Hana Marvanová, bývalá předsedkyně US-DEU, současná poslankyně US-DEU
Úterý 9. července 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Josef ZIELENIEC /zvuková ukázka/: Já se domnívám, že Unie svobody je na své klíčové životní křižovatce.

O tom, že Unie svobody-Demokratická unie je na rozcestí, potvrdila ve čtvrtek 4. července i rezignace předsedkyně strany Hany Marvanové. Důvod? Marvanová nebyla schopna se zcela ztotožnit s programem nové koaliční vlády.

Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka/: V průběhu přípravy programového prohlášení této vlády se nicméně projevilo, že přes shodu v prioritách, jako je vstup České republiky do Evropské unie a boj proti korupci, jsou oblasti, v nichž je evidentní a zásadní rozdíl mezi programy ČSSD a Unie svobody.

Odstoupení Hany Marvanové. Nejen o budoucnosti nejmenší strany budoucí vládní koalice bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla poslankyně, bývalá předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Už je to šest dní, co Hana Marvanová oznámila rezignaci na post předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie. I nadále s odstupem času považujete vaši rezignaci za nezbytnou?

Považuji ji i nadále za nezbytnou, kdybych neměla toto pevné přesvědčení před těmi šesti dny, tak jsem to neudělala.

Co odpovíte na námitku, že Hana Marvanová je politikem, který místo hlavy používá srdce, a proto se do politiky ne zcela hodí?

Já si myslím, že to říkají lidé, kteří ženy podceňují a kteří si myslí, že žena když používá srdce nebo emoce, tak nemůže vedle toho i racionálně uvažovat, takže takovými námitkami já se nezabývám. Uvažuji samozřejmě racionálně.

Ale srdce může používat i muž v politice. Já jsem to nevztahoval pouze na ženský článek.

Může, ale myslím si, že trošku je takto zvykem se vyjadřovat o ženách, že se nepředpokládá, že by uvažovaly logicky. Já si myslím, že všechny kroky v politice zvažuji nejen z hlediska toho, co považuji za správné, ale i to, co je logické a také možné v té které chvíli.

Pokud byste sebe samu měla zařadit pouze do jedné ze dvou nabízených kategorií: zaprvé politik pragmatický a za druhé politik emotivní. Kterou kategorii zvolíte?

Nevím, proč jste to takto rozdělil, protože ani jedno ...

Jaké je vaše dělení?

Tak politik realistický nebo politik idealistický, to bych si uměla vybrat, ale politik pragmatický nebo emotivní, to přeci nejsou protiklady, to jsou určité charakteristiky určitých politiků. Třeba já bych se nezařadila teď ani do jedné.

Vyberte si tedy ze škatulek, které jste vy nabídla.

Tak já bych řekla, že jsem politik idealista i realista zároveň.

To jde?

No, určitě to jde, protože můžeme mít nějaké ideály, usilujete o ně a zároveň chápete, že politika je umění možného a neděláte si příliš těžkou hlavu z toho, že občas prohráváte.

Jste politik-matador, měřeno délkou života stráveného v politice, kdy jste nejvíce přišla o ideály?

To se takto nedá vůbec říct, já to beru, že se člověk v politice učí, je to profese svého druhu a už po revoluci, když mnoho lidí říkalo, že ztratilo ideály, že se nenaplnilo to, co jsme si slibovali od revoluce, tak už tehdy jsem ty hlasy nechápala. Spíš to vnímám tak, že teprve během té činnosti člověk zjistí, co se skutečně děje a opravuje své poznání, to je všechno. Ne, že bych přišla o ideály, přijít o ideály by podle mě znamenalo, že se člověk o něco, co považuje za správné, už nebude snažit, a to je nesmysl, to by potom měl spíš z politiky odejít.

Jaké je nejslabší místo Hany Marvanové-političky, je-li nějaké takové?

Určitě mám slabá místa, nejen jako politik, ale i jako člověk, ale jako člověk bych o nich klidně mluvila, jako politik je nemohu prozrazovat svým protivníkům.

Myslíte, že jsem protivník?

Ne, já jsem myslela, třeba to poslouchají někteří moji političtí oponenti, tak si nemyslím, že je úplně nejlepší, abych jim teď sdělovala, které je to mé slabé místo, na které by měli zaútočit.

