Zdeněk TŮMA /zvukový záznam/: Kurz je jednou z veličin, v tomto případě kurz vedl k výraznému zpřesnění měnových podmínek, natolik výraznému, že se domníváme, že to opravňuje k výraznějšímu zákroku měnové politiky.

Silná koruna dělala a dělá potíže zejména českým exportérům, a tak především exportéři volali po zásahu centrální banky. Guvernér Zdeněk Tůma však odmítá, že by ke snížení úrokových sazeb došlo kvůli exportérům.

Zdeněk TŮMA /zvukový záznam/: Měnová politika, si myslím, že je na tom úplný konsensus všech členů bankovní rady, nemůže být tvořena pro některý specifický sektor ekonomiky a rozhodně popírám, že bychom se nějak rozhodovali pod tlakem exportérů, stejně jako v minulosti, když se diskutovalo, zda jsme pod politickým tlakem, tak jsme se vždy rozhodovali na základě vlastní analýzy.

Čtvrteční slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Nejen o kurzu koruny a stavu české ekonomiky bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když Česká národní banka před pěti dny nečekaně snížila všechny tři úrokové sazby o půl procenta, česká koruna oslabila až na 30,45 za euro. Koncem týdne však koruna opět o pár haléřů posílila. Dá se současná úroveň kurzu koruny interpretovat tak, že "bublina", jak zpevnění české měny nazval před časem guvernér centrální banky Zdeněk Tůma, ještě nesplaskla?

Určitě ta koruna je mnohem silnější, než si kdokoliv z nás představoval a je také pravda, že to tempo toho posílení vytváří nebezpečí pro ekonomický vývoj. Takto silný kurz tlačí ekonomiku k nižšímu ekonomickému růstu, tlačí ceny dolů, tzn., inflace by měla klesnout, zároveň nám hrozí to, že poroste nezaměstnanost, proto centrální banka přistoupila k zvolnění měnové politiky, aby tyto negativní vlivy té vzniklé situace alespoň trochu omezila.

Otázka však zněla, zda po jednom rozhodnutí centrální banky, respektive její bankovní rady, tedy po čtvrtečním rozhodnutí, kterým byly sníženy úrokové sazby o půl procenta, může "bublina" splasknout?

To určitě k sobě přímo neváže, my jsme neměli žádné očekávání, že takovýmto krokem se fundamentálně změní ten vývoj směnného kurzu. My se opravdu snažíme do té ekonomiky dostat takové podmínky, aby byl umožněn její dobrý vývoj, příznivý vývoj, to je cíl.

To znamená, že na základě těchto podmínek bude možné, aby "bublina" splaskla?

Tady při pohledu na kurz se nám míchá velmi krátkodobý pohled a trošku delší pohled. Ten krátkodobý pohled říká, že tak rychlé posílení, ke kterému od prosince došlo, je něco, co česká ekonomika nezažila a něco, co může vytvořit určitě náklady, o kterých jsem už mluvil. Dlouhodobě je ta situace trošku jiná, při té cestě do Evropské unie je názorem nejen centrální banky, ale i mnoha ekonomů, že můžeme očekávat spíš určité postupné zpevňování té naší měny, ale samozřejmě ten vývoj, ke kterému došlo, je velmi rychlý, je nebezpečný, a proto to názvosloví bublina. Ale v dlouhodobém horizontu ta situace je o něco složitější.

Když zůstanu u nebezpečné situace, jak jste ji popsal. Existuje nějaký mezní bod, který by v oné nebezpečné situaci mohl způsobit pád či krizi celé ekonomiky?

Ne, to určitě ne. Ten kurz působí různě na různé ekonomické subjekty a je pravděpodobné, že celá řada typu podnikání začala být nevýnosná v České republice už při mnohem slabším kurzu. My opravdu v některých oblastech, může to být třeba textilní průmysl nebo průmysl, který je založený na velmi vysokém podílu mzdových nákladů, opravdu v těchto průmyslech při nejlepší vůli nejsme schopní konkurovat zemím, jako je třeba Ukrajina, Bulharsko a Rumunsko. Ale čím dále jdeme s tím kurzem, čím víc posiluje, tak tím víc přibývá těch podniků, které mají problémy s konkurenční schopností a znovu opakuji, jsou to ty, které mají vysoký podíl mzdových nákladů a jsou tedy založené na nižších mzdách v české ekonomice.

Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma po čtvrtečním rozhodnutí bankovní rady o snížení úrokových sazeb na adresu silné koruny ještě uvedl:

Zdeněk TŮMA /zvukový záznam/: Takhle, bublina není vysloveně termín, takže není přesně definováno, co to znamená, asi jste si všimli, že byly analýzy toho typu, že to označení jako bublina není adekvátní, protože koneckonců kurz bude posilovat a dostane se někdy na nějakou úroveň, která bude silnější a teď byly různé odhady, kam by to až mělo dojít. Nicméně to, že kurz by někdy měl vlivem růstu produktivity v horizontu několika let se dostat na nějakou úroveň, neznamená, že by se na tu úroveň měl dostat během několika měsíců, takže jestliže dojde k posílení kurzu během krátké doby, a to posílení je natolik výrazné, jako to bylo v našem případě, tak z našeho hlediska není pochyb, že se to v tomto časovém horizontu odtrhlo od vývoje fundamentálních proměnných.

Čtvrteční slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Kdy podle vás jako viceguvernéra bude možné vyhodnotit, zda se snížení úrokových sazeb o půlprocentního bodu - jako jeden z mnoha nástrojů v boji proti silné koruně - neminulo účinkem?

Bude to tehdy, když se v následujícím čtvrtletí ukáže, že ekonomika se bude příznivě vyvíjet, tzn., že nedojde k velkému zpomalení ekonomického růstu, nezačne nám masivně růst nezaměstnanost atd. a nedojde k velmi rychlému poklesu cen.

Laikovi byste tedy řekl, že zhruba čtvrt roku bude zapotřebí nechat úrokové sazby na stávající úrovni, aby bylo možné vyhodnotit jejich dopad?

Spíš bych řekl, že ten efekt by měl být vidět později, někde mezi půl, třičtvrtě rokem až rokem, ale my se snažíme dělat tu měnovou politiku tak, aby ta ekonomika byla stále v tom dobrém stavu, aby se vyvíjela příznivě, čili to je takový kontinuální proces, který stále probíhá.

A pokud bych po vás chtěl aktuální hodnocení kurzu koruny, který byl ovlivněn čtvrtečním rozhodnutím centrální banky, jaké hodnocení byste měl?

Určitě se na to dívat pohledem jednotlivých haléřů v jednotlivých dnech není to, co centrální banka dělá. Můžu to hodnotit asi tak, že došlo k zastavení toho postupného posilování, a teď ten kurz je stabilní a hledá si nějakou budoucí cestu a uvidíme, jak to účastníci finančního trhu ohodnotí.

Vyloučil byste tudíž, že v dohledné době, řekněme týdne či dvou, může dojít k prolomení rekordu?

Myslím si, že teď je ta situace z toho pohledu ekonoma příznivější, tzn., že ten postupný trend posilování byl zastaven, čili spíš bych nečekal, že by se to rychle otočilo, ale záleží to na nových informacích, záleží to na tom, jak si účastníci finančního trhu přeberou tu situaci, je to opravdu těžké říct a my tady nejsme od toho, abychom hádali, jaký bude kurz za týden.

Už jste hovořil o dopadech silné koruny na některá odvětví české ekonomiky, respektive na průmysl. Proti silné koruně drahnou dobu protestují především čeští exportéři, ti sepsali před časem tzv. Trutnovskou výzvu. Na začátku výzvy stály textilky z Trutnovska. Pod výzvu se však nakonec podepsalo na 230 českých exportérů, včetně největšího z nich, Škody Auto Mladá Boleslav. Ministr financí Jiří Rusnok označil 23. dubna tzv. Trutnovskou výzvu v tomto pořadu za jistý druh lobbingu českých exportérů.

