Jaroslav Škopek, vládní zmocněnec pro reformu Armády ČR
Pondělí 11. března 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
12. března 1999 vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Prezident Václav Havel označil tehdy den vstupu Česka do Aliance za v pravdě historický.
Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Stáváme-li se členy Severoatlantické aliance, není to pouze jeden z nejvýznamnějších okamžiků v našem téměř už desetiletém vývoji po pádu komunismu, ale je to i jeden z nejdůležitějších okamžiků celé naší historie.
Slova českého prezidenta Václava Havla pronesená v den vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Tři roky poté, česká armáda se podle zdrojů z centrály Aliance v Bruselu stále velmi pomalu vypořádává se svými závazky plynoucími z členství v NATO. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vládní zmocněnec pro reformu Armády České republiky, generál Jaroslav Škopek, vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
Vzpomenete si, co jste dělal 12. března 1999?
Vzpomenu si velmi přesně, 12. března jsem stál na nádvoří velitelství SHAPE, vrchní velitelství pro Evropu, a díval jsem se, jak je vztyčována česká vlajka mezi ostatní vlajky zemí NATO.
Nad čím jste přemýšlel, když jste se díval, jak česká vlajka stoupá vzhůru?
Přemýšlel jsem nad svým životem a říkal jsem si v duchu, že to je asi ta nejvážnější chvíle v mém životě a měl jsem velmi dobrý pocit, pocit uspokojení a byl jsem v tu chvíli velmi rád.
Nad čím by podle generála Jaroslava Škopka měla v souvislosti s tříletým výročím svého vstupu do Severoatlantické aliance přemýšlet Česká republika především?
Měla by přemýšlet nad tím, jak co nejlépe uspořádat své ozbrojené síly, tak aby zapadly vhodně do sestavy aliančních sil, aby byly platným členem Aliance, aby také na druhou stranu uměly své členství v Alianci rozumně využívat.
Podle vás nad tím Česká republika zatím nepřemýšlí dostatečně?
Česká republika přemýšlí hodně nad svým členstvím, ale je to pro nás, pro republiku, pro armádu záležitost velmi nová, kdy se musíme hodně učit a hodně změn přijmout.
A není to tak, že Česká republika zatím jen přemýšlí a filosofuje, a nic konkrétního nedělá?
Ne, to vůbec není pravda. Česká republika velmi tvrdě pracuje na tom, aby se naše členství v Alianci stalo, řekl bych, normální záležitostí a reforma ozbrojených sil je právě jedním z významných úkolů jak toho dosáhnout.
Když před třemi lety 12. března 1999 Česká republika vstupovala do Severoatlantické aliance, označil prezident Václav Havel tento den za v pravdě historický a dodal:
Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Nikdy jsme nebyli součástí takto široké, takto pevné a takto závazné bezpečnostní aliance, která by zároveň ze samé své podstaty respektovala naši svébytnost, vůli našeho národa, tak pevně bezpečnostně zakotveni, jako budeme nyní, jsme nebyli vlastně nikdy.
Slova prezidenta České republiky Václava Havla pronesená v den vstupu Česka do Severoatlantické aliance 12. března 1999. Ministr zahraničí Jan Kavan při stejné příležitosti poznamenal:
Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Současně už teď si uvědomuji, že to je počátek té skutečné práce, že tímto to nekončí, že by nebylo vhodné, abychom teď začali slavit a zapomněli na to, že budeme muset skutečnou prací dokázat, že jsme vskutku plnohodnotný člen Severoatlantické aliance.
Řekl doslova 12. března 1999 při vstupu své země do Severoatlantické aliance český ministr zahraničí Jan Kavan. Přeci jen, pane generále, neprokázaly uplynulé tři roky i hodnocení Bruselu, že si jeden ze tří nováčků v Alianci, rozumějme jím Českou republiku, své členství zatím zrovna moc neodpracoval?
Já to tak nevidím. Když jste řekl jeden ze tří nováčků, co své členství neodpracoval, tak to vypadá jako, kdyby jen Česká republika neodpracovala a ostatní dvě země odpracovaly. Já to vidím mnohem optimističtěji. Já si myslím, že Česká republika je z těch tří nových zemí nejdál ve svém začleňování do Aliance. Samozřejmě, že to je záležitost dlouhodobá ...
