Vladimír Špidla, předseda ČSSD
Pondělí 17. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Vítěz voleb v České republice, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla, začíná sestavovat novou vládu. Požádal jej o to prezident Václav Havel.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Je to osobní žádost, osobní výzva k takovýmto jednáním. Budou-li ta jednání úspěšná, předpokládá se, že povedou k tomu, že pan Špidla bude v pravou chvíli jmenován předsedou vlády.

Slova prezidenta Václava Havla. Vladimír Špidla po schůzce s prezidentem oznámil, že zahajuje jednání o nové české vládě, přičemž osloví uskupení dvou stran, KDU-ČSL a US-DEU, označované jako Koalice.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Mohu říci, že jsem se této obtížné úlohy ujal a zahájím jednání tak, jak jsem to vyjádřil již před volbami, zahájím jednání s Koalicí.

Slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Nejen o povolebním dění v České republice bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšími mikrofonu usedl předseda ČSSD Vladimír Špidla. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jakou nejoriginálnější gratulaci k vítězství ve volbách jste dostal, přišla-li taková?

Nepřišly žádné originální, přišlo mnoho obyčejných gratulací, ale samozřejmě, že mě potěšily.

Dá se alespoň říci, která vás potěšila nejvíce?

Potěšila? To nezávisí na textu gratulace, to závisí od koho, a to jsou většinou blízcí lidé.

Začínáte jednat o nové české vládě. S největší pravděpodobností se stanete novým českým premiérem. Lidově řečeno přípravkou pro vás byly uplynulé čtyři roky ve funkci vicepremiéra. Existuje něco, s čím máte v souvislosti s novou funkcí, s funkcí premiéra, obavy?

Víte, obavy ne, protože mám už zkušenosti s vládou jako takovou a dovedu si velmi přesně představit, jaká je funkce premiéra, jaká je její tíže a o čem všem se rozhoduje, takže v tomto směru nějaké úzkostné obavy nemám, ale na druhé straně je to ohromná odpovědnost a samozřejmě, že člověk musí být připraven pro velmi pevná a někdy velmi nepopulární rozhodnutí.

Například? Můžete uvést situaci, která se stala ve vládě, v níž jste byl vicepremiérem, jaká taková rozhodnutí přicházejí?

Třeba typickým rozhodnutím, které bylo velmi obtížné a nakonec se ukázalo strategicky správné, ačkoliv v prvém momentě to tak jisté nebylo, bylo rozhodnutí o zásahu v Investiční a Poštovní bance, to byly velmi kruté a těžké hodiny.

Budu ještě konkrétnější... Stanovím příklad - koordinace české zahraniční politiky. Před volbami referovala česká média o tom, že Miloš Zeman a Jan Kavan jsou ve sporu - a to kvůli tomu, že premiér zakázal vicepremiérovi a ministru zahraničí, aby navštívil Jásira Arafata Je problém koordinace české zahraniční politiky takovým příkladem?

To není klíčový problém ve vládě. Samozřejmě, že funkcí premiéra je koordinovat vládu a udržovat ji jako tým, je samozřejmě jeho povinností občas řešit konflikty, které musí vzniknout mezi ministry, to není slabina ministrů, prostě ty agendy jsou důležité, ministři obvykle bývají vyhraněné osobnosti, tzn. že konflikty jsou součástí vládní agendy, to všechno je úloha premiéra, zvládat konflikty, vytvářet koordinační charakter a dávat vládě jednotný ráz.

Je pravda, že Jan Kavan kvůli zmiňovanému konfliktu ohledně zrušené návštěvy Jásira Arafata chtěl rezignovat na funkci vicepremiéra a prý díky vám, protože vám poslal několik SMS zpráv, nakonec nerezignoval?

To nevím, jak dalece chtěl rezignovat, ale je pravda, že jsme krátce konzultovali prostřednictvím SM, situaci, která byla při jeho cestě na Blízký východ.