Jiří RUSNOK /zvukový záznam/: Podstata těch argumentů je hodně ovlivněna určitým skupinovým zájmem, který samozřejmě exportéři reprezentují. Trutnovská výzva je samozřejmě voláním a určitou výzvou k problému, upozorněním na problém, nicméně je do značné míry i lobbingem.

Slova českého ministra financí Jiřího Rusnoka. Guvernér České národní banky po čtvrtečním snížení úrokových sazeb odmítl, že by centrální banka rozhodovala pod tlakem tzv. Trutnovské výzvy a českých exportérů.

Zdeněk TŮMA /zvukový záznam/: Měnová politika, si myslím, že je na tom úplný konsensus všech členů bankovní rady, nemůže být tvořena pro některý specifický sektor ekonomiky a rozhodně popírám, že bychom se nějak rozhodovali pod tlakem exportérů, stejně jako v minulosti, když se diskutovalo, zda jsme pod politickým tlakem, tak jsme se vždy rozhodovali na základě vlastní analýzy.

Pravil před pěti dny guvernér centrální banky Zdeněk Tůma. Podle internetových stránek České národní banky se centrální banka spolu s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a Svazem podnikatelů dohodly, že uspořádají začátkem května diskusní bankovní radu s podnikateli. Co by podle viceguvernéra Luďka Niedermayera mělo být výsledkem takového setkání?

Já si myslím, že přínosem té Trutnovské výzvy je to, že se otevře určitá diskuse nad tím, kam ekonomika směřuje a co mohou podnikatelé od ekonomického vývoje čekat. Já myslím, že tady tato diskuse tady velmi chyběla a je až s podivem, že se to musí přes nějaké takovéto výzvy.

Kdo byl podle vás na vině, že diskuse chyběla?

No, já myslím, že celkově naše republika v posledních letech trochu ztratila nějaký střednědobý výhled, kam vlastně spěje. Všichni jsme vzali za své, že směřujeme do Evropské unie, ale to jaksi nestačí, musíme dělat celou řadu domácích úkolů a ...

Je to podle vás, že vám skáču do řeči, problém především českých politiků?

Já si myslím, že je to problém české politiky.

Že schází dlouhodobější výhled vývoje a budoucnosti české ekonomiky?

Řekl bych, že ano, všechno je to o velmi krátkém pohledu, o prosazení konkrétních zákonů, konkrétních projektů, ale říci té veřejnosti, co nás čeká, tady chybí, a proto možná ti podnikatelé vycházeli z poněkud jiné představy o ekonomickém vývoji, než se teď stalo a zároveň já musím říct, že těch překvapených je mnohem více. Nějaké desetiprocentní posílení kurzu během pár měsíců je opravdu velmi neobvyklá epizoda. Pokud ti podnikatelé vycházeli třeba z toho, že kurz bude stabilní, třeba z toho, že zaměstnanci mohli dostat vyšší mzdy, tak si vyjednali 8% růst mezd, zároveň jim klesají inkasa, protože koruna je silnější a mohou se dostat do velmi tíživé situace a pochopitelně mohou argumentovat, že během měsíce, dvou se jim nepodaří zvýšit produktivity tak, aby ten jejich podnik by se vyvíjel tak, jak by si oni přáli.

Pokud se vrátíme k plánovanému setkání bankovní rady s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a Svazem podnikatelů, vy už máte přesné datum, víte, kdy bude?

Ano, mám pocit, že je to 7. května, ale nejsem si úplně jistý, jestli je to správné datum. V každém případě už se připravuje prezentace České národní banky a myslím si, že velmi důležitá bude diskuse s podnikateli, abychom se vzájemně poslouchali a doufám, že se opravdu budeme poslouchat a nebudou to dva monology, které se budou střídat.

Nemáte ovšem obavy, že Česká národní banka může být obviněna z toho, že svá další rozhodnutí bude činit právě pod tlakem diskusí s podnikateli a s českými exportéry?

Mě tady toto překvapuje, já se tak v žádném případě necítím a myslím si, že je naší povinností jasně komunikovat, co a proč děláme, jak dochází k těm rozhodnutím, aby tyto pochyby tady nebyly.

