Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Dluh Občanské demokratické aliance se stal důvodem k zániku čtyřkoalice. 31. ledna místopředseda ODA Oldřich Kužílek naznačil, že lidovci používají dluh aliance jako záminku k rozpadu čtyřkoalice.

Oldřich KUŽÍLEK, místopředseda ODA /zvukový záznam/: Jsme přesvědčeni, že v celé záležitosti nejde o ODA, ale o rozbití čtyřkoalice, nejde o kandidátky, ale o jednání o budoucí vládě.

31. leden a místopředseda ODA Oldřich Kužílek. Tentýž den celostátní konference lidovců rozhodla, že pro alianci není na čtyřkoaličních kandidátkách místo, a to kvůli jejímu dluhu. Hovoří šéf lidovců Cyril Svoboda:

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: KDU-ČSL chce kandidovat společně s Unií svobody-Demokratickou unií v následujících volbách. Toto usnesení neruší závazky KDU-ČSL uzavřené v rámci čtyřkoalice na senátní, krajské nebo místní úrovni.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. ODA prohlásila, že postojem lidovců se čtyřkoalice rozpadla, to potvrdil i leader uskupení Karel Kühnl, když 1. února odstoupil z funkce leadera.

Karel KÜHNL, bývalý leader čtyřkoalice /zvukový záznam/: Nyní si myslím, že bych nadále jako leader čtyřkoalice reprezentoval něco jiného, než k čemu jsem dostal mandát, protože se domnívám, že budoucí spolupráce dvou stran, která zcela určitě v nějaké formě existovat bude, bude vyžadovat novou formu součinnosti těchto dvou stran.

1. únor a slova Karla Kühnla. Nejen o rozpadu čtyřkoalice bude následujících 30 minut. I dnes vysíláme Interview BBC, i dnes od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

V politice jste už 12 let, jsou chvíle, které právě zažíváte v čele Unie svobody-Demokratické unie, po rozpadu čtyřkoalice, chvílemi nejtěžšími, nebo pro vás byly v politice těžší okamžiky?

Tak určitě tyto chvíle patří k nejhorším, protože 3,5 roku jsme budovali projekt čtyřkoalice v té podobě, v jaké byl a nyní nezbývá než vzít na vědomí ten fakt, že v té podobě už čtyřkoalice pokračovat nemůže a je třeba samozřejmě hledat cestu, co dál.

Co dál?

Tak k tomu se právě dnes schází republikový výbor, přesně za hodinu, a měl by zaujmout stanovisko za Unii svobody-DEU, ohledně nabídky, kterou jí učinilo KDU-ČSL ve čtvrtek.

"Čtyřkoalice je mrtvá," prohlásil předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský poté, co 31. ledna uslyšel následující stanovisko celostátního výboru KDU-ČSL, které přečetl šéf lidovců Cyril Svoboda.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/:Celostátní konference KDU-ČSL setrvává na svém stanovisku, že způsoby řešení dluhů ODA nejsou přijatelné. Jednalo by se o špatný případ všem, jak řešit své závazky na úkor ostatních, nechceme, aby takové přístupy k řešení vlastních závazků byly spojovány s politikou křesťanských demokratů. KDU-ČSL si váží dosavadní spolupráce s Unií svobody-Demokratickou unií a vidí v těsné koaliční spolupráci těchto stran velkou naději pro politický vývoj v naší zemi. KDU-ČSL chce kandidovat společně s Unií svobody-Demokratickou unií v nadcházejících volbách. Toto usnesení neruší závazky KDU-ČSL uzavřené v rámci čtyřkoalice na senátní, krajské nebo místní úrovni.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda a prohlášení celostátního výboru lidovců z 31. ledna. Ve kterém okamžiku jste si řekla, že rozpad čtyřkoalice je nevyhnutelný?

Tak já jsem se snažila do poslední chvíle tomu pochopitelně zabránit, protože jak všichni vidíte, ty škody z toho rozpadu čtyřkoalice jsou mnohem větší, než kdyby čtyřkoalice našla dost sil a společně řešila problém financování ODA a dluhu ODA. Ale když už stanoviska na jedné straně KDU-ČSL a na druhé straně ODA byla natolik nesmiřitelná, že to vyústilo v usnesení konference KDU-ČSL, tak podle mého názoru bylo správné, když v pátek Karel Kühnl jako leader čtyřkoalice oficiálně konstatoval, že čtyřkoalice v té podobě, v jaké tři roky existovala, již není, že samozřejmě jdeme dál a hledáme nějaké další formy spolupráce.