Jak se jako budoucí premiér hodláte stavět k české zahraniční politice?

Zahraniční politika je zahraniční politika vlády a věcně ji vykonává ministr zahraničí. Představitelem státu navenek obecně je prezident jako hlava státu, čili nepochybně je významné, aby premiér měl podíl na koordinaci zahraniční politiky. Obecně lze říci, že tam, kde je stát představován navenek, tak profesionálně připravuje záležitosti zahraniční politiky ministr zahraničí, je také ve většině případů jasným představitelem zahraniční politiky a je správné, aby tomu tak bylo, a jsou některé okamžiky, kdy vstupuje do této oblasti premiér, protože se jedná o záležitosti, které mají nějaký obecný velký význam ve vztahu ke státu jako k celku.

Je v souvislosti s kakofonií české zahraniční politiky v uplynulých čtyřech letech provést nějaké poučení a poučí se Vladimír Špidla jako premiér z nedorozumění, ke kterým došlo v uplynulých čtyřech letech?

Musím říci, že já jsem přílišné kakofonie nezaznamenal, zaznamenal jsem samozřejmě někdy rozpory v některých citlivých věcech, ale na druhé straně zahraniční politika se mimořádně stabilizovala a Česká republika si skutečně mimořádně, pro mě až ohromujícím způsobem, zlepšila své mezinárodní politické postavení, čili lze říci, že zahraniční politika patří ke zvládnutým agendám minulého období.

Ovšem sám Jan Kavan, vicepremiér a ministr zahraničí, přiznává, že některá místa české zahraniční politiky jsou problémová a za nejproblematičtější označuje vztahy České republiky s Rakouskem. Jak jako premiér nové české vlády hodláte napravit tuto část? Rakouští politici doufají v nová jednání o Temelíně a o dekretech, mají šanci?

Tak ani o Temelínu, ani o dekretech nevidím žádné důvody k tomu, aby se jednalo, ale že vztahy k Rakouské republice jsou vztahy k sousedovi, že je naším zájmem, aby ty vztahy byly co nejlepší, o tom není pochyb a naše diplomacie se tomu věnovat bude.

Jak by se měly napravit, je na místě dojít k nějakému dokumentu, jako se ...

Myslím, že ty vztahy nejsou takové, aby se musely vytvářet nějaké zvláštní dokumenty.

Česko-rakouská deklarace by podle vás nebyla řešením?

Proč? Ty státy jsou naprosto běžnými sousedy a my nebudeme dělat přeci zvláštní česko-polské deklarace, další ještě třeba deklarace česko-holandské nebo jiné. To je normální vztah mezi dvěma státy, je správné ..., jsou to naši sousedi, je dobré, když budou ty vztahy co nejlepší a o to se budeme snažit.

Kterou návštěvu, respektive návštěvu které země považujete za nejdůležitější a uskutečníte ji jako první ve funkci českého premiéra?

Tak nejsem ještě jmenován českým premiérem, to je velmi důležité, ale kdybyste čistě teoreticky, kdybychom o tom čistě teoreticky uvažovali, tak pravděpodobně by moje první cesta vedla do Polska.

Proč?

Protože Polsko je náš významný soused, vztahy k Polsku je správné rozvíjet a máme obdobný historický osud, tzn. pozici mezi dvěma velmi silnými uskupeními, tzn. mezi Evropou a Ruskem a máme společný zájem o vstup do Evropské unie. Myslím si, že debata v tomto smyslu by byla rozumná.

Ovšem s Polskem nejsou ty vztahy napjaté na rozdíl od Rakouska, což říká Jan Kavan.

Nevidím důvod, zaprvé si myslím, že opravdu to napětí akcentujete trochu více, než jak existuje, za druhé, jsem uvedl argumenty, proč by bylo dobré jet jednat do Polska.

