Jaromír SCHLING, ministr dopravy a spojů ČR /zvukový záznam/: Já to veřejně říkám už dlouho, že ochrana životního prostředí nevyžaduje nezbytně existenci ministerstva životního prostředí, přeci nejde o to, jestli tady je nebo není nějaký úřad, jde o ochranu životního prostředí a na té nám všem velmi záleží.

Slova Jaromíra Schlinga. Nejen o rušení ministerstva životního prostředí a chování ekologů bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr životního prostředí Miloš Kužvart, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začněmež statistikou: Společnost RCA Research zjistila na tisícovce respondentů starších 15 let, že o zlepšení životního prostředí v České republice je přesvědčeno bezmála 70 procent lidí. Nejméně přesvědčených lidí o tom, že se zlepšilo životní prostředí v Česku, je mezi mladými lidmi ve věku od 15 do 24 let. Jaké máte vysvětlení pro to, že mladá generace není o zlepšení životního prostředí v České republice příliš přesvědčena?

Vy jste nepopsal, jak ta mladá generace je popsána z hlediska věku, ale protože jsou to opravdu velmi mladí lidé, oni nemají srovnání, uvědomme si, že do roku 1989 stav životního prostředí v České republice byl v mnoha oblastech podobný spíš ekologické katastrofě a pokud bych to vzal sportovní terminologií, tak ta pomyslná laťka ležela na zemi, takže kdyby měla být položena ještě níže, museli bychom se podhrabat, takže ta vaše slova o pocitu veřejnosti, že se výrazně zlepšilo životní prostředí, vychází ze srovnání něčeho s něčím.

Ale přece jen mladá generace je důležitá, a to, že vám konstatuje, že podle jejího názoru se situace v životním prostředí nezlepšila, to je fakt zarážející, není-liž pravda?

Svým způsobem to pro mě není šokující zjištění, že určitá část veřejnosti takto uvažuje, právě proto, že ...

Počkejte, pro vás by to mělo být šokující zjištění. A to pro to, že by mělo existovat v této zemi něco, čemu se říká ekologická výchova, kde by třeba mladí lidé, kterých se dotazovala agentura, měli vědět, jak vypadalo životní prostředí před listopadem 89 a jejich názory na současné životní prostředí by nemusely být tak skeptické.

No, upřímně řečeno zase se trochu podívám zpátky, mě cirka před 30, 25 lety příliš nedojímalo tehdejší vysvětlování učitelů, že za nějaké první republiky se střílelo do dělníků apod. a i dneska bych si představoval trochu zvláštně, že bych třeba studentům na vysokých školách sáhodlouze vysvětloval toto. To, že oni vnímají životní prostředí kritičtěji nežli ostatní populace, je logické, je to dáno mládím, já to podporuji a když jsem na vysokých školách, a v poslední době jsem tam hodně často, mám z jejich otázek, i z toho celého vyznění těch setkání mám pocit, že vnímají ministerstvo životního prostředí jako velmi potřebnou instituci, která i přes občasnou kritiku dělá svoji práci dobře.

Napadá mne jedovatá otázka, to už jste na tom tak špatně a bojíte se o své ministerstvo, že sháníte podporu u mladých na vysokých školách?

No, pane redaktore, ono to je trochu jinak. Pozvánky od rektorů univerzit mi přicházejí průběžně a asi tušíte, že takovéto pozvání se neodmítá a podporu cítím nejen ze strany vysokoškolské mládeže či pedagogů, ale i ze strany lidí, kteří jsou třeba velmi významní v sociální demokracii.

Ještě bude řeč o možném rušení ministerstva životního prostředí, ale až v další části Interview BBC. Pokud byste měl heslovitě popsat tři největší slabiny v ochraně životního prostředí v České republice, jak by váš popis zněl?

Ta první slabina je v oblasti přijímání ochrany přírody jako takové nejširšími vrstvami lidí, tady je ten problém svým způsobem provázaný s požadavky Evropské unie na vymezení sítě Natura 2000, sítě chráněných území, kde jde o úplně jinou situaci, totiž, že třeba majitel pozemku, farmář skutečně bere za své, že tam má chráněné rostliny a sám je aktivně chrání.

