Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů ČR
Pondělí 18. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Leden 2002 přinesl pro cestující po železnici hned dvojí zdražení, v lednu se zvýšilo tzv. obyčejné jízdné pro náhodné cestující, a to o 60 %. K 27. lednu pak došlo ke zvýšení jízdného pro stálé zákazníky, a to zhruba o 7 %. Předseda železničních odborů Jaromír Dušek označil v rozhovoru pro BBC lednové zdražení jízdního na železnici za špatný marketingový tah.

Jaromír DUŠEK, předseda železničních odborů /zvukový záznam/: To, že celé České dráhy celý rok 2001 žádné zvýšení neprovedly a pak to nakumulují v závěru roku a začátkem dalšího roku jako dvojnásobné zdražení, to považuji za marketingovou chybu.

Šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený Duškovy argumenty odmítá.

Dalibor ZELENÝ, generální ředitel Českých drah /zvukový záznam/: Já si myslím, že k žádnému špatnému marketingovému tahu především nedošlo, já si myslím, že právo tyto věci má hodnotit ten, kdo je seznámen se situací podrobněji a především nese zodpovědnost za ta rozhodnutí. Ono se to vždycky hezky říká, když ta zodpovědnost chybí.

Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Nejen o cestování po železnici bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu Interview BBC, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr dopravy a spojů České republiky Jaromír Schling.

Dobrý den.

Přistihl jste se během svého působení v křesle ministra dopravy a spojů při okamžiku, kdy vám, lidově řečeno, ruply nervy?

Ne, zatím se mi to nepodařilo.

Jak se ovšem vypořádáte s výrokem, jímž jste navrhl, aby bylo zrušeno ministerstvo životního prostředí, kterému ministruje váš stranický kolega Miloš Kužvart?

To není ode mě nic nového, já to veřejně říkám už dlouho, že ochrana životního prostředí nevyžaduje nutně existenci ministerstva životního prostředí, přeci nejde o to, jestli tady je nebo není nějaký úřad, jde o ochranu životního prostředí a na té nám všem velmi záleží.

Jen pro úplnost, když ministr životního prostředí Miloš Kužvart začátkem března oznámil, že jeho úřad nesouhlasí s výstavbou jezů na dolním toku řeky Labe, reagoval jste slovy: "Říkám už velmi dlouho, že ministerstvo životního prostředí je vcelku zbytečný orgán. Myslím si, že jsme všichni dávno zezelenali, myslím si, že místo tohoto ministerstva by nám stačil úřad podobný Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který by dohlížel na porušování předpisů a případně toto porušení postihoval." Trváte si na svých slovech, nezměnil jste během posledních čtrnácti dnů svůj názor?

Rozhodně nezměnil a máme příklady například ve Švýcarsku, v Rakousku, ale i v některých dalších zemích, kde je kompetence v ochraně životního prostředí rozdělena mezi několik úřadů a funguje to, rozhodně přeci nemůžeme obviňovat Švýcarsko nebo Rakousko, že by se nestaraly o ochranu životního prostředí.

Jaká pozitiva by podle vás přineslo zrušení ministerstva životního prostředí především?

Pokud by ta ochrana životního prostředí byla organizována jiným způsobem, tak by zřejmě například ministerstvo dopravy a spojů nebo ministerstvo zemědělství brala více v úvahu i jiné veřejné zájmy, protože ono je to vždycky o tom, který veřejný zájem dostane přednost, jak se zváží ta jejich důležitost. To je například průchod dálnice D 3 Posázavím, to je otázka výstavby každé velké liniové stavby.

Interpretuji správně vaše slova: ve stávajícím systému ministerstva zemědělství a dopravy a spojů upřednostňují jiný veřejný zájem, než by upřednostňovala v případě, pokud by ministerstvo životního prostředí neexistovalo?

Přikládají větší váhu jiným zájmům než třeba ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí podle našeho názoru příliš akcentuje jakýsi zájem zabránit jakékoliv stavbě, protože stavba samozřejmě zasahuje do životního prostředí vždycky, to my nezpochybňujeme. Jde o tu míru zásahu ve srovnání s tím jiným veřejným zájem, například v případě dolního Labe je to otázka zlepšení podmínek pro vodní dopravu. To je nepochybně veřejný zájem a také to řeklo ústecké krajské zastupitelstvo.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart komentoval váš nápad zrušit ministerstvo životního prostředí slovy: "To vyjádření bych komentoval asi takto - i muži mají své dny." Měl jste svůj den?

