Jiří Šedivý, náčelník generálního štábu AČR
Čtvrtek 28. března 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Česká armáda přemýšlí o novém podnikatelském záměru, nabízí cizím státům, že jim na klíč vybuduje speciální jednotky pro boj s chemickými, biologickými a bakteriologickými zbraněmi. Čeští chemici si vydobyli dobré jméno například při válce v Perském zálivu, v současnosti působí zhruba 200 stovky chemiků v Kuvajtu. Plán profesionalizace české armády počítá s tím, že se zvýší počet profesionálních chemiků. Hovoří bývalý vládní zmocněnec pro reformu, náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek.
Jaroslav ŠKOPEK, náměstek ministra obrany, bývalý vládní zmocněnec pro reformu AČR /zvukový záznam/: My v současné době disponujeme velmi dobře vybavenou, vycvičenou a plně profesionální rotou chemické ochrany, v koncepci reformy jsme ukázali, že bychom tuto rotu chtěli přeměnit v prapor do budoucna, čili je tam, ano, bylo to tam zakomponováno a počítáme s tím.
Slova Jaroslava Škopka. Počet profesionálních chemiků by se tak měl v české armádě zvýšit ze současných tří stovek na stovek devět. Nejen o novém podnikatelském záměru české armády bude následujících 30 minut. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý je dnešním hostem Interview BBC. Více než dvě stovky chemiků na americké základně v Kuvajtu, za několik týdnů dalších více než 200 vojáků v Afghánistánu a 415 vojáků na Balkáně. Je toto číslo maximální, co je Česká republika schopna nabídnout v zahraničních misích?
Není to ani zdaleka maximálně možné číslo, které vyjadřuje možný počet vyslaných vojáků do zahraničních misí, ale neexistují jen limity lidských zdrojů, pokud tak mohu mluvit, i limity finanční a tento stát si může dovolit jen určité kontingenty v určitých misích. Asi pravděpodobně toto je maximální limit, který si dnes může tento stát dovolit.
Kolik celkem stojí vyslání zhruba tisícovky lidí do zahraničních misí?
Záleží, o jaké misi se bavíme, například mise, která je v Afghánistánu, ta stojí v současné době, ten odhad se týká až 700 milionů, jednotka v Kuvajtu kolem 560 milionů, je to skutečně pokaždé nějaké jiné číslo, záleží na tom, jak je jednotka vybavená, jaký má úkol, v jaké vzdálenosti plní úkol od České republiky apod.
Vy už jste v předchozí odpovědi něco naznačil, ale pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, způsobuje počet českých vojáků působících v zahraničí české armádě nějaké komplikace, jak odpovíte?
V současné době to je převážně finanční rozměr.
Žádný jiný, co se týče materiálního vybavení, byť to souvisí s financemi?
My jsme budovali armádu již v minulých letech s určitou představou a ta představa byla, že kontingenty, které jsme schopni vyslat, mimo jiné to byli zase vojáci lehce vybavených mechanizovaných útvarů, byli to chemici, byli to lékaři apod., tak tam jsme předpokládali nezbytnou rotaci a i dnes se už připravuje rotace do dalších možných šestiměsíčních rotací, ale ta mise nebo vůbec celá ta sestava misí je skutečně v současné době limitována především financemi, které můžeme do takovýchto akcí vložit, ať už z armádního, nebo dokonce ze státního rozpočtu.
Rozuměl jsem správně vašim slovům, že počítáte i v kuvajtské misi s tím, že by nekončila po půl roce, jak se původně předpokládá?
Dnes se mluví o šesti měsících, ale my předpokládáme i ty další varianty, každý voják, každý velitel připravuje vždy své rozhodnutí ve variantních plánech. V tom variantním plánu je dokonce i připravována situace, kdy bychom museli rotovat a již dnes se připravují kontingenty nejen do Kosova, ale i do Kuvajtu a stejně tak ještě není vyslána ani polní nemocnice a už se připravuje další rotace polní nemocnice do Afghánistánu. Jednoduše, pokud o to budeme požádáni, tak my musíme být připraveni velmi rychle reagovat na vzniknou situaci.
A to, že tyto rotace chystáte, naznačuje, že je velmi pravděpodobné, že budete požádáni o prodloužení na dalšího půl roku, například co se Kuvajtu týče?
