Petr Nečas, místopředseda ODS a
předseda výboru pro obranu a bezpečnost
Poslanecké sněmovny Parlamentu
Úterý 30. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


"Severní Korea, Írán a Irák představují stále vážnější nebezpečí," varoval ve svém prvním projevu o stavu unie americký prezident George Bush.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: Severní Korea je režim, který se vyzbrojuje raketami a zbraněmi hromadného ničení. Írán je odhodlán získat tyto zbraně a vyváží terorismus. Irák i nadále projevuje nepřátelství vůči Americe a podporuje terorismus. Irácký režim už více než deset let vyvíjí antrax, bojové plyny a jaderné zbraně.

Řekl George Bush. Česká vláda kvůli válce proti terorismu chystá národní akční program boje proti terorismu. Ministr zahraničí Jan Kavan na veřejném slyšení v Senátu prozradil, že kabinet premiéra Miloše Zemana tento dokument projedná v březnu.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Akční program je možno chápat jako konkrétní aplikaci zásad bezpečností strategie České republiky reagující na konkrétní vývoj a na dohody dosažené v rámci široké antiteroristické koalice.

Ministr zahraničí Kavan v Senátu vysvětlil, čeho konkrétně se národní akční program boje proti terorismu bude týkat.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Přistoupení a zajištění ratifikace klíčových mezinárodních konvencí a dalších smluvních a nesmluvních závazků České republiky v oblasti boje proti terorismu, posílení kontroly vývozu zbraní a položení dvojího užití, zlepšení kontrolních mechanismů v oblasti nakládání s vojenským materiálem, zpřísnění vízových a pasových režimů.

Ministr zahraničí Jan Kavan. Nejen o celosvětovém tažení proti terorismu bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k mikrofonu usedl předseda výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a také místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Americký prezident George Bush poprvé předstoupil před Kongres s tradiční zprávou o stavu unie. Jedním z hlavních témat Bushovy řeči bylo pokračování boje proti terorismu. Při této příležitosti Bush zmínil tři státy, které se podle něj podílejí na vážném nebezpečí.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: Severní Korea je režim, který se vyzbrojuje raketami a zbraněmi hromadného ničení. Írán je odhodlán získat tyto zbraně a vyváží terorismus. Irák i nadále projevuje nepřátelství vůči Americe a podporuje terorismus.

Tolik slova George Bushe. Co z výše citovaných slov amerického prezidenta podle vás vyplývá pro spojence Spojených států v Severoatlantické alianci - tedy i pro Českou republiku?

Znamená to pro nás několik věcí, za prvé, mít velice intenzivní mezinárodní bezpečnostní politiku v diplomatické oblasti, za druhé, velice kvalitním způsobem zlepšovat kvalitu všech složek našeho bezpečnostního systému, počínaje onou signální soustavou, oním výstražným semaforem v podobě zpravodajské služby, přes výkonné složky, jako je armáda a policie, až po integrovaný záchranný systém. A třetí oblast je oblast doposud málo u nás diskutovaná, to je oblast jednak ochrany proti zbraním hromadného ničení a jednak protiraketové obrany, myslím si, že jí v souvislosti se slovy amerického prezidenta ..., není pochyb o tom, že musí být vybudována alianční protiraketová obrana, která bude pokrývat celé teritorium Severoatlantické aliance, tedy včetně České republiky a Česká republika by měla ...

Podle vás by se protiraketová obrana měla rozšířit i nad Evropu?

Já jsem přesvědčen, že ano, je to koneckonců již dávno známý názor ODS podpořit tento program s tím, že se z původně Nacional Missile Defence, z národní protiraketové obrany, stane alianční protiraketová obrana, tzn. že bude pokryto i území evropských spojenců.

Hovořil jste v souvislosti s projevem George Bushe o intenzivní bezpečnostní politice České republiky, má ji v současnosti Česká republika podle vás?

