Karel Kovanda,velvyslanec ČR při NATO
Čtvrtek 30. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


V úterý 28. května 2002, Řím. George ROBERTSON, generální tajemník NATO /zvukový záznam/: Právě jste formálně uvedli v platnost Radu Severoatlantická aliance - Rusko, v níž si budou všichni členové, kteří teď sedí kolem tohoto stolu, rovni.

Prohlásil v úterý na summitu Aliance v Římě generální tajemník NATO George Robertson poté, co 20 nejvyšších představitelů členských zemí podepsalo zmíněný dokument. Rusko tak získalo právo spolurozhodovat o celé řadě otázek, například o boji proti terorismu, o mírových misích a o kontrole zbraní. Americký prezident George Bush označil římský summit za historický okamžik.

George BUSH /zvukový záznam/: Bývalí nepřátelé jsou dnes partneři. Tím jsme překonali 50 let rozdělení a 10 let nejistoty a toto partnerství nás přibližuje k ještě většímu cíli, a sice k Evropě, která bude poprvé v historii jako celek žít v míru a bude svobodná.

Uvedl doslova americký prezident George Bush. Podle českého prezidenta Václava Havla však dohoda Rusko - NATO nezbavuje její signatáře suverenity.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Navázal se jaksi nový typ kooperace mezi Aliancí a Ruskem, což je velmi dobré, ale vůbec to nezbavuje ty dvě entity jejich svobodného rozhodování.

Říká český prezident Václav Havel. Nejen o vzniku Rady Severoatlantická aliance - Rusko bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu v pražském studiu BBC zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k mikrofonu v bruselském studiu BBC usedl velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Karel Kovanda. Vítejte, hezký den do Bruselu.

Dobrý den.

Co je nejsložitější na práci velvyslance České republiky při Severoatlantické alianci?

No, to jste mě doběhl, na práci velvyslance tady není složitého nic, tady to je práce jednoduchá, to by zvládl kdekdo.

Samá pohoda v Bruselu?

Pohoda, to víte, že jo.

Zažil jste v poslední době při své práci v centrále NATO okamžik, kdy jste se při vysvětlování stanoviska České republiky nebo některých kroků České republiky, obrazně řečeno, zapotil?

Ne, nevzpomínám si, že bych měl takový okamžik. My tady máme dobrou pověst, hrajeme dobrou kartou, jsme tady bráni s náležitým respektem a zapadáme do celkové, řekl bych, škály názorů, které v Alianci panují. Takže nijakým způsobem nevybočujeme z této škály a co se hájení zájmů republiky nebo obhajování jejich názorů týče, tak tady nemám nejmenší problémy.

Hovoříte o dobré kartě, pojďme si ji rozebrat. Když byl velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Karel Kovanda naposledy hostem BBC, což bylo před půlrokem, odpovídal na otázku, jak se vedení Severoatlantické aliance zabývá výdaji České republiky na armádu?

Karel KOVANDA /zvukový záznam/: Alianci zajímá v případě České republiky, jak jsou ty peníze vynakládány a my víme všichni velmi dobře, že v České republice je obrovské procento investičních nákladů spotřebováno programem naší L-159, našeho podzvukového bojového letounu, a toto procento je obrovské, tento letoun nám užírá 80 % nákladů, které má armáda na investice. Nedostává se na nejrůznější další věci, takže shrnu, celkově vynakládáme dost, ale Aliance se jen těší na tu chvíli, kdy už se vybabráme z toho břemene L-159.

Slova velvyslance České republiky při Severoatlantické aliance Karla Kovandy pronesená 2. ledna 2002. Předpokládám, že si, pane velvyslanče, vzpomínáte na vaše slova?

Ano.

Jak často se v současnosti setkáváte s výhradami Severoatlantické aliance k rozvržení prostředků, které ze státního rozpočtu České republiky směřují do oblasti obrany a armády?

Toto je záležitost, která, přísně řečeno, jde mimo mě, tím se zabývají naši vojáci, naši pracovníci ministerstva obrany, kteří sem dojíždějí čas od času informovat o situaci v AČR a na ministerstvu obrany a při těch příležitostech nepochybuji o tom, že probíhá intensivní diskuse a vysvětlování toho, co v republice se děje, ale ...

Chcete tím říci, že vy ty informace vůbec nemáte?

