Pavel Řežábek, generální ředitel České konsolidační agentury
Pátek 8. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Uvalení nucené správy na Investiční a Poštovní banku a její následný prodej Československé obchodní bance byl ekonomickou událostí roku 2000. Důsledky hospodaření IPB a její následný prodej z velké části zaplatí daňoví poplatníci. Ministr financí Jiří Rusnok už v červenci loňského roku prohlásil, že se vláda snaží s vedením ČSOB jednat o tom, aby důsledky prodeje Investiční a Poštovní banky Československé obchodní bance byly pro daňové poplatníky co nejmenší.

Jiří RUSNOK, ministr financí/zvukový záznam/: O to se snažíme už tři měsíce, mohu vás ubezpečit, že je to velmi tvrdé jednání. Snažíme se dohodnout ty dokumenty, které mají naplnit ty smlouvy tak, aby skutečně byly minimalizovány náklady, které pro nás vyplývají.

Červenec loňského roku a slova ministra financí Jiřího Rusnoka. Ve středu česká vláda rozhodla o tom, že se Československá obchodní banka musí do konce března rozhodnout, která problematická tzv. šedá aktiva z bývalé IPB si ponechá v bilanci. Na zbývající část následně uplatní Česká konsolidační agentura opci a převezme je v rámci plánu finanční restrukturalizace. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda představenstva a generální ředitel České konsolidační agentury Pavel Řežábek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den, pane Moravec. Dobrý den, vážení posluchači.

Česká konsolidační agentura je právním nástupcem Konsolidační banky, Česká konsolidační agentura však není bankou, je institucí zaměřenou na řešení problémů spojených s transformací české ekonomiky. Existují různé odhady, kolik peněz stála české daňové poplatníky transformace ekonomiky, jedno z čísel zní až 500 miliard korun.

Já bych řekl, že kdo toto číslo řekl, tak pouze straší posluchače a občany této republiky.

Jaké máte číslo vy?

Já bych definoval, že my jsme uváděli každým rokem, jaká ztráta je Konsolidační banky a sečteme-li tato čísla, tak se blížíme do 100 miliard, v žádném případě to nebylo 500. To se pouze sčítávají maximální převedené položky do Konsolidační banky a není možné směšovat tato dvě čísla, je to opravdu diametrální rozdíl.

A můžete uvést, jaké maximální převody do Konsolidační banky, potažmo do České konsolidační agentury budou provedeny do roku 2011, kdy máte zaniknout?

Já bych řekl, že naše základní úkoly byly již dávno splněny, byla to ta transformační záležitost v České republice, kdy bylo třeba řešit některé podstatnější úkoly. Poslední závažnější úkoly, které byly před nás postaveny, tak byly s transakcí ČSOB a IPB a dále je to dokončení dvou transakcí, a to dokončení privatizace Komerční banky a České spořitelny. Budeme-li konkrétní, nám ještě zbývá v rámci transakce ČSOB a IPB řád 90 až 100 miliard převodu do České konsolidační agentury. Co se týče České spořitelny, bavíme se přibližně o čísle kolem 10 možná 8 miliard a Komerční banka byla řešena také prostřednictvím usnesení vlády, byla řešena její privatizace a v rámci této privatizace bylo rozhodnuto, že se poskytne jistá garance. Tato garance je pro někoho možná obrovská, 20 miliard, ale my všichni již dnes víme, že to byla opravdu jen pojistka maximální, a ta celková garance bude vyčerpána ve zlomku tohoto čísla.

Pokud jsem dobře sčítal, tak to bude zhruba 200 miliard, ty maximální náklady spojené s transformací v Česku?

Já bych řekl, že to číslo není náklad transformace, já bych řekl, že to je číslo, kolik k nám přijde nějakých aktiv, pohledávek a já bych řekl, že ta výtěžnost z těch našich pohledávek dosahuje určitých hranic a ...

Hranic 10% nebo vyšších?

