Eduard Kukan, ministr zahraničních věcí Slovenské republiky
Čtvrtek 10. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Slovenská republika očekává od listopadového summitu Severoatlantické aliance v Praze pozvánku do tohoto uskupení. Český velvyslanec při Alianci Karel Kovanda však prohlásil, že Slovensko se členem Aliance stát nemusí. Podle Kovandy vše závisí na výsledku slovenských podzimních parlamentních voleb. Zvítězí-li v nich Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara, dveře do NATO zůstanou pro Slovensko uzavřeny. Hovoří Karel Kovanda.

Karel KOVANDA, velvyslanec ČR při NATO /zvukový záznam/: Protože slyším z dostatečně vlivných pozic celé řady členských států, které nebudu jmenovat, že pan Mečiar je pro ně nepřijatelnou postavou, že ano, a připomeňme si, že proto, aby země dostala pozvánku, potřebuje 19 rozhodnutí, a proto, aby se její přijetí do Aliance nakonec uskutečnilo, potřebuje 19 ratifikací 19 parlamentů.

Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda. Bývalý slovenský premiér a předseda HZDS Vladimír Mečiar však v rozhovoru pro BBC 4. prosince 2001 odmítl, aby byl vstup Slovenska do Aliance spojován s výsledky parlamentních voleb a s jeho osobou.

Vladimír MEČIAR, předseda Hnutí za demokratické Slovensko /zvukový záznam/: Na Slovensku všeobecně politika dozrála k tomu, abychom se méně spojovali ve jménu něčeho a my se chceme spojit s ostatními ve jménu euroatlantismu a nebylo by dobré, abychom byli zvenku rozdělovaní a diferencovaní.

Předseda HZDS Vladimír Mečiar. Nejen o integraci Slovenska do Severoatlantické aliance a Evropské unie bude následujících 30 minut. Od mikrofonu v pražském studiu BBC co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a v bratislavském studiu BBC sedí ministr zahraničí Slovenské republiky Eduard Kukan. Vítejte v BBC, hezký dobrý den, pane ministře, do Bratislavy.

Děkuji pěkně, dobrý večer i vám.

Pokud byste měl pojmenovat jeden jediný problém, který v současnosti nejvíce zatěžuje, chcete-li, poškozuje, česko-slovenské vztahy, který problém byste zvolil?

Já myslím, že nemáme takový dramatický problém, který by poškozoval naše vztahy. Kdybyste mi dal otázku obráceně, abych řekl, který pozitivní problém označuje naše vztahy, měl bych stejné problémy. Myslím si, že ...

To znamená, že tyto vztahy jsou neutrální?

Tyto vztahy jsou vynikající, skvělé, dobré, toto mám na mysli.

Chtěl jsem se právě zeptat, jakým jedním slovem, popřípadě souslovím, byste charakterizoval současnou úroveň česko-slovenských vztahů, takže souslovím "vynikající a dobré"?

Ano, tak se na tom můžeme dohodnout, vynikající a dobré.

Do jaké skupiny problémů v česko-slovenských vztazích byste ovšem zařadil prostupnost česko-slovenské hranice, co se týče ilegální migrace, kterou v pravidelném hodnotícím posudku z listopadu 2001 kritizovala Evropská komise?

Hodnotil bych to, nebo bych to zařadil do kategorie pracovních otázek, které konzultujeme a které máme zájem řešit tak, aby se tyto otázky řešily v souladu s požadavky Evropské unie, o jejíž členství oba dva státy letos usilují, a které se jeví reálné bez toho, aby nějakým způsobem narušily nadstandardní vztahy mezi našimi dvěma státy a nepoškodily občanský komfort, jak to nazýváme, mezi Čechy a Slováky.