A není to tak, že Česká národní banka tímto setkáním supluje něco, o čem jste hovořil, totiž že dlouhodobější výhled by měli podnikatelé řešit s politickou elitou a nikoliv s centrální bankou?

Jistě, určitá část těch diskusí by se měla odehrát někde jinde, ale zároveň si myslím, že centrální banka by měla komunikovat s různými, řekněme, zájmovými skupinami, profesními skupinami, stejně tak jako diskutujeme třeba s rozpočtovým výborem, s vedením odborových svazů, tak nevidím nejmenší důvod, proč bychom neměli také diskutovat se zástupci průmyslu a já si vzpomínám, že v té dramatické době po naší kursové krizi k něčemu takového velmi úspěšně došlo a možná, že by stálo za to, aby tyto diskuse probíhaly častěji.

Krom toho, že budete diskutovat, čekáte vy osobně nějaký konkrétní výsledek, nebo je možné nějaký konkrétní výsledek očekávat?

Já myslím, že by bylo dobré, aby veřejnost a součást veřejnosti věděla, jaké možnosti centrální banky, zároveň, aby trošku věděli, kam se ta ekonomika jako celek, nejen ten jejich podnik, posouvá a zároveň si myslím, že pro nás každé ty údaje z mikrosféry jsou velmi zajímavé, protože nám umožňují lépe rozhodovat.

A pokud byste tedy měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda centrální banka rozptýlí do jisté míry mýty, které mohou být v Trutnovské výzvě obsaženy, protože tolik nástrojů na ovlivnění kurzu koruny nemáte?

Určitě. Především jak už pan guvernér Zdeněk Tůma řekl, my neděláme politiku pro určitou část společnosti, my jsme zodpovědní za celý ten obrázek a zároveň ty naše nástroje jsou do jisté míry omezené a myslím si, že vysvětlit si tyto informace by bylo užitečné.

Čeští exportéři čtvrteční rozhodnutí bankovní rady o snížení úrokových sazeb přivítali, zároveň však dodali jedno, ale ... "ale mělo by přijít další snížení úrokových sazeb.". Citujme například generálního ředitele plzeňské Škodovky Martina Romana z Hospodářských novin: "Brzy by mělo přijít ještě jedno snížení úrokových sazeb, a to opět o půlprocentního bodu, dostali bychom se tak na úroveň eurozóny." Je přání exportérů reálné?

To nevím, to se velmi těžko říká. Já myslím, že nyní ta ekonomická veřejnost teprve tráví to, jak moc se úrokové sazby přiblížily eurozóně a třeba na začátku tohoto týdne, dneska, ale už také v pátek se naše vládní cenné papíry obchodovaly se stejným úrokem jako cenné papíry v eurozóně, čili to je něco, co před pár měsíci, natož před několika lety bylo něco naprosto nevídaného. Čili hádat do budoucna, co se bude dít a jak to bude vypadat, myslím, že to nám nepřísluší a ...

Počkejte, ale je reálné, že by v dohledné době například měsíce mohlo dojít k dalšímu snížení úrokových sazeb o půlprocentního bodu?

To je otázka, na kterou bych nechtěl odpovídat, protože je to velmi ošidné.

Když Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek oznámila snížení úrokových sazeb o půlprocentního bodu, prohlásil její člen Pavel Racocha, že centrální banka nemá hladinu kurzu, na kterou by chtěla korunu dostat.

Pavel RACOCHA /zvukový záznam/: My nemáme žádnou hladinu kurzu, kterou bychom chtěli cílovat. My pracujeme k našemu cílování inflace a rozhodně se nesnažíme vytvořit si jakýsi alternativní či jakýsi druhý cíl cílováním nějaké hladiny kurzu. Tato reakce měnové politiky je skutečně reakcí na zpřísnění měnových podmínek a na snížení predikce naší, na snížení naší predikce inflace.

Slova člena bankovní rady Pavla Racochy. Centrální banka má však ještě jeden nástroj, a o něm jsme zatím nehovořili, tedy nástroj, jak bojovat proti silné koruně. Jsou jím intervence. Jsou podle vás v současnosti ve hře?

