František Padělek, velitel Vzdušných sil Armády ČR
Úterý 8. ledna 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
10. prosince 2001 česká vláda rozhodla, že zahájí jednání s britsko-švédským konsorciem BAE Systems/Saab o koupi 24 nadzvukových letounů pro českou armádu, a to za 50 milionů korun. Premiér Miloš Zeman k financování tohoto nákupu po jednání vlády řekl:
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Toto financování, a toto je velmi důležitá část našeho usnesení, je podmíněno přijetím úvěru a přijetí úvěru bude, pokud ho parlament přijme, zajištěno zákonem.
Premiér Miloš Zeman. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík slova premiéra potvrdil a dodal, že Poslanecká sněmovna bude muset rozhodnout nejen o úvěru na nákup stíhaček, ale i o budoucnosti českých vzdušných sil.
Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Předpokládám, že jak zákon o úvěru, tak zpráva o stavu vzdušných sil budou předmětem intenzivní debaty a pevně věřím tomu, že nejen kritici toho, jak to nemáme udělat, nám řeknou, jaké stanovisko tady z těch čtyř alternativ, které do parlamentu předložíme, považují oni sami za nejlepší.
Ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Nejen o budoucnosti českých vzdušných sil bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, i dnes vás všechny co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vrchní velitel Vzdušných sil Armády České republiky František Padělek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
Ve funkci velitele Vzdušných sil Armády České republiky jste 130. den. Pokud byste měl na zhodnocení uplynulých 130 dní ve funkci velitele vzdušných sil použít jedno jediné slovo, jaké slovo byste použil?
Těžko vyjádřit jedním slovem, ale myslím si uspokojení.
Z čeho?
Uspokojení z toho, že za prvé jsem se vrátil k tomu, co mě od samého začátku připoutalo k armádě, tzn. k letectvu. Za druhé, že dělám práci, která mě uspokojuje a baví.
Když jste byl k 1. září jmenován novým velitelem Vzdušných sil Armády České republiky, mohli si čtenáři Mladé fronty DNES přečíst i následující větu, cituji doslova: "49letý František Padělek podle jedněch ztratil rozum, když převzal vládu nad ochromeným letectvem." Zažil jste od nástupu do funkce velitele vzdušných sil okamžik, kdy jste si řekl, že vzít tuto funkci bylo mírně řečeno nerozumné?
Nemohu to hodnotit tak, že bych řekl, že to bylo nerozumné. Samozřejmě je dnes hektická doba a od samého začátku jsem spadl do problémů a každý den přinášel jiné problémy, takže i dneska jsem se trošičku zamyslel nad tím číslem, kdy jste řekl, že už jsem tolik dní ve funkci, ani mě to ke dnešnímu dni nenapadlo, protože doba je hektická, je co řešit a tím pádem nevnímám ani čas, který ubíhá.
Zeptám se jinak, ve kterém okamžiku jste ve funkci velitele Vzdušných sil Armády České republiky prožil zatím největší zklamání, bylo-li takové?
Nehodnotím, že bych prožil zklamání.
Žádná taková situace nebyla v těch posledních 130 dnech?
Opravdu nehodnotím uplynulých 130 dnů, ani jeden okamžik, který bych nazval zklamáním, protože jsem věděl, do čeho jdu, protože z předešlé funkce prvního zástupce náčelníka generálního štábu jsem znal situaci v letectvu, ba naopak na některých věcech jsem se přímo podílel právě z titulu té předcházející funkce, takže jsem pokračoval ve věcech, o kterých jsem věděl, samozřejmě se změnila situace v tom, že dnes nesu přímou odpovědnost.
V září 2001 jste při nástupu do funkce velitele vzdušných sil označil za svoji prioritu, a teď vás cituji doslova, "bezpečnost výcviku pilotů". Také jste doslova řekl: "Musím přitvrdit v požadavcích na kázeň letců a bezpečnost výcviku." Která konkrétní opatření jste přijal, aby se zlepšila bezpečnost výcviku?
