Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Den po vážné operaci v plzeňské vojenské nemocnici byl přímo z lůžka vytažen policií a eskortován do pankrácké věznice. Praktiky tohoto typu nepatří do demokratické společnosti, spíše by se hodily do hlubokého komunismu.

Slova Václava Klause. Jen pro úplnost: V roce 95 daroval Milan Šrejber Občanské demokratické straně 7,5 milionu korun. Peníze však byly dva roky vedeny v účetnictví strany pod jmény falešných sponzorů. Ke svému sponzoringu se Šrejber doznal až na tiskové konferenci ODS 27. listopadu 1997, kdy naplno propukl skandál kolem financování ODS.

Milan ŠREJBER, sponzor ODS /zvukový záznam/: Teď jsme v úterý, jak vypukla tato debata, tam jsme se s pány z ODS okamžitě sešli a porovnali jsme ty moje mlhavé vzpomínky o tom, jak to bylo s přesnými doklady a je to přesně těch sedm a půl milionu, které odešly.

Novinář na tiskové konferenci /zvukový záznam/: Já se ptám na něco jiného, jestli jste před tím nebo po tom věnoval ODS nějaké peníze?

Milan ŠREJBER, sponzor ODS /zvukový záznam/: Já jsem ODS věnoval i jiné sumy, ale to už, já si myslím, že to nejsem vám tady schopen říct.

27. listopad 1997 a slova sponzora ODS a bývalého tenisty Milana Šrejbera. Nejen o údajné kriminalizaci podnikání v České republice a osudu bývalého sponzora ODS bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a místopředseda Občanské demokratické strany Ivan Langer, hezký dobrý den.

Dobrý den přeji.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky přijala usnesení k tzv. Benešovým dekretům. Všichni přítomni poslanci, bylo jich 169, včetně vás, hlasovali pro usnesení, na němž se pět dní před jednáním sněmovny dohodli předsedové stran zastoupení v dolní komoře českého parlamentu. Nakolik, podle vás, přijaté usnesení Poslanecké sněmovny už jednou navždy u české politické elity uzavřelo jednání o tzv. Benešových dekretech?

Já doufám, že to je navždy, nicméně určitě musí platit nějaké "ale", a to "ale" platí, pokud budou i nadále ze zahraniční zaznívat hlasy a nejen od těch tzv. extremních politiků, ale i od reprezentantů jednotlivých zemí, hlasy zpochybňující poválečné uspořádání, hlasy, které se vracejí k restituční agendě a zpochybňující majetkoprávní uspořádání.

Rozumím tomu správně, že když ty hlasy budou zaznívat, bude Poslanecká sněmovna i v budoucnu přijímat taková usnesení?

Nevím, jestli Poslanecká sněmovna, ale seriózní, zodpovědný politik by se v tomto případě musel ozvat, musel říct zásadní a kategorické "ne", já doufám, že právě proto, že to stanovisko bylo tak konsensuální, tak společné prostřednictvím všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, že ho budou velmi dobře slyšet, že ho vezmou na vědomí v zahraničí, žádná slova zpochybnění a snaha o revizi poválečné minulosti se už opakovat nebude.

Jakou podle vás má přijaté usnesení váhu, když se sudetští Němci stejně mohou obracet na soudy s jednotlivými případy, není to jen politická proklamace?

Já bych řekl, že zcela správně rozlišujete politickou a právní rovinu tohoto problému. To, co přijala Poslanecká sněmovna, byla jasná politická deklarace společné vůle všech politických stran v Poslanecké sněmovně, že si nepřejí, že nepřipustí žádnou takovou změnu, nicméně právní závaznost je samozřejmě nulová, jde spíše o to vyslat jasný a velmi silný signál do zahraničí, že celá politická reprezentace bez rozdílu názoru na jiné věci v tomto je jednotná, že nepřipustí žádnou snahu o to zpochybnění.

Ale pak je tady zmiňovaná právní rovina.