Z čeho berete argumenty pro svůj názor? Je to z hodnocení Bruselu, které vy slyšíte, nebo si to jen myslíte vy osobně?
Je to z hodnocení, které slyšíme z Bruselu a musím říct, že Brusel nikdy nedělá žádné žebříčky úspěšnosti jednotlivých zemí, ale snaží se velmi objektivně zhodnotit stav a my máme možnost být seznámeni a vlastně se i zúčastňujeme hodnocení těch ostatních, takže víme, jak jsou hodnoceny ostatní země a Česká republika není na tom tak špatně.
Z nováčků je tedy Česká republika nejlepší?
Já bych to řekl tak, že Česká republika je na tom při porovnávání se s ostatními dvěma zeměmi dobře.
Vy jste ale řekl, že je doslova nejlepší, a to v předchozí odpovědi.
Ale to vy jste to teďka spojil s tím, jak to hodnotí Aliance a já jsem zároveň řekl, že Aliance žádné žebříčky nedělá, to je můj soud, moje úvaha.
Například z věcí, které jsou pro Brusel nejdůležitější, a to reforma armády, které předtím byly součástí armád Varšavské smlouvy a nyní jsou členskými armádami Severoatlantické aliance, dá se říci, že reforma v Česku pokročila nejdále nebo Češi v porovnání s Polskem a Maďarskem pokulhávají, co se reformy týče?
Já bych řekl, že naše reforma je nejdál.
V čem?
Já si myslím, že ani Poláci, ani Maďaři nepřistoupili k tak radikální reformě a nedělají v tak krátkém čase tolik opatření jako Česká republika.
Není však problém v tom, že jejich armády, lidově řečeno, nejsou v rozkladu, a Česká republika rychlou reformu musí provést, jinak by armádu mohla rozpustit?
No, to si myslím, že určitě ne. Já ze svých zkušeností, z rozhovorů s kolegy z polské armády, z maďarské armády vím, že oni když měli možnost se seznámit s naší reformou, tak v podstatě vyjadřovali obdiv a možná trošku i závist.
Dá se říci, že obě země, ať již Maďarsko nebo Polsko, čerpají ze zkušeností české armády s přípravou reformy?
To bych nemohl říct, to nevím, jestli tyto země čerpají z našich zkušeností. Vím, že se v obou zemích velmi tvrdě pracuje na reformě, na kolik využijí naše materiály, naše zkušenosti, to vám v tuto chvíli nemohu potvrdit.
Bude mít Česká republika, pokud zůstaneme u data 2007, kdy má začít fungovat zreformovaná profesionální česká armáda, bude mít Česká republika z nových států Severoatlantické aliance jako první profesionální armádu?
Ano, bude jako první.
Odpovězte prosím jednoznačně na otázku, s čím má Česká republika jako tříletý člen v NATO největší problémy?
Já si myslím, že největším problémem je zavedení a používání systému obranného plánování, to je něco, co je nosným prvkem fungování ozbrojených sil jako takových, je to systém, který v sobě zahrnuje nejen struktury, ale i mechanismy, které fungují jak nad armádou, tak uvnitř armády a je to něco, s čím se dosahuje ta kontabilita s Aliancí jako takovou.
Není ovšem problém v tom, že s tím bude mít Česká republika problémy až do roku 2007, dokud nebude provedena, říkejme jí, Škopkova reforma?
Já si myslím, že se nám podaří nastolit systém obranného plánování již v příštím roce, protože již v roce 2003 by měl začít fungovat střednědobý plán, který je velmi podstatnou součástí systému a v roce 2003 by měl tento plán být již realizován.