Otázka bezpečnosti výcviku je, myslím si, nejdůležitější otázkou všech velitelů na všech úrovních, kteří se zabývají leteckým výcvikem, tzn. i velitel letectva musí brát jako prioritní otázku svého úspěchu to, jestli se mu podaří udržet bezpečnost letů na přijatelné úrovni. Přijatelná úroveň, tím myslím to, že v maximální možné míře se podaří omezit ty případy leteckých nehod, které jsou způsobeny, ať už je to leteckou nekázní nebo určitou nedbalostí lidí. Já jsem hned po nástupu do funkce tuto věc rozebíral se svými podřízenými, ať už to byli moji zástupci, můj štáb, také i s podřízenými velitele leteckých základen a myslím si, že jsme našli jednotnou notu nebo jednotný názor na to, že opravdu úspěch letectva dělá především to, že bude letecký výcvik prováděn bez těch případů, jak jsem zde vzpomenul.
Notu jste našli, ptal jsem se na konkrétní opatření, která za Padělka byla přijata k lepší bezpečnosti výcviku pilotů, jaká opatření to byla?
Vrátili jsme se k některým případům, které, jak se říká, byly rozpracovány z minula a konkrétně jsme vyhodnotili zodpovědnost některých lidí za věci, které se udály v minulých měsících těsně buď před mým nástupem do funkce, nebo těsně po mém nástupu do funkce, u ...
Jaké případy to byly, můžete být konkrétní?
Já když jsem nastupoval do funkce, tak byla ještě v myslích všech letecká nehoda, která se stala u Pelhřimova. Tam jsme zjistili určité souvislosti, které naznačovaly, že se mohlo i v tomto případě možná předejít této události. Zjistili jsme určité nesrovnalosti právě při přípravě toho pilota u minulého letu a nerad bych teď dopodrobna rozebíral některé věci, takže tam jsme konkrétně přijímali některé opatření. Ujednotili jsme si systém prevence leteckých nehod, protože systém prevence je velice důležitý, jestliže se potom budeme bavit o úspěšnosti, co se týká bezpečnosti letu, takže to si myslím, že se nám podařilo a zatím i když za mého působení se staly některé věci a nevyloučíme nikdy na nulu, co se týká bezpečnosti leteckého výcviku, žádné letecké nehody, ale myslím, že se práce pomalu daří a budeme sklízet v příštích měsících úspěchy.
Pokud vás budu citovat ještě jednou, a to z Hospodářských novin ze 3. září 2001, kde jste doslova řekl: "Systém bezpečnosti se musí zlepšit." Dnes k 8. lednu 2002 tedy můžete prohlásit, že systém bezpečnosti už se zlepšil?
Ano, mohu říct, že jsme si vyjasnili systém, jak budeme provádět především prevenci leteckých nehod a já jsem přesvědčen, že jsou nastaveny parametry, jsou nastaveny mantinely k tomu, abychom určitého úspěchu dosáhli.
Pokud se nemýlím, tak co se týče množství nehod a úmrtí pilotů, tak v 90. letech toto číslo bylo téměř 30, pokud počítám i pády vrtulníků, nejen tedy nadzvukových letounů, existuje nějaké průměrné číslo těchto smutných případů a úmrtí, kterého byste chtěli docílit, tzn. minimální rizika při letech?
Těžko zde hovořit v případě leteckých nehod o nějakých číslech, protože každý případ, kdy zahyne pilot, zahyne člověk, je neštěstí a těžko to dávat do nějakých čísel. Myslím si, že by to nebylo správné, ale my se musíme přiblížit samozřejmě parametrům, které jsou i v jiných armádách. My jsme byli ve velice složité situaci, všechny ty události za poslední léta byly v důsledku těch let po rozdělení republiky, po těch letech, kdy byl nedostatek finančních prostředků, ať už na provoz letecké techniky, na údržbu letecké techniky, což mělo za následek samozřejmě velice nízké nálety pilotů, a to je proces, který má určitou setrvačnost. Letecké nehody nebo nízký nálet pilotů se neprojeví okamžitě na leteckých nehodách bezprostředně po tom stavu, to se kumuluje, tento problém se kumuluje a projeví se možná po letech, a to si právě myslím, že by ty předešlé tři čtyři roky, kdy letectvo opravdu prožívalo smutné chvíle ...