Potom je zde ta právní rovina, a tam si myslím, že pořád ještě jaksi škvírka, kterou by se mohlo ono zpochybnění objevit, existuje, jsou to ty individuální žaloby, je tu možný soud nebo případné rozhodnutí Soudu pro lidská práva v Haagu, který by mohl případně něco takového učinit, ale já zase doufám, že postoje příslušných orgánů České republiky, které jediné to mohou udělat, tak budou stejně jako ...

Hovoříte o škvírce. Jak ji utěsnit, dá se vůbec utěsnit?

ODS říká, že to utěsnění je garance v rámci smlouvy o vstupu České republiky do Evropské unie, a to si myslím, že je pořád věc, o které by stálo za to uvažovat a my o ní, jako Občanská demokratická strana, stále uvažujeme.

Počkejte, o tom se ještě budeme bavit. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus v úvodu projednávání bodu týkajícího se dekretů zdůvodnil, proč je důležité, aby se dolní parlamentní komora poválečnými dekrety prezidenta Edvarda Beneše zabývala.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Tento bod programu, myslím, vznikl spontánně mezi námi všemi jako výraz zneklidnění sněmovny nad pokusy některých kruhů, zejména v zahraničí, znovu otevírat tragické problémy historie, komplikovat jimi současné mezinárodní vztahy a zneklidňovat naši veřejnost. Myslím, že dnešní návrh dnešního usnesení je výrazem zodpovědnosti všech stran zastoupených v této sněmovně vůči občanům naší země za ochranu právních prostředků platných v naší demokratické zemi.

Řekl v úvodu jednání šéf sněmovny Václav Klaus. Předseda České strany sociálně demokratické a vicepremiér Vladimír Špidla v rozpravě k usnesení řekl, že Poslanecká sněmovna musí dát najevo, že Česká republika nepřistoupí na diskuse o změně poválečných poměrů v Evropě.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Myslím si, že toto usnesení sněmovny, které předkládáme, je jasným signálem, že dveře k takovéto iniciativě jsou uzavřené, že Česká republika není slabým článkem, že ten, kdo se pokouší otevírat znovu a znovu tuto otázku prostě a jednoduše, ztrácí čas.

Slova předsedy ČSSD a vicepremiéra Vladimíra Špidly doplnil svým vystoupením i předseda poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl.

Karel KÜHNL /zvukový záznam/: Pokud obrátíme náš zrak k budoucnosti, můžeme klidně zopakovat to, co se praví v připravované deklaraci, že totiž právní vztahy, právní skutečnosti vzniklé na základě někdejších dekretů prezidenta republiky jsou platné a neměnné, jakkoliv části těchto dekretů jsou dnes neúčinné a nemohou tedy diskriminovat žádného občana ani České republiky, ani Evropské unie. Pro nás je tedy nepochybné, že občanům České republiky v celém procesu přístupu k Evropské unii nehrozí žádná územní, majetková, ani právní revize a pro nás je právě smyslem přijímaného usnesení ujistit o této skutečnosti naše občany.

Uvedl v rozpravě k usnesení k tzv. Benešovým dekretům předseda poslaneckého klubu US-DEU Karel Kühnl. Občanská demokratická strana však po jednání sněmovny ústy svého místopředsedy a stínového ministra zahraničí Jana Zahradila dala najevo, že i nadále trvá na svém požadavku získat pro Českou republiku ještě před vstupem do Evropské unie záruku majetkových a právních vztahů týkajících se poválečné legislativy. Bez podobné záruky je podle Zahradila možné, že ODS nedoporučí svým voličům vstup České republiky do Evropské unie. To je výhružka?

To není výhružka, to je spíše konstatování a apel na naši diplomacii a na všechny, kteří budou tvořit příští vládu, která vzejde z voleb za dva měsíce, aby v tomto smyslu byli velice důslední při hájení národních zájmů nebo státních zájmů České republiky, protože ta snaha o tu individuální možnost revize ...

Podle vás je dosud stávající elita nehájila?