Jen se ohradím, že to neakcentuji já, ale vicepremiér a váš kolega ve vládě, ministr zahraničí Jan Kavan.

Ty vztahy jsou prostě vztahy, které jistě nejsou nejlepší, ale napjaté, to považuji skutečně za trochu nadsazené.

Před volbami některé politické strany přicházely s návrhy na novou konstrukci vlády, objevovaly se návrhy na redukci některých ministerstev. Považuje Vladimír Špidla současnou strukturu vlády za vyhovující, nebo uvažuje o tom, že s novou českou vládou přišla i jistá rekonstrukce?

Takže, současná struktura je vyhovující, což neznamená, že nelze uvažovat o nějakých rekonstrukcích a upozorňuji na to, že byl zformulován a schválen zákon o státní službě, který představuje mnoho velmi významných změn. První z nich je centrální řízení státní správy, té vrcholové státní správy a princip tzv. systemizace, tzn. že se opravdu jednotlivé agendy budou brát do ruky a uvažovat o tom, jakým způsobem je racionálně vyřešit, přitom může dojít, já předpokládám, že přitom může dojít třeba ke zrušení Fondu národního majetku, jistěže není vhodné nekonečně dlouho udržovat Konsolidační agenturu, může se debatovat i o některých jiných orgánech, ale jak jsem řekl, ta otázka, tak, jak jste ji položil, byla, zda to považuji za vyhovující, čili použijeme-li toto slovo, tak ano, dá se to převzít a dá se pokračovat a uvažovat o postupném zlepšování.

Tedy v žádném případě byste neredukoval počet ministerstev ve vaší vládě?

V tento okamžik nevidím žádné významné důvody a pevné argumenty, proč by se měla ministerstva zredukovat. Například můžeme uvažovat o ...

Ministerstvo pro místní rozvoj.

Ministerstvo pro místní rozvoj je nepochybně velmi významné ministerstvo a vstoupíme-li do Evropské unie, tak to bude ministerstvo, které musí koordinovat evropskou politiku soudržnosti a tam jsou ohromné peníze a stovky projektů.

Můžete, když už ..., abych navázal na vaše slova, kterými jste odpověděl na jednu z mých otázek, říci, kdy je reálné, že by mohlo dojít ke zrušení těch transformačních institucí jako Fond národního majetku nebo Česká konsolidační agentura?

Je to těžko předem přesně stanovitelné, ale v zásadě se dá říci, až splní svůj úkol, což je takové trochu až na svatého Dyndy, ale dlužno říci, že například u Konsolidační agentury uvažujeme o tom, že tu správu těch aktiv velmi rychle omezíme a myslím si, že se to dá považovat na roky.

Na roky, to je podobné jako na toho svatého Dyndy, do konce funkčního období této vlády určitě?

Nejsem si jist, myslím si, že na konci tohoto funkčního období už může být ta otázka vyřešena, kdy bude přesně jasný termín, kdy se bude končit.

Prezident Václav Havel požádal Vladimíra Špidlu, aby zahájil jednání o nové české vládě.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Je to osobní žádost, osobní výzva k takovýmto jednáním. Budou-li ta jednání úspěšná, předpokládá se, že povedou k tomu, že pan Špidla bude v pravou chvíli jmenován předsedou vlády, navrhne mi její složení, budu jmenovat vládu a ta vláda předstoupí před parlament s žádostí o důvěru, kterou, doufejme, dostane.

Slova prezidenta Václava Havla. Předseda ČSSD Vladimír Špidla následně oznámil, že úkol od hlavy státu přijímá.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Mohu říci, že jsem se této obtížné úlohy ujal a zahájím jednání tak, jak jsem to vyjádřil již před volbami, zahájím jednání s Koalicí.

Tolik slova Vladimíra Špidly, předsedy ČSSD. Proč k vyjednávání o vládě užíváte slovo obtížná, v čem budou obtížná?

