Jiří BALVÍN /zvukový záznam/: Je to částečné přeorganizování těch útvarů, je to i částečná redukce zaměstnanců. Je to to posouzení, co jsem říkal, to znamená ten takzvaný populární outsorsing, který se užívá, což je takzvané odstředění, to znamená, některé provozy, které je možné získat nebo si najmout z trhu, tak není potřeba, aby byly uvnitř té organizace a musí se to samozřejmě všechno propočítat, zda je to ekonomicky výhodné.

31. říjen 2001 a slova generálního ředitele České televize Jiřího Balvína. Půl roku poté se Rada České televize ve své výroční zprávě zmiňuje o tom, že "vzhledem k přežívajícím negativním trendům v České televizi Rada ČT doporučuje větší razanci provádění restrukturalizačních kroků." Nejen o zeštíhlování televize veřejné služby v České republice bude následujících třicet minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady České televize Jan Mrzena. Vítejte v BBC. Dobrý den.

Dobrý den.

Zdalipak víte, jaká událost se vztahuje k datu 25. květen 2001?

To je ta krásná událost, kdy jsme dostali tu čest zastupovat koncesionáře a býti všichni společně v jakési správní a dozorčí Radě České televize.

Nezapomněl jste. 25. května 2001 Poslanecká sněmovna zvolila podle zásadní novely zákona o České televizi všech patnáct členů nové Rady České televize. Jak členové Rady ČT, respektive Jan Mrzena, slaví roční výročí své volby, slaví-li jej vůbec?

Otázkou je, zdali je co oslavovat a jestli je čas na oslavy. Já si myslím, že jsme v jednom z nejsložitějších období činnosti Rady České televize, protože, tak, jak zde bylo naznačeno, s některými postupy nebo rychlostmi při restrukturalizaci České televize nejsme spokojeni a je potřeba některé procesy akcelerovat, a to vyžaduje vždycky velké nasazení a energii. Takže slavíme prací.

Nepoužívejte, prosím, cizí slova. Rozklíčujeme-li slovo akcelerace, znamená to, že současná rada po roce svého radění se a fungování je nespokojena s tím, že Jiří Balvín není razantním ředitelem?

Já si myslím, že je potřeba tyto věci uvádět v souvislostech. Pan generální ředitel Jiří Bavlín vlastně do konce října minulého roku byl prozatímním ředitelem a v té době byl jeho mandát přece jenom omezený k některým zásadním rozhodnutím, pak teprve se mohly začít podnikat kroky k přípravě a některým procesním změnám, které v České televizi jsou potřeba udělat.

Hovoříte ovšem v přítomném čase. Jiří Bavlín je už půl roku řádným ředitelem. Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku: Jste spokojeni s tím, jak razantní je Jiří Balvín při uskutečňování toho, čemu se nečesky říká restrukturalizace, odpověděl byste ano nebo ne?

Tlačíte mě do jednoznačného vyjádření, jaký je Jiří Balvín. Já vám to řeknu tak, že procesy v České televizi, které vedou ke změnám, tedy k té restrukturalizaci, ke změnám systému struktury, by měly být rychlejší a razantnější.

Vraťme se o rok zpět. Patnáct členů Rady České televize bylo zvoleno podle, jak již bylo řečeno, zásadní novely zákona o České televizi. Její schválení bylo jedním z výsledků takzvané krize v České televizi. Radu zvolila Poslanecká sněmovna ze zhruba čtyřicítky kandidátů, kteří prošli přes volební výbor. Předseda volebního výboru, poslanec za ODS Jan Vidím po zvolení nové Rady ČT 25. května 2001 uvedl:

Jan VIDÍM /zvukový záznam/: My jsme se snažili a docela si myslím, že se nám to i povedlo, že jsme se snažili dosáhnout takové shody v Poslanecké sněmovně, aby Rada České televize měla silný mandát a pro silný mandát je za potřebí získat ve sněmovně výraznou většinu. Já si myslím, že v té radě najdete takové osobnosti, které jsou současně odborníky, současně veřejností uznávanými osobami a především všichni mají v tomto okamžiku od Poslanecké sněmovny nesmírně silný mandát, takže já mám pocit, že se nám to docela povedlo.