Já mám pocit, že v tomto jsme byli, nebo byla příliš shovívavá a příliš tolerantní a právě proto se zvedla ona vlna odporu proti tomu a právě proto přišla ona deklarace Poslanecké sněmovny.

Tudíž do té šlamastiky se podle vás dostala Česká republika vinou menšinové vlády ČSSD?

Já bych neřekl, že vláda ČSSD, protože ty první požadavky o revizi poválečného uspořádání zazněly nejprve z Rakouska, poté z Maďarska, poté ze Spolkové republiky Německo a možná, že kdyby hned v té úvodní fázi vláda a vyjednavači řekli razantně "ne", tak to všechno ostatní nebylo potřebné. Teď ale považuji za klíčové, že se politické strany v tomto shodly, že alespoň v tomto nalezly společné stanovisko.

Ve vašem programovém dokumentu "ODS volí české národní zájmy" se doslova píše: "Vstoupíme-li do Evropské unie bez patřičných záruk ohledně poválečného uspořádání, nebudeme mít v budoucnu žádnou oporu." Z vašeho dokumentu se však člověk nedozví, co má být zmiňovanou zárukou. Co to tedy je, co konkrétně budete prosazovat?

Tak já jednak nejsem vyjednavač, nicméně mohu ...

Jste právník.

Ano. Mohu říci to, co jsem řekl. My si pod ucpáním té skulinky představujeme podmínku, která bude v přístupovém dokumentu, na základě kterého se Česká republika stane členem Evropské unie, že i ze strany Evropské unie a jejích orgánů a koneckonců i členských zemí žádný takovýto požadavek nevzejde.

Skutečně to máte v ODS promyšleno, protože každý z vás, rozumějme z místopředsedů, mluví o něčem jiném. Jan Zahradil už stáhnul slova o tom, že záruka musí být součástí přístupového dokumentu.

Já říkám, že to je věc, o které vážně uvažujeme a samozřejmě ...

Tak vy máte v ODS několik variant?

Pane redaktore, teď si myslím, že dáváte za pravdu těm, kteří si myslí, že v ODS existuje pouze jeden hlas oproti těm, kteří říkají, že v ODS mohou existovat a existují různé hlasy.

Já nikomu nedávám za pravdu. Jen ptám, zda máte několik variant?

Ale stejně tak, jako neexistovalo usnesení Poslanecké sněmovny před tím, než pan Orbán, pan premiér Rakouska a politici ze Spolkové republiky neotevřeli otázku Benešových dekretů, tak nikdo necítil potřebu se k tomu vyjádřit. Teď budeme velmi pečlivě sledovat, co se bude dít dále a v případě, že ta snaha o zpochybnění bude i nadále zaznívat, potom si myslíme, že je tomu možné čelit výhradně a pouze v rámci smluvních dokumentů, na základě kterých se Česká republika stane členem EU.

ODS aspiruje na to, sestavovat po volbách vládní koalici. Pokud vyhraje volby, bude toto součást koaličního dokumentu, považuje to ODS, respektive její místopředseda Ivan Langer, za tak důležitou věc, aby to bylo součástí koaliční smlouvy? Ano nebo ne?

Já to považuji, aby akcent na národní zájmy, důsledné hájení národních zájmů a bude-li třeba, bude-li v té době třeba i toto, potom, aby to v případné koaliční smlouvě bylo obsaženo, že koaliční partneři mají zájem na tomto prosazování, tomto hájení zájmů České republiky a jejích občanů.

Ne, ptal jsem se na, ať už ono stanovisko v přístupovém dokumentu, že bude muset být součástí ...

Já jsem odpověděl, bude-li to potřebné, bude-li zjevné, že ani ta jasná deklarace politické vůle z České republiky do zahraničí, lidově řečeno, nezabrala, že budou opravdu neustále existovat tlaky na změnu a revizi majetkoprávního uspořádání v českém pohraničí, potom si myslím, že je potřebné, aby se toto objevilo i v programovém dokumentu příští vlády, které by se případně účastnila ODS, ano.