Žádné vyjednávání o vládě není lehká záležitost, protože musí nalézt zaprvé, programový a za druhé, personální průnik, a to není nic lehkého.

Koalice už dala najevo, že má zájem dohodnout se na společné koaliční většinové, byť o jeden hlas, většinové vládě, navíc na ta jednání ..., která nemýlím-li se, se uskuteční v úterý v 6 hodin večer. Můžete tuto informaci potvrdit?

Ano, předpokládám, že se bude jednat zítra v 6 hodin večer.

Tak Koalice už dala najevo, že na tato jednání nepůjde s žádnými podmínkami, uvítal jste toto prohlášení, které je velmi vstřícné k ČSSD?

Považuji je za rozumné, protože si myslím, že je povinností politiků, kteří dostali tak velkou důvěru od občanů, že byli zvoleni, aby se snažili postupovat racionálně a bez předsudků.

Vy osobně, chystáte se už na to první jednání přinést nástřel tzv. koaliční dohody, kterou připravuje tým v ČSSD, Pavel Rychetský, Bohuslav Sobotka a Stanislav Gross?

Ne, nechystám se ještě předložit ten nástřel, myslím si, že bude velmi dobré si vyjasnit ty základní techniky jednání, postupy jednání, myslím, že bude velmi vhodné například jednat po určitých jednotlivých kapitolách, určit si harmonogram a podobně, čili toto jednání je úvodní, které má vytvořit rámec pro to, aby se pak jednalo velmi účinně.

Po jednotlivých kapitolách už programového prohlášení takové vlády?

I tak si to dovedu ..., i to je můj návrh.

Kolik kapitol, předpokládáte, že se o nich bude jednat, tedy jinak řečeno, kolik hlavních kapitol by to budoucí programové prohlášení vlády mělo mít?

Myslím si, že například toto je předmětem toho zítřejšího jednání, tzn. určit si strukturu toho programového prohlášení, strukturu otázek, na které musíme najít odpověď, abychom mohli vytvořit koaliční dohodu.

My se ještě podrobněji k jednání o vládě dostaneme v druhé části našeho rozhovoru, ještě k obecným tématům. Místopředseda občanských demokratů Petr Nečas po zasedání výkonné rady Občanské demokratické strany hovořil o v posledních hodinách velmi diskutovaném tématu, o poměrném zastoupení komunistů v orgánech Poslanecké sněmovny. Slovo má místopředseda ODS Petr Nečas.

Petr NEČAS /zvukový záznam/: V Poslanecké sněmovně bylo doposud zvykem, že se jednotlivé posty rozdělovaly proporčním systémem s vyloučením komunistů, my předpokládáme nebo chceme, aby tento princip byl dodržen, na druhou stranu reálně vidíme drtivou levicovou většinu ve sněmovně a ochotu sociální demokracie koupit si zřejmě podporu za částečnou legitimizaci komunistů v Poslanecké sněmovně, takže očekáváme snahu prosadit komunistické kandidáty do čela výboru, do vedení sněmovny apod. Ale náš odchod do opozice samozřejmě neznamená, že bychom předpokládali, že ve sněmovně nebude dodržen proporční systém, který doposud vždycky fungoval.

Tolik slova místopředsedy ODS Petra Nečase. Kupujete si prosazováním komunistů do vedení Poslanecké sněmovny hlasy KSČM, jak naznačuje Petr Nečas?

Jestliže si vezmeme takovou jednoduchou myšlenku, podle mě ovšem dost důležitou, že některé zásady se dodržují, že demokracie je mimo jiné i založena na dodržování zásad, tak jestliže sociální demokracie vždy počítala s tím, že bude zachován poměrný způsob obsazování míst ve sněmovně a myslím si, že to je správné, že to je demokraticky čisté, protože není správné, aby v okamžiku, kdy nějaká politická síla, jakkoliv k ní můžu mít výhrady nebo i přímo odpor, získala ve svobodných volbách vliv z rozhodnutí voličů, tak podle mě není správné nějakým čachrem tento vliv eliminovat.

