Hana Marvanová, předsedkyně US-DEU
Pondělí 15. dubna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3 ![]()
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Po bouřlivém začátku roku a rozpadu čtyřkoalice vstupují KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratická unie do červnových voleb jako dvojblok pod názvem Koalice. Koncem března Koalice představila svůj volební program. Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová prozradila, že po červnových volbách se styl politiky musí změnit.
Hana MARVANOVÁ, předsedkyně US-DEU /zvukový záznam/: Domníváme se, že v současné době se tady prohlubuje klima karikatury demokracie, které právě vede k tomu, co je nejvíce kritizováno v České republice, a to k prohlubování korupčního prostředí.
Slova předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hany Marvanové pronesená koncem března. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda při představení programu Koalice uvedl, že dvojblok nabízí voličům program reálný a střízlivý, nikoliv populistický.
Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: My nechceme žádné experimenty, občané České republiky nejsou morčata, aby se stali předmětem nějakých pokusných pokusů a stačilo už něco co máme za sebou, takže dopředu, je před námi cesta jen odpovědnost a skutečně vážně míněné návrhy.
Pravil koncem března předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Nejen o předvolebních slibech politiků bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu usedla předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová, hezký dobrý den.
Dobrý den.
V polovině března jste napsala předsedovi Poslanecké sněmovny a ODS Václavu Klausovi dopis, reagovala jste v něm na Klausovo prohlášení k převozu bývalého tenisty, podnikatele a sponzora ODS Milana Šrejbera. 27. března jste se s Václavem Klausem setkala, co si s odstupem zhruba tří týdnů myslíte o setkání Marvanová - Klaus kvůli aféře Šrejber?
Já jsem napsala dopis Václavu Klausovi v reakci na to jeho vystoupení ohledně Milana Šrejbera, podivila jsem se v dopise jemu zaslanému, nad tím, že se Václav Klaus zajímá jen o kauzu Milana Šrejbera a nezajímá se o jiné případy, kdy se v České republice děje bezpráví, citovala jsem některé případy a navrhla jsem mu, že bych s ním ráda o tom hovořila.
To už víme, ale co vy si myslíte s odstupem zhruba jednoho měsíce o té schůzce?
Myslím si, že neměla žádný výsledek, že se mi nepodařilo přesvědčit Václava Klause, že se tady děje spousta bezpráví, probrali jsme řadu těch případů, korupci, průtahy soudních řízení, hrozba třeba promlčení vyšetřování různých trestných činů. Nemám pocit ...
Jaké pro to máte vysvětlení? Je to tím, že Václav Klaus se zajímá jen o specifické kauzy a nemá obecné vidění průtahů některých případů?
Já mám s Václavem Klausem zkušenost z poloviny 90. let, že on vždycky otázku práva a spravedlnosti podceňoval a říkala jsme si, jestli za těch, dejme tomu, sedm let došel k určitému pochopení, že to je také důležitá věc. Nemám pocit, že až tak, také jsem mu říkala, on se proti tomu ohradil, že podle mého názoru korupční klima v této zemi a ty nespravedlnosti prohloubila opoziční smlouva, protože nastavila normu, že právo nemusí platit, nebo může platit jen pro někoho, že to tady funguje hodně na principu konexí. Myslím si, že v tomto si s Václavem Klausem naprosto nerozumíme, ale zřejmě Václav Klaus zůstal na svém a já na svých názorech také.
Vy jste se Václava Klause ve svém dopise 15. března v narážce na případ Šrejber doslova dotázala: "V České republice takových kauz není málo, a proto se ptám, když jako člověk nemůžete přijmout to, co se stalo Milanu Šrejberovi, proč se lidsky nestavíte také za jiné občany?" Vy jste Václava Klause právě vyzvala k zamyšlení, jak je možné pomoci řešení trestných činů a všem, kterým se děje bezpráví. Není tudíž reálné, že byste se v budoucnu s Václavem Klausem věnovali pomoci obětem trestných činů a všem, kterým se děje bezpráví?
Nemám z Václava Klause pocit, že by ho to tížilo, nicméně považovala jsem za nutné se k tomu vyjádřit a také náš program s tím počítá, posílení práv poškozených v trestním řízení, důslednému postihu třeba i bankovní kriminality, ale myslím si, že v tomto směru mluvíme s Václavem Klausem odlišnou řečí.
Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus po převozu bývalého tenisty, sponzora ODS a podnikatele Milana Šrejbera z plzeňské nemocnice do pražské věznice doslova uvedl:
Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS /zvukový záznam/: Den po vážné operaci v plzeňské vojenské nemocnici byl přímo z lůžka vytažen policií a eskortován do pankrácké věznice. Praktiky tohoto typu nepatří do demokratické společnosti, spíše by se hodily do hlubokého komunismu.
Pravil 14. března předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus k případu Milan Šrejber. Vy osobně jste přesvědčena o tom, že podnikateli Milanu Šrejberovi se v jeho případě děje bezpráví?
