Pavel Rychetský, vicepremiér
Pátek 28. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Budoucí koaliční partneři v nové vládě - sociální demokraté, lidovci a unionisté - hledají způsob, jak zajistit nepřehlasování či obcházení menších koaličních partnerů. Předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová v uplynulých dnech několikrát prohlásila, že strany Koalice takovou pojistku chtějí v koaliční smlouvě.

Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka/: "My máme takovou představu, že by bylo dobré zpracovat mechanismus vznášení námitek v takovém případě a řešení námitek na základě společné dohody této koalice."

Slova předsedkyně US-DEU Hany Marvanové. Nejen o zárukách v koaliční smlouvě nové vlády bude následujících 30 minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a senátor Pavel Rychetský. Vítejte opět po čase v BBC, dobrý den.

Hezké odpoledne.

Nakolik je na místě ke jménu Pavla Rychetského přiřadit funkci vicepremiér a předseda legislativní rady vlády současné i budoucí?

Tak já bych chtěl především zdůraznit, že to není žádná taktika, je to holá pravda. Pověřený premiér Vladimír Špidla nezahájil naprosto žádná jednání, a to ani s partnery z Koalice, ale ani uvnitř sociální demokracie o personálním řešením vlády z jednoho prostého důvodu, považuje v toto chvíli za naprosto nezbytné naprosto mít naprostou shodu o tom, jaké bude programové zaměření vlády, na jakých se shodneme základních prioritách a až v okamžiku, kdy bude ze všech stran, tzn. i ze stran Koalice, která, zdůrazňuji, nevystupuje jako jeden subjekt vůči nám, která vystupuje jako dva subjekty, i když je to absurdní, protože do voleb šly společně, ale teď najednou se jejich cesty mírně rozešly a trvají na tom, že jsou to dva subjekty, tak zdůrazňuji, že ze strany té Koalice, dokud nebude shoda na tom, co jsme jim předložili jako první část koaliční smlouvy, jako první návrh těch zásadních priorit, do té doby není ochoten pan Špidla, a já to schvaluji, zahájit jakési handrkování o rozdělování křesel, považuje to prostě za sekundární.

Z toho, jak blízko jste Vladimíru Špidlovi, asi tušíte, že pokud jednání o vládě dopadnou úspěšně, tak se s vámi počítá, nebo to popřete?

Tak je to velmi pravděpodobné.

Když Česká strana sociálně demokratická vyhrála v roce 98 volby a tehdejší předseda strany Miloš Zeman sestavoval vládu, rodina Pavlu Rychetskému vymlouvala, aby přijal místo v kabinetu. Tehdy jste se mi tak svěřil. Jak se vaše rodina tváří na to, že je velmi pravděpodobné, že budete opět čtyři roky vicepremiérem a budete ve vládě pokračovat?

Tak já musím říct, že ty problémy, nechci říct, že jsou stejné intenzity jako před čtyřmi lety, ale dalo by se říci, že ano. Já chápu, že to rodina těžce nese, skutečně to poškozuje, abych tak řekl, normální soukromý život asi každého, kdo se vydá na takovou dráhu.

Je možné, že by vás ještě rodina přemluvila?

Já to opravdu nechci činit jakousi věcí veřejnou, my si to prostě musíme doma vyříkat, musím říct, že zatím se nám to příliš nedaří.

To znamená, že jste zatím v menšině a rodina by mohla říci: "Pavle Rychetský, buď my, nebo ty do vlády."?

Já doufám, že nedojde na takto dramatickou situaci.

Proč je rodina proti? Proč jí především vadí, že jste byl čtyři roky vicepremiérem a navíc, ať už v médiích, ale i u politických oponentů líčen jako velmi úspěšný vicepremiér a předseda legislativy?