Zatím jsem vás požádal o stručný popis tří slabých míst. To je první. Pokud bych to měl jednoduše pojmenovat, jde tedy o to, že většina populace stále ještě nevzala za svou ochranu přírody?

Svým způsobem ano, protože ten posun za posledních 12 let je obrovský a taková ta určitá demagogie ze strany určitých lobby, přeci kvůli nějaké kytičce neomezíme rozvoj té či oné oblasti regionu, ono se to ujímá a v řadě oblastí skutečně třeba nezaměstnanost je velmi vysoká, ale ne kvůli tomu,že chráníme kytičky, kvůli špatné politice ...

To je první problém. Problém druhý?

To je oblast nakládání s odpady jako takovými, ale tady bych chtěl říci, že jsme teprve ve třetím měsíci, kdy platí nový zákon o odpadech, máme přijatý zákon o odpadech, takže oblast toho komunálního odpadu, která je velmi problémová, má již ten legislativní rámec připraven. A ta třetí oblast, to je oblast ochrany vod, nedostatek financí na urychlenou výstavbu čistíren odpadních vod. Do roku 2010 bude potřeba zhruba 100 miliard korun jen na tento účel.

A budou?

Pevně věřím, že budou, že se podaří poskládat zdroje tuzemské i zahraniční, různé fondy Evropské unie, ale to je otázka svým způsobem i politická, velmi zvýšenou měrou rok od roku se na tom bude muset více podílet i ten samotný občan, ten, kdo vypouští někde do kanalizace znečištěné vody. Není možné stále čekat, že odněkud z nějakých fondů vám všechno někdo zaplatí.

To znamená stočné a vodné bude čím dál tím dražší?

Byl bych populista, abych říkal, že bude levnější.

Jak by mělo být vysoké v roce 2010, zhruba?

Ty propočty jsme zkoušeli dělat velmi zhruba na odboru ochrany vod na ministerstvu a tady musím zdůraznit, že to navýšení bude řádově o vyšší desítky procent, oproti současnému stavu ...

To znamená zhruba dvakrát tolik?

Ani ne, méně než dvojnásobek. Co chci ale zdůraznit, je to, že v přepočtu na různé jiné užitné hodnoty, třeba na spotřebu průměrného kuřáka cigaret, byste to ani neměl v tom rodinném rozpočtu poznat. Problém je v tom, že stále nejsme ochotni skutečně platit za kvalitní životní prostředí sami, stále se odkazujeme, proč se o to nepostará starosta, stát atd.

Pochopil jsem správně zhruba o sto procent se ...

Méně, výrazně méně než sto procent, bude to zhruba padesát procent.

Zvýší se vodné a stočné kvůli ochraně životního prostředí, respektive kvůli ochraně vod jako takové. Za 100 miliard, o nichž jste hovořil a které potřebuje Česká republika na dobrou ochranu vod, za ně bude postavena čistička v každé obci?

Pochopitelně ano, jiným způsobem se to řešit nedá.

Nic jiného se netýká ochrany vod, kam by se investovalo zmiňovaných 100 miliard, jde především o čističky?

Jde především o čističky v obcích v kategoriích 2 až 10 tisíc obyvatel, chci zdůraznit, že v minulém roce byla dokončena čistírna odpadních vod v poslední obci nad 10 tisíc obyvatel a velkým problémem jsou výrazně malé obce pod 2 tisíce obyvatel, kde se snažíme uplatnit ty fondy z Evropské unie v rámci tzv. sdružených regionálních projektů.