V každém případě tedy v roce 2002, pokud budou nějaké nehody, tak jich bude méně než v letech předchozích?
Já v to pevně věřím.
Když už jste hovořil o jedné velké bolesti českého vojenského letectva, právě o počtu nalétaných hodin pilotů, který nedosahoval úrovně pilotů států Severoatlantické aliance, tak právě o tomto problému hovořil i Ladislav Klíma, váš předchůdce, v tomto pořadu. Právě on považoval tento problém za svůj dluh vůči letectvu. Připomeňme si, co Ladislav Klíma řekl v tomto pořadu 15. května 2001.
Ladislav KLÍMA, bývalý velitel Vzdušných sil Armády České republiky /zvukový záznam/: V současnosti ještě nejsme na úrovni států NATO, kteří létají 160 a více hodin. My jsme se dostali k průměru na 120 až 160 hodin, tzn. ještě máme před sebou další úkol - zvýšit tento počet nalétaných hodin pro piloty, kteří jsou začleněni do systémů NATO a zároveň zvýšit počty nalétaných hodin a zvýšit intenzitu výcviku u ostatních pilotů, kteří nejsou v současné době ještě v jednotkách NATO.
Slova někdejšího velitele Vzdušných sil Armády České republiky, generála Ladislava Klímy, pronesená 15. května 2001. Jste jako velitel vzdušných sil spokojen s množstvím nalétaných hodin českých vojenských pilotů?
Předně bych chtěl říct, že mému předchůdci se opravdu podařilo hodně. To, co zde vzpomenul, nálet 120 a 160 hodin, já považuji za obrovský úspěch, který dosáhl ve velice složité situaci týkající se technického stavu vojenské techniky, problémů s provozem vojenské techniky, tento stav, co se týká náletů hodin, setrvává a já to beru, že je to opravdu úspěch, že udržujeme tento stav. Byl to velký pokrok a samozřejmě i mým cílem je zvýšit tento nálet.
Kdy se chcete dostat nad číslo 160 nalétaných hodin?
To chci říct. Tento nálet nezávisí jen na otázkách organizace leteckého výcviku, ale především to závisí také na schopnosti letecké techniky. Tu zastaralou leteckou techniku, kterou ještě doposud provozujeme, s tou to nemůžeme dosáhnout. Z hlediska ...
Podle vás se už tedy nedá se současnou technikou, kterou máte k dispozici, se nedá nalétat víc než těch 160, 160 hodin je maximum?
Ano. Určité světlo vidíme právě se zaváděním letounu L-159, popřípadě i nového nadzvukového letounu, tehdy můžeme hovořit, že začneme rapidně zvyšovat nálet hodin a že se staneme rovnocennými partnery ostatním státům, co se týká náletu hodin.
K jakému číslu chcete dospět?
Přesně srovnatelnému, co je zvyklostí ve státech NATO. Podle charakteru letectva se budeme někdy pohybovat kolem 160 a více než 200 hodin, podle druhu letectva tak, jak je to obvyklé ve státech NATO.
Českému vojenskému letectvu chybí zkušená střední generace pilotů, která by vychovávala následníky. Ta střední generace odešla v 90. letech, protože ztratila motivaci, o tom jste i vy už hovořil, co jste udělal pro to, aby se tato generace pilotů do armády vrátila?
Ona se nám ta generace nevrátí, ona odešla a my dneska máme opravdu letectvo bez té střední generace. My si tu střední generaci musíme vychovat.
Vy už ji nemůžete získat zpátky?