Ne, tak jsme to nechtěl říkat. Já jsem pouze chtěl říct, že my musíme být připraveni na ten úkol, pokud by ten úkol byl vydán například ke konci té šestiměsíční doby, kdy je jednotka vyslána do jakékoliv mise, potom další příprava by byla velmi komplikovaná, proto, aniž se o tom běžně mluví, takovéto rozhodnutí, které jsem vydával, bylo to vždycky, tak jakmile se ukončí příprava jednoho kontingentu, tak se okamžitě připravuje příprava kontingentu dalšího. Pokud nebude vyslán, nic se v zásadě neděje, lidé musejí být připraveni a včetně materiálu k plnění úkolů, já si myslím, že to je běžná praxe, která sice není běžně zveřejňována, ale takto v armádě pracujeme.
Vy jste před 11. zářím 2001, tedy před útoky na New York a na Washington, konstatoval, že česká armáda sníží počet svých vojáků na Balkáně a ušetřené peníze ze zahraničních misí vrhnete, pokud mohu použíti lidový výraz, do reformy. Počet vojáků vyslaných do zahraničí se zvyšuje, není to na úkor reformy ozbrojených sil?
Děláme všechno pro to, aby reforma nebyla zbržděna tím, že se zvýšil počet misí, které Armáda České republiky plní a na druhé straně situace po 11. září je natolik dramatická, že v některých směrech musíme provést ještě dílčí úpravy, ale ...
Ve kterých?
Například v modernizačních programech, bohužel se to týká převážně pozemních sil, ale já si myslím, že tady je několik možných řešení. V současné době vláda připravuje materiál do jednání v parlamentu, včera probíhala bezpečnostní rada státu, ta rovněž diskutovala o tom, jakým způsobem financovat tyto dvě mise, myslím momentálně Kuvajt a Afghánistán. Jednoduše to není jen věc resortu ministerstva obrany, ale takový úkol stojí přeci před Českou republikou a musí se jím zabývat odpovědné orgány celé České republiky.
Hovořil jste o modernizačních programech především pozemních sil. Znamená to, že vyšší počet vojáků vyslaných do zahraniční prodlouží modernizační programy pozemních sil?
Já teď bych asi spekuloval, kdybych řekl, jestli prodlouží nebo neprodlouží, jednoduše hledáme takové řešení, které umožní úkoly, které před námi jsou, abychom je splnili a hledáme rezervy především u sebe, ale některé výroky, že jsme schopni zaplatit miliardu 200 milionů, jsou, myslím, přehnané.
K tomu se ještě dostaneme, vraťme se k zahraničním misím. 18. března česká média referovala o vaší úvaze, že by s českou polní nemocnicí do Afghánistánu mohli odcestovat i slovenští vojáci. Citujme doslova: "Byla dána určitá nabídka slovenské straně při jednání ve Velké Británii." Tak citovala vaše slova ČTK. Poté, co slovenská strana prohlásila, že o této nabídce nic neví, byla vaše slova zjemňována, jak to tehdy vlastně bylo?
Já jsem, myslím, řekl některé věci, které jsem řekl poněkud brzy.
To znamená, byla to pravda, ale ještě o tom nevěděla slovenská strana?
Tak takto bych to určitě neformuloval, leč já myslím, že ten problém už je za námi, mimo jiné v brzké době navštíví Českou republiku náčelník Generálního štábu Slovenska, my dál pokračujeme na téma společných jednotek, společných misí, ale k tomu se nechci vracet.
Počkejte, ale je reálné, že by jeli do Afghánistánu možná v dalších rotacích i slovenští vojáci společně s českými?
Já si myslím, že zase asi pravděpodobně jakékoliv vyjádření, které momentálně teď řeknu, by se dostalo do pozice různých spekulací a bylo by zneužíváno. Jednoduše takovéto rozhodnutí dnes není a ...
Ale nemůžete je v dohledné době vyloučit?
Možné je všechno, tak jako před skoro rokem se nemluvilo o československém praporu, ale tento prapor je v Kosovu, tak ...
Naváži na vaše slova, od března působí československý prapor v misi KFOR v Kosovu. Připravuje se také společná česko-polsko-slovenská jednotka pro mírové mise. Není velká míra kooperace českých vojáků dána především tím, že česká armáda nemá dostatek peněz, ale také dostatek schopných lidí pro zahraniční mise.