Jsou ve hře vždycky a zejména jsou ve hře tehdy, když se centrální banka domnívá, že s tím kurzem je něco v nepořádku a my jsme řekli, že je něco v nepořádku.

To se domníváte stále, byť jste již od začátku dubna neintervenovali?

No, zase zároveň platí, že příliš časté používání intervencí snižuje jejich účinnost, takže centrální banka obvykle šetří používáním tohoto nástroje, ale řekli jsme, že ten kurz posílil příliš, řekli jsme, že to není racionální a očekáváme, že by se to mělo otočit, což znamená tedy, že považujeme ten kurz za příliš silný.

A pokud byste měl jednoznačně říci, zda i po čtvrtečním rozhodnutí centrální banky, které se týkalo snížení úrokových sazeb o půlprocentního bodu, se zvýšila, či snížila možnost intervence?

Já si myslím, že ta možnost intervence je stále zhruba stejně akutní, jako byla, protože považujeme ten kurz za příliš silný.

Česká národní banka v boji proti silné koruně intervenovala v dubnu dvakrát. Z bilance centrální banky vyplývá, že druhá intervence, k níž došlo 10. dubna, se mohla pohybovat kolem 12 miliard. Vyplývá to z údaje, že aktiva České národní banky v cizích měnách vzrostla ve druhé dubnové dekádě o 12,3 miliardy korun. Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus po dubnových intervencích prohlásil, že tento nástroj považuje za nákladný a neúčinný.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Plně sdílím názor na tragickém omylu České národní banky, potažmo vlády o pokusu hýbat s kurzem české koruny. Já myslím, že všichni víme, že kurz koruny je primárně cena a jestli nás něco naučilo 40 let centrálně plánované a řízení ekonomiky, tak je to, že se s cenami nesmí hýbat, že se vláda, stát nesmí pokoušet ty ceny k obrazu svému manipulovat a obracet a zbytečné ztráty České národní banky v těch nedůsledných pokusech o ovlivnění kurzu jsou evidentním foukáním proti větru a vy všichni víte, že se nic takového nestane.

Začátek dubna a slova předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause. Foukali jste příliš proti větru - řečeno Klausovými slovy? Jinak položená otázka: Netratila podle vás centrální banka těmi dubnovými intervencemi příliš?

Vždycky záleží na tom, jak to nakonec dopadne. Například intervence, o kterých, tuším, pan předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v roce 97 řekl, že to bylo nezodpovědné vyhazování peněz, intervence na obranu české měny byly nejvýhodnější operací, jakou jsme kdy udělali, protože jsme prodávali marky za hodnotu kolem 20 korun, čili záleží na tom, jak to dopadne. Nicméně primárním úkolem těch intervencí není vydělávat, cílem je pomoci té ekonomice tak, aby se dobře vyvíjela a předpokládám, že tady všichni lidé, kteří mají určité ekonomické zázemí, toto chápou.

Podle vás ovšem není problémem, že se na nich může tratit?

Ten problém samozřejmě je stejně tak, jako realizace měnové politiky za jistých okolností může být nákladná věc, ale myslím si, že v našem případě my jsme jasně definovali, proč tu měnovou politiku provádíme, jaké máme cíle a snažíme se být tak transparentní, jak je to možné a myslím si, že odborná veřejnost chápe, kdy a proč se uchylujeme k intervencím a co od nich čekáme.

Začátkem roku se centrální banka spolu s vládou dohodla na tzv. sterilizaci, tedy zmrazení příjmů z privatizace na jednom bankovním účtu. I po uzavření této dohody však koruna posilovala, ministr financí Jiří Rusnok přiznává, že prozatím formální akt vyhlášení dohody své ovoce zatím nepřinesl.

Jiří RUSNOK /zvukový záznam/: Ono ohlášení této dohody nemělo zásadní vliv na zastavení apreciace kurzu koruny, to souhlasím. Investoři tuto dohodu přijali s jakousi nedůvěrou, respektive v její účinky nějakým způsobem ne úplně věřili, nebo u nich převládly jiné momenty, které je přesto všechno vedou k tomu, aby nakupovali koruny, takže to je pravda, to s vámi souhlasím, nicméně ta dohoda platí a ona podle mého názoru přinese své výsledky, o tom jsem pevně přesvědčen.