Znamená to, že s politikou nekončíte, když nechcete své slabiny prozrazovat?

Ne, tak, já jsem kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny a nyní se chci tomu plně věnovat.

Za 22 dnů vyjednávání se podařilo předsedovi vítězné strany ve volbách, šéfovi ČSSD Vladimíru Špidlovi, dojednat novou vládu. Hana Marvanová při podpisu koaliční smlouvy chyběla, protože ve čtvrtek 4. července rezignovala. Nebyla zcela spokojena s návrhem textu koaliční dohody.

Hana MARVANOVÁ /zvuková ukázka/: V průběhu přípravy programového prohlášení této vlády se nicméně projevilo, že přes shodu v prioritách, jako je vstup České republiky do Evropské unie a boj proti korupci, jsou oblasti, v nichž je evidentní a zásadní rozdíl mezi programy ČSSD a Unie svobody, že lze jen obtížně během těch jednání najít pro obě strany únosný kompromis.

4. červenec a rezignace Hany Marvanové. I přes odstoupení předsedkyně US-DEU byla nakonec dojednána vládní koalice tří stran, ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla označil budoucí vládu za kabinet, který musí zemi dovést do Evropské unie a dodal:

Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Dovolte mi, abych poděkoval koaličním partnerům za velmi tvrdé, avšak korektní a důsledné vyjednávání, děkuji.

Rovněž předseda lidovců Cyril Svoboda po úterním podpisu koaliční smlouvy nové vlády zhodnotil jednání o vládě slovem "náročná".

Cyril SVOBODA /zvuková ukázka/: Tato dohoda završuje demokratické volby a demokratické, korektní a někdy náročné jednání o uzavření této smlouvy a já si myslím, že to je velmi solidní naděje pro občany České republiky, že budou mít skutečně demokratickou a fungující vládu po celé volební období.

Zněla slova předsedy lidovců Cyrila Svobody. Jako poslední promluvil při podpisu koaliční smlouvy první místopředseda US-DEU Ivan Pilip.

Ivan PILIP /zvuková ukázka/: My jsme do těchto jednání šli s tím, že naší prioritou je, aby v České republice vznikla většinová vláda, která dovede zemi do Evropské unie a která zabrání tomu, aby se na správě a zásadních rozhodováních v této zemi podíleli extremisté, zejména komunistická strana. Ta jednání byla složitá, ale jsme přesvědčeni, že tyto cíle se podařilo naplnit, že tady vzniká funkční vláda, která dovede zemi do Evropské unie, která má šanci vydržet celé čtyři roky.

Slova prvního místopředsedy Unie svobody-Demokratické unie Ivana Pilipa. Myslíte si, Hano Marvanová, jako bývalá předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie, v současnosti poslankyně za poslanecký klub US-DEU, že se unionisté svým vstupem do vlády zpronevěřili svému programu, ano nebo ne?

Já se domnívám, že ten programový kompromis, který byl vyjednán, je v některých bodech za hranicí toho, na co by Unie svobody měla přistupovat a ...

Použila byste slovo "zpronevěřili" jsme se svému programu?

Já jsem ho nepoužila ve svém prohlášení, a proto ho nepoužívám. Myslím, že některé body jsou za hranicí toho, co jsme voličům slibovali, a proto jsem učinila ten závěr, že jsem navrhla Unii svobody, aby podpořila vznik této vlády, protože ji považuji za v tuto chvíli jediné rozumné řešení vzhledem k výsledkům voleb, ale aby Unie svobody přímo do této vlády nevstupovala, protože jsem se obávala jedné věci, za dva, za tři měsíce, jsem si říkala, jak jako předseda strany budu voličům vysvětlovat takto velký programový kompromis, neuměla jsem si to představit, a proto když jsem svoji představu neprosadila na republikovém výboru, tak jsem rezignovala s tím ...

Myslíte si, že Unii svobody-Demokratické unii vstupem do vlády a potlačením jejích programových priorit hrozí odklon voličů, máte z toho obavy?