Připomeňme si, co objevilo v onom hodnotícím posudku Evropské komise, který se týkal České republiky. "Přestože Česká republika přijala celou řadu opatření pro posílení hraniční kontroly, aby umožnila koordinaci a mohla se zcela podílet na schengenském informačním systému a posílit politiku proti nelegální migraci, přecházejí stále přes její území migrační vlny. Největší problémy se zadržováním ilegálních přistěhovalců jsou zejména na zelených hranicích se Slovenskem. Na těchto hranicích je zadržováno mnohem méně nelegálních přistěhovalců než na hranicích s Rakouskem a s Německem." Úředníci českého ministerstva vnitra v čele s náměstkem Petrem Iblem po zveřejnění hodnotícího posudku 13. listopadu 2001 začali hovořit o možnosti zavést víza. Vy jste si teď, pane ministře, stoprocentně jist, že Česká republika víza vůči Slovensku nezavede?

Nepředpokládám, že Česká republika by byla přinucena zavést takovéto opatření, protože by to nemělo logiku a doopravdy by se to objevilo jako takový blesk z čistého nebe, který podle mě nemá místo. Víte, hovořit o zavedení víz pro Slováky, to je právě v rámci těch našich vztahů, tak jak jsem je hodnotil, pro mě jednoduše nepředstavitelné.

Ale stoprocentně jist si nejste tím, že by Česká republika nemohla zavést víza vůči Slovensku?

Stoprocentně si nejsem jistý ani tím, že až vyjdu ven z této budovy, že nespadnu a nezlomím si nohu, ale jednoduše neočekávám takový krok z české strany.

Jak by Slovensko zareagovalo na případné zavedení víz ze strany České republiky?

Za prvé, opakuji, že neočekávám takový krok a hypotetické vyjadřování nemám rád, proto se omezím na konstatovaní, že doufám, že před takový problém Slovensko nebude postaveno.

Připomeňme si, jak v tomto pořadu navrhl řešit problematiku prostupnosti česko-slovenské hranice předseda nejsilnější slovenské opoziční strany, šéf HZDS, Vladimír Mečiar.

Vladimír MEČIAR, předseda HZDS /zvukový záznam Interview BBC/: Jestli je Česká republika přesvědčena, že Slovenská republika patří a nechce nás takovýmto krokem dělit nebo naznačovat mezinárodnímu společenství něco o evropské integraci, tak vytvoříme režim Schengenu. Na režim Schengenu musí Slovensko reagovat tak, že bude zabezpečovat svoji východní hranici s Ukrajinou, ale ...

Václav MORAVEC /zvukový záznam Interview BBC/: To znamená, že si spíš myslíte, že by Česká republika měla pomoci vytvořit schengenskou hranici na východní hranici Slovenska?

Vladimír MEČIAR, předseda HZDS /zvukový záznam Interview BBC/: Polsko-slovensko-maďarské. Tam by měla být zabezpečená i ostraha těchto hranic i ochrana, protože většina skupin, která na Slovensko přicházejí, přichází přes maďarskou stranu, ne přes ukrajinskou stranu. Je tu zájem všech, když se tato hranice na této čáře udělá, aby Schengen mezi námi fungoval a návrhy, které zatím prošly médii, nevím, či jsou akceptované vládami, obsah návrhu neznám, spíše naznačují kroky nazpět, než kroky dopředu.

4. prosinec 2001 a slova bývalého slovenského premiéra, v současné době předsedy HZDS Vladimíra Mečiara. Pane ministře, váš český protějšek, český ministr zahraniční České republiky Jan Kavan v rozhovoru pro Lidové noviny 15. prosince 2001 doslova řekl: "Režim na česko-slovenské hranici bude muset být obdobný v obou zemích. Nechci předjímat výsledek jednání mezi Českou republiku a Slovenskem, ovšem jsem rád, že můj resortní kolega Eduard Kukan mě ujistil, že Slovensko je připraveno jednat". Kdy podle vás bude problém hraničního styku mezi Českou republikou a Slovenskem definitivně vyřešen?

Já si myslím, že tento problém bude definitivně vyřešený v době vstupu našich obou dvou zemí do Evropské unie, nebo v době, která bude těsně tomuto vstupu předcházet. Tady ...

Počkejte, ten problém je ovšem aktuální, protože obě země jsou v posudcích Evropské komise kritizovány za příliš velkou prostupnost česko-slovenské hranice pro ilegální migraci.