Bývalý ministr životního prostředí, váš předchůdce, Martin Bursík k současnému stavu životního prostředí v České republice doslova říká:

Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /zvukový záznam/: Ještě zdaleka nejsme v situaci, kdy bychom měli být spokojeni s tím stavem a říci: "Tak stav životního prostředí se zlepšil, máme teď jiné priority a toto je okrajové téma." Tak to prostě není, protože stále je potřeba klást si nějaká měřítka a přemýšlet o ještě vyšší kvalitě života a skutečně ta střední délka života v zemích Evropské unie je stále vyšší a ta kvalita ovzduší je tam také lepší, i když se nám mnoho podařilo, ale pak také přeci to životní prostředí, to není jen, jak se zlepšily jednotlivé složky životního prostředí, ovzduší, voda, půda, ale sem patří ještě přístup lidí k tomu životnímu prostředí, jakým způsobem hospodaří sami s odpady, jakým způsobem se chovají v přírodě, nakolik firmy v tom konkurenčním prostředí usilují o to, aby používaly technologie, které jsou co nejšetrnější k životnímu prostředí, nakolik se šetrně užívá energie, a tady máme stále ohromné rezervy, my spotřebováváme více nežli, dvakrát více elektřiny na výrobu na vytvoření jednotky hrubého domácího produktu nežli státy OECD.

Slova bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka. I vy jste to připustil, že především ekologické myšlení či udržitelný způsob života a jeho praktikování lidmi je jednou ze slabin. Čím to, že se v uplynulých čtyřech letech nepodařilo hnout s ekologickým myšlením lidí a s udržitelným způsobem života?

Těch důvodů je celá řada. Uvědomme si, že od počátku 90. let byla ochrana životního prostředí určitou politickou reprezentací odsunována kamsi na periferii, že je to třešnička na dortu a podobné nesmysly. Na druhou stranu se povedlo ..

A po čtyřech letech to dokonce i říkají sociální demokraté.

Já mám pocit, že využívají alespoň svých slov, nikoliv, že by opisovali z toho repertoáru Občanské demokratické strany, každopádně tady jde o něco jiného ...

Ale myslí podobně, to připustíte, část sociální demokracie?

Já bych řekl, že jsou to jen jednotlivci, nikoliv, že to je reprezentativní část sociální demokracie. Pokud máte možnost jednat s členy, ať už místních organizací, nebo okresních výborů, tam podpora ochrany životního prostředí je obrovská, ale tady jde ještě o jeden takový moment, to, co doktor Bursík zmiňoval, tzn. že se zlepšily třeba ty složky ovzduší, voda, ono to logicky vedlo k určitému odlivu zájmu společnosti o ochranu životního prostředí, prostě severní Čechy už nevypadají, tak jako před 12 lety a je to velmi dobře, tady bych ale k jeho slovům chtěl dodat to, že se firmy v České republice chovají k životnímu prostředí ve srovnání s firmami v jiných kandidátských zemích výrazně lépe a mám velmi čerstvou informaci, včera na stálé misi České republiky při Evropské komisi v Bruselu jsme měli prezentaci spolu se Svazem průmyslu a dopravy o environmentální legislativě a ekonomickém vývoji v České republice a hodnocení těch jednotlivých účastníků tohoto semináře, byli to poslanci Evropského parlamentu, byli to zástupci jednotlivých direktorátů, bylo, že Česká republika je absolutně v čele například v přijímání systémů řízení ochrany životního prostředí podle norem ISO 14000 nebo podle standardů Evropské unie EMAS, takže tady tedy pan doktor Bursík nemá přesné informace.

Počkejte, ale zase Česká republika, co se statistik OECD týče, má mnohé co dohánět, byť je na špici, jak sám říkáte, z hlediska kandidátských zemí. Pokud se například podíváme na statistiku, co se šetrnosti k životnímu prostředí týče, tak vy byste popřel Bursíkovu informaci, že je dvakrát větší spotřeba elektřiny na vytvoření jednotky HDP?

Tady ta čísla pochopitelně nejsou přesná, která říkal doktor Bursík, ten nárůst je zhruba o třicet procent na jednotku průmyslové produkce ve spotřebě energie nebo energií, takže tady to není dvojnásobek, je to zhruba o třicet procent, to zaprvé. Za druhé, to chování firem v České republice je nejen ovlivněno legislativou ve své většině přijatou v posledních třech letech, těch 13 zákonů bylo přijímáno velmi složitě, jako členovi menšinové vlády mi bylo souzeno nalézat podporu v opozičních stranách, zdůrazňuji ne smluvně opozičních, protože smluvně opoziční strana byla vždy proti ...