Týden stará slova ministra financí České republiky Jiřího Rusnoka. Překvapilo i viceguvernéra České národní banky Luďka Niedemayera, že ohlášení dohody o zmrazení peněz z privatizace na zvláštním účtu zatím nevedlo k poklesu kurzu koruny?

Já bych to viděl trošinku jinak, já myslím, že došlo k podstatné změně. Ta epizoda posilování koruny začala opravdu očekáváním velkých privatizačních příjmů, ale já mám pocit, že účastníci finančního trhu akceptují tu dohodu a jaksi nezpochybňují jí. Zároveň ta atmosféra nebo ty důvody pro posílení se změnily, tím důvodem teď je, že se očekává, že česká ekonomika se bude vyvíjet příznivě a na cestě k Evropské unii opravdu bude docházet k posilování směného kurzu, což si finanční trhy vyloží tak, že je třeba, aby koruna posílila právě teď.

Počkejte, ale vliv privatizačních příjmů tady bezesporu je i v současnosti. Česká vláda oznámila, že odkládá privatizaci Českého Telecomu až na období po červnových parlamentních volbách a kurz koruny, i když krátkodobě, protože zatím nemáme dlouhodobější trend, reagoval poklesem.

Já bych zopakoval, že věřím tomu, že je jasné, že pokud dojde k nějakým inkasům z privatizace v cizích měnách, že budou konvertovány centrální bankou a neovlivní devizový trh. Zase ale zároveň ta schopnost vlády úspěšně privatizovat má pak další důsledky, to pouštění peněz do ekonomiky atd. a také to otvírá otázku, jak dál bude financován třeba státní dluh. Nevím přesně, co je motivací trhu pro to oslabení, obecně tyto kroky odkládání privatizace nejsou přijímány příznivě, ale já bych z toho opravdu vykládal, že ta dohoda je věrohodná a nikdo ji opravdu nezpochybňuje.

Bude podle vás nutné, aby se Česká národní banka s budoucí vládou, která v České republice vzejde z parlamentních voleb v červnu 2002, na privatizačním scénáři, jak rozložit privatizaci, aby nedocházelo k tak mohutné privatizaci? Byť předpokládám, že i po červnu 2002 bude platit dohoda uzavřená mezi Milošem Zemanem jako premiérem a Zdeňkem Tůmou jako guvernérem centrální banky.

Já bych na tom hodně opravil. Zaprvé, ta dohoda je usnesení vlády, vláda přijala nějaké usnesení jak postupovat a za druhé, já bych vůbec nemíchal otázku odložení privatizace a omezení škodlivých důsledků privatizace. Já myslím, že kdybychom tady uvažovali tak, že část ekonomiky je zasažená přílivem peněz z privatizace, a proto vláda nebude privatizovat, proto se nebude prodávat majetek, o kterém si myslí, že ho neumí dobře spravovat, že by to bylo velice špatné rozhodnutí. Já bych velmi přivítal, kdyby vláda byla velmi konzervativní v utrácení těch peněz, ale podle mě úvahy o zastavení privatizace jen kvůli tomu, že ty příjmy z privatizace ta vláda bude chtít hned utratit a může vytvořit nějaký problém v ekonomice, to je podle mě úplně zkreslený a špatný pohled.

Když signatáři Trutnovské výzvy jako například šéf Škody Auto Mladá Boleslav Vratislav Kulhánek tvrdí, že problém silné koruny je dán tím, že vláda se v posledním roce rozhodla, že zprivatizuje mnoho věcí, tak to je falešný pohled?

Já si myslím, že to je opravdu falešný pohled. Pokud vláda má za to, že stát není dobrým vlastníkem telekomunikací nebo jiných firem, tak by je měla prodat a zároveň nic nebrání vládě, aby řekla, že ty peníze budou někde 20 let ležet nebo, že je použije na velmi neutrální a užitečné výdaje typu kapitalizace penzijního systému, který má velké problémy.

