Pavel Rychetský, vicepremiér a
předseda Legislativní rady vlády ČR
Čtvrtek 14. února 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Desítky zákonů scházejí České republice před definitivním uzavřením všech kapitol před vstupem do Evropské unie. Náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička míní, že by ještě před volbami do Poslanecké sněmovny v červnu měla vláda způsobit legislativní smršť, přičemž některé právní normy by mohl parlament přijímat ve zrychleném procesu. Zákonů, které scházejí, je podle Teličky mnoho.
Pavel TELIČKA, náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti /zvukový záznam/: Stále ještě desítky, což není málo a samozřejmě to na nás vytváří určitý tlak a je to možná i o tom, abychom zvážili, které z těch právních norem nejsou zas tak zásadního charakteru, aby třeba nemohli jít zrychlenou procedurou v parlamentu, samozřejmě je to na parlamentu, jak se usnese, ale je to varianta.
Náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Podaří se vládě ještě před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny uspíšit zpracování některých důležitých zákonů? Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a předseda Legislativní rady vlády a také senátor Pavel Rychetský, dobrý den, vítejte v BBC.
Hezké odpoledne.
Prezident republiky Václav Havel ohlásil, že by rád jmenoval na uvolněné místo soudce Ústavního soudu dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou. Jak jste zareagoval, když jste se tuto zprávu dozvěděl poprvé?
No, tak já svým způsobem předpokládal, nepochybně v tomto případě šlo o jednoho z reálných adeptů, náš Ústavní soud má v tuto chvíli nebo měl před tou změnou jen dvě ženy a jedna z nich podala rezignaci, odchází, takže bylo velmi pravděpodobné, že z těch 15 soudců, aby na to jedno uvolněné místo byla opět žena. Na druhé straně otevřeně říkám, že jaksi ta rychlost, ten nezvyklý spěch není normální v demokratických systémech, aby jeden den podal soudce Ústavního soudu demisi a druhý den, nebo třetí, oznámil pan prezident, koho navrhne místo něj. Navíc, aby tak učinil bez konzultace třeba s předsedy parlamentních komor nebo s předsedy poslaneckých výborů, podle mého soudu i s představiteli vlády, třeba co se týče obsazené té funkce předsedkyně Nejvyššího soudu, tak to se mi zdá dokonce nemožné, tak činit bez konzultace s ministrem spravedlnosti.
Označil byste postup prezidenta slovem skandální?
Tak skandální ne, říkám, že z hlediska ústavy je legitimní a u nás se ještě nevytvořily dostatečné demokratické zvyklosti. Říkám, neznám jedinou zemi na světě, a to říkám naprosto otevřeně, kde by taková zvyklost dávno nebyla vytvořena a kde by samozřejmě takovému zásadním aktu předcházela konzultace, pak to rozhodnutí je svobodné a samozřejmě má prezident právo rozhodnout, jak chce, ale přeci jen si myslím, že není normální v demokratickém systému, aby se nejvyšší ústavní činitelé o tom dozvěděli z novin a ne ...
Místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer postup prezidenta zhodnotil jako čin možný v monarchii, nikoliv v demokracii. Vy hovoříte téměř podobnými slovy....
Tak já myslím, že ani v monarchii by to nebylo možné, já si nedovedu představit moderní monarchii v moderním světě, aby se tak zásadní rozhodnutí dozvídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne na základě takové konzultace nebo alespoň sdělení třeba z kanceláře prezidenta.
Přijde vám, že Václav Havel tímto postupem zakládá velmi špatnou tradici v České republice?
To je podle mě nepřesně řešené, nezaložil správnou tradici. Ten problém je v tom, že se tady po těch 40 letech toho autokratického režimu nepodařilo vytvořit normální fungující demokratické mechanismy.
Proti způsobu jmenování Wagnerové ostře vystoupili politici Občanské demokratické strany a nejen oni. Vy jste zmínil ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Ten doslova prohlásil, že ho: "Mrzí mne, že prezident nepovažoval za potřebné vyslechnout můj názor. Informace, které ministr spravedlnosti jako orgán ústřední správy justice musí mít." Máte pro všechny protesty, které se ozývají k postupu prezidenta Václava Havla, pochopení?
Tak, já bych to rozhodně neříkal z hlediska toho jména. Já když jsem byl ty 4,5 měsíce ministrem spravedlnosti, tak jsem s paní předsedkyní Nejvyššího soudu komunikoval velmi dobře, mám jí v legislativní radě a já nemám tyto osobní problémy, ale jak říkám, považoval bych za vhodnější, kdyby to byla věc, o které by byli ústavní činitelé informováni dřív, než se to objeví v novinách. Mně tady, to, co mi schází, je absence komunikace. Pan prezident je podle ústavy součástí moci výkonné, vláda odpovídá za jeho akty, to říká výslovně ústava, za jeho jednání a mě třeba mrzí, že pan prezident tak tři roky už nenavštívil schůzi vlády, možná dva, ale rozhodně nejméně dva až tři roky, že je tady prostě jistá absence komunikace.
Absence komunikace začala podle vás před dvěma až třemi roky. Je to tedy dlouhodobější jev u Václava Havla, že nekomunikuje?
Patrně to začalo opravdu konfliktem tehdy mezi panem prezidentem, panem premiérem o jmenování guvernéra a fakt je, že od té doby jsou, já nemohu říct, na jakém stupni jsou ty vztahy, prostě jsou nulitní, neexistují, nejsou žádné vztahy mezi vládou a panem prezidentem, vlastně si jen dopisujeme a já jsem z toho nešťastný.
Jak se to dá změnit?
Já si myslím, že opravdu, protože to je právo prezidenta podle ústavy zúčastnit se jednání vlády, zvát si ministry, žádat od nich vysvětlení nebo nějaké podklady, stanoviska, naopak není napsáno, že by ministři mohli o něco takového žádat pana prezidenta, takže si opravdu myslím, že je na tahu pan prezident.
Kdy jste byl vy osobně naposledy na Hradě požádán o nějaké stanovisko, vzpomenete si?
Je to asi kolem těch dvou let.
Po zveřejnění návrhu Václava Havla se v některých českých médiích objevily spekulace, že Václav Havel chce Ústavní soud obsadit lidmi, kteří jsou blízcí jemu. ODS, ale i část politiků ČSSD, podrobila Ústavní soud i prezidenta Havla kritice poté, co Ústavní soud vyhověl Havlovým stížnostem například kvůli volebnímu zákonu a zákonu o České národní bance. Místopředseda ODS Ivan Langer v lednu 2001 o Ústavním soudu prohlásil, že se chová jako politické těleso podřízené Václavu Havlovi.
Ivan LANGER, místopředseda ODS /zvukový záznam/: Myslím, že se čím dál tím více dává za pravdu těm hlasům, které říkají, že Ústavní soud se chová více jako politická než jako soudní instituce a přiznám se, že některá zdůvodnění jeho nálezů jsou jakoby vystřižená z učebnice politologie či programů některé politické strany.
Slova místopředsedy ODS Ivana Langera z ledna 2001. Předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler však v rozhovoru pro BBC Langerova slova odmítl.
Zdeněk KESSLER, předseda Ústavního soudu České republiky /zvukový záznam/: Já mohu na své nejlepší vědomí a svědomí prohlásil, že pokud se domnívá pan místopředseda Ivan Langer, že Ústavní soud je závislý na stanovisku rady a mluvil o něm, a to jste nepustil, jako o podhradí, které rozhoduje to, co je na Hradě napadne, tak to vůbec není.
Předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler. Pojďme si rozebrat onu rovinu: Má podle vás prezident Havel nepřiměřený vliv na Ústavní soud, jak tvrdí ODS, nebo z rozhodování Ústavního soudu je zřejmá jeho nezávislost, jak tvrdí Zdeněk Kessler?