Ovšem to je úděl menšinové vlády, takže o tom nehovořme.

To je úděl menšinové vlády, ale já bych chtěl konstatovat, že ten posun je tady velmi výrazný a skutečně třeba Česká republika v oblasti programů čistší produkce byla označena ředitelem programu OSN pro životní prostředí za vedoucí zemi.

Když pootočíme na jiné téma. V posledních 13 letech se v Česku mnohé namluvilo a napsalo o státní podpoře obnovitelných zdrojů elektrické energie. Dostavba Temelína a nepodpora obnovitelných zdrojů elektrické energie, není především i toto vaše prohra jako ministra životního prostředí?

Za prvé, to, že do obnovitelných zdrojů energie z mimorozpočtového zdroje Státního fondu životního prostředí jde ročně cirka 700 až 800 milionů korun, je zásluhou ministerstva životního prostředí, nechci říkat přímo mojí osobní, ale v těch předchozích letech tam šel zlomek těchto finančních příspěvků, to zaprvé. Za druhé, nejde jen o podporu obnovitelných zdrojů, ale i o programy úspor energií a v tom je velký dluh ...

Počkejte, ale když vezmu statistiku, vy používáte data o penězích investovaných do obnovitelných zdrojů v České republice. Jiná statistická data: poměr vyrobené energie z obnovitelných zdrojů ku poměru zdrojů neobnovitelných dosahuje v Česku jeden a půl až dvě procenta, pokud se podíváme do západní Evropy, je to sedm až osm procent. To je pro Česko špatná statistika.

Tady, pane redaktore, vaše informace nejsou přesné, tam berete to horní číslo u těch zemí, které skutečně jsou na špici v rámci zemí Evropské unie. Ta čísla, která já jsem uváděl, se týkají nově zaváděných technologií třeba na využití biomasy, na tepelná čerpadla, takže díky těmto aktivitám se ten poměr logicky bude zlepšovat ve prospěch České republiky. Nemůže to být zachyceno ve statistice staré třeba rok.

Počkejte, ale Němci si například dali do roku 2010 v Bílé knize cíl, který z dnešního pohledu se může zdát nereálný, padesát procent energie z obnovitelných zdrojů.

Do roku 2010 padesát procent, evidentně jste četl velmi nepřesně, evidentně to není padesát procent z obnovitelných zdrojů, to považuji za vyloučené, aby Spolková republika Německo v roce 2010 měla ...

Je to v Bílé knize, četl jste ji?

Četl jsem ji a evidentně tam toto číslo není, tady vás chci trochu uvést z těch oblak, do kterých bych také rád jako vy šel v rámci obnovitelných zdrojů. Země OECD mají cíl v roce 2010 dvanáct procent, energetická politika České republiky v roce 2010 má cíl šest procent, z toho jsme smutný, ale padesát procent, to je opravdu nesmysl.

A vy si myslíte, že se vám podaří dobrat alespoň šesti procent, když v současnosti data, a ta nemůžete popřít, říkají, že je to jedno a půl procenta až dvě procenta?

Já mám pocit, že je to dosažitelné vzhledem k tomu, že ten trend je násobný, rok od roku se zvyšuje množství finančních prostředků, to zdůrazňuji, z mimorozpočtového zdroje Státního fondu životního prostředí. Pane redaktore, za 800 milionů korun můžete ať už v komunální, nebo v podnikatelské sféře podpořit obrovské kapacity, které nakonec budou znamenat v souhrnu k tomu roku 2010 možná třeba i trochu víc než těch šest procent.

Kolik na to budete muset vynakládat? Asi 700 až 800 milionů nebude stačit.

Bude to evidentně narůstat, ale tady bych chtěl upozornit na to, že ...

O kolik?