10 % bylo v rámci velkého balíku, asi na to narážíte, já si myslím, že naše výtěžnost je podstatně vyšší, protože se pouze zatím publikovala čísla, za kolik prodáváme pohledávky, jaké tam dosahujeme výtěžnosti, jaké byly v rámci balíku, ale již nikdo se nás nikdy nezeptal, ani nechtěl pak možná otisknout, kolik jsme zinkasovali na běžných úrocích, na běžných splátkách a já když budu konkrétní, tak včetně uplatněných garancí, tak jen za loňský rok to bylo 35 miliard, a to je podle mého názoru obrovský úspěch, obrovský výsledek.

K hospodaření Konsolidační banky ještě dostaneme. Vezměme to však popořádku. Vy jste se stal zaměstnancem Konsolidační banky v roce 1996, generálním ředitelem zmíněné banky vás ministr financí Jiří Rusnok jmenoval k 15. květnu roku 2001. Když 30. srpna 2001 Konsolidační banka zanikla a její nástupkyní se stala Česká konsolidační agentura, stal jste se předsedou představenstva a generálním ředitelem této instituce. Pokud bych měl obecně pojmenovat instituci, v jejímž jste čele použil bych sousloví "černá díra české transformace". Není vám smutno z toho, na jaké černé díře sedíte?

Já bych především říkal, že my nejsme černou dírou, my nejsme ani žumpou, ani popelnicí, jak jsme to někdy mohli vidět v novinách nebo v časopisech. Já si myslím, že jsme profesionální specializovaná instituce na řešení jistých problémů, které v rámci každé transformace vzniknou. Vždyť se podívejme například do Německa, vždyť Německo vydávalo násobně vyšší částky na jednoho obyvatele východního Německa a myslím si, že nikdo ani ze Světové banky, ani z jiných institucí toto nenapadal.

Můžete uvést srovnání: jak na tom byli východní Němci a částka na německého občana a částka na českého občana?

Já nemám tato čísla přesně sečtena, ale určitě z nějakých statistik by se dala jednoznačně vyjmout, a my všichni jsme vnímali velice jasně, že Německo deklarovalo, že obrovská část zdrojů ze západního Německa byla použita právě na řešení problémů transformace ekonomiky východního Německa. A naše republika musela také projít jistou zákonitou etapou a tato etapa zákonitě také musí něco stát, a to, co to stojí, tak právě od toho jsme my, aby to bylo co nejméně, aby ten konečný dopad na českého občana byl co nejmenší.

Říkáte, že v každém případě není až zas tak vysoký v porovnání s jinými transformačními ekonomikami ve střední a východní Evropě?

Já bych řekl, že to je plně srovnatelné a každá ekonomika měla své stejně problémy, vždyť si vezměme tu skutečnost, jaká byla produktivita v našich průmyslových podnicích. Ve své podstatě Česká republika v době transformace ekonomiky byla prakticky na zlomu ekonomických problémů, které by stejně nastaly, my jsme hodnotili, že naše průmyslové podniky mají 10, 20% produktivitu práce a pak jsme hovořili o tom, že naše mzda se pohybuje někde kolem nějakých "x" tisíc korun. Já jsem již v té době komentoval kapitálové trhy našeho průmyslu, bylo to řádově v roce 93, 95, kdy jsem měl možnost hovořit, následně 96, že jestliže mají 20% produktivitu práce při 10 nebo 12tisícové mzdě, tak pak v přepočtu je to krát pět, čili v té průměrné produktivitě práce, kterou docilují, se dostáváme na to, že poté tato mzda byla 50, 60, 70 tisíc na jednotku výroby, toto se muselo nějakým způsobem řešit a určitě to nešlo řešit den ze dne.

Pokud byste měl stručně a jasně odpovědět na otázku: mohla být ona aktiva, která vy teď spravujete, ještě nižší? Kterými kroky? Například rychlejší transformací nebo čím?