My ji nezískáme zpátky, ti se rozhodli odejít a ti se do armády nevrátí. My dneska vidíme úkol pro nás, pro velitele vzdušných sil, pro velitele i nižších stupňů, tzn. základen, vychovat tuto střední generaci. Tato střední generace se nedá získat tím, že budou sedět na učebnách, že budou studovat, tato generace musí prožít to letectvo.
Kdy budete mít tu střední generaci, za jak dlouho se dá vychovat?
Tak my hovoříme střední generace, to jsou piloti, kteří se pohybují ve věku kolem 35 let a tito piloti dnes ve věku 25, už se blíží i 30, máme piloty i 30leté, ale to jsou z té střední generace věkem, ale ne zkušenostmi. Ty zkušenosti se právě nabudou tehdy, až budeme mít dostatečný nálet hodin, budeme se zúčastňovat všech akcí, ať už jsou to různá cvičení v rámci NATO, zkrátka ty letecké zkušenosti se musí získat praktickou činností.
Česká republika je tři roky členem Severoatlantické aliance, vy jste už po jmenování do funkce prohlásil, že letecké základny v Čáslavi a Náměšti nad Oslavou chcete změnit v plnohodnotná alianční letiště. 30. října jste pak při návštěvě letiště v Čáslavi prohlásil, že do jeho modernizace chcete v roce 2002 investovat půl miliardy korun, platí tento slib?
Tento slib platí a vše se připravuje na to, aby mohl být realizován. Jsme ve fázi určité projektové přípravy nebo budování určitého generelu těchto letišť.
Ty peníze máte, onu půl miliardu?
Ty peníze já samozřejmě ... Ty jsou rozvrženy na nějaké období, to nebude otázka jednorázové akce, ale co se týká tohoto roku, ty peníze, které ministr obrany přislíbil, že budou, tak já pevně věřím, že budou plánovány. Nebudou to jen peníze, se kterými budu hospodařit já, ale budou to samozřejmě peníze, se kterými bude hospodařit především resort obrany a já pevně věřím, že tyto peníze budou investovány do těchto projektů.
Následuje celkem logická otázka, kdy by se mohlo letiště v Čáslavi stát plnohodnotnou základnou vzdušných sil států Severoatlantické aliance?
Jsou zde určitá kritéria pohledu na to, co to je plnohodnotná základna. Samozřejmě my považujeme plnohodnotnou základnu ve srovnání s NATO nejen tím, že bude schopná plnit ty úkoly vojenské, ty úkoly bojové, že bude schopna zabezpečit činnost letectva, ale především také poskytne určité sociální zázemí i příslušníkům, kteří na této základně slouží a jejich rodinným příslušníkům, tzn. my počítáme, že za prvé základna bude vybudována jako určité zázemí pro plnění bojových úkolů, za druhé, že to bude určité sociální zázemí pro piloty a jejich rodinu, ať už je to vybudování bytů v blízkosti základen, ať už jsou to možnosti kulturního, sportovního vyžití atd. Já počítám, že samozřejmě toto je proces, který můžeme počítat na roky, já věřím, že během tří let by se mohlo dosáhnout toho cíleného cíle.
To znamená rok 2005 a Náměšť nad Oslavou? Teď jsme hovořili o Čáslavi.
Já si myslím, že to bude zhruba v tom samém časovém období 2005, 2006. Vše souvisí zároveň i s reformou ozbrojených sil, kterou připravuje vládní zmocněnec se svým týmem a úzce spolupracujeme a výstavba těchto dvou základen bude jednou součástí z celého toho komplexu úkolů, které se budou týkat reformy ozbrojených sil.
Někdejší velitel Vzdušných sil Armády České republiky generál Ladislav Klíma řekl v rozhovoru pro BBC 15. května 2001, že si nedovede představit české vzdušné síly bez stíhaček.
Ladislav KLÍMA, bývalý velitel Vzdušných sil Armády České republiky /zvukový záznam/: Nesouhlasím s tím, aby Armáda České republiky a Vzdušné síly České republiky zůstaly bez nadzvukového letounu, protože jsem přesvědčen o tom, že obrana našeho státu je nutná a je nutná zabezpečit nadzvukovými letouny a zároveň je to náš příspěvek k zabezpečení ochrany vzdušného prostoru NATO. Bez nadzvukových letounů toto plnohodnotně nemůžeme splnit.