Právě naopak. Česká republika získala obrovskou sumu zkušeností ze zahraničních misí a nehledě na to, že se skutečně jedná o určitou specializaci, ale i zvýraznění postavení České republiky v takovýchto jednotkách a v takovýchto misích, takže my jsme naopak právě posílili naši účast a zároveň i význam. To, že se jedná o mezinárodní jednotky, to není nic špatného, mimo jiné veškeré mise, které jsme realizovali, i v minulosti byly mezinárodní. Já nevím, jestli o tom běžně veřejnost ví, ale součástí českého praporu v misi IFOR a SFOR vždycky byla jedna britská jednotka hodnoty baterie nebo roty, a to se běžně v současné době dělá a není na tom nic špatného. Možná z pohledu některých našich posluchačů je to zvláštní, ale jednoduše ta mezinárodnost je automatická, samozřejmá, nic zvláštního to skutečně není.
Odmyslete, prosím, nedostatek peněz, který trápí českou armádu. Kolik lidí, rozumějme maximální číslo, jste jako náčelník Generálního štábu Armády České republiky schopen v současnosti ihned poslat do zahraničí?
Mluvíme jednorázově do 1500 osob.
Proč ne víc?
Tak jsou tu limity, které jsou dány profesionalizací, která v současné době je, byť pokračuje poměrně rychlým tempem a my jsme rádi, že tak rychle pokračuje a my jsme se i zavázali a v různých materiálech uvádíme, že ten náš limit je dán 1500 osobami.
A pokud česká armáda bude v roce 2006 profesionální, kolik lidí může česká armáda jako profesionální útvar poslat do zahraničních misí?
Tam je potřeba vědět, že se musí specifikovat, o jakou misi se jedná. Všechna přesná čísla by byla nějakou spekulací, například pokud se bude jednat o některé odborné jednotky, mluvíte o chemicích nebo o lékařích, tak jsou dány kapacity rozsahem jednotek nebo toho druhu vojska, které v armádě je. Kdybychom se třeba bavili třeba o těch chemicích, tak můžeme rotovat asi do těch dvou set chemiků, protože taková záloha tady bude a armádní struktura podle vize armády, kterou jsme koncipovali před několika lety, mluvila o pětinásobných rotacích, tam byly určité důvody nejen vojensko-odborné, ale i psychologické, lidský faktor byl brán v úvahu, přeci jen bylo třeba, aby lidé strávili mezi misemi určitou dobu se svými rodinami, doma, obnovu výcviku apod. Takže to je dáno, ale myslíme si, že do takových třech tisících, čtyř tisíc bychom byli schopni vyslat.
Celosvětové tažení proti terorismu a vojenská operace Trvalá svoboda zaměstnávají i českou armádu, jak již bylo řečeno, spojenci Česka v Severoatlantické alianci již využili přepravný letoun Tu-154, více než dvě stovky českých chemiků působí na americké základně v Kuvajtu a předsunutá skupina šesté polní nemocnice už působí v Afghánistánu. Zbytek z přibližně dvou stovek vojáků má ve dvou etapách dorazit do Afghánistánu zhruba během několika týdnů. Čeští politici se však v současnosti přou o to, z čeho mise do Kuvajtu a do Afghánistánu bude zaplacena. Vláda navrhuje mise zaplatit vydáním dluhopisů ve výši 1,7 miliardy korun. Hovoří premiér Miloš Zeman.
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Nicméně přesto, když začala ta operace v Kuvajtu nebo vyslání do Kuvajtu, tak jsme se snažili využít všech rozpočtových zdrojů k tomu, abychom nemuseli o vydání státních dluhopisů žádat. Vypadalo to tak, že do Afghánistánu nepojedeme, protože Britové o to nejprve požádali, pak to odmítli, mimo jiné i proto, že nová afghánská vláda požádala, aby počet mezinárodních sil byl redukován, a nyní o to znovu požádali, a tam už opravdu prostředky nejsou, čili pokládám za logické, že tam o vydání státních dluhopisů požádáme.
Miloš Zeman ještě dodává, že pokud Poslanecká sněmovna vydání dluhopisů nepodpoří, je vyslání českých vojáků do Afghánistánu v ohrožení.
