Jiří Rusnok, ministr financí ČR
Úterý 23. dubna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Když loni 13. dubna prezident republiky Václav Havel jmenoval na Pražském hradě do funkce českého ministra financi Jiřího Rusnoka, označil premiér Miloš Zeman za hlavní úkol nového ministra zlepšení výběru daní.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Úkolem každého dobrého ministra financí je dobře vybírat daně a já sdílím americký názor, že daňový únik je druhým nejzávažnějším trestným činem po vraždě.

13. duben 2001 a slova premiéra Miloše Zemana. Čísla o daňových nedoplatcích v České republice však pro Jiřího Rusnoka jako ministra financí nejsou příznivá. Za posledního čtvrt roku vzrostly daňové nedoplatky o více než čtyři miliardy korun, ke konci března 2002 tak daňoví poplatníci dlužili státu bezmála 104 miliardy korun. Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla se ministra financí Jiřího Rusnoka zastává.

Vladimír ŠPIDLA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí, předseda ČSSD /zvukový záznam/: Ministr financí je zodpovědný za výběr daní, ale meze i účinnosti systému jsou dány určitými základními pravidly, což je zejména struktura daňových zákonů. Daňové zákony se od nástupu Jiřího Rusnoka zásadním způsobem nemohly změnit, protože to je z hlediska zákonodárství tak komplikovaná a složitá agenda, že vyžaduje nepochybně většinovou vládu.

Říká vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Nejen o tom, proč se sociální demokracii v posledních čtyřech letech nepodařilo snížit daňové nedoplatky, bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a doslova před několika vteřinami k protějšímu mikrofonu usedl ministr financí České republiky Jiří Rusnok. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

To jsou nervy, kde jste byl?

V Poslanecké sněmovně.

Teď jste běžel? Mám vám dát prostor na vydýchání, nebo začneme hned?

Do schodů. Zkusme to.

Jak podrobně se zabýváte vývojem kurzu české koruny?

No, jak podrobně? Podrobně docela dost, protože v posledním období je to téma, kterému se samozřejmě věnujeme velmi intenzivně, myslím, že média to monitorují velmi dobře, je to vážný problém. Problém je ten, že došlo k výkyvu, který neodpovídá trendu, který byl doposud a trendu, který jsme považovali za odpovídající vývoji ekonomiky a dělá nám to starosti, protože to samozřejmě trochu ohrožuje některé slibně se vyvíjecí indikátory české ekonomiky. Nicméně si myslím, že ta spolupráce s bankou je dobrá, že věc se podaří.

Na rozdíl od vás rozhodně česká koruna může popadnout dech. Nechávám vás chvíli vydýchat a dodám, že po několikerém prolomení rekordu se česká měna nachází v rovnovážném stavu. Její kurz se v posledních dnech pohybuje v rozmezí 30 až 30,50 za euro. Silná koruna přitom od začátku roku přidělává vrásky na čele například vedení České národní banky. Hovoří její viceguvernér Luděk Niedermayer.

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér České národní banky /zvukový záznam/: To rychlé posilování sice zlevňuje našim občanům dovolené a nákupy nějakého zboží, ale kdyby přesáhlo nějakou přijatelnou míru a udrželo by se na té hladině delší dobu, tak by mohlo ohrozit něco, čemu se říká konkurenční schopnost, tzn. schopnost našich firem prodávat do zahraničí výrobky, na domácím trhu konkurovat dovozovým výrobkům.

Slova viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera. Český statistický úřad dal k dispozici čísla o březnové obchodní bilanci. Vyplývá z nich, že obchodní bilance České republiky skončila v březnu schodkem více než sedmi miliard korun proti únorovému přebytku bezmála tří miliard korun. Jak si interpretujete tato data?

Ta data za březen v podstatě potvrzují, že stále obchodní bilance odolává velice dobře jak ochlazení v zahraničí, tak zpevňující koruně, protože ta data jsou lepší, než byla data v loňském roce a samozřejmě výrazně se na nich podepisuje zpevňující koruna v tom smyslu, že zlevňuje náš dovoz, a to samozřejmě vstupuje pozitivně do té bilance a současně se daří udržovat poměrně solidní hladinu exportu, i když tempa růstu se snižují, tak stále je to růst a ten růst je navíc poslední období výraznější u vývozu než u dovozu, takže ...