Nebyl to jediný den, ve kterém zastávám tento názor.

Než jste se dopustil výše citovaného výroku o možném zrušení Kužvartova úřadu, konzultoval jste s někým vaši představu budoucnosti ministerstva životního prostředí?

To rozhodně není tak, že bych já rozhodoval o budoucnosti ministerstva životního prostředí. Prostě znovu zdůrazňuji, jde jen o poněkud odlišný pohled na způsob ochrany životního prostředí, ale ministerstvo životního prostředí bez ohledu na můj názor existuje dále a pravděpodobně bude existovat i po volbách a ...

Byť sociální demokraté souhlasí s myšlenkou, že je možné počet ministerstev v České republice redukovat?

Tak samozřejmě, že vždycky lze ministerstva redukovat a vždycky lze počet ministerstev rozšiřovat, na to existuje celá řada příkladů a je to ...

Vy jste přívržencem jaké cesty: redukce, stávající stav nebo rozšiřování?

Jak vyplývá z mých předchozích výroků, tak já jsem spíše zastáncem, řekněme, mírné redukce nebo zachování současného stavu, protože už po minulých volbách nebo před minulými volbami jsme velmi vážně uvažovali o vytvoření ministerstva, které by se nazývalo, řekněme, ministerstvo veřejných prací a bytové výstavby nebo tak nějak a byla by to obnova ministerstva veřejných prací, které existovalo za první republiky.

Vy jste ovšem ve svém volebním programu z roku 1998 uvažovali i o ministerstvu pro ženu a rodinu.

Jistě, čili ty varianty mohou být různé a často ten výsledek po volbách je ovlivněn nejen tou věcnou podstatou, ale také třeba složením vlády, to, zda je jednobarevná, koaliční a z kolika koaličních stran se skládá.

A co kdyby vám někdo namítl, když navrhujete zrušit ministerstvo životního prostředí, nemělo by být náhodou zrušeno jako zbytné ministerstvo dopravy a spojů?

Ale prosím, to zase může navrhnout někdo jiný, já bych proti tomu rozhodně neprotestoval.

Jste zbytní?

A moje vyjádření k ministerstvu životního prostředí je prostě jen vyjádřením mého názoru a není to žádný návrh, kterým by se měl zabývat nějaký orgán, ať už politický, nebo exekutivní.

Která současná ministerstva byste redukoval, kromě ministerstva životního prostředí, ptám se na váš soukromý názor.

Já se těmito myšlenkami nějak zvlášť nezabývám, máme dost starostí s úkoly, které má naše ministerstvo.

Například, že má býti zrušeno?

Myslím si, že ministerstvo dopravy a spojů má tak široký záběr a takové kompetence, že v některých zemích ho dělí dokonce na několik úřadů.

Vraťme se však k podstatě sporů mezi vámi a ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem. Ministerstvo životního prostředí posoudilo vliv výstavby dvou nových jezů na Labi - a to konkrétně v Prostředním Žlebu a v Malém Březně a vydalo ke zmíněnému projektu 1. března 2002 nesouhlasné stanovisko. Vy jste se však nechal začátkem března slyšet, cituji doslova: "Dříve či později jezy postaveny budou, ta stavba je potřeba, a tudíž se postaví." Chápu správně vaše slova, že přes to nesouhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí se bude stavět?

Já musím hlavně zdůraznit, že nejde o žádný spor mezi mnou a kolegou Kužvartem, jde prostě o to, že ministerstvo životního prostředí jako úřad vydalo stanovisko v rámci územního řízení, a to stanovisko je zamítavé. Další postup bude takový, že příslušný Stavební úřad v Děčíně s tím stanoviskem nějak naloží, buď k němu přihlédne a nevydá příslušné územní rozhodnutí, anebo toto stanovisko, to záporné stanovisko nevezme v úvahu a územní řízení bude pokračovat.

Co je podle vás reálnější, že územní řízení bude pokračovat?

Já se domnívám, že bude pokračovat, protože Děčínští a vůbec Severočeši v Ústí nad Labem a okolí dobře vědí, jaká je situace, skutečná situace na Labi. Nedávno, když jsem byl v Děčíně, tak Labe podle vyjádření místních občanů už tři týdny bylo víc jak metr, předtím dokonce i o několik metrů nad úrovní, ve které bude normálně, až tam jednou ten jez pod Děčínem bude stát, takže o co vlastně jde.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart namítá: pokud nakonec stavební úřad povolení vydá a nebude respektovat stanovisko ministerstva životního prostředí, pak podle Kužvarta není Česká republika právním státem.