Tak já se musím vrátit v historii mnohem víc dopředu, oni se mnou nejhorší období zažili, když jsem byl v té federální vládě, když se rozpadlo Občanské fórum, když Václav Klaus byl zbožňovaným člověkem v této zemi. Já jako jeho protivník v té době, kdy bylo Občanské fórum, jsem skutečně byl tenkrát i sdělovacími prostředky, které byly na straně Václava Klause, dost značným způsobem, řekněme, napadán, tehdy byly děti malé, chodily na základní a střední školu a skutečně si zkusily své a myslím, že tento traumatizující zážitek v té době, když mě někdo označil za levičáka, tak to bylo, jako kdyby mě označil, že mám malomocenství. Uvědomte si, že chválabohu se změnila situace, ale tenkrát ...

Není to právě ale ...

Hlásit se k sociální levicové politice, to byl skutečně kus odvahy.

Ovšem není to právě ono, že vstupuji do vaší řeči, co by mohlo být pro rodinu satisfakcí? Pavel Rychetský líčen jako poměrně úspěšný vicepremiér.

Víte, že jsem přesvědčen o tom, že plánovitě a programově od té doby až dodnes tyto stránky v novinách prostě moje rodina nečte.

Když jste zmínil Václava Klause a éru začátku 90. let, jak se díváte na pád Václava Klause a změny v Občanské demokratické straně?

Já bych rozhodně nepoužil slovo "pád" Václava Klause. Já bych chtěl říci, že došlo k tomu, co já považuji za normální přirozený vývoj, když padla totalita komunistická, zcela přirozeně se přehouplo takové kyvadlo toho veřejného mínění do podle mě až příliš pravicových poloh, všichni si pamatujeme ty výroky, že v levici jsou špinavé peníze, do poloh skutečně nepřijatelných a teď jsme mimo jiné asi právě v důsledku sociálních a hospodářských dopadů tehdejší formy transformace, jsme svědky toho, jak se to kyvadlo vrací nazpět do takové normálnější polohy. Československo mezi dvěma světovými válkami byla země s ohromnou tradicí levicovou, humanistickou, prakticky veškerá naše inteligence byla levicově orientovaná a ...

Ale pozor, abyste mi neutekl z otázky, pád Václava Klause. Proč podle vás nepřišel pád nebo nepřichází pád?

Nechci hovořit o pádu Václava Klause, prostě došlo opět k pohybu toho kyvadla, ODS je druhou nejsilnější politickou stranou v této zemi, vůbec si nemyslím, že tak jako Unii svobody by ODS třeba hrozil nějaký totální konec.

Podle vás Unii svobody-Demokratické unii hrozí konec?

No, Unie svobody, strana s osmi poslanci bez pevného zakotvení v terénu, abych tak řekl, v regionech je opravdu strana, o které se dá pochybovat, jestli bude mít smysl.

Proč s ní tedy jdete do vlády?

To je velmi jednoduché, to jsou počty, žijeme v parlamentní demokracii a nechceme už experimentovat s menšinovou vládou, chceme vládu, která bude mít většinu, bude to těsná většina, ale většina v Poslanecké sněmovně, abych to dokončil, u ODS toto neplatí, ODS je strana, která má patrně nejvíc starostů a primátorů v republice, která je pevně zakotvena v regionech a bude asi pro ní těžké spáchat tu otcovraždu, protože je ...

To znamená, odstavit Václava Klause?

Protože je nepochybné, že Václav Klaus v ní sehrál roli nejen toho zakladatele, ale skutečně té naprosto vůdčí osobnosti a já sám neumím posoudit, jestli už uvnitř ODS nazrál pro to čas, já neumím posoudit, jestli Václav Klaus je ještě více přínosem, nebo naopak více překážkou v nějakém dalším dynamickém rozvoji ODS, to je vnitřní záležitost ODS.

Ale před časem jste mi naznačil v rozhovoru, že ODS má lidi, kteří by ji mohli vést, jako například moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský ...

Ano, já jsem zmínil jako prvního pana Tošenovského, a to je to, co říkám, ODS má dokonce i proti sociální demokracii, to musím uznat, má pevnější zakotvení v těch regionech, v těch velkých městech na území České republiky než sociální demokracie, a to je jistota pro ní, že to je politická strana, která nezmizí z politické scény.

Na rozdíl od Unie svobody-Demokratické unie?