Tak je to velmi diskutabilní, já si myslím, že základem například této velmi úspěšné politiky jsou velice kvalitní vztahy se sousedy. Když se podíváme, co předváděl například náš premiér a naše vláda v uplynulých týdnech ve vztahu ke dvěma našim sousedům, tak to zrovna dobrý základ úspěšné bezpečnostní politiky není, to znamená ...

Podle vás výroky Miloše Zemana poškozují i bezpečnostní politiku?

Já jsem přesvědčen, že v bezpečnostní oblasti ano, protože neexistuje-li elementární důvěra na diplomatické úrovni v běžných politických vztazích, v běžné zahraničně politické agendě, v té bezpečnostní agendě potom může být narušena zvláště.

Podle vás Miloš Zeman svými výroky na adresu Jörga Haidera, potažmo i na adresu sudetských Němců, ohrožuje spolupráci České republiky se spojenci v Severoatlantické alianci, pokud budeme mluvit konkrétně o Německu, protože Rakousko není členem NATO?

Já si myslím, že především výroky, které vzbuzují nedůvěru, podlamují spolupráci v bezpečnostní oblasti a měli bychom být v této oblasti velmi opatrní. Ale znovu opakuji, já jsem přesvědčen, že oblast zahraniční bezpečnostní politiky by neměla být oblastí vzájemné konfrontace demokratických politických strana na české politické scéně, že bychom se měli maximálním způsobem snažit o maximálně možný soulad a můžu říct, že v tomto vláda, pokud bude dělat dobré kroky, bude mít naší jednoznačnou podporu.

Podle vás stávající kroky jsou špatné?

To říkáte velmi ...

Použil jste podmiňovací způsob.

Velmi vyostřeně, já jsem ...

Pokud vláda bude dělat.

Ano, samozřejmě, protože nikdo od nás nemůže očekávat, že budeme podporovat špatné kroky, takže v tomto slova smyslu to znělo podmíněně. Já jsem přesvědčen, že vláda je si vědoma této své odpovědnosti a povede Českou republiku dobrým kurzem.

Vrátíme-li se k projevu amerického prezidenta George Bushe, pojmenoval podle vás George Bush státy, které se dříve nebo později stanou dalšími cíly vojenských operacích Spojených států a dalších členů NATO?

Nemyslím si, že tím bezprostředně označil státy, na které by snad měl být veden další vojenský úder, označil mimochodem státy, které jsou s podporou mezinárodního terorismu spojovány dlouhá léta, označil státy, jako je Severní Korea, které opravdu vyvíjí dlouhodobě program balistických raket, jejich rakety jsou mimochodem velmi nebezpečné, mají dolet několik tisíc kilometrů. Představa, že by se dostaly do rukou některého fundamentalistického režimu na Blízkém nebo Středním východě, nebo potenciálně v severní Africe, tak je představa děsivá i pro evropský kontinent, včetně malé země ve středu Evropy typu České republiky. Takže tady je třeba vyvíjet intenzivní mezinárodní diplomatickou aktivitu, bezpečnostní opatření, ale nemyslím si, že každý z těchto států by byl bezprostředně nějakým dalším potencionálním cílem amerických úderů.

Český parlament schválil 19. prosince 2001 nasazení českých vojáků v rámci operace Trvalá svoboda, protichemická jednotka má být nasazená v Kuvajtu, a to za měsíc, začátkem března. Německé jednotky radiační, chemické a biologické ochrany se přitom už přesunuly do oblasti Arabského poloostrova, znamená to podle vás, že konflikt mezi protiteroristickou aliancí, koalicí a Irákem je nevyhnutelný?