Nemám tolik informací o tomto případu, abych to mohla tvrdit, ale na jedné věci jsme se shodli s Václavem Klausem, a to je, že se v jiných případech takto tvrdě nepostupuje. Já bych tady možná zmínila znovu nedávno proběhlý případ pana Grebeníčka, který se už pět let vyhýbá soudnímu stíhání nebo přelíčení a naposledy dokonce s odvoláním na to, že je nemocen a když soud chtěl uskutečnit soudní jednání přímo v nemocnici, tak se zjistilo, že den předtím jeho syn, zároveň předseda KSČM a poslanec, jej odvezl z nemocnici, mě to připadá, že rodina Grebeníčků se evidentně vyhýbá soudnímu líčení, že v jiných případech by jistě už policie zasáhla, už by jistě toho obžalovaného třeba umístila do vazby, do vazební věznice, nemocnice ...
Jaké máte vysvětlení pro to, že v případě Grebeníček tomu tak není?
Já se domnívám, že komunističtí funkcionáři tady nejsou stíháni stejně tvrdě jako jiní a když si srovnáte kauzu Grebeníček a kauzu třeba Vladimíra Hučína, který byl stíhán vazebně téměř rok a nyní je stíhán v podivném uzavřeném, neveřejném procesu, tak vidíte, že se neměří všem stejně, že zkrátka komunističtí funkcionáři se mohou klidně vyhýbat soudnímu řízení. Já si myslím, že to je otázka na ministra spravedlnosti, na nejvyšší státní zástupkyni, jak je možné, že nezasáhnou proti průtahům v řízení, to není ovlivňování soudů, soudy by měly rozhodovat rychle a neměly by být během toho řízení průtahy, ale v kauze Grebeníček jsou průtahy pět let.
Vy jste ale předsedkyní jedné z parlamentních stran, ptám se vás osobně, jaké na to máte vysvětlení, že v uplynulých pěti letech i za pravicových vlád, i za vlády současné dochází k těmto průtahům?
Pokud jde o průtahy v soudních řízeních, tak já na to mám vysvětlení, které je možná pro soudce tvrdé, že v řadách soudců je nemálo těch, kteří soudili i za bývalého režimu, kteří zkrátka v tomto nejsou úplně nepodjatí. Dokonce tedy mezi soudci jsou i tací, kteří soudili politické procesy a nejen u soudů, ale nedávno se psalo o tom, že dokonce na vrchním státním zastupitelství jsou dva státní zástupci, kteří byli prokurátory a figurovali v politických procesech.
Podepsala byste tezi, že očista českého soudnictví a orgánů činných v trestním řízení ještě neproběhla?
Nepochybně bych jí podepsala a zejména na to mám argumenty, já jsem byla u jmenování soudců, byla jsem poslankyní České národní rady a byla jsem i tu toho, když vláda jmenovala státní zástupce. Už tehdy jsem v parlamentu upozorňovala na to, že mezi adepty na jmenování soudců jsou ti, kteří soudili politické procesy a tehdy jsem na začátku 90. let tento spor prohrála, tehdy jsem varovala, že je nebezpečné když u soudů, v policii a na státním zastupitelství zůstanou ti, kteří byli spojeni s procesy za minulého režimu.
V případě, že by dvojblok nazývaný jako Koalice vyhrál volby, jak byste zajistili očistu justice?
Pokud jde, u jmenovaných soudců je to v tuto chvíli těžké, protože oni jsou jmenováni na dobu neurčitou a u státních zástupců je to také poměrně složité. Já se ale domnívám, že by za minulé prohřešky, tedy za to, že třeba státní zástupce figuroval v politickém procesu měla být možnost, aby i dodatečně bylo zahájeno kárné řízení s takovým státním zástupcem. Dokonce jsem o tomto návrhu hovořila před časem i s nejvyšší státní zástupkyní, které se také tyto věci nelíbí, bohužel zatím v parlamentu nebyla většinová vůle přijmout takovou změnu zákona, aby bylo možné zahájit s někým takovým kárné řízení. Ale já si myslím, že takovýto lidé jsou ostudou justice a kazí dobré jméno i těm soudcům nebo státním zástupcům, kteří se snaží a kteří pochopitelně by s něčím takovým nesouhlasili.
Myslíte, že očista justice a orgánů činných v trestním řízení bude po červnových volbách jedním ze zásadních témat, ne-li tématem nejzásadnějším?
My máme jako jedno ze zásadních témat, myslím Koalici, právní stát, reformu justice, stíhání všech zločinů, nejen komunistických, ale i bankovní kriminality a boj proti korupci, takže součástí toho je právě i reforma justice.