Co bylo podle vás nejzásadnějším zvratem, bodem k rozpadu čtyřkoalice. Bylo to stanovisko lidové strany 31. ledna?

Jedna věc je, který byl ten poslední moment, který k tomu přispěl, ten poslední moment bylo usnesení konference KDU-ČSL, ale pochopitelně ten problém ..., nebo proč k tomu došlo, myslím, že byl v tom, že všechny strany čtyřkoalice neměly dostatečnou vůli společně problém, který přišel v souvislosti s dluhem ODA, vyřešit. Jestliže v koalici, která funguje na principu rovnoprávné spolupráce, nemají všichni stejný zájem se dohodnout, tak vůle jednoho partnera k tomu nestačí.

Jaký díl viny si, nebo osobního selhání při rozpadu čtyřkoalice, si připouští Hana Marvanová?

Já myslím, že za sebe a potažmo za všechny členy politické rady můžu říct, že asi problém dluhu ODA byl podceněn, že se měl řešit mnohem dřív tak, aby se půl roku před volbami neobjevil jako neřešitelný problém, takže to bych řekla, že je jedna z věcí. V té poslední fázi jsem se já osobně snažila zabránit narůstající krizi a přispět k tomu, aby ta dohoda byla možná.

Když jsem vás sledoval na celorepublikovém shromáždění Unie svobody, kde jste byla zvolena předsedkyní Unie svobody, tehdy ještě ne Unie svobody-Demokratické unie, a stejně tak Cyrila Svobodu, když byl zvolen předsedou lidovců, obojí se stalo v loňském roce, tak jste oba vystupovali především jako politici čtyřkoaliční. Cítíte, že členské základny vašich politických stran chtějí mimořádné sjezdy ještě před volbami? Je to nutné v souvislosti s rozpadem čtyřkoalice?

Za normálních okolností by bylo správné, kdyby nebylo pět měsíců před volbami, aby se sešlo třeba i republikové shromáždění a v klidu ty věci projednalo, protože všechny usnesení republikových shromáždění Unie svobody hovoří o tom, že unie jde ve čtyřkoalici do voleb, Unie podporuje spolupráce ve čtyřkoalici, jestliže tento projekt skončil, hledá se něco dalšího, rozhodnutí by, jak říkám, měl za normálních okolností učinit sjezd.

Myslíte si, že by bylo férové ještě do voleb svolat celorepublikové shromáždění Unie svobody?

Ale pokud si to nevyžádá členská základna, tak v tuto chvíli já se k tomu nepřikláním, protože to je řešení, které by trvalo minimálně měsíc, než by taková diskuse proběhla, zvolili se delegáti a sjezd se sejít. Já se domnívám, že teď by měl cestu z té situace najít republikový výbor jako vrcholný orgán strany.

Co vám říká členská základna, je pro svolání celorepublikového shromáždění, převažuje takový názor?

Jsou některá okresní shromáždění, která se usnesla na tomto doporučení, ale myslím si, že je jich jen pár, že tento požadavek není nějak výrazný.

Pokud se objeví další a pokud ...

Podívejte se, podle našich stanov, kdyby to požadovala třetina okresních organizací nebo kdyby to odsouhlasil republikový výbor, pak je předseda strany povinen to svolat, za jiných okolností to ani udělat nemůže.

Máte s odstupem pěti dní, které uplynuly od rozpadu čtyřkoalice, řekněme, nějaký výrok, kterého litujete nebo momentu, který jste mohla udělat jinak a mohlo se ještě dát zabránit rozpadu čtyřkoalice?

Možná, že jsme ... Já bych neřekla výrok, ale možná, že jsme ten čas od okamžiku, kdy KDU-ČSL zveřejnilo své usnesení v prosinci, že ODA musí do 15. ledna vyřešit svůj dluh, jinak musí pryč z kandidátek, možná jsme spíš v prosinci měli veškerý čas věnovat variantám, co nastane, když to řešení, s nímž přijde ODA, nebude pro všechny akceptovatelné. Ale já se domnívám, že i tak kdyby byla vůle ze všech stran to vyřešit v klidu jednáním, tak že to bylo klidně možné, že tento rozpad nebyl vůbec nutný.