Tak já v každém případě myslím, že náš Ústavní soud má všechny podmínky pro nezávislé rozhodování a jsem přesvědčen, že rozhoduje nezávisle, takže tady já v žádném případě nesdílím názor pana předsedy Langera. Ústavní soud je nesmírně důležitá instituce a je přirozené, že jisté pnutí mezi zákonodárnou mocí, protože Ústavní soud je vlastně ústavní kontrola zákonodárné moci, takže z tohoto hlediska já bych v žádném případě nebyl ochoten o našem Ústavním soudu cokoliv takového prohlásit.
Ani, že je závislý na Václavu Havlovi nebo obecně na prezidentovi?
No, tak samozřejmě, že vždycky je a bude trvat jeden jediný problém, který ale nikdo neuměl vymyslet a vyřešit. Chci-li, aby nějaký orgán byl nezávislý, tak pak mu musím zajistit, abych tak řekl, úplnou ochranu před vnějším okolím a jak mám ten orgán ustavit? Vždycky je závislý na tom, kdo ho jmenuje, takže je přirozené, že máme-li v ústavě systém, že ten, kdo jmenuje a dokonce je ve správě těch konzultací jen se souhlasem senátu soudce Ústavního soudu, je prezident, je logické, že tady jistá míra závislosti je, tomu se ostatní ústavy úspěšně brání tím, že zakazují opakované jmenování, tzn., ta vazba se přetrhne okamžikem jmenování, ale my to v ústavě nemáme, ten zákaz toho opakovaného jmenování.
Když si poslechneme současného předsedu Ústavního soudu Zdeňka Kesslera, zjistíme, že navrhuje některé změny týkající se Ústavního soudu České republiky. A Zdeněk Kessler hovoří téměř podobně jako vy, protože navrhl v tomto pořadu 11. února 2002 následující změny:
Zdeněk KESSLER, předseda Ústavního soudu České republiky /zvukový záznam/: Horní hranici věkovou, kde Němci mají 68 a náš zákon o soudech a soudcích a obecně o soudnictví má horní věkovou hranici u Nejvyššího soudu 70 let, což si myslím, že je maximum pro soudce i Ústavního soudu a zákaz opětovné volby, protože i ten Ústavní soud tím, že se obmění a že tam přijdou lidé nezatížení minulostí, tak je to pro Ústavní soud jistě prospěšné.
Slova předsedy Ústavního soudu Zdeňka Kesslera. Zřejmě jste ve shodě, tedy Zdeněk Kessler i ...
My jsme absolutně ve shodě, my jsme to totiž už navrhli jako změnu ústavy a předložili do parlamentu, je to tři roky, to byla součást té tzv. Motejlovy reformy justice, a tam byla změna ústavy, a tam všechny tyto věci byly, věková hranice, zákaz opakovaného jmenování. Bohužel z důvodů úplně jiných, protože tam bylo absolutní oddělení té soudcovské moci a nezávislosti v podobě té soudcovské ...
Tehdy to neprošlo Poslaneckou sněmovnou, protože sněmovna se vzepřela proti absolutní nezávislosti soudců. Když odhlédneme od nezávislosti soudců, ale u této změny zůstaneme, tedy pouze jednoho funkčního období soudce Ústavního soudu, žádné druhé, bude podle vás nutné nebo bylo by dobré tu změnu znovu navrhnout, třeba v příštím volebním období nebo ještě ...
Já si myslím, že naprosto nepochybně, na tom se shodují absolutně všichni, myslím teď odborníci na ústavní právo. Německo kvůli tomu měnilo ústavu, aby dalo zákaz opakovaného jmenování, aby stanovilo tu věkovou hranici, nepochybně to je potřeba.
Dalo by se to stihnout ještě do voleb?
Tak to už určitě ne.
Když se vrátíme, a tím uzavřeme toto téma, ještě k Elišce Wagnerové: Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš označil předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou souslovím "militantní soudce", stalo se tak při rozhodování a při hodnocení postoje Wagnerové k reformě justice. Tady jsou slova ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše pronesená na adresu předsedkyně Nejvyššího soudu 6. listopadu 2001.
Jaroslav BUREŠ, ministr spravedlnosti /zvukový záznam/: Mám velké výhrady v současné době k tomu, jak Nejvyšší soud působí jako orgán, který sjednocuje judikaturu, sjednocuje soudní praxi, a to je především úkol paní předsedkyně, aby dokázala vytvořit odpovídající podmínky v budově Nejvyššího soudu, k této stránce její práce mám výhrady.
Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš a jeho slova ze 6. listopadu 2001. Pavel Rychetský není pouze vicepremiérem a předsedou Legislativní rady vlády, je i senátorem, vyplývá z toho, že o jmenování Elišky Wagnerové soudkyní Ústavního soudu budete v horní parlamentní komoře vy sám hlasovat, už víte jak, zda ano, či ne?
Tak to hlasování v Senátu je tajné a já nepovažuji za povrchní, abych dopředu říkal, jak budu hlasovat, ale z toho, co jsem tady říkal, jasně zaznělo, já nemám tady řádné osobní problémy a dokonce jsem rád, že v tomto případě je kandidátkou žena, bylo jasné, že to musí být jeden z adeptů, takže já takový zásadní problém nemám, ale já předpokládám, že bude předcházet veřejné slyšení v Senátu a že i když je jen jeden kandidát, jinak bylo by přirozenější, kdyby bylo těch kandidátů více, aby si Senát mohl vybrat, že i to může sehrát významnou roli, protože většina senátorů přeci jen není v tom kontaktu ani s Ústavním soudem, ani s tou oblastí, takže si bude teprve vytvářet svojí představu.
Podepsal byste tezi, že Václav Havel rychlým rozhodnutím a návrhem jmenovat Elišku Wagnerovou soudkyní Ústavního soudu Elišce Wagnerové samotné uškodil?
Tak já to neumím dost přesně posoudit, já to říkám nerad, ale já si myslím, že trošku uškodil sobě, že opravdu takové věci se nemají dělat ukvapeně.
A čím si Havlovu ukvapenost vysvětlujete? Přemýšlel jste o tom?
Já si to vysvětluji tou tenzí, o které se moc nehovoří, tou tenzí mezi panem prezidentem a zbytkem ústavních struktur, abych tak řekl.
Havel proti všem?
Já si myslím, že trošku neprávem, ale to je absolutní spekulace, že pan prezident se cítí izolován, a není ve skutečnosti, já myslím, že všichni stojíme o tu komunikaci, ale že ta komunikace opravdu vázne nebo dokonce neexistuje několik let, je fakt.
"Desítky zákonů scházejí České republice před definitivním uzavřením všech kapitol před vstupem do Evropské unie." Říká to náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti.
Pavel TELIČKA, náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti /zvukový záznam/: Stále ještě desítky, což není málo a samozřejmě to na nás vytváří určitý tlak a je to možná i o tom, abychom zvážili, které z těch právních norem nejsou zas tak zásadního charakteru, aby třeba nemohly jít zrychlenou procedurou v parlamentu, samozřejmě je to na parlamentu, jak se usnese, ale je to varianta.
Náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička z rozhovoru pro BBC. Vy máte předložit, a to už za pár hodin, inventuru zákonů a právních norem, které scházejí České republice, aby bylo uzavřeno všech 30 kapitol při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Už máte spočítáno, kolik těch zákonů je celkem?
Tak máme, ale já musím říci, že to bylo trošku nepřesně řečeno. My jsme si udělali absolutní inventarizaci všech aktů Evropské unie, tj. nařízení, směrnice, eventuálně rozhodnutí a doporučení Evropské unie, které podle tzv. systému Taiex, kterým nám dává Unie elektronickou poštou na vědomí, které věci máme zapracovat, které nejsou ještě implementovány do českého právního řádu. Těch může být v tuto chvíli třeba přes sto, ale nyní si uvědomujeme, že třeba čtyři směrnice stačí jednou novelou zákona realizovat. Výsledek je ten, že, pamatuji si přesně, by bylo potřeba 21 zákonů, spíš v podobě novel existujících zákonů, ne celých zákonů, řádově dvojnásobek nařízení vlády, ta se dají udělat rychleji, a máme tam jeden nezařazený předpis, ještě nejsme s to odhadnout, jestli bude cestou zákonná nebo zákonné normy.
