Petr Pithart, předseda Senátu Parlamentu
České republiky /KDU-ČSL/
Středa 9. ledna 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Čtyřkoalice už delší dobu prosazuje, aby si občané České republiky mohli v roce 2003 zvolit budoucího prezidenta přímo. K přímé volbě prezidenta se přiklonila i sociální demokracie, která v roce 2001 na toto téma uspořádala vnitrostranické referendum. Předseda ČSSD Vladimír Špidla po oznámení výsledků referenda prohlásil:
Vladimír ŠPIDLA, ministr práce a sociálních věcí, předseda ČSSD /zvukový záznam/: Pro mě je ten výsledek jasný, Česká republika nebo občané České republiky považují přímou volbu prezidenta za důležitou a chtějí jí. Námitky, které by se proti tomu daly vznést, nějaké koncepční, ústavní nejsou. Na druhé straně si občané uvědomují, že to není pouze formální změna, změna jednoho paragrafu, ale že to má své důsledky. To je důležité a zavazující a je naším úkolem tuto věc, alespoň já to považuji za správné a jasné, že to předložím sociální demokracii k úvaze.
Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla ještě dodává, že přímou volbou by se mohl prezident volit až v roce 2008. Do roku 2003 se, podle Špidly, nedá stihnout změna ústavy. Nejen o přímé volbě prezidenta bude následujících 30 minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Senátu Parlamentu České republiky, pan Petr Pithart, vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Děkuji za přivítání, dobrý večer.
V březnu to budou tři roky, co jste vstoupil do KDU-ČSL, připomínáte si už téměř výročí, čím jste podle hodnocení sebe sama nejvíce prospěl KDU-ČSL?
Vypadá to, alespoň podle těch statistik, podle průzkumů, že patřím spíš mezi věrohodné politiky, a to jistě celkové pověsti křesťanských demokratů může jen prospět. Vidíte, já jsem si ani neuvědomil, že jsou to tři roky a když už jste to zmínil, tak já bych rád řekl, že to bylo v době, kdy předsedou strany byl Josef Lux. Byl to člověk, kterého jsem viděl před sebou vyrůstat z místního politika ve státníka a on to byl, který mě oslovil a já jsem s tím neměl problémy a nemám problémy. Ještě chci říct tolik, říká se, že jsem přestupoval ze strany do strany, kromě těch osmi let v KSČ, které samozřejmě nikdy nepopírám a nechci se k tomu omluvně vracet, já jsem ani nemusel vstupovat do Občanského fóra, já jsem byl u toho, když vznikalo, to Občanské fórum posléze několikrát změnilo jméno, byla to stále táž strana, ze které jsem nevystupoval, nepřestupoval, a potom za okolností víceméně známých zaniklo a já jsem potom, jak jste mi teď připomněl, před třemi lety vstoupil ke křesťanským demokratům.
Našel se okamžik v těch posledních třech letech, kdy jste vstupu ke křesťanským demokratům litoval? Protože přeci jen byla jiná KDU-ČSL za Josefa Luxe, než byla pak partaj po Luxovi.
Já patřím k těm, kteří se snaží Luxův způsob politiky a Luxovo vnímání odpovědnosti následovat a není nás málo. Já jsem toho nikdy nelitoval, i když samozřejmě vstup do politické strany sebou vždycky nese nemálo rizik, musíte počítat s tím, že budete nesouhlasit, a přesto se budete podřizovat většině. To je řehole, která patří k politice a já si nestěžuji.
KDU-ČSL je součástí čtyřkoalice, podle názoru senátora a podnikatele Václava Fischera je KDU-ČSL nejméně stabilní součástí čtyřkoalice. A Václav Fischer dodává:
Václav FISCHER, senátor, majitel CK Fischer /zvukový záznam/: Pro mě je KDU-ČSL nejméně akceptovatelnou součástí čtyřkoalice.