Já mám z toho obavy, že se to bude obtížně vysvětlovat voličům a myslím si, že základním kapitálem politické strany nebo základní hodnotou pro politickou stranu je volič, aby politická strana neztrácela voliče, které získala a naopak jich získala ještě více a k tomu je nutné, aby lidé měli pocit, že strana plní po volbách to, co před volbami slibovala, proto největší váhu dávám tomu slibu voličů.

Bojíte se, že odklon voličů od Unie svobody-Demokratické unie může vést možná i k zániku Unie svobody? Unie svobody-Demokratická unie je mnoha politology přirovnávána k ODA.

Ne, já kdybych měla takto vážné obavy, tak přeci nepomáhám Unii svobody budovat. Ani nyní když jsem odstoupila, tak to neznamená, že lámu nad Unií svobody hůl, naopak v unii zůstávám a respektuji většinové rozhodnutí republikového výboru jít do vlády a budu se snažit ...

Ale máte obavy, že se vymstí?

No, ale budu se hlavně snažit svým dílem, kterým to bude možné, přispět k tomu, aby Unie svobody přesto voliče oslovovala jako liberálně-konzervativní strana.

Unie svobody-Demokratická unie má ve vládě tři členy: vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petra Mareše, ministra pro místní rozvoj Pavla Němce a ministra pro informační technologie Vladimíra Mlynáře. Je citované zastoupení US-DEU ve vládě podle vás důstojné?

Tak není ideální z hlediska naplňování našich priorit, ale kolegové, kteří do vlády vstupují za Unii svobody, tak mají podle mého názoru se toho chopit způsobem, který třeba bude přesvědčivý před voliči a pokud se jim to podaří, tak já tomu budu ráda.

Označila byste to zastoupení za důstojné nebo ne?

Tak z toho pohledu, že máme jen jeden resort, jedno ministerstvo a další dva poloresorty, nebo jak to nazvat, tak to není úplně adekvátní, ale je to ten konečný výsledek. Teď bude záležet na tom, jak se toho zhostí kolegové, kteří do vlády jdou.

Někteří významní představitelé unionistů hovořili před volbami o redukci počtu ministerstev a snížení počtu úředníků a byrokracie, například Hana Marvanová a Karel Kühnl. Co si myslíte o tom, že člen US-DEU povede resort, o němž se hovořilo, že bude zrušen, tedy jediné ministerstvo, které máte, ministerstvo pro místní rozvoj?

Tak na druhou stranu, to ministerstvo v tuto chvíli existuje, má významné kompetence třeba v oblasti bydlení, kterým se zabývám, takže toto ministerstvo nepodceňuji a nebyla ...

Ale to jste chtěli přesunout jinam. Není to přeci jen trochu nevěrohodné, nejdříve volat po redukci ministerstev, přičemž první na řadě je ministerstvo pro místní rozvoj a teď tam dosadit svého ministra?

Ne, počkejte, ne dosadit. To, jestli se zredukuje počet ministerstev nebo ne, tak bylo věcí Vladimíra Špidly. Ten to navrhl tímto způsobem, zachovat stávající strukturu ministerstev s tím, že do budoucna výhledově je možné se bavit o změně kompetenčního zákona. Takže si zrovna nemyslím, že toto je ten hlavní problém, důležitější bude, co konkrétně bude vláda dělat, jaké bude předkládat zákony do Poslanecké sněmovny.

Od chvíle odstoupení z funkce předsedkyně US-DEU jste poskytla několik rozhovorů. Jejich interpretace v médiích zní, že vládní koalice nemůže vždy počítat s hlasem Hany Marvanové. Znamená to, že je možné ke jménu Hany Marvanové přiřadit přídomek "ohrožovatel stability vládní koalice"?

Já myslím, že vznikem vládní koalice se naruší to, co platí z ústavy, v ústavě je oddělená moc výkonná a moc zákonodárná, rolí poslance je vládu kontrolovat a samozřejmě ve věcech, kde vláda třeba sama se odchyluje od některých věcí, které slibovala, tak na ni tlačit. Já se budu snažit plnit roli poslance, tak jak mám podle ústavy, zároveň jsem byla zvolena za nějaký program, za společný koaliční program a ten se budu snažit uplatňovat jak přímo při projednávání zákonů ve sněmovně, tak třeba v debatách s kolegy, když se budou předjednávat vládní návrhy, takže toto je moje pozice a ...