První velkou oficiální akcí, na níž se prezentovala Česká republika jako nový člen Severoatlantické aliance, byl Washingtonský summit, který se konal u příležitosti 50. výročí vzniku Severoatlantické aliance, a to 23. dubna 1999.Slavnostního jednání Washingtonského summitu 23. dubna se účastnili představitelé tří nových členských států Severoatlantické aliance, České republiky, Maďarska a Polska. Za Česko promluvil na Washingtonském summitu prezident Václav Havel, kromě jiného v angličtině řekl:
Václav HAVEL /zvukový záznam/: Prohlašuji jménem České republiky, že si uvědomujeme nejen jistoty, které nám tato příslušnost dává, ale i závazky, které z ní vyplývají. Děkuji všem dosavadním členům za to, že se rozhodli Alianci otevřít, děkuji jim za to nejen jako představitel své země a jako Evropan, ale jako obyvatel této planety, který si přeje mír mezi lidmi i v lidských duších, který pochopil, že takového míru lze stěží dosáhnout bez ochoty bránit ho proti silám zla.
Řekl doslova na Washingtonském summitu při 50. výročí vzniku této organizace český prezident 23. dubna 1999. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík pronesl 9. ledna letošního roku na pravidelném velitelském shromáždění Armády ČR v budově ministerstva obrany slova o vážné kritice Bruselu na adresu české armády. Tvrdík doslova prohlásil: "Hodnocení Aliance bylo slabé, slabší než v předchozím roce." Vy i Jiří Šedivý, náčelník Generálního štábu Armády České republiky, jste nakonec ministrova slova zjemňovali. Znamená to, že Brusel tak výrazný v kritice nebyl?
Pan ministr vycházel z oficiálního hodnocení Aliance, kde byla skutečně uvedena kritika a ta kritika byla mířena právě na tu oblast, o které jsem hovořil předtím, to znamená systém obranného plánování. Já jsem se ...
Je to hlavní kritérium, že vám vstupuji do řeči, které Brusel a centrála Aliance v Bruselu hodnotí především?
Já si myslím, že to je hlavní, v tom je ten hlavní problém.
Vy už jste naznačil v předchozích odpovědích, že v roce 2003, tedy v příštím roce, by Česká republika už neměla mít v této oblasti téměř žádný problém, že nový způsob plánování se podaří rozjet od 1. ledna 2003...
Ano.
V čem bude spočívat?
Je to poměrně komplikovaný systém, abych vám ho celý popsal a vysvětlil, potřebovali bychom více času, ale spočívá v tom, že se na základě toho plánování stanoví politické zadání, respektive ambice, které vycházejí jak z aliančních společných zájmů, tak z národních zájmů té konkrétní země. Na základě toho se pak vydávají místní dokumenty, podle kterých se plánuje výstavba sil, jejich použití, kapacity, kterých mají dosáhnout, to vše je provázáno nejen věcně, ale i finančně, a to je ten problém, který hlavně nás dlouhá léta bolel. Čili od příštího roku by tato věc měla být nastartována tak, abychom se pohybovali v tomto systému, řekl bych, standardně.
To znamená, že do příštího roku by už kritiku Bruselu neměla být oprávněná, co se plánování týče?
Já věřím, že hodnocení za příští rok bude mnohem lepší.
Mohl byste ale uvést něco, co by systém plánování mohlo ještě ohrozit? Je už to definitivní, že od 1. ledna 2003 se plánování a utrácení peněz v armádě změní, nebo je to ještě od něčeho závislé?
Já nemohu říct, že je to definitivní, protože materiál, který připravuji se svým týmem, bude předložen vládě, vláda rozhodne, co s tím materiálem udělá.
To je ona Škopkova reforma a profesionalizace armády, pokud jí takto laicky mohu označit, není-liž pravda?
Ano.
Vy jí máte předložit do konce března letošního roku, to znamená, už je hotovo, už je svázáno?
Rád bych řekl, že ano, ale není. My finišujeme, doděláváme poslední věci, poslední korektury, materiál čteme, takže svázáno určitě není.
Co ještě zbývá kromě korektur?
Nezbývají už žádné zpracovatelské úkoly, zbývá jen, řekl bych, jen ta redaktorská práce nad materiálem.