Senátor Václav Fischer také míní, že osud čtyřkoalice jako politického uskupení je v případě jejího volebního vítězství v roce 2002 nejistý.
Václav FISCHER, senátor, majitel CK Fischer /zvukový záznam/: Já se domnívám, že pravděpodobně v současné době dojde k dokončení toho procesu, že to seskupení těchto stran dojde až do voleb, nicméně si myslím, že je to seskupení podle mého názoru spíše nesourodé, což samozřejmě i v případě volebního vítězství čtyřkoalice nebude usnadňovat její působení na české politické scéně v budoucnosti.
Senátor Václav Fischer. Nabízí se logická otázka, kde mají voliči čtyřkoalice, uskupení, které reprezentujete i vy, jistotu, že nedojde po volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých čtyřkoalice může v roce 2002 zvítězit, k rozdrolení tohoto uskupení, kde je ta jistota?
Žádná jistota, kromě závazků, slibů lidí, kteří dneska vedou ty tři prvky čtyřkoalice, žádná jistota není v demokracii, není žádná jistota, je prostě v našich slovech, v naší osobní věrohodnosti, takový závazek jsme dali ...
Ale slibů už slyšeli voliči v České republice od roku 1989 mnoho a kolik jich bylo splněno.
Vždycky to tak v politice je. Některé sliby se splní, některé se nesplní. Z těch, které se nesplní, se některé od začátku nemyslí vážně, některé se myslí vážně, ale pak prostě na to chybí síly nebo lidi změní názor. Politika je křehká a nedokonalá, tak jako jsme křehcí a nedokonalí my, není o nic lepší, než jste vy a já.
Připouštíte tedy, že po volbách v roce 2002 může dojít k rozdrobení čtyřkoalice?
No, to nepřipouštím, protože věřím ve slovo, které dali představitelé stran, které čtyřkoalici tvoří.
Musí podle vás ještě před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2002 dojít ve čtyřkoalici k sepsání nějakého zásadního dokumentu, aby to bylo zkrátka na papíře, aby voliči měli větší jistotu?
To, na co se ptáte, to strany čtyřkoalice už slíbily a nevím, proč by to měly slibovat znovu. Čtyřkoalice se proměňuje, jak víte, dneska se už skládá ze tří stran, já si myslím, že to je ku prospěchu věci, je to také pro lidi přehlednější, ale že bychom museli znovu potvrzovat to, co jsme už potvrdili, to by jenom zpochybnilo naší věrohodnost, přeci slovo platí.
Žádný dokument byste tedy nesepisoval?
Ale programové, jistě, dokumenty a volební programy a takové věci ano, ale ne pokud jde o tu základní orientaci.
Lidovci ústy předsedy strany Cyrila Svobody vyzvali Občanskou demokratickou alianci, jednu ze strany čtyřkoalice, aby do 15. ledna vyřešila svůj zhruba 60milionový dluh. Pokud problém dluhu nebude vyřešen, navrhl Cyril Svoboda, aby kandidáti ODA nebyli na čtyřkoaličních kandidátkách, považujete tento požadavek svého stranického šéfa za správný?
Cyril Svoboda zároveň řekl, že velmi přeje straně, Občanské demokratické alianci, aby vyjádřila tu nesnáz, aby 15. předložila řešení, které bude přijatelné, já si to přeji také. V Senátu je Občanská demokratická aliance výraznou, důležitou složkou senátní většiny nebo ústavní většiny, v této chvíli. Ale ten požadavek je ...
Je to správné?
Je to správné. Víte, v politice nikdo nesmí být vydíratelný, ať už pro své skvrny v minulosti, nebo pro nějaké jiné prohřešky, nebo proto, že ho jeho věřitel drží v hrsti. Prostě v politice, jak už jsem řekl, velmi křehké nádobě, musí být lidé svobodní a nemůže je minulost táhnout k zemi nebo s nimi manipulovat.