Já bych řekl, že jsme zapomněli na jednu skutečnost, my jsme se přesunuli přes léta 92, 93, 94, 95, 96, pak došlo k nějakému zlomu a nyní všichni říkáme: "Vždyť jsme to mohli dělat všechno jinak." Ano, mohlo by se to říct, na druhou stranu zase já mám dobrou paměť a pamatuji si, že bylo komentováno: "Nevyprodávejme naše podniky, vždyť je to naše zlato, naše stříbro." A dovolím si připomenout jednu skutečnost, když se prodala Škoda Mladá Boleslav, tak se objevily obrovské titulky "Neprodávejme už nic do zahraničí, jsou to naše opravdu skvělé, vynikající podniky, ty nám budou přinášet a přeci to nedáme všem těm cizincům, a Němcům, těm už vůbec nic." A nyní právě některé takové hlasy se vracejí a říkají: "Kdybychom to tehdy prodali a radši těm Němcům, oni jsou pomalu ze všeho nejlepší." Takže to je ta záležitost daně, transformace naší ekonomiky, přechodu na tržní systém a ti lidé se to museli naučit.

Sklidilo se ovoce tím, že česká ekonomika byla xenofóbní k zahraničnímu kapitálu na začátku 90. let?

Já bych řekl, že jsme měli příliš velké představy o síle naší ekonomiky a bylo to dáno i tím, že jsme neznali ten systém v zahraničí. Ano, naše podniky dokáží vyrábět skvělé věci, pan místopředseda vlády Grégr má pravdu, protože to, co dokáží naše podniky, to je až nepředstavitelné i pro spoustu zahraničních odborníků, kteří do republiky přijedou ...

Které podniky máte na mysli?

Já mám na mysli třeba Škodu Plzeň. Problém je ale v tom, že všechny tyto podniky byly na tom kapitálově tak slabě, že na to, aby tam dokončily tu změnu, aby se přizpůsobily těm podmínkám, aby se dostaly na srovnatelné relace v produktivitě práce, tak to prostě stálo velké peníze. Toto podniky se v této době začaly zadlužovat, někdy se tam udělaly chybné zásahy a toto všechno nyní sklízíme.

Když jste v polovině května 2001 nahradil ve funkci generálního ředitele Konsolidační banky Ladislava Řezníčka, psalo se v českých denících o tom, že za Řezníčkovým odvoláním mohly být nesrovnalosti v hospodaření tohoto státního bankovního ústavu. Po několika dnech však média na hospodaření Konsolidační banky zapomněla. Vy jste byl šéfem vnitřní kontroly, vnitřního auditu, existují podle vás ještě pochybnosti v hospodaření dnes už neexistující Konsolidační banky?

Já bych řekl, že tyto názory možná vyplývaly z toho, že ne všichni věděli, o co tam jde, ne všichni si dokázali představit, jakým způsobem se nakládá s aktivy, někteří si mysleli, že tam sedí pouze skupina lidí, kteří nevědí ani, co dělají, pomalu, že jsou nesvéprávní. Já bych řekl, že to nebyla záležitost hospodaření, v té době, banky.

Nicméně ředitel byl odvolán.

Já bych řekl, že pan ministr se se mnou bavil na toto téma, já jsem jasně vnímal, že on měl zájem si udělat tým lidí, se kterými chce spolupracovat a neřekl bych, že tam byly konkrétně nějaké osobní záležitosti. Pan ministr to i takto komentoval.

Když koncem srpna 2001 končila Konsolidační banka, prohlásil jste doslova: "Při započtení plné ztráty z IPB a dalších transakcí, které máme, předpokládáme ztrátu do 150 miliard korun a u celé skupiny pak do výše 200 miliard korun." Dodal jste, že do horizontu tří let chce banka vyřešit svojí bilanční sumu a předložit státu konečný účet. Není možné předložit konečný účet za fungování Konsolidační banky dřív?

My jsme již předložili konečný účet za fungování Konsolidační banky, účetní závěrku k 31. 8. jsme udělali plně podle pravidel platných pro účetnictví v této republice. Tato účetní závěrka byla dělána i podle zákona o bankách, v souladu s tímto zákonem, neboť jsme byli v té době bankou a jako banka jsme museli toto ukončit. Tento závěr doprovázelo provedení auditu v plném rozsahu a audit Konsolidační banky prováděla společnost Pricewaterhouse Coopers, což je společnost z velké, říká se, pětky nebo čtyřky.

To znamená, že vše kolem Konsolidační banky je už totálně uzavřené?

Já bych řekl, že uzavřeno je účetnictví, transakce ale uzavřeny nejsou, protože ty pokračují a my jako nástupce Konsolidační banky v těchto transakcích pokračujeme a děláme vše pro to, aby se nám podařilo získat co největší návrat z těch aktiv, která máme.