Na čem může vaše reforma ztroskotat, teď myslím na samotný obsah, co je napsáno na stránkách, nikoliv na to, že nemusí být přijata vládou, s čím podle vás bude největší problém při prosazení?
Já si myslím, že reforma je napsána dobře, věřím tomu, že je napsána dobře, že je provázána, že má svojí logiku, že v sobě zahrnuje všechno to, co vy jste třeba zmiňoval ze summitu Aliance, nová strategická koncepce, z tohoto pohledu nevidím žádné nebezpečí. To, co může reformu ohrozit, je, že my nebudeme dostatečně schopní a fundovaní ji realizovat, že ...
My - tím myslíte koho?
Myslím tím resort obrany.
Takové nebezpečí hrozí, že resort obrany může ještě sám reformu zničit?
To snad ne, zničit, ale reforma v tuto chvíli je teoretická práce, její převedení do života bude závislé na tom, jak lidé, kteří ji budou uvádět do života, jak budou schopni, jací budou výkonní manažeři, jak budou výrazní, kolik budou mít prostředků, kolik budou mít peněz na to, aby tu reformu mohli udělat a jak budou i lidé ochotni se na té reformě podílet. Čili je to ta, řekl bych, výkonná práce je vždycky složitější než jen sedět s tužkou a psát na papír.
Tím vaše práce skončí jako člověka, který seděl s tužkou, byl teoretik a na papír vepsal společně se svým týmem reformu?
Já si myslím, že určitě neskončí, protože bude podle mého soudu nad průběhem reformy mít nějakou supervizi, aby co se bude prakticky realizovat, bylo v duchu toho, co bylo zpracováno, aby při té praktické realizaci se nesklouzlo někam jinam, než bylo zamýšleno, takže já ...
Počítáte, že vládní zmocněnec pro reformu armády bude fungovat i po volbách v červnu v roce 2002?
Nepočítám, protože já jsem byl vládou jmenován vládním zmocněncem pro přípravu reformy, ne pro provedení reformy, čili já počítám s tím, že odevzdáním materiálu vládě svou funkci a svoji úlohu budu považovat za splněnou, protože reforma bude připravena. To, co se bude odehrávat dál, už vidím asi v té realizační části a tam bude záležet, jakou pan ministr svěří, nebo jaký můj podíl na té praktické práci bude.
Vy tedy 31. březnem 2002 končíte?
Jako vládní zmocněnec pro přípravu reformy si myslím, že končím.
A máte zájem být vládním zmocněncem pro realizaci armádní reformy?
Rád bych se na realizaci podílel v jakékoliv podobě.
Už jste se o tom bavili s ministrem, zda bude nějaký post realizátora, když to řeknu nečesky, nehezky, vytvořen?
Bavili a pan ministr se mnou počítá.
To znamená, že bude ještě před volbami zřízen post vládního zmocněnce pro uskutečnění reformy armády?
Já nevím, jestli to bude vládní zmocněnec nebo jestli se ta funkce bude jmenovat jinak, ale určitě mi pan ministr řekl, že se mnou počítá, že chce, abych pokračoval v té práci dál.
Je funkce, když se budeme bavit jen o funkci a jejím vymezení, něco jako vládní zmocněnec, je to dobrý statut nebo je lepší být přímo pod ministrem a vykonávat samotnou reformu z nějakého jiného místa než z místa vládního zmocněnce?
Vládní zmocněnec nemá žádné pravomoci, nemůže nikomu nařizovat, nemůže v podstatě ani nikoho kontrolovat, je to vysoká funkce, ale bez pravomocí, může se pouze obracet, žádat o informace, součinit apod. Pro tu realizační část reformy už by bylo potřeba nějaké pravomoci.
To znamená třeba v pozici náměstka ministra?
Třeba.
Bavili jste se o tomto vymezení s ministrem?
Také jsme na toto téma hovořili.
Podle vás je nezbytné, abyste měl pak pravomoci v případě, že byste do té funkce šel?
Pokud se budu podílet na realizaci reformy, rád bych k výkonu této funkce měl i příslušné pravomoci.