Vraťme se ale k těm konkrétním případům, některé jste zmínila. V dopise Václavu Klausovi jste také zmiňovala příklady, v nichž považujete za nutné zastat se bezpráví, konkrétně případ bývalého příslušníka BIS Vladimíra Hučína, trestní stíhání faráře Vojtěcha Protivínského či případ podvedených klientů H-Systému, ve kterém se vy osobně angažujete. Jsou všechny tyto případy, o nichž jsme se bavili a které jsem ještě jednou citoval z vašeho dopisu Václavu Klausovi, podle vás ojedinělými jevy nebo jde o nějaký hlubší trend české justice?
Podle mého názoru to vůbec nejsou ojedinělé jevy. Když vezmeme postupně ty kauzy, tak případ Vladimíra Hučína ukazuje, že soudní řízení a trestní řízení probíhá mimo zraky veřejnosti, je utajováno, já si myslím, že to je nebezpečné, takže to je jeden příklad a takovýchto kauz je celá řada, jejichž řízení bylo utajováno. Mimochodem třeba na podzim proběhlo řízení u plzeňského soudu s policisty ve vykonstruovaném procesu, což nakonec soud zjistil. Pokud jde o kauzu pana faráře Protivínského, nesmyslnost jeho obvinění ukázalo jaké poměry panují v justici na státním zastupitelství a na policii v tom příslušném břeclavském okrese. Mimochodem se ví, že to stíhání pana faráře protivínského měl na starosti vyšetřovatel, který myslím působil u StB, tak není divu, že slova pana faráře Protivínského hodnotil tak jak hodnotil, jako trestný čin. A pokud ...
Když už jste v tomto pořadu podepsala tezi, že justice ještě neprošla zcela očistou, podepsala byste tezi, že Česká republika ještě není zcela právním státem?
Nejen že bych tuto tezi podepsala, ale sama jsem jí vyslovila před tři čtvrtě rokem, že Česká republika není skutečně právním státem, protože to abychom byli právním státem, na to nestačí, abychom měli demokraticky zvolený parlament, abychom měli ústavu, Listinu základních práv a svobod a další zákony, ale na to je třeba, aby lidé měli také v praxi pocit, že se práva dovolají, a tím se dostanu k tomu třetímu případu, který jsem uváděla v dopise Václavu Klausovi, a to je případ okradených klientů H-Systému. Nejde jen o ně, tady je celá řada lidí, kteří byli okradeni v různých fondech apod. a kteří se nemohou léta dovolat spravedlnosti, a to nejen tak, aby viděli, že viníci byli potrestáni, už vůbec se nemohou dovolat toho, aby ty ukradené peníze byly nalezeny a jim vráceny. A přitom ty možnosti jsou a já tvrdím, že současný trestní zákon přiznává obětem trestné činnosti velmi málo práv a většinou jsou odkazovány k tomu, aby se s pachateli trestných činů soudili v občanskoprávním procesu.
Představitelé orgánů činných v trestním řízení si v posledních měsících stěžovali veřejně na vnější tlaky, které se týkají jejich práce. Náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl hovořil koncem ledna v tomto pořadu o politických tlacích ze strany Občanské demokratické strany v případu trestního stíhání generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného.
Miroslav ANTL, náměstek prezidenta Policie ČR /zvukový záznam/: Různé tlaky a posléze to, co nastalo po mém nespecifikovaném výroku, nastal jednoznačně politický tlak, protože odvolání nebo návrh na odvolání nebo požadavek na odvolání vyšetřovatele od politické strany a dokonce od mě, což mě je jedno, já jsem na to zvyklý, ale stejně od politické strany je naprosto neobvyklý a je v rozporu, já nevím, snad s legislativou, jakoukoliv platnou.
30. leden a slova náměstka policejního prezidenta Miroslava Antla. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová v tomto pořadu zase 10. prosince 2001 varovala před tím, aby po červnových volbách nepřišla vláda, která bude zasahovat do práce orgánů činných v trestním řízení. Marie Benešová podle svých slov a zkušeností už zažila zásahy pravicových vlád do práce státních zástupců, dělo se tak v 90. letech.
Marie BENEŠOVÁ, nejvyšší státní zástupkyně /zvukový záznam/: Může přijít jiná vláda a může říct, že kriminalizujeme podnikatelské prostředí a bude to jinak. Varovat chci, protože znám i případy, kdy se ztrácela trestní oznámení, a to byl i jeden z důvodů mého odchodu tehdy do advokacie.
10. prosinec 2001 a slova nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Na kolik vás osobně znepokojují slova dvou vysokých, ne-li nejvyšších představitelů orgánů činných v trestním řízení, kteří hovoří o tlacích na svojí práci, a to především ze strany ODS?