Poslanec za ODS Jan Vidím. Nesouhlas se způsobem volby nové Rady České televize neskrývala před rokem poslankyně za ODS Kateřina Dostálová, která stála při krizi v České televizi na straně tehdejšího ředitele ČT Jiřího Hodače a také tehdejší ředitelky zpravodajství ČT Jany Bobošíkové.

Kateřina DOSTÁLOVÁ /zvukový záznam/: Já osobně si myslím, že prostě pod tlakem občanské ligy se zvolila ta rada tak jak se zvolila a já si myslím, že nevyhráli koncesionáři, ale vyhrála občanská liga v této věci.

Rok stará slova poslankyně za ODS Kateřiny Dostálové. Poslanec za Unii svobody Vladimír Mlynář označil volbu nové Rady ČT jedním slovem - kompromis.

Vladimír MLYNÁŘ /zvukový záznam/: Je to kompromis, ale kompromis, který byl přijatelný pro většinu Poslanecké sněmovny i pro občanské iniciativy kolem televize, což bylo pro mě velmi důležité a je to kompromis, který zajišťuje, že v radě je dost lidí, kteří podle mého soudu ochrání televizi před politickými tlaky.

25. červen 2001 a slova poslance Unie svobody Vladimíra Mlynáře. Nad čím přemýšlel předseda Rady ČT Jan Mrzena, když poslouchal rok stará slova, kterými poslanci komentovali volbu tehdy ještě nové Rady ČT, dnes již rok staré Rady ČT?

Já jsem samozřejmě poslouchal tato stanoviska už v té době před rokem.

Tehdy jsme ovšem neměli odstup od citovaných výroků.

Ano, myslím si, že, za prvé, nepřísluší mně komentovat politické procesy a procedury, které v té době v parlamentu probíhaly, protože přeci jenom je to orgán, který se řídí svými zákonitostmi a procedurami. Na druhé straně si myslím, že ten mandát a jeho sílu poměrně jsme měli k dispozici a podle mého soudu i máme. Ostatně o tom mě přesvědčuje i řada dopisů a reakcí veřejnosti na některé naše kroky.

Buďme konkrétní k fungování Rady České televize. Pokud byste měl opět jednoznačně odpovědět na otázku, co se podle vašeho názoru ukázalo jako největší problém při ročním fungování Rady ČT, jak by zněla vaše odpověď?

Ono lze jen velmi těžko něco nazvat největším problémem. V první fázi bylo potřeba sehrát noty a bylo potřeba naučit radu pracovat podle nového zákona, v nových podmínkách, to znamená před přímými zraky veřejnosti. V druhé fázi bylo potřeba sladit priority, které v České televizi momentálně ta rada chce řešit, protože byli jsme zavaleni kupou problémů, které po léta v České televizi řešeny nebyly a my jsme museli si stanovit, čím začneme a co je důležité a neodkladné, a to, co je marginálnější, byť ve standardních podmínkách fungování také zásadní, jsme museli odložit na pozdější dobu.

Teď však popisujete vývoj. V současnosti je nejbolavějším místem, je-li takové, co se Rady České televize týče, jaké místo?

Nejbolavějším v oblasti činnosti rady? Já si myslím, že tam zásadní bolavá místa nejsou. Rada České televize funguje jako víceméně kompaktní orgán. Samozřejmě je tam spousta názorů, spousta stanovisek z různých pólů naší společnosti prezentováno a občas navenek můžeme býti viděni jakožto rada, která se těžko domlouvá na konkrétním výstupu, ale není tomu tak, protože téměř všechna hlasování potom jsou víceméně jednohlasná. Po té velké diskusi vždycky to shodné názorové stanovisko najdeme.