Pokud jde o zabránění nebo snížení počtu ilegálních emigrantů, já si myslím, že se tady připravují jednání a že tato otázka je samozřejmě aktuální. My jsme připraveni jednat, jak jsem řekl, o této otázce, ale mluvme o ilegálních osobách, které jsou z jiných krajin a tady si myslím, že je třeba tuto otázku samozřejmě s celou vážností brát teď hned.

Kdy podle vás ta jednání skončí a budou uzavřena k oboustranné spokojenosti jak České, tak i Slovenské republiky?

Já si myslím, že to je otázka několika týdnů.

Když navštívil Prahu slovenský vicepremiér Lubomír Fogaš a sešel se se zástupci české vlády, český vicepremiér Pavel Rychetský prohlásil: "Jasně se dohodlo, že z české strany se bude hledat takový model uspořádání vzájemných česko-slovenských vztahů i v rámci schengenské dohody, který zachová v maximální možné míře právě tu jejich nadstandardní úroveň". Už vám česká strana před těmi jednáními navrhla nějaké konkrétní řešení?

Přiznám se, že já o nich nevím, chtěl bych ocenit citát pana místopředsedy vlády Rychetského, který jste tu právě citoval. My máme absolutně stejné pohledy na tuto otázku, protože, jak už jsem řekl, ten nadstandardní režim pro naše občany bychom chtěli v každém případě zachovat. Víte, že tato otázka patří do několika resortů, můj kolega ve vládě, Ivan Šimko, ministr vnitra, o tom jedná, příští týden pocestuje do Prahy můj státní tajemník pan Chlebo, který se setká se svým partnerem, panem Jindrákem a budou hovořit o standardní konzultaci o česko-slovenských vztazích a předpokládám, že i tam se o tom zmíní. Ale mně osobně nejsou známy, nebo neviděl jsem konkrétní návrhy, které by tuto otázku měly řešit.

V každém případě říkáte, že do jara by tento problém měl být vyřešen?

Do jara by měl být tento problém vyřešený tak, aby to byla společná dohoda, tzn. tak, aby to bylo ke spokojenosti české a slovenské strany.

Na kolik by podle vás pomohlo vyřešit problém prostupnosti česko-slovenské hranice pro ilegální imigranty uzavření nových dohod o společné vízové politice obou zemí, rozumějme České republiky a Slovenska, a o české pomoci při ochraně slovensko-ukrajinských hranic a možná i zlepšení ostrahy společné česko-slovenské hranice?

To jsou návrhy, které jsou podle mě konstruktivní, které by mohly pomoc řešit tuto otázku.

Navrhne je slovenská strana?

Nevylučuji to, budeme zvažovat takové možnosti, ano. Chtěl bych ještě říct, že pokud jde o ukrajinskou hranici, ano, my klidně začínáme budovat tuto hranici tak, aby to byla schengenská hranice a nedomnívám se, že ten jeden citát, který jste předtím uvedl, bývalého předsedy vlády Slovenské republiky, že schengenskou hranici je třeba budovat s Poláky a s Maďary. Já si myslím, že to ne, ale ta 97kilometrová hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou, to bude schengenská hranice a tu už začínáme budovat tak, aby byla v pořádku. Mohu říct, že ...

Kdy jí chcete mít dobudovanou podle Schengenu?

My ji chceme mít hotovou podle Schengenu na začátkem roku 2004. Byl u nás na návštěvě belgický ministr vnitra, pan Duquesne, který ji osobně navštívil a vyjádřil spokojenost nad tím, co viděl, jakým způsobem se ubírá budování této hranice.

V české části hodnotícího posudku týkající se malého boje proti ilegální migraci na česko-slovenské hranici ještě stojí: "Hlavním důvodem je nedostatek personálu a vybavení, neúčinná komunikace a neadekvátní organizace". Nezavinila si podle vás přeci jen česká strana kritiku Evropské komise sama, a teď za ní chce ztrestat Slovenskou republiku?