Není, podle vás, problém dluhu ODA záminkou KDU-ČSL k tomu, aby donutila Občanskou demokratickou alianci ke sloučení, ať už s lidovci nebo s Unií svobody?
Není, není žádný důvod, proč bychom nemohly být tři.
A bylo by lepší, abyste byly dvě?
Ne, to nemohu říct, já si přeji, aby Občanská demokratická aliance dokázala ten problém vyřešit a přeji si, aby zůstala součástí čtyřkoalice jako strana, která má jméno.
Podle vás by tedy nebylo lepší pro čtyřkoalici, aby sestávala ze dvou politických stran, kam by se sloučily ty dvě menší?
Ale podívejte se, bylo by to samozřejmě zase o něco přehlednější, ale to zase není tak silný důvod pro to, abychom našeho partnera, který se v řadě situací osvědčil, abychom ho nutili k tomu, aby si hodil mašli.
Jaká je podle vás budoucnost čtyřkoalice po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002, je reálné ještě další slučování po volbách, že nakonec se z toho uskupení stane jeden politický subjekt?
Víte, já dohlédnu k těm volbám a ...
Já vás ale žádám, abyste dohlédl dál, prosím.
Ano, jsou lidé, kteří říkají "dokážeme-li toto všechno, uspějeme-li, je to důvod," jak se říká, "k další integraci," nyní říkají "dobře, ano, ale nespěchejme, ať to trvá pět, deset let."
Co říká Petr Pithart?
Já bych byl v tomto opatrný, nevyloučil bych to, ale rozhodně bych na to nespěchal. Samozřejmě úspěch ve volbách a úspěch v povolebních jednáních by byl velmi důsažnou prověrkou a byl by to jistě argument pro tu integraci, ale i tak si nemyslím, že je potřeba dělat rychlá ...
Pokud byste dostal úkol postavit volební kampaň čtyřkoalice pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 na jednom jediném tématu, které téma byste zvolil?
Spravedlnost, právo. Právo dostupné všem, právo, které je po ruce a ne které na vás čeká za tři čtyři roky, právo bez výjimek, bez protekcí, to je to, co tato společnost nejvíce potřebuje, na co má plný nárok a co se pokusíme prosadit.
Když chcete toto prosazovat, můžete uvést příklady práva s protekcí?
Podívejte se, každý se musí ptát, zejména my, kteří jsme dnes v opozici a nevidíme do toho tak, jak je možné, že některé případy, které se rýsují jako velké podvody ...
Buďte, prosím, konkrétní.
Ale to jsou všechna ta jména, která jsou dneska na tapetě, vždyť se přeci o tom mluvilo celá léta. Psaly o tom noviny, média o tom psaly, vy jste o tom mluvili. Jakto, že to dřív nešlo a teď to jde, tzn., že tady byl někde ...
To znamená, že už nefunguje ona protekce?
No, v některých případech, a to je pokrok, který já odmítám popírat, i když je to zásluha vlády, kterou bychom teď rádi porazili, tady se skutečně něco změnilo, to je pravda. Začali fungovat státní zástupci, teď je příležitost, aby rychleji fungovaly soudy, já se domnívám, že i policie ztratila určité zábrany nebo opatrnost, která byla nadbytečná, ano, v tomto smyslu se leccos změnilo a já pevně doufám, že to je trend už nezadržitelný. Přesto pořád většina lidí právem pokládá nedosažitelnost práva za základní manko veřejného života v České republice, a ti lidé mají pravdu.
Předvolební kampaň v České republice před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny už dávno propukla, důkazem toho je i bouřlivá diskuse o plakátu Václava Klause umístěném ve Špindlerově Mlýně na jedné jídelně. Sám předseda ODS billboard s propagací značky lyží zlehčuje.