Já myslím, že každý stavební úřad musí postupovat přesně podle zákona a stavební zákon umožňuje nerespektovat záporné stanovisko toho či onoho dotčeného orgánu.

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart 9. března v rozhovoru pro severočeskou přílohu Mladé fronty DNES doslova říká: "Ten projekt," rozumějme projekt výstavby jezů na Labi, "může být přepracován. Naše odmítnutí neznamená ne vodní dopravě. Znovu musím opakovat jednoduchý slogan - nepřizpůsobujme řeku lodím, ale lodě řece." Přepracovaný projekt je podle vás možné ještě předložit?

Myslím si, že ten projekt se vylepšuje už tolik let, že už na něm moc co přepracovávat není a rozhodně není pravda, že by bylo možné nějak přizpůsobovat lodě řece v tom smyslu, jak o tom mluví někteří lidé, to prostě nejde. Ponor, který se u nás navrhuje, tzn. plavba s ponorem nebo umožnění ponoru 140 centimetrů je určité minimum, které je ještě pro ekonomiku plavby možné, a další snižování ponoru nemá smysl.

A pokud by se nakonec jezy nestavěly a stavební úřad vyhověl stanovisku ministerstva životního prostředí, byla by to i vaše prohra jako ministerstva dopravy a spojů?

Já bych to tak necítil, protože já jsem ten projekt nevymyslel, nezačal, ten začal před řadou let a já v jeho prosazování pokračuji, protože ho pokládám za rozumný.

Ale osobně nevěříte, že by tento projekt byl úplně zborcen?

Nevěřím a jsem pevně přesvědčen, tak jako v případech mnoha jiných staveb, že může dojít jen k odkladu, ale že nakonec ten projekt dříve či později realizován bude.

Další téma: ojeté automobily v České republice a hromadná doprava. Vy jste koncem února zveřejnil informaci, že váš úřad zpracovává projekt, a teď si jej nazvu zkratkovitě - státní příspěvek až 90 tisíc korun na nový vůz a likvidaci starého. Návrh počítá s tím, že každý motorista, který se rozhodne své auto starší 15 let sešrotovat a nahradit jej autem novým do výše 250 tisíc korun, dostane státní příspěvek až 90 tisíc. Považujete tento plán za reálný?

V tuto chvíli pořád ještě ano, my na něm stále pracujeme, jednáme s výrobci automobilů, s dovozci, s leasingovými společnostmi, s pojišťovacími společnostmi.

S jakými reakcemi se setkáváte?

Setkáváme se s reakcemi vesměs pozitivními. Všichni chápou, že pro obnovu vozového parku je potřeba něco poměrně razantně udělat, a teď půjde o to nastavit správně podmínky, zapojit do toho programu co nejvíce organizací, aby nároky na státní rozpočet byly co nejmenší a aby také podmínky byly nastaveny tak, aby pro občany to bylo zajímavé a současně abychom nezpůsobili v prodeji automobilů nějakou ostrou vlnu, to by zase bylo něco, co není v ekonomice žádoucí.

Předsednictvo České strany sociálně demokratické schválilo o víkendu volební program pro červnové volby do Poslanecké sněmovny. V programu se podle předsedy strany Vladimíra Špidly ovšem nevyskytuje váš návrh státního příspěvku až 90 tisíc korun za ojetinu. Mrzí vás, že se tento návrh nedostal do volebního programu vaší strany?

Ani ne, já jsem nikdy tuto věc nenavrhoval žádnému politickému orgánu sociální demokracie, je to program, který se po odborné stránce na našem úřadu připravuje, rozpracovává, zdaleka ještě není dotažen do takové podoby, aby mohl být někomu, ať už politickému orgánu v sociální demokracii, nebo vládě, předložen k projednání.

Tudíž fakt, že se váš návrh neobjevil ve volebním programu ČSSD, nelze interpretovat tak, že vaše strana jej považuje za nereálný a sociální demokraté jsou si toho vědomi?

My jsme si vědomi toho, že v tuto chvíli ten program opravdu není zralý k tomu, aby se stal součástí volebního programu sociální demokracie.

Znamená to, že ministerští úředníci tento plán nadále rozpracovávají?

Ano, přesně tak.

Chcete jej předložit vládě ještě do voleb alespoň jako návrh nebo je to nereálné?