15. květen 2001 a slova někdejšího velitele vzdušných sil, generála Ladislava Klímy. Sedm měsíců po pronesení těchto slov rozhodla vláda premiéra Miloše Zemana o nákupu nadzvukových letounů. Psal se 10. prosinec 2001 a vláda se usnesla na následujícím:
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Vláda České republiky za prvé vzala na vědomí komplexní návrh dalšího postupu ve věci vyzbrojení Armády České republiky víceúčelovými taktickými nadzvukovými letouny. Za druhé vyhlásila vítěze výběrového řízení na dodavatele nových víceúčelových taktických nadzvukových letounů, konsorcium Saab British Aerospace Systems International. Za třetí souhlasila s podmínkami pro jednání o nákupu nadzvukových letadel, včetně financování programu pořízení a provozování 24, opakuji 24, nadzvukových letadel JAS Gripen, s tím, že toto financování, a toto je velmi důležitá část našeho usnesení, je podmíněno přijetím úvěru a přijetí úvěru bude, pokud ho parlament přijme, zajištěno zákonem.
Usnesení vlády z 10. prosince 2001 o nákupu nadzvukových letounů pro českou armádu. Opoziční strany v Poslanecké sněmovně, například ODS a KSČM, už daly najevo, že úvěr na nákup nadzvukových letounů nepodpoří. Například předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost a stínový ministr obrany ODS Petr Nečas míní, že nákup stíhaček musí počkat, nejdřív je totiž třeba armádu zprofesionalizovat. Nečas by odložil nákup nadzvukových letounů o tři roky. Pane generále, co se stane, pokud česká vláda nekoupí stíhačky letos, ale až za tři nebo za pět let?
Především ztratíme schopnost sami si bránit vzdušný prostor.
Nedá se ta schopnost zpátky nabýt po třech až pěti letech, že nám někdo na ty tři roky vypomůže?
Ztratíme schopnosti nejen, že zde nebudeme mít piloty, kteří mají zkušenosti ovládat nadzvukové letouny a používat ty nadzvukové letouny, ale ztratíme zkušenosti lidí, kteří jsou v tom celém systému velení protivzdušné obrany státu, protože protivzdušná obrana státu se skládá nejen z letectva, ale především z orgánů velení, z radiotechnických prostředků a z protiletadlového raketového vojska. Jestliže nebudeme mít nadzvukové letouny, tak především ta nosná věc, tzn. lidi, kteří budou velet v tomto systému, ztratí schopnosti a piloti, kteří by potom měli létat, začnou od píky a ta kontinuita se přeruší, a to si myslím, že by byla strašná škoda a ...
Pokud nebudou koupeny nadzvukové letouny, ostatně o této problematice bude ještě 9. ledna jednat česká vláda, předpokládáte nějaký hromadnější odchod pilotů? Myslíte si, že by to byl důvod k odchodu pilotů, pokud by je armáda neměla?
Samozřejmě je tady určitá skupina lidí, kteří v tom vidí určitou motivaci, proč setrvat v Armádě České republiky, proč snášet současné těžkosti života v armádě a v letectvu a určitě se najde skupina lidí, kteří právě proto, že neuvidí nebo nebudou mít tuto motivaci, odejdou z armády.
Jak velká skupina by to byla, byl by to nějaký hromadnější odchod?
Těžko se možná bavit teď o počtu, ale věřím, že by to byl výrazný počet a určitě by vzdušné síly nebo vojenské letectvo tento odchod pocítilo na tom, že jestliže dneska říkáme, že nám chybí střední generace, která by měla vychovávat mladé piloty, tak tato situace by se značně prohloubila.
Byla by ochromena oblast vojenského letectva?
Myslím, že dokážu tvrdit i to, že určitý druh letectva, především právě letectva, které je dneska zařazeno v systému protivzdušné obrany, by bylo znatelně oslabeno a mohu říct dokonce i ochromeno.