Znepokojují mě velmi tato slova, já se domnívám, že politikům přísluší tlačit na orgány činné v trestním řízení, aby se velmi rychle zabývaly všemi podněty, které přijdou, podněty, že byl spáchán trestný čin apod., ale absolutně nepřísluší politikům, aby zasahovali do jednotlivých kauz a dokonce tím směrem, že by v případě když orgány činné v trestním řízení někoho stíhají, tak do toho vstupovali a mohli vyvolávat ve vyšetřovatelích, ve státních zástupcích obavy jak to s nimi bude, jestli náhodou nebudou muset odejít, když budou ve své práci pokračovat. To přesně udělal pan místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer v kauze stíhaného ředitele TV Nova. Podle mého názoru je to naprosto nepřijatelné a je to jeden z příkladů, proč tvrdím, že tady není skutečně právní stát, protože v právním státě se musí všechny věci, u nichž existuje podezření ze spáchání trestné činnosti prověřit. A tady bych řekla ještě jednu velmi závažnou věc, která hrozí, nejde jen o jednotlivé případy, ale tady hrozí to, že pokud nebudou mít orgány činné v trestním řízení, policie a státní zastupitelství pocit, že mohou vyšetřovat naprosto svobodně a nezávisle, že jim nic nehrozí, tak nebudou vyšetřena podezření ze spáchání trestné činnosti třeba v bankách a dobře víte, že zatím byl stíhán jen zlomek těch, kteří způsobili miliardové škody v bankách, dejme tomu bylo vyšetřena nebo prověřena ztráta zhruba 20 miliard oproti 400 miliardám, které se v bankách ztratily podle údajů Světové banky a já ...
Ale sociální demokracie měla jedno ze základních volebních hesel v roce 98 "Akci čisté ruce" a vyšetření bankovních podvodů apod.
Přesně tak a přitom v tom neudělala vůbec nic.
Chcete tím říci, že to je záměrně, že sociální demokracie, vy jste se s jednou kauzou na vlastní kůži setkala, s oním H-Systémem.
Ano, já jsem se právě v kauze H-Systém, který je jen modelovým případem, setkala s tím, že v této kauze bylo možné okrást tolik klientů, protože v tom figurovala Komerční banka. Komerční bance se v kauze H-Systém ztratila miliarda a půl, já jsem společně s klienty podávala trestní oznámení na představitele Komerční banky a policie nám sdělila, že ten případ odkládá z důvodů promlčení, že už to nelze stíhat, protože je to promlčeno. A já z toho vyvozuji následující, že ve velmi brzké době budou zřejmě promlčeny veškeré bankovní podvody, nebude už je možní stíhat a já si dovolím smělou konstrukci, pro nikoho smělou ...
A to skutečně hrozí promlčení bankovních podvodů a všech ...
Podvodů v řádu několika set miliard korun.
Kdy bude promlčeno podle vás?
A to nejpozději zhruba v letech 2005, 2006, protože nejdelší promlčecí lhůta je 12letá a mluvím-li o bankovních podvodech a špatných úvěrech poskytnutých v první polovině 90. let, připočtete-li 12 let, tak zhruba kolem roku 2005 to bude promlčeno a já se domnívám, že "Akce čisté ruce" a ten záměr stíhat bankovní podvody je od sociální demokracie, který tady byl původně, tak selhal nebo skončil na tom, že ČSSD je spojena s ODS, která nemá zájem na stíhání bankovních podvodů, protože málo platné, dobře to víme, že ODS bylo minimálně přátelskými vazbami spojeno s vedením tehdy polostátních bank, s panem Salzmanem a s dalšími. Já se prostě domnívám, že se ty věci nešetří, protože na tom není zájem šetřit, a protože by se to týkalo příliš mnoha vlivných lidí, kteří mají vlivné lidi ve vedení sněmovny a dále, proto si nepřeji, aby pokračovala opoziční smlouva po volbách.
Myslíte si vy osobně, že v případě, že by došlo k vyšetření, potrestání viníků bankovních loupeží z 90. let, že by to otřáslo politickou scénou a především ODS, té co jste řekla?
Ano, myslím si, že ODS si nepřeje toto vyšetření, protože by se to dotklo lidí, kteří jsou s ní spojeni a právě proto, že ČSSD je spojena s ODS, tak upustila od tohoto záměru, dokonce o tom přestala hovořit, vláda ČSSD schválila převody špatných úvěrů z bank do Konsolidační banky a v dozorčí radě Konsolidační banky zasedli z toho důvodu, aby to přikryli, poslanci opozičně-smluvních stran. A proto já tvrdím a tuto domněnku opírám o to, že po volbách hrozí jednoznačně opakování nebo prodloužení opoziční smlouvy, protože je tady velmi silný záměr ODS a ČSSD, aby se tyto věci nevyšetřovaly.
To, že podle vás hrozí opakování opoziční smlouvy jste zopakovala mnohokrát, nicméně média koncem března referovala o tom, že jste se namlouvala s Václavem Klausem. Víte po vaší schůzce, že je velmi reálné vláda ODS a Unie svobody-DEU, je to co jste teď popsala, tedy nezájem především ODS vyšetřit bankovní podvody z 90. let, zásadní překážka, aby vy osobně jste usedla do vlády s Václavem Klausem?