A to je který předpis?
Ale to nejsou, a to chci zdůraznit, to nejsou kapitoly důležité k uzavření kapitoly, to se vesměs týká už uzavřených kapitol, ve kterých jsem se v rámci uzavření kapitoly zavázali, že tyto a tyto kroky ještě učiníme, jiným ...
K uzavření kapitol podle vás, že vám opět skáči do řeči, nezbývá žádný předpis?
To je to, co jsem chtěl říct, pokud se týče těch zbývajících kapitol, kterých je oficiálně 6, de facto 4, protože o těch dalších dvou se vůbec nemluví a nikdo neví, co to je kapitola třeba různé, tak tam nám neschází ani jeden předpis. V oblasti hospodářské soutěže jsme už přes rok stoprocentně kompatibilní, Evropská unie od nás nechce žádný další krok v oblasti legislativy a vázne to jen na té oceli, na té restrukturalizaci oceli a ...
V případě hospodářské soutěže, ano.
V případě dopravy jsme stoprocentně kompatibilní a neuzavřená kapitola je ne z důvodů na straně České republiky, ale z důvodů na straně Evropské unie, která začíná chtít přechodná období od všech těch kandidátských zemí.
Právní normy tedy podle vás nescházejí a ...
Já musím říct, že z hlediska vztahů k uzavírání kapitol nám neschází vůbec žádný právní předpis, ta inventarizace, kterou jsme si udělali a ze které vyplývá, že řádově 21 zákonů a dvojnásobek podzákonných norem je potřeba udělat, jsou závazky, ke kterým jsme se zavázali při uzavírání kapitol. Třeba v kapitole daní jsme se zavázali, že do dne vstupu zharmonizujeme postupně jednak DPH, tam je potřeba přiblížit ten rozkmit horní a dolní sazby, že zharmonizujeme spotřební daň na alkohol a tabák, tam jsme dokonce pro ten tabák získali přechodné období, že to nemusíme udělat do dne vstupu, ale později. Takže ty požadavky na tu harmonizace se, říkám, ještě jednou zdůrazňuji, ani v jednom případě netýkají neuzavřené kapitoly, ve všech případech se týkají kapitol uzavřených, ale našeho závazku, že to ještě uděláme.
Jaký je váš postoj jako předsedy Legislativní rady vlády: 21 zákonů a 40 nařízení vlády, kolik z nich by podle vás mělo být ještě přijato vládou a posláno do obou komor českého parlamentu před tím, než vyprší mandát vaší vládě?
Tak musím říct, že já do voleb už téměř nepočítám s tím, že by se mohly podařit více než tři čtyři takové ty jednoduché technické záležitosti, které lze schválit v jednom čtení, předložit je sněmovně, protože už je prostě evidentní, že sněmovna, která dostane nějaký zákon ode dneška kdykoliv později, ho prostě nemůže podle legislativních pravidel projednat, protože má mezi prvním a druhým čtením 60 dnů a poslední schůze sněmovny je v dubnu.
Počkejte. Náměstek ministra zahraničí Pavel Telička hovořil v úterý v tomto pořadu o tom, že jedním z řešení je přijmout nezbytné právní normy a Teličkova slova zněla opravdu velmi důrazně. Podle něj je nutné zmiňované právní normy, ať už zákony, nebo vládní nařízení, přijmout, a to i třeba ve stavu legislativní nouze.
Pavel TELIČKA, náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti /zvukový záznam/: Ale můžeme v zásadě říci, že by to byla jakási legislativní nouze, ale nechci, aby to bylo zneužíváno. Celá řada zákonů prostě bude muset být projednávána v tom řádném legislativním procesu, ale je to na politických subjektech. Jen je na nás, abychom apelovali na to, že tady jsou určité resty, my budeme také iniciovat zpracování určitého materiálu, který bude jakýmsi pojítkem mezi současnou vládou, současnou Poslaneckou sněmovnou a těmi příštími, jakási inventura, aby příští vláda, příští Poslanecká sněmovna věděly, co zbývá udělat, to je naše zodpovědnost, to připravíme s konkrétními doporučeními a s konkrétním tlakem na příslušné ústřední orgány státní správy, aby si každý splnil to své.
Náměstek ministra zahraničí Pavel Telička hovořil dokonce i o tlaku. Tedy taková pohoda, jak vy jste to líčil, to není.
Já jsem neříkal, že to je pohoda, já říkám, že je naivní si myslet, že parlament bude schopen něco projednat a přijmout, není to pravda, to si musíme říct naprosto na rovinu.
Natož legislativní nouze.
Takže, jestli tam najdeme třeba nějakou normu o typizaci výrobků z nějaké oblasti, kde jde skutečně o přenesení centimetrů nebo nějakých jiných technických parametrů dopravního předpisu, tak to můžeme v parlamentu požádat o schválení v prvním čtení, tzn. bez normálního projednávání. Jinak je potřeba na rovinu říct, že od parlamentu, který v tuto chvíli není schopen ten ohromný objem návrhů zákonů, které má od vlády, není vůbec schopen ho zpracovat a zítra končí tři týdny trvající schůze sněmovny a ještě zbývá asi 15 zákonů neprojednaných, myslet si, že je možné mu ještě přiložit nějaké další, tak to říkám naprosto na rovinu, v této oblasti my můžeme zvýšit tempo v oblasti podzákonných norem, zrychlit tempo u vládních nařízení nebo vyhlášek ...
A to uděláte?
A to samozřejmě uděláme, ale vůbec neočekávám ,že by parlament mohl ještě v této věci mít nějaký posun, takže my prostě připravíme nejen těchto 21 zákonů, ale řadu dalších, které třeba nesouvisí přímo s harmonizací, i když na ně čeká jak Evropská unie, tak naše veřejnost nedočkavě, mám tím třeba na mysli nový zákon o bankrotu, kvalifikace úpadkového práva, my je máme hotovy, napsány a víme, že už nemá cenu je dávat do parlamentu, příští vláda bude mít připraveno, podle mě, takových 80 návrhů právních předpisů, když počítám i ty podzákonné normy, a bude moci plynule pokračovat, nebude muset znovu začínat na zelené louce.
Vy tedy všechny zákony, včetně zákonu o bankrotu, který jste zmínil konkrétně, chcete dát příští vládě v nějakém balíku, aby okamžitě mohla zákon přijmout a poslat do Poslanecké sněmovny?
Ano.
Když se podíváme na 21 zákonů, které scházejí: Které resorty mají největší dluhy v zákonech?
Já to říkám nerad, ale ...
Jen to řekněte.
Je to ministerstvo financí.
Z jakého důvodu?
Ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí. Ty se podílejí nejvyšší mírou zatím na těch nepředložených normách, u ministerstva financí si myslím, že to ani není tím, že by nebyli schopni ty normy předložit, ale že to je vědomé politické rozhodnutí. Víte, předkládat před volbami do parlamentu jakoukoliv novelu daňového zákona znamená vystavit se nesmírnému riziku, že začne hluboká orba a poslanci si začnou snižovat všechny daně, protože je před volbami, aby mohli chodit a říkat: "Já jsem vám snížil daň," takže tady si myslím, že je vědomé rozhodnutí odložit ty zákony až po volbách.
Když se podíváte na programové prohlášení vlády, který největší rest si připouští Pavel Rychetský jako předseda Legislativní rady vlády a jako vicepremiér?
Tak odmítnu slovo rest, ale neúspěch.
Žádný rest nemáte?
My jsme to všechno předložili, ale neuspěli jsme se vším.
Tak největší neúspěch?