Nemyslím si to, protože za prvé k úderům na Irák je třeba mít vytvořenou širší mezinárodní koalici a mám naopak pocit, že na rozdíl od té afghánské operace by tady vznik podobné širší mezinárodní koalice byl ohrožen, a za druhé, to, že se tyto jednotky přesunují do oblasti Perského zálivu, do oblasti Kuvajtu, je dáno prostě tím, že ozbrojené síly Spojených států amerických mají v této oblasti dostatečnou infrastrukturu z hlediska velitelských systémů, ubytovacích kapacit, systémů velení, řízení, takže je pochopitelné, že ty jednotky tzv. bojové podpory služeb, jako je protichemická jednotka z České republiky nebo z Německa, jsou soustřeďovány právě v této oblasti.

Podle vás je tedy spojení Kuvajt a možný útok na Irák spojením lichým?

Nikoliv jako liché, samozřejmě je to jedna z možností, ale vůbec to automaticky neznamená, že umístění v Kuvajtu znamená operaci proti Iráku.

Vy jste informován o tom, co budou v Kuvajtu čeští vojáci dělat?

Jsem informován.

A můžete vyloučit, že se budou podílet na nějakém zálohování při případném útoku na Irák?

To mě tlačíte do odpovědi, které by mne vedly k překročení hranic zákona 148/98 Sbírky o ochraně utajovaných skutečností a ...

Vyloučit to tedy nemůžete?

Já se k tomu nemůžu vyjadřovat ani tím, ani oním způsobem.

Spojené státy americké společně se svými spojenci už jednou proti Iráku bojovaly, a to na začátku 90. let v rámci operace Pouští bouře, tehdy šlo o osvobození Kuvajtu, který Irák obsadil. V čem podle vás případná operace Spojených států amerických a dalších zemí proti Iráku bude jiná než na začátku 90. let?

Já si myslím, že v prvé řadě opravdu je předčasné spekulovat o operaci proti Iráku, protože znovu opakuji tu tezi, kterou jsem řekl, že pro podobný krok je třeba mít vybudovánu velice širokou mezinárodní koalici, mezinárodní podporu. Je skutečností, že i evropští členové Aliance nejsou nadšeni tímto krokem vůči Iráku, je skutečností, že i uvnitř americké administrativy existují dvě křídla s poměrně rozdílným nebo relativně rozdílným názorem. Jedno křídlo, nazveme ho jestřábi, kteří jsou pro velmi ostrý útok, reprezentované například náměstkem ministra obrany, panem Wolfowitzem, druhé křídlo, které chce razit umírněnější politiku v čele se státním sekretářem Colinem Powellem, takže je to nesmírně složitá situace a ...

Kde stojí názorově Petr Nečas, pokud bych mu položil tuto otázku?

Petr Nečas stojí jednoznačně na tom názoru, že pokud by se prokázala přímá spojitost mezi teroristickými útoky z 11. září a institucemi nebo osobami, které jsou spojeny s iráckým režimem, tak je mezinárodní vojenská operace proti Iráku legitimní, ale pokud to bezprostřední spojení tam není dokázáno, tak by to bylo pouhé našroubování dlouholetého iráckého problému na protiteroristickou kampaň.

I pokud by se podle vás prokázalo, že Irák poskytl útočiště lidem z organizace Al Kajda?

To by samozřejmě byl velmi závažný argument pro silný mezinárodní tlak, který by možná za určitých okolností mohl vést i k vojenské operaci, ale v každém případě by se tato operace, znovu opakuji, jakkoliv není podle mého názoru příliš na pořadu dne, lišila jak od toho počátku 90. let, tak od operací v Afghánistánu, mimo jiné i proto, že na území Iráku neexistuje, na zemi, na jeho území silná antirežimní skupina, jako byla Severní aliance v Afghánistánu.

Tím mi začínáte brát vítr z plachet. Chtěl jsem se zeptat, zda, když na začátku 90. let skončila akce Pouští bouře, tak v čele Iráku dál setrvával Saddám Husajn. Znamenala by případná operace proti Iráku i změnu režimu a změnu vedení?