Ne, myslím si, že vládě do voleb předložen nebude. Jsou různé názory na to, jestli by měl být realizován už v roce 2003 nebo až v roce 2004, to všechno bude záležet na tom, jaká bude konkrétní podoba toho návrhu, jaký bude návrh na státní rozpočet a jaké budou možnosti toho kterého státního rozpočtu.

Dokdy mají vaši úředníci zadání, aby byl projekt dopracován, jaká je lhůta?

Není tam žádná pevná lhůta, protože my tento program připravujeme z vlastní iniciativy, to není úkol vlády, to není něco, co by bylo obsaženo v legislativním plánu vlády, takže je to skutečně jen jakýsi náš vlastní domácí úkol, který vyplývá ze situace se stářím našeho vozového parku.

Může být váš vlastní domácí úkol interpretován jako předvolební blamáž?

Každý může ten novinový článek v Právu interpretovat po svém, někdo to takto interpretovat může, já to tak neberu. My máme prostě reálný problém, nadměrné stáří automobilů, snažíme se ho řešit, a protože v řadě zemí byl řešen obdobným způsobem, tak se snažíme takový návrh vypracovat také. Příští týden budu mít příležitost mluvit například s francouzským ministrem dopravy a budeme diskutovat i o této tématice, protože Francie takový program uskuteční.

Pokud budete i nadále ministrem dopravy a spojů, je velmi reálné, že v roce 2003 až 2004 tento projekt vládou projde?

Já si myslím, že to je velmi reálné bez ohledu na to, jestli budu ministrem já nebo někdo jiný, protože ta čtrnáctiletá auta jsou tady v průměru tak stará.

Vy předpokládáte, že by třeba i ministr za ODS váš projekt dopracoval?

Já si nemyslím, že by ministerstvo dopravy a spojů po volbách měl řídit člen ODS, ale i kdyby se to stalo, i on by musel ten problém starých aut řešit.

O tom ovšem nebudete rozhodovat vy, ale voliči, který ministr za kterou stranu bude řídit ministerstvo dopravy a spojů. Loni 5. září spojili své síly proti vám dovozci ojetých automobilů a provozovatelé autoškol. Demonstrovalo se před ministerstvem dopravy a spojů, byla zablokována i pražská magistrála. Vzpomínáte na to už jen s úsměvem?

Vzpomínám na to s úsměvem a musím říct, že i tenkrát byly události, které mě přiměly k úsměvu, ke spokojenému úsměvu, a to například, když se mě tenkrát v Lidových novinách zastal Ludvík Vaculík, ne tedy osobně mě jako Jaromíra Schlinga, ale jako ministra, který by neměl odstupovat.

Myslel jsem, že vás potěšilo právě to, že jste byl vyzýván k odstoupení, že vám to přišlo úsměvné?

Samozřejmě, že i to bylo úsměvné, protože nevyzývali k odstoupení jen mě, ale chtěli, abych odvolal ředitele odboru, náměstka, to prostě nebylo reálné.

Poslanecká sněmovna ovšem nakonec přijala poslaneckou novelu silničního zákona, která má dovoz ojetin zliberalizovat. Senát v pátek novelu vrátil poslancům s pozměňovacími návrhy. Senátoři sice souhlasili s tím, aby se do České republiky dovážela ze zahraničí až 8 let stará ojetá auta, místo nejvýše pětiletých, navrhli však zpřísnění nároků na technické parametry dovážených aut. Jak se postavíte k opětovnému projednávání poslanecké novely ve sněmovně, kterou jí v pátek vrátil Senát?

Já nemohu nic jiného než opakovat své výhrady k tomu návrhu, který bohužel o jeden hlas prošel i Senátem a ...

Vy budete stále opakovat to, že prodloužení lhůty na osm let způsobí, že: "...se Česká republika stane jakýmsi trychtýřem, do kterého se budou stékat ojetiny".

Ano. A nejen to, my se prostě vracíme o několik let zpátky, vracíme se k systému, kdy se posuzují technické parametry dovezeného vozidla, a to je špatný systém, od kterého jsme i v dohodě s dovozci odešli a stanovili jsme pro občany, pro úřady jednoduchý parametr, tzn. první uvedení do provozu, časovou lhůta a žádné posuzování technických parametrů.

Chcete tím říci, že to, co se stalo v Poslanecké sněmovně, je poslanecká zvůle?