Nejde jen o ty zdroje centralizované a zase se zpátky vracím k té problematice vody, vodného a stočného. Tak jak se narovnávají ceny energií, jak bude docházet k liberalizaci trhu s energiemi, se bude vyplácet i soukromým firmám investovat do obnovitelných zdrojů, protože ta návratnost začne být zajímavá i obchodně, a tady je ten vtip, že už nebude nutné, aby odněkud shůry, z centralizovaného zdroje přicházely nějaké měkké úvěry, neřkuli dotace, bude to výhodné pro toho konečného spotřebitele, takže tam může být ten nárůst o řády.

Hostem u mikrofonu BBC je ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Čtyři měsíce před volbami jsou v České republice výrazně zpochybňovány instituce zabývající se ochranou životního prostředí. Nejprve ministr dopravy a spojů menšinové vlády Jaromír Schling prohlásil, že je pro zrušení ministerstva životního prostředí.

Jaromír SCHLING, ministr dopravy a spojů ČR /ČSSD/ /zvukový záznam/: Já to veřejně říkám už dlouho, že ochrana životního prostředí nevyžaduje nezbytně existenci ministerstva životního prostředí, přeci nejde o to, jestli tady je nebo není nějaký úřad, jde o ochranu životního prostředí a na té nám všem velmi záleží.

A 14 dní po vystoupení ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga kritizoval ekology předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Klaus řekl, že životnímu prostředí v Česku nejvíce uškodil komunismus a nekompromisní ekologové. Citujme Václava Klause doslova: "V posledních letech se mnohé zlepšilo, ale ti, kdo o ekologii mluví, k tomu přispěli nejméně." Jaké máte vysvětlení pro to, že čtyři měsíce před volbami se zvyšují slovní ataky na adresu ekologů a jejich ministerstva?

To vysvětlení není úplně jednoduché, protože každý z těch vámi citovaných pánů vycházel z trochu jiných pozic, situací ...

Ale hovořili téměř stejně.

A tady musím říct, že to, že ochrana životního prostředí může vadit mnohým velmi vlivným skupinám, je nabíledni, protože ochrana životního prostředí, ochrana přírody je věc ve veřejném zájmu. Chránit někde nějakou přírodní rezervaci neznamená, že se za vás postaví silné vlivné lobby, protože ty chráněné, často unikátní rostliny nepůjdou k volbám, ale k volbám půjdou ti lyžaři, na které se často odvolává předseda sněmovny Klaus, když vzpomíná na jednu sjezdovku v Národní přírodní rezervaci Praděd, která nedostala povolení pro provoz pro příštích pět let.

Interpretuji správně vaše slova, že v Česku je daleko více neekologů a lidí, kteří uslyší na slova Jaromíra Schlinga a Václava Klause, než těch, kteří se starají o kytičky?

Evidentně nikoliv a vycházím z průzkumu veřejného mínění, ne z toho, že se někde nějaká zájmová skupina ostře postaví na obranu svých zájmů a užívá často i velmi nepravdivých dat a informací. Tady ...

Myslíte si, že voliči potrestají Václava Klause za jeho slova o ekolozích a Jaromíra Schlinga za rušení ministerstva životního prostředí?

Takže u pana předsedy sněmovny ten společenský efekt je skutečně to, čemu se říká bumerangový efekt. Lidé začínají vstupovat hromadně do ochranářských sdružení, posílají jim peníze, je to jakási solidarita, vzpomeňme si, jak to bylo ...

Máte o tom konkrétní informace?

Český svaz ochránců přírody, jestliže za pár týdnů tam vstoupila třetina lidí, kteří tam jinak vstupují v průměru tak rok, je to zajímavé. Ale na druhou stranu nechme těchto svým způsobem jízlivých otázek na adresu pana předsedy sněmovny, tady jde o výroky mého kolegy z vlády, že se má zrušit ministerstvo životního prostředí. Já jsem to už komentoval nedávno, že i muži mají své dny a myslím si, že ochrana přírody své institucionální zakotvení evidentně potřebuje.