Největší neúspěch je včerejší hlasování, kde nám neprošel ve třetím čtení, což je absurdní, protáhli jsme ten zákon třemi čteními a díky hlasům komunistů, kteří se postavili proti, nám neprošel zákon o povinných bezhotovostních platbách, což je naprosto nezbytný zákon proti praní špinavých peněz.
To považujete za svůj největší neúspěch za čtyři roky ve vládě?
To považuji v té legislativní oblasti, stejně tak jako registrační pokladny a majetková přiznání, tyto tři zákony, které spolu tvořily ten hlavní nástroj proti korupci, praní špinavých peněz, tak ani jeden z nich nám neprošel, i když jsme to opakovaně zkoušeli protlačit.
Ve stručnosti některé otázky, které přišly prostřednictvím elektronické pošty. První dotaz se týká Temelína. "Co si myslíte jako člověk, který hlasoval proto dostavbě Temelína, o tom, že Temelín stále stojí a nefunguje?"
No, tak nemůžu z toho mít žádnou radost, to bych byl hlupák, kdybych jen proto, že jsem byl proti dostavbě, měl mít radost z toho, že se to nedaří. Naopak dneska jsem se náhodou sešel s nemocným panem místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a ptal jsem se ho, co to tam je zase za problémy. Velmi mě to trápí, abych tak řekl, na druhé straně ...
Nezvyšují, zeptám se teď, nezvyšují poruchy podle vás sílu argumentů rakouské strany?
Tak nepochybně to nahrává pozicím pana Haidera a nepochybně to nahrává argumentům těch protitemelínských iniciativ v zahraničí i u nás doma, to může ...
Můžou si Češi za to sami, jak špatně Temelín staví a jak špatně jej spouštějí?
Já vám na to odpovím jinak, já vám prostě musím říct, že jsem alespoň rád, že to nikdo netají, ale že se to skutečně odstaví a skutečně se hledá ta příčina, že máme stoprocentní jistotu, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost není, abych tak řekl, žádnou atomovou lobby podplacen, není zlobbován, je objektivní a jak je vidět, je velmi přísný, a to je velmi dobře. Mimochodem takové zkoušky jako probíhají na Temelíně, nebyly nikdy na Dukovanech a na předchozích jaderných elektrárnách, to až tady jsou tak vysoké požadavky a je to správné, protože ať máme jistotu.
Další otázka přišla poté, co BBC zveřejnila zprávu, že sudetští Němci žijící v Rakousku označili někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše za zločince a vyjádřili politování nad tím, že už ho nelze postavit před mezinárodní tribunál a dávají Beneše do souvislosti s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem. Co si myslíte o stanovisku Sudetoněmeckého krajanského svazu v Rakousku?
Tak já si myslím, že to je naprosto absurdní a nepřijatelné. Odsud Němců byl schválen postupimskou konferencí vítězných velmocí, to by musel spolu s Benešem před takovým tribunálem stát Truman, Churchill a po něm, myslím, že byl McMillan, Charles de Gaulle, to je prostě naprostá absurdita. Odsun Němců bylo rozhodnutí spojenců, my jsme, bylo to součástí poválečných mírových jednání o uspořádání Evropy. My jsme také mimo jiné, a o tom se málo ví, se vzdali nároků na válečné reparace vůči Německu, ačkoliv nebyly malé, a právě jako kompenzaci se řeklo, že ten německý majetek tady připadne našemu československému státu jako kompenzace, takže to prostě nemůžu v žádném případě akceptovat.
A poslední otázka, prosím, o stručnou odpověď: Pomohla podle vás česko-rakouským vztahům, jak ji sám Václav Klaus označuje, jeho diplomatická mise v Rakousku?
No, tak pan profesor Klaus tam byl na nějaké konferenci, on tam nejel s nějakým takovým posláním, ale je dobře, když jakýkoliv český politik, který je v zahraničí ...
Napravuje Klaus to, co svými výroky poškodil Miloš Zeman?
Já bych neřekl, napravuje, ale snaží se o to, aby se jasně obhájilo české stanovisko a současně se odstranily všechny možné zbytečné překážky, a to je podle mého soudu u každého politika povinnost a uznávám, že Václav Klaus tu povinnost plní velmi dobře.
Říká Pavel Rychetský, vicepremiér. Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.
Prezident se sejde s ministrem spravedlnosti počátkem března
PRAHA 18. února (ČTK) - Prezident Václav Havel se 1. března setká s ministrem spravedlnosti Jaroslavem Burešem. Bez podrobností o obsahu jejich schůzky to dnes na dotaz ČTK řekl prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Ministr žádal prezidenta o schůzku v souvislosti se zamýšlenou změnou v personálním obsazení Nejvyššího soudu v Brně.
Bureš se připojil ke kritice namířené proti Havlovu záměru bez konzultace jmenovat předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou ústavní soudkyní a na její místo dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Bureše mrzí, že prezident nepovažoval za potřebné vyslechnout si jeho názor i informace, které jako orgán ústřední správy justice musí mít.
Ministr míní, že Nejvyššímu soudu by měl předsedat vynikající odborník, kterého čeští soudci uznávají a respektují. "Je v justici jistě několik soudců, kteří tato hlediska splňují, jsou i v budově Nejvyššího soudu," prohlásil minulý týden Bureš. O souhlas se jmenováním Wagnerové soudkyní Ústavního soudu požádal Havel minulé úterý Senát. Prezident podle Špačka při obsazování míst obou soudů postupoval podle Ústavy.
Prezidentův krok kritizuje ODS, ale také vicepremiér a předseda vládní legislativní rady Pavel Rychetský. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC ve čtvrtek řekl, že tento postup by nebyl možný ani v moderní monarchii. "Není možné, aby se tak zásadní rozhodnutí dovídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne ze sdělení kanceláře prezidenta," uvedl.
Špidla: Prezident má jmenování významných činitelů konzultovat
PRAHA 15. února (ČTK) - Předseda vládní ČSSD a vicepremiér Vladimír Špidla soudí, že by prezident měl obsazování významných funkcí konzultovat s rozhodujícími politickými stranami nebo alespoň s představiteli resortů. "Konzultace s ministerským předsedou a ministrem spravedlnosti není nic, co by bralo prezidentovi na důstojnosti," řekl dnes Špidla novinářům v Lidovém domě. Přidal se tak k politikům, kteří prezidenta kritizovali za jeho jmenování členů soudů a bankovní rady.
Dovolával se při tom častých odkazů prezidenta Václava Havla na ducha zákonů. "Podle mého názoru duch Ústavy nehovoří o tom, že tato pravomoc je vykonávána bez jakéhokoli dalšího ohledu, já považuji za podstatu tohoto ducha konzultaci," uvedl. Současně však šéf vládní strany řekl, že není pochyb o tom, že je prezident podle Ústavy oprávněn se rozhodnout jakkoliv.
Prezident Václav Havel dnes na kritiku členů vlády odpověděl, že je otevřen rozpravě o jakémkoli svém úmyslu či jmenování. Rozhodně se však odmítl řídit politickým klíčem či "nějakým principem opoziční smlouvy".
"Chci chránit v rámci svých malých možností nezávislost některých institucí," řekl novinářům prezident. Dodal ale, že v současnosti není tato nezávislost ohrožena. "Ale zároveň nechci sám u eventuálního jejího ohrožování asistovat," poznamenal Havel, který dnes do funkce viceguvernéra České národní banky znovu jmenoval Luďka Niedermayera.
Havel ve středu požádal Senát, aby v náležité lhůtě jmenoval dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou soudkyní Ústavního soudu. Za to ho ve čtvrtek v pořadu BBC ostře kritizoval vicepremiér Pavel Rychetský. Podle něj měl prezident tento krok konzultovat s vládou. Také ministr financí Jiří Rusnok prohlásil, že s ním Havel znovujmenování Niedermayera neprojednal. Na místo Wagnerové chce prezident dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou.