No, já bych tento výraz nepoužil, já bych řekl spíš, že je to velmi neuvážený krok, že je to určité nepochopení toho celého systému, dopravně správní agendy jsou velmi náročný úkon ve státní správně a poslanci prostě těmto komplikovaným záležitostem ve své většině nerozumí a tady zkrátka podlehli tlaku určité lobbyistické skupiny.

Můžete říci, co uděláte pro to, abyste ještě na poslední chvíli zvrátil novelu silničního zákona, kterou v pátek s připomínkami vrátil Senát Poslanecké sněmovně. Podaří se vám ještě zvrátit ono rozhodnutí?

To asi ne, ani o to asi nebudu nějak vehementně usilovat.

Počkejte. Vy novelu kritizujete, a docela tvrdě, a nebudete usilovat o to, abyste ji zvrátil?

Já jsem kritizoval tuto její část, ale celý ten návrh obsahuje i jiná a pozitivní ustanovení, se kterými jsme souhlasili při projednávání té novely. Například školení řidičů se tam vrací k tomu stavu před poslední poslaneckou novelou, který bohužel právě zase ta novela přivedla do té situace, že se povinně měli přezkušovat i řidiči pick-upů atd. Čili tedy chceme zjednat nápravu, a proto je obtížné celý ten návrh odmítnout, já jsem tvrdě vystupoval jen proti té malé části novely.

Nesouvisí náhodou problém velkého množství automobilů v České republice - a to nejvíce ojetých s tím, že sociální demokraté nesplnili jeden ze svých hlavních bodů programu pro volby v roce 1998, masivní podporu hromadné dopravy?

Ale já myslím, že jsme tento bod svého programu splnili. My jsme hned po volbách v roce 98 obnovili celou řadu vlakových spojů, které byly předtím zrušeny, my celou tu dobu volebního období podporujeme autobusovou dopravu, podporujeme obnovu vozového parku ve veřejné dopravě.

Nemáte tedy špatné svědomí?

Nemám, ale dovedu si představit ještě lepší splnění toho bodu programu, kdyby nám státní rozpočet dával větší možnosti, ale bohužel vždycky se musí vycházet z určitých omezených možností a musím říct, že prvořadou prioritou sociální demokracie bylo školství a bezpečnost a až poté ty ostatní záležitosti.

Pojďme si teď stručně rozebrat jeden z hlavních druhů hromadné dopravy - a to dopravu železniční. Leden 2002 přinesl pro cestující po železnici hned dvojí zdražení. K 1. lednu se zvýšilo tzv. obyčejné jízdné pro náhodné cestující, a to o 60 %. K 27. lednu pak došlo ke zvýšení jízdného pro stálé zákazníky, a to zhruba o 7 %. Předseda železničních odborů Jaromír Dušek označil v rozhovoru pro BBC, že lednové zdražení jízdního na železnici je špatným marketingovým tahem.

Jaromír DUŠEK, předseda železničních odborů /zvukový záznam/: To, že celé České dráhy celý rok 2001 žádné zvýšení neprovedly a pak to nakumulují v závěru roku a začátkem dalšího roku jako dvojnásobné zdražení, to považuji za marketingovou chybu.

Šéf železničních odborů Jaromír Dušek. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený však Duškovy argumenty odmítá.

Dalibor ZELENÝ, generální ředitel Českých drah /zvukový záznam/: Já si myslím, že k žádnému špatnému marketingovému tahu především nedošlo, já si myslím, že právo hodnotit tyto věci má ten, kdo je seznámen se situací podrobněji a především nese zodpovědnost za ta rozhodnutí. Ono se to vždycky hezky říká, když ta zodpovědnost chybí.

Slova generálního ředitele Českých drah Dalibora Zeleného. Šéf železničních odborů Dušek však dodává, že: "Kvůli dramatickému zvýšení jízdného na železnici ubylo v lednu Českým drahám 30 až 40 % cestujících." Není podle vás čas na zlevnění?

Rozhodně ne. Především ten údaj o snížení počtu cestujících je zjevná dezinformace, statistika Českých drah říká něco úplně jiného než pan předseda Dušek. Pan předseda Dušek by se prostě neměl pouštět do těchto záležitostí, protože to zkrátka není jeho parketa, jak ostatně už řekl generální ředitel, kterému musím dát stoprocentně za pravdu.

To znamená je dobré, že bylo zvýšeno od 1. ledna jízdné, zákazníky to neodradilo od cestování po železnici a vy s tím souhlasíte?