Pak v sociální demokracii, že vstupuji do vaší řeči, je hodně mužů, kteří mají své dny. Z vystoupení předních politiků sociální demokracie, viz Jaromír Schling, Jan Fencl, dále pak Jaroslav Foldina, má potenciální volič ČSSD možná zmatek v hlavě. Před volbami v roce 1998 se ČSSD preferovala jako strana s výrazným ekologickým programem, proč teď výrazní představitelé ČSSD a jmenoval jsem jen tři, abychom tady ten telefonní seznam mužů, kteří mají své dny, v ČSSD, abychom tady nebyli příliš dlouho, abychom to stihli do vymezeného času, proč zelené barvy ČSSD blednou v posledních čtyřech letech?

Mohou blednout ve výrocích toho či onoho ...

Výrazných představitelů ČSSD.

Představitele ČSSD, já mám pocit, že ten výčet, pokud byste ho tady učinil, by rozhodně nezabral většinu času. To, co je ale důležité, je, že ochrana životního prostředí je i ve střednědobém programu, který byl nedávno přijat Českou stranou sociálně demokratickou velmi výrazným ...

Ale pak ti lidé mluví proti programu ČSSD, rozumím správně?

To si musí přebrat oni.

Váš názor.

Já mám za to, že ....

Vy si osobně myslíte, že mluví proti programu ČSSD?

Úvahy o rušení ministerstva životního prostředí jsou nejen v předvolebním období, jsou mírně řečeno kontraproduktivní.

Mluví proti programu ČSSD?

Podle mého soudu ano.

Připomeňme si, které argumenty vedou vašeho kolegu ze strany a vlády Jaromíra Schlinga ke zrušení ministerstva životního prostředí a kdo by se po zrušení vašeho úřadu staral.

Jaromír SCHLING, ministr dopravy a spojů ČR /zvukový záznam/: Máme příklady například ve Švýcarsku, v Rakousku, ale i v některých dalších zemích, kde je kompetence v ochraně životního prostředí rozdělena mezi několik úřadů a funguje to, rozhodně přeci nemůžeme obviňovat Švýcarsko nebo Rakousko, že by se nestaraly o ochranu životního prostředí. Pokud by ta ochrana životního prostředí byla organizována jiným způsobem, tak by zřejmě například ministerstvo dopravy a spojů nebo ministerstvo zemědělství braly více v úvahu i jiné veřejné zájmy, protože ono je to vždycky o tom, který veřejný zájem dostane přednost, jak se zváží ta jejich důležitost. To je například průchod dálnice D 3 Posázavím, to je otázka výstavby každé velké liniové stavby.

Jaromír Schling, ministr dopravy a spojů. Mohl by resort životního prostředí fungovat bez svého ministerstva a mohl by fungovat s něčím, co je obdobou nezávislého kontrolního úřadu, jak si myslí Jaromír Schling?

Nejdříve bych chtěl vašim posluchačům sdělit, že ve Švýcarsku v čele příslušného resortu je pan Filip Rogge, v Rakousku, kde také jakoby neexistuje ministerstvo, je v čele resortu Wilhelm Molterer. Tito dva pánové jsou velmi platnými členy svých kabinetů na federální úrovni, ale na druhou stranu ta úvaha o jakési meziresortní průřezové spolupráci, vraťme se do počátku 90. let, Federální výbor pro životní prostředí, v jehož čele byl inženýr Josef Vavroušek, byl pokusem o jakousi integraci těchto snah průřezově, vím, že to tehdy Josef zdaleka neměl jednoduché, neměl na růžích ustláno, ale ten koncept, kdy je ústřední orgán státní správy pro ochranu životního prostředí, je ve všech civilizovaných zemích.

Co byste odpověděl člověku, který by vám namítl, že jste neúspěšným ministrem životního prostředí?

Aby se zajímal o fakta, údaje, data, statistiky, kolik se mi podařilo prosadit zákonů, koncepcí, jakým způsobem se zlepšují jednotlivé složky životního prostředí za ty čtyři roky, co jsem ve funkci.

