Rudolf Schuster, prezident Slovenské republiky
Pondělí 25. února 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Prostupnost česko-slovenské hranice to je problém, který vytýká v pravidelném hodnotícím posudku České republice Evropská komise. České ministerstvo vnitra loni neoficiálně začalo hovořit o možném zavedení víz pro slovenské občany, poté, co se o této možnosti začalo spekulovat v médiích, nejvyšší představitelé obou států variantu zavedení vízového styku mezi Českou republikou a Slovenskem veřejně odmítli. Jaké jsou česko-slovenské vztahy? Ministr zahraničí Slovenska Eduard Kukan v nich žádný problém nevidí.

Eduard KUKAN, slovenský ministr zahraničí /zvukový záznam/: Já myslím, že nemáme takový dramatický problém, který by poškozoval naše vztahy. Kdybyste mi dal otázku opačně, abych řekl, který pozitivní problém označuje naše vztahy, měl bych také problémy, myslím si, že tyto vztahy jsou vynikající, skvělé, dobré, toto mám na mysli.

Slova slovenského ministra zahraničí Eduarda Kukana. Nejen o česko-slovenských vztazích bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Dnešní pořad však vysíláme z bratislavského studia BBC. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident Slovenské republiky, pan Rudolf Schuster. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Děkuji, zdravím všechny vaše posluchače i ty další.

Jak se máte, pane prezidente?

Víte, když jsem u vás, dobře, protože předpokládám, že dostanu takové otázky, které budu umět odpovědět.

Záleží, jestli se vám nebudou zdát příliš tvrdé?

Ne, já mám rád otázky na tělo, pokud jsou férové, v rámci pravidel hry, jsem pro.

Začnu jedním vaším výrokem, pochází ze 27. října 2001 a týká se visegrádské čtyřky. "Důsledně prosazuji linii společného vstupu zemí visegrádské čtyřky do Evropské unie." V těchto dnech prožívá visegrádská čtyřka jedno z nejtěžších období, důvodem jsou výroky maďarského premiéra Viktora Orbána na adresu Benešových dekretů. Premiéři Polska, Česka, Slovenska zrušili kvůli Orbánovým výrokům svoji účast na setkání visegrádské čtyřky, na kolik je podle vás uskupení, které je označováno jako visegrádská čtyřka, v ohrožení po Orbánových výrocích?

Bylo by velmi zlé, kdyby se na základě takového vyjádření měla rozpadnout V4 nebo že by se omezila. Slovensko je především rádo, že se vrátilo, že se stalo opět platným členem, a to dokazuje svým jednáním a toto, co se stalo v posledních dnech, samozřejmě nepřidává na naší dobré spolupráci, kterou nám závidí i v okolním světě, když nemluvím jen o Evropské unii, a je to na škodu věci. Já osobně si myslím, že po volbách v Maďarské republice se tyto věci dají do pořádku. Jsou samozřejmě principy, ze kterých se nedá ustoupit, které budeme držet. Myslím si jak slovenská, tak i česká strana, nemám právo mluvit za českou stranu, ale pokud znám názory, v tom se shodujeme, čili otevírání Benešových dekretů nepřichází v úvahu. Je něco jiného v budoucnosti, že se k tomu historici vrátí a budou to hodnotit, protože určitě došlo při těchto plošných trestech i k potrestání nevinných lidí, ale to je něco jiné, teď jde o principy. Pokud jde o problémy, které máme my, týkající se maďarského zákona pro naši maďarskou menšinu žijící v sousedních státech, konkrétně na Slovensku, to také nebyl šťastný krok, že to s námi nekonzultovali, že se to zavedlo do praxe a pak začala diskuse.

Zůstanu u Benešových dekretů. Považujete je za vyhaslé?

Já si myslím, že je třeba se k historii jednou vrátit, s odstupem času je přehodnotit v tom smyslu, že se to týká nejméně těch nevinných lidí, já nemluvím o Benešových dekretech obecně, to byla jasná a platná odpověď na to, co se stalo ve druhé světové válce, ale to, co jsme udělali třeba na Slovensku v Národní radě Slovenské republiky, tehdy ještě ve Slovenské národní radě, v 91. Omluvili jsme se těm nevinným lidem, kteří byli tehdy potrestáni nevinně, ale neznamená to otevírání nebo zpochybňování Benešových dekretů.

Podle vás jsou Benešovy dekrety vyhaslé v současnosti?

Ano.