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS/zvukový záznam/: My dáváme za volební kampaně strašné spousty peněz a myšlenka, že jeden malý billboard může rozpoutat takovou mediální vášeň, to je velmi pozoruhodné. My se budeme tímto způsobem řídit i nadále, abychom takto minimalizovali náklady a maximalizovali výnos. Já bych chtěl říct, že to opravdu nebyla reklama na lyže, to byla spíše reklama na onu restauraci, kterou vedou moji známí, a protože jsem měl bolavé koleno a nedostavil jsem se tam, aby si mě vyfotili, jak tam pojídám v restauraci nebo lyžuji na kopci, tak se vyfotila v Praze takováto fotografie, že vy jste z toho udělali takovou bombastickou reklamu na lyže značky Völkl, to já věřím, že týdeníky, které to udělaly, si mohou říci o honorář u firmy Völkl, my bohužel nikoliv.
Předseda ODS Václav Klaus. Je podle vás prostor věnovaný Klausově plakátu ve Špindlerově Mlýně úměrný dané věci, ano, nebo ne?
Já myslím, že je úměrný, protože je třeba opravdu zkoumat, co říká zákon o střetu zájmů, když už se tedy nezkoumá, co říká etický kodex Rady pro reklamu a já myslím, že poslední slovo ještě řečeno nebylo. To, co říká pan předseda Klaus, mě nezajímá, jak je to s jeho lyžováním a s jeho jídelnou, já mám pocit, že z toho, co jsme slyšeli, si to vlastně pochvaluje, i když si slovy jakoby stěžuje a nemůže mě nenapadnou aforismus Oskara Wildea "podstatné je, když se o člověku mluví a je jedno, zda se o něm mluví dobře, nebo špatně, nejhorší je, když se o člověku nemluví vůbec".
Podle vás tedy Klaus sází výhradně na negativní reklamu?
Já nemyslím, že to je jen negativní reklama, já si jen myslím, že to vyžaduje, a i ten komentář, jistou míru, řeknu, jistou míru otrlosti, kterou bych já od politiků raději nečekal.
Když jste hovořil o důsledcích jednání Václava Klause a onoho plakátu v souvislosti se zákonem o střetu zájmů, jaké myslíte, že to pro něj může mít důsledky?
Ne, já to nechci v žádném případě komentovat. Pan Václav Klaus je předseda první komory, já jsem předseda druhé komory, já to prostě nebudu komentovat. Jen nemohu znovu neříci, že jsem z jeho slov cítil uspokojení, že se to tak rozmazalo a že byl naplněn smysl onoho wildeovského aforismu.
Teď, já vím, že znovu odpovíte, že to nechcete komentovat, ale je podle vašeho názoru krok jakéhokoliv politika, kdy se nechá vyfotit na plakát s lyžemi a konkrétní značkou lyží, když navíc ten politik je jedním z nejvyšších ústavních činitelů země, důvodem k rezignaci?
Já vám řeknu, že já bych to prostě nikdy neudělal a doufám, že většina mých kolegů by to nikdy neudělala a ...
A ten, kdo to udělá...
To je definitivně všechno, co k tomu řeknu.
Dobrá. Když hovoříme o předvolební kampani, česká média se drahnou dobu věnují možnosti přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy do jiné lokality, prezident této rozhlasové stanice Thomas Dine prohlásil v rozhovoru pro týdeník Prague Post, že stěhování Svobodné Evropy z centra Prahy se stává politickým tématem a má sloužit v předvolební kampani v České republice. Jste téhož názoru?
Ne, já jsem přesvědčen, že Vláda České republiky a většina poslanců i senátorů je proto, aby tato stanice tady zůstala na území České republiky, aby eventuálně dostala kvalitní náhradu za to místo ve středu Prahy. Já jsem přesvědčen, že musíme dostát svému závazku, ostatně splácíme všichni dluh, který vůči této stanici máme, byla tady po celé generace, které byly odchovány poslechem Svobodné Evropy. Je třeba jednat s americkou stranou. To nemůže být žádné jednostranné rozhodnutí, já mám pocit, že se už leccos zameškalo, že se mohlo jednat, americká strana ...