V případě, že ODS nebude ve vládě, jste připraven jako místopředseda ODS, strany, která proklamuje, že je pro vstup Česka do Evropské unie, předstoupit před voliče a říci: "Nemáme záruky, hlasujte proti vstupu Česka do Unie."?

Ono to nesouvisí, vstup České republiky do EU nesouvisí jen s tímto, samozřejmě, že velmi bude záležet na konkrétních podmínkách našeho členství. A já v tuto chvíli mám velké pochybnosti o tom, nakolik Česká republika na základě těch podmínek, které vyjednala, může být nazvána skutečně plnoprávným členem Evropské unie a podíváte-li se na ten dokument "ODS volí české národní zájmy", tak je tam jasně psáno, že jsme suverénní stát a chceme jím zůstat i v Evropské unii. Nám tedy skutečně jde o plnoprávné členství, kdybych to hodně zjednodušil, nechceme do Evropské unie po kolenou, chceme tam vejít zpříma a hrdě.

Ještě jednou otázka: Jste ochoten pak jako místopředseda ODS říci: "Nehlasujte pro vstup České republiky do Evropské unie."?

Je to mezní situace, ale opravdu v situaci, kdy budu vnitřně přesvědčen, že podmínky, které má Česká republika jako budoucí člen, jsou pro ní nevýhodné, že jsou nevýhodné pro občany této země, potom se těch ...

O nich už ale víte, o těch podmínkách.

Ne, všechny kapitoly ještě uzavřeny nebyly, zbývá ještě celá řada.

Zbývá pouze pět.

Celá řada zbývá a myslím, že jsou tam i klíčové věci, například týkající se našeho zemědělství, hospodářské soutěže, hutnictví apod. Ale myslím si, že toto je povinností každého politika - zhodnotit, nakolik ten vstup je ve prospěch občanů země, ve které žijí, nebo je v jejich neprospěch. Kdybych nabyl přesvědčení, že je v neprospěch těch občanů, potom před ně předstoupím a řeknu: "Myslím si, že to je ve váš neprospěch, doporučuji vám v případném referendu se nevyslovit pro vstup." Ale to je otázka onoho "kdyby".

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus před těmito mikrofony před šesti měsíci prozradil, že Česká republika nemá jiné východisko než do Evropské unie vstoupit - a to co nejrychleji. Na současném stavu Česká republika podle předsedy ODS prodělává.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Myslím, že platíme víc těch nákladů, než získáváme těch výnosů, takže já myslím, že proto je v našem zájmu urychleně usilovat o ten vstup, protože pak je možné více také něco z toho efektu získávat.

Slova Václava Klause pronesená v prosinci 2001 pro BBC. Není stanovisko ODS, tedy záruky nebo nevstoupení do EU, v přímém rozporu s tím, co říkal Václav Klaus?

Myslím, že ne, protože jedna věc je rychlost a druhá je kvalita onoho členství a myslím, že se rychlost s onou kvalitou nemusí vylučovat. Určitě platí to, že čím dříve budeme v EU, tím dříve budeme moci schopně rozhodovat sami o sobě, v tuto chvíli platí to ono pověstné heslo "o nás bez nás". Platíme náklady členství a nerozhodujeme sami o sobě, takže ono to není vůbec v rozporu.

Podle vás postoj ODS nemůže zbrzdit integraci České republiky do Evropské unie, ať už jde o záruky v přístupových dokumentech týkající se nezpochybňování právních vztahů?

Potom by platilo to, že je vám jedno, za jakých podmínek vstupujeme, hlavně že vstoupíme co nejrychleji. My říkáme, že je potřeba mít na mysli oba dva tyto aspekty, jak rychlost, tak i kvalitu členství.

Další téma: politické vlivy a orgány činné v trestním řízení. V posledním půlroce byla veřejnost v České republice svědky několika vystoupení především politiků Občanské demokratické strany, kteří v souvislosti se stíháním některých veřejně známých osob, například ředitele TV Nova Vladimíra Železného či podnikatele Milana Šrejbera, začali hovořit o kriminalizaci podnikání v České republice. Předpokládám, že i vy, Ivane Langere, si myslíte, že kriminalizace podnikání je v Čechách problém?