Pokud by Václav Klaus a ODS nesouhlasila s těmi tezemi, které jsem nyní říkala, které jsem také zopakovala Václavu Klausovi při osobním jednání, tak pro mě by byla zásadní překážka jednat o vládě s takovouto stranou, ale já bych hlavně chtěla říci, že to byla interpretace médií, že by šlo o nějaké namlouvání, protože my jsme skutečně jednali o korupci, o právním státě, o vymahatelnosti práva v této zemi a o těch kauzách, o kterých jsem se zmiňovala v dopisem, jinak jsem se nikdy netajila tím, že jsem zároveň vždycky upřednostňovala vždycky, aby v této zemi byla pravicová vláda, ale ODS podle mě upřednostňuje jiné věci než sestavení pravicové vlády.
Myslíte si, že v případě, že sociální demokraté nebudou svázáni opoziční smlouvou, budou orgány činné v trestním řízení konat daleko svobodněji a je reálné, že budou bankovní podvody vyšetřeny?
No, nejsem si tím jistá, abych měřila všem stejně, tak jsem říkala, že za tím nestíháním stojí ODS, já si myslím, že na tom nemá zájem ani ČSSD, protože kdyby na tom měla zájem, tak by se třeba ČSSD postavila ke kauze poradce premiéra Miroslava Šloufa, o němž se nyní zjistilo, že dokonce sám byl placen z peněz H-Systému, tedy z peněz okradených klientů. Upřímně řečeno já se ...
Tím chcete říct, že ČSSD používá policii a orgány činné v trestním řízení jako převodovou páku, aby nepoškodila své lidi a nestíhala je?
Víte, já bych neřekla převodovou páku, já bych řekla, že se tady vytvořilo takové klima, ve kterém policie a státní zástupci někteří se mohou nechat zastrašit tou atmosférou a vědí, že některé věci nemohou do důsledku vyšetřovat.
Vy jste se v kauze H-Systému setkala s ustrašenými vyšetřovateli?
No, já jsem se setkala s tím, že se zdaleka nevyšetřuje všechno co se v té věci objevilo, proč se třeba nevyšetřoval podíl Miroslava Šloufa na kauze H-Systém? Proč to usnulo? A ještě jednu otázku položím, jak mohou sociální demokrati klidně spát když vědí, že jejich zaměstnanci byli placeni z peněz okradených lidí? Já vám řeknu, že kdybych se setkala s něčím takovým, já bych nemohla klidně spát, že bych třeba i svojí měsíční odměnu věnovala těm lidem, abych jim alespoň částečně nahradila škodu, na které se podílel člen mojí strany, kdyby se to týkalo Unie svobody. Je to určitá výzva sociálním demokratům, jak toto snesou a pak také policii a státním zástupcům jak je možné, že tato věc byla do určité míry, ne zametena pod koberec, on se vyšetřil jen zlomek, ale většina těch vazeb na ODS a na ČSSD, která se zjistila, tak nebyla předmětem vyšetřování a musím se ptát proč?
Další téma - předvolební kampaň a volby. 28. března představil dvojblok KDU-ČSL a US-DEU volební program. Předseda lidovců Cyril Svoboda při té příležitosti uvedl:
Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: Je naprosto jasné, že v našem programu nenajdeme populistické návrhy typu rovná daň nebo zdaňování toliko bohatým, protože toto jsou podle nás kroky, které nejsou reálné, kdy jakákoliv strana, která tyto kroky propaguje, se potom po volbách může vymluvit na to, že jí to nedovolí koaliční partner realizovat. My nechceme žádné experimenty, občané České republiky nejsou morčata, aby se stali předmětem nějakých pokusných pokusů a stačilo už něco co máme za sebou, takže dopředu je před námi cesta jen odpovědnost a skutečně vážně míněné návrhy.
28. březen a slova předsedky KDU-ČSL Cyrila Svobody. Pokud zůstanu u příměru s morčaty, kdy se čeští občané stali morčaty a byli na nich páchány pokusy? Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Cyril Svoboda měl na mysli návrhy s nimiž přichází buď ČSSD nebo ODS, zřejmě naposledy měl na mysli návrh rovné daně ze strany ODS. Já bych k tomu hlavně řekla, že ODS nemyslí tyto věci vážně, protože kdyby myslela vážně snížení daňového zatížení, tak už před dvěma lety mohla podpořit naše návrhy ve sněmovně na snížení daňového zatížení právnických osob alespoň na 25 %, a proto my říkáme, že náš program je realistický a přeci nemá smysl se předhánět ve slibech, které nikdo nechce uskutečnit, ale má smysl předkládat reálné návrhy. Tak reálný je náš program a nikoliv návrhy, které předkládají ty dvě smluvně-opoziční strany.
Je něco co vám v současnosti na předvolební kampani vadí?
Ze všeho nejvíce mi vadí, že poslední týdny se začala volební kampaň zaměřovat v trumfování, kdo lépe hájí národní zájmy. Já se domnívám, že ...
Vy jste se ale k tomu připojili.
Ne, to špatně vykládáte. My se proti tomu ohrazujeme, ale zároveň ...