Tedy při klíčových jednáních nemůže vláda počítat s tím, že by Hana Marvanová vždy za vládu, ve které jsou i její spolustraníci, že by Hana Marvanová zvedla ruku například pro státní rozpočet?

Takto to ale nefungovalo nikdy, já jsem byla poslancem před rokem 98 ...

Naposledy když to tak fungovalo, tak vzpomínáte si na Josefa Wagnera?

Ne, počkejte. Já jsem byla vládním poslancem před rokem 98, když byla pravicová koalice a i tehdy poslanci měli významné slovo a mohli ovlivňovat podobu zákonů a nebylo to tak jednoduché pro ministra, že cokoliv si schválí vláda, pak s tím přijde do parlamentu a vládní poslanci to schválí en block, naopak, my jsme se snažili vyvíjet velký tlak a s odstupem času si myslím, že jsme pořád vyvíjeli ještě malý tlak jako poslanci a teď předpokládám, že to bude fungovat stejně. Od toho je právě oddělená moc zákonodárná a výkonná, takže to, co jsem říkala, tak si myslím, že je normální chování poslance, že kdyby tak nečinil a en block schvaloval úplně všechno, co chce vláda, aniž by to četl, tak nemusíme mít vůbec poslanecký sbor.

To po vás vůbec nikdo nechce. Rozhodně byste však neřekla, že budete v následujících čtyřech letech ohrožovat stabilitu vládní koalice, vy osobně?

Já nechci nic ohrožovat, já bych chtěla, aby se věcně posuzovaly zákony jak ve fázi přípravy, tak potom ve fázi projednávání ve sněmovně a budu se snažit při tom posuzování jako hlavní hledisko mít na zřeteli to, co potřebují lidé konkrétně a co jsme lidem slibovali v našem volebním programu.

Předseda ČSSD Vladimír Špidla po podpisu koaliční smlouvy uvedl, že se nebojí častých krizí ve své vládě. Hovoří Vladimír Špidla:

Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Tak myslím si, že opravdu uspořádání ve sněmovně je velmi složité pro hledávání většin proti vládě, to si myslím, že je dané geometrií výsledku voleb, ale můj názor, možná trochu naivní, říká, že jestliže jsme jednali skutečně vážně, jestliže jsme překonali dílčí krize, které samozřejmě existovaly, jestliže jsme vytvořili text, který poslanecké kluby, pokud jsem informován, schválily jednohlasně bez jakékoliv manipulace, že to je základ pro to, aby vláda právě na tom programovém základě byla schopná vytrvat čtyři roky.

Slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Dovede Hana Marvanová odhadnout, co je lepší: aby nová vláda Vladimíra Špidly fungovala celé funkční období, tedy čtyři roky, nebo aby především dovedla Českou republiku do Evropské unie, do dvou, do tří let a pak se konaly například předčasné volby?

Já teď rozhodně nebudu volat po předčasných volbách, to by bylo skutečně předčasné. Teď teprve se uvidí, jaká bude politická situace, pro mě ...

Dá se říci, že zásadní je stabilita vlády a je jistá do vstupu České republiky do Evropské unie?

Pro mě klíčový strategický úkol pro Českou republiku je vstup do Evropské unie, to byl také základní motiv, proč jsem přes ty programové rozdíly vstupovala s Unií svobody do jednání o vládě, a to je ten základní motiv, proč také dám důvěru této vládě, protože žádná lepší varianta tady teď být nemůže a kdybychom neměli proevropskou vládu, tak by tím byl ohrožen tento strategický cíl.

Řekla jste, že dáte důvěru vládě premiéra Vladimíra Špidly, nicméně dovedla byste vyloučit předčasné volby jako zbytečné? Česká republika v novodobé historii jedny předčasné volby zažila, a to v roce 1998.

Nemůžu vyloučit,že může nastat situace, že budou předčasné volby, ale teď to považuji za bezpředmětné. Nic o tom nesvědčí, všechno svědčí o tom, že tady vznikla vláda, která, já doufám, že dovede hlavně Českou republiku do Evropské unie.