Tudíž popíráte to, co říká Petr Nečas, že byste si kupovali ...

Samozřejmě, to je běžné, s obchodem tohoto typu, jak naznačuje Petr Nečas, to nemá nic společného, to je normální naplnění zásady, kterou jsme bohužel v minulém období nedokázali naplnit, protože poměry ve sněmovně to neumožňovaly.

A vy osobně samozřejmě máte ke komunistům výhrady, což jste už naznačil v mnoha rozhovorech, hovořil jste také o tom, že o bohumínském usnesení, které je velmi často zmiňováno v souvislosti s KSČM, o jeho zrušení je možné uvažovat až někdy v budoucnu, protože komunisté se programově nezměnili. Co vám nejvíce vadí na programu komunistů a jak by se komunisté programově museli změnit, aby Vladimír Špidla jako předseda ČSSD, řekněme, předložil sjezdu své strany zrušení bohumínského usnesení?

Víte, to podle mého názoru celkem vzato nemá smysl, abych se tím do nějaké velké hloubky zabýval. Pro mě je velmi významné, že oni se nedistancovali dostatečně zřetelně od minulosti, zejména od 50. let, nedistancovali se, nebo jejich hodnocení okupace sovětskou armádou je pro mě také nepřijatelné a dále jsem přesvědčen, že některé prvky jejich programu, nebo mnohé prvky jejich programu mají poněkud utopický charakter.

Například?

Například stále mají poměrně vysokou koncepci znárodnění, což se ukázalo jako velmi neúspěšné.

A pokud se to nezmění, tak do té doby bude platit bohumínské usnesení, podle Vladimíra Špidly?

To nemohu říci, jestli bude platit, vy jste spíš kladl otázku, kdy bych já předložil návrh. To bohumínské usnesení bude platit tak dlouho, dokud jej sociální demokracie nezmění a myslím si, že opravdu to bude trvat ještě velmi dlouho.

Další téma, o něm jsme už částečně hovořili, tedy sestavování nové české vlády. Vy jste hovořil před volbami o tom, že do vlády chcete osobnosti, které nejsou problematické, můžete zmínit, co rozumíte onou problematičností?

Jde o to, aby lidé, kteří budou zastávat místa ministrů, v zásadě bylo možné uznat, že mají odbornou a osobností kompetenci na to, aby je zastávali a není dobré, když jsou na některé jejich činnosti sporné názory nebo když vzniká dojem, že v některých případech jednali nečestně.

Považujete za takového člověka Jaromíra Schlinga a jeho konkrétní věc z poslední doby, tj. ona vyhláška a spor dvou ministrů o vyhlášku, nemělo by se toto ve Špidlově vládě stávat?

Tak, zaprvé, Jaromíra Schlinga považuji za člověka, který zvládal velmi obtížný resort, nejsem si jist, jestli jej zvládl dobře, to je otevřená otázka, k tomu jsou kritické otázky, ale v žádném případě to není člověk nečestný a pokud jde o rozpor mezi ministry, tak to jsem už popsal, to prostě existuje, zvlášť mezi některými agendami je přirozený rozpor a je třeba jej zvládnout.

Když jsme hovořili o poměrném zastoupení, očekáváte i ono poměrné zastoupení k výsledkům voleb, že uplatníte ve vyjednání, v koaličních vyjednáváních?

Myslím, že to poměrné zastoupení obecně je klíč, ze kterého se dá vycházet.

To znamená dvě třetiny ČSSD, jedna třetina Koalice?

Předbíhal bych ve vyjednávání, ale myslím si, že výsledek voleb se nutně musí brát v úvahu.