A pokračujeme tématem: Reforma Armády České republiky. Vraťme se ještě ke kritice Bruselu. Jedna z výhrad Bruselu se týkala i špatného hospodaření Armády České republiky a neřešení problému z minula. Vy jste již veřejnosti začátkem roku předložil zajímavý problém. Týkal se zastaralé vojenské munice, s níž se nic neděje. Proč se s ní nic neděje?
Já si myslím, že to je opět jedna z chyb, které vyplývají z neaplikování systému obranného plánování. My prostě máme ve svých skladech zásoby munice, které mají určitou, řekl bych, historickou platnost, a přestože se situace změnila, změnily se počty vojsk, změnil se i způsob zabezpečování obrany tohoto státu, ty počty munice v podstatě zůstaly nezměněny.
Česká armáda disponuje zhruba 90 tisíci tunami munice, to představuje 4,5 tisíce plně naložených železničních vagónů. Je pravdivé číslo, že dvě třetiny z toho množství jsou zastaralé?
Já bych asi neřekl, že jsou zastaralé, ale řekl bych, že jsou nepotřebné.
Dvě třetiny je možné zlikvidovat?
Myslím si, že ano.
Kdy by měla být nepotřebná munice, podle vašich představ, zlikvidována?
To je dlouhodobý úkol, jak bude probíhat v čase, vám nejsem v tuto chvíli schopen říct, protože bude potřeba využít možností, a pokud to půjde část této munice odprodat, část munice, kterou nebude možnost odprodat, budeme muset likvidovat tak, abychom nepoškodili životní prostředí této země, část munice budeme přepravovat do jiných skladových prostorů a budeme ji pro armádu možná do budoucna dále využívat. Čili je to velmi komplikovaná složitá otázka, abych vám řekl přesné datum, kdy se s tím vypořádáme, to v tuto chvíli nejsem schopen.
Kam chcete prodávat munici, která je, nemýlím-li se, z 50. let, to o ní někdo bude mít zájem?
Víte, já nejsem obchodník, touto otázkou se takto nezabývám, ale pokud vím, tak je o munici i v tuto chvíli zájem a mnoho druhů munice se dá na trhu ještě uplatnit.
Můžete uvést, jaká munice?
Nemůžu a nerad bych se do těchto detailů pouštěl.
Další připomínka vedení Severoatlantické aliance v Bruselu k České republice jako k členskému státu Aliance zní: závažné nedostatky v informačních systémech české armády. Jak je možné, že Česko několik let buduje s miliardovými náklady 13 datových sítí, přičemž většina z nich spolu není propojena a tudíž spolu ty sítě nekomunikují?
Možné je to proto, že když se začaly tyto systémy budovat, tak se budovaly odděleně, nezávisle na sobě, nemělo to žádnou společnou strategii a my jsme se dostali do stavu, ve kterém jsme, že tyto systémy spolu téměř nekomunikují. To je všeobecná pravda, pravda také je, že se hledá řešení, jak tyto systémy provázat, jak je propojit a je to také jeden z hlavních úkolů reformy, aby tyto systémy pracovaly pod jednou střechou.
Vy je už teoreticky máte zpracovány, ony návrhy, jak propojit těch 13 v současnosti nekomunikujících počítačových sítí v armádě?
Ne, já nemám tento návrh, nemám rozpracován vědecký úkol jak propojit 13 systémů zatím oddělených, ale je to téma, kterým se zabývají odborníci a je to jeden z úkolů ministra obrany a jeden z úkolů, který má speciální tým předložit kolegiu ministra obrany.
Zmínil jste ministra obrany, Jaroslav Tvrdík Hospodářským novinám 12. února ke kritice vedení Severoatlantické aliance na adresu informačních systémů v české armádě řekl: "Nedokážeme pokročit, když neznáme ucelenou strukturu a nevíme kam natahat kabely." Tudíž, teď už se ví v té reformě kam natahat kabely a může začít tahání kabelů?
Ano, když to takto obrazně vezmeme, teď už se ví, kam se ty kabely mají natáhnout, ale je to opravdu obrazně, protože ty kabely jsou nataženy, jde o to je propojit tak, aby fungovaly všechny ty systémy společně.