Pokud byste měl ještě zhodnotit výroky maďarského premiéra Viktora Orbána. Měl by se za ně omluvit České republice i Slovensku?

Já si myslím, že by to bylo celkem normální, pokud to opravdu není myšleno jako trvalý program maďarské strany. Já stále zatím žiji v tom domnění, že většina maďarských občanů toto stanovisko určitě nepodporuje, proto to beru jako vyjádření premiéra, který je před volbami, který se snaží získat co nejvíce voličů, ale myslím si, že tato forma nebyla velmi šťastná.

Když jsem sledoval nejen česká, ale i slovenská média, tak stejně jako vy i slovenská média interpretují Orbánovy výroky jako důsledek předvolební situace v Maďarsku a především jako vzkaz premiéra Orbána maďarským voličům, že Maďarsko bude hájit národní zájmy. Co možnost, že by maďarský premiér Viktor Orbán hrál hru: Maďaři chtějí předběhnout kolegy z visegrádské čtyřky při vstupu do Evropské unie. Je tato hra podle vás možná?

Všechno je možné, protože jestli něco odhlasujeme a něco jiného děláme, to by tomu naznačovalo, ale já jsem přesvědčený, že zůstaneme po těch volbách jedněch, druhých i třetích spolu, protože to je jediná správná šance. Právě naopak tím, že jsme se spojili, a tak úzce spolupracovali, že nám to začali závidět, že jsme koordinovali každý svůj krok a bylo by to na škodu každého z nás, který by nějakým způsobem tuto spolupráci narušil, nebo dokonce chtěl předběhnout. Já si myslím, že bychom měli pokračovat spolu, tak jako doteď a i naše volby i volby v České republice a v Maďarsku by neměly ovlivnit tuto dobrou spolupráci.

Český ministr zahraniční Jan Kavan v rozhovoru pro BBC uvedl, že česká strana se už proti výrokům premiéra Orbána ohradila.

Jan KAVAN, ministr zahraničí České republiky, vicepremiér /zvukový záznam/: Ale formálně jsme již naše maďarské kolegy upozornili na nevhodnost podobných požadavků.

Ministr zahraničí Česka Jan Kavan ještě doplnil, že výroky premiéra Viktora Orbána poznamenají spolupráci visegrádské čtyřky. Kavan ovšem nevěří, že by mohly poznamenat spolupráci států Visegrádu při vstupu do Evropské unie.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Já si myslím, že to nemusí narušit spolupráci zemí Visegrádu, pokud jde o přípravu, společnou přípravu pro vstup do Evropské unie, ale samozřejmě tu dobrou atmosféru, která převažuje mezi visegrádskými státy, která byla předpokladem pro tu atmosféru důvěry a dobré spolupráce, tak to poněkud narušuje, i proto se tím musíme vážně zabývat.

Slova českého ministra zahraničí Jana Kavana v rozhovoru pro BBC. Podle vás výroky maďarského premiéra Viktora Orbána nezpůsobily hlubší krizi. Je možné podle vás již dnes říci, že se visegrádská čtyřka po těchto výrocích nerozpadne?

Byla by to velká škoda, já si spíš myslím, že dojde k tomu, že po volbách se i pan premiér Orbán omluví nebo to alespoň dá na správnou míru, protože v opačném případě, když by zůstala v tomto směru taková mezera, tak by mohla narušit spolupráci, ale nemyslím princip rozpadu V4, a postup našeho integračního snažení, že by to ovlivnilo natolik, že by někdo z nás šel dříve nebo později, nebo že by se dokonce hrálo na to, kdo z nás, nějaká soutěž, kterou já nepředpokládám, já stále ...

Podle vás rozhádanost, promiňte, že vstupuji do vaší řeči.. Podle vás rozhádanost visegrádské čtyřky nemůže způsobit i možné oddálení vstupu těchto čtyř zemí do Evropské unie?

Já si myslím, že především ti ostatní by se cítili dotčení, kdybychom kvůli jednomu měli být teď potrestáni všichni. Já to říkám obrazně, ale já tomu nevěřím. Všechno se dá do pořádku po volbách, protože v opačném případě by to poškodilo všechny, ale nejvíc maďarskou stranu.

Zmínil jste volby a ve svých už jste naznačil, že volby budou trojí. Nejdříve maďarské, naznačil jste, že by bylo dobře, pokud by se maďarský premiér Viktor Orbán po nich omluvil a vzal své výroky zpět. Pak ale přijdou volby české, a česká strana může hrát také na české zájmy, a pak volby slovenské. Nezačne visegrádská čtyřka lépe fungovat až po těchto trojích volbách?