Narozdíl od Unie svobody, přesně tak.

Máte jako velmi pravděpodobný člen budoucí vlády obavy z toho, že Unie svobody může zaniknout ještě ve čtyřletém funkčním období nové vlády?

Já si myslím, že v tom čtyřletém období nemůže zaniknout, bude mít státní příspěvky, byť jen za osm mandátů, a nevím teď, kolik mají mandátů, ale myslím si, že také kolem sedmi nebo osmi v Senátu, to je zhruba 16, 20 milionů ročně, nepochybně to období přežijí a pevně věřím, že se budou snažit v té vládě předvést se z té lepší stránky, ale až ...

Která je ta horší?

Tak tou lepší stránkou myslím, že se vzdají té své horší, tzn. těch někdy opravdu naprosto hloupých, naivních sloganů, kterými prostě říkají: "Každý se musí postarat o sebe sám, my zpřístupníme školství tím, že zavedeme školné" apod.

Myslíte si, že zkultivujete ve vládě Unii svobody-Demokratickou unii?

Myslím si, že jo, protože pro ní ta hodina pravdy skutečně nastane přesně za čtyři roky v dalších volbách. Já nepochybuji o tom, že už s nimi nepůjde KDU-ČSL jako ten výtah, který by je táhl do sněmovny, že budou muset jít do sněmovny sami.

To znamená, že se Koalice rozpadne?

O tom jsem přesvědčen, už teď jsme slyšeli, že letos na podzimní volby nechtějí jít společně, chtějí jít samostatně.

Ale nejvyšší představitelé tvrdí něco jiného.

Já osobně jsem přesvědčen o tom, že KDU-ČSL nebude podruhé ten experiment opakovat a půjde do ...

Protože je nevýhodný?

Protože je pro ně nevýhodný a půjdou do těch voleb samostatně.

Byť posílila o 2 hlasy v Poslanecké sněmovně na úkor US-DEU?

Přesto jsem o tom přesvědčen.

České, moravské i slezské deníky v uplynulých 14 dnech otiskly velké množství nejrůznějších seznamů budoucího složení nové vlády. Pavel Rychetský popírá, že by Vladimír Špidla i se členy své vlastní strany hovořil už o funkcích, to popíráte?

Já to nepopírám, já to tvrdím. Pravda je opravdu taková, že Vladimír Špidla napřed chce jasnou dohodu na programových cílech vlády a pak teprve je ochoten začít sestavovat personální vládu. Jsem přesvědčen o tom, že je rozhodnut překvapit českou veřejnost, že ...

Čím?

Že chce sestavit vládu skutečně zcela kompetentní, že v ní nebude nikoho, na kom nějakým způsobem uvázlo smítko podezření z jednání nemorálního nebo i z podílu na těch zásadních transformačních chybách na počátku 90. let.

Počkejte, to znamená, že Zemanova vláda nebyla zcela kompetentní, chcete tím říci?

Tak to je trochu nepřesné, ale Zemanova vláda byla jednobarevná vláda a není lehké sestavit v takovém počtu vládu, já si dovedu představit, že třeba Vladimír Špidla bude chtít, aby v té vládě byl i někdo, kdo není v žádné straně, ani v ČSSD, ani v Koalici.

Znamená to - nestraníci do vlády?

Dovedu si představit, že usoudí, že by bylo dobré, aby ta vláda reprezentovala i širší veřejnost než jen ty tři politické strany. Já uvedu příklad, já netvrdím, že to tak dopadne, to jsou skutečně spekulace moje osobní, ale dovedu si představit, že jsou ministerstva, třeba průmyslu a obchodu, kde si myslí, že nominace na toho ministra by měla být spolu se zaměstnavatelskými svazy, odbory, Hospodářskou komoru, prostě si myslím, že ...

A kdo by mohl být takovým člověkem?

A on bude od nich čekat návrhy, já si prostě dovedu představit, že řekne: "Dejte mi deset životopisů, dejte mi deset lidí," že bude chtít, aby ta vláda měla širší zakotvení u české veřejnosti než jen v těch třech klubech ve sněmovně.