Podle vás se mělo jednat dříve?
Ano, americká strana tvrdí, že s ní zatím nikdo nejednal a že zatím žádné nabídky nedostala. Vláda tvrdí, že existuje pět možností, já mám pocit, že si to nestačili ...
Komu věříte víc?
Nestačili říct. Komu věřím víc? Já jsem slyšel na vlastní uši místopředsedu Špidlu a předsedu strany, který naprosto kategoricky řekl, že Svobodná Evropa se nebude stěhovat z České republiky, že pro ní najdeme vyhovující místo, já mu nemám důvod nevěřit.
Připomeňme si, co k možnosti stěhování Svobodné Evropy z centra Prahy řekl v tomto pořadu 21. listopadu 2001 český prezident Václav Havel.
Václav HAVEL, prezident ČR /zvukový záznam/: Když už jí sem umístili, tak mi připadá trošku divné, že jí budou stěhovat někam do polí, a pak by tam stěhovali co? I obchodní centrum, které plánují vybudovat na Pankráci, budou tam stěhovat i parlament i vládu, každý bude někde v poli? No, to přeci je divné, musíme umět tu budovu ochránit, ostatně si uvědomme, že na Svobodnou Evropu, pokud mi je známo, byl proveden v celé její historii jeden jediný pokus o útok, a to provedl Čech, pan Minařík.
Prezident Václav Havel. Mluvčí vlády Libor Rouček, stejně jako vy, odmítá, že stěhování Svobodné Evropy by bylo součástí předvolební kampaně v České republice. Rouček přitom připomíná zasedání Bezpečnostní rady státu v polovině prosince, která přestěhování doporučila. Jednání té bezpečnostní rady jste se zúčastnil vy i Václav Klaus, jako předsedové obou komor parlamentu, proč vy osobně jste souhlasil s tím, aby ...
Já jsem s tím nesouhlasil, my jsme tam nehlasující účastníci té porady, my jsme tam ...
Ale na tiskové konferenci ...
Já jsem ale řekl a dal jsem si záležet, aby to bylo jasně řečeno, že to musí být vyjednáno, že to nemůže být jednostranný krok.
A když to Američané chtít nebudou, protože to sebou nese také finační náklady, odhaduje se 30 milionů dolarů, kdo to zaplatí, americká strana investovala mnoho peněz do toho, aby přebudovala vnitřek ...
Budeme všichni investovat mnohé peníze, abychom se ubránili proti terorismu. Já jsem proto, abychom investovali, abychom zaplatili ...
Stěhování.
Stěhování, zouvání bot, kontroly. Nejsem pro to, abychom se vzdávali svých docela těžce vydobytých svobod a práv. Tady jsou dvě možnosti, buď se nám nebude chtít zaplatit nic a pak se vzdáme nějakých svobod a dáme je nějakým bezpečnostním službám, nebo holt budeme platit, to všechno něco stojí. Představa, že se ubráníme terorismu nebo dokonce, že ho potřeme, my ho úplně nikdy nepotřeme, ale jeho ohniska, a že nás to nebude nic stát, je prostě nesmyslná.
Kde byste těch 30 milionů dolarů na stěhování vzal?
To je problém, který nebudu já řešit. Já jen řeknu, pan Thomas Dine, kterého si velmi vážím, prezident Radio Liberty a Radio Free Europe, řekl "před nebezpečím se neutíká." Já si toho vážím, ale to může říct on za sebe a za své kolegy. Já mohu nabízet oběť, ale jen já ji mohu nabízet, nemohu ji nabízet za druhé, nemohu ji nabízet za lidi, kteří bydlí ve středu Prahy. To je zbytečně vyhrocená otázka a není žádný zvláštní důvod, proč by musela být Svobodná Evropa tady ve středu Prahy na té křižovatce uprostřed Čech, může být docela dobře i jinde, ale je třeba o tom jednat, to musí být dohoda, to je to, na čem jsem já trval a při té poslední, po té bezpečnostní radě, kde já jsem, opakuji, nehlasoval, protože jsme tam s Václavem Klausem jako hosté, jsem prostě řekl, že o tom je třeba vyjednávat.