Rychetský k Havlovu kroku řekl, že tento postup by nebyl možný ani v moderní monarchii. "Není možné, aby se tak zásadní rozhodnutí dovídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne ze sdělení kanceláře prezidenta," uvedl. Naopak místopředseda ODS Ivan Langer prezidentův krok zhodnotil jako čin v monarchii možný, ale nemožný v demokracii. Podle něj měl prezident oslovit premiéra, ministra spravedlnosti i šéfy parlamentních komor a promluvit s nimi o vhodných kandidátech.
Havel: Při jmenováních se nebudu řídit politickým klíčem
PRAHA 15. února (ČTK) - Prezident Václav Havel je otevřen rozpravě o jakémkoli svém úmyslu či jmenování, nebude se však řídit politickým klíčem či "nějakým principem opoziční smlouvy". Havel tak dnes reagoval na kritiku členů vlády a občanských demokratů, že při rozhodování o obsazení některých důležitých funkcí nepřihlíží k jiným názorům.
"Chci chránit v rámci svých malých možností nezávislost některých institucí," řekl novinářům prezident. Dodal ale, že v současnosti není tato nezávislost ohrožena. "Ale zároveň nechci sám u eventuálního jejího ohrožování asistovat," poznamenal Havel, který dnes do funkce viceguvernéra České národní banky znovu jmenoval Luďka Niedermayera.
Prezidenta ve čtvrtek v pořadu Interview BBC ostře kritizoval vicepremiér Pavel Rychetský v souvislosti s Havlovou žádostí Senátu, aby v náležité lhůtě jmenoval dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou soudkyní Ústavního soudu. Podle Rychetského měl Havel tento krok konzultovat s vládou. Také ministr financí Jiří Rusnok prohlásil, že s ním Havel znovujmenování Niedermayera neprojednal. Na místo Wagnerové chce prezident dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou.
Rychetský v pořadu Interview BBC k Havlovu kroku řekl, že tento postup by nebyl možný ani v moderní monarchii. "Není možné, aby se tak zásadní rozhodnutí dovídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne ze sdělení kanceláře prezidenta," uvedl. Naopak místopředseda ODS Ivan Langer prezidentův krok zhodnotil jako čin v monarchii možný, ale nemožný v demokracii. Podle něj měl prezident oslovit premiéra, ministra spravedlnosti i šéfy parlamentních komor a promluvit s nimi o vhodných kandidátech. Havel dnes kontroval tím, že postupuje stejně jako kdykoli v minulosti. "Držím se Ústavy a konzultuji v míře přiměřené se všemi, s nimiž to považuji za vhodné," řekl novinářům.
Prezident také odmítl Rychetského tvrzení po BBC, že v poslední době nekomunikuje s představiteli vlády. Vládu, jak řekl, navštívil poměrně nedávno. Tiskový odbor Hradu předal novinářům při odchodu z Niedermayerova jmenování materiál, z něhož plyne, že Havel byl na jednání kabinetu přítomen naposledy 29. srpna loňského roku. Bezpečnostní rady státu se účastnil 19. prosince 2000 a Rychetského přijal naposledy 19. června 2001.
Nový spor politiků: pravomoci prezidenta
Lidové noviny, 16.2.2002, strana 2 - Další přestřelka mezi Hradem a stranami opoziční smlouvy je v plném proudu. Vše spustil ve čtvrtek vicepremiér Pavel Rychetský, když v rozhlasové stanici BBC prezidenta kritizoval za to, že požádal Senát o jmenování předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové soudkyní Ústavního soudu bez konzultace s vládou. "To by nebylo možné ani v monarchii. Já si nedovedu představit moderní monarchii v moderním světě, aby se tak zásadní rozhodnutí dozvídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK," komentoval Rychetský poznámku místopředsedy ODS Ivana Langra, podle kterého by takový krok byl možný v monarchii, a nikoliv v demokracii.
K Rychetskému se přidal i šéf resortu spravedlnosti Jaroslav Bureš, kterého mrzí, že prezident "nepovažoval za vhodné" vyslechnout si i jeho názor. S námitkami podobného rázu včera přišel i ministr financí Jiří Rusnok. S tím prý zase Havel dostatečně neprobíral svůj záměr znovujmenovat do funkce viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera. Také předseda ČSSD Vladimír Špidla soudí, že "konzultace s ministerským předsedou a ministrem spravedlnosti není nic, co by bralo prezidentovi na důstojnosti".
Ostrá reakce hlavy státu na tuto kritiku na sebe nenechala dlouho čekat. "Nebudu se řídit principy opoziční smlouvy," vzkázal Havel ČSSD a ODS a dodal, že striktně dodržuje ústavu a nebrání se "rozpravě o jakémkoliv svém úmyslu či jmenování". Svůj postup ve zmíněných případech vysvětlil tak, že pouze chrání nezávislost některých institucí. Podle Rychetského navíc prezident obecně udržuje vztahy se Zemanovým kabinetem na bodě mrazu, s ministry nekomunikuje a nenavštěvuje vládní zasedání.
To Havel popírá: "Vládu jsem navštívil poměrně nedávno, jsem s ní v kontaktu." Prezidentův mluvčí Špaček na důkaz faktu, že Havel s ministry komunikuje, médiím rozeslal seznam prezidentových setkání s vicepremiérem Rychetským za poslední dva roky i letošních schůzek se šéfem resortu spravedlnosti Burešem.
Vláda si stěžuje: Havel s námi nekomunikuje
Mladá fronta DNES, 16.2.2002 - Pět měsíců před volbami se prezident Václav Havel dostal do ostrého sporu s vládou. Vláda, ke které se přidávají i poslanci opozičně smluvní ODS, jej totiž kritizuje, že s ní málo konzultuje svá rozhodnutí. Podle politologů však má tato kritika jasný cíl: "Svár mezi prezidentem a stranami existuje už delší dobu a projevuje se snahou stran omezit vliv hlavy státu na vnitropolitické dění," řekl Bohumil Doležal ČTK. Celý problém totiž začal počátkem týdne, kdy prezident oznámil, že požádal Senát o souhlas ke jmenování současné předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové na uvolněné místo u Ústavního soudu.
"Schází mi tu komunikace," kritizoval Havla v rozhovoru pro BBC místopředseda vlády Pavel Rychetský. "Mrzí mne, že pan prezident tak tři roky už nenavštívil schůzi vlády, možná dva, ale rozhodně nejméně dva až tři roky, že je tady prostě jistá absence komunikace," dodal Rychetský. Ze statistiky však vyplývá, že jenom v roce 2001 byl Havel na zasedání vlády dvakrát, od doby, kdy ČSSD zasedla ve Strakově akademii, se pak zúčastnil celkem šesti jednání. Stejný pocit jako Rychetský však mají i ostatní členové vlády.
Jak například ministr školství Eduard Zeman, tak ministr vnitra Stanislav Gross. Ten však na otázku, zda se jednání vlády účastní zástupce kanceláře prezidenta, odpovídá: "Ano, většinou tam bývá." Prezident se podle svých slov diskusi nebrání. Nechce se však řídit politickým klíčem, či jak tvrdí, "nějakým principem opoziční smlouvy". "Chci chránit v rámci svých malých možností nezávislost některých institucí," tvrdí Havel.
Kritika Václava Havla
TV Nova, 17.2.2002, 12:00 hodin, Sedmička
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Prezident republiky Václav Havel se ocitl v palbě kritiky vlády a opozice. Důvodem je fakt, že sice v souladu se svými pravomocemi, ale bez konzultací s odbornými resorty navrhl předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou na funkci ústavní soudkyně. Někteří politici prezidentovi spílají, že se chová hůř než monarcha. V pátek prezident republiky učinil další rozhodnutí, tentokrát se týkalo České národní banky.
/ukázka/ - Prezident republiky dnešního dne jmenoval s účinností od 27. února tohoto roku 2002 pana Luďka Niedermayera viceguvernérem České národní banky.