Předseda ODA Michael Žantovský nedávno v rozhovoru pro BBC naznačil jistou souvislost mezi diskusemi o dluhu ODA a lidmi, kteří vyrobili "akci Olovo", která měla zdiskreditovat místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou. Připomeňme si slova Michaela Žantovského.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda ODA /zvukový záznam/: Tak já si myslím, ze zpětného pohledu, že určitý prvek kampaňovitosti na celé této události a celé této aféře je příliš výrazný, než aby se dal pominout. Má podezření trvají. Já neříkám ze sociální demokracie, kolem sociální demokracie jako kolem každé politické strany se pohybuje i celá řada lidí a někteří z nich mohou být i lidé, kteří nemají nejčistší úmysly.

28. leden a slova předsedy ODA Michaela Žantovského v rozhovoru pro BBC. Jaké vnější faktory měly, podle vás, největší vliv na rozpad čtyřkoalice, existovaly vůbec takové vnější faktory, nebo došlo jen k vnitřnímu rozpadu?

Tak já vylučuji, že by došlo k vnitřnímu rozkladu, to si myslím, že ty problémy, které nastaly v lednu, nejsou obrazem toho, jak fungovala čtyřkoalice předtím. Připomeňme si, že má společné programové dokumenty, opakovaně uspěla ve volbách, buď v krajských, nebo senátních, a to vy jistě ...

Tudíž jste byli rozloženi zvenčí?

Ne, a tudíž jistě dobrý výsledek ve volbách nebyl známkou toho, že by čtyřkoalice byla v rozkladu. Já bych se na to podívala z toho pohledu, že samozřejmě dluh ODA, o kterém se hovoří, nemusel být jedinou příčinou nebo jediným problémem, že nesporně politické strany i koalice jsou v nějakém vnějším prostředí a že už na podzim bylo patrné, že tady mohou být snahy ze všech různých subjektů z celého politického prostředí minimálně nahlodat ten pocit soudržnosti čtyřkoalice a ono ...

Které snahy podzimu máte na mysli?

Tak vyjadřovali se tak jak představitelé ODS, tak představitelé ČSSD. Ale já tím nemyslím nic konkrétního, to je naprosto legitimní, že si protivníci přáli, aby čtyřkoalice nezůstala soudržná a já se domnívám, že to fungování koalice je vždycky obtížnější než fungování jedné politické strany, kde předseda zavelí nebo odhlasuje se nějaké řešení a všichni nakonec to řešení musí jako demokraté přijmout. V koalici je to těžší v tom, že musí dojít ke shodě, ke konsensu a tedy k tomu vůle ze všech stran prostě na začátku února už nebyla.

Mohu vás požádat o jeden jediný vnější faktor, který si myslíte, že nejvíc přispěl k rozpadu čtyřkoalice?

Tak já nechci a nepřísluší mi, abych spekulovala. Já bych spíš uvedla ty spekulace, o kterých se mluví v novinách, ani já vím ...

Ne, které vy osobně, tak vy máte názor, paní předsedkyně...

Já mám názor, ale myslím si, že politikům nepřísluší vést spekulace, ale hovoří se o tom, že hodně nebo významným faktorem v tom byla obava z toho, že čtyřkoalice v té podobě, kdy byla trojkoalicí, by byla příliš těžkopádným subjektem pro vyjednávání o vládě, ať už před volbami nebo po volbách, z toho plynuly ty myšlenky, které já jsem v zásadě podporovala, aby se čtyřkoalice změnila ve dvojblok. Ten rozdíl mezi námi byl v tom, že já jsem byla pro dvojblok, který by byl vytvořen postupnou integrací pravicových stran, a byla jsem proti tomu, aby jedna z těch pravicových stran byla nakonec vytěsněna.

Vy teď říkáte skoro totéž, co prohlásil místopředseda ODA Oldřich Kužílek. Ten 31. ledna řekl, že dluh ODA je podružným důvodem k rozpadu čtyřkoalice.

Oldřich KUŽÍLEK, místopředseda ODA /zvukový záznam/: Jsme přesvědčeni, že v celé záležitosti nejde o ODA, ale o rozbití čtyřkoalice, nejde o kandidátky, ale o jednání o budoucí vládě. Pokud měl být projekt čtyřkoalice rozložen zevnitř, pak by bylo čestné udělat to otevřeným vypovězením svatováclavské smlouvy.

31. leden a slova místopředsedy ODA Oldřicha Kužílka. Podle Kužílka KDU-ČSL jednala s ČSSD o odstranění aliance ze čtyřkoalice. Myslíte si to také?