Předčasné volby v roce 1998 byly pro Českou republiku zlomové, opozice si s vládními stranami vyměnila role. Vy jste po volbách, právě v roce 1998, tuto výměnu rolí nazval: "za dobrou věc pro českou demokracii". Využila podle vás ČSSD svojí roli, roli vládní strany, dostatečně?
Já si myslím, že ji docela dobře využila. Už jsem to řekl několikrát, řekl jsem to před televizními kamerami, takže nic nového.
V čem ji prohospodařila?
V čem ji prohospodařila? Skutečně nás značně zadlužila a mě ani tak ten fakt toho zadlužení netrápí, jako ta lehkost a snadnost, s jakou to udělala. To se někdy prostě stane, ale já musím přeci dát najevo, musí být zřejmé, že jsem si vědom, že to je vážná věc, že s tím budou mít starosti ti, co přijdou po nich, že s tím budou mít možná starosti budoucí generace, já to tam nevidím, vidím ...
Myslíte, že nepředpokládají, že s tím budou mít starosti sami oni, rozumějme sociální demokraté, pokud utvoří, ať už koaliční vládu, nebo případně vyhrají sami volby?
Tak oni spoléhají, a to není samozřejmě úplně nesmyslné, spoléhají na ekonomický růst. A musím říci, že jejich předpovědi zatím docela vycházejí, naopak předpovědi těch chmurných proroků nevycházejí, daří se jim sem přitahovat zahraniční kapitál a mně to dělá zvláštní radost, protože to je to, o co se pokoušela, a ne bez úspěchu, moje vláda, která končila v roce 1992, v půlce roku, a není vyloučeno, že skutečně nastane takový růst, že ty dluhy začneme, ale já se obávám, že ani příští rok to prostě ještě nebude možné. To je nastartovaná tendence a je třeba ...
Navíc do této tendence zasáhla globální recese.
Tak. A my se pořád jakoby držíme toho stranou a předpovědi říkají, to si já netroufám hodnotit, říkají, že se nám to může dařit i nadále, ale mě, znovu opakuji, zaráží ta snadnost, ta jistá lehkomyslnost, s jakou se ten dluh dělá.
Vláda premiéra Miloše Zemana prošla celkem 11 personálními změnami, 12. změnou mohla být demise vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, který dal, lidově řečeno, hlavu na špalek za termín dostavby Temelína. Připomeňme si, co slíbili české veřejnosti 13. května 1999 po jednání vlády o dostavbě Temelína premiér Miloš Zeman a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Ty sankce budou velice dramatické a myslím si, že pan ministr Grégr mi potvrdí, že zcela dobrovolně dal hlavu na špalek, učinil to ostatně již před tímto hlasováním několikrát a na vládě to potvrdil znovu, myslím si, že by se k tomu ostatně měl vyjádřit sám.
Miroslav GRÉGR, ministr průmyslu a obchodu/zvukový záznam/: Tak, dámy a pánové, chtěl bych říct, že jsem si plně vědom své odpovědnosti jak vůči Vládě České republiky, i všem občanům této země za budoucí energetickou nezávislost státu. Já k této věci přistupuji zcela pragmaticky, nenaplňuje mě to nějakou, řekl bych, euforií, jsem rád, že zvítězila koncepce, kterou považuji za dobrou a budu se plně snažit, aby byla realizována jak v termínech, tak v daném finačním limitu. No, pravděpodobně asi bych v případě, že nebudu moct tento úkol zajistit, odstoupil.