Petra VODSTRČILOVÁ, agentura Reuters - Petra Vodstrčilová, Reuters. Pane prezidente, mohl byste uvést, kolik kandidátů jste zvažoval na obsazení místa viceguvernéra České národní banky?
Václav HAVEL, prezident České republiky - Nemohl.
Petra VODSTRČILOVÁ, agentura Reuters - Pan vicepremiér Rychetský si včera v Interview BBC stěžoval na to, že vy, pane prezidente, s vládou už 2 roky moc nekomunikujete a s tím souvisí i druhá věc, která se týká jmenování paní Wagnerové členkou Ústavního soudu.
Václav HAVEL, prezident České republiky - Já konzultuji v míře přiměřené se všemi, s nimiž to považuji za vhodné.
Jaroslav BUREŠ, ministr spravedlnosti České republiky /ČSSD/ - Trošku mě mrzelo, že pan prezident nepovažoval za vhodné a potřebné vyslechnout si více informací. /konec ukázky/
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Pane ministře, stručně, jak vnímáte vztahy vlády a prezidenta republiky? Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - No, myslím si, že by samozřejmě mohly být lepší, protože takovéto věci, jako třeba byla zmiňovaná reportáž, jsou záležitosti, kde určitě by prospělo věci, kdyby proběhla nějaká konzultace s těmi ministry, kterých se to týká - ministr spravedlnosti, případně předseda vlády, případně ministr financí ve vztahu k České národní bance. Já to neumím posuzovat, protože já samozřejmě nejsem ten resortní ministr, který by o těchto věcech měl s prezidentem politiky jednat.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Tomu rozumím, nicméně jste člen vlády. Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - Ale vím, že tito mí kolegové přeci jen trošku cítí absenci toho, že o těchto věcech se s prezidentem příliš nehovoří. Trochu mě to mrzí, protože si myslím, že to jsou hlavně zbytečné problémy, protože pan prezident si mohl vyslechnout názor a mohl se zachovat třeba stejně. Ale nevyslechnout si názor a rozhodnout bez informace, to mi připadá trošku škoda.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Jak vnímáte vztahy mezi špičkami České republiky vy, pane předsedo?
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ODS - No, tak pan prezident se stýká pouze velmi výběrově s těmi, se kterými se stýkat chce, a já nevím, jestli považuje předsedu sněmovny za významnou politickou osobu země. Já jsem ho neviděl třičtvrtě roku fyzicky vůbec, nepromluvil jsem s ním ani jedno jediné slovo a je to jeho volba. Tak to jenom na dokreslení, jak často se kdo s kým vidí a s někým se vidí asi častěji. Druhá věc, já jsem byl dotázán na jmenování pana Niedermayera a řekl jsem: "Já se nechci zase vyjadřovat ...
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Byl jste dotázán kým?
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ODS - Novináři.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Novináři.
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ODS - Novináři. A já jsem řekl: "Já nechci zase říkat, že nesouhlasím, souhlasím, aby zase nebyl spor Klaus - Havel. Ale doufám, že pan prezident o tom určitě vedl rozhovory s vládou a zejména s ministrem financí," a skončil jsem rozhovor. Viděl jsem v televizi střih, přesně tato moje věta a střih na pana ministra financí Rusnoka a ten řekl: "Já jsem se o tomto dozvěděl z médií, z ČTK." Totéž názor ministra spravedlnosti. Já to považuji fakt za nešťastné, trošku nedůstojné, trošku zbytečné a posouvající nás to někam úplně jinam, než kde bychom být měli.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Ještě taková jedna záležitost. Česká národní banka tento týden přiznala, pane ministře, že vedla Václavu Havlovi do roku 1998 soukromý účet, kam mu chodil prezidentský plat. Někteří právníci tvrdí, že tak Česká národní banka porušila zákon, který říká, že ČNB může vést účty a poskytovat bankovní služby svým zaměstnancům a právnickým osobám. Budete se tím v rámci vašeho hesla "Padni komu padni" zabývat?
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - No, tak tady si myslím, že to není o trestném činu, tady to může být o nějakém porušení zákona, ale ne každé porušení, nebo zdaleka ne každé porušení zákona je trestný čin. A dokonce si myslím, že tady spíše ta chyba bude u České národní banky než u prezidenta republiky.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Ano.
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - Takže já předpokládám, že tato věc bude řešena na základě toho, jaké sankce vůči tomu porušení zákona v zákoně jsou. Ale trestný čin, bych dost pochyboval, že je.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - V zákoně jsem žádné neviděla a Česká národní banka nespadá ani pod pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, takže kdo se tím vlastně může zabývat? Prezidentská kancelář nebo prezident, který jmenuje členy bankovní rady, kdo? Kdo je, nebo ČNB sama, kdo to je?
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - No, tak v Poslanecké sněmovně se také alespoň jednou za rok diskutuje o správě České národní banky, takže tam třeba je také možnost o tom diskutovat. Ale vy jste se ptala na to, jestli se tomu bude věnovat policie. Ta podle těch informací, které mám ...
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Dobře, tak mi vysvětlete, kdo by se tím mohl zabývat, když ne policie.
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - No, mělo by se tím zabývat vedení České národní banky, protože otázka je, zda to vedení České národní banky vědělo.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - A komu je zodpovědné vedení České národní banky?
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - Vedení České národní banky se zodpovídá maximálně tomu, kdo je jmenuje, to znamená prezidentovi republiky.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Prezidentovi, kterému vedlo účet, aha.
Stanislav GROSS, ministr vnitra České republiky, místopředseda ČSSD - A Poslanecká sněmovna projednává správy České národní banky, nebo rozpočet České národní banky, takže to není věc, kde by mohla sněmovna vyvodit nějaké sankce, ale je tam příležitost o tom na politické úrovni případně diskutovat.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Pane předsedo.
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ODS - Já bych fakt řekl, že já bych si strašně přál, aby pan prezident dobře vykonával své funkce a aby vytvářel náladu dobrou a ne blbou v této zemi. A já bych mu odpustil, ať má účet, kde chce, o tom bych se radši vůbec nebavil, to fakt nejde, bavme se o vážných věcech.
Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Myslíte si, že nejde o to, že prezident republiky má účet v nejbezpečnější bance v zemi v době, kdy řada lidí přijde o peníze ve zkrachovalých bankách, kampeličkách a tak dále?
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ODS - Ale, jde o to, já nijak nefandím tomu, ale cítím vážnější věci než toto.
Havel: Při jmenováních se nebudu řídit politickým klíčem
PRAHA 15. února (ČTK) - Prezident Václav Havel je otevřen rozpravě o jakémkoli svém úmyslu či jmenování, nebude se však řídit politickým klíčem či "nějakým principem opoziční smlouvy". Havel tak dnes reagoval na kritiku členů vlády a občanských demokratů, že při rozhodování o obsazení některých důležitých funkcí nepřihlíží k jiným názorům.
"Chci chránit v rámci svých malých možností nezávislost některých institucí," řekl novinářům prezident. Dodal ale, že v současnosti není tato nezávislost ohrožena. "Ale zároveň nechci sám u eventuálního jejího ohrožování asistovat," poznamenal Havel, který dnes do funkce viceguvernéra České národní banky znovu jmenoval Luďka Niedermayera.
Prezidenta ve čtvrtek v pořadu Interview BBC ostře kritizoval vicepremiér Pavel Rychetský v souvislosti s Havlovou žádostí Senátu, aby v náležité lhůtě jmenoval dosavadní předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou soudkyní Ústavního soudu. Podle Rychetského měl Havel tento krok konzultovat s vládou. Také ministr financí Jiří Rusnok prohlásil, že s ním Havel znovujmenování Niedermayera neprojednal.
Na místo Wagnerové chce prezident dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou.
Rychetský v pořadu Interview BBC k Havlovu kroku řekl, že tento postup by nebyl možný ani v moderní monarchii. "Není možné, aby se tak zásadní rozhodnutí dovídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne ze sdělení kanceláře prezidenta," uvedl.