Když navážu na vaše slova, tak podle některých interpretací je tedy možné březnový schodek obchodní bilance lapidárně shrnout do věty: "Dopad silné koruny na český vývoz do ciziny není až zas tak výrazný." To znamená, že vy byste podepsal tuto tezi?

Ano, v tuto chvíli ano.

Dá se podle vás na základě březnových čísel o schodku obchodní bilance tedy říci, že katastrofa líčená českými exportéry v souvislosti se stávajícím kurzem české měny je spíše šíření poplašné zprávy, pokud použiji tvrdá slova?

To je asi hodně tvrdé slovo, nicméně samozřejmě exportéři hájí svůj zájem a hájí ho velmi vehementně jako dobře organizovaná skupina.

Ale čísla zatím nepotvrzují, to, co exportéři tvrdí?

Zatím to čísla nepotvrzují.

Podle části ekonomů je však nutné míti se na pozoru. Například analytička České spořitelny Helena Horská upozorňuje, že naopak navzdory počínajícímu oživení ve světě klesá objem vývozu strojů, dopravních zařízení a spotřebního zboží. Čeští exportéři kvůli silnému kurzu koruny sepsali před časem tzv. Trutnovskou výzvu, kterou iniciovaly textilní společnosti z Trutnovska. Pod výzvu se podepsalo několik desítek českých exportérů, včetně největšího z nich, automobilky Škoda Auto Mladá Boleslav. Hlavní ekonom Komerční banky, profesor Kamil Janáček má pro tzv. Trutnovskou výzvu pochopení.

Kamil JANÁČEK, hlavní ekonom Komerční banky /zvukový záznam/: Já pro ni pochopení mám, protože zcela určitě pro vývozce znamená posilující koruna menší výnosy a tzn. snižování rentability vývozu a ohrožení finanční situace některých podniků.

Slova hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka. Signatáři tzv. Trutnovské výzvy se začátkem dubna obrátili na premiéra Miloše Zemana a na guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmu. Kolikrát jste si v poslední době položil otázku, jak celá vláda nebo například i vy jako ministr financí můžete pomoci českým exportérům zmírnit dopady silného kurzu české koruny?

Mnohokrát, denně si ji pokládám.

Jak si na ni odpovídáte? Máte ještě v současnosti možné páky, nějaké nástroje, jak pomoci zmírnit dopady na exportéry?

Nástroje, jak zmírnit dopady na exportéry, příliš nemáme, můžeme se snažit o nějakou všeobecnou podporu české ekonomiky v rámci nástrojů, které jsou zavedeny a které připouštění zákony. Pokud jde o nástroje, jak zmírnit posilování koruny, tak se obávám, že jsme v podstatě vyčerpali všechny možnosti, které jsme měli a vidím ještě určité možnosti, které jsme měli a vidím ještě určité možnosti na straně centrální banky, nicméně i ty jsou velmi limitované.

Jaké možnosti to jsou, teď hovoříte o intervencích nebo o snižování sazeb?

Myslím, že obojí přichází do úvahy v takové situaci, ale nejlépe to samozřejmě musí posoudit bankovní rada centrální banky.

Který z nástrojů byste použil vy osobně, který je pravděpodobnější, protože již 19. dubna jste hovořil o tom, že prostor pro snižování úrokových sazeb až zas tak velký není?

Ano, já se domnívám, že není velký, to v žádném případě, ale nějaký přeci jen existuje a vždycky se i oním pohybem kurzu základních sazeb centrální banky dá nějakým způsobem ta atmosféra na devizovém trhu ovlivnit. Ale znovu potvrzuji, ano, tento prostor je limitovaný.

A masivní intervence, kterých zatím národní banka nevyužila?

Tak jednak je otázka, co to je masivní intervence a jednak já se obávám, že masivní intervence v naší situaci nejsou tím pravým nástrojem, prostě jsme malá otevřená ekonomika, kde samozřejmě velcí světoví hráči, kteří se na tom trhu pohybují, mají obrovské možnosti a v tomto směru jsem skeptický.

Analytici například na londýnské burze konstatují, že Češi se musejí naučit žít se silnou korunou. Když jste hovořil obecně o makroekonomickém prostředí, které do jisté míry může vláda ovlivnit a tedy zmírnit důsledky silné koruny vůči českým exportérům, jaká opatření jste měl na mysli?