Když se ještě dostaneme teď podrobněji k programovému prohlášení takové vlády, vzpomínáte si, když jste byl u těchto mikrofonů naposledy, že jste hovořil o jednom důležitém bodu, který by měl být v případném programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly, a to střednědobý výhled veřejných financí a fiskální výhled. Jaké věci v tom střednědobém výhledu budete chtít prosadit?

Teď se na tom začíná pracovat, nebo respektive, ano, mohu to takto říci, i když řada předběžných prací již byla vykonána, a ten fiskální výhled je jasný, je třeba mít představu, jaké asi se dají očekávat příjmy, jaké asi se dají očekávat výdaje v celkovém období a jaké lze v tomto okamžiku zvládnout priority a jaké věci se musí zvládnout, ať je člověk považuje za prioritní, nebo ne. Celkově ten výhled má splňovat dva paramenty, musí umožnit dobré fungování státu, jeho veřejných služeb, školství, zdravotnictví, důchodový systém atd. a současně v něm musí být každá koruna dvakrát obrácena, tzn. nic se nesmí vydávat zbytečně.

Je v tom výhledu do budoucna ... nebo očekáváte, že tam bude zakotveno, kdy by Česká republika nemusela mít schodkový rozpočet?

To neočekávám, že tam bude zakotveno, protože schodek sám o sobě není nic, co by bylo zvlášť neblahého, některé schodky jsou neblahé v některých situacích a jde spíš o to, aby Česká republika v kterémkoliv okamžiku měla v těch hlavních hranicích realistický rozpočet.

Jaké je, a teď to sousloví dávám do uvozovek, jaké je "sociálnědemokratické programové minimum", které podle Vladimíra Špidly musí být obsaženo v programovém prohlášení vlády, na níž se ČSSD bude podílet?

Tak to už je věc, kterou předložíme svým partnerům.

Můžete veřejnosti a vašim voličům předložit, co je to programové minimum, vaše?

Samozřejmě, že bych mohl, ale jistě uznáte, že je to předmětem jednání, je třeba to sdělit partnerům, není správné to posílat přes mikrofon, ale myslím, že v těch předvolebních vyjádřeních jsem byl dostatečně zřetelný a vůbec sociální demokraté byli dostatečně zřetelní a naznačili, nebo řekli zcela jasně, které věci jsou naprosto klíčové.

Pojďme si je tedy odškrtávat, když o nich nechcete hovořit vy, pokusím se vás do toho dotlačit, plošné dětské přídavky.

Silná podpora rodiny, to je základní principiální věc a o formě se bude samozřejmě velmi pečlivě vyjednávat.

V té formě jsou plošné přídavky?

Já předpokládám, že je předložíme.

Bezplatné školství.

Nepochybně žádné školné, to jsou věci, které jsme vždy říkali a o tom, celkem vzato, není moc co k vyjednávání.

Bezplatné zdravotnictví.

Jistěže ano, tak jak jsme formulovali ta minima o zdravotnictví, tak s tím vstupujeme do svého vyjednávání a to považujeme za velmi významný a důležitý prvek a my slevovat z něj nemíníme.

Příspěvky na automobily?

Příspěvky na automobily, myslím, že to debatujeme opravdu o velmi nízkých detailech.

A když se zaměříme ještě na jednu věc, co si myslíte o problematice církevních restitucí? Očekáváte, že tento požadavek bude vašimi případnými koaličními partnery vznesen?

Prozatím nebyl vznesen.

To už jste probírali s Cyrilem Svobodou i s Hanou Marvanovou?

Ne, s nikým jsem nejednal, ale sleduji poměrně pečlivě tisk a sleduji poměrně pečlivě média a nikde jsem nezaznamenal ani stín takového požadavku.

A jste vy ochoten, pokud jej někdo položí na stůl, o něm diskutovat, nebo řeknete, že problém církevních restitucí je věc, na níž má ČSSD už dlouhodobý názor, zkrátka když vydávat něco, tak pouze zákonem?