Budu opět citovat slova vašeho předchůdce, generála Ladislava Klímy. Tato slova, která budu citovat, pronesl 4. srpna 2000: "Pokud nebude mít armádní letectví do roku 2003 stíhačky, které by nahradily dosluhující ruskou nadzvukovou službu, nebudu moci vykonávat svoji funkci." Přemýšlel jste nad tím, že pokud budou politici oddalovat nákup stíhaček, že byste i vy rezignoval na funkci vrchního velitele Vzdušných sil Armády České republiky?
Zatím já když jsem nabídku na tuto funkci přijímal, tak jsem spíš přemýšlel o tom, co udělám pro to, abych všechny v okolí přesvědčil o nutnosti, takže já jsem dnes spíš zaměřený na to, s kýmkoliv budu mluvit, kohokoliv budu moci přesvědčit, tak přesvědčovat o nutnosti mít tyto nadzvukové letouny, takže spíš ...
A když nepřesvědčíte?
Samozřejmě, to bude složitá situace a budu se muset rozhodovat podle toho, jaká situace nastane, ale já jsem pořád optimista a věřím, že české vojenské letectvo nadzvukové letouny bude mít.
Ale zůstal byste ve funkci vrchního velitele Vzdušných sil Armády České republiky, pokud by Česká republika nadzvukové letectvo neměla?
Samozřejmě, že bych se zabýval i touto otázkou, ale dneska opravdu nejsem schopen říci, jak bych se rozhodl, protože opravdu, jak říkám, jsem více zaměřen nebo zaměstnáván tou myšlenkou, jak právě toto prosadit.
Ale vy budete brát jako svoji osobní prohru, pokud v roce 2002 nebudou koupena nadzvuková letadla?
Samozřejmě to budu považovat za mou osobní prohru, že se mi nepodařilo přesvědčit ty, kteří budou rozhodovat nebo rozhodovali o možnosti nákupu nadzvukových letounů a bude to pro mě určitě prohra.
A pokud jako vrchní velitel vzdušných sil nepřesvědčíte ty, kteří budou odpovědní za ono rozhodování, tak nabídnete svoji funkci k dispozici?
Možná, že i k tomu dojde.
Kdy v českém armádním letectvu doslouží poslední ruská stíhačka?
Poslední ruská stíhačka doslouží v roce 2005, ale to už budou opravdu asi dva nebo tři kusy, což už nemá význam provozovat. Ale my hovoříme, že v roce 2004 přestaneme provozovat z hlediska technického života těchto letounů jejich provoz, tím pádem od roku 2004 nebudeme mít nadzvukové letadlo, jestli do té doby nerozhodne tato republika o nákupu nových.
Pochopil jsem správně, že rok 2002 je tím posledním, kdy se dá rozhodnout o nákupu nadzvukových letounů, aby nebyla pauza mezi tím, kdy doslouží ruské stíhačky a kdy už naběhnou nové nadzvukové letouny?
Pochopil jste správně, rok 2002 je mezníkem, kdy opravdu musím být jasno, co se v oblasti nadzvukové techniky bude dít. Jestli armáda České republiky bude mít nadzvukové letectvo, nebo nebude mít nadzvukové letectvo. Já jsem totiž osobně přesvědčen, že jestliže se to nepodaří zrealizovat dnes a přijmeme jakýkoliv kompromis, že nějakou dobu budeme bez nadzvukové techniky, tak už nikdy nebude vůle k tomu, aby se ta technika koupila.
Pokud se tedy nekoupí v roce 2002, tak už nadzvukové letectvo podle vás v budoucnu v České republice vůbec nebude?
Jsem v tomto směru pesimista, já tvrdím, že se tak nestane.
Připomeňme si, co k možnosti odležení či případného zrušení nákupu nadzvukových letounů řekl v tomto pořadu ministr obrany Jaroslav Tvrdík 14. prosince 2001.
Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: V případě, že si tento stát zvolí jiné priority své budoucnosti, to není jednoduchá otázka, v případě, že řekneme, že máme jiné priority zejména ve vazbě na potřebné finanční zdroje, tak toto rozhodnutí jako ministr obrany budu akceptovat. Umím si představit, že i Severoatlantická aliance nám pomůže zajistit prostor stejně odpovědným způsobem, jako kdyby to dělala Armáda České republiky. I tato alternativa nebude zadarmo, tato alternativa má dvě možnosti, buď požádat některý jiný členský stát Aliance o dislokaci jejich nadzvukového letectva na území České republiky, potom budeme platit stejné náklady, respektive vyšší náklady, než kdybychom to zabezpečovali cestou armády.
14. prosinec 2001 a slova Jaroslava Tvrdíka. Možná laická otázka, ale otázka, která je podstatná, může být vzdušný prostor střežen pouze podzvukovými letouny?
Samozřejmě může, ale bez efektu. Nesplní ten úkol, který je pro protivzdušnou obranu postaven. Podzvukový letoun je proto podzvukový, že má určité parametry, tzn. může dosahovat určitých rychlostí a tím pádem určité výšky.
To znamená, že mít 72 L-159 a nemít nadzvukové letouny je vlastně totéž jako nemít vůbec vojenské letectvo?
L-159 jsou letouny, které jsou prioritně předurčeny k něčemu jinému než k ochraně vzdušného prostoru. Jsou to letouny, které jsou především na podporu pozemních sil, na údery na pozemní cíle, proto nelze jednoznačně říct nebo nelze říct, že letouny L-159 nahradíme jakékoliv stíhací letouny, které tady máme nebo které by tady měly být, tzn. L-159 není stíhací letoun a nemůže splnit úkoly protivzdušné obrany tak, jak je úkol pro tento systém zabezpečení vzdušného prostoru postaven.
Když jste se 4. září setkal se prezidentem Václavem Havlem, tak jste k možnosti nenakoupení stíhaček doslova řekl: "Vojáci vždy musejí připravovat varianty na všechny předpokládané situace, samozřejmě i toto je předpokládaná situace. Zvažovali jsme i tuto variantu, ale jako nastupující velitel vzdušných sil jsem přesvědčen, že to bude jen varianta do šuplíku." Nicméně máte tu variantu vypracovánou?
Samozřejmě ta varianta vypracována byla a byla i součástí materiálu, který ministr předkládal vládě při rozhodování o dalším pokračování, co se týká nákupu nadzvukových letounů, je to například i ta varianta s L-159 nebo je to varianta, že by náš prostor bránil někdo jiný, některý jiný stát, ale je to otázka, za prvé, prestiže vlastního letectva, prestiže České republiky a především přínosů České republiky do obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Nejen se nechat někým bránit, ale také přispět, takže jsou tyto varianty připravené, ale jak říkám, nejsou to varianty, které by podle mého názoru byly odpovídající našemu snažení být plnohodnotným členem Severoatlantické aliance.
Teď otázky, které přišly z Internetu, tedy od našich posluchačů. Libor Daněk se ptá v souvislosti se stíhačkami, a teď cituji doslova: "Připadá vám logické, že česká armáda nakoupí 72 podzvukových letounů a po pár letech znenadání tvrdí, že jich polovinu nepotřebuje, protože to je nad její finační možnosti a opět nedlouho poté hodlá nakoupit další, tentokrát nadzvuková letadla, za ohromující částku a v současnosti tvrdí, že je potřebuje. Jaká je naše záruka, že se současná situace s neuváženým nákupem stíhaček nebude opakovat?"
Otázka nákupu L-159, především jeho počtu, vznikla v době, kdy jsme nebyli členem Aliance, kdy jsme nemohli uvažovat o kolektivní ochraně. Tento počet vznikl především z konzultací i zahraničních armád, kdy jsme zvažovali, že Česká republika se bude bránit sama. Tak proto se došlo k tomuto číslu 72 letounů a dnes vzhledem k tomu, že ...