Tak to jsou spíše opatření typu podpory podnikání obecně, podpory investování, ta, která se používají, opatření typu podpory exportu, která směřuje do informační pomoci, do otevírání dveří, abych to nazval nějak familiárně.

Uvažujete o tom, že by ještě do konce svého funkčního období vláda na základě tzv. Trutnovské výzvy přijala nějaký, řekněme, akční plán, který by pomohl českým exportérům? Pravděpodobně asi znáte jejich nářky, že vláda do jisté míry uplatňuje protekci vůči přílivu zahraničního kapitálu a vůči investicím, například daňovými prázdninami atd., a není vstřícná vůči českým exportérům .....

Ale tato kritika je falešná, tato kritika je falešná a už jsme mnohokrát na to odpovídali. My nemáme žádná opatření, která by rozlišovala kapitál podle původu, žádná taková nemáme. A jestli máte na mysli například ony vyhlášené investiční pobídky, které u nás mohou investoři získat, tak ty jsou stanoveny pouze hranicí investice, to kritérium je pouze v míře investovaných prostředků, nikoliv v tom, zda pochází z té či oné země.

Ale tady nejde o rozlišování té či oné země, ale o to, že čeští exportéři a stávající podniky těžko mohou využít pobídek.

Mohou, mnozí z těch, kteří podepsali tu výzvu, využili těch podmínek, například zmiňovaná Škoda Auto.

Tudíž vy si myslíte, že například argumenty Vratislava Kulhánka jako generálního ředitele Škody Auto s tím, že vláda nepomáhá českým exportérům, jsou skutečně liché a vláda nemíní přijímat něco, co bychom mohli nazvat akčním plánem?

Myslím, že podstata těch argumentů je hodně ovlivněna určitým skupinovým zájmem, který samozřejmě exportéři reprezentují.

Je pro vás Trutnovská výzva jen lobbingem?

Není jen lobbingem, Trutnovská výzva je samozřejmě voláním a určitou výzvou k problému, upozorněním na problém, nicméně je do značné míry i lobbingem.

Ředitel Škody Auto Mladá Boleslav Vratislav Kulhánek, o němž již byla řeč, v několika rozhovorech uvedl, že za rychlé posílení české koruny je odpovědná především vláda, a to tím, jak velké objemy majetku privatizuje v posledních měsících, kdy jí končí ... Kroutíte hlavou, proč?

Samozřejmě, protože když se podíváte na realitu, tak zjistíte, že příliv, který je spojen s privatizací, je podstatně menší než příliv kapitálu, který je spojen s investicemi novými, s investicemi na zelené louce a ona privatizační aktivita vlády byla donedávna, ale ještě i dnes je, kritizována zase z opačné strany, tzn. říká se: "Vláda nic nezprivatizovala," že nedokázala tímto výrazně pohnout, takže to tak není, není to jen otázka přílivu peněz, který je spojen s privatizací. Na druhou stranu se ptám, jaká je alternativa té privatizace? Měli jsme ony banky ponechat ve státních rukou nebo máme některá další odvětví, která ...

A co zpomalit privatizaci?

Co to znamená zpomalit?

Rozložit ji do delšího časového úseku.

Já myslím, že je rozložena velmi intenzivně, Telecom se privatizuje už více než dva roky.

A je možné, že by kvůli sílícímu kurzu koruny a kvůli stížnostem exportérů například privatizace Telecomu byla ještě pozastavena, že byste to nechali až na další vládu?

Že privatizace Telecomu se nemusí uskutečnit, to jsme říkali vždycky.

Ano, ona se nemusí uskutečnit kvůli výši nabídek, ale já jsem použil jiný argument.

Ano, z tohoto hlediska to možné není, z jednoduchého a prostého důvodu. My jsme řekli, a teď to bylo velmi široce prezentováno, že potenciální příjmy z privatizace Telecomu budou využity na nákup oněch stíhacích letounů, tzn. žádné kursové riziko tady nehrozí, protože dostaneme, řekněme, euro a vydáme euro, čili tady není třeba mít obavy v souvislosti s touto privatizací.

Sám jste zmínil úvěr, rozhodnutí vlády, které je velmi čerstvé, o úvěru na nákup nadzvukových letounů. Nedostáváte se tím ovšem do pasti - peníze z privatizace Telecomu budete potřebovat, a tudíž prodáte Telecom za levno?