To bych byl nerad, nebudu se vyjadřovat k tomu, co česká strana zavinila nebo nezavinila, ale samozřejmě, že bychom nebyli rádi, kdyby Slovensko mělo nést nějaké negativní důsledky toho. Já si myslím, že ty problémy, tak, jak jsou pojmenované, že jsou pojmenovány správně, ale že jsou řešitelné, je jim jen potřeba věnovat větší a konkrétnější pozornost.

Když se podíváme do hodnotícího posudku Evropské komise, který byl zveřejněn 13. listopadu 2001, v části týkající se Slovenské republiky se doslova píše: "Pokračovalo dosahování jistého pokroku v oblasti boje s organizovaným zločinem a nelegální migrací, přesto však zbývá ještě mnohé zlepšit". Boj proti ilegální migraci je pro Slovensko ještě vážnější než pro Českou republiku, vy jste naznačil, že jedním z kroků je budování slovensko-ukrajinské hranice podle Schengenu, jaké další kroky chce Slovenskou činit, aby nemělo problém s nelegálními migranty?

My chceme samozřejmě aktivněji spolupracovat i s našimi rakouskými kolegy, chceme aktivněji využívat místní dohody, které máme podepsané s našimi sousedy a chceme přijímat takové opatření, která by nějakým výrazným způsobem zlepšila ten trend, který doteď nebyl dobrý. Chci jen poznamenat, že je to složitá otázka, že těžko nějakým způsobem přijmout taková opatření, která by hned dokázala přinést takové příliš hmatatelné výsledky, takže to je otázka, kterou je třeba dělat trvale, kontinuálně a konkrétně.

Pane ministře, až se vyřeší prostupnost česko-slovenské hranice pro ilegální migranty, tak na česko-slovenských mracích, respektive na česko-slovenské obloze, už nebude žádný mráček či obláček?

Já doufám, že ano a že ta obloha bude modrá, ale ani v životě to není, že je nebe vždy modré a jasné a když se tam nějaký mráček objeví, tak jen proto, abychom si nezvykli, že je všechno na světě ideální.

21. listopadu 2002 se v Praze uskuteční summit Severoatlantické aliance, pražský summit považuje za zásadní událost český prezident Václav Havel, který se o tom zmínil ve svém novoročním projevu.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: V tomto roce budeme mít větší příležitost tvořivě zasáhnout do osudu světa, než jsme měli v celých svých dosavadních dějinách. V Praze se bude konat summit Severoatlantické aliance, na němž se čeká nejméně 46 hlav států a tisíce dalších účastníků. Bude to první velké setkání tohoto druhu za bývalou želenou oponou, navíc ve městě, kde byla kdysi zrušena Varšavská smlouva. Jsem z různých důvodů hluboce přesvědčen, že toto setkání může mít pro celý svět a tvorbu jeho budoucího mírového řádu nepoměrně větší význam, než jsme si schopni teď, ba i v dohledné době, uvědomovat.

1. leden 2002 a slova českého prezidenta Václava Havla. Přijde vám, pane ministře, pomoc České republiky při vstupu Slovenska do Severoatlantické aliance jako dostatečná?

Jednoznačně ano. My víme o tom, že naši čeští partneři a kolegové hovoří pozitivně o Slovensku, máme tyto informace nejen od nich, ale máme je i od členských států Severoatlantické aliance a chtěl bych velmi pozitivně takový postoj českých kolegů ohodnotit. My o něm víme a velmi si ho vážíme.

Vy jste stále pozitivní. Dovolte mi, abych vám opět zkalil náladu negativismem. Na kolik podle vás poškozují jednání slovenské diplomacie o co nejrychlejším vstupu Slovenska do NATO výroky představitelů států Aliance, že pokud v podzimních parlamentních volbách na Slovensku vyhraje Vladimír Mečiar se svým Hnutím za demokratické Slovensko, může Slovensko zůstat před dveřmi NATO?

Slovensko zatím postupuje ve svých přípravách na členství v NATO, tak že je důvěryhodným kandidátem a tato vláda velmi jednoznačně hovoří, že my z Prahy očekáváme pozvánku. Praha je pro nás ...