Kdy se kupovaly, promiňte, že skáču do řeči, ty se přeci kupovaly v 97 roce, L-159, ne?
Kontrakt byl podepsán v 97. roce, ale ...
To se nevědělo, že Česká republika bude členem NATO?
Tak nevědělo, snahy určitě byly, samozřejmě, to je spíš otázka na politiky, snahy určitě byly, ale v té době i různé propočty, které byly konzultovány i partnery ze zahraničních armád, docházely k těmto číslům, proto číslo 72.
Další otázka Karla Kvasničky z Prahy. "Jak skončilo vyšetřování nákupu vadných výškoměrů pro Armádu České republiky?"
Pan ministr obrany se, myslím k tomu, vyjadřoval. Co se týče samotné otázky obchodního případu, to nejsem schopen posoudit, protože toto určitě řeší orgány činné v trestním řízení.
Jste o tom vyšetřování informován?
Já nejsem informován o tomto vyšetřování, já jsem jen informován o těch technických aspektech těchto výškoměrů a řekl jsem to již několikrát, že se nepotvrdilo to, co se zpočátku objevilo v našich médiích, že výškoměry jsou zabudovány v rozporu s technickými požadavky apod.
Výškoměry jsou v současnosti v pořádku?
Výškoměry jsou v současnosti v pořádku v tom smyslu, že byly v souladu s technickými požadavky armády nakoupeny a zabudovány.
František Padělek, vrchní velitel Vzdušných sil Armády České republiky. Já děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou.
Tvrdík předloží zákon o úvěru na gripeny přes neshody s Rusnokem
PRAHA 8. ledna (ČTK) - Složitá jednání v současnosti vedou ministerstva obrany a financí. Shodnout se nemohou na konečné podobě financování projektu nákupu 24 nadzvukových stíhaček Jas- 39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík je přesto rozhodnut ve středu vládě předložit návrh zákona o financování nákupu letadel.
"Je pravda, že máme určité pochybnosti (o dohodě s ministerstvem financí). Jednání našich expertů skončila před chvilkou. Zítra (ve středu) se rozhodneme, zda budou pokračovat na meziministerské úrovni, nebo přímo na vládě," řekl dnes v podvečer ČTK první náměstek ministra obrany a vládní zmocněnec pro nákup stíhaček Štefan Füle. Připustil, že ministerstva se liší v pohledu na některé důležité otázky financování nákupu, zřejmě tedy i o výši úvěru, který by byl potřeba.
Vláda se rozhodla zahájit jednání s konsorciem o nákupu loni 10. prosince. Cena celého projektu je odhadována na více než 100 miliard korun, 50 miliard stojí samotné stroje. Vláda si hodlá na financování vzít úvěr, podle dosavadních informací ve výši kolem 70 miliard i s úroky. Zákon o úvěru na letadla musí schválit parlament. Pravicová opozice je ale proti.
Náměstek Füle dnes právě s ohledem na neukončená jednání nechtěl konečnou uvažovanou částku blíže specifikovat. Jaroslav Třoska z tiskového oddělení ministerstva financí pouze připustil, že jednání s resortem obrany jsou vedena už od vládního rozhodnutí. Na ministerstvu financí se jedná o tom, jaké jsou možnosti financování celého projektu. "Konec jednání není stanoven," řekl ČTK. Upozornil, že jednání jsou velmi složitá i kvůli výši uvažovaného kontraktu.
Mluvčí obrany Milan Řepka dnes ČTK řekl, že ministr ve středu nepředloží kabinetu k posouzení původně uvažovanou zprávu o variantách obrany českého vzdušného prostoru. Předložit ji hodlá do konce ledna. Pokud by nebyl kontrakt na stíhačky letos podepsán, odejde podle velitele letectva Františka Padělka z armády takové množství pilotů, že vedení armády bude mít značné potíže. Padělek to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Dodal, že rozhodnutí stíhačky nekoupit by považoval i za svou osobní prohru.