Kdy si myslíte, že by bylo možné napropojovat počítače, kdy by mohly začít fungovat jako síť?
Já věřím tomu, že se to podaří v čase, který jsem si stanovili jako dosažení počátečních operačních schopností, to znamená do konce roku 2006.
Bezpečnostní prověrky - je to podle vás problém české armády?
Bezpečnostní prověrky určitě problém Armády České republiky je, z mnoha příčin nebo z mnoha důvodů, zajedno proto, že pořád je málo lidí, kteří jsou prověřeni, čili nám chybějí prověrky, na jedné straně. Na druhé straně, systém bezpečnostních opatření některých administrativních opatření, který se zabývá ochranou dat, je komplikovaný, složitý, jsou to věci, které zbržďují naši práci a armády jako celku.
Pochopil jsem správně, že na mnohých místech stále ještě nejsou prověřeni lidé, že je to něco, co komplikuje fungování Armády České republiky, že NBÚ nevydal dostatečný počet prověrek lidem v řídících funkcích Armády České republiky?
Je to komplikující záležitost, protože pak jen úzká skupina lidí, třeba na tom příslušném pracovišti, může pracovat s utajovanými dokumenty a ta druhá část může pracovat jen s neutajovanými a řekl bych, že se to řeší, že byla přijata opatření uvnitř našeho resortu a my si do určitého stupně můžeme tyto prověrky zpracovávat a připravovat ve vlastní režii v součinnosti s úřadem pana Kadlece, takže i tento stav se lepší.
Kolik lidí čeká na bezpečnostní prověrku od NBÚ, můžete říci řádově číslo?
To bych si netroufnul říct to číslo, nevím, jaký je současný stav, už dlouho jsem ta čísla neviděl.
Vy asi víte, že NBÚ v poslední době čelí několika skandálů. Místopředseda Senátu Jan Ruml navrhuje kvůli několika skandálům kolem NBÚ a prověrkám vytvořit vyšetřovací komisi. Tady jsou slova Jana Rumla z Interview BBC.
Jan RUML, místopředseda Senátu Parlamentu České republiky /zvukový záznam/: Protože nás čeká celá řada důležitých událostí, kromě jiného summit NATO, vůbec v souvislosti s naším členstvím v NATO potřebujeme mít celou řadu lidí, firem prověřených pro ten nejtajnější stupeň a jestliže je v tom takový zmatek a taková nedůvěryhodnost fungování toho úřadu, tak si myslím, že někdo v něm musí přeci zásadním způsobem udělat pořádek. Udělá to patrně nová vláda, protože tato vláda už není schopná vůbec ničeho.
Slova místopředsedy Senátu Parlamentu České republiky Jana Rumla. Jak se dotklo armády poslední zpochybnění prověrek?
Já si nemyslím, že se dotkla armády ta zpochybnění, ani bych si netroufal takto hodnotit a posuzovat Národní bezpečnostní úřad, já ...
Je to nepříjemná věc pro Českou republiku jako člena Severoatlantické aliance?
Určitě, jestli se někde prokázal únik utajovaných skutečností, jestli se někde prokázalo, že prověrka byla dána neoprávněně, tak je to špatně, tak je to pro nás velmi špatně.
Když se vrátíme k vaší reformě. Českou republiku, jak již bylo zmíněno, čekají v červnu volby do Poslanecké sněmovny. Jedním z hlavních témat voleb se stala právě i vaše reforma, reforma Armády České republiky, a to poté co stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas zveřejnil úmysl své strany do konce roku 2002 prosadit zkrácení základní vojenské služby ze současných 12 na 9 měsíců. Na to kontroval ministr obrany a volební leader vládní ČSSD na Vysočině Jaroslav Tvrdík, a to tím, že je pro zkrácení základní vojenské služby na půl roku. Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda podobné sliby politiků před volbami mohou ohrozit, nebo naopak mohou pomoci reformě, co byste odpověděl?
Já si myslím, že reformu neohrozí, ani jí nepomohou. To, co se může stát na základě těchto slibů, je, že se zvýší počet lidí, kteří se budou snažit oddálit svůj nástup na základní vojenskou službu nebo se vyhnout základní vojenské službě.