Jmenováním nového premiéra Vladimíra Špidly končí vláda Miloše Zemana. Odcházející premiér Miloš Zeman poskytl BBC svůj poslední rozhovor. V něm konstatuje, že už balí a stěhuje se ze sídla české vlády.

Miloš ZEMAN /zvuková ukázka/: Ano, balím a tento a příští týden asi budu odvážet poslední věci na chalupu, už se na to těším.

Odstupující premiér Miloš Zeman v rozhovoru pro BBC ocenil schopnosti svého nástupce ve funkci předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Zeman však nechtěl komentovat personální složení vlády.

Miloš ZEMAN /zvuková ukázka/: Protože jsem už před rokem Vladimíra Špidlu navrhl jako svého nástupce, tak bych byl masochista, kdybych nebyl spokojen a pokud jde o dojednání koaliční smlouvy, myslím si, že se udělalo ze strany Vladimíra Špidly maximum možného a co se týče personálního složení, k tomu se nechci vyjadřovat, protože každý šéf má svaté právo sestavit si svůj tým. Já jsem si do toho nenechal mluvit a totéž právo platí i pro druhé šéfy.

Miloš Zeman v rozhovoru pro BBC naznačil, že jej potěšilo, že vznikl post vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje, kterým se stane unionista Petr Mareš, protože tím zůstane ve funkci ministra kultury Pavel Dostál.

Miloš ZEMAN /zvuková ukázka/: Mě to potěšilo, pokud jde o vicepremiéra pro vědu a výzkum, protože jsem rád, že Pavel Dostál zůstává ministrem kultury, nu a jinak ta struktura se příliš neliší, v mé i Špidlově vládě jsou čtyři místopředsedové a myslím si, že jejich specializace je zhruba obdobná.

Odstupující premiér Miloš Zeman rovněž uvedl, že si i nadále trvá na svých výhradách k Unii svobody-Demokratické unii. Tuto stranu Miloš Zeman označil za nestabilní.

Miloš ZEMAN /zvuková ukázka/: Já si myslím, že Unie svobody zatím nevyniká příliš velkými znaky stability, nicméně dejme každému šanci, ať ukáže, co umí.

Slova Miloše Zemana v rozhovoru pro BBC. Jak vyvrátíte Zemanova slova, že "US-DEU zatím mnoho stability nepředvedla" a není to možné dát i do souvislosti s vaší rezignací?

Tak pochopitelně když politická strana mění každý rok předsedu, tak to není známka velké stability, takže to musím připustit, že tomu tak je ...

To znamená, že ty výhrady berete?

Ne, tak já myslím, že to je reálné hodnocení situace a nemůžu říct, že je to něco potěšujícího, ale je tomu tak, nemá vůbec smysl to zastírat, také i proto jsem rezignovala, protože když se předseda dlouhodobě ocitá v rozporu s názorem vrcholného vedení strany, tak to nepůsobí dobře, vytváří to pnutí a já si myslím, že jsem tím umožnila Unii svobody vyřešit tu situaci tak, aby vznikla konečně stabilní situace a bude-li se tak dařit, budu tomu ráda.

Je otázkou, zda stabilní situace může vzniknout, sama jste zmínila, že v předchozí době Unie svobody-Demokratická unie příliš často měnila předsedy?

Tak ale zase na druhou stranu nezapomeňme, že to bylo ...

Že to bylo dáno čtyřkoalicí.

Že to bylo dáno jinými důvody, Jan Ruml odstoupil po výzvě "Děkujeme, odejděte", protože chtěl uvolnit místo novějším lidem a Karel Kühnl, protože se stal leaderem čtyřkoalice, ale možná není důležité se vracet do minulosti, my si z toho bereme velké poučení, to mi skutečně věřte a já se budu snažit, stejně jako věřím, že řada mých kolegů, aby Unie svobody do budoucna posílila a napravila ten špatný dojem, který svou rozhádaností mohla dávat před voliči najevo.

Funkci předsedy US-DEU, kterou 4. července opustila Hana Marvanová, vykonává první místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Ivan Pilip. Kdy se uskuteční celorepublikové shromáždění strany, které zvolí nového předsedu? Odpovídá Ivan Pilip.