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Pokud poslanci naši žádost nepodpoří, tak tím dají de facto najevo, že si přejí, aby polní nemocnice, která má mimochodem sloužit i civilnímu obyvatelstvu, nejen vojenským silám, do Afghánistánu nejela. Je nesmírné pokrytectví říci: "Jen si tam klidně jeďte, ale zadarmo."
Miloš Zeman. Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny k financování vojenských akcích v Kuvajtu v Afghánistánu se s největší pravděpodobností bude konat 9. dubna. Opozice jednotně tvrdí, že vydání dluhopisů ve výši 1,7 miliardy korun nepodpoří. Místopředseda ODS Jan Zahradil o argumentech vlády tvrdí, že jsou vydíráním.
Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí ODS /zvukový záznam/: Já mám pocit, že to, co řekl pan předseda vlády, mi ani nestojí za příliš hluboký komentář. Je to přesně to, co jsem před chvílí pojmenoval vydíráním, myslím si, že je to nedůstojné předsedy vlády a že by si měl uvědomit, že pokud chce dostát spojeneckým závazkům a vláda by měla chtít dostát spojeneckým závazkům, tak by také vláda měla umět mít dost kuráže, aby našla finanční prostředky ve výši necelých dvou miliard korun ve státním rozpočtu. Já jsem přesvědčen, že státní rozpočet při svém objemu přes 700 miliard korun by úsporami a škrty v různých kapitolách tuto částku velmi lehce našel.
Slova místopředsedy ODS Jana Zahradila. Je náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý připraven na variantu, že by hlavní část české polní nemocnice do Afghánistánu vůbec neodjela kvůli nedohodě české politické elity, z čeho budou mise zaplaceny?
Já si myslím, že my musíme plnit příkazy politických představitelů tohoto státu a v současné době platí úkol připravit polní nemocnici, mimo jiné byli mým nařízením aktualizováni příslušníci polní nemocnice, se soustřeďují znovu ve /nesrozumitelné/ a pokračuje příprava této nemocnice, kontroly, které ještě musí proběhnout.
Peníze jste ovšem stále nedostali, máte v současnosti nějaké potíže s finančním zajištěním polní nemocnice v Afghánistánu nebo s již vyslanými vojáky v Kuvajtu?
V současné době ne, to bych asi pravděpodobně neříkal pravdu, ale také musím říct, že do polní nemocnice už se vložilo tak 150 milionů v těch předchozích obdobích, tzn. v roce 2001 a v bezprostřední přípravě počátkem tohoto roku. My jsme už investovali řadu peněz do vybavení jak polní nemocnice, tak i pochopitelně do té roty chemické ochrany. Teď se jedná o peníze, které je třeba najít k provozu těchto dvou kontingentů.
Vy jste řekl, že najít 1,7 miliardy, pokud nebudou schváleny Poslaneckou sněmovnou dluhopisy, to je nereálné v rozpočtu armády. Jaká je vaše rezerva?
Já nemohu přesně říci, kolik by byla rezerva, to by znamenalo další analýzy, ale jakékoliv rezervy, které budeme dnes hledat tzv. v armádním rozpočtu, já mluvím o armádním rozpočtu teď, tak by vždycky znamenaly na úkor něčeho, zejména provozní výdaje už by významně zasáhly do například procesu výcviku, oprav techniky apod. Já myslím, že tady nějaké významné finanční prostředky už nenajdeme.
Není možné urychlit například rozprodej nepotřebného materiálu armády a z něj financovat misi?
To sice možné svým způsobe je, ale zase je potřeba vědět, že materiál, který je prodáván různými způsoby z resortu ministerstva obrany, příjmy jdou do státního rozpočtu a ne do rozpočtu ministerstva obrany, takže my sice se o to snažíme, což je bez jakýchkoliv diskusí, víte, že velmi aktivně tady pracuje pan bývalý generál, nebo generál ve výslužbě Šíba a velmi úspěšně, ale finance, které utrží za prodej armádního majetku, materiálu apod., tak nejdou zpátky do ministerstva rozpočtu obrany.
A co kdybyste doporučili i ministrovi obrany, aby se o tyto peníze pral a z nich by mohly být financovány mise v zahraničí?