Tak vy jste řekl, že to jsou totožná slova, to nebyla totožná slova. Já jsem jen připustila, že čtyřkoalice jako koalice funguje v nějakém prostředí, kde existuje legitimní zájem na tom, aby čtyřkoalice byla subjektem složeným z méně subjektů, jak se o tom hovořilo, o dvojbloku. Ale zároveň nikdy jsme nebagatelizovala problém splácení dluhu ODA, a proto jsem říkala, že tento problém měl být vyřešen mnohem dříve a stal se logicky tím nejslabším místem, takovou rozbuškou těch problémů a těžko tvrdit, že ty problémy byly jen vnější. Ten problém vnitřní, vážný, tady byl a nenašli jsme společnými silami takové řešení, které by nebylo předmětem obrovské kritiky ze strany veřejnosti.

Zůstaňme u teze Oldřicha Kužílka, který říká, že KDU-ČSL jednala s ČSSD o odstranění aliance ze čtyřkoalice. Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda toto odmítá. Komu v tomto sporu věříte víc, Kužílkovi nebo Svobodovi?

Já to nechci hodnotit, já jsme u toho nebyla a nechci to hodnotit.

Vy na to vůbec nemáte názor?

Já to skutečně nechci hodnotit.

Dovolte mi citovat ještě jednu tezi: Rozpad čtyřkoalice potvrdil, že US-DEU má podle hlasování v Poslanecké sněmovně blíže k ODS než ke KDU-ČSL a KDU-ČSL má blíže k ČSSD než k Unii svobody-DEU. Co si o citované tezi myslíte?

Myslíte rozbor hlasování, taková ta statistika hlasování, ano?

Zkrátka, že čtyřkoalice byla nesourodým prvkem a k rozpadu muselo dojít, protože vy máte blíže k ODS, lidovci mají blíže k ČSSD.

Ne, rozhodně si nemyslím, že by rozpad čtyřkoalice v té podobě, v jaké byla, byl programovou nesourodostí. My máme společné programové body, kterých je celá řada, a na těch jsme se shodli, Unie svobody společně s KDU a s dalšími stranami čtyřkoalice, ale samozřejmě, že jsou body, v nichž se lišíme a v nichž je naprosto samostatné hlasování v Poslanecké sněmovně i v Senátu, já si myslím, že takto to v koalicích chodí. Čtyřkoalice vznikla ...

Ale těch hlasování bylo víc.

Ne, za prvé, to je taková ta průměrná statistika a musela byste vážit, která hlasování byla o čem a jak důležitá, ale čtyřkoalice vznikla jako projekt alternativy proti opozičním smluvním stranám, a tento společný zájem, který se pak mimo jiné projevil v tom, že se nám společnými silami podařilo zabránit účelovým změnám ústavy, tak tento společný zájem převažoval. Já se domnívám, že by měl převažovat i nadále, protože pořád, myslím si, lidé chtějí, aby tady byla alternativa proti opozičním smluvním stranám.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová. Koalice, tak se má jmenovat nové uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny tvořené KDU-ČSL, Unií svobody-DEU. Vy už jste několikrát naznačila, že věříte v dohodu s lidovci po jednání celorepublikového výboru, který dnes večer máte. Nakolik je pravděpodobné, že by toto nové uskupení, budeme jej na nazývat koalice, mělo svého leadera?

Tak Unie svobody v tomto důležitém momentu bude samozřejmě zvažovat pro a proti jednotlivých variant, co hovoří pro samostatný postup Unie svobody, co hovoří pro společný postup s KDU-ČSL. Pro mě v těch řešeních je mnohem podstatnější než ten technický model, jestli kandidujeme jako dvojblok nebo jedna strana, to jestli kandidujeme v takové sestavě, v takové podobě a s takovým programem, aby to bylo věrohodné, aby bylo srozumitelné, když spojenectví, že to není účelové spojenectví, jen aby se ty jednotlivé strany dostaly do parlamentu, takže tomu budu přizpůsobovat své návrhy, které hodlám přednést na dnešním jednání republikového výboru.

Vy už jste ale několikrát naznačila ...

A pokud jste předeslal, jak se to bude jmenovat, tak toto také není rozhodnuto, dnes Unie svobody zaujme postoj k nabídce KDU-ČSL na dalším postupu.