To se pouštíme do obrovských spekulací a já si myslím, že primárním cílem je zničit základny teroristů, pokud jsou někde mimo Afghánistán, zničit jejich infrastrukturu, podporu apod. Opravdu bychom spekulovali, pokud si zhodnotíme ty události z počátku 90. let, tak to, že například spojenecká vojska nedokončila likvidaci těch elitních jednotek republikánských gard, to, že nakonec netáhly na Irák, může někdo spatřovat jako chybu, někdo jiný zase naprosto pravdivě argumentuje, že pád tehdejšího režimu by možná vedl k rozsáhlé destabilizaci v podobě rozpadu Iráku, jeho rozparcelování na tři enklávy, na kurdskou enklávu, na šíitskou enklávu, sunitskou enklávu ...

A váš názor?

Já jsem přesvědčen, že pokud chceme někde měnit režim, tak to není možné dělat bez legitimní podpory domácích lidí.

A ta podle vás v Iráku není?

Ta je, ale je otázka, na kolik je silná, na kolik má za sebou skutečnou reálnou podporu i v vojenské oblasti, říkám to naprosto otevřeně, jako tomu bylo v případě Severní aliance v Afghánistánu.

V českém Senátu se konalo veřejné slyšení na téma - Nové hrozby ve světě a případná úprava koncepce české zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ve svém vystoupení doslova řekl:

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany /zvukový záznam/: Bylo by ale zbytečné zastírat, že vzhledem ke geografickému umístění České republiky v Evropě, jeho jednoznačným postojům k mezinárodnímu terorismu a jeho politickým a vojenským vazbám se riziko násilných odvetných opatření vůči České republice zvýšilo. Nelze také vyloučit, že v případě zintenzivnění a zvýšení účinnosti protiteroristických a jiných preventivních opatření ve Spojených státech a dalších velmocích se můžeme teroristickým strukturám jevit, vzhledem k naší menší zkušenosti a omezenějším možnostem našich bezpečnostních a zpravodajských složek, jako lákavý cíl pro případné údery. Ostatně hledání slabých míst v sestavě protivníka a jejich použití pro cíl hlavního úderu je metoda aplikovaná již celá staletí. Mezi potencionálně ohrožené objekty v České republice lze proto zařadit zejména některé průmyslové, vodohospodářské, dopravní a jiné objekty a zařízení. Cílem teroristů by se také mohli stát politici a jiné mediálně známé osoby, mezi nejohroženější zahraniční cíle v České republice pak patří zejména státní návštěvy, zastupitelské úřady a rezidence především Spojených států amerických a Izraele, eventuálně dalších členů Aliance, letecké společnosti a některé další citlivé objekty, například budova Rádia Svobodná Evropa.

Slova ministra obrany Jaroslava Tvrdíka pronesená na veřejném slyšení v Senátu. Nemohla by podle vás být brána výše slyšená slova za zbytečné nahánění strachu obyvatelům České republiky?

Na jednu stranu je podle mého názoru třeba otevřeně konstatovat, že opravdu problém mezinárodního terorismu není problém pouze Spojených států, že není možné zaručit stoprocentní bezpečnost ani u nás, ale na druhou stranu, já mám trošku silný dojem od toho 11. září, že naše vláda si počíná trošku více dramaticky, než by možná měla. Já nechci, aby tyto věci byly bagatelizovány, nechci, aby bylo řečeno, že vše je v pořádku, že nic nehrozí, ale zase nevidím jeden jediný důvod, proč by si občan České republiky měl připadat více ohrožený než občan Norska, Dánska nebo Holandska, abych vzal zhruba stejně velké státy uvnitř Evropské unie, případně uvnitř NATO. A pokud si analyzujete vystoupení představitelů bezpečnostních složek a ústavních činitelů z těchto menších evropských zemí, tak na nich nenajdete ani zdaleka takový tón dramatičnosti, jako od září loňského roku až doposud v mnoha ohledech předvádějí představitelé české vlády.

Podle vás je to přehnané?