Ne, v žádném případě, protože celá ta konstrukce financování je udělána tak, že my teď budeme mít překlenovací úvěr, který zajistí Česká exportní banka v konsorciu s dalšími zájemci a říkáme, že do roku 2004 vystačíme s překlenovacím úvěrem a poté použijeme prostředky z privatizace a do roku 2004, včetně, tzn. ještě 2,5 roku určitě zprivatizujeme něco, co přinese potřebné peníze.

Říkáte "zprivatizujeme", očekáváte, že budete v příští vládě?

Já myslím Česká republika, to nemá žádnou souvislost se mnou.

Ještě jednou dejme slovo profesoru ekonomie Kamilu Janáčkovi. Janáček k možnostem české vlády ovlivnit kurz koruny říká:

Kamil JANÁČEK, hlavní ekonom Komerční banky /zvukový záznam/: Jistým krokem, který měl a má zmírnit tlak přílivu zahraničního kapitálu, zejména kapitálu spojeného s doprivatizací některých podniků, je dohoda Vlády České republiky a České národní banky o speciálním účtu a zmrazení a pouze postupném uvolňování příjmů z privatizace, tzn. oslabení vlivu přílivu zahraničního kapitálu z privatizačních titulů na kurz koruny. Vidíme, že tato snaha tady je, ale ty výsledky jsou zatím silně omezené. Nevidím mnoho možností, jak by se mohl omezit vliv přílivu přímých zahraničních investic, tzn. investic na zelené louce.

Slova hlavního ekonoma Komerční banky Kamila Janáčka, se kterými pravděpodobně souhlasíte, protože pokyvujete souhlasně hlavou. Dá se podle vás už dnes říci, že dohoda vlády a centrální banky na tzv. sterilizaci výnosů z privatizace své výsledky, co se kurzu koruny týče, nepřinesla?

To se ještě říci nedá, protože ještě k žádné sterilizaci nedošlo, protože nemohlo dojít, protože žádné prostředky nebyly ještě inkasovány. My dodnes čekáme na vyjádření Úřadu pro hospodářskou soutěž, které je poslední nesplněnou odkládací podmínkou k uskutečnění transakce kolem českého plynárenství, a to je jediná velká privatizace, jediný velký privatizační příjem v tomto období.

Ale nicméně dohoda už existuje. Dá se proto předpokládat, že i její praktické naplnění by už mohlo málo ohrozit kurz koruny, pokud by i ona formální věc, že ta dohoda byla podepsána se do kurzu promítla, a to se nepromítla, koruna dále posilovala.

Ano, to je ...

To znamená, že sterilizace, byť jako formální akt, posilování koruny nezastavila?

Ano, ono ohlášení této dohody nemělo zásadní vliv na zastavení apreciace kurzu koruny, to souhlasím. Investoři tuto dohodu přijali s jakousi nedůvěrou, respektive v její účinky nějakým způsobem ne úplně věřili, nebo u nich převládly jiné momenty, které je přesto všechno vedou k tomu, aby nakupovali koruny, takže to je pravda, to s vámi souhlasím, nicméně ta dohoda platí a ona podle mého názoru přinese své výsledky, o tom jsem pevně přesvědčen.

Že koruna oslabí?

Že koruna možná i oslabí, v každém případě nebude dále posilovat.

Ještě poslední podotázka k tomuto problému. Týká se inflace, na kterou protichůdně působí vliv silné koruny a zvyšujících se cen surovin. Myslíte si, že bude nutné upravit prognózu ministerstva financí týkající se inflace?

Ne, ne, myslím, že ne, myslím, že to nutné nebude, že náš odhad inflace je zatím aktuální, platný a určitě zatím žádné indicie pro to nejsou, myslím si, že se to naplní.

Další téma: úkoly Jiřího Rusnoka a jejich naplnění. Co vám dělá největší starosti?

Teď momentálně?

V souvislosti s vašimi úkoly a jejich plněním?

Těch věcí je vždycky celá řada, takže samozřejmě kurz koruny, to nebyl řádný úkol, ale starosti to dělá, naplňování daňových příjmů.

Z čeho budete mít špatný pocit, až budete odcházet z úřadu, budete-li mít z něčeho špatný pocit?

Špatný pocit? Tak špatný pocit z toho, že neexistoval prostor časový, ale ani politický pro to, udělat některé změny v oblasti daňové legislativy, které si myslím, že by byly užitečné pro vyšší efektivnost daňového systému.