Slova premiéra Miloše Zemana a pak následně ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra z archívu ze 13. května 1999, kdy vláda rozhodla o dostavbě jaderné elektrárně Temelín. Co si ve světle těchto archivních slov myslíte o formální rezignaci Miroslava Grégra, kterou, jak jinak, premiér Zeman nepřijal?
Já nevím jak vy, pane Moravče, já jsem tomu špalku ani na vteřinu neuvěřil a už vůbec ne tomu, že by se na tom špalku mohla objevit krev.
Víte, já těm slibům politiků, přeci jen naivní člověk jako já se snaží věřit.
Já vím, že pan ministr Grégr je po premiérovi patrně nejsilnější figura ve vládě, vím, že premiér si ho mimořádně váží, že ho při každé příležitosti oceňuje a je to koneckonců na premiérovi, jestli by k té výměně na tomto postu skutečně došlo. Překvapila mě slova pana ministra, říká energetická nezávislost státu, to je, oč běží. Já se obávám, že budeme mimořádně závislí na tom, co s tou nadbytečnou energií z Temelína budeme dělat. Já jsem z těchto důvodů, nikoliv z důvodů bezpečnosti, protože tomu nerozumím, proti Temelínu, takže tady se s panem ministrem Grégrem úplně míjíme.
Podle vás to tedy byla od začátku hříčka, už toho 13. května 1999 jste věděl, že pokud budou nedodrženy termíny při dostavbě Temelína, že hříčka z demisí bude pouze hříčkou?
Podívejte se, já nechci nikomu sahat do svědomí, jestli to tak od začátku myslel, já jsem to prostě slyšel a šlo mi to jedním uchem sem a druhým uchem tam, protože jsem prostě věděl, jaká je síla pana ministra Grégra a věděl jsem o tom, jak si ho premiér považuje. Já jsem to prostě z nějakých důvodů nebral na vědomí, a tím nechci říci, že oba dva tady hráli před všemi divadélko, já jsem to prostě nebral vážně.
Poslední téma jsou prezidentské volby. Sociální demokracie po vnitrostranickém referendu změnila názor na přímou volbu prezidenta, teď ji podporuje. Čtyřkoalice se chce dohodnout ještě do prezidentských voleb v roce 2003, aby se prezident volil přímo. K tomu je nutné změnit ústavu, nemyslíte, že to bude příliš rychlá změna? Byl jste to vy, kdo varoval před rychlými změnami ústavy.
Samozřejmě před rychlými a velmi důsažnými zásahy jsem varoval a také jsme v Senátu prosadili, že neprošla ta změna, která byla dohodnuta stranami smlouvy o stabilitě. Toto ...
Proč má tedy teď narychlo projít ...
Protože to není podstatná změna, protože já si nemyslím, jsem o tom přesvědčen i jako právník, že vůbec není nezbytně nutné, aby se zavedením přímé volby byla také znovu předělána celá ústava v tom smyslu, že by prezidentovi musely narůst pravomoci. Já jsem pevně přesvědčen, že prezidentovy pravomoci jsou dostatečné. Já bych je v některých detailech, třeba pokud jde o ten spolupodpis předsedy vlády při některých aktech milosti, já bych to dokonce mírně redukoval. Prezident u nás může mít velkou autoritu, má jí tradičně a nepotřebuje, aby se mu posilovaly pravomoci v ústavě.
Petr Pithart, předseda Senátu. Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.
Jen Unie svobody nemluví o stěhování
Právo, 10.01.2002, téma dne, strana 3 - Prezident republiky Václav Havel nebude podle svého mluvčího Ladislava Špačka do současného vývoje kolem stěhování Rádia Svobodná Evropa aktuálně vstupovat. Pokud by ale došlo k odchodu Svobodné Evropy z České republiky, byla by to podle Špačka "velká ostuda", poškozující výrazně prestiž Česka v zahraničí.