Ale vy sám jste asi ekonomický realista, víte, jak vláda uvažuje, co se privatizačních výnosů týče, chce za ně nakupovat Gripeny, chce je zkrátka utrácet, a ne je nechat v dlouhodobějším horizontu.

No, možná jsem realista, ale zároveň si myslím, že se věci mají dělat tak správné, aby sloužily té ekonomice v nějakém delším prospěchu, čili to, o čem mluvím, nepovažuji za nereálné a naopak to považuji za rozumné v zájmu naší země.

Tedy příští vláda by především měla rozumně zapřemýšlet, jak s těmi výnosy z privatizace naložit a vrhnout je například do penzijní reformy?

Zmrazit je, vrhnout je do penzijní reformy, nebo konvertovat na koruny, snížit státní dluh, ale přeci to, že nějaké peníze dostanu prodejem nějakého majetku, který mám, neznamená, že je okamžitě utratím.

Vy už jste v úvodu dnešního Interview BBC hovořil o dlouhodobějším výhledu vývoje české ekonomiky. Když se ještě zaměříme na stav české ekonomiky: Česká národní banka ve čtvrtek představila novou inflační prognózu i nový odhad vývoje hrubého domácího produktu. Znovu hovoří guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

Zdeněk TŮMA /zvukový záznam/: My přicházíme s novou prognózou inflace a s novou prognózou HDP, jak inflace, tak i HDP jsou o něco nižší oproti minulé prognóze z ledna 2002. Víte, že došlo k velmi mírnému snížení prognózy inflace, tzn., že v současné době počítáme s tím, že v ročním horizontu bude inflace v intervalu 2 - 3,4 a co se týče HDP, tak v roce 2002, v letošním roce 2,1 - 3,1 a v příštím roce 2,9 - 4,9.

Čtvrteční slova guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy. Můžete laikovi lapidárně vysvětlit, proč jste snížili odhad inflace a proč jste snížili odhad růstu HDP, zda to bylo jen kvůli silné koruně?

Ty změny jsou opravdu hodně malé a setkávají se tam důvody jak pro snížení těch čísel, tak zvýšení, to, že to převážilo na stranu toho snížení, opravdu souvisí se silným kurzem koruny, kdy my dovážíme zboží za nižší ceny, a to by se mělo projevit v obchodech. My zatím tento vliv nevidíme a je stále menší, než jsme ho čekali, ale doufejme, že se jednou projeví.

Nejste příliš při zdi, co se týče toho odhadu?

Odhadu čeho, nízkých cen nebo ekonomického růstu?

Především ekonomického růstu.

My jsme tam opravdu trošku opatrnější a ta opatrnost vychází z toho, že je opravdu možné, že silná koruna bude tlačit na zpomalení ekonomické aktivity, ale já sám bych byl rád, kdyby to vypadalo lépe.

Mohu to brát jako, že si děláte zadní vrátka na další posilování koruny, které může být výrazné?

Ne, to určitě ne, ale vycházíme z našich analýz.

Zrovna v den, kdy centrální banka zveřejnila svůj odhad, tak i Evropská komise zveřejnila zprávu o výhledu ekonomického rozvoje v kandidátských zemích. Četl jste ji?

Viděl jsem ji, ano.

Co jí říkáte?

Já myslím, že ten výhled je poměrně příznivý.

Ale jsou tady nějaká ale, jsou tady tři faktory, které mohou poškodit vývoj české ekonomiky, tím prvním faktorem, ten už je tady mnohokrát probíraný, a to je silná koruna. Další faktor, to jsou strukturální deficity.

Já si myslím, že to je velký problém a tady bych řekl, hrubě podceňujeme, co znamená přibližování do Evropské unie a zrovna dneska, když jsem se díval na porovnání těch kandidátských zemí, tak v této oblasti stojíme opravdu na chvostu těch kandidátských zemí, a protože ten manévr změny veřejných financí je náročný, je také trochu bolavý a je dlouhodobý, tak není dobré, že ten manévr už nezačal a dokonce není, zřejmě není ani dostatečně připraven.

Je to podle vás problém, který by mohl ještě Českou republiku odsunout z té špice kandidátských zemí?