Říkáme tomu pracovním názvem zatím koalice, je to pracovní název, který byl zveřejněn. Na kolik je pravděpodobné, že by to uskupení mělo svého leadera a že by fungovalo v intencích čtyřkoalice?

Pokud se domluvíme s KDU-ČSL na dalším společném postupu, tedy na dvojkoalici, tak já nejsem příznivcem toho, abychom nyní opakovali všechny ty organizační záležitosti, které byly ve čtyřkoalici - leadera, stínovou vládu atd. Já myslím, že lepší je otevřeně přiznat, že ten projekt v té podobě ,jako byla čtyřkoalice, byl některým partnerům těsný, a že to nezbývá než vzít jako fakt a pokud budovat spolupráci, tak na jiných principech.

Pochopil jsem vás správně, že leader a Karel Kühnl byla u čtyřkoalice chyba?

Já si nemyslím, že to byla chyba, ale záleží na tom, co, kdo od čtyřkoalice čeká. Já jsem byla toho názoru, že máme za úkol vybudovat takový blok, který bude dlouhodobě spolupracovat, který bude spolupracovat i v průběhu několika volebních období a který potřebuje jednoho reprezentanta, ukázalo se ale v průběhu fungování i stínové vlády, že přeci jen ta motivace z jednotlivých stran vytvořit takovýto soudržný subjekt není taková, aby ta společná osoba, leader, stínová vláda, aby byly dostatečně respektovány a pak si myslím, že je lepší toto nedělat a přistupovat k tomu, že to je případně normální koaliční spojenectví suverénních stran.

Když Karel Kühnl v pátek 1. února oznamoval rezignaci na post leadera čtyřkoalice, kromě jiného pravil:

Karel KÜHNL, bývalý leader čtyřkoalice /zvukový záznam/: A protože celá ta nadstavená struktura čtyřkoalice zahrnovala samozřejmě ve své základně všechny čtyři strany, bez toho vlastně nemůže existovat, nemá tato konstrukce po tomto de facto vyloučení ODA na čem pevně stát. Já myslím, že je z mojí strany čestné to respektovat, já jsem dostal mandát od čtyřkoalice a také důvěru od vlastní strany vést jako leader čtyřkoalici do voleb, tj. celou čtyřkoalici. Nyní si myslím, že bych nadále jako leader čtyřkoalice reprezentoval něco jiného, než k čemu jsem dostal mandát, protože se domnívám, že budoucí spolupráce dvou stran, která zcela určitě v nějaké formě existovat bude, bude vyžadovat novou formu součinnosti těchto dvou stran.

1. únor a slova odstupujícího leadera čtyřkoalice Karla Kühnla. Vy jste naznačila, že si nepřejete, aby koalice měla nějakého leadera, aby se poučila z chyb čtyřkoalice, co ale s Karlem Kühnlem?

Karel Kühnl je předseda poslaneckého klubu Unie svobody-DEU, je leaderem kandidátky v Ústeckém kraji, takže si myslím, že má hodně práce, ale já nejsem ...

Ve straně není nic ...

Pokud se rozhodneme dnes pro tu nabídku KDU-ČSL na společný postup, tak já jsem především pro to, aby skončily spory, to je důležité, abychom dělali kampaň, abychom lidem vysvětlovali, co pro ně chceme udělat, čili mnohem podstatnější než nějaké organizační struktury já vidím v případě spolupráce jasné definování programových cílů, protože nemůže jít přeci o účelové spojenectví, musí spojenectví být když tak za nějakým konkrétním účelem, který se má splnit, o kterém pak voličům řekneme: "Podařilo se splnit, nebo ne."

To znamená, že bude muset koalice sepisovat nový dokument?

Pochopitelně, každé fungování koalice vyžaduje nějakou koaliční smlouvu.

Co chcete, aby v dokumentu zhruba bylo, co tam bude nutné zakotvit?

Vy po mě chcete, abych předjímala to, co teď rozhodne republikový výbor a jak odpoví na nabídku KDU, ale pokud se rozhodneme kandidovat společně v koalici, tak tam samozřejmě musí být především základní programové body, tedy s jakým cílem ta koalice vzniká a co chce konkrétně prosadit a co ji spojuje.

Bude se nějak přepisovat program čtyřkoalice, nebo to nebude nutné?