Já nechci říct přehnané, já nechci být opravdu příkrý. Jsem přesvědčen, že je třeba tyto problémy velice pečlivě analyzovat, ale na druhé straně, pokud vzbudíme obavy a strach u našeho obyvatelstva, tak těm teroristům nahráváme, protože destabilizace psychického stavu obyvatelstva je jedním ze základních cílů těchto teroristů.

Jaroslav Tvrdík na závěr této ukázky hovořil o Rádiu Svobodná Evropa. O stěhování Svobodné Evropy se mluví drahnou dobu, počíná si podle vás vláda šťastně, co se týče možného přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy?

Já jsme člověk, který se v bezpečnostních otázkách nesnaží vládu kritizovat za každou cenu, ale tady musím říct, že si dvakrát šťastně nepočíná. Česká republika pozvala Rádio Svobodná Evropa sem na naše území, nabídla i konkrétní budovu, na základě této konkrétní nabídky sem Svobodná Evropa přišla. My jsme odpovědni zajistit bezpečnost těchto objektů i lidí v nich pracující. Jsme povinni vyjednávat o bezpečnostních opatřeních, pokud americká strana vyjádří názor, že je lépe tuto stanici přestěhovat, měli bychom být schopni nabídnout jiný objekt, případně i finančně podpořit to stěhování. Na druhou stranu bych považoval za velmi nešťastné, kdyby česká strana nutila americkou stranu do tohoto stěhování.

Vám přijde, že česká strana nutí americkou stranu do stěhování?

Mnohé z toho, co o těch věcech je známo i z mediálních výstupů, vypadá, že česká vláda vykonává nátlak, a to nepovažuji za dvakrát šťastné, právě proto ...

A není to s podporou ODS a Václava Klause jako předsedy Poslanecké sněmovny, který podpořil vládu v záměru přestěhovat Svobodnou Evropu?

Samozřejmě, že z hlediska bezpečnosti by bylo nejlépe, kdyby Svobodná Evropa nebyla na Václavském náměstí, ale nikdy jsem nezaznamenal podporu Václava Klause pro to, aby česká vláda tlačila americkou rozpočtovou organizaci, vlastně státní instituci, k tomu, aby se pohnula z Václavského náměstí někam pryč, dokonce mimo Českou republiku.

Podle vás by vláda měla být umírněnější ve svých výrocích týkajících se stěhování Svobodné Evropy?

Myslím si, že by podstatně lepší bylo intenzivnější jednání v bilaterálních vztazích než nějaké mediální výkřiky.

Ale to Jan Kavan také nepředváděl, protože on se s Thomasem Dinem, jako se šéfem Svobodné Evropy, sešel teprve až koncem ledna.

To je samozřejmě chyba.

Ředitel BIS Jiří Růžek varoval na veřejném slyšení v Senátu před demonstrativními útoky v České republice. Hovoří Jiří Růžek.

Jiří RŮŽEK, ředitel BIS /zvukový záznam/: Česká republika má v protiteroristické alianci zvláštní postavení, v minulosti navázala bývala ČSSR velmi úzké vztahy s některými arabskými státy, které byly oboustranné. Pomoc tehdejším rozvojovým islámským zemím, studijní programy například pro studenty z Iráku, Alžíru, Palestiny a dalších zemí, jsou zárodkem současné muslimské komunity v České republice, která může být potenciálním zdrojem teroristických aktivit, respektive vytvářet logistickou podporu. Svoji roli sehrává i zeměpisná poloha České republiky, která je často využívána jako přestupní stanice k dalšímu pronikání do západoevropských zemí. Nelze předpokládat, že České republice hrozí teroristický útok srovnatelný s předchozími útoky proti objektům Spojených států, ale existuje možnost menšího rozsahu nebo demonstrativního charakteru.

Ředitel BIS Jiří Růžek. Jste jako předseda výboru pro obranu a bezpečnost informován o takovém riziku, které zaznělo v Senátu?