Ano je a myslím, že opravdu tato vláda a politická reprezentace vytvořila atmosféru, která je nepřátelská vůči každému, který je aktivní, který si vydělává více než ten druhý, který je schopný pracovat více a může být i úspěšný a myslím si, že ...

Není to tak, promiňte, že vás přerušuji, není to tak, že ...

A to je velmi nebezpečné, protože to demotivuje lidi přebírat na sebe odpovědnost, pokoušet se dělat něco jiného nezávisle na státu.

Počkejte, vy si skutečně myslíte a máte důkazy pro to, abyste mohl konstatovat, že současná česká vláda tak činí? Nečiní tak u lidí, kteří nabyli svého úspěchu nepoctivými cestami?

To je právě ten problém, kdyby tak činila u lidí, kteří nabyli svůj majetek nepoctivou cestou, potom neřeknu ani slovo proti a říkám naopak: "Každý, kdo poruší zákon, musí být potrestán." Já mluvím o tom, že v podnikání nemá být trestán podnikatelský neúspěch nebo chyba, co má být trestáno, je podvod nebo zlodějina a já hovořím o atmosféře, která je nepřátelská vůči podnikání obecně, vůči tomu, aby se lidé o něco pokoušeli, protože mají strach, že jejich neúspěch, jejich podnikatelský krach bude interpretován jako podvod, jako zlodějina na místo toho, aby nesli odpovědnost ekonomicko-právní, tak ponesou trestněprávní, a to je velmi důležité od sebe odlišit, a to je ten problém kriminalizace podnikání. Trest odnětí svobody má přijít v případě, když něco ukradnete, když někoho podvedete, ale ne když zahájíte podnikání a zahájíte jej na základě špatného odhadu a potom zkrachujete.

Kolik je podle vašeho odhadu v České republice kriminalizováno poctivých podnikatelů?

To neumím takto říci, ale ...

Počkejte, vy hovoříte o kriminalizaci podnikání ...

Já jsem teď chtěl říci, proč hovořím o té atmosféře, je to proto, že jako poslanec jezdím opravdu po celé republice a potkávám se nejen s lidmi zaměstnanými, ale také se zaměstnavateli a právě z jejich úst velmi často slyším ty stesky na atmosféru, která v tuto chvíli v České republice panuje. A já říkám opravdu: "Zloděj, podvodník, nechť je potrestán, ale ten, kdo neuspěje se svým podnikáním na základě špatného podnikatelského záměru, nemá být trestán instrumenty trestního práva."

A to podle vás Železný a Šrejber jsou?

Teď jste vybral dva případy, které si myslím ...

ODS hovořila o kriminalizaci v souvislosti s těmito případy.

Ano, na základě těchto případů jsme je zařadili do toho celého rámce a já jsem například přesvědčen, že postup v případě pana Šrejbera bude velmi zajímavé sledovat, jak se s ním vypořádá Nejvyšší soud, protože podle informací, které jsou obecně dostupné, je zvláštní, když soud někoho odsoudí na základě znaleckého posudku jednoho znalce, přičemž sedm ostatních znaleckých posudků tvrdí pravý opak.

Jen pro úplnost, nebyl to jeden soud, byly to dva soudy.

Ano, ale byl to jeden znalecký posudek proti sedmi znaleckým posudkům a jeden znalecký posudek soudního znalce, na kterého, pokud se nepletu, bylo v obdobné věci podáno trestní oznámení, takže nechci předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu, ale jsem rád, že ministr spravedlnosti podal stížnost pro porušení zákona, protože bude nejvyšší soudní instance rozhodovat, v jakých obdobných případech bude postup české justice.

Čeho podle vás chce sociální demokracie kriminalizací podnikání dosáhnout?

Myslím, že sociální demokracie a obecně levicové strany nemají v lásce lidi, kteří jsou nezávislí, kteří jsou svobodní, oni potřebují co nejvíce síly státu, co nejvíce lidí, kteří jsou závislí na státu, na přerozdělování jeho peněz a z toho si myslím, že také pramení jejich postoj k podnikání obecně. Levicový politik ...