Já se ptám, zda poškozují jednání slovenské diplomacie výroky. Například si připomeňme, co k případnému vítězství HZDS a Vladimíra Mečiara ve slovenských parlamentních volbách v letošním roce řekl v tomto pořadu český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.

Karel KOVANDA, velvyslanec ČR při NATO /zvukový záznam/: Protože slyším z dostatečně vlivných pozic celé řady členských států, které nebudu jmenovat, že pan Mečiar je pro ně nepřijatelnou postavou, že ano, a připomeňme si, že proto, aby země dostala pozvánku, potřebuje 19 rozhodnutí, a proto, aby se její přijetí do Aliance nakonec uskutečnilo, potřebuje 19 ratifikací 19 parlamentů.

To jsou slova českého velvyslance při NATO Karla Kovandy. Nepoškozují tyto výroky úsilí slovenské diplomacie?

Já si myslím, že ne. My se doopravdy soustředíme na to, abychom v době pražského summitu ještě více potvrdili tu pozici důvěryhodného kandidáta a jsem přesvědčený bez toho, že bych hovořil nějak konkrétněji, že i po zářijových volbách na Slovensku bude na Slovensku vytvořená demokratická vláda, která bude zárukou kontinuity slovenské zahraniční politiky, takové zahraniční politiky, která ji přivede do Aliance.

Vy jste koncem listopadu 2001 poskytl rozhovor týdeníku Uniting Europe, v něm jste k integraci Slovenska do Evropské unie doslova prohlásil: "Všechny politické strany na Slovensku, včetně opozičních formací, jsou proevropské a prointegrační". Platí tato vaše slova pro postoj slovenských politických stran při vstupu do NATO?

Neplatí, protože je jedna parlamentní strana, která se nadále staví k členství v NATO negativně, je to Slovenská národní strana. Ona se teď už rozdělila na dvě strany, pravá Slovenská národní strana a Slovenská národní strana, to je jediná parlamentní politická, nebo jestli chcete, dvě politické strany, které zatím členství v Severoatlantické alianci, tak jak o ně usiluje tato vláda, odmítají. Ale upozorňuji, že to je 8 % hlasů voličů, které získaly tyto strany v posledních parlamentních volbách v roce 1998.

Měl by podle vás být Vladimír Mečiar pro Západ problémem nebo překážkou, co se budoucího vstupu Slovenska do Severoatlantické aliance a do Evropské unie týče?

Já si myslím, že západní země mají dostatek informací, analýz a faktů a konkrétních věcí, aby si mohly udělat své závěry a své výsledky ...

Já se ptám na váš názor.

Já si myslím, že s ohledem na to, že Vladimír Mečiar ještě neudělal hodnocení čtyř roků své vlády, že tato skutečnost mu dost výrazně stěžuje to, aby ho Západ dnes považoval za důvěryhodného politika.

Vy tedy argument Západu považujete za argument správný?

Já chápu argument Západu a to, že by chtěl jednoduše, jestli by měl změnit svůj názor, že tu ještě chybí ze strany Vladimíra Mečiara některé věci, které by měl udělat.

Pokud Vladimír Mečiar provede onu revizi svého vládnutí, tak podle vás nebude pak pro Západ problém?

Víte, ta revize se dá udělat z různým výsledkem, podle toho výsledku si myslím, že se bude Západ rozhodovat.

Bývalý slovenský premiér a předseda HZDS řekl 4. prosince 2001 v rozhovoru pro BBC, že odmítá, aby byl slovenský vstup do Severoatlantické aliance spojován s případným vítězstvím jeho strany v parlamentních volbách.