No, jsem přesvědčený, že určitě ano, protože předvolební období není obdobím, kdy se sjednocují jednotlivé strany ve státu, ale ani směrem ven, protože vždy některý z politiků půjde, lidově řečeno, a poví to, co může narušit trochu i naše dobré vztahy.

A co prezidenti: neměli by teď oni v současnosti, kdy je visegrádská čtyřka v krizi, sehrát svoji roli a sejít se?

Já bych byl velmi rád, kdyby se našlo pochopení, jenže trochu znám situaci v Maďarsku, takže nevím, zda pan prezident Mádl by byl ochotný na toto téma vést rozhovory, protože když byl na Slovensku, jsme dobří přátelé, pokračují ty dobré vztahy, které byly s panem prezidentem Gönczem, když byl v září na návštěvě Slovenska, tak jsem ho prosil, abychom reagovali na ten připravovaný maďarský zákon pro zahraniční Maďary a on ..., prostě jsem řekl, aby řekl alespoň svůj názor a vyjádřil se, že mu to do kompetencí nepatří. Já jsem mu tehdy řekl, že: "Byla chyba, že se tento zákon nekonzultoval s námi," a potom byla i u nás trochu chyba, že jsme nešli na vyšší úroveň. Jednoznačně řekli: "Napřed, než přijde do platnosti tento zákon, vážený, když ho neupravíte, budeme mít vážné výhrady vůči němu." Stalo se to až tehdy, když už byl v plném proudu, což, si myslím, i u nás byla trochu chyba.

Připomínám, že hostem v bratislavském studiu BBC je prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster. Rok 2002 je rokem summitu Severoatlantické aliance v Praze. Český prezident Václav Havel v novoročním projevu doslova řekl:

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: V tomto roce budeme mít větší příležitost tvořivě zasáhnout do osudu světa, než jsme měli v celých svých dosavadních dějinách. V Praze se bude konat summit Severoatlantické aliance, na němž se čeká nejméně 46 hlav států. Bude to první velké setkání tohoto druhu za bývalou želenou oponou, navíc ve městě, kde byla kdysi zrušena Varšavská smlouva. Jsem z různých důvodů hluboce přesvědčen, že toto setkání může mít pro celý svět a tvorbu jeho budoucího mírového řádu nepoměrně větší význam, než jsme si schopni teď, ba i v dohledné době, uvědomovat.

Slova českého prezidenta Václava Havla pronesená 1. ledna 2002. Vy jste, pane prezidente, ve svém novoročním projevu hovořil o předpokladu, že Slovensko dostane na listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze pozvánku pro svůj vstup do Aliance. Politici ze západní Evropy, včetně českého velvyslance při Evropské alianci Karla Kovandy, dali několikrát najevo, že vstup Slovenska do NATO souvisí s tím, kdo na Slovensku vyhraje zářijové parlamentní volby. Myslíte si, že volby v září mohou ještě zabrzdit pozvání Slovenska do Severoatlantické aliance?

Mohou, ale nezabrzdí.

Jakto?

Já mám na to trochu jiný názor, jako možná mnozí politici i v zahraničí. Já to posuzuji ze svých pohledů, svých poznatků. Myslím si, že ani není velmi dobré, když velmi zdůrazňujeme v tomto ještě ne volebním období, ale ani v předvolebním, že už dopředu jsou vyslovené určité podmínky pro náš vstup. Osobně jsem přesvědčený, že už se to stane, že splníme kritéria, která se všeobecně od nás očekávají, tzn. že budou pokračovat ekonomické reformy, že bude strategický směr nezměněný, náš cíl vstup do NATO a Evropské unie a tomu bude odpovídat i složení vlády. A jestliže jsem dneska optimista a mnozí to zpochybňují, možná si počkáme trochu později, až bude po volbách, protože velké zdůrazňování a nějaké strašení, víte, to není vždy na místě a někdy to působí kontraproduktivně.

Myslíte si, že mohou i předpoklady vstupu Slovenské republiky do Severoatlantické aliance ovlivnit vaše rozhodování, koho pověříte sestavením vlády po volbách?