Počkejte, ale oni přerozdělují peníze právě i podnikatelů.

Ale oni přerozdělují peníze a touží přerozdělovat peníze obecně, a to je ten základní rozdíl. My si myslíme, že ...

Ale pokud budou kriminalizovat podnikání, tak nebudou mít co přerozdělovat.

No, kéž by si to takto uvědomovali, ale ono těch osob, které podnikají a které zaměstnávají je podstatě méně než těch, kteří jsou zaměstnaní a kteří jsou tudíž závislí, takže opravdu je zde rozdíl. ODS jako pravicová strana se zabývá především tím, aby hodnoty zůstávaly u těch, kteří je vytvářejí, levice se samozřejmě zabývá tím, jak ty hodnoty převzít a přerozdělit někomu jinému.

Náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl koncem ledna hovořil v Interview BBC o tom, že policie byla a je v konkrétní kauze - a to v kauze trestního stíhání ředitele TV Nova Vladimíra Železného - pod politickými tlaky.

Miroslav ANTL, náměstek prezidenta Policie ČR /zvukový záznam/: Různé tlaky a posléze to, co nastalo po mém nespecifikovaném výroku, nastal jednoznačně politický tlak, protože odvolání nebo návrh na odvolání, nebo požadavek na odvolání vyšetřovatele od politické strany, a dokonce mě, což mně to je jedno, já jsem na to zvyklý, ale stejně od politické strany je naprosto neobvyklý a je v rozporu, já nevím, snad s jakoukoliv platnou legislativou.

Řekl doslova náměstek policejního vyšetřovatele Miroslav Antl koncem ledna v tomto pořadu. Jen pro úplnost: Stranou, která podle Antla vykonává politické tlaky na orgány činné v trestním řízení, konkrétně na policii, je míněna ODS.

Já na to mohu říci pouze to, že obvinění pana Antla je absurdní. Já sám občas, když mám možnost sledovat jeho výroky, tak je hodnotím slovy, že rychleji mluví, než přemýšlí a tady je potřeba si uvědomit jednu věc, byl to ten samý pan Antl, který připustil, že v kauze pana Železného existují politické tlaky a já si myslím, že tak vysoce postavený policejní činitel v případě, když něco takového řekne, tak potom nemá nechávat prostor pro spekulace, má říci: "Ano, ovlivňoval mě ten a ten, tím a tím."

On to jasně řekl: "Ovlivňoval mě Langer, protože řekl ...

Ne, teď jste velmi nepozorný redaktor, protože Langer ho měl ovlivňovat na základě toho, že on připustil, že ve věci samé kdysi dávno předtím existují politické tlaky. Langer řekl, že chce slyšet, jaké ty tlaky to jsou, kdo ty tlaky vyvíjí. To byl celý ten problém a na základě toho řekl také Langer, že: "Není možné připustit, aby policejní činitelé se takovýmto obecným způsobem vyjadřovali, aniž by byli schopni ukázat prstem na konkrétního viníka."

Vy jste představován jako stínový ministr ODS pro resort vnitra. Jste spokojen s prací policejního prezidenta Jiřího Koláře? Ano nebo ne?

Ne.

Pokud byste se stal skutečným ministrem vnitra, změnil byste osobu policejního prezidenta? Ano nebo ne?

Pokusil bych se nejprve změnit koncepci fungování Policie České republiky se stávajícím vedení. Pokud by se stávající vedení odmítlo této koncepce účastnit, podílet se na ní, ztotožni se s ní, pracovat podle ní, potom by bylo nutné samozřejmě přistoupit k nějaké výměně. V tuto chvíli ale je zjevné, že ...

Vy si myslíte, že je špatná nejdříve koncepce a pak policejní prezident Jiří Kolář?