Ale zároveň se k tomu připojujete.
Ne, ne. My jsme se proti ohradili a vnímáme to jako zneužití tématu Benešových dekretů pro volební kampaň. Benešovy dekrety bychom měli nechat v klidu spát, ty byly mimochodem vyřešeny Česko-německou deklarací v roce 97, kterou Václav Klaus podepsal a teď, protože se zřejmě stratégům v hlavním stanu zejména ODS to zdá jako vhodné téma najít si vnějšího nepřítele a pasovat se do role zachránců českého národa, tak to používají. Ale protože my jsme také konfrontováni s obavami lidí na meetinzích, představte si třeba v Berouně se mně pán ptal, jestli přijdou Němci a ve vnitrozemí začnou zabavovat naše majetky. Tak v tu chvíli my musíme vysvětlovat lidem, že samozřejmě nic takového nehrozí, že to nepřipustíme.
Ale něco jiného je přeci vysvětlovat a něco jiného je se k tomu připojit schůzkami předsedů politických stran, sepisováním možného usnesení Poslanecké sněmovny. A propó, má už Koalice svůj návrh usnesení Poslanecké sněmovny k Benešovým dekretům, s nímž půjde na páteční schůzku předsedů politických stran k Janu Kavanovi?
To že jsme se zúčastnili schůzky předsedů politických stran, tak na tom já nevidí, že bych se připojila třeba k rétorice ODS. A mimochodem na té schůzce u Jana Kavana zazněla jedna pozoruhodná věc od Jana Zahradila, která mě překvapila. Já jsem se ptala, když ODS navrhuje zakotvit pojistku proti revizi poválečného uspořádání do přístupové smlouvy k Evropské unii, jak by taková pojistka měla vypadat. A překvapilo mě, že Jan Zahradil prostě neví, takže ODS tady požaduje něco a zatím ještě nemá vypracovaný ten návrh jak si to představuje. To jen dokazuje, že to je jen předvolební rétorika a když se ptáte, na to naše stanovisko k nějakému usnesení sněmovny, tak já bych ...
Už jej máte sepsané?
My k tomu zítra budeme, nebo o tom budeme jednat na předsednictvu, o nějakých změnách nebo našich návrzích na úpravu toho prohlášení, ale za sebe chci říct jasně, žádná schůze Poslanecké sněmovny přeci k Benešovým dekretům být nemusí. Já bych byla radši kdyby Václav Klaus a Miloš Zeman a obě tyto strany přehodnotili závěr svolat schůzi, která vůbec nic nevyřeší, jak jsem říkala, všechno už je napsáno v Česko-německé deklaraci.
Chcete přemlouvat v pátek především Vladimíra Špidlu a Václava Klause, aby od toho jednoho bodu, který by se týkal jednání Poslanecké sněmovny o Benešových dekretech, protože to nebude zvláštní schůze, ale součást dubnové schůze Poslanecké sněmovny, aby od toho ještě bylo upuštěno?
Ano, chci to navrhnout zejména i ve světle těch návštěv minulý týden. Pan Verheugen se vyjádřil nějakým způsobem, pan Blair a byli jsme opakovaně ujišťováni z Evropské unie, že Evropská unie po nás nechce revizi Benešových dekretů. Já bych navrhovala, abychom se přestali strašit, abychom přestali strašit naše občany a znovu se věnovali věcným tématům ve volební kampani, místo vyvolávání obrazů vnějšího nepřítele.
Chcete tím říct, že České republice se dostalo už dostatečně ujištění, aby nebylo přijímáno usnesení Poslanecké sněmovny?
Jsem o tom přesvědčena a chci to znovu v pátek navrhnout předsedům ČSSD a ODS.
A je velmi pravděpodobné, že takové bude stanovisko Koalice?
Naše stanovisko k tomu bylo takové, my jen nemáme dostatek hlasů v Poslanecké sněmovně, abychom proti vůli ODS a ČSSD zablokovali konání takovéto schůze.
Tedy žádné prohlášení k Benešovým dekretům vy nebudete sepisovat?
Pokud se schůze bude konat nebo ten bod bude zařazen na schůzi Poslanecké sněmovny, pak se samozřejmě budeme snažit, aby bylo přijato rozumné usnesení, které by ještě nevyostřilo toto téma.
To které navrhl Jan Kavan je podle vás rozumné?
My k tomu máme určité úpravy, určité návrhy, zejména by mohlo být stručnější a mělo by směřovat k tomu, aby se to téma uzavřelo. Podle mého názoru pevně stačí, když se odvoláme znovu na Česko-německou deklaraci, která, jak říkám, toto téma uzavřela. Benešovy dekrety a tyto záležitosti jsou věcí minulosti a nemají být jimi zatěžovány budoucí vztahy a tuto deklaraci podepsal Václav Klaus. Buď tehdy se spletl, nebo se plete teď, měl by si to ujasnit.
