecomu zúžil počet předběžných zájemců z osmi na sedm a podle slov tiskové mluvčí českého ministerstva financí Jany Vargové oznámí ministr financí nabyvatele 51 % akcií firmy vládě do konce března. Podle vás tedy privatizace Telecomu a toho 51% balíku akcií vůbec nehne s liberalizací telekomunikačního trhu v České republice?

Český Telecom už je, řekl bych polostátní, je to soukromá společnost, pohybuje se na otevřeném trhu, tak jak byl nastaven přijetím nového telekomunikačního zákona, čili můžou subjekty žádat o licenci a dostanou jí, tam není žádný a většinou nebývá problém, dostanou ji ihned, mohou na to vstoupit. Problém je samozřejmě to, že mají stíženou pozici, protože nemají sítě a tam je celý zádrhel nebo celý ten problém, gordický uzel, který se snaží touto novou službou vyřešit jednotlivé země. Teď přichází další, a to je otevření přímo těch místních smyček pro další operátory, tak jak se vymýšlí a nacházejí se některé možné kroky, které více a více umožní těm novým vstup na trh, tak se také dostávají do jednotlivých právních řádů zemí, takže to je otázka ...

A jak by to šlo v Čechách, také právním řádem, tzn., že ...

Musíte stanovit nějaká pravidla, protože to jsou složité otázky, které většinou vedou ke sporům, my máme těch sporů řadu, ať už je to propojení a další, takže víme velice dobře, že pokud tady nejsou pravidla jasně stanovena, tzn. v tomto případě zákonem nebo volně navazujícím prováděcím předpisem, tak to nepostupuje. Je potřeba, aby tato pravidla byla dobrá, aby byla kvalitní, byla dobře nastavena a ...

Podle vás zatím dobře nastaveny v České republice nejsou?

Tak jak jsem říkal, příslušné služby, tzn. ten výběr operátora, je bez sankčního oprávnění, takže pokud Český Telecom, který bude nositelem této službu, tak tento termín nesplní, tak se ve své podstatě nic nestane.

Může si tedy dělat, co chce?

Tak to bych zase tak netvrdil, ale v tom případě této služby je to ustanovení vágní.

Vláda premiéra Miloše Zemana v polovině listopadu loňského roku rozhodla, že ministr dopravy a spojů má až v květnu 2002 předložit věcný záměr novely telekomunikačního zákona. Od ní se očekává, že tam budou dány sankce a další věci, které budou zakotveny v právu. Když se podíváme na tvorbu zákonů v České republice, ta je zhruba dva roky, tzn., že by novela mohla vstoupit v platnost až v roce 2004, protože ještě navíc budou v České republice parlamentní volby, jaké škody podle vás napáchá oddalování přijetí té novely?

Ono to není oddalování přijetí novely, to je asi složitější otázka, ono tady jde o to, že bychom v tomto okamžiku potřebovali upravit nějaké ustanovení velice rychle, aby bylo ideální, tak nějakou poslaneckou iniciativou k těmto dvěma službám, a potom je tady druhý problém, a to je, že Evropská unie přijímá teď úplně nové směrnice pro telekomunikace, které kromě jedné ještě nejsou schváleny, ty budou schváleny někdy v březnu tohoto roku a pak bude dáno jednak státům Evropské unie a samozřejmě nám coby přistupujícím, musíme tyto termíny držet, nějaká doba na implementaci těchto nových směrnic a případně nových služeb nebo nových postupů, které v nich jsou obsaženy do praxe, a tady to je otázka právě rychlosti přijímání právních norem u nás.

Pochopil jsem správně, že poslanecká iniciativa by teď mohla udělat ještě hodně do voleb v roce 2002, v květnu případně v červnu, pokud by poslanci v rámci své iniciativy zliberalizovali?

Jde o to lépe vyjádřit, nebo respektive napravit ty chybějící články, které se týkají té přenositelnosti čísel a zejména toho výběru operátora a to by, myslím si, že by to nejdůležitější bylo nastaveno, to co jsme chtěli již na začátku. Ale bohužel já v tomto případě nejsem moc optimista, protože volby jsou přede dveřmi a už se nějaké velké legislativní úspěchy v parlamentu očekávat nedají.

A když nejste optimista, proč nejste lobbyista a nezajdete za poslanci?

Nemůžu být z titulu své funkce lobbyistou nazván, ale snažil jsem se o určité kroky, ale bohužel jsem zatím neuspěl.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník. Další téma, vlastně téma téměř poslední - postavení Českého telekomunikačního úřadu jako nezávislého regulátora. Podle vás je jaké?

Já myslím, že odpovídá asi tak tomu zákonu, který byl přijat v tom roce 2000, a že i ten vývoj, který se děje kolem regulačních orgánů, a to samozřejmě není jen u nás, my si na něj teprve zvykáme, byl to dost průlom do myšlení, zda takový orgán má existovat, nemá, jaká má mít práva, jakým způsobem má být ..., co je představitel, jaký má být předseda, jaké má mít omezení, co smí a co nesmí atd. Takže tady určitě dojde při přípravě dalších právních norem k nějakému posunu, takže pro tento se okamžik asi dá říct, že to postavení je takové jaké je.

Očekával jsem od vás jedno adjektivum, dobré, špatné a neutrální.

Ne, tak ...

Nedočkal jsem se.