Vladimír MEČIAR, předseda HZDS /zvukový záznam/: Pokud jde o postoj, že to bude ne po rozhodnutí o NATO, ale předtím budou volby na Slovensku a samozřejmě jsou u nás různé strany, je tu různý postoj lidí. Protože vláda nemá podporu, dnes HZDS do svých rukou převzalo zvyšování podpory pro NATO, dnes to představuje 50 % a ještě nekončíme, chceme dál, ale vláda s námi není ochotna kooperovat. Pokud jde o otázky politického rozhodnutí ve volbách, berme tu do úvahy dva aspekty, první, my jdeme do krajiny svobody a naši občané si ve jménu této svobody chtějí vybrat své představitele. Za druhé, Hnutí za demokratické Slovensko dává záruky, že pochybnosti, které vznikly jako důsledek hodnocení mezinárodního i politického názoru, jsou neodůvodněné a přístup k integraci bude intenzivnější. A za třetí, na Slovensku politika dozrála všeobecně k tomu, abychom spojovali ve jménu něčeho a my se chceme spojit s ostatními ve jménu euroatlantismu a nebylo by dobré, abychom byli zvenku rozdělovaní a diferencovaní. Tady nejde o moji osobu.

Slova předsedy HZDS Vladimíra Mečiara z rozhovoru pro BBC. Je to tak, že právě Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko má podíl na zvyšování podpory slovenské veřejnosti ke vstupu do Severoatlantické aliance?

Především je pravda, že veřejná podpora vstupu Slovenska do NATO roste, že má vzestupný trend a je pravdou, že HZDS se zúčastňuje některých akcí, které vysvětlují slovenské veřejnosti výhodnost nebo správnost vstupu Slovenska do NATO. Zda je to takm jak řekl pan Mečiar, že to je jen zásluhou HZDS, o tom bych pochyboval, protože vláda také dělá mnoho opatřeních, organizuje mnohé akce, kterém si myslímm vedou k té zesílené podpoře. Ale nemůžu takto kategoricky vyloučit, že je tam určitý podíl i změněného postoje HZDS.

Tento změněný postoj vy jako šéf diplomacie asi samozřejmě vítáte?

Ano, já ho vítám, protože vím velmi dobře, že zahraničí hodnotí vnitropolitickou situaci v každé kandidátské krajině i podle toho, aby byl dosáhnutý co největší politický konsensus v této otázce, takm aby ten vývoj v té zemi byl nezvratný.

Když jsme u bezpečnostních problémům v České republice se rozpoutala politická, a nejen politická, ale i veřejná diskuse, na téma stěhování americké rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa, Rádio Svoboda z centra Prahy, sledujete tu diskusi?

Sleduji tu diskusi, ale přeci jen mám takový odtažitý pohled ze Slovenska, z Bratislavy.

Některé komentáře v českém tisku naznačují, že Česká republika se v posledních měsících a týdnech chová ke Svobodné Evropě jako k nezvanému hostu, přemýšlel jste jako slovenský ministr zahraničí, že by Slovenská republika nabídla Rádiu Svobodná Evropa vhodnou budovu a že by pro Slovensko byla čest, pokud by zmiňovaná stanice sídlila například v Bratislavě?

Je to velmi hypotetická otázka, protože my bohužel ... I kdybychom to chtělim tak nemáme takové prostorové možnosti nebo takové prostředky, takže se přiznám, že jsem ve svých úvahách neměl místo pro takové zvažování.

A nevylučujete,že by Slovensko nabídlo onu možnostm pokud by se Svobodná Evropa rozhodla z Prahy odstěhovat?

Já to nevylučuji, ale vidím to jako takovou věc, která je taková velmi teoretická.

Dovolím si vám přečíst jednu tezi, pane ministře. "9. ledna 2002 jsou slovensko-maďarské vztahy na bodu mrazu." Označil byste tuto tezi za pravdivou?

Rozhodně ne, odmítl bych takovou tezi.

Vy asi víte, že narážím na slovensko-maďarský spor, který se týká zahraničních Maďarů. Oč jde? Zákon o zahraničních Maďarech schválil v červnu roku 2001 maďarský parlament, maďarský zákon, který vstoupil v platnost 1. lednem 2002, nabízí etnickým Maďarům žijícím v Chorvatsku, Jugoslávii, Rumunsku, na Slovensku, ve Slovinsku a na Ukrajině sezónní pracovní povolení a také peněžní, zdravotní, kulturní a školskou pomoc. Vy jste označil zákon za nepřijatelný pro Slovenskou republiku, porušuje podle vás ten zákon suverenitu Slovenska?