Jak Konsolidační banka nakonec dopadla při závěrečné bilanci?

Já bych řekl, že to není zas tak podstatné. My jsme vykázali ztrátu, která je o něco vyšší, než jaká bude celková ztráta za daný kalendářní rok.

Můžete ji uvést?

Já bych řekl, že vykázaná ztráta za loňský rok je v řádu 38 miliard. Ale většina z této částky již spadá na tvorbu opravných položek, které jsme převzali od ČSOB v rámci dané transakce, kde Konsolidační agentura, předtím banka, jsme byli pověřeni aranžováním, manažerováním záležitosti pro stát Česká republika.

Česká konsolidační agentura jako nebankovní nástupkyně Konsolidační banky zahájila svou činnost k 1. září 2001. Co bylo z dnešního pohledu nejsložitější při přebírání práv a závazků Konsolidační banky?

Já bych řekl, že to bylo skutečnost, že v té době jsme přebírali doklady od České spořitelny k úvěrům v rámci jedné etapy transakce, která byla vyvolána privatizací České spořitelny. Další skutečností bylo, že jsme urychleně dokončovali podklady a možnosti řešení transakce s ČSOB a do toho jsme museli provádět ten audit, do toho jsme museli provádět účetní závěrku. Já bych řekl, že v těch letních obdobích si naši zaměstnanci opravdu museli hodně, hodně zapracovat a chtěl bych jim tímto poděkovat za jejich práci.

Hospodářské noviny 31. srpna loňského roku při příležitosti vzniku České konsolidační agentury doslova napsaly: "Vedou se také předběžná jednání s Fondem národního majetku o převzetí jeho špatných pohledávek, protože pro stát by bylo výhodné, kdyby se pohledávky za stejnými klienty soustředily do jedné instituce." Jak jednání, o nichž referovaly před více než půl rokem Hospodářské noviny, nakonec dopadla?

My jsme dneska měli jednání na Fondu národního majetku a jedním z témat byla i tato záležitost. Já bych řekl, že jak my, tak Fond národního majetku jsme subjekty, které mají přímou vazbu na stát, které mají obecně dopad jakoby do veřejných financí tohoto státu a oba dva máme velké dopady na to, jestli se nám něco podaří nebo nepodaří z toho pohledu, že se to pak bude muset v rámci státních financí uhradit, nebo se také může vydělat. Právě Fond národního majetku se specializuje spíše na pokračování v privatizacích a z těchto privatizací, tak, jak vyplynulo z dnešní diskuse, je určitý zlomek, ale opravdu malinkatý zlomek pohledávek, které Fond národního majetku má, které nebyly zaplaceny nebo doplaceny v rámci privatizací ...

Můžete vyčíslit to, čemu říkáte zlomek?

Já bych řekl, že to číslo se pohybuje v určité hodnotě v řádu kolem 6 miliard a když si vezmeme, kolik se toho jen v letošním roce prodalo, tak i proti letošnímu roku je to zlomek, a toto je číslo za celou dobu fungování Fondu národního majetku, takže já bych řekl, že to je pomalu úspěch.

Tudíž nic nebrání tomu, aby zlomek, jak jej nazýváte, oněch 6 miliard bylo převedeno do České konsolidační agentury?

My jsme na toto téma diskutovali, já bych ale řekl, že náš zákon nám neumožňuje, abych já jako předseda představenstva toto rozhodnutí učinil. My budeme muset tuto záležitost eventuálně projednávat na dozorčí radě, z pohledu zákona, který platí pro Fond národního majetku, toto nejspíš bude předmětem jednání i vlády, takže je to věc diskuse, kdy my jsme připraveni na tomto participovat. My vnímáme, že opravdu tím specialistou, tím, kdo toto umí, tak jsme my, včetně našich dceřiných společností a ...

Kdy je reálné, aby zmiňovaných 6 miliard, pokud to vláda schválí, vaše dozorčí rada, kdy je reálné, aby bylo převedeno do ČKA ještě letos?

My jsme se pracovně bavili, že technicky je to možné v řádu měsíců.