Právě teď se k tomu dostáváme. Když jste byl 13. dubna 2001 na Pražském hradě jmenován ministrem financí, premiér Miloš Zeman před novináři prohlásil, že od vás očekává splnění tří úkolů, přičemž úkolem prvním a nejdůležitějším je zlepšení výběru daní.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Úkolem každého dobrého ministra financí je dobře vybírat daně a já sdílím americký názor, že daňový únik je druhým nejzávažnějším trestným činem po vraždě. Bohužel v minulosti došlo k tomu, že státní rozpočet měl překročený deficit o 11 miliard korun právě proto, že ač výdaje byly dodrženy, daňové příjmy byly nižší, než se očekávalo. Protože nový ministr financí pochází z resortu, kde se analogie daní, tj. pojištění, vybírá velmi dobře a se zlepšujícím se efektem, pevně věřím, že zavede pořádek i do této oblasti.

Slova premiéra České republiky Miloše Zemana pronesená 13. dubna 2001, kdy byl jmenován ministrem financí Jiří Rusnok. Podle statistik daňové nedoplatky v Česku i nadále rostou. Například v prvním čtvrtletí roku 2000 vzrostly o více než čtyři miliardy korun a ke konci března činily 103,7 miliardy korun. Považujete citované číslo za svůj neúspěch?

Ne, to v žádném případě. Pane redaktore, už tři roky daňové nedoplatky více méně stagnují okolo 100 miliard korun při narůstajícím inkasu daní, tzn. v každém roce, loni vzrostlo ono inkaso asi o 8 %, letos zhruba za první tři měsíce rovněž okolo 8 %.

Když ale sociální demokraté přebírali vládu, byly daňové nedoplatky 82 miliardy korun, a i to Miloši Zemanovi, jako opozičnímu politikovi, vadilo. Říkal, že je "skandální to, že pravicové vlády neumějí vybírat daně"....

To jsem já neříkal a k tomu se nemohu vyjádřit.

Jste ovšem členem týmu muže, který to říkal.

Nechte mě sdělit jednu záležitost, více než 40 % onoho stomiliardového nedoplatku tvoří příslušenství těch daní, tzn. penále, která neustále narůstá, každý den, každý měsíc narůstá, protože jsou poměrně vysoké penalizační úroky, tzn. i když snižujeme samotné nedoplatky, my je dnes snižujeme, ale nesnižujeme takovým tempem, abychom pokryli narůstající penále, které tam je, čili to je do značné míry umělá záležitost, v každém případě se výrazně zlepšila situace v daňových nedoplatcích, protože ten poměr nedoplatků k vybranému inkasu je dneska okolo 3,5 %, a to je poměrně solidní.

I tak se má ale penále platit a vy jste slyšel na Pražském hradě, co řekl Miloš Zeman - totoiž, že považuje neplacení daní, včetně penále, za druhý největší zločin po vraždě.

To souhlasím.

Co vám brání tomu, aby se daňové nedoplatky snižovaly víc, včetně onoho penále?

Tak především to jsou daňové nedoplatky, které mají svoji historii někdy od roku 1990, dokonce část z nich ještě před stávající daňovou soustavou a celá řada z nich vznikla v období, kdy česká ekonomika upadla do určité krize a podniky a podnikatelé, kteří měli zaplatit tyto předepsané daně, v podstatě dnes už neexistují nebo se pohybují někde úplně jinde a představa o tom, že se dají z těchto mrtvých hospodářských subjektů získat nějaké podstatné částky, protože ty subjekty jsou v konkurzu, v likvidaci, nebo úplně zanikly, je nereálná, naprosto nereálná.

Pokud jsem dobře poslouchal vaše slova 19. dubna na tiskové konferenci, odhadl jste, že je možné z oné částky daňových nedoplatků, zaokrouhleme ji zhruba na 100 miliard, získat jen 10 až 15 %, tedy 10 až 15 miliard, počítám-li dobře. Proč ne víc? Jen kvůli tomu, že většina těch podniků, subjektů zkrachovala a není možné, kde nic není, ani smrt nebere?

Přesně tak.

Dokdy by se podle vás mohly daňové nedoplatky snížit alespoň o 10 až 15 % a co je k tomu nutné? Hovořil jste o změně zákonů.