Co s tímto zvýšeným počtem uděláte?
My jsme v reformě počítali, že ne všechno se bude odehrávat přesně tak, jak jsme naplánovali a máme připravenou variantu, kdy se nám zajedno nebude dařit tak rychle získávat vojáky profesionály, nebo se nám bude zvyšovat počet vojáků základní služby, kteří se budou snažit vyhnout, proto máme připravenou variantu také zkrácení, postupného zkrácení nejdříve na 9, potom na 6 měsíců a chtěli jsme mít v záloze i dřívější ukončení základní vojenské služby než to, které jsme veřejně prezentovali, to znamená konec roku 2006.
Ale teď co s těmi nenaplněnými stavy?
My budeme umět se s nimi vypořádat, protože zajedno jsme členskou zemí Aliance a nejsme sami, za druhé bezpečnostní situace, ve které se nachází naše republika, je dobrá.
Dovedete si představit zkrácení profesionalizace, respektive lhůty i o více než o dva roky, to znamená, že by profesionalizace byla spuštěna možná už v roce 2003, 2004?
Zatím jsme takto rychle neuvažovali, to, co my jsme počítali, byl konec 2005.
Je možné uvažovat s rokem 2004?
V tuto chvíli bych řekl, že ne.
Říká vládní zmocněnec pro reformu Armády ČR Jaroslav Škopek, díky za váš čas a někdy příště na shledanou.
Tvrdík přijal rezignaci svého náměstka Jehlíka, nahradí ho Škopek
PRAHA 12. března (ČTK) - Náměstek ministra obrany Josef Jehlík rezignoval na svou funkci. Ministr Jaroslav Tvrdík dnes těsně před odletem do Švédska bez podrobností potvrdil, že Jehlíkovu rezignaci přijal. Novým náměstkem se stal Jaroslav Škopek, který se bude zabývat reformou armády.
Podle ministerstva obrany šlo o Jehlíkovo osobní rozhodnutí. Tisková služba resortu odkázala žádosti o detaily na mluvčího Milana Řepku, ten ale nyní s Tvrdíkem cestuje do Stockholmu. Tvrdík jmenoval Jehlíka ekonomickým náměstkem loni v květnu, když nastoupil do ministerského křesla. Josef Jehlík byl od roku 1995 zaměstnán v soukromé firmě, předtím pracoval nejprve jako zástupce a pak jako náčelník personálního odboru armádního generálního štábu. Mezi jeho hlavní úkoly patřila reforma akvizičního systému, kterou zahájil už Tvrdík.
Dlouholetý kariérní voják Jaroslav Škopek bude moci jako náměstek ministra obrany pokračovat v práci, kterou dělal jako vládní zmocněnec pro přípravu reformy české armády. Škopek spolu se svým týmem připravoval na ministerstvu rozsáhlý projekt reformy ozbrojených sil, jehož stěžejním bodem bylo vybudování profesionální armády.
V pondělním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC se Škopek zmínil, že až koncem března předloží svůj materiál vládě, rád by pokračoval i v jeho praktické realizaci. V rozhovoru upozornil, že k takové práci bude potřebovat obdobné pravomoci, jaké mají ministerští náměstci. Po dnešním kroku ministra Tvrdíka tak Škopkovi již nic nebrání v tom, aby se na ministerstvu obrany pokusil dovést svůj projekt armádní reformy do konce.
Třiapadesátiletý Škopek vystudoval Vojenskou akademii v Brně a od roku 1974 působil na různých pozicích v československé armádě. V letech 1993 a 1994 strávil rok v misi UNPROFOR v Bosně, později byl styčným důstojníkem na vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě. V roce 1998 se stal náčelníkem operačního odboru generálního štábu. O dva roky později stanul v čele sekce perspektivního plánování.