Vrátím-li se k seznamům, které otiskují česká, moravská i slezská média: V jednom ze seznamů jste uveden nejen jako vicepremiér, ale i jako ministr spravedlnosti. Tedy sloučení obou funkcí. Vy už jste si tuto situaci zažil, když rezignoval ministr spravedlnosti Otakar Motejl a než byl jmenován Jaroslav Bureš, tak jste zastával oba dva posty. Je reálné, že byste to podstoupil znovu, vicepremiér a ministr spravedlnosti?

Musím říct, že to bylo 4,5 měsíce, kdy jsem zastával obě funkce, ministr spravedlnosti je práce, jak já říkám, téměř nádenická, nesmírně časově náročná, dařilo se mi jí dělat díky velmi kvalitním náměstkům, kteří už oba deklarovali, že chtějí odejít, tak to by velmi komplikovalo situaci, protože přijít na ministerstvo a nemít ani náměstka, který se tam vyzná, který ví, kde je toaleta, na které chodbě a který vůbec zná chod toho ministerstva, to není jednoduché, takže tady vidím dost velký problém, jinými slovy, kdyby tam ti náměstci byli, tak se o tom dá uvažovat, ale je to rozdíl. Já to říkám nerad, ale ta legislativa je opravdu povíce intelektuální práce, prostě hledáme abstraktní modely právních norem, tak aby byly dokonalé, a snažíme se je pilovat a je to kruh lidí z fakult, z vysokých škol, z praxe právní, je to krásná práce, zatímco spravedlnost, to jsou také kriminály.

Rozumím tomu správně, že v současnosti jste proti tomu, aby se slučovala funkce vicepremiéra s ministrem spravedlnosti?

Považuji to za možné nouzové řešení v krajním případě. Na druhé straně otevřeně říkám, že to považuji za optimální a nezbytné řešení za pár let, jakmile se skončí transformace právního řádu, tak nebude potřeba mít šéfa legislativy v té pozici místopředsedy vlády. V normálních podmínkách, kde se nepřijímá sto zákonů ročně, je běžné, že tuto práci vykonává ministr spravedlnosti, my ovšem nejsme ještě v těch normálních podmínkách.

V současnosti tedy jste proti tomu?

Myslím si, že v tuto chvíli by to nebylo moudré, protože nás prostě ještě čeká dokončení harmonizace a vstup do Evropské unie.

V současnosti je ministrem spravedlnosti nestraník Jaroslav Bureš, který vystřídal ve funkci, odhlédneme-li od provizoria, o kterém jsem hovořil, zmiňovaného Otakara Motejla. Otakar Motejl před rokem v tomto pořadu ocenil, že v uplynulých letech řídili resorty spravedlnosti nestraníci.

Otakar MOTEJL, ombudsman /zvuková ukázka/: Faktem je, že se to v tomto státě po roce 90 osvědčuje a důsledně plní, že se volí ta cesta osoby ministra spravedlnosti jako člověka převážně nepolitického, konečně tomu dala i Zemanova vláda výraz tím, že mým nástupcem v té menšinové politické jednobarevné vládě je opět ministrem doktor Bureš, který není členem sociálně demokratické strany.

Řekl před rokem BBC veřejný ochránce práv a bývalý ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Motejl rovněž v rozhovoru pro BBC připustil výtky, že česká justice může být vnímána jako politická, podle Motejla však politickou závislost justice může omezovat fakt, že ministr spravedlnosti je nestraník.

Otakar MOTEJL, ombudsman /zvuková ukázka/: Já připouštím kriticky, je to slabina systému, která ovšem možná tím, že je vnímána jako slabina systému, zpětně vede k tomu, že se na tu slabinu reaguje způsobem, kterým se reaguje, že se pro jistotu dává nepolitický ministr do funkce, ze které by mohl velice výrazně politicky jiný ministr ten stav v justici ovlivnit.

Rok stará slova bývalého ministra spravedlnosti Otakara Motejla. Měl by podle Pavla Rychetského i po červnových volbách, rozumějme v nové vládě, být ministr spravedlnosti nestraníkem? Je tu prostor pro nestraníka, jak jste o tom hovořil už v polovině našeho rozhovoru?