V tuto chvíli je podle mě špatné fungování policie, mimo jiné na základě nabobtnalého policejního prezidia a je potřeba udělat velmi razantní změnu struktury a na jejím základě, také způsobu práce Policie České republiky. Prostě v tuto chvíli vedle desítek policistů, kteří dělají svou práci poctivě, existuje celá řada problémů, které způsobují to, že občané nedůvěřují policii a nepovažují ji za instituci, která dostatečně chrání bezpečí jejich životů.

"Budu volit ODS," vzkázal z vězení prostřednictvím Lidových novin podnikatel, bývalý tenista a někdejší sponzor ODS Milan Šrejber, který si dosud odpykával svůj pětiletý trest v pankrácké věznici. Ve čtvrtek čeká Milana Šrejbera převoz do českobudějovické věznice. Když byl 13. března 2002 Šrejber zatčen v plzeňské vojenské nemocnici, aby nastoupil výkon trestu, vystoupil s mimořádným prohlášením předseda ODS.

Václav Klaus. Václav KLAUS /zvukový záznam/: Den po vážné operaci v plzeňské vojenské nemocnici byl přímo z lůžka vytažen policií a eskortován do pankrácké věznice. Praktiky tohoto typu nepatří do demokratické společnosti, spíše by se hodily do hlubokého komunismu.

Řekl po zatčení Milana Šrejbera předseda ODS Václav Klaus. Koncem března se ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš obrátil na Nejvyšší soud v Brně, aby rozsudek ve věci Šrejber prozkoumal. Podle ministra bylo řízení s bývalým tenistou a podnikatelem neúplné a skutková zjištění, která odsuzující rozsudek obsahuje, buď neodpovídají provedeným důkazům, nebo jsou nesprávná. Jen pro úplnost: Milan Šrejber byl sponzorem ODS. V roce 95 daroval ODS 7,5 milionu korun. Peníze však byly dva roky vedeny v účetnictví strany pod jmény falešných sponzorů. Ke svému sponzoringu se Šrejber přiznal až na tiskové konferenci ODS koncem listopadu 1997, kdy naplno propukl skandál kolem financování strany.

Milan ŠREJBER, sponzor ODS /zvukový záznam/: Teď jsme v úterý, jak vypukla tato debata, tam jsme se s pány z ODS okamžitě sešli a porovnali jsme ty moje mlhavé vzpomínky o tom, jak to bylo s přesnými doklady a je to přesně těch sedm a půl milionu, které odešly.

Novinář na tiskové konferenci /zvukový záznam/: Já se ptám na něco jiného, jestli jste před tím nebo po tom věnoval ODS nějaké peníze?

Milan ŠREJBER, sponzor ODS /zvukový záznam/: Já jsem ODS věnoval i jiné sumy, ale to už, já si myslím, že to nejsem vám tady schopen říct.

27. listopad 1997 a Milan Šrejber v roli sponzora ODS. Nakolik podle vás může být interpretován zájem ODS o konkrétní kauzu Šrejber jako starost ODS o svého někdejšího sponzora?

Pouze těmi, kteří chtějí vyvolávání těchto duchů minulosti, kteří odmítají připustit, že ODS v té době a ODS dnes je úplně jinou politickou stranou, že ti, kteří zejména nesli odpovědnost za fungování a práci ODS, zbaběle utekli do jiné politické strany zvané Unie svobody. Já v tu chvíli ve vedení ODS nebyl, posléze jsem se snažil ...

Libor Novák je ve vedení Unie svobody?

Ale já mluvím o Ivanu Pilipovi, mluvím o Janu Rumlovi, mluvil jsem o Janu Stráském, mohu mluvit o panu Peškovi, mohu mluvit o panu Vlachovi, prostě de facto celá tehdejší generalita ODS je teď v úplně jiné straně. Nicméně ODS zde zůstává, ODS zaplatila obrovskou daň za ty chyby, které v minulosti udělala, ale v tuto chvíli říkám zcela jednoznačně, financování Občanské demokratické strany je naprosto průhledné, naprosto v souladu se zákonem. Umíme se poučit z našich minulých chyb.