Ze slov pana ředitele plyne, že se mluví o potenciální riziku, zpravodajské služby mají za svou povinnost, chcete-li, strašit trošku více, než je potřeba, otázka je, nakolik to má být činěno ve veřejném slyšení. Já jsem přesvědčen, že zpravodajské služby by vždycky měly zpracovávat i ten nejhorší možný scénář a pokud k němu nedojde, tak je to vždycky lepší situace, vždy je lepší být připravený na ty horší možnosti, a znovu opakuji, trošku něco jiného je to z úst ústavních činitelů. Já nechci, znovu opakuji, aby tady byla vytvářena nějaké selanka, nějaké bagatelizování, že naší zemi a našim občanů nic nehrozí, není to pravda, stoprocentní bezpečí nemůžeme nikdy nikomu zaručit, ale my bychom opravdu neměli vytvářet atmosféru většího ohrožení, než je nezbytně nutné, nejsme prostě ohroženi více, znovu opakuji, než jsou Dánové, Norové, Holanďané nebo Portugalci.

Je podle vás nutná na konci ledna 2002, tedy zhruba pět měsíců od leteckého útoku na Spojené státy, úprava koncepce české zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky?

Já jsem přesvědčen, že je nutná, a to nikoliv jen z důvodu 11. září, já jsem přesvědčen, že ta koncepce zastarávala už před 11. zářím a určitě by měla reflektovat některé nové jevy v mezinárodních vztazích, novou bezpečnostní pozici České republiky, náš velmi blízký vstup do Evropské unie apod., takže určitě je třeba na tom pracovat.

Ministr zahraničí Jan Kavan na veřejném slyšení v Senátu prozradil, že česká vláda kvůli válce proti terorismu chystá národní akční program boje proti terorismu. Zmíněný dokument kabinet projedná v březnu.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Akční program je možno chápat jako konkrétní aplikaci zásad bezpečností strategie České republiky reagující na konkrétní vývoj a na dohody dosažené v rámci široké antiteroristické koalice.

Ministr zahraničí Jan Kavan v Senátu také vysvětlil, čeho konkrétně se národní akční program boje proti terorismu bude týkat.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Přistoupení a zajištění ratifikace klíčových mezinárodních konvencí a dalších smluvních a nesmluvních závazků České republiky v oblasti boje proti terorismu, posílení kontroly vývozu zbraní a položení dvojího užití, zlepšení kontrolních mechanismů v oblasti nakládání s vojenským materiálem, zpřísnění vízových a pasových režimů.

Ministr zahraničí Jan Kavan. Je podle vás nutné přijetí, a teď cituji doslova název, národního akčního programu boje proti terorismu, který obsahuje změny, o nichž hovořil i Jan Kavan?

Tak v prvé řadě je třeba pokračovat ve velmi intenzivní mezinárodní spolupráci v přijímání konkrétních opatření, nevím, nakolik je třeba tomu dávat dramatický nadpis "národní akční program boje proti terorismu", tato vláda přijala národní akční program boje proti nezaměstnanosti a myslím, že minimálně další dva národně akční programy, program pro vstup do Evropské unie, nevím nakolik takto dramaticky nazvané dokumenty prospěly boji proti nezaměstnanosti nebo našemu vstupu do Evropské unie.

Všechno, co je podle vás akční, není tak akční, jak se zdá?

Ne, ale mně to připadá jako snaha vytvořit nějaký papírový dokument a pak se tvářit, že tím je ta věc odpracována, ne. Vytvoření podobného dokumentu, podobného souboru opatření je pouze první a v podstatě nultý krok, protože pak je třeba dlouhodobé systematické a velice tvrdé práce našich bezpečnostních složek, naší diplomacie apod. Rozhoduje je praktická aplikace, nikoliv napsání nějakého dokumentu.

Jan Kavan řekl, co v tom dokumentu má být, souhlasíte s tím, že to je nutné?