Hovořil jste o zákonech, bylo jich 13, ale co kdyby vám onen člověk namítl, že mnohými zákony z oněch 13 přišlo ministerstvo životního prostředí o kompetence?

Tak za prvé bych již po této jeho výtce poznal, že ten člověk o tom neví skoro nic. Za prvé, jediná kompetence, o kterou jsme se velmi přeli s ministerstvem zemědělství, bylo v oblasti nakládání s vodami, a je pravdou, že zákon 254 o ochraně vod tuto kompetenci v rámci sdílených kompetencí převedl na ministerstvo zemědělství, ale jistě by ten tazatel věděl, že byl přijat zákon o integrované prevenci a snižování znečištění a tímto zákonem se ...

Ale ten rozděluje kompetence mezi obě ministerstva.

Kdybyste mě nechal domluvit, protože vidím, že i vás musím poučit, nejen onoho nehmotného tazatele, zákon o integrované prevenci a snižování znečištění vrací tuto kompetenci na ministerstvo životního prostředí, nepřišli jsme vůbec o nic, pane redaktore.

Tudíž žádné kompetence jste neprohrál?

Přesně tak.

Nechal byste si za toto prohlášení sekat i končetiny?

Kterékoliv.

A byl naplněn program ČSSD v oblasti životního prostředí z roku 98, ve kterém se píše: "ČSSD se zasadí o důsledné prosazování právních předpisů na ochranu životního prostředí přijatých především v letech 90-92, které státní orgány v posledních letech prosazovaly jen liknavě, a napravení škod, ke kterým došlo v důsledku ztráty klíčových kompetencí ministerstva životního prostředí v územním plánování, ztráty části kompetencí v lesním a vodním hospodářství."? Tudíž kompetence jsou u vás, jste spokojen a je to maximum, co jste mohl v uplynulých čtyřech letech vybojovat?

Teď jste se právě dostal do pasti, kdy si pletete jablka s hruškami, protože vy jste se ptal na ztráty kompetencí k datu mého nástupu do funkce, 22. července 1998, přesněji jste četl náš program z jara 98, který znamenal, co by se mělo vrátit na ministerstvo životního prostředí, takže vy jste se ptal na ztrátu, to jsem vám odpověděl, a nyní jste citoval program ČSSD, který skutečně zůstal nenaplněn.

Ano, ale proto jsem ho citoval, protože předtím jste mi odpověděl, že o kompetence, o které jste přišel v uplynulých čtyřech letech, že je zase máte zpátky a teď jsem se ptal, zda byl obecně splněn tento program. To jste si asi špatně interpretoval.

V uplynulých čtyřech letech ministerstvo životního prostředí jednalo s ministerstvem zemědělství o nakládání s vodami, nikoliv ty územní plány atd., to byly ztráty za pana Bendy, když byl premiérem pan profesor Klaus.

Ale vy jste nám tady slíbil v roce 1998 ve volebním programu, že se ČSSD zasadí o to, aby k těmto škodám, které byly spáchány, aby byly napraveny.

V minulosti, kdy došlo k přesunu těchto kompetencí před nástupem ČSSD do vlády, ano, bylo to tak, toto bylo slíbeno, a toto, že by se něco vrátilo zpátky, to nebylo naplněno, to je pravda.

Je vám z toho hodně smutno?

Není to dobré a já si myslím, že voliči si udělají svůj obrázek, jakým způsobem se nakládá s tím či oním slibem.

To znamená, že nejste úspěšný ministr životního prostředí, pokud bychom vzali tento bod, respektive celá ČSSD?

Já bych to tak neformuloval, uvědomme si, že jiné konkurence vznikly, vznikly například zákony, které neměly svého předchůdce, zákon o geneticky modifikovaných organismech, zákon o prevenci průmyslových havárií. Já vím, že pro člověka, který to zná povrchně, je to věc, které ani nerozumí, ale každopádně těch kompetencí máme tolik, že je té práce až dost.

Miloš Kužvart, díky za váš čas a někdy příště na shledanou.