Já nechci utéct od té otázky, já chci zaprvé říci, že to bylo v krátkých moderních dějinách České republiky, kdy ve vládě na postu ministra zasedl nestraník, za žádné z předchozích vlád, ani Tošovského, ani Klausových se to nestalo. Byl jsem to já, kdo to navrhl a prosadil u Miloše Zemana, udělal ...

Je dobré to prosazovat opět?

Udělal jsem to proto, že jsem považoval stav českého soudnictví za dosti zoufalý a příčinu tohoto zoufalého stavu jsem mimo jiné viděl i v tom, že jsme byli svědky toho, že na postu ministra spravedlnosti v minulých vládách seděli lidé, kteří neměli autoritu u soudcovského sboru. Soudcovský sbor je u nás velmi, když to řeknu šetrně, hrdý, uzavřený, vytvořil jakousi zvláštní kastu, ta kasta přitom podle mě neplní dostatečně kvalifikovaně a kvalitně to poslání, kvůli kterému si moderní stát soudy zřizuje, a já jsem byl přesvědčen, že když tam přijde někdo z jejich řad s přirozenou autoritou, kterou v jejich řadách má, který soudil celý život nebo léta, že to pomůže věci.

Je nutné v tom pokračovat?

Dnes musím říct, že se nezdá, že to pomohlo věci.

To znamená, že Jaroslav Bureš ...

Ne, byli to kvalitní ministři, ale soudcovský stav se nezměnil, to říkám otevřeně, dokonce svým způsobem, abych tak řekl, se dá říci, že zaujal k ministru Burešovi stejně odmítavý postoj, jako kdyby tam byl někdo jiný, prostě ta animozita k ministerstvu spravedlnosti, ta animozita té exekutivy a toho soudcovského sboru přeci jen přetrvává i nadále.

Není tedy nezbytné, aby ministrem spravedlnosti byl nestraník?

Není to tedy nezbytné.

To znamená, že Hana Marvanová by mohla být dobrou ministryní spravedlnosti a ...

Já bych nechtěl, abychom teď začali hodnotit, abyste ode mě chtěl slyšet hodnocení jednotlivých konkrétních osob, nechme to opravdu otevřené. Je ovšem pravděpodobné, už s ohledem na to, že vláda bude tříbarevná, že i toto místo bude obsazeno některou z těch tří politických stran.

Tedy bylo by dobré, aby Hana Marvanová, podle vás, jako předsedkyně jedné strany ...

Prosím vás, to ode mě nechtějte, já vám můžu říct jedinou věc, já si myslím, že paní předsedkyně Marvanová bez jakýchkoliv zkušeností v exekutivě by sama neměla na takové místo aspirovat v tuto chvíli, ten resort, říkám to nerad, ale je v dosti zoufalém stavu.

Musí to být dobrý, hodně dobrý právník a člověk se zkušenostmi z exekutivy?

Musí to být člověk, který zaprvé dokáže svým potenciálem být přinejmenším, a zdůrazňuji to slovo přinejmenším, rovnocenným těm 2,5 tisícům soudců, kteří tady jsou, a 1800 státním zástupců apod. Já osobně bych spíš viděl vhodné uplatnění po volbách pro paní Marvanovou jako místopředsedkyně sněmovny.

A můžete uvést jméno člověka, přiznám se, asi mám malou představivost, že mě nikdo takový nenapadá, kdo má zkušenosti s exekutivou a kdo by mohl být opravdu velmi dobrým a rovnocenným partnerem pro soudce a státní zástupce?

Můžu, ale nechci ho tady říkat, protože když ho tady řeknu, tak druhý den budou plné titulky novin: "Rychetský říká, že ten a ten má být ministrem spravedlnosti ...," a to se opravdu nesluší a nehodí.

Zeptám se jinak: Máte v sociální demokracii takového člověka?

I v sociální demokracii, ale dokonce i v těch koaličních stranách je takový člověk.