Chtěl jsem vaši pozici obecnými otázkami trochu ulehčit. Budiž. Řekl jste si o to, že budeme pokračovat v nepříjemných tématech. Patnáctičlenná Rada České televize byla zvolena podle zásadní novely zákona o České televizi. Od ní ..., jen pro úplnost, vstoupila v platnost 25. ledna 2001, se očekávalo, že radní televize veřejné služby budou, pokud možno, co nejméně politicky závislí. V zákoně o ČT doslova stojí. Citujme. "Člen rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v radě." Konec citátu. Máte v tomto jako předseda Rady ČT za sebe i za své kolegy čisté svědomí, že citovaná část zákona o ČT je beze zbytku dodržována?

Záleží na tom, kterým směrem míříte. Já si myslím, že tuto pasáž zákona o ČT jsme naplňovali beze zbytku.

A naplňujete?

A naplňujeme i nadále, i přesto, že se projevily některé úvahy na téma spolupráce - paní Fibingerové s paní kandidátkou za sociální demokracii Volfovou, v nějakém regionku v České republice.

Regionku?

Pardon, regionu.

Nevím, co by vám řekli na Vysočině...

Omlouvám se, Vysočinu mám velmi rád a je to nádherný kus České republiky.

A je to pro vás regionek? 6. května referoval časopis Týden, že členka Rady ČT Helena Fibingerová objíždí s poslankyní ČSSD Janou Volfovou předvolební meetingy a snaží se pro ni získat hlasy voličů. Fibingerová obvinění ze střetu zájmů odmítá slovy: "Je to přátelská výpomoc člověku, který si zaslouží, aby zůstal v politice." Ministru kultury Pavlu Dostálovi, který vypracoval zákon o ČT, chování radní Fibingerové vadí.

Pavel DOSTÁL /zvukový záznam/: Ano, domnívám se, že chování Heleny Fibingerové je v tomto směru v rozporu s platným zákonem o České televizi.

Na otázku, zda by Helena Fibingerová měla být z Rady ČT odvolána Poslaneckou sněmovnou, odpověděl ministr kultury Pavel Dostál v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

Pavel DOSTÁL /zvukový záznam/: To je na zvážení sněmovny. Já si myslím, že jde o vážné porušení jakéhosi nepsaného kodexu člena rady, ale jde také o hrubé porušení zákona o České televizi.

Slova ministra kultury Pavla Dostála. Pokud bych po vás chtěl jednoslovnou odpověď na otázku, zda vám vadí angažmá Heleny Fibingerové v předvolební kampani poslankyně Jany Volfové, potažmo ČSSD, protože není možné Janu Volfovou vydělovat ze sociální demokracie, odpověděl byste ano nebo ne?

Já vám jedním slovem neodpovím. Za prvé, myslím si, že je skutečně na zvážení Poslanecké sněmovny, zdali odvolat, nebo neodvolat. To může udělat v případě kohokoliv z nás. Za druhé, ten zákon o České televizi v té poslední větičce uvádí "při výkonu funkce člena rady". Při výkonu funkce člena rady paní Helena Fibingerová nikdy tyto skupinové nebo individuální zájmy neprosazovala a neobhajovala. A za třetí, poté co se tyto spekulace v tisku objevily, požádal jsem osobně paní Fibingerovou, aby zvážila, zdali je beze zbytku nutné, aby svou podporou paní poslankyni Volfovou podporovala nebo aby jí vlastně pomáhala v rámci té volební kampaně na Vysočině a paní Fibingerová mě ubezpečila, že k témuž momentu, když jsme se o té věci bavili, dále přestává ty záležitosti výjezdních meetingů absolvovat, to znamená, že další podporu už projevovat nebude.

Vy osobně považujte případ Fibingerová už za uzavřený?

V intencích rady ano.

A myslíte si, že případ Fibingerová je poučením pro ostatní členy rady, že se nebudou angažovat v jakékoli kampani jakéhokoli politika, jakéhokoli uskupení, jakékoli neziskové organizace a podobně?

Já věřím, že ano, i když předesílám, že každý člen rady je především člověk a lidé mají své chyby, takže mohou se dopustit i lecčehos.

Tím jste ale nepřímo odpověděl na otázku, že považujete za chybu politické angažmá Heleny Fibingerové.