Místopředseda ODS Ivan Langer na jedné straně považuje vysílání Svobodné Evropy z Česka za prospěšné. "Vedle toho skutečně existují bezpečnostní aspekty. Já bych byl klidnější, kdyby Svobodná Evropa nadále vysílala, ale z jiného místa," řekl včera Právu. Rozhodně by stěhování nepovažoval za kapitulaci před terorismem, "neboť nikdo nepovažuje za kapitulaci před terorismem úvahy o tom, že bývalou budovu Světového obchodního centra sice nahradí další budovy, ale budou podstatně nižší. Jestli by něco mělo být označeno za kapitulaci, tak potom rozhodnutí, že se nepostaví stejně vysoká dvojčata," dodal Langer.
Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová soudí, že pokud by názor prezidenta Svobodné Evropy Thomase Dina budil dojem, že je rádio "vystrnaďováno" z Česka, bylo by to "velmi nešťastné". "Bylo by velkou ostudou pro ČR, kdyby výsledkem těchto spekulací bylo, že RFE z Prahy odejde. Tyto spekulace by měly skončit a vláda by měla dát jasně najevo, že stojí o to, aby odtud Svobodná Evropa dále vysílala, protože jí to prostě dlužíme," řekla Marvanová Právu. Vláda a příslušné orgány by pak měly zajistit bezpečnost objektu Svobodné Evropy i Pražanů. "Jsem přesvědčena, že to jde," uvedla Marvanová a dodala, že ale nedokáže posoudit, zda je k tomu nezbytná přítomnost obrněných transportérů a betonových bariér na veřejných komunikacích. "Pokud je to nutné, tak mi to nevadí," řekla.
Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal nesouhlasí s názorem, že odstěhování Svobodné Evropy na jiné místo by bylo kapitulací před terorismem. "To je formulace, která mně se nelíbí," řekl Právu. "S tímto hodnocením nesouhlasím, ČR byla pro Svobodnou Evropu velmi příjemným a příznivým hostitelem a situace se bohužel změnila, takže je zodpovědné o tomto riziku uvažovat," dodal. Podle něj ani v Mnichově Svobodná Evropa nesídlila v příliš obydlené části, ale spíše v parkové zóně. Komunisté nezpochybňují vysílání Rádia Svobodná Evropa, ale vždy podporovali její přestěhování do bezpečnější lokality. Nesouhlasí ale s tím, aby to platili daňoví poplatníci. "Určitě by se našly bohatší země, které by k hlásání svobody a demokracie mohly více přispět," řekl Právu místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) míní, že "není žádný zvláštní důvod, proč by musela být Svobodná Evropa ve středu Prahy na křižovatce uprostřed Čech". Řekl to včera v rozhovoru pro BBC a dodal: "Já mohu nabízet oběť ale jen za sebe, nemohu ji nabízet za druhé, za lidi, kteří bydlí ve středu Prahy." Pithart podle svých slov trvá na tom, že by se o přestěhování sídla RFE mělo jednat s americkou stranou - "není možné jednostranné rozhodnutí", dodal. K nákladům nastěhování RFE Pithart řekl, že "budeme všichni investovat mnohé peníze, abychom se ubránili proti teroristům". Osobně je pro to, "abychom zaplatili stěhování, zouvání bot, kontroly. Nejsem pro to, abychom se vzdávali svých docela těžce vydobytých svobod a práv." Představa, že se ubráníme a potřeme terorismus a nebude nás to nic stát, je podle Pitharta scestná.
Podle předsedy zahraničního výboru Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) nikdo Svobodnou Evropu ke stěhování nenutí. "Jde o hledání alternativy a případného lepšího umístění, protože současná budova je opravdu nešťastně položena," řekl Právu. Zaorálek podle svých slov konzultoval s vojenským odborníkem na bezpečnost současné umístění rádia. Ten mu prý potvrdil, že budova bývalého Federálního shromáždění je velmi zranitelná.