Nechci to přímo takto nazvat, protože jestli se vytvoří koalice, která bude mít více než 50 %, mohu změnit osobu, ale nemohu změnit koalici jako takovou a samozřejmě, že mám tu výhodu nebo i velkou zodpovědnost, především, já to nenazvu výhodou, protože to výhodou nebude, ale je to velká zodpovědnost, aby se opravdu stal premiérem člověk a byla taková vláda, která bude garantovat jednak stejný vývoj v pozitivní věci, abychom zase nechválili, že všechno bylo v tom nejlepším pořádku i u této vlády, ale principiální věci, pokud jde o naše zahraniční směrování, strategické směrování, tj. vstup do NATO, přihláška na summitu, tak, jak to nazval pan prezident Havel a já věřím, že se mu to podaří, byl iniciátorem zrušení Varšavské smlouvy a že teď je velkým iniciátorem i našeho vstupu a podpory našeho vstupu v Praze. Bylo by to symbolické pro Slovensko a myslím si pro historii slovenského národa, státu, že se to stalo právě v Praze.

Pokud by byl překážkou při vstupu Slovenska do Severoatlantické aliance Vladimír Mečiar, uvažoval byste o tom, že byste jej nepověřil sestavením vlády, i kdyby vyhrála HZDS volby?

Já si myslím, že se to už jednou stalo, když jsem i já byl v opozici proti panu Mečiarovi v 98., kdy pan Mečiar také vysoko vyhrál volby ...

Tudíž tato možnost je ve hře?

A nepomohlo to, protože druhý moment je, s kým vytvořit koalici, a to už je těžší. Když všechny strany, které jsou dneska ve hře a které předpokládají, že by se po volbách měly objevit v parlamentu, budou tam, já si myslím, že se najde takové řešení, které bude přijatelné pro Slovensko, ale i pro ty, kteří o nás budou rozhodovat, o našem přijetí do NATO a Evropské unie.

Bývalý slovenský premiér a současný předseda Hnutí za demokratické Slovensko Vladimír Mečiar v rozhovoru pro BBC 4. prosince prohlásil, že slovenská politická scéna by měla více spolupracovat při vstupu Slovenské republiky do Severoatlantické aliance.

Vladimír MEČIAR, předseda HZDS, bývalý premiér Slovenské republiky /zvukový záznam/: Pokud jde o postoj, že to bude ne po rozhodnutí o NATO, ale před rozhodnutím budou volby na Slovensku a samozřejmě jsou u nás různé strany, je to různý postoj lidí. Protože vláda nemá podporu, dnes HZDS převzalo do svých rukou zvyšování podpory pro NATO, dnes představuje 53 % a ještě nekončíme, chceme dále, ale vláda není s námi ochotna kooperovat. Pokud jde o otázky politického rozhodnutí ve volbách, berme to v úvahu dva aspekty, první, jdeme do krajiny svobodných a naši občané ve jménu této svobody si chtějí vybrat své představitele. Za druhé, Hnutí za demokratické Slovensko dává záruky, že pochybnosti, které vznikly jako důsledek hodnocení mezinárodně politického i jiného našeho hnutí, jsou neodůvodněné a přístup k integraci bude intenzivnější. Za třetí, na Slovensku všeobecně politika dozrála k tomu, abychom se spojili ve jménu něčeho a my se chceme spojit s ostatním ve jménu právě i euroatlantismu a nebylo by dobré, abychom byli zvenku rozdělování a diferencovaní.

Slova bývalého slovenského premiéra, v současnosti předsedy HZDS Vladimíra Mečiara pronesená 4. prosince loňského roku. Vy jste Vladimíra Mečiara přijal, podpořil jste jeho myšlenku, aby se slovenská politická scéna sjednotila při úsilí o vstup Slovenska do Severoatlantické aliance. Divíte se vládě i dalším stranám, že nechtějí s Mečiarem spolupracovat?

No, trochu se divím, ale zase když se dívám z jejich strany, v tomto tak trochu předvolebním období chtějí získat co nejvíce hlasů, ale já chci získat co nejvíce občanů, v tom je rozdíl.

A v tom Mečiar hraje podle vás důležitou roli?

Podle mě podceňovat pana Mečiara a vliv HZDS by bylo chybou, zejména pokud jde o veřejné mínění. Patřím mezi ty, kteří oceňují HZDS oproti všemu tomu, co tu bylo, při těchto krocích, které působí na veřejnosti tak, že se zvyšuje procento podpory obyvatel. Proto jsem například nad konferencí, kterou organizovali na podporu NATO, převzal záštitu, dokonce jsem jim poslal list, nebyl jsem tam.

Proč jste nebyl osobně?