To není nic nového, tady se už o tom mluvilo několikrát i za doby ministra Vetchého, dokonce to bylo poměrně žhavé téma, když tady byl pan Robertson, ale existuje zákon o státním rozpočtu, státní rozpočet má plánované určité příjmy a ty příjmy jsou plánovány i mimo jiné ze zdrojů takovýchto resortů ministerstva obrany a ...
Ale pokud byste dostal od politické elity najít peníze ve vašem rozpočtu na financování mise do Afghánistánu a do Kuvajtu, tak byste je musel najít, nic jiného by vám nezbývalo.
Musel bych ale říci, že budu v některých oblastech muset omezit schopnosti armády.
Ve kterých byste to omezil?
Těžko teď momentálně říkat, bylo by to pravděpodobně v oblasti vzdušných sil, pozemních sil, logistiky, myslím si, že by to znamenalo velmi drastická omezení.
Další téma: současné působení českých vojáků v Kuvajtu a v Afghánistánu. Především na poměrně vysoké denní teploty, vysokou vlhkost vzduchu a všudypřítomný písečný prach si stěžují čeští chemici, kteří už působí v Kuvajtu na americké základně v rámci akce Trvalá svoboda. Kromě přírodních trablů mají chemici ještě nějaké jiné?
Zatím nemají ani čas na nějaké jiné trable, oni pokračují v budování tábora nebo té části, ve které jsou rozmístěny, ať už to jsou ubytovací prostory, parky, ale i další zařízení. Připravují se i na společné činnosti se svými partnery, ať to jsou američtí, nebo němečtí vojáci, jednoduše té práce tam mají tolik, že na ty stížnosti momentálně čas není.
Ale možná tím, že mají práci a budují tábor, tak mohli přijít na to, že jim některé věci scházejí, ať už co se týče vybavení apod. Jsou nějaké požadavky na dovybavování?
Zatím nemám žádné informace o tom, že by bylo potřeba něčím zásadním dovybavovat tuto jednotku, ona skutečně byla připravena na maximální možné úrovni, i když nemohu vyloučit to, že bude chybět nějaký materiál, který zjistí v podmínkách, ve kterých momentálně plní úkol, by bylo vhodné ho doplnit, ale to je běžná činnost, kterou bychom museli realizovat pravděpodobně i mezi tím, co jsme dělali na Balkáně, ať už to byl IFOR, SFOR, vždycky podle toho, jak se mise měnily, měnily se úkoly, tak se musel doplňovat materiál apod.
Jsou čeští chemici v Kuvajtu vybaveni tak, aby mohli být nasazeni do okamžitého zásahu, například proti Iráku?
Už proběhlo srovnání kapacit a schopností naší jednotky, individuální výbavy, jak už jsem řekl, s našimi americkými nebo německými partnery. Musím říct, že podle hlášení, které jsme dostali, byly naše prostředky individuální, tak kolektivní ochrany ohodnoceny velmi vysoko.
To znamená, že není třeba při případném zásahu je nějak dovybavovat, protože na případný zásah proti Iráku by byli čeští chemici okamžitě připraveni?
Já bych nechtěl spekulovat o zásahu v Iráku, já vím, že je to poměrně žhavé téma, ale zatím nikdo jednotky na zásah v Iráku nepřipravuje.
Ale samozřejmě, že ať už vy vojáci, nebo politici zásah nebudete předem avizovat, to je i médiím a veřejnosti zřejmé. Ptám se na to, zda jsou připraveni v plné polní?
Naši vojáci jsou připraveni na všechny možné varianty, ale upozorňuji znova, že nikdo neplánuje v současné době reálně útok na Irák.
Pokud bychom měli hovořit o polní nemocnici, o šesté polní nemocnici, která pojede do Afghánistánu, tak jedním ze způsobů, jak dopravit hlavní část polní nemocnice do Kábulu, je podle plánovačů cesta vlakem do Termezu v Uzbekistánu a odtud po vlastní ose Afghánistánem, napsal to deník Právo. Podle něj to ovšem riskantní pro vojáky. Budete tuto variantu volit a připustíte jako náčelník generálního štábu ohrožení zdraví českých vojáků kvůli tomu, aby se nějaké miliony ušetřily?