Je to bývalý ministr, rozumějme Vlasta Parkanová?

Nechtějte, prosím, ode mě jméno.

Ústavní soud 18. června vyhověl návrhu prezidenta Václava Havla a zrušil část paragrafu zákona o soudech a soudcích. Připojil se tak k názoru, že novela tohoto zákona je v rozporu s ústavou a omezuje soudcovskou nezávislost. Jak by měl s tímto faktem naložit nový ministr spravedlnosti?

Tak s tím faktem se bude muset vypořádat celá nová vláda i obě komory parlamentu, protože Ústavní soud má jedinou pravomoc - zrušit část zákona, ten zákon se tím pádem stává neaplikovatelným a hluchým a musí být doplněn nějakou novou verzí, proto Ústavní soud odložil účinnost svého nálezu o jeden rok, je to zásadní problém, já jsem ještě neměl možnost se podrobně seznámit s odůvodněním toho nálezu a navíc se ani nehodí, pokud bych měl k němu kritický postoj, což je mimochodem velmi pravděpodobné, abych ho sděloval veřejně, ale řeknu vám velmi jednoduše, jsou jen dvě varianty. Ta první varianta, za kterou evidentně kope, o kterou usiluje Ústavní soud a celý soudcovský sbor je varianta, která už jednou byla zásadně odmítnuta parlamentem, to je ta varianta totálního oddělení soudní moci, Nejvyšší soudcovské rady, jakési samosprávy soudní moci, sebespravování, to je varianta, která je v menšině zemí, která je v románských zemích, jako je Španělsko, Portugalsko, Itálie, Francie, není ve Skandinávii, není ve Velké Británii, není v germánských zemích, proto se mi jeví trochu absurdní, že Ústavní soud takto vynucuje tuto variantu a problém je v tom, že ta varianta je prostě neprůchodná, ta se bez změny ústavy neobjede a je neprůchodná.

Ta podle vás neprojde. Tak jaká bude druhá varianta?

Pak je druhá varianta, to je varianta, kterou naznačím jen velmi hrubě, že se ten model, který Ústavní soud odmítl, znovu prosadí, ale v ústavě, a Ústavní soud už nebude mít právo ho zkoumat.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je vicepremiér, předseda legislativní rady vlády Pavel Rychetský. Byl to Pavel Rychetský, kdo vypracovával základ koaliční smlouvy rodící se nové české vlády. Předseda ČSSD Vladimír Špidla si vyžaduje vaši přítomnost na jednáních neužšího vedení strany. Jaké máte vysvětlení, že jste téměř pravou rukou Vladimíra Špidly?

Tak já bych to takto nenazval, fakt prostě je, že v tu chvíli, kdy byly vyhlášeny předběžné výsledky voleb, v tu sobotu kolem 18 hodiny, 17, mě požádal Vladimír Špidla, jestli bych nezačal pracovat na projektu koaliční smlouvy a je přirozené, že od té doby nějakým způsobem jsem u toho jako spoluautor, ale rozhodně si nemyslím, že by to mělo znamenat nějaké, abych tak řekl, změny ve struktuře sociální demokracie. Já se cítím být právníkem a nikoliv nějakým funkcionářem politické strany.

Pojďme se podrobněji bavit, velmi stručně, o koaliční smlouvě. Před volbami předseda ČSSD Vladimír Špidla v tomto pořadu odpovídal na otázku, které první tři kroky by učinil jako budoucí premiér?

Vladimír ŠPIDLA, předseda ČSSD, ministr práce a sociálních věcí /zvuková ukázka/: A za třetí bych zahájil velmi intenzivní debaty a politické úsilí o prosazení zákona o obecném referendu, protože to považuji za slabinu našeho ústavního systému, že ač ústava referendum předpokládá, stále ještě neexistuje reálně.

Slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly, která pronesl 3. června v Interview BBC. I v návrhu koaliční smlouvy je poměrně obsáhlá pasáž o referendu, která varianta je pravděpodobnější, že projde návrh zákona o referendu, který je v Senátu, nebo vypracovávání úplně nového návrhu?