Protože šel za moji kancelář zástupce, který přečetl pozdravný list na podporu, a musím konstatovat, že přeci jen ten vývoj naznačuje, že touto podporou se procento podpory obyvatelstva vstupu do NATO zvyšuje.

Ale přesto jste v tomto rozhovoru řekl, že byste Vladimíra Mečiara, pokud by pro Západ byl překážkou, tak byste ho nepověřil ...

Ale to neznamená ..., přeci veřejné mínění je něco jiné než konkrétní osoba. Já si myslím, že je třeba HZDS přiznat i ty momenty, kdy například v parlamentě hlasují za zákony, které podporují náš vstup do NATO, do Evropské unie. Je to chyba, když budeme stále v těch intencích pokračovat, že se budeme vracet hlavně podle toho známého slovenského hesla "oko za oko, zub za zub", tak to musí najednou přestat. Tím jsem nechtěl říct, že všechno to, co HZDS navrhuje, že já akceptuji. Já si myslím, že podpora HZDS pro veřejnost, pro vstup do NATO, do Evropské unie ... Bez nich, zkusme to i otočit, kdyby například se teď HZDS spolu s SNS postavily proti NATO, jako se to stalo v době předvolební kampaně, kdy jsme spolu soupeřili s panem Mečiarem, mám obavy, zda bychom dosáhli 50 %, a potom by nám mohl někdo z představitelů NATO, kteří nám vždy zdůrazňovali, když jsem s nimi hovořil, že veřejné mínění je velmi důležitý moment, co nebylo potřebné předtím při prvním vstupu našich sousedů, takže já musím brát ohled na to, abychom co nejvíce lidí, bez ohledu na to, zda jsou z jednoho nebo druhého tábora, získali pro podporu vstupu do NATO a do Evropské unie.

Podle vás teď Slovensko potřebuje Mečiara hlavně pro získání podpory veřejnosti k myšlence vstupu do NATO i Unie?

Jsem přesvědčený, že jejich vliv tu je a není třeba ho podceňovat. To, že máme rozdílný názor mezi koaličními stranami, ostatními představiteli a mnou ... Jsem přesvědčený, že dělám správně, že dělám v zájmu občanů Slovenska. Život potvrdí, zda to bylo správné nebo ne. My se nemusíme vždy shodnout.

Jakým jedním slovem byste označil své vztahy s Vladimírem Mečiarem?

Abych řekl upřímně, my jsme byli největší rivalové. Vy víte dobře, že v předvolební kampani roku 98 jsem byl nejvíce nejen kritizovaný, ale i znevažovaný. Víte, že Slovenská televize denně vyráběla programy proti mně, které byly vyrobeny na Kolibě, ani ne ve Slovenské televizi, nikdo nevěděl, pan Kapusta přišel, strčil kazetu a šly zprávy, takže když bych já měl z těchto pohledů posuzovat pana Mečiara, tak bychom se spolu neměli bavit a měl bych postupovat v rámci nějaké odvety.

Vy se teď ale bavíte a vaše vztahy, nazval byste je přátelskými?

Já si myslím, že já to posuzuji především z toho, že jsem i prezident pana Mečiara, ať se to líbí nebo nelíbí, a já s ním musím hovořit jako s představitelem největší opoziční strany, která má velký vliv na Slovensku a nemohu se teď vrátit k nějaké minulosti s osobními problémy, které jsme měli. Tyto věci dávám na stranu, jsou soukromého charakteru a já se budu s ním setkávat, pokud projeví zájem. Druhá věc je, do jaké míry se shodujeme v názorech a právě proto toto málokdo chápe a myslí si, že bych se měl také postavit proti němu, jako jsem se stavěl v rámci předvolební kampaně, to je za námi, teď jsem já momentálně prezidentem i jeho, a proto musím i k němu najít způsob rozhovoru a pokud se on chová ke mně slušně, já to musím opětovat.

Nemusíte, Václav Havel také není prezidentem českých komunistů, byť ...

Já si myslím, že bychom šli trošku daleko, kdybychom porovnávali komunisty. My zatím komunisty v parlamentu nemáme, ale já se nechci vrátit k tomu, proč se tak v České republice stalo, ale tím, že pan Mečiar udělal chyby, jaké udělal a je stále v politice a jeho strana jako taková má silný vliv a má tam hodně osobností, které zase netřeba podceňovat, když bych se postavil do toho světla a nekomunikoval s ním, tak by možná měl mnohem více procent, než má dnes.