Zatímco organizační struktura, jak v pátek řekl leader Karel Kühnl, skončila, tak ale vůbec tím neskočily ty programové dokumenty, ani myšlenky čtyřkoalice. Všiml jste si v těch debatách, ty nikdo nezpochybnil, včetně těch programových priorit, jako je právní stát, boj proti korupci nebo účast občanů či rozšíření prostorů pro vzdělání, takže já se domnívám, že je velmi jednoduché, pokud se na té spolupráci dohodneme, tak z těch programových dokumentů vybrat ty základní body a ty včlenit do toho programového prohlášení.

Kandidátky stran bývalé čtyřkoalice jsou minulostí, jsou na nich bílá, chcete-li volná, místa po Občanské demokratické alianci. Do kdy chcete, aby ..., dohodnete-li se s lidovci na koalici, aby bylo jasno o kandidátkách, do kdy musí být podle vás nejpozději jasno?

Já myslím, že minimální čas na taková jednání je nutný, ale že během 14 dnů ty věci musí být vyjasněny, protože všichni ti, kteří čtyřkoalici volili, netrpělivě očekávají, co bude, takže si nemůžeme dovolit to prodlužovat.

Titulky v českých denících hlásají, a dovolte mi, abych citoval: "Strany čtyřkoalice lákají osobnosti z občanských iniciativ", "Unie svobody vábí Havlovi oblíbence", "Marvanová líčí na nové tváře". Chcete, aby součástí nových dohod mezi Unií svobody-DEU a KDU-ČSL o koalici byla pasáže, že volná místa na kandidátkách po ODA budou obsazena nezávislými kandidáty?

Tak, já bych to nespecifikovala, volná místa, ale považovala bych za dobré, kdyby Unie svobody i KDU-ČSL byly schopné poskytnout prostor nezávislým kandidátům z občanských iniciativ. Já si myslím, že to by byl velkorysý krok, který by v praxi ukázal, jak vážně to myslíme s tím rozšířením účasti občanů a s podporou občanských iniciativ.

A mělo by to být součástí dohody koalice nebo ...

To se mě ptáte na to ..., už na podrobnosti toho, co budeme diskutovat skoro za půl hodiny na republikovém výboru.

Podle jakého klíče byste chtěla vybírat kandidáty z nezávislých iniciativ?

Pokud by takovýto návrh získal podporu a já jsem vždycky považovala za důležité, aby v politice byli i nezávislí kandidáti, aby i občanské iniciativy se třeba touto formou mohly účastnit prosazování konkrétních návrhů třeba v parlamentu, ale to by bylo na nich, na oněch iniciativách.

Ony by vybraly kandidáty a vy byste je nijak nepodrobovali ...

Já bych to řekla takto, my přeci s touto myšlenkou pracujeme už dlouhou dobu, například před půl rokem jsem společně s Cyrilem Svobodou na základě schválení v politické radě čtyřkoalice podepsala brandýskou výzvu, a tu brandýskou výzvu jsme podepsali s řadou občanských iniciativ, a v ní jsou zformulovány konkrétní programové body, které se zavazujeme společně prosazovat. Pokud bychom tedy někoho oslovovali, tak se domnívám, že je správné přesně tuto skupinu, s níž spolupracujeme, oslovit.

Které iniciativy to jsou?

Na tom brandýském fóru byla celá řada iniciativa, Obecně prospěšná společnost, která se zabývá vzdělávacími programy, Ekologický právní servis, tzv. Občanská liga a další iniciativy. Zahrnuje to ...

Impuls a "Děkujeme, odejděte" tam jsou také?

Diskusí na tom brandýském fóru se také účastnili, někteří představitelé těchto iniciativ, netvoří gró toho.

Lidovci s vaším návrhem, s vaší myšlenkou, o níž se píše, souhlasí?

Tak zatím vidíte, že ty reakce na tuto myšlenku jsou poměrně vstřícné.

Zeptám se jinak, máte to prodiskutováno vy třeba s Cyrilem Svobodou?

Tak abych neodpovídala takto konkrétně. Někteří členové KDU-ČSL to od nás slyšeli, samozřejmě dříve než se to ocitlo na stránkách novin.

A co se stane v případě, když ... A je zájem z těch občanských iniciativ?

Já jsme dlouhodobě zaznamenávala zájem těch občanských iniciativ s námi spolupracovat, proto jsme byli osloveni s Cyrilem Svobodou, abychom podepsali brandýskou výzvu a i nyní mám signály od nich, že pokud takovouto nabídku budeme chtíti učinit, takže nebude a priori odmítnuta, ale samozřejmě to je věc jednání, že nejdříve musí přijít nabídka a pak teprve lze od těch iniciativ očekávat skutečnou odpověď.