Já bych vás jen trošku opravil, já jsem řekl, že zákon obsahuje některá ustanovení, která jsou pro Slovensko nepřijatelná právě z těch důvodů, které jste připomněl, protože je jeho charakter exteritoriální, tzn. že my nemůžeme dovolit, aby se vytvářely právní vazby mezi slovenskými občany maďarské národnosti a vládou v Budapešti.

Porušuje ten zákon podle vás suverenitu Slovenska?

Když by byl uplatněný tak, jak je dneska napsaný, ano, potom by porušil suverenitu Slovenska a právě proto my s našimi maďarskými kolegy diskutujeme, proto odmítám tu tezi o tom, že vztahy jsou na bodě mrazu. Ne, včera diskutovali v Bratislavě maďarští experti, můj státní tajemník, pan Chlebo, pocestuje do Budapešti, takže ještě je stále ve hře diplomacie, stále máme zájem na tom, abychom se s našimi maďarskými kolegy dohodli a ...

Ovšem mezitím maďarský prezident Ferenc Mádl, že vám vstupuji do řeči, odevzdal v Budapešti první průkazy zahraničních Maďarů a právě těmi prvními průkazy nebo těmi prvními oceněnými je Robert Takács a člen jeho rodiny ze slovenského Sence, takže jsou to vlastně první Slováci, kteří dostali ony první průkazy zahraničních Maďarů.

Podívejte se, s tím já nemám problémy, s průkazem zahraničního Maďara nemám problémy, když naši maďarští spoluobčané mají zájem této průkazy získat, ať je mají. My jsme také přijali zákon o zahraničních Slovácích, i my vydáváme průkazy pro zahraniční Slováky, toto není problém, toto není kontroverzní ustavení toho zákona. Jde mi o to, aby se jurisdikce maďarské vlády neuskutečňovala na území Slovenska a ...

Podle vás tedy Maďarsko, že vám opět vstupuji do řeči, nemá právo na to, rozhodnout, komu bude dávat své peníze?

Maďarsko nemůže jednat se slovenskými občany o takových individuálních žádostech o pomoc při, já nevím, posílaní dětí z rodin, které dávají děti do maďarských škol, toto není přípustné.

Slovenský vicepremiér a zástupce strany Maďarské koalice Pál Csáky varoval před hysterií a doslova řekl: "Zákon je platný a účinný, Evropská unie nemá výhrady vůči existenci zákona, otevřít frontální útok proti tomuto zákonu je zcela zcestné". To prohlásil slovenský vicepremiér, nehrozí podle vás rozpad slovenské koalice právě v souvislosti se zákonem o zahraničních Maďarech?

V žádném případě ne, my velmi normálně, abych tak řekl, konstruktivně jednáme v rámci koalice.

A vy souhlasíte se slovy slovenského vicepremiéra Pála Csákyho?

Nemůžu... Takhle, souhlasím s tím, že není třeba rozpoutávat hysterii, já jsem také vystoupil asi přede dvěma dny, kdy jsem velmi jasně řekl, že tato situace je určitou zkouškou politické zralosti slovenské politické scény, protože je ještě možné, aby diplomacie pokračovala ve svých jednáních. Bylo by velmi zlé, kdyby se tato situace využívala emotivně, ona je to citlivá otázka, takže se dá zneužít, ale naše vztahy s Maďarskem se právě za poslední tři roky dostaly do situace, že jsou velmi dobré, že bylo uděláno mnoho pozitivních vztahů a toto je teď taková zkouška dospělosti, abych tak řekl, i našich vzájemných vztahů, neboť vztahy mezi sousedy mohou existovat, rozhodující je, jakým způsobem se k nim postavíme, jakým způsobem je umíme řešit. Já jsem přesvědčený, že stále ještě jsou možnosti, abych vyřešili i tuto velmi těžkou otázku a opakuji, bez emocí, bez silných slov, bez bouchání do stolu a bez hysterie.

V bratislavském studiu BBC byl ministr zahraničí Slovenské republiky Eduard Kukan. Já děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval BBC.