V podstatě ano, to jsou kroky, které jsou správné, které budou mít bezesporu naši podporu.

Český vicepremiér a ministr zahraniční Jan Kavan prohlásil, že Bezpečností rada státu projedná novou bezpečnostní strategii České republiky až v prosinci 2002. Jan Kavan vysvětluje proč?

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Otázkou tedy není, zda ..., nýbrž kdy by měla být bezpečnostní strategie aktualizována. Osobně se domnívám, že pro aktualizaci bezpečnostní strategie je potřebné jednak dostatečně přesně zobecnit poznatky, k nimž jsme dospěli po 11. září 2001, jednak do její aktualizované verze zahrnout závěry pražského summitu NATO, jakož i poznatky ze zahájené reformy Armády České republiky. Ministerstvo zahraničních věcí s tím počítá, a zařadilo novelizaci bezpečnostní strategie České republiky do plánu na letošní prosincové zasedání Bezpečnostní rady státu.

Ministr zahraničí Jan Kavan. Souhlasíte s tím, že vhodným termínem změny bezpečnostní strategie České republiky ..., a vy sám jste řekl, že už před 11. zářím 2001 byla stávající strategie České republiky zastaralá, že tím vhodným termínem je až prosinec 2002?

Já se v tomto musím vlády zastat, protože vláda postupuje podle mého názoru správně, je skutečností, že lze například očekávat od pražského summitu NATO mnohé závěry, možná i některé revizní kroky v oblasti strategického konceptu. Je skutečností, že zkušenosti z období po 11. září a z období protiteroristických opatření je třeba analyzovat v dlouhodobém horizontu a je také skutečností, že vláda v tomto vystupuje korektně i z hlediska volebního období, protože představa, že by podobný dokument byl přijat ještě do voleb, je v podstatě vyloučená a je třeba také ponechat nové vládě dostatek prostoru pro to, aby případně to, co bylo doposud zpracováno touto vládou nebo tímto ministerstvem zahraničí, vnitra a obrany, mohlo být zanalyzováno, případně dopracováno novou vládou, která přijde po volbách. Takže v tomto si myslím, že vláda postupuje korektně a ten prosincový termín je velmi vhodný.

Jedním z konkrétních kroků české vlády v boji proti terorismu byla novela zákona o zpravodajských službách a jejich kontrole. Tento návrh zákona Poslanecká sněmovna odmítala v úterý zařadit do programu své schůze, proč, Petře Nečasi?

Protože byl dodán velmi pozdě, je to velmi zásadní, byl dodán pouze 10 dní před zahájením sněmovny, to je první důvod. Druhý důvod byl ten, že my nesouhlasím s tím, aby tak závažný krok byl dělán pouze několik týdnů nebo měsíců před spuštěním volebním kampaně, za situace, kdy neobsahoval skutečné kroky k restrukturalizaci zpravodajských služeb, ke skutečné změně systému řízení a fungování zpravodajských služeb ...

To znamená, vy byste podpořil rozšíření pravomocí, ale pokud by došlo k radikální změně struktury českých tajných služeb?

Vy jste mi teď skočil do řeči. Já bych nepodpořil rozšíření pravomocí zpravodajských služeb, já si myslím, že je třeba upřesnit některé konkrétní věci v oblasti pravomocí, ale nemyslím si, nejsem zastáncem názoru, že je třeba nějak rozsáhle rozšiřovat pravomoci zpravodajských služeb, my jsme mimo jiné nepodpořili tento návrh, jeho zařazení do schůze, mimo jiné i proto, že bychom v každém případě hlasovali pro jeho zamítnutí, protože obsahoval rozšíření pravomocí, které bylo nad rámec standardu lidských práv a nad rámec zdravého rozumu.

Podle vás už k žádné změně, co se systému a pravomocí českých služeb týče, do voleb nedojde?