Říká předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová, která byla 30 minut hostem Interview BBC. Já děkuji za váš čas a někdy příště na shledanou.
Pro řízené provokace proti korupci i Gross
Právo, 16. 4. 2002, titulní strana - Také ministr vnitra Stanislav Gross navrhuje použít v boji proti korupci metodu řízené provokace. Tu jako první letos v březnu navrhla nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Gross se k ní přihlásil ve zprávě o korupci, kterou má zítra projednat vláda. Metoda má celou řadu odpůrců, ale už také své zastánce.
Gross ve zprávě upozorňuje nejen na značnou citlivost metody, ale i na její praktickou omezenost. Korupční jednání totiž už většinou nemá charakter předávání úplatků v obálce, ale jde o neformální vztahy v klientských společenských sítích, působících navenek zcela legálně. Uvažovaný policejní provokatér by tak asi mohl být účinný jen u vybraných trestných činů, například u úplatků při dopravních přestupcích.
Ministr vnitra si stejně jako nejvyšší státní zástupkyně uvědomuje, že stát ze zákona nemůže trestně postihnout zločin, který sám vyprovokuje. Proto by řízená provokace mohla mít dopad pouze do pracovního práva, nikoli do trestního. Pokud by tedy policejní agent nabídl veřejnému činiteli za jistou protislužbu úplatek a ten ho přijal, úředník by nemohl být trestně stíhán, ale mohl by být okamžitě propuštěn z pracovního poměru nebo zbaven funkce.
Nápadem řízené provokace není nadšen ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, který ho nazval "školáckým pokusem". Podle něj je úkolem policie trestné činnosti zamezovat, nikoli ji provokovat. Sám by korupci chtěl potírat systémově, tedy budováním kvalitní státní správy a důslednou kontrolou. Advokát Josef Lžičař dokonce uvedl: "Je naprosto demoralizující, pokud je státních prostředků použito k vyprovokování trestné činnosti. Státem řízený agent je účastníkem na spáchaném jednání a zaslouží si místo na lavici obžalovaných."
Předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) ale naopak soudí, že by metoda byla daleko spíše preventivní a odstrašující než odhalující. "Dovedu to ad absurdum: dokáži si představit, že by provokace nebyla použita ani jednou, a přesto by případů korupce ubylo. Ta strašná nejistota, zda člověk, který mi nabízí obálku či jinou neoprávněnou výhodu za to, že sám neoprávněnou výhodu ode mne dostane, není policajt-provokatér, by rádobykorupčníky slabších nervů musela odstrašit!" uvedl Pithart. Z parlamentních politických stran je proti řízeným provokacím ODS, podle níž máme policejní provokace minulého režimu ještě v příliš čerstvé paměti. Naopak Koalice a KSČM si užití tohoto způsobu boje proti korupci dovedou představit.
Podle Grosse policie už nyní ve státních orgánech a institucích vytipovává, kontaktuje a získává osoby pro spolupráci. Odůvodňuje to tím, že při vytváření nových krajských úřadů budou tímto směrem proudit značné finanční částky ze státních dotací. V tomto případě ovšem nejde o uplatnění řízené provokace, ale o klasický nábor osob jednajících ve prospěch policie. Vytipovaní úředníci by v případě zjištění konkrétních úplatkářských nekalostí okamžitě o poklesku svých kolegů policii nejen informovali, ale jejich činnost také sledovali a zmapovali. Ve zprávě se totiž za oblast, která je ohrožena korupcí s nejzávažnějšími celospolečenskými dopady a kde je zároveň její nepostižitelnost nejvyšší, označuje státní správa a samospráva.
Pokračujícím trendem je rozšiřování organizovaných forem korupčního jednání. V tom případě jsou do korupce zapojeni zástupci politických stran, kteří ze svých funkcí ve volených samosprávách a radách rozhodují o přidělování veřejných zakázek. V tomto ohledu však mají poznatky policie jen "informativní hodnotu" a nepodařilo se je náležitě "zadokumentovat".
Hana Marvanová označila za Pandořinu skříňku ve vztahu k možné korupci komunální oblast, protože "čím dál více peněz teče na komunální a krajské úrovni, kam se ale zatím pozornost soustřeďuje minimálně". Myslí si, že politik by se měl vyvarovat jakéhokoli podezření ze střetu zájmů, a proto "by politici ani politické strany neměli pobírat peníze od firem, o jejichž zakázkách by mohli rozhodovat". Podle Marvanové z toho do budoucna může povstat spousta problémů i skandálů, takže by se jim mělo předejít přijetím zpřísněného zákona o střetu zájmů.
Také Petr Nečas uvedl, že nikdy nesdílel pohled na "zpráchnivělou a údajně i zkorumpovanou centrální politickou scénu a báječnou komunální sféru, kde se dělá politika pro lidi". Korupce je podle něho vždy "konkrétní schopností lidí jí odolávat či neodolávat a může se vyskytovat na všech úrovních". Například v parlamentu je "minimální možnost rozhodovat o čemkoli neveřejně, na rozdíl třeba od městského zastupitelstva". Nečas vidí lék v systematickém vytváření průhledného soutěžního prostředí a důsledném vyhlašování soutěží při zadávání veřejných zakázek.