Já jsem nedopověděl, že je to chyba, já jsem nedopověděl to, že v tuto chvíli se mi to zdálo nevhodné, a proto jsem paní Fibingerovou požádal o to, aby to zvážila. Ona to zvážila a poté přestala tyto věci dělat.

10. dubna 2002 Rada České televize odvolala místopředsedkyni Zdenu Hůlovou. Vy jste následně v reakci pro ČTK uvedl, že Hůlová ztratila kvůli dlouhodobému souhrnu problémů podporu radních. Neměří radní svým kolegům ovšem různým metrem, když jim podle všeho nevadí politické angažmá Heleny Fibingerové, ani členství, a to je druhá věc, na kterou narážel časopis Týden, členství místopředsedy rady Ladislav Millera v prověrkových komisích po roce 1968?

Jsou to různé případy, proto je potřeba ten metr upravovat vždy tomu případu, který se řeší. Paní Fibingerová, začnu od toho nejjednoduššího, je členkou rady. V rámci rady nezastává žádnou další funkci, ve které by se měla projevovat důvěra členů rady v ní či nikoliv, zdali má býti jako v předsednictvu, v tom vedení. Čili tyto další věci, zdali má být členkou rady, nebo ne, to je věcí Poslanecké sněmovny a jak jsem říkal, tam prostě Poslanecká sněmovna musí zvažovat a hovořili jsme spíše o osobních názorech na tu záležitost.

A Ladislav Miller, který je místopředsedou rady a seděl v prověrkových komisích po roce 1968, podle sdělení časopisu Týden?

Tam jde o nepřesnou informaci, co jsou to prověrkové komise a co vlastně pan Miller přesně zastával. Já jsme si nechal od pana Millera zpracovat právní rozbor celé té záležitosti a s přesným popisem činností, které na těch místech v období totality vykonával, to jsou ty záležitosti, které současně, paralelně předkládal Poslanecké sněmovně a vzhledem k tomu, že ani tam, ani u nás jsme zásadního rozporu s tou možností býti členem rady, to znamená v rozporu se zákonem o České televizi, jsme nenašli.

I případ Miller vy osobně v rámci rady považujete za uzavřený?

Já si myslím, že rada má plné právo se vrátit ke každému případu, který řeší, to znamená, má možnost se vrátit, tak, jak jsme se vraceli k mandátu paní doktorky Hůlové, máme možnost zvažovat i tyto mandáty u mě, u pana Millera, u pana místopředsedy Fanty a je možno tyto věci řešit. Je to legitimní.

Je reálné, že se rada k případu Miller ještě vrátí?

Zatím nemám ty signály.

A odvolání Zdeny Hůlové vy osobně považujete za dobrý krok?

Paní doktorka Hůlová byla dlouhou dobu nemocná a z mého pohledu potřebovala spíše více času pro to, aby nabrala nových sil a ne aby byla zavalena dalšími úkoly, které by jí jistě v té rekonvalescenci nepřispívaly.

Proto byla odvolána, že byla nemocná?

Ne, ne, proto, aby nemohla býti zavalována těmi nepříjemnými a často neuralgickými úkoly, které se na ni prostě zcela zákonitě a logicky valily. Podle mého soudu teď ta situace je klidnější v rámci rady i pro osobní život paní kolegyně Hůlové, a tak jak jsme třeba včera v rámci výjezdního zasedání v Ostravě spolu hovořili, mám ten pocit, že i ona bere tuto záležitost pozitivně.

Další téma: Dění v ČT a zpráva Rady ČT. Když se Rady ČT rozhodla 31. října 2001 zvolit do funkce generálního ředitele televize veřejné služby Jiřího Balvína, který byl do té doby ředitelem prozatímním, stalo se tak i na základě Balvínova slibu, že ČT bude zásadně reorganizována.

Jiří BALVÍN /zvukový záznam/: Je to částečné přeorganizování těch útvarů, je to i částečná redukce zaměstnanců, je to to posouzení, co jsem říkal, to znamená ten takzvaný populární autsorsing, který se užívá, což je takzvané odstředění, to znamená některé provozy, které je možné získat nebo si najmout z trhu, tak není potřeba, aby byly uvnitř té organizace, ale musí se to samozřejmě všechno propočítat, zda je to ekonomicky výhodné.