Nedojde a musím říct, bohužel, protože vláda měla čtyři roky na to, aby připravila koncept zpravodajských služeb, snížení jejich počtu ze čtyř a dvě, mohla dávno připravit nový systém řízení, nový systém kontroly, včetně parlamentní kontroly, tyto věci nepřipravila a je to velká chyba. Měla to ve svém vládním ...

Máte ten koncept připravený vy jako člověk, který chce být ve vládě?

Politická strana i já osobně tento koncept máme.

Řekněte mi, kolik tajných služeb chcete mít?

Velmi stručně, dvě zpravodajské služby, jednu vojenskou zpravodajskou službu jako jedinou ofenzivní rozvědku pod ministerstvem obrany, jednu univerzální kontrarozvědku v podobě Bezpečností informační služby přímo podřízené předsedovi vlády, dvoustupňovou parlamentní kontrolu. Je možné jít do dalších detailů.

Které pravomoci chcete zpřesnit?

Chceme zpřesnit především ty pravomoci, které se týkají sdílení informací s ostatními orgány veřejné správy.

To znamená, aby tajné služby mohly mít informace od státních úřadů, což jsou ...

Definovat co mohou získat od státních úřadů, od orgánů veřejné správy okamžitě, na co by třeba potřebovaly povolení státního zástupce a co v žádném případě jim ostatní orgány veřejné správy nemohou poskytnout. Myslím si, že za určitých okolností je velmi falešné, když de facto zpravodajské služby musí získávat agenta proto, aby jim byl například schopen ztotožnit konkrétní vozidlo s konkrétní poznávací značkou a majitelem, to je prostě špatně. Na druhé straně je třeba být opatrný v některých daňových záležitostech, v některých oblastech, které mohou narušit ochranu osobních dat a osobní integrity našich občanů. Ale znovu opakuji, je to něco totálně jiného než návrh, který předložila vláda, který ukládal povinnosti každé právnické nebo fyzické osobě v České republice poskytnout jakékoliv informace zpravodajským službám, to je pro nás absolutně nepřijatelné, to je absolutní bariéra, kterou nejsme ochotni překročit.

A ještě vás ve stručnosti poprosím o odpovědi na otázky, které také na vás přišly elektronickou poštou. Vy už jste tady naznačil, že by česká strana měla nést část nákladů na stěhování Svobodné Evropy, měla by nést veškeré náklady, pokud se Rádio Svobodná Evropa rozhodne přestěhovat?

Myslím si, že veškeré náklady ..., ne já vždy sdílím princip, sharing, tzn. sdílení nákladů, protože rozhodnutí ...

Půl na půl?

To teď nechci opravdu řešit, zda půl na půl, ale dovedu si představit, že pomůžeme v tomto Svobodné Evropě, že změnu toho sídla budeme spolufinancovat.

A vy jste ochoten jako opoziční poslanec podpořit vládu v tom, že zvednete ruku pro mimořádné výdaje v rozpočtu?

Já jsem přesvědčen, že rozpočet má dost vaty, že není potřeba zvedat výdaje státního rozpočtu, že v současném rozpočtu se dají najít prostředky a jsem ochoten ...

Z jaké kapitoly byste ...

Například z všeobecné pokladní správy, z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva zemědělství, ministerstva práce a sociálních věcí atd.

A poslední otázka, proč chce ODS volby v červnu a věříte, že budou?

Je to proto, že je třeba vytvořit dostatečný prostor pro to, aby po poslední schůzi sněmovny, která skončí zřejmě někdy první týden v květnu, byl dostatečný 30denní termín pro to, aby se mohl k těmto zákonům vyjádřit Senát a desetidenní termín pro to, aby se k tomu vyjádřil prezident, protože zákony, které neprojedná vrácené Senátem či prezidentem ještě ta samá sněmovna, budou automaticky zamítnuty, v tom je ten vtip.

Petr Nečas, děkuji za vašich 30 minut. Někdy příště na shledanou.