Občanská demokratická aliance, tedy dnes už váš bývalý partner i KDU-ČSL, dala najevo, že jde do červnových voleb samostatně a předseda strany Michael Žantovský si nepřipouští, že by se ODA do Poslanecké sněmovny nedostala.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda ODA /zvukový záznam/: Včerejší zasedání ústředního sněmu ODA dalo jasně najevo vůli strany do voleb jít, vůli strany hájit svůj politický program a vůli strany ve volbách uspět. Všichni jsme samozřejmě jen lidé a můžeme udělat jen to, co je v našich silách.

Slova předsedy ODA Michaela Žantovského z rozhovoru pro BBC. Je to podle vás moudrý krok, aby ODA samostatně kandidovala?

To pochopitelně musí zvážit sama ODA. Víte, že já jsem se snažila, abychom společně s KDU-ČSL pomohli ODA vyřešit její problémy, aby nebylo nutné, že nyní kandiduje sama, když jsme vlastně s nimi 3,5 roku šli do voleb společně.

Co se stalo s českou politickou scénou po rozpadu čtyřkoalice?

Já myslím, že se to uvidí. My se budeme snažit postavit na nohy tou alternativou, kterou jsme lidem slibovali a kterou v nás viděli. Pokud se nám to podaří, pak si myslím, že to nijak zvlášť politickou scénu u nás neovlivní a že vše zůstává otevřeno a rozhodnou voliči ve volbách.

Ukázka písně čtyřkoalice.

Jestli pak, paní předsedkyně, víte, všichni se ptají, komu to hrají, co to je?

Samozřejmě. Vím, že to je hymna nebo písnička čtyřkoalice, kterou pro nás složil Ivan Hlas. Já myslím, že je moc milá a že tu písničku je možné hrát, když čtyřkoalice v té podobě, v jaké byla, už neexistuje.

To znamená, je to hymna čtyřkoalice nebo koalice?

Já bych byla ráda, aby na našich volebních meetinzích tato písnička hrála. /ukázka písně čtyřkoalice/

A co kdyby zase přišel rozpad, ptám se Hany Marvanové, už nic takového?

Já doufám, že všichni už jsou natolik poučení, že toto nikdo nedovolí.

Já vám děkuji za vašich 30 minut, které jste věnovala rozhlasové stanici BBC, přeji vám vše dobré a věřím, že se nescházíme u těchto mikrofonů naposledy. Díky a na shledanou rozhovoru za žlutou značku

Citace rozhovoru v médiích

Unie držela lidovce v šachu

Právo, 6.2.2002, strana 1 - Žádnou velkou radost, ale spíše kyselé pohledy, vyvolal v lidové straně nejnovější nápad šéfky Unie svobody-DEU Hany Marvanové. Ta by se už tolik nebránila další spolupráci s křesťanskými demokraty. V šachu je ale udržovala podmínkou, že by prázdná místa po ODA zaplnili na kandidátce lidé z občanských iniciativ, například z Impulsu 99, Občanské ligy nebo Brandýského fóra. "Vnímám to jako jednu z možností, ale záleží, která jména by byla po kandidátech ODA navržena," řekl Právu místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. "Musí to také být lidé, kteří jsou známí. Není možné, abychom museli v klubu vysvětlovat, kdo je kandidát xy, když u nás proběhly perné primární volby," dodal Kasal. Podle něj by bylo ale nejspravedlivější, kdyby se již nominovaní kandidáti pouze "posunuli vzhůru". V noci rozhodoval v Praze republikový výbor unie o volebním spojenectví s lidovci. Přes určité výhrady se KDU-ČSL přikláněla ke spolupráci. Unie se pokoušela pod hrozbou volebního propadu zachránit vyhlídky na místa ve Sněmovně. Zastáncem samostatné kandidatury byla jednoznačně pouze pražská unie.

Jak Právu řekl její šéf Pavel Svoboda, bylo by jednodušší prezentovat "vyhraněný liberální program". Verdikt padl až po uzávěrce tohoto vydání listu. "Marvanovou válcujeme," sdělil Právu ve 21 hodin jeden z účastníků jednání unie. "Pro zařazení lidí z iniciativ byl zatím snad jeden hlas," dodal. Diskuse podle informací Práva ovšem postupně gradovala. Bouřlivá schůze se protáhla dlouho do noci. Krátce před dvanáctou jeden z unionistů Právu pro změnu sdělil, že "převažuje názor jít společně s KDU-ČSL a prostor po vyřazených lidech z ODA nabídnout iniciativám".