Deník Právo si bral pouze jednu alternativu a na té rozvíjí své "story". My jsme připravili několik variant, ta nejpohodlnější, ale zároveň nejdražší je varianta vzdušnou cestou, pak jsou ještě další varianty, varianta po souši, tzn. že by se jelo buď železnicí, nebo použití kamionů a víme, že se tímto způsobem do Afghánistánu také dá dojet, ovšem jsou tam ty problémy, které jste naznačil.
Znamená to možné ohrožení lidí životů lidí?
Já bych řekl, že riziko by spíš spočívalo v napadení toho nákladu, protože my bychom nepředpokládali, že by tam šel nějaký velký kontingent lidí, v každém případě by byli přepravováni vzdušnou cestou, nikdy by to nebyla čistě cesta jen po železnici nebo po ose. Další varianta je použít kombinovaný přesun, a to znamená po moři a potom pravděpodobně přes Pákistán po souši.
To je mnoho variant, která je nejpravděpodobnější, protože za chvíli se bude muset rozhodnout, která varianta se zvolí? To znamená, že asi nejpravděpodobnější varianty už máte rozpracovány, to jsou které? Letadlem, po vlastní ose nebo jinak?
Teď se rozpracovávají dvě hlavní varianty, a to je vzdušnou cestou a po vlastní ose.
Ke které se vy kloníte?
Já momentálně vám neodpovím přesně vzhledem k tomu, že probíhá právě rekognoskace a dojednávání obou dvou variant.
Pokud by se zvolila vzdušná cesta, není-liž pravda, že bylo by nutné najmout letadla, je pravda, že převoz polní nemocnice letecky znamená zhruba 21 letadel?
Ne 21 letadel, ale přeletů.
21 přeletů.
Ale zase to je odhad, my musíme ... podle toho, jaký typ letadla by byl použit, jak je výkonný, podle toho ...
Má česká armáda letadla, která by byla schopna nemocnici přepravit? To nemá jen česká armáda, pro případ Afghánistánu bohužel nemá drtivá většina našich aliančních partnerů taková letadla. S kým vyjednáváte vzdušnou cestu?
Myslím, že bych asi neměl jmenovat firmy a státy, které v současné době ..., se kterými jednáme, ale asi na tom není nic špatného, že se ptáme našich amerických partnerů, dotazovali jsme i Brity, ale myslím si, že jsou i jiné civilní firmy, které jsou využívány úplně běžně pro přepravu vojenského materiálu, různé ukrajinské, ruské apod.
Vraťme se k chemikům. Česká armáda přemýšlí o novém podnikatelském záměru, nabízí cizím státům, že jim na klíč vybuduje speciální jednotky pro boj s chemickými a biologickými, bakteriologickými zbraněmi. Čeští chemici si vydobyli dobré jméno například při válce v Perském zálivu. V současnosti působí zhruba 200 chemiků v Kuvajtu, jak již bylo řečeno. Plán profesionalizace armády počítá s tím, že se zvýší počet profesionálních chemiků. Hovoří náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek.
Jaroslav ŠKOPEK, náměstek ministra obrany, vládní zmocněnec pro reformu AČR /zvukový záznam/: My v současné době disponujeme velmi dobře vybavenou, vycvičenou a plně profesionální rotou chemické ochrany, v koncepci reformy jsme ukázali, že bychom tuto rotu chtěli přeměnit v prapor do budoucna, čili je tam, ano, bylo to tam zakomponováno a počítáme s tím.
Slova Jaroslava Škopka. Počet profesionálních chemiků by se tak zvýšil ze současných tří set na devět set. Je to reálné a už vás oslovily některé armády, že by si na klíč od Čechů nechaly vybudovat speciální jednotky pro boj s chemickými, biologickými a bakteriologickými zbraněmi?
Já myslím, že to není nová myšlenka, my na tom pracujeme téměř dva roky, takže už proběhla řada jednání, představení, diskusí, experti se navštěvují navzájem.
Ovšem k žádnému uzavřenému kontraktu zatím nedošlo, byť jednáte třeba se zeměmi jako Litva, Lotyšsko, Kuvajt, Spojené arabské emiráty apod., nebo už je u některého státu kontrakt na spadnutí?