Já si myslím, že v tomto okamžiku asi něco chybí, ale není to tak smrtelné, abychom s tím nemohli pracovat, abychom nemohli držet nebo kontrolovat Český Telecom z hlediska výše nákladů atd. Spíš mi tam vadí, že nemáme některé možnosti právě v tom otevření nebo možnosti zasáhnout v případě těch nových služeb, o kterých jsme se tady před chvílí bavili.

Budu konkrétní, španělský poradce Santiago Sanchéz kritizuje dva hlavní nedostatky v postavení Českého telekomunikačního úřadu jako nezávislého regulátora pro oblast telekomunikací. Za prvé, finanční závislost ČTÚ na státu a za druhé, závislost ČTÚ na politické elitě. Kdy podle vás dojde k tomu, že tyto dvě závislosti, které Česku ostatně u nezávislého regulátora vyčítá i Evropská komise, budou umenšeny?

Až bude přijat příslušný zákon o Českém telekomunikačním úřadu, který může být například ...

Schyluje se k tomu?

To bude, předpokládám a doufám, že ministerstvo spojů bude tuto věc diskutovat v rámci přípravy nového telekomunikačního zákona, do kterého se to například i hodí, ale mohlo by to být diskutováno například v reformě státní správy, postavení regulátorů vůbec, protože je tedy určitá anomálie, já mám konkrétně funkci pouze na čtyři roky, energetický předseda to má na pět let, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže to má na šest let, takže ono je tady takové určité ...

Je to zase pestřejší.

Je to v tom našem státě pestřejší, není to tak jednotné, takže to je asi otázka celospolečenského vnímání nebo poslaneckého vnímání těchto úřadů, jak jsou potřebné a jak by měly být nezávislé.

On v září 2001 začal projekt proměny Českého telekomunikačního úřadu, který je placen fondem Evropské unie Phare, a to ve výši 600 tisíc eur. Na projektu se podílí španělská vláda, vy jste začátkem prosince prohlásil, že váš úřad čeká restrukturalizace, začne kdy?

Ta už začala, protože některé, řekl bych, oddělení nám chybí, které budeme muset změnit s přijetím těch nových směrnic, které zase nám nějakým způsobem změní charakter naší práce, tzn., že musíme též uvnitř provést některé kroky. Chceme, abychom již dopředu udělali i něco více k té objektivitě a nezávislosti, tak si chceme sami vnitřně udělat některé kroky, které nám zatím žádný právní předpis nenařizuje.

Jaké?

Například určité poradní orgány mi chybí, nemáme zatím, řešíme to případ od případu, ale tam je potřeba mít nějaký stálý poradní orgán a další, o kterých bych teď nerad mluvil. Je to na velitelství našeho úřadu.

Kdy restrukturalizace skončí?

Musím říct, že to bude samozřejmě bez nároků na zvyšování zaměstnanců.

To předpokládám. Kdy restrukturalizace skončí?

Já si myslím, že nikdy, protože to je permanentní proces.

V září, jak bylo řečeno, projekt začal, když si rozebereme ty dvě závislosti, která Evropská komise, odborníci ČTÚ vyčítají, závislost na politicích, předsedu Českého telekomunikačního úřadu jmenuje vláda na návrh ministra dopravy a spojů, tak je tomu v současnosti. Připustíte, že jako předseda jmenovaný vládou nemůžete být vůči vládě tak razantní jako v případě, pokud byste vládě nepodléhal?

Mohu, ale musím s řadou věcí jít do vlády nebo nějakým způsobem je ustanoveno usnesením vlády, že musím přijít do vlády s nějakým řešením, například to bylo kolem licence UMTS a vláda má samozřejmě právo rozhodnout, přijmout usnesení, které nás nějakým způsobem k něčemu zaváže.

Teď budu citovat Mladou frontu DNES z 28. listopadu 2001, která napsala: "Pro pomoc a podporu si jezdil na vládu i šéf ČTÚ David Stádník při rozhodování o ceně za licence třetí generace mobilních telefonů. Původně totiž měl vybrat 20 miliard korun do státního rozpočtu, nakonec se ale snaží vybrat od zájemců alespoň polovinu." Není právě příklad stanovení ceny za licence třetí generace mobilních telefonů, jasnou politickou zakázkou?

Já bych trochu polemizovat s tím, že si jezdím pro podporu na vládu, protože já jsem na vládě velice řídkým hostem, takže to asi není ten zrovna správný příklad, ale to další je, protože to je o tom, zda některé věci musíme dělat, tak jak to vláda řekne, nějaké mantinely, ve kterých se musíme pohybovat nebo nám dokonce něco nařídí. Tady nám nepřímo nařídila to, že musíme vybrat 20 miliard tím, že nám schválila ten státní rozpočet, ve kterém do našeho rozpočtu zakalkulovala těch 20 miliard.

Tím vás vlastně vydírala.

To se nedá říct, že by nás vydírala, prostě nám stanovila určité, velký problém, protože samozřejmě když máme dopředu stanoveno kolik máme vybrat, tak ti, kteří jsou na druhé straně, tzn. ti, kteří něco chtějí a mají ty peníze zaplatit, tak jsou na koni a vědí, že nás potom mohou mačkat ke zdi, čili toto rozhodnutí nebylo správné.

Tolik předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník. K dalším tématům jsme se nedostali, ale věřím, že se nesetkáváme naposledy u těchto mikrofonů, mohu se těšit, že opět přijdete?

Určitě, samozřejmě.

Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.