To je velmi ambiciózní úkol a pokud by se to podařilo, pokud by se podařilo změnit některé legislativní záležitosti, tak si to dovedu představit v průběhu příštího volebního období.

Je pro vás velkým problémem množství odpočitatelných položek a, jak to ekonomové označují, tzv. nepřehlednost české daňové soustavy?

U daně z příjmů fyzických osob si myslím, že je určitým problémem množství těchto položek.

Pokud by vám bylo dopřáno, abyste zažil další funkční období ministra financí, i když vy jste jej měl velmi zkrácené, zhruba rok a něco, tak byste redukoval které odpočitatelné položky?

Tak to vyžaduje samozřejmě hlubší analýzu, nicméně řada těch položek, které jsou dnes k dispozici, si myslím, vyjadřuje spíše skupinový zájem ...

Buďte konkrétní, prosím.

Těch položek je celá řada, ať už se to týká hypotečních úvěrů, penzijního připojištění, životních pojistek atd. Dovedu si představit jiné řešení v tomto, ale současně si myslím, že v tom není fatální problém české daňové soustavy. Daň z příjmu fyzických osob v zásadě, si myslím, nepředstavuje nějaké zásadní drama v odečitatelných položkách. Větší problém vidím v tom, že do nákladů malých podnikatelů, firem může vstupovat celá řada věcí, které spíš potom ve skutečnosti slouží alespoň částečně ke spotřebě, které nejsou fakticky provozním nákladem těch společností nebo živností a ...

Rozumím správně, pokud budeme hovořit hezky česky, že si zkrátka firmy dávají do nákladů věci, které by si do nich dávati neměly a tím snižují své výnosy...

Ano, hovoříte naprosto přesně. Ten rozsah, který ...

Ale to přeci mohou v současnosti kontrolovat finanční úřady.

Ano, ale mají velmi omezené možnosti proti tomu zasáhnout, protože všechno toto zákon v podstatě umožňuje.

Vy byste tedy zpřísnil ...

Určitě.

V příštím volebním období daňové zákony, aby tam nebyl tak velký manévrovací prostor pro odečítání nákladů?

Bezesporu. Ano, nekonečné ceny automobilů, například v mnohem bohatších zemích, než jsme my, existují limity, do kterého si můžete započítat automobil jako nákladovou položku.

Chcete zavést tyto limity v daňových zákonech?

Já myslím, že to je ke zvážení a stejně tak celá řada dalších věcí.

Máte propočítáno, o kolik by stát mohl inkasovat více na daních, pokud by nebyly uměle zvyšovány náklady firem?

To je v řádu miliard, ale možná i více než 10 miliard.

Pokud vás ještě velmi stručně požádám o odpovědi na otázky, které přišly prostřednictvím elektronické pošty, prostřednictvím Internetu, tak jedna otázka se týkala ČSOB a převádění tzv. šedých aktiv. Vy jste říkal, že by se převod měl zrychlit, jste spokojen s tím současným tempem?

Příliš spokojen nejsem a ukazuje se, že jsem měl zase pravdu v tom, že jsem říkal, že to urychlení, ke kterému vybídlo to usnesení vlády, které jsem předkládal, bude alespoň jistou pojistkou na to, aby se vůbec stihly ty původně předpokládané termíny, tj. někdy polovina června, polovina tohoto roku.

To znamená, že tím kritizujete Československou obchodní banku za její neserióznost?

To jsem neřekl, to je ...

Tak čím je to dáno, že se převod ...

Je to dáno tím, že se ten převod je velmi složitý, těch položek je nekonečně mnoho, práce s oceňováním těch položek, s dokumentací k těm položkám je skutečně velmi náročná a přestože jak Česká konsolidační agentura, tak ČSOB v poslední době velmi zintensivnily tu práci na tom, tak nejsme tak daleko, jak bych si představoval, nicméně nejsme zase nějak vzdáleni tomu, že se dokážeme do toho termínu vejít.

Ten termín je jaký?

Ten termín je v podstatě červen, červenec tohoto roku.

Je podle vás reálné, že na Českou konsolidační agenturu bude převedena i společnost IPB Real, kterou si původně ČSOB chtěla, podle informací BBC, ponechat?

Tak to vám opravdu neřeknu, nesleduji jednotlivé položky, jsou jich statisíce svým způsobem, nebo tisíce minimálně, tak to opravdu nevím.

Říká ministr financí Jiří Rusnok. Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.