Slova generálního ředitele České televize z 31. října 2001. Nahlédněme do výroční zprávy Rady České televize za rok 2001, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně. A tam najdeme větu: "Vzhledem k přežívajícím negativním trendům v České televizi Rada ČT doporučuje větší razanci v provádění restrukturalizačních kroků." Vy jste už v úvodu tohoto pořadu vyzval Jiřího Balvína, aby byl daleko razantnější. Pokud po vás ale budu chtít zdůvodnění věty, kterou jsem citoval, můžete opět hezky česky neadministrativním stylem jazyka, ale pokud možno hovorovým stylem jazyka, což je jazyk spisovný, říci, co se skrývá pod souslovím, že v ČT přežívají negativní trendy?

Doufám, že naplním i to vaše přání toho neadministrativního spisovného jazyka. Nepříznivé trendy, jsou tam věci, které se téměř u každého státního podniku dřív nebo později projeví. Každý státní podnik trpí tím, že dřív nebo později potřebuje na jednu činnost ne jednoho člověka, ale dva lidi, potom třeba i tři lidi, protože už ti dva lidé něco nestíhají nebo si vymyslí důvod, proč to nestíhají.

Promiňte, jen pro úplnost: Česká televize není státní podnik.

Dobře, já mluvím obecně o státních podnicích a pak jaksi bych ty paralely uvedl v České televizi. To znamená, tento jaksi směr k molochovatosti se projevuje i v České televizi, čili obecně jde o to, že, a to právě dělají soukromé podniky, že operativně, permanentně restrukturalizují a řekněme to trošičku jednodušeji, optimalizují své činnosti tak, aby za ně vynakládaly minimální prostředky a dosáhly maximálního efektu. Česká televize musí tyto trendy respektovat a musí tu restrukturalizaci dělat takzvaně permanentně. Ten první krok však bude bolestivý a měl by být co nejrychleji učiněn z jednoho prostého důvodu, protože ekonomická stabilita České televize je problematická, je špatná a klidně vysvětlím i proč, a na druhé straně náklady permanentně rostou.

Znamená to, že pokud Česká televize, použiji metaforu, neprojde v roce 2002 redukční dietou, že by mohla zkrachovat?

Já si ..., zase příliš razantní slova, co je to krach veřejného podniku?

Že bude zadlužena, dejme tomu, zásadním způsobem.

Dobře, položíte-li otázku takto, všemi prostředky dostupnými rada bude bránit tomu, aby se Česká televize zadlužovala jakýmkoli způsobem a co se týče toho zeštíhlení, ono to není jenom o zeštíhlení, ono je to o optimalizaci činností, to znamená, kolik lidí potřebuji na tu či kterou práci, tak abych ten efekt měl maximální. A je řada služeb dnes, které mohou být dělány mimo Českou televizi, dodavatelským způsobem a může to vyjít levněji, ale řada služeb zase už dnes je potřeba dělat přímo v České televizi, svými zaměstnanci tak, aby se neutrácely peníze mimo, čili nejde o redukci, jde o optimalizaci činností tak, aby to bylo ekonomicky nejvýhodnější.

Má rada spočítáno, kolik by se optimalizací dalo ušetřit?

Těch variant je několik, ale v současné době bych hovořil o úsporách, které, dejme tomu, můžeme stáhnout k hodnotám rozpočtu letošního roku jako o, dejme tomu, procentech v řádu, já nevím, pěti, sedmi procent. To, co by se dalo operativně momentálně udělat. Druhá věc je nastolit dlouhodobě stabilní systém, který umožní České televizi žít a i v takovém tom střednědobém plánování připravovat svoje záměry. Střednědobé plánování je podstatné. Je potřeba připravovat, sepisovat, psát scénáře, připravovat kapacity na původní českou televizní tvorbu, na seriálovou tvorbu tak, aby Česká televize zlepšila svůj i profil, co se týče té vlastní vysílací stránky věci.