Zejména Ivan Pilip se v kuloárech netají tím, že by chtěl jít jen s lidovci. Oficiálně ale Marvanové představu ze stolu nesmetl. "Jde asi o sedm jmen, z toho čtyři by měla být na volitelných místech," řekl Pilip Právu. Víc se na toto téma nechtěl bavit. Podle zdroje z unie chce Marvanová prosadit do kandidátek více lidí a dokonce na vyšší pozice. To by ale lidovci nejspíš těžko přijali a ani pro unionisty kolem Pilipa by to nebylo lehce stravitelné. Také jeden z lidoveckých funkcionářů, který si nepřál být jmenován, označil návrh Marvanové za nelogický. "Preference klesají, tudíž se logicky zmenšuje počet křesel ve Sněmovně, kterých můžeme dosáhnout. Vzdávat se míst pro své lidi, když nemáme záruku, že lidé z iniciativ přitáhnou občany, mi přijde divné," řekl Právu. Podle něj by taková podmínka pro spolupráci s unií byla pro některé lidovce problémem.

Hana Marvanová se včera odpoledne nechtěla o nasazení nezávislých moc bavit. "Počkejte do večera, pak se dozvíte všechno," řekla. "Jde o to, jestli bude ten návrh vůbec možný," dodala. V rozhovoru pro BBC připustila, že v těchto dnech prožívá nejtěžší chvíle své politické dráhy. Ani mezi unionisty nezavládlo z nestraníků žádné velké nadšení. Odpůrci takového návrhu jsou ovšem velmi opatrní ve vyjádřeních a podle informací Práva z jejich řad spoléhají, že lidé z iniciativ nabídku stejně většinou nepřijmou. Jak Právu sdělili lidé z unie, sama Marvanová zatím opravdového adepta nemá.

V kuloárech se hovoří například o politologovi Jiřím Pehe. "Nebyl jsem oficiálně osloven, ale vím, že moje jméno je zmiňováno nejen tiskem, ale i lidmi z prostředí dvojkoalice. Kdybych byl oficiálně osloven, musel bych si to nechat důkladně projít hlavou. Potřeboval bych čas," řekl Právu Pehe. Podle informací Práva nemá zájem kandidovat do Sněmovny duchovní Tomáš Halík, na kterého prý Marvanová také tajně pomýšlela. Padají také další jména - šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka či jeden ze signatářů Brandýského fóra Petr Pospíchal. "Určitě bych se nad tím hodně vážně zamyslel, protože fakt je, že to potom dává člověku možnost leccos prosadit. Záleželo by to ale na spoustě věcí," reagoval včera na dotaz Práva Pospíchal. Ani on však podle svých slov nebyl nikým z unie oficiálně osloven. Původní představa čtyř nových jmen na volitelných místech je podle informací Práva narušena výrazným snížením volebních preferencí stran čtyřkoalice. "Nyní může jít tak maximálně o dvě volitelná místa, z toho jedno v Brně a druhé možná ještě v Praze," řekl Právu zdroj.

Podle informací Práva stojí o nové tváře do voleb vedle Marvanové ještě bývalý lídr čtyřkoalice Karel Kühnl a místopředseda Senátu Jan Ruml. Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček Právu potvrdil, že myšlenka kandidovat do Sněmovny představitele občanských iniciativ je Václavu Havlovi velmi blízká. "Pan prezident je nakloněn, aby občanský sektor vstupoval do věcí veřejných," uvedl Špaček, ale zdůraznil, že tento dlouhodobě známý prezidentův názor nemá nic společného se čtyřkoalicí nebo jejími stranami.

Předseda ODA Michael Žantovský na tiskové konferenci slíbil, že se jeho strana nebude s lidovci a USDEU soudit, pokud se tyto dvě strany rozhodnou pokračovat ve spolupráci a v mírně pozměněné podobě si nechají čtyřkoaliční značku. Tou je kostka složená ze čtyř polí - zeleného, žlutého, červeného a modrého. "Nechceme bazírovat na malichernostech. Pokud naši kolegové budou chtít i nadále používat kostku, nebudeme je žalovat. Vypadali bychom jako pitomci," dodal.