Doufejme, že ne odsunout z možnosti vstoupit do Evropské unie s těmi deseti zeměmi, jinak hovořit tam o nějaké špici, každá ta země má nějaké výhody a nějaké nevýhody.

Je to tak, že centrální banka od příští vlády očekává to, co v současnosti, jak jste v úvodu tohoto pořadu řekl, postrádáte, tedy dlouhodobější výhled vývoje české ekonomiky, razantní změnu ve struktuře veřejných financí apod.?

Já myslím, že je to nezbytné, k tomu prostě musí dojít. Uvědomme si také, že třeba vstupem do Evropské unie na sebe bereme mnohé závazky, jeden z nich je účast na paktu stability a růstu, ve kterém se vláda zavazuje, že schodek nepřevýší 3 % a po dobu ekonomického cyklu budou veřejné finance více či méně v rovnováze.

Vidíte v současné předvolební kampani toto téma a je to vůbec téma pro předvolební kampaň?

Já si myslím, že občané by měli chtít vědět, jak se zachází s penězi, které státu odvádějí.

Jak to chcete vědět vy jako občan Luděk Niedermayer a co pro to děláte?

Čtu a jsem z toho nešťastný.

Z čeho?

Z toho co čtu.

A myslíte si, že se dá politická elita k tomu nějak dotlačit?

Nepochybně politická elita dělá to, co po ní chce veřejnost, takže možná veřejnost by si víc měla uvědomit, jakým způsobem jsou veřejné věci spravovány.

Říká viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Koruna je nepřiměřeně silná, řekl Niedermayer

Mladá fronta DNES, 30. 4. 2002, strana 1 - Kurz koruny je nadále nepřiměřeně silný, řekl včera v rozhovoru pro české vysílání BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Upozornil přitom, že centrální banka by mohla proti silné koruně opět intervenovat. ČNB intervenovala letos proti silné koruně pomocí nákupů eur za koruny již třikrát, vždy však jen s velmi krátkodobým efektem. Minulý čtvrtek banka překvapila trh snížením úrokových sazeb o půl procentního bodu, aby v ekonomice kompenzovala měnové podmínky, zostřené růstem koruny.

Niedermayer: Intervence proti silné koruně pořád možné

PRAHA 29. dubna (ČTK) - Kurs koruny je nadále nepřiměřeně silný, řekl dnes v rozhovoru pro české vysílání BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Upozornil přitom, že centrální banka by mohla proti silné koruně opět intervenovat.

"Myslím, že možnost intervence je nadále zhruba tak pravděpodobná jako předtím, protože považujeme směnný kurs za příliš silný," řekl Niedermeyer podle agentury Reuters.

ČNB intervenovala letos proti silné koruně pomocí nákupů eur za koruny již třikrát, vždy však jen s velmi krátkodobým efektem. Minulý čtvrtek banka překvapila trh snížením úrokových sazeb o půl procentního bodu, aby v ekonomice kompenzovala měnové podmínky, zostřené růstem koruny.

Koruna za poslední rok proti euru posílila o zhruba 15 procent a tento měsíc se dostala až těsně pod 30 eur. Dnes koruna oslabila na 30,55 Kč z pátečních 30,23 Kč.

Czech c.banker says intervention still possible

PRAGUE, April 29 (Reuters) - Czech central bank (CNB) Vice-Governor Ludek Niedermayer said on Monday the crown remained excessively strong at current levels and said the central bank could intervene in the market to knock it lower.

The central bank stunned the market with an unexpected 50 basis point interest rate cut last Thursday to compensate for the crown's recent strength, bringing the benchmark two-week repo rate to a new low of 3.75 percent.

"I think the possibility of intervention is still roughly as imminent as it was (before the rate cut) because we consider the exchange rate as too strong," Niedermayer said in an interview on the BBC's Czech service.

The central bank has intervened three times this year by buying euros and flooding the market with domestic currency to dampen investor demand for the crown and reduce the currency's value.

The bank has been irked by the crown's surge of as much as 15 percent to the euro in a strong bull run over the past year, which it says outpaces productivity gains and can undermine the fast-growing economy of the EU candidate.