Tím jste podle vás odpověděl na otázku, nakolik může být vysvětlována péče o Milana Šrejbera a jeho případ jako péče strany o bývalého sponzora ODS?

Já bych řekl, že postoj pana předsedy Klause byl v tomto velmi odvážný, protože přesně předpokládal, že se na něj všichni vrhnou právě z tohoto důvodu a budou říkat: "Zastáváte se Šrejbera jen proto, že v minulosti dal peníze ODS." Ale právě proto, že mu vadí ten postoj, kdy se neměří stejným metrem, kdy na jedné straně máte postup policie v případě Šrejbera, na straně druhé vidíte, jak se soudruh Grebeníček starší už po několik let vyhýbá výkonu spravedlnosti a neúčastní se a kvůli tomu neprobíhá soudní řízení s ním, který mučil lidi za totalitního režimu, právě pro ten nejednotný metr si myslím, že ten postoj jakkoliv byl nebezpečný, mohl třeba někomu ublížit ...

Ale Václav Klaus nikdy ostře nevystoupil v případě kauzy Grebeníček a jiných případů, nikdy Klausova reakce nebyla tak ostrá jako v případě Šrejbera.

Ale právě proto, že na jedné straně vidíte jakoby razantní postup policie v jednom případě a na straně druhé velká lhostejnost oproti člověku, kterého se nebojím označit za zločince, tedy Grebeníčka.

Ale ten politik nabízí podobný postoj.

Který myslíte?

Václav Klaus měl ostrý postoj pouze u jednoho případu.

Ne, to si myslím, že není pravda, protože právě na případu Šrejber ilustroval ten rozdílný postoj orgánů činných v trestním řízení a tím se de facto vracíme k oné kriminalizaci podnikání, ze které vyplývá, že Šrejber možná byl obětní beránek.

Víc už bohužel nestihneme, Ivan Langer, místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny. Děkuji za rozhovor a na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

V povolební koaliční smlouvě chce ODS nezpochybnitelnost dekretů

PRAHA 24. dubna (ČTK) - Pokud ODS vyhraje volby a bude sestavovat vládní koalici, bude podle svého místopředsedy Ivana Langra od partnerů v případě nutnosti žádat, aby v koaliční smlouvě potvrdili nezpochybnitelnost Benešových dekretů.

V pořadu rozhlasové stanice BBC dnes řekl, že ODS by tak musela učinit, pokud by někteří němečtí, rakouští a maďarští politici zpochybňovali právní a majetkové vztahy plynoucí z poválečných zákonů a prezidentských dekretů i po dnešním politickém prohlášení sněmovny. Dolní komora se usnesla, že tyto vztahy jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.

"Bude-li zjevné, že ani jasná deklarace této politické vůle do zahraničí nezabrala, a budou dál existovat tlaky na změnu a revizi majetkoprávního uspořádání v českém pohraničí, potom si myslím, že je potřebné, aby toto se objevilo i v programovém dokumentu příští vlády, jíž by se případně účastnila ODS," řekl.

Langer potvrdil, že pokud by ODS ve vládě nebyla, je v mezní situaci připraven vyzvat voliče, aby v referendu nehlasovali pro vstup do EU, kdyby se domníval, že je pro Česko nevýhodný.

Obdobný názor směrem k EU naznačil předseda ODS Václav Klaus. Hrozí, že jeho strana v referendu nepodpoří vstup republiky do EU, pokud její země neposkytnou Česku dostatečnou právní záruku proti zrušení Benešových dekretů.

"Nejde o to, zda to bude ve smlouvě o přistoupení (Česka k EU) nebo v jiném dokumentu. Nebude-li tato záruka, ODS nedoporučí svým voličům, aby v referendu hlasovali 'ano'. To mohu odpřisáhnout," řekl Klaus podle Lidových novin.

Nynější politická reprezentace byla podle Langra k požadavkům ze zahraničí příliš shovívavá. Kdyby vláda ČSSD v první fázi řekla razantně ne, pak by dnešní deklarace sněmovny nebyla potřebná, dodal.