Doba trvání České konsolidační agentury je zákonem omezena do konce roku 2011. Je podle vás reálné, aby éra nákupu, prodeje a správy pohledávek a restrukturalizace podniků, čím se zabýváte, skončila dříve a Česká konsolidační agentura zanikla ještě před rokem 2011, je to reálné?

Já bych řekl, že to reálné je, zase nedělejme si iluze, že může skončit o mnoho dříve. My zde musíme ...

O mnoho dříve znamená co, pane řediteli?

Bavíme se ..., o tři, o pět let, to prostě reálné není, já jsem člověk, který má zájem, aby ty záležitosti, které máme k řešení, postoupily velice rychle, na druhou stranu zase je zde spousta soudních sporů, kde jsme účastníky, je zde mnoho konkurzů, které my budeme muset sami dokončit, nemůžeme s tím udělat nic jiného, takže tato instituce musí pak po nějakou dobu ještě dokončovat řešení těchto záležitostí. Já jsem se vyjadřoval v tom, že gró naší bilance je možné řešit v rámci dvou až tří let, a o tomto jsem přesvědčen a neustále to budu tvrdit, protože to je mé hluboké přesvědčení.

Pokud byste ale měl říci, zda se podaří, aby Česká konsolidační agentura zanikla dříve než před rokem 2011, což je termín uvedený v zákoně, tak byste řekl, že možná o rok či o dva, ale o víc to rozhodně nebude?

My musíme počítat s tím, že nyní přebíráme další aktiva a zejména to, že garance, která byla vydána ve prospěch Komerční banky k některým aktivům, je terminována k 31. 12. 2004, takže budeme-li počítat, že v té době se může stát, že přebereme další nějaké množství pohledávek, tak tyto se budou muset ještě nějakou dobu zprocesovat a musíme počítat s tím, že po nějakou dobu je možná bude třeba spravovat nebo eventuálně v rámci některých soudních sporů s nimi nakládat.

O rok, o dva, maximálně?

Bavíme se, že jsme na roce 2006, 2007. Vždycky já říkám jednu věc: "Nedělejme si příliš velká zbožná přání, že vše lze ukončit během roku."

Ale sám zase víte ...

Takže se bavíme o řádově o třech letech.

Sám ale víte, že když v Česku vznikne nějaká instituce a řekne se, že je dočasná, například do roku 2011, tak se pak její platnost prodlužuje. Fond národního majetku měl být také jen krátkodobou institucí a už je v České republice bratru osm, devět let.

Já bych řekl, že Fond národního majetku zpočátku měl rychlý start, že rychlým způsobem prodával, pak i s ohledem na to, co jsem zmínil předtím, se nejspíš ta činnost trochu pozastavila a zase v loňském roce se činnost fondu velice aktivizovala, konečně ...

Vy jako šéf České konsolidační agentury budete tlačit na to, abyste se, lidově řečeno, rozpustili co nejdříve?

Já bych řekl, že mým profesním budoucím zaměřením není jen pracovat v instituci příliš dlouho, protože já osobně vnímám, že tam již několik let působím a asi by člověk měl mít jistou hranici, dokdy chce nějakou činnost dělat a poté ta energie i ten entusiasmus trochu vyprchávají, takže to je pouze otázka další výzvy. Já jsem dostal výzvu dělat šéfa této společnosti, já jsem tuto výzvu přijal, budu proto usilovně pracovat, děláme proto spousty záležitostí a je to zase jen otázka několika málo let, kdy člověk je schopen i v tomto tempu fungovat, protože málokdo doceňuje to, že tam máme relativně velký počet podniků, jsou to problémy a spravujeme to v relativně malém počtu zaměstnanců.

Můžete připomenout, jaká je v současnosti vaše bilanční suma? Podle informací, které mám k dispozici, je to zhruba 224 miliard korun.

Já bych nedefinoval přesně 224 nebo 230 miliard, a to proto, že my neustále přebíráme některá aktiva z ČSOB, proběhla v únoru další tranže, nyní se připravuje další tranže, takže jakmile budeme fixovat jakékoliv číslo, nebude to pravda a navíc každý den získáváme inkaso z našich pohledávek.

Je to reálné alespoň tak, jak jsem posluchačům uvedl, zhruba 220 miliard?