Naopak místopředseda ODS Ivan Langer prezidentův krok zhodnotil jako čin v monarchii možný, ale nemožný v demokracii. Podle něj měl prezident oslovit premiéra, ministra spravedlnosti i šéfy parlamentních komor a promluvit s nimi o vhodných kandidátech.
Havel dnes kontroval tím, že postupuje stejně jako kdykoli v minulosti. "Držím se Ústavy a konzultuji v míře přiměřené se všemi, s nimiž to považuji za vhodné," řekl novinářům.
Prezident také odmítl Rychetského tvrzení po BBC, že v poslední době nekomunikuje s představiteli vlády. Vládu, jak řekl, navštívil poměrně nedávno. Tiskový odbor Hradu předal novinářům při odchodu z Niedermayerova jmenování materiál, z něhož plyne, že Havel byl na jednání kabinetu přítomen naposledy 29. srpna loňského roku. Bezpečnostní rady státu se účastnil 19. prosince 2000 a Rychetského přijal naposledy 19. června 2001.
Bureš se zlobí na Havla i Wagnerovou
Právo, 15.2.2002, titulní strana - K protestům ODS vůči přesunům v soudních špičkách se včera přidali vládní činitelé. Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš dokonce požádal o schůzku prezidenta Václava Havla. Z vlády padala i ostrá slova: je to horší než v monarchii. Bureš se pokusí zvrátit Havlův návrh jmenovat předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou členkou Ústavního soudu (ÚS). Burešovi se nelíbí ani plán jmenovat soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou na funkci po Wagnerové. Vláda ale nemá podle ústavy žádné páky, jak prezidenta od plánovaných změn odradit. Havel navíc již na základě ústavy požádal Senát o souhlas s Wagnerovou.
"Mrzí mne, že když se rozhodl jmenovat nového předsedu Nejvyššího soudu, nestál o to, získat od ministra spravedlnosti informace k otázce, kdo by mohl být vhodnou osobou. Předpokládám ale, že na té schůzce ještě lze tento deficit napravit," řekl včera Právu Bureš. Zpochybnil i přímo Wagnerovou, s níž sám vedl donedávna veřejné spory o justiční novely. "Myslím si, že kandidátem by měla být vynikající soudcovská osobnost, která je nezpochybnitelným odborníkem. Tyto kvality ale podle mého názoru paní předsedkyně Wagnerová neprokázala," uvedl Bureš.
Wagnerová v rozhovoru s Právem odmítla na výtky reagovat. "O to, zda jsem vhodným kandidátem na člena Ústavního soudu, ať hovoří jiní," řekla. Dodala, že ji popouzí, když "ministr chce mluvit do ústavně vymezených pravomocí prezidenta a a v případě Ústavního soudu i Senátu".
Místopředseda vlády Pavel Rychetský respektuje právo hlavy státu na jmenování, nicméně i jeho Havlův postup zaskočil. "Musím říci, že mě trochu překvapilo, že - i když je to jeho výlučné právo - nedošlo k samozřejmým konzultacím např. s ministrem spravedlnosti, místopředsedou vlády pro legislativu, předsedou Senátu, eventuálně s předsedy ústavněprávních výborů," řekl Právu. Rychetský podobně jako místopředseda ODS Ivan Langer míní, že tento postup by nebyl možný ani v "moderní monarchii".
Šéf ODS Václav Klaus se v České televizi přiklonil k názoru, že "konzultace s komunitou světa právníků a soudců by být měla". Na adresu Wagnerové však Rychetský uvedl, že osobně nemá vůči ní žádné výhrady a že to je "reálný adept" na soudce ÚS. Za nepřijatelný však považuje Havlův záměr jmenovat Brožovou předsedkyní Nejvyššího soudu. Vicepremiér postrádá spolupráci mezi prezidentem a vládou. Jak řekl v BBC, z těchto "nulitních" vztahů je nešťastný. "Na tahu je prezident," řekl s tím, že podle Ústavy vláda odpovídá za jednání hlavy státu. Rychetský v té souvislosti dokonce uvedl, že Havel dva až tři roky nenavštívil vládu.
Loni se však prezident zúčastnil schůze vlády v souvislosti s přípravou pražského summitu NATO a dochází i na jednání Bezpečnostní rady státu. Jednání vlády se pravidelně zúčastňuje pracovník prezidentské kanceláře. Počátek chladných vztahů mezi Hradem a Strakovou akademií přičítá vicepremiér roztržce Havla se Zemanem kvůli jmenování guvernéra ČNB. Rychetský také řekl, že sám na Hradě nebyl asi dva roky, aby si popovídal s prezidentem o své práci. Internetová stránka Hradu ale uvádí, že tam byl jako šéf vládní legislativy třikrát, a to při různých příležitostech.
JAROSLAV BUREŠ: "Předseda Nejvyššího soudu musí mít důvěru soudců, musí být respektovanou osobností, vynikajícím odborníkem, který zaujímá významné, nezpochybnitelné místo v soudcovském sboru. Doktorka Brožová takovou vhodnou osobou není, protože si pozici autority nevydobyla. Řeknu panu prezidentovi, bude-li mít zájem, kdo by takovou osobou mohl být." o "Pokud o sobě paní předsedkyně Wagnerová tvrdí, že je znalkyní ústavního práva, tak já sám jsem neměl příležitost být u toho, když tyto znalosti prokazovala."
ELIŠKA WAGNEROVÁ: "Doktorka Brožová je soudkyní celý život, má za sebou praxi na okresním i krajském soudě, šest let byla soudkyní Ústavního soudu. Má dvouletou praxi jako předsedkyně civilního kolegia Nejvyššího soudu, kde vystřídala právě doktora Bureše. A když ten z funkce odcházel, nebylo toto kolegium v dobrém stavu, přitom právě za vedení Ivy Brožové se zde zrychlilo tempo soudních řízení, ubyly nedodělky." "Vzpomínám si, že smluvněopoziční novela ústavy obsahovala návrh, aby prezident jmenování šéfa Nejvyššího soudu musel konzultovat s vládou, ale návrh neprošel."
Klaus sklidil za Vídeň vesměs ocenění
Právo, 15.2.2002, strana 2 - Česká politická scéna vesměs kladně zhodnotila středeční cestu šéfa Poslanecké sněmovny Václava Klause do Vídně a jednání s rakouskými politickými špičkami. "Aktivitu předsedy ODS Václava Klause vítám a je to v souladu se zahraniční politikou současné vlády," řekl včera vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan na dotaz Práva. Podle něj jsou ale postoje k Temelínu a k dekretům jen dva aspekty jinak velmi bohatých a dobře fungujících vztahů s Rakouskem. Jednání Klause ve Vídni může přispět, jak uvedl, k uklidnění situace a k vyjasnění stanovisek. "A to zvláště v době, kdy se část rakouské politické scény domnívá, že příští česká vláda by mohla být vstřícnější vůči jejím požadavkům, než je vláda soc. dem," zdůraznil Kavan.
Podle šéfa zahraničního výboru Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) pro Právo Klaus podal standardní diplomatický výkon. "Ale nutno zmínit, že se bavil s tou smířlivější částí rakouského politického spektra, se kterou nacházíme snáze společný jazyk," dodal Zaorálek. "Je dobře, když jakýkoli český politik, který je v zahraničí, se snaží, aby se jasně obhájilo české stanovisko a současně se odstranily všechny možné zbytečné překážky. To je podle mého soudu u každého politika prostě povinnost. Uznávám, že Václav Klaus tu povinnost plní velmi dobře," řekl v BBC místopředseda vlády Pavel Rychetský.
Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda návštěvu vidí jako snahu ukázat, že Klaus je ten, kdo staví mosty mezi Rakouskem a ČR. Podle Svobody je tady ale rozpor mezi vnější pozicí ODS a jejím chováním na domácí scéně, kde předvádí velmi ostře protirakouskou politiku. "Jde např. o označení petice v Rakousku jako zásadního vměšování do vnitřních záležitostí ČR. Petiční právo je ústavní právo kohokoliv a petice se můžou organizovat na jakékoliv téma," řekl Svoboda. K deklaraci s Vídní nevidí Zeman důvod ČR nevidí důvod uzavřít s Rakouskem podobný dokument, jako je česko-německá deklarace.