Cestující to rozhodně neodradilo a i když samozřejmě nemám žádnou radost z toho, že se jízdné zvýšilo, tak to prostě byl krok nezbytný a rozhodně nešlo o nějaké zdražení o 60 %. To je vytržený údaj u jednoho typu jízdného, pokud by se spočítal průměr, tak to vychází na 13 %, a to už není tak dramatická věc, protože v některých předchozích letech se skutečně zvyšovalo jízdné až o 48 %.

Připomínám, že hostem dnešního Interview BBC je ministr dopravy a spojů České republiky Jaromír Schling. Další témata už jen ve stručnosti. Vy jste 19. února v rozhovoru pro Lidové noviny doslova řekl: "Podle průběhu dosavadních jednání by květen opravdu mohl být tou dobou, kdy už bude možno poklepat na základní kámen nové dálnice D 47 z Lipníku nad Bečvou k polským hranicím." Stavět má izraelská firma Housing&Construction Holding Company. Bude v květnu poklepán základní kámen, ano nebo ne?

Zatím ještě pořád máme naději, že ano, ale nevylučuji, že to nebude za peníze firmy Housing&Construction, ale že to třeba bude za peníze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ostatně ...

To znamená, že by Izraelci nestavěli?

Že by nezačínali stavět teď prostě proto, že jednání s tímto investorem ještě nejsou dotažena do konce. Ještě jsme se pořád na smluvních vztazích neshodli.

Stále na ceně, která vám přijde vysoká?

Není to jen cena, je tam i řada dalších problémů. Například pořád ještě dnes není schválen územní plán velkého územního celku Beskydy, tzn. že nemůže být dokončeno územní řízení na některých úsecích, a to je překážka jednak k rozumnému stanovení ceny, ale také k dojednání o rizicích, která vyplývají z toho, že ten územní plán není.

Budete považovat fakt, pokud se v květnu nezačne stavět, respektive nebude poklepán základní kámen, jako svůj neúspěch?

No, určitě by to byl neúspěch a zatím děláme všechno, aby žádný neúspěch nebyl, abychom ...

Aby v květnu začal zatím stavět stát?

Nebude-li dohoda se soukromým investorem, začne stát, ostatně některé stavby D 47 na území města Ostravy se stejně dva roky staví.

Kolik by do toho stát dal v úvodu, kolik má k dispozici, kdyby začal stavět sám?

Stavba, která je připravována k zahájení, má kontrolní rozpočet ve výši 600 milionů.

A na to máte?

Samozřejmě.

Kde?

Ve Státním fondu dopravní infrastruktury.

Další otázka se týká privatizace Českého Telecomu. Podle informací Mladé fronty DNES z původního počtu sedmi předběžných nabídek na koupi většinového podílu v Českém Telecomu zbyly ve hře jen tři skupiny strategických investorů, ale všichni odhadují, že se nepodaří vládě získat za privatizaci Českého Telecomu očekávaných 80 miliard korun. Jaká je vaše strategie, když nabídnou tři zájemci méně než 80 miliard, pozdržíte privatizaci Telecomu, ano nebo ne?

Pokud nabídka nebude odpovídat představě vlády a já jsem nikdy neřekl žádné číslo, znovu zdůrazňuji, pokud nabídka nebude odpovídat představě vlády, pak prostě neprodáme. To jsme ukázali už v jiných případech a stejně k tomu přistoupíme v případě Telecomu.

Počkejte, ale číslo 80 miliard korun řekl ministr financí Jiří Rusnok. Mám vaše slova chápat tak, že ministr financí Jiří Rusnok není směrodatný?

Ministr financí řekl svůj názor, já ho nijak nevyvracím.

Dobře. Jaká je představa vlády, je to kolem 80 miliard korun?

Opravdu ze mě žádné číslo nedostanete.

Když z vás nedostanu číslo, vy nevylučujete variantu a je ta varianta pravděpodobná, protože se mluví o 50 miliardách, že jsou ochotni případní zájemci dát za Telecom 50 miliard?

Jsou ochotni dát víc a nepochybuji, že jednání budou pokračovat i poté, až bude sestaven určitý užší výběr, až ho vláda dostane k posouzení, tak nepochybně budou probíhat ještě další kola jednání a teprve poté, kdyby se ukázalo, že nebudou úspěšná, tak vláda ten tender ukončí, ale ...

Byl by tedy podobný osud jako energetiky?

Může se to stát, rozhodně neprodáme pod cenou.

Říká ministr dopravy a spojů České republiky Jaromír Schling. Děkuji za váš čas, který jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.