Bavíme se v tom řádu 220 miliard.

Jakou máte představu o výši bilanční sumy České konsolidační agentury při vstupu České republiky do Evropské unie, vy jste naznačil, že chcete, aby většina z toho byla prodána?

Já bych definoval, že my v letošním roce, tak, jak jste to i vy sám spočetl, počítáme, že přebereme aktiva až do výše 120 miliard a já jsme jednoznačně řekl, že mým úkolem a zájmem v letošním roce je, aby na konci byla bilanční suma nezvýšena, takže pak z toho můžeme dopočítávat, jak bude vypadat další exit, a to berme, že nám nyní bude končit etapa obrovské práce s přebíráním pohledávek z ČSOB.

Další téma: současnost České konsolidační agentury a navážeme na předchozí část našeho rozhovoru. 5. března jste v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář odhadl letošní ztrátu vaší instituce na rekordních 70 miliard korun. "Drtivá část ztráty je pouze transakce Československé obchodní banky a IPB," řekl jste doslova. Nebyl jste při letošním odhadu ztráty České konsolidační agentury příliš optimistický?

Já bych definoval, že i nedávno jsem vyjádřil názor, že naše ztráta je větší než těch 70 miliard, na druhou stranu jsem to říkal s tím, že jsem si nepřečetl, co jsem tvrdil dříve, pak alespoň mám radost, že se ve svých odhadech zase tolik nemýlím. Já si myslím, že bude o trochu vyšší, a to z pohledu toho, že byla schválená naše budoucí strategie, kdy jsme se dohodli a kdy my na základě toho, že my manažerujeme majetek státu, my nejsme vlastníky, takže my s ním nakládáme tak, jak je zájmem státu a stát je deklarován jednak ministerstvem financí a jednak především dozorčí radou, protože ta je složena z našich zákonodárců a tito zákonodárci jsou názoru, že je třeba rychlejší exit, pak se může stát, že možná ta ztráta bude o něco vyšší.

Dovedete odhadnout, jak vyšší by mohla být?

Bavíme se o řádu deseti, patnácti miliard.

To znamená, že maximálně může být 90miliardová, vyšší nebude?

Já bych řekl, že určitě nebude, že určitě nemůže být.

Ve středu česká vláda rozhodla, že se do konce března musí Československá obchodní banka rozhodnout, která problematická aktiva z bývalé Investiční a Poštovní banky si ponechá a která naopak budou převedena na vás, na Českou konsolidační agenturu. Mluvčí ČSOB Milan Tománek odhaduje, že jeho instituce na vás převede všechna tzv. šedá aktiva bývalého "lva ve světě financí", pokud mohu použít reklamní slogan, tedy IPB, ve výši 127 miliard korun. Vy jste počítal s touto částkou?

Já bych řekl, že pan Tománek zapomněl říct, že z těchto 127 jsme již část převzali, my jsme již převzali přes 6 miliard z těchto šedých aktiv, tak už sama o sobě tolik nemohou být. Zároveň se vedou jednání o tom, že i část z těchto šedých aktiv si ČSOB nechá. Já bych osobně vnímal to usnesení vlády především z toho pohledu, že zájmem státu je získat konečné dorozdělení tohoto zbytku aktiv a získat jasný přehled o tom, kolik toho skončí u nás, kolik si toho ponechá ČSOB a tuto transakci dokončit pokud možno rychle a ...

Máte zatím pocit z jednání s ČSOB, že ČSOB záměrně zdržuje vypořádávání nucené správy a následného prodeje IPB?

Já bych řekl, že ČSOB měla také dosti práce, aby se v některých těch záležitostech vyznala, na druhou stranu jsme osobně předpokládali, že to přebírání černých aktiv bude původně rychlejší, pak se harmonogram natáhnul až do konce února a nyní ve své podstatě my říkáme jediné: "Naším zájmem je, aby k dvouletému výročí daná transakce byla z pohledu státu ukončena." Nám k tomu trochu chyběl jednoznačnější harmonogram očekávaného postupu ČSOB a ...

Už jej v současnosti máte?