Česká televize podle výroční zprávy Rady ČT měla k 31. prosinci 2001 celkem 2902 zaměstnance. Je citované číslo podle vás udržitelné nebo je nutné?

Víte, my v prvé řadě musíme mluvit o tom, jaké činnosti by měly zůstat v České televizi a jaké je možné dělat dodavatelským způsobem dnes. Ono za rok to může být zase jiné a tam pak musí být vytvořen právě ten pružný mechanismus toho celého systému.

Ale abyste neunikl, promiňte, pane předsedo, abyste neunikl z té otázky dlouhosáhlým vysvětlováním systému. Přeci jenom je tady obecný trend. 2902 zaměstnance pro televizi veřejné služby v České republice, je toto číslo vysoké, na střední hodnotě nebo naopak je Česká televize podzaměstnaná. Na to byste odpověděl jak, na takto jednoznačně formulovanou otázku?

Vybral bych si to prostřední. Je to v tom prostředním spektru, o kterém vy jste hovořil. Dovedu si představit úspory v zaměstnancích, na druhé straně říkám, že restrukturalizace je permanentní proces.

A když se ještě dostaneme k restrukturalizaci. V úvodu pořadu jste vyzval Jiřího Bavlína, aby byl razantnější, má rada představu, dokdy by tento proces ..., byť už jste naznačil, že to je nekončící proces, protože ČT je živoucím organizmem, to znamená, že chcete restrukturalizaci urychlit, řekněme, aby skončila zásadní restrukturalizace do roku 2002?

Já si myslím, že skutečně velmi limitním termínem je 31. 12. 2002, tak, aby v roce 2003 už byly ty zásadní kroky realizovány.

Další téma, o kterém se diskutuje na internetových stránkách české redakce BBC, je policejní stíhání generálního ředitele České televize. 13. května 2002 policie zahájila trestní stíhání Jiřího Balvína. Stíhán je pro dva trestné činy - a to kvůli koupi digitálního přenosového vozu za více než 70 milionů korun. Policie Balvína podezírá, že připravil takové podmínky tenderu, které vyhovovaly pozdějšímu vítězi soutěže, České nezávislé televizní společnosti, v níž Bavlín pracoval. Dále ho viní, že dal pokyn nezaplatit v termínu doplatek padesát milionů korun. České televizi proto hrozí pětiprocentní penále - což čítá 2,5 milionu korun. Balvín obvinění v plném rozsahu odmítá a dodává:

Jiří BALVÍN /zvukový záznam/: Já opravdu se nechci dopustit žádných spekulací, ale podívejte se, jak normálně postupuje policie v kauzách, kde se jedná o stamiliony, tak tady se jedná o škodu, která ještě České televizi nevznikla, a o pseudozmanipulované výběrové řízení, se kterým jsem já neměl nic společného. Proto mě to vede k domněnkám, že se jedná o záměrnou snahu destabilizovat situaci v České televizi před volbami.

Slova generálního ředitele České televize Jiřího Bavlína. Jiří Balvín předložil Radě ČT všechny materiály týkající se nákupu přenosového vozu. Koncem týdne se už do těchto materiálů podívala dozorčí komise Rady ČT. Na internetových stránkách navíc v pátek zveřejnil výpovědi. Už jste si zmiňované dokumenty prostudoval?

Ano, pročítal jsem je, seznámil jsem se s nimi. Ano.

Vrhají do celého případu Bavlín pro vás osobně nějaké nové světlo ty nové dokumenty, které jste prostudoval?

Já si nemyslím, že v těch zásadních věcech mně tam vrhají nové světlo, nicméně některé souvislosti z toho se dají ještě nové vyčíst.

Jaké?

To jsou ty detaily ,jaké týmy pracovníků se podílely na specifikaci potřeb přenosového vozu v České televizi, kdo stanovoval technická kritéria, která přenosový vůz bude mít a tak dále a tak dále.