Myslím si, že je opravdu velmi zbytečné a předčasné komentovat jednání, která ještě neproběhla. Já očekávám, že ti, se kterými budu vyjednávat, předloží své návrhy, jistěže v některých případech bude nutné kousnout do kyselého jablka a zaujmout nějaký zřetelný postoj, ale vyčkám, až co předloží.

Očekáváte, že tím kyselým jablkem můžou být církevní restituce?

Myslím, že tam těch kyselých jablíček bude víc.

Které ještě?

Ponechávám to našim partnerům.

Ať je přinesou zítra na jednání.

Ať je přinesou, ať je vyndají z košíku a budeme jednat a jistě se ověří, jaké jsou možnosti.

Očekáváte, že při vyjednávání o většinové vládě narazíte na připomínky z vaší vlastní strany, že existuje proud v ČSSD, který chce menšinovou vládu? Protože přeci jen ČSSD si zvykla na to, že měla 19 lidí z vlastní strany, teď dejme stranou nestraníka pro oblast spravedlnosti, takže nicméně 18 lidí.

Počet ministrů není klíčový důvod, proč se vedou volby. Volby se vedou proto, aby se zemi dala nějaká dobrá budoucnost.

Tlak v ČSSD tedy není na vznik menšinové vlády?

V ČSSD existují různé názory, samozřejmě, že ano a také pokud by jednání byla neúspěšná, tak jistě že menšinová vláda je možnost, o které se dá uvažovat.

Vymlouval vám váš, řekněme, stále ještě šéf, Miloš Zeman to, abyste s Koalicí vyjednával, když jste si soukromě připíjeli pivem na vítězství sociální demokracie ve volbách?

Miloš Zeman není mým šéfem, protože já jsem předsedou sociální demokracie, čili v tomto politické smyslu šéfem není, je mým ministerským předsedou a s ministerským předsedou člověk jedná o vládních záležitostech, vytváření koalic není vládní záležitost.

Nevymlouval vám tedy soukromě ...

Jednali jsme s Milošem Zemanem, ale musím říct, že to jednání bylo ... Prostě Miloše Zemana mám rád, tak jsem se s ním chtěl setkat a vypít s ním to pivo.

Když jste v České televizi hovořil o tom, že ČSSD postaví svého kandidáta na prezidenta, naznačil jste, že ČSSD měla učinit tak už dřív, tzn. že jste měli kandidovat svého člověka proti Václavu Havlovi?

Myslím si, že sociální demokracie měla už dostatečnou sílu na to, aby mohla postavit svého kandidáta už v dřívějším obdobím, a že jsme tu možnost nevyužili, když jsme o tom rozhodovali, tak jsem v tom neměl nějaké vyhraněné stanovisko, teď se mi zdá, že jsme ji využít mohli.

Stále si trváte na svých slovech, že Otakar Motejl je tím člověkem, o němž se v ČSSD diskutuje nejčastěji a jehož jméno lahodí uchu i Vladimíra Špidly? To, co jste tady řekl před volbami.

Ta situace se nezměnila a také musím říct jako před volbami, že doposud debata nebyla dokončena, že může dojít ke změnám, ale prozatím platí to, co jsem řekl.

V čem by byl podle vás Otakar Motejl dobrý prezident?

Tak je to mimořádně dobrý právník, je to člověk, který úspěšně vede funkci ombudsmana, je to velmi čestný člověk, má mezinárodní prestiž, například dostal řád Čestné legie apod., čili je to člověk, který je obecně uznáván ve světě práva. Byl v různých velmi složitých pozicích, kde musíte nutně vyrovnávat protichůdné zájmy, myslím si, že tam je řada kvalit, ale jak už jsem řekl, není to dokončená debata.

Říká Vladimír Špidla. Já děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a předpokládám, že se v této době, kdy budete sestavovat novou vládu, budeme vídat častěji, někdy příště opět na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.