Jiří Dolejš soudí, že zmíněné nebezpečí lze odvrátit "transparentností výběrových řízení". Tam, kde mají účastníci soutěží rovné postavení a občané jsou dostatečně informováni, by podle Dolejše neměla být živná půda pro korupci ani podle současné legislativy.
Politické prostředí je v Česku ke korupci netečné a jeho určující tvůrci dosud nevytvořili ani minimální společný protikorupční program. Tak zdůvodňuje Gross ve zprávě dosavadní neúspěchy v boji proti korupci. Je to prakticky stejné zdůvodnění, jaké používala ČSSD v době, kdy byly u moci pravicové vlády. Tehdy hovořila soc. dem. o nepříznivém politickém klimatu v zemi. Představitelé ostatních parlamentních stran však mají názory odlišné.
Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová pro Právo uvedla, že vládní stesky nechápe. "Koalice vždycky upozorňovala na nutnost vytváření protikorupčního prostředí a do voleb jdeme dokonce s představou celonárodního boje s korupcí," řekla. Podle ní ovšem nesmí jít o nějaké "politické kampaně typu akce čisté ruce, které zákonitě musejí vyznít naprázdno". Koalice má podle jejích slov konkrétní představu, jak na korupci jít. "Tam, kde má stát příliš mnoho rozhodovacích pravomocí, tam má vždy korupce šanci," řekla Marvanová.
Proto chce Koalice prosadit co největší omezení státních regulací, ale na druhou stranu zákonně vymezit například lhůty pro vyřizování žádostí občanů. "Máme představu, že třeba obchodní rejstřík by se vyňal ze soudní agendy a zápisy do něj by se musely uskutečnit do pěti dnů," sdělila Marvanová. Chce také snížit počet úředníků a ty zbylé lépe zaplatit. Zpřísněn by podle Koalice měl být zákon o zadávání veřejných zakázek s maximálním omezením výjimek. Chtějí také zpřísnit zákon o střetu zájmů a rozšířit ho na komunální úroveň.
Marvanová včera také nařkla ODS a ČSSD, že nemají zájem na vyšetření bankovních podvodů z 90. let, a proto usilují o prodloužení opoziční smlouvy. "Tady se vytvořilo takové klima, kdy se někteří policisté a státní zástupci mohou nechat zastrašit touto atmosférou a vědí, že některé věci nemohou do důsledku vyšetřovat," řekla včera v rádiu BBC.
Místopředseda ODS Petr Nečas Právu řekl, že o jakémkoli trestném činu včetně korupce "by se nemělo uvažovat na základě politické vůle či nevůle". To je podle něj práce pro orgány činné v trestním řízení. "Něco jiného je ale vytváření podmínek a prostředí, v němž se korupci bude dařit lépe nebo hůře," sdělil Nečas. Za sociálnědemokratické vlády byly vytvořeny "spíše lepší podmínky pro to daření", soudí Nečas.
Důvodem je podle něj tlak ČSSD na značné zasahování státu do života občanů i podnikatelských subjektů, čímž roste prostor pro úřednické pravomoci, tudíž i pro možnost korupčního jednání. "Tato vláda by skoro slova korupce a průhledné prostředí bez uzardění ani neměla vyslovit, protože když si vezmete, kolik tendrů a veřejných zakázek zadala bez výběrového řízení, tak bych považoval za zpupnost, jestliže bude kritizovat zastupitelstvo v Dolních Kotěhůlkách, že něco udělalo bez tendru, protože ona to dělá systematicky, a to v řádech miliard," řekl místopředseda ODS.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš pro Právo uvedl, že vzhledem k až militantnímu protikorupčnímu slovníku všech politických stran "není problémem netečnost politického prostředí, ale jeho vzájemná nekomunikace".
Loni tak nebyl za trestný čin podplácení stíhán například ani jeden veřejný činitel na úseku řízení a správy. Za přímé úplatkářství jen 7 osob. Zneužití pravomoci veřejného činitele se týkalo v 56 případech pracovníků celní služby, dále pak 12 pracovníků ve veřejné správě, 4 ve státních orgánech a úřadech a pouze v jednom případě se jednalo o pracovníka soudu. Za úplatkářství bylo loni pravomocně odsouzeno 114 osob. Velmi negativně je veřejností vnímáno korupční jednání policistů - mezi nimi bylo loni zaevidováno a objasněno 665 těchto trestných činů. Obvinění proti nim bylo vzneseno ve 468 případech, což je o 79 více než v předchozím roce. Šlo především o zpracování podkladů k fingovaným dopravním nehodám či ponechání si peněz za blokové pokuty.
| © BBC 2002 | Tisk ctrl + p | Zavři okno |
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.