Připomínám, že hostem v bratislavském studiu BBC je prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster. Teď se dostáváme k dalšímu tématu - česko-slovenské vztahy. Jakým slovem byste je označil?

Já mám tu výhodu, že jsem jeden ze žáků právě českých odborníků ve východoslovenských železárnách. U mně jsou ty vztahy přirozené, normální, řekl bych kamarádské, přátelské, to stejné mohu tvrdit i o politicích, osobně mám velmi dobré vztahy s panem prezidentem Havlem, kterého si velmi vážím, který právě v těch kritických chvílích sehrál velmi důležitou roli ještě v rámci Československa. Mohu mluvit o dobrých vztazích i s panem premiérem, předsedou parlamentu, ale i předsedou Senátu Pithartem a dalšími, ale mám tam především množství přátel, se kterými se znám ještě z dřívějších časů a myslím, že není jedno větší české město, kde bych neměl přátele. Já ...

Ale existují podle vás, že opět vstupuji do vaší řeči, nějaká místa, která byste v česko-slovenských vztazích označil přinejmenším slovem "problematická". Jsou taková?

Když bychom začali hovořit o hranicích, tak bychom se hned ocitli u problému, protože ani jedna strana by toto nepřivítala. Umíte si představit, že mezi Českou a Slovenskou republikou by vznikly schengenské hranice, víte, co by to znamenalo na obou dvou stranách, co by lidé řekli? Toto je třeba si jednoduše odmyslet.

Ale ten problém se nějak řešit musí a politici jej zatím neřeší. Ministr zahraničí ...

Tam jde o to, že se mnohé věci ..., a já jsem, musím říci, i vstoupil do jednoho jednání, když byl pan premiér Zeman u mně, a byli právě problémy s ministrem vnitra. Já sem si pozval ministra vnitra, hovořil s ním a opravdu je třeba včas některé věci zastavit, aby nepřerostly do osobních sporů, které potom mohou přinést i problémy celostátní nebo mezinárodní.

Vy jste shodnou okolností pověřil slovenského ministra vnitra nebo jste mu naznačil, aby co nejdříve začal jednat s českou stranou, aby se právě vyřešil problém prostupnosti česko-slovenských hranic, který je kritizován v pravidelných hodnotících zprávách Evropské komise. Čím si vysvětlujete, že politici od listopadu loňského roku promrhali téměř půl roku a problém hranic se zatím nevyřešil?

Já si myslím, že je to na škodu právě naší spolupráce a trpí lidé, kteří by neměli a já jsem přesvědčený, že když bychom víc po těchto konkrétních problémech hovořili, že bychom byli o mnoho dál. Druhý moment je otázka, zda bychom se měli nechat vtlačit až, abych tak řekl, do velmi konkrétních řešení problémů, které se často žádají předčasně, jako je zavedení víz například mezi Ruskou federací, Ukrajinou a Slovenskem, když my jako prezidenti ze čtyřky jsme říkali, že to budeme koordinovat, že nebudeme chvátat, dokud to nebude nutné. Stalo se, Slovensko tu udělalo, Polsko to neudělalo, Maďarsko to neudělalo a turisti a vůbec lidé teď obcházejí Slovensko a jdou do Polska a do Maďarska.

Kdy je podle vás nejzazší termín, kdy se musí vyřešit problém prostupnosti česko-slovenských hranic?

Já osobně jsem přesvědčený, že je třeba víc jednat i směrem k Evropské unii, není ten problém až tak horký, že je třeba ho tak rychle řešit. Kdybychom víc jednali a společně, ne jednotlivě, ale společně šli se stanoviskem k nim, co nám to může přinést za problémy i politické a zejména lidské, jaké škody to přinese, já jsem přesvědčený, že Evropská unie by nás netlačila do nějakých takových řešení, která ještě podle mého názoru jsou předčasná.

Takže až po volbách v září letošního roku?

Když to nemůže být dříve, tak bohužel.

Říká prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji za váš čas a za vašich 30 minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici a někdy příště na shledanou.

Já také pěkně děkuji, že jsem mohl hovořit přes vaše rádio, i s vámi osobně, že jsem mohl hovořit, zatím jsem vás sledoval jen z dálky, takže přeji všechno nejlepší všem posluchačům a přejme si spolu to, o čem jsem hovořili, abychom tam byli spolu v Evropské unii v roce 2004 a my na pražském summitu NATO dostali přihlášku.