Já bych řekl, že ho máme, ale ne na všechna aktiva, a to je přesně ten důvod, proč vznikla jistá pochybnost o tom, jaké záměry ČSOB má s některými aktivy a neřekl bych, že je to dané tím, že by se rovnou hledaly nějaké záležitosti do kriminální podoby či podobně.

Jeden český politik a to velmi významný, dokonce jeden z nejvýznamnějších ústavních činitelů české politiky, Václav Klaus, označil nucenou správu a následný prodej IPB ČSOB "bankovní loupeží za bílého dne". Z toho, co vy o celých transakcích víte, byl opravdu prodej IPB ČSOB pro stát tak nevýhodný?

Já bych řekl, že stát nese jisté důsledky činnosti jak IPB, tak některých informací, není stát ani tak příliš spokojen s činnosti ČSOB, ale tak to asi chodí, že ne vždy je člověk spokojen se vším. Jestli to byla loupež nebo nebyla loupež, já jsem profesionál, já tyto záležitosti nemohu komentovat. To, co může říct politik, to já nikdy říci nemohu, to, co někdy řeknu já, by zase neřekl politik.

Zeptám se jinak: Mohl daňový poplatník platit méně, pokud by celá transakce klem IPB byla dělána jinak?

Já k tomu řeknu jednu větu na úvod a pak ten závěr asi vám takto řeknu. Já si myslím, že vláda rozhodovala pod nějakým tlakem, v té době, ve které rozhodovala, dostala podklady, které jí byly předloženy. Tyto podklady někdo někde vypracoval, tyto podklady někdo přinesl a v té době vláda, podle mého názoru, rozhodovala s nejlepším vědomím a svědomím. To, že se pak později začaly vést polemiky, zda ty podklady byly správné, jestli byly správné hodně nebo málo, nebo jestli nebyly správné, to zase posuzovat příliš nemohu. Já osobně jsem přesvědčen, že v rámci toho, jakému tlaku byli někteří členové vlády vystaveni, tak to možná zapříčinilo, že ne všechny skutečnosti, ne všechny aspekty byly plně doceněny, a to zase není záležitost celé vlády, protože ta vláda se na tom plně nepodílela.

To znamená Česká národní banka?

Já jsem neřekl, jestli ten subjekt nebo ten subjekt ...

Když ne vláda, tam byly dva subjekty.

Já bych řekl, že vláda rozhodovala na základě nějakých podkladů a ty podklady někdo musel předložit.

A ty nebyly nejlepší podle vás?

Já si myslím, že smlouva, tak, jak je postavena, není nejoptimálnější pro stát, a nejsem si zase jist na druhou stranu, jestli v tak krátkém časovém období, v jakém daná transakce proběhla, bylo možné jí udělat lepší nebo nebylo možné. Já osobně vnímám jednu skutečnost, že stát garantuje aktiva, nikoliv hodnotu podniků, a to jsou podle mě dva rozdílné pohledy na transakci.

Když jste byl ještě ředitelem Konsolidační banky a když tato instituce přebírala první špatná aktiva IPB, řekl jste doslova: "Přebírání a správa aktiv po IPB nás kapacitně přibrzďuje." Očekáváte i letos, že budete agendou od ČSOB, potažmo IPB, zavaleni, že se dostane do kapacitních problémů?

Já bych neřekl, že jsme byli v kapacitních problémech. Já když si ...

Mluvil jste o přibrždění.

Je to přibrždění, a to je obrovský problém a obrovský rozdíl. Problém je v tom, že jestliže máte další obrovské přebírání dokladů, dokumentů, tak nemůžete dělat tak úplně někdy to, co byste si představoval. Takže to přibrždění ano, to bych deklaroval, že to je pravda, ale v žádném případě ne zastavení, my jsme udělali další ...

I letos očekáváte přibrždění?

Je to i ten důvod, proč bychom byli rádi, aby daná transakce skončila nejpozději do dvouletého výročí.

Stihnete prodat všechny tři balíky, jak jste slíbil, tedy balíky pohledávek v nominálních hodnotách blížících se 20 miliardám korun, ano nebo ne?

Já si myslím, že se o to určitě pokusíme a možná budou třeba i čtyři.

Pavel Řežábek, díky za váš čas a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.