Ivan PILIP /zvuková ukázka/: Zatím se to nediskutovalo, respektive zazněly k tomu názory, ale nepřijímalo se k tomu žádné zásadní rozhodnutí a jako berme to také tak, že je letní období, že to provizorium je sice provizoriem, ale je zcela v souladu se stanovami, které na to myslí a nijak se neprojevuje na funkčnosti Unie svobody, takže necháme tu otázku na konci léta nebo na poslední zasedání před srpnem, aby se řeklo, jestli před komunálními a senátními volbami nebo po nich, ale myslím, že možné jsou obě varianty.

Slova prvního místopředsedy US-DEU Ivana Pilipa. Hana Marvanová před těmito mikrofony při svém posledním rozhovoru naznačila, že by si přála, aby se celorepublikové shromáždění Unie svobody-Demokratické unie konalo v září. Trváte na tom nebo se něco změnilo poté, co jste rezignovala?

Tak to byl můj názor, že by mělo vedení, včetně širokého vedení, včetně republikového výboru dát své funkce k dispozici na sjezdu, který by měl být před komunálními a senátními volbami, proto jsem navrhla září. Nyní nejsem členem vedení, takže nemůžu podávat takové návrhy, za svou osobu jsem to vyřešila a jestliže nyní panuje názor, že by to bylo možné až po senátních a komunálních volbách, tak to respektuji.

Vy si myslíte, že je to ta pravděpodobnější varianta, v prosinci, že se bude konat celorepublikové shromáždění?

Takto to vypadá po diskusi na republikovém výboru.

Vy jste také, když jste ještě byla ve funkci předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie, hovořila o tom, že hodláte členům své vlastní strany vypracovat analýzu výsledků voleb, v nichž Unie svobody-Demokratická unie nedopadla nejlépe. Splníte svůj slib nebo tím, že jste odstoupila, tento slib padá?

Tak já ho splním, nicméně v jiné roli, tedy v roli poslance. A věnuji tomu, já nevím, nějaký letní týden, abych tu analýzu zpracovala, ale v tuto chvíli na to není takový spěch, protože zřejmě ten sjezd bude později.

Tedy v prosinci?

Zřejmě v prosinci, ale jak říkám, sjezd u nás svolává republikový výbor, jehož nejsem členem.

Vy jste nyní poslankyní Unie svobody-Demokratické unie. V úterý 9. července se poprvé sešla nová Poslanecká sněmovna, i když příliš disciplinovaná nebyla. Jednání začalo o 8 minut později a předseda bývalé sněmovny Václav Klaus musel nové poslance několikrát uklidňovat.

Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Ještě jednou prosím, aby za chvíli mohla zaznít hymna, která zahájí naše jednání.

Po státní hymně vyzval předseda staré Poslanecké sněmovny Václav Klaus ke složení slibu poslanců.

Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Nyní přistoupíme ke slibu poslanců. Vlastní akt slibu bude probíhat takto, nejstarší bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny, což je při mládí místopředsedů bývalé Poslanecké sněmovny poslankyně Petra Buzková, přednese ústavou předepsaný slib a jako první jej složí do mých rukou. Poté bude poslankyně Buzková číst jména poslanců v abecedním pořadí a vy ke mně budete postupně přistupovat, slib vykonáte pronesením slova "slibuji" a podáním ruky, svůj slib potvrdíte podpisem. Prosím, poslankyni Petru Buzkovou, aby předstoupila za řečnický pult a ujala se slova.

Petra BUZKOVÁ /zvuková ukázka/:Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony, slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Následně složilo slib všech 200 nových zákonodárců - mezi nimi i Hana Marvanová. Je otázkou, zda budete pouze řadovou poslankyní nebo místopředsedkyní sněmovny. Je podle vás dobré, když jste nechtěla vstoupit do vlády, odstoupila jste z funkce předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie, aby jste najednou hlasy ČSSD byla volena místopředsedkyní sněmovny, je vaše kandidatura na místopředsedkyni sněmovny za US-DEU jasná?

Tak v tuto chvíli je to otevřená věc, protože se o tom bude jednat ve čtvrtek, já jsem do určité míry ráda, že mně kolegové tím, že mě nominovali, myslím kolegy v Unii svobody, tak dali jistou důvěru i po tom kroku, který jsem udělala, tím myslím kolegy v předsednictvu a v poslaneckém klubu, takže takto tu nominaci vnímám i s tím, že klíčové asi bude rozhodování, kolik bude místopředsedů a ta věc je nyní ještě otevřená.