"S Německem, kde žije převážná část sudetských Němců, jsme řešili problém z minulosti ve dvou krocích - prvním byl podpis deklarace o oboustranném utrpení, druhým pak moje prohlášení v roce 1999, že Benešovy dekrety nemají již právní účinky, zatímco kancléř Schröder ujistil, že německá vláda nepodpoří žádné restituční požadavky," řekl premiér Miloš Zeman pro čtvrteční rakouský týdeník News. Dodal, že k podobné deklaraci s Vídní nevidí nyní důvod. Na dotaz, zda považuje Haidera za postfašistu, odpověděl: "Přijímám kritiku za toto historicky nepřesné zařazení: Haiderova strana nebyla založena jako postfašistická, nýbrž v roce 1956 byla primárně sběrnou bývalých nacionálních socialistů, takže by bylo lepší označení postnacistická." Vyslovil pochopení pro obavy Rakušanů z Temelína, ale i podiv, že nemají obavy z atomových elektráren v Německu či Francii. "Temelín není Černobyl nebo jiné východní elektrárny. ...V rámci melckého procesu jsme kvůli bezpečnosti přistoupili na mnohé kompromisy. Nová jednání o tom však již být nemohou,"shrnul Zeman.
Rychetský: Odsun z ČSR byl rozhodnutím spojenců
Právo, 15.2.2002, strana 2 - Poválečný odsun Němců z Československa byl rozhodnutím spojenců. Zdůraznil to včera v rozhovoru pro BBC místopředseda vlády Pavel Rychetský po otázce, jak hodnotí prohlášení Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Rakousku (SLÖ), že prezident Edvard Beneš byl zločinec, a měl by být za odsun postaven před mezinárodní tribunál. Požadavek SLÖ označil za "absurdní a nepřijatelný". Vzhledem k tomu, že odsun schválila postupimská konference vítězných velmocí, museli by podle Rychetského "spolu s Benešem před takovým tribunálem stát také bývalý americký prezident Harry Truman či britský premiér Winston Churchill ... To je prostě naprostá absurdita. Odsun Němců bylo rozhodnutí spojenců, byla to součást poválečných mírových jednání o uspořádání Evropy". Připomněl i málo známou skutečnost, že "jsme se vzdali nároků na válečné reparace vůči Německu a ty škody nebyly malé. A právě jako kompenzace za to bylo rozhodnuto, že německý majetek tady připadne čs. státu", řekl.
Bureš chce mluvit s Havlem o místech Nejvyššího a Ústavního soudu
PRAHA 14. února (ČTK) - Nejen ODS se nelíbí, že prezident chce bez konzultace jmenovat šéfku Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou ústavní soudkyní a na její místo dosadit soudkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Prezidentův krok kritizuje mimo jiné vicepremiér Pavel Rychetský i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který Václava Havla požádal o schůzku. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček dnes potvrdil, že pro setkání se hledá termín. O souhlas se jmenováním Wagnerové soudkyní Ústavního soudu Havel Senát požádal v úterý. Podle Špačka prezident při obsazování míst obou soudů postupoval podle ústavy. "Všechna ostatní doporučení jsou mimo hru," prohlásil.
Bureše mrzí, že prezident nepovažoval za potřebné vyslechnout si jeho názor i informace, které ministr spravedlnosti jako orgán ústřední správy justice musí mít. Doufá, že se s Havlem setká do konce příštího týdne.
Vicepremiér a předseda vládní legislativní rady Pavel Rychetský dnes v pořadu Interview BBC k Havlovu kroku řekl, že tento postup by nebyl možný ani v moderní monarchii. "Není možné, aby se tak zásadní rozhodnutí dovídali nejvyšší ústavní činitelé ze zpráv ČTK, a ne ze sdělení kanceláře prezidenta," uvedl.
Důvodem podle něj je, že v Česku stále neexistují moderní demokratické mechanismy. Přičítá to i absenci komunikace mezi prezidentem a vládou. Podiv nad postupem Hradu vyjádřili v minulých dnech členové ODS. Místopředseda strany Ivan Langer to dnes zhodnotil jako čin možný v monarchii, nikoli v demokracii. Podle něj měl prezident oslovit premiéra, ministra spravedlnosti i šéfy parlamentních komor a promluvit s nimi o vhodných kandidátech na obě místa. I zdroje z jiných stran připouštějí, že Havlův postup je šokoval.
Objevily se spekulace, že Havel chce Ústavní soud obsadit lidmi, kteří mu jsou blízcí. Prezident měl podle Langra i Bureše zvolit transparentní postup, který by takové dohady nepodporoval. Ministr míní, že Nejvyššímu soudu by měl předsedat vynikající odborník, kterého čeští soudci uznávají a respektují. "Je v justici jistě několik soudců, kteří tato hlediska splňují, jsou i v budově Nejvyššího soudu," podotkl Bureš, který na ministerstvo spravedlnosti sám přišel z této instituce.
Bez Edvarda Beneše by nebylo Miloševiče, tvrdí sudetští Němci
Hospodářské noviny, 15.2.2002, strana 7 - Současný rozruch kolem procesu s bývalým jugoslávským politikem Slobodanem Miloševičem využilo Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ). Včera vydalo prohlášení, v němž staví na jednu úroveň tohoto muže a bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše. "Nyní v Haagu probíhající proces proti válečnému zločinci Miloševičovi může být zrcadlově chápán jako posmrtná žaloba proti zločinci v oblasti lidských práv Edvardu Benešovi," uvádí prohlášení SLÖ, které našemu listu poskytla česká redakce BBC. SLÖ lituje toho, že pokud může být obžalován Milošević, není již naneštěstí možné obžalovat jeho nepřímého politického otčíma Beneše. Spojitost mezi oběma politiky je podle vyjádření předsedy SLÖ Gerharda Zeihsela naprosto jasná a nelze ji popřít.
"Zločiny Miloševičovy kliky by nikdy nebyly možné, kdyby bylo včas zakročeno proti genocidě na sudetských Němcích a kdyby toto bezpráví poválečné doby bylo včas zaznamenáno a revidováno," uvedl ve svém oficiálním prohlášení předák sudetských Němců v Rakousku. Proces s Miloševičem podle něho ukazuje, že je potřeba zrušit "bezprávné zákony" z roku 1945 a o rok mladší zákon o amnestii. Ten prohlašoval za netrestatelné všechny násilné činy, kterých se již po válce českoslovenští občané dopustili na etnických Němcích.
Zeihsel včera znovu zopakoval myšlenku, podle níž nelze Českou republiku přijmout do Evropské unie, pokud by v ní platily legislativní normy, neodpovídající dnešnímu pojetí a stavu práva. S tímto požadavkem je v Rakousku osamocen. Jedinou stranou, která je v tomto bodě rozdělena, je Strana svobodných (FPÖ). Ostatní parlamentní uskupení uvedený názor odmítají. Většina politiků však souhlasí s tím, aby Vídeň a Praha uzavřely dohodu podobnou té, kterou podepsala Česká republika s Německem před pěti lety. Lidovecká ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová se nedávno přiklonila k myšlence, prohlásit vybrané Benešovy dekrety za "mrtvé bezpráví".
Velký zájem o osud těchto dokumentů vyvolala nedávno zahájená série článků v deníku Neue Kronen Zeitung, který čte čtvrtina Rakušanů. Pozorovatelé se shodují na tom, že tento list by mohl výrazně změnit názory občanů, kteří se dosud k otázce dekretů stavěli vlažně. Vicepremiér Pavel Rychetský v rozhovoru pro BBC označil požadavek SLÖ za "absurdní a nepřijatelný".