Škopek byl jedním z generálů, s nimiž se ministerstvo obrany v minulosti soudilo kvůli penězům, které kvůli chybě úředníků dostávali navíc na svých zahraničních působištích. Loni na jaře Škopek uvažoval o odchodu do civilu. Po Tvrdíkově návrhu, aby vypracoval projekt reformy české armády, se rozhodl zůstat a byl jmenován vládním zmocněncem pro přípravu reformy ozbrojených sil.
Nový Tvrdíkův náměstek zodpovídá za reformu ozbrojených sil
Hospodářské noviny, 13. 3. 2002, strana 4 - Dosavadní vládní zmocněnec pro reformu ozbrojených sil Jaroslav Škopek byl včera jmenován novým, v pořadí třetím náměstkem ministra obrany. Šéf resortu Jaroslav Tvrdík zároveň přijal pondělní rezignaci svého ekonomického náměstka Josefa Jehlíka, za něhož bude nyní hledat náhradu. Škopek v pondělním rozhovoru pro BBC naznačil, že s Tvrdíkem o svém jmenování náměstkem hovořil. "Vládní zmocněnec nemá žádné pravomoci, nemůže nikomu nařizovat ani nikoho kontrolovat," upozornil Škopek.
Svoji práci šéfa vládního týmu bude považovat za ukončenou koncem měsíce, kdy předloží Zemanovu kabinetu Koncepci výstavby profesionální armády a Koncepci mobilizace ozbrojených sil. Škopek se chce, jak řekl, dále podílet na realizaci těchto záměrů, což by prý jako vládní zmocněnec bez pravomoci náměstka nemohl.
Tvrdík jmenoval Jehlíka ekonomickým náměstkem loni v květnu, kdy nastoupil do ministerského křesla. Mezi stěžejní Jehlíkovy úkoly patřila reforma v minulosti velmi kritizovaného akvizičního systému. Změny spočívají v decentralizaci hospodaření s rozpočtovými prostředky. Jednotlivé útvary si od ledna například nakupují do miliónů korun bez daně z přidané hodnoty materiál a služby samy.
Zmocněnec pro přípravu armádní reformy chce větší pravomoci
PRAHA 11. března (ČTK) - Vládní zmocněnec pro přípravu armádní reformy Jaroslav Škopek bude svou práci považovat za ukončenou k 31. březnu, kdy vládě předloží návrh na přechod české armády do profesionální podoby. S ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem však už hovořil o možnosti podílet se i na realizaci takového kroku. K tomu však budu potřebovat pravomoci obdobné těm, jaké mají náměstkové ministra, řekl dnes Škopek v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.
"Vládní zmocněnec nemá žádné pravomoci, nemůže nikomu nařizovat ani nikoho kontrolovat. Je to vysoká funkce, ale bez pravomocí," upozornil Škopek. Zmocněncem a šéfem týmu připravujícího reformu se z rozhodnutí vlády stal loni v květnu. Právě dostatečné pravomoci bude Škopek vyžadovat, pokud po něm ministr obrany bude chtít, aby se podílel i na reformě jako takové. Připustil přitom možnost, že by funkce měla odpovídat postavení náměstka ministra obrany. "Ministr mi řekl, že se mnou počítá, že chce, abych pokračoval v té práci dál," řekl Škopek BBC.
Představa jeho týmu o armádní reformě počítá asi s 35.000 profesionálními vojáky a do 10.000 občanských zaměstnanců k počátku roku 2007. Do té doby by měla být zkrácena až na šest měsíců dosavadní povinná vojenská služba.
Škopek chce více pravomocí
Právo, 12. 3. 2002, strana 2 - Vládní zmocněnec pro přípravu armádní reformy Jaroslav Škopek bude svou práci považovat za ukončenou k 31. březnu, kdy vládě předloží návrh na přechod české armády do profesionální podoby. S ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem však už hovořil o možnosti podílet se i na realizaci takového kroku. K tomu však budu potřebovat pravomoci obdobné těm, jaké mají náměstkové ministra, řekl včera Škopek v BBC. "Vládní zmocněnec nemá žádné pravomoci, nemůže nikomu nařizovat ani nikoho kontrolovat. Je to vysoká funkce, ale bez pravomocí," upozornil Škopek.