Já myslím, že je potřeba říci, že my můžeme navrhovat to, že jako experti zabezpečíme výstavbu takovýchto jednotek ve vysoké Vojenské škole ve Vyškově, Vojenské akademii Vyškov, Brno i na základně v Liberci již pobývala řada specialistů, expertů, kteří z jiných států se učili, ať už po stránce teoretické, nebo praktické, řídit vojska v oblasti chemických, biologických a radiačních jednotek, ale co se týká těch, jak mluvíte o těch kontraktech, z hlediska financování výstavby, po té stránce materiálních jednotek, tam to přeci musí být otázka spojená spíš s tou průmyslovou aktivitou, tzn. nákup vybavení, které bude vyrobeno na našem území, ale ...
Je to reálné?
Já jsem byl nedávno v Litvě, byl jsem nedávno i, v loňském roce jsem byl v Lotyšsku a tam jsme dospěli k poměrně velmi konkrétním závěrům, já bych nechtěl, abych tady říkal na adresu některých mých kolegů rozhodnutí, ale už jsme například oznámili, když jsem byl v Litvě s náčelníkem generálního štábu, mým kolegou, že Česká republika takovýto úkol bude ve prospěch Litvy plnit. Jsou poměrně již na velmi konkrétní úrovni rozhovory s Lotyšskem.
Děláte to proto, aby to přineslo armádě a České republice peníze, předpokládám.
My mluvíme jako vojáci o tom, že jsme schopni takovouto expertízu dát k dispozici a Česká republika na tom může vydělat, pokud český zbrojní průmysl bude reflektovat jak v oblasti kvality, tak ceny požadavky našich partnerů. Netýká se to jen vybavení, výstroje těmi novými produkty, ale i například některými materiály, které budou buď repasovány, nebo modernizovány, takže tam je celá škála možností, ale to my za český zbrojní průmysl nejsme schopni vyřešit.
Jedna otázka, která přišla z Internetu, byť jich přišlo více: "Je pravda, o čem píší česká média, že novela branného zákona způsobí, že armáda bude plná lidí s nevyléčitelnou nemocí, protože se má zpřísnit odvod?"
Já si myslím,že to je hrubá manipulace a nechtěl bych se vyjadřovat moc vulgárně, protože jednoduše ...
Kdo s kým manipuluje a proč?
Nevím proč a nevím, jaký je cíl, ale přeci si nemůže normální člověk myslet, že my vojáci budeme chtít, aby do armády byli povoláváni branci, kteří jsou tělesně postižení apod., tomu přeci nemůže normální člověk ani rozumět, ale my v každém případě chceme, aby byly vytvořeny rovné podmínky, aby se nezneužíval zákon a k tomu by ta úprava měla směřovat.
Do Afghánistánu by české vojáky mohly dopravit i firmy z Východu
PRAHA 28. března (ČTK) - Mezi soukromými firmami, jež by se mohly podílet na případné letecké přepravě české armádní nemocnice do Afghánistánu, jsou podniky z Ukrajiny a Ruska. Vyplynulo to z dnešního vyjádření náčelníka generálního štábu české armády Jiřího Šedivého v pořadu Interview BBC. Žádné další podrobnosti ale Šedivý neuvedl.
"Myslím, že bych asi neměl jmenovat firmy a státy, se kterými jednáme, ale asi neprozradím nic špatného, že se ptáme našich amerických partnerů. Dotazovali jsme i Brity, ale myslím si, že jsou i jiné civilní firmy, které jsou využívány úplně běžně pro přepravu vojenského materiálu. Různé ukrajinské, ruské a podobně," řekl Šedivý.
Čeští lékaři by se měli v Afghánistánu starat o příslušníky mezinárodních vojenských sil, které v zemi dohlížejí na normalizaci situace po pádu fundamentalistického talibanského režimu. Do afghánského hlavního města Kábulu už odjela první předsunutá skupina českých vojenských lékařů, zbytek z přibližně 200 vojáků má ve dvou etapách odcestovat v několika týdnech. Parlament bude o vyslání nemocnice jednat v dubnu.
Problémem je pro české vojáky to, jak nemocnici do Afghánistánu dopraví. Česká armáda totiž nemá letadla vhodná pro přepravu. Proto kromě letecké přepravy zvažuje i přesun po železnici, nebo s pomocí kamiónů. Další variantou je podle Šedivého kombinovaný přesun, to znamená po moři a pak po souši přes Pákistán. "Teď se rozpracovávají dvě hlavní varianty, a to je vzdušnou cestou a po ose," prohlásil náčelník.