Tak musím říct, že se velmi vážně obávám toho, že ta varianta, kterou schválila sněmovna, kterou já považuji za dobrou, není Senátem průchodná, tady je problém na straně Koalice, ona nemá ani v řadách svých klubů na půdě Senátu jednomyslnou podporu.

Proto jste do koaliční dohody dával tu druhou alternativu?

Proto jsem do té koaliční smlouvy napsal tu alternativu, že bychom urychleně vytvořili tým, ve kterém by od počátku byli zapojeni právě i senátoři tak, aby ten výsledek získal podporu v obou komorách parlamentu.

Řekl jste, že s největší pravděpodobností, verze, která visí v Senátu, tam zůstane viset, a bude se muset pracovat na nové verzi zákona o referendu. Kdy je reálné, aby zmiňovaný tým předložil zákon a zákon byl schválen?

Já si myslím, že to vyžaduje tak tři měsíce práce, protože už za sebou máme 12 legislativních osnov a pokusů. Nyní jde jen o to, najít politickou shodu na nějakém modelu, takže já bych řekl, že do tří měsíců od sestavení nové vlády by takový zákon mohl být předložen.

Další téma: změna ústavy. Toto téma obsahuje i text budoucí koaliční dohody. O změnách ústavy se ostatně zmiňoval před volbami v Interview BBC Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA, předseda ČSSD, ministr práce a sociálních věcí /zvuková ukázka/: Čili myslím si, že bude čas na určitou revizi ústavy a součástí té revize může být třeba úvaha o volebním systému nebo podobných věcech, stejně tak jsme také otevřeli debatu o pravomocích prezidenta republiky a o jeho možnosti například poskytovat milost apod., čili podle mého názoru jsou důvody pro ústavní debatu, podle mého názoru není důvod pro nějakou revoluční ústavní debatu, ale vážnou dlouhodobou ústavní debatu určitě ano.

Slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly pronesená před volbami - 3. června 2002 - v Interview BBC. Vy jste již naznačil, že změnit ústavu bude i kvůli zákonu o soudech a soudcích.

Je to jedna z variant.

Velmi pravděpodobná, ale označil jste ji za téměř nejpravděpodobnější. Je reálné, aby se ústava změnila, byl v ní obsažen institut přímé volby prezidenta ještě do dalších voleb prezidenta republiky?

Tak to musím říci, že je absolutně vyloučeno.

Přímou volbu prezidenta, nástupce Václava Havla, je možné stoprocentně vyloučit?

To jsou představy lidí, kteří nevědí, jak probíhá legislativní proces.

Byť je ale v Senátu návrh změn ústavy?

Já jsem přepravoval, a je to první a jediná změna, velká změna ústavy, ke které došlo za existence České republiky, tzn. euronovelu ústavy, sestavil jsem za tím účelem pracovní skupinu ze všech politických stran z obou komor parlamentu a 13 měsíců jsme diskutovali nad textem, který pak vyšel na dvě stránky strojopisu, nebo 2,5. Ta představa, že by mohla být nějaká větší zásadnější revize ústavy napsána za týden, za 14 dní, je představa člověka, který zcela opomíjí tu dimenzi, že je potřeba pro ní získat ústavní většinu v obou komorách, protože tady to není věc vládní koalice, to musí být komise, ve které budou zastoupeni i ODS, i komunisté, všechny kluby, jinak nedáme tu ústavní většinu dohromady a i když ...

Můžu vás poprosit, protože bohužel ...

I kdybychom to omezili jen na přímou volbu, tak tím, že se změní ústava, nelze ještě přímo volit prezidenta, ještě musí být volební zákon.

Protože rozhovor končí, můžete zmínit časový rámec, jedním slovem, do kdy, podle vás, změna ústavy?

Kdybychom chtěli opravdu seriózní změnu ústavy neomezenou jen na jednu věc, jako je přímá volba, tak počítám opět těch 13 měsíců minimálně.

Říká vicepremiér Pavel Rychetský, děkuji za váš čas a doufám brzy u mikrofonů BBC na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.