Máte vy osobně problém zvednout ruku pro šest místopředsedů, což je stoprocentní navýšení?

Tak toto je výsledek těch jednání, u kterých já jsem nebyla, to bylo jednání těch parlamentních vyjednavačů tak, aby se dospělo skutečně k poměrnému zastoupení všech stran ve sněmovně. Když to vezmu racionálně, tak je to skutečně hodně a stačili by čtyři místopředsedové, ale ...

Zvednete vy osobně ruku pro šest místopředsedů, ano nebo ne?

Víte co, jestliže jsem člen klubu, který je vázán nějakými dohodami, tak já nechci v takovýchto věcech, které z jiného pohledu nejsou úplně zásadní, tak se protivit tomu rozhodnutí, ale uvidíme, jak dopadne třeba rozprava o tom počtu místopředsedů a když bude ten počet místopředsedů snížen, ani to mi není proti mysli.

Uvažujete o tom, že byste ale o funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny neusilovala za US-DEU, když jste už sama naznačila, že se cítíte se svým názorem ve straně osamocena?

Já nadále budu působit v Poslanecké sněmovně, já ...

O tom se nebavme, bavme se o postu místopředsedy Poslanecké sněmovny.

Dobře. Ale dovolte, abych dořekla tu myšlenku, já tím, že jsem rezignovala na funkci v politické straně, na předsedu politické strany, která si vybrala svoji cestu do vlády a já jsem navrhovala, aby strana podpořila vznik této vlády a chovala se konstruktivně, podporovala proevropské kroky této vlády, ale nevstupovala do této vlády, tak jsem tím nerezignovala na jakékoliv působení v politice, ani v Poslanecké sněmovně, a to, jestli zaujmu nějakou roli v Poslanecké sněmovně, ať už ve výboru, ve vedení výboru, nebo ve vedení sněmovny, je otevřená věc a věc dalšího jednání. Pro mě ...

V současnosti je víc pro nebo proti?

Já zvažuji všechna pro a proti. Myslím, že jsou tady argumenty, které by svědčily pro, vzhledem k tomu, aby Unie svobody měla dostatečný prostor pro to, aby prosazovala svůj program. Pokud ovšem ve vedení sněmovny budou zastoupeny všechny politické strany, tak to potom má logiku, aby i Unie svobody měla zastoupení.

Ale nemusí to být Hana Marvanová.

Nemusí, nicméně chci říci, že mě těší, že moji kolegové mě podpořili, protože pro mě to, že mám podporu vedení strany, poté, co jsem odstoupila, i poslaneckého klubu, je signál, že jsme schopni dále spolupracovat, já o tu spolupráci stojím.

Dovedete si v budoucnu představit, budoucností rozumějme například příští čtyři roky, že byste následovala Jindřicha Vodičku, bývalého ministra práce a sociálních věcí, člena ODS, který nejdříve vstoupil do Unie svobody a pak se zpátky do ODS vrátil, ano nebo ne?

Tak to vylučuji, já jsem byla zvolena za Unii svobody, unii jsem zakládala v roce 98 a já do žádné jiné strany už vstupovat nebudu a nebudu vystupovat z Unie svobody.

US-DEU je vaše poslední strana?

A tím spíše ne, počkejte, a tím spíše ne, když jsem za tuto stranu byla zvolená. Kdybych chtěla učinit nějaký krok mimo, tak bych se musela vzdát poslaneckého mandátu, ale zase mám závazek vůči voličům a těsně po zvolení přeci nemůžu na ty sliby, které jsem voličům dávala před měsícem, zapomenout.

Hovořil jsem o delším výhledu, o čtyřech letech a dál.

Tak já bych si perspektivně přála, aby Unie svobody byla jednou z těch stran, které se postupně budou integrovat do ...

Sloučí s ODS.

Ne, do většího celku, pokud možno liberálně zaměřené pravicové tolerantní strany.

Říká předsedkyně US-DEU Hana Marvanová. Díky za váš čas a někdy příště na shledanou.