Myslíte si, že by měl být někdo v každém případě například za smlouvu, která byla sepsána kvůli nákupu přenosového vozu, a onomu penále, pětiprocentnímu penále, že by za ni měl být někdo potrestán a že by Jiří Balvín měl vyvodit personální důsledky, z toho, jak smlouva vypadá?

Tak to jsou ty věci, které jsou právě ve fázi šetření a já bych nerad předbíhal, protože pracovněprávní věci jsou velmi, velmi citlivá záležitost.

Smlouva vám přijde výhodná nebo nevýhodná z toho, jak jste ji četl?

Já si myslím, že v tom globálu mi přijde výhodná, protože za tyto prostředky sehnat přenosový vůz v této kvalitě jaksi i z hlediska té opotřebovanosti, i připravenosti realizovat to, co Česká televize potřebuje, mi přijde výhodný, jako celek ten obchod mi přijde výhodný.

O policejním stíhání generálního ředitele ČT, jak již bylo řečeno, diskutují čtenáři na našich internetových stránkách na adrese www.bbc.cz. Otázka zněla: Je policejní vyšetřování ředitele ČT důvodem k jeho odvolání? Podívejme se například na odpověď Michala Mikulce, který napsal: "Pokud ještě platí v ČR presumpce nevinny, tak určitě není." Petr Mrázek z Prahy pak odpověděl: "Raději bych zůstal v obecné rovině, do výroku soudu je nutno pohlížet na občana jako na nevinného. Druhá věc je jeho osobní přístup k věci, v civilizovaných zemích se odchází rychle, u nás až když je pořádná ostuda a nejde se z maléru vykroutit...." Je podle vás reálné, že by Rada ČT doporučila řediteli České televize, aby do vyřešení případu nevykonával svoji funkci?

Reálné to není, protože bychom narazili na spoustu výkladů z hlediska aplikace zákoníku práce a zákona o České televizi.

Říká Jan Mrzena, předseda Rady České televize. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště třeba při druhém výročí Rady České televize na shledanou.

Na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Stížnost Sokola posunuta na příští týden

Internetový server Radio TV, 24. 5. 2002 - Na příští týden posunul státní zástupce rozhodnutí o stížnosti advokáta Tomáše Sokola na postup policie při stíhání generálního ředitele České televize Jiřího Balvína.

Předseda Rady ČT Jan Mrzena ve čtvrtečním rozhovoru pro BBC označil nákup digitálního přenosového vozu od ČNTS, kvůli kterému je Balvín stíhán, za výhodný. O výhodnosti transakce jsou přesvědčeni i odboráři v ČT, kritizují však pozdní splátku faktury, kvůli které si ČNTS nárokuje vyplacení penále ve výši 2,5 miliónu korun.

Mrzena v BBC: Balvínův nákup přenosového vozu byl pro ČT výhodný

PRAHA 23. května (ČTK) - Nákup přenosového vozu, kvůli němuž policie stíhá ředitele České televize Jiřího Balvína, byl podle předsedy Rady ČT Jana Mrzeny pro televizi výhodný. Řekl to dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Kvůli koupi digitálního přenosového vozu za více než 70 miliónů korun, včetně daně z přidané hodnoty, je Balvín stíhán pro dva trestné činy.

Policie ho podezírá, že připravil takové podmínky tendru, které vyhovovaly pozdějšímu vítězi soutěže - České nezávislé televizní společnosti. Viní ho i z toho, že dal pokyn, aby se v termínu nesplatil doplatek 50 miliónů korun. Česká televize tak musela uhradit pětiprocentní penále, tedy 2,5 miliónu korun.

Balvín obvinění v plném rozsahu odmítl jako nedůvodné. Rada se shodla, že bude ctít presumpci neviny. Naopak odboráři z ČT Balvína vyzvali, aby do vyšetření události předal své pravomoci zástupci a funkci nevykonával. Balvín to ale udělat nehodlá.

Podle Mrzeny by měl Balvín urychlit transformaci televize a snažit se o to, aby ČT nebyla zadlužená. "Myslím si, že limitním termínem je 31. prosinec, tak aby v roce 2003 už byly zásadní kroky realizovány," řekl.