Tak samozřejmě, že bych je měl, ale děje se to na jiné části české reprezentace. Ta důležitá věc tady je ale ta, že zejména vojenská reforma, jak jí nastartoval pan ministr Tvrdík a pan náměstek Škopek, pan náměstek Füle, vojenská reforma České republiky tady má velmi dobrý zvuk a všichni nám drží palce v tom, abychom skutečně tuto reformu dokázali protáhnout až do jejího konce.

Dal byste ruku do ohně za to, že skutečně nehovoříte slovy diplomata a nemalujete situaci narůžovo, k čemuž mohou svádět slova jako "dobrá karta, dobrá pozice, dobrý zvuk reformy"?

Podívejte se, vy jste mě citoval z mého půl roku starého Interview, kde jsem mluvil velmi otevřeně o problémech, se kterými se tady setkáváme, takže víte z vlastní zkušenosti, že nemám ve zvyku malovat věci příliš růžově, toto je skutečně situace, jak jí tady cítím v posledních měsících a takto jí cítím, myslím, oprávněně.

Řekl byste, že za posledního půlroku se obraz České republiky při Severoatlantické alianci výrazně změnil?

Já bych řekl, že se zlepšil, že se zlepšil v důsledku dvou věcí, že se zlepšil zaprvé v důsledku postupu reformy AČR a plánů na profesionalizaci armády. Druhá věc, ve které se zlepšil obraz České republiky ještě více, je intensivní účast republiky na obou operacích, které dnes probíhají v boji proti terorismu. Tato naše účast je dobře známá a je velmi ceněná.

Nemá Česká republika však v rukou nějakou horší kartu? Uplynulých 12 měsíců je v České republice ve znamení diskusí o nákupu 24 nadzvukových letounů pro českou armádu. Týdeník Respekt 13. května v této souvislosti referoval o tom, že v polovině dubna se sešel v Bruselu obranný výbor Severoatlantické aliance, který hodnotí a koordinuje obranné plány zemí NATO. Podle týdeníku Respekt byla Česká republika na tomto výboru kritizována. Můžete potvrdit tuto informaci?

Česká republika byla kritizována ze strany jedněch pozorovatelů, ze strany jiných pozorovatelů kritizována nebyla, naopak byla hodnocena dobře.

Jednohlasná kritika tedy na adresu České republiky v polovině dubna rozhodně nezazněla?

Rozhodně nezazněla.

Ještě citujme týdeník Respekt doslova: "Členové výboru," rozumějme obraného výboru Severoatlantické aliance, "uvažovaný nákup stíhaček a vůbec stav reformy české armády velmi tvrdě kritizovali. Podle informací ze zdrojů blízkých ministerstvu obrany bylo na výboru jasné, že Aliance po nás nechce stíhačky, ale mobilní malou a dobře vycvičenou armádu. Výbor České republice také upozornil, že české vojsko je v dezolátním stavu, což nákup a hlavně provoz stíhaček dále prohloubí." Žádné takové upozornění se České republice nedostalo?

Podívejte se, já jsem tam neseděl, co se dělo na výboru, vím jen z druhé ruky, ale vím, že Česká republika z řad jednoho nebo dvou účastníků kritizována byla, z řad jiných účastníků kritizována nebyla, naopak byla oceňována a ...

Promiňte, byli to významní účastníci?

Ano, byli to významní účastníci, rozhodně na straně těch států, které ...

Hrají prim.

Které republiku podporovali, tak to byli významní účastníci, to byli ...

Byly to Spojené státy americké?

Já nebudu hovořit o konkrétních.

To znamená, že zmiňovaný hlas byl velmi výrazný v kritice dvou států, o kterých hovoříte?

Podívejte se, nebudu tady zacházet do podrobností, protože jsem ve výboru neseděl, takže nechci se dopustit nějaké nepřesnosti, pokud vím, tak jeden výrazný kritický hlas nebyl ani hlasem členského státu, ale byl hlasem z mezinárodního sekretariátu, ale nechci zacházet do dalších detailů, protože se tady člověk skutečně nechce seknout.

Zaznívá v rámci diskusí v Severoatlantické alianci, že by se měly jednotlivé členské státy NATO specializovat, že by Česká republika měla být dobrá v tom, v čem dobrá je, tzn. velmi malá, velmi dobře vycvičená, mobilní armáda, nikoliv dobré letectvo?

Jde tady o dvě věci, zaprvé jde o to, že všechny armády musí být malé, mobilní, profesionální, rozmístitelné atd. Za druhé jde o to, že středně veliké, neřku-li malé státy si nemohou v žádném případě dovolit celou škálu, celé rozpětí těch zbraní, které je v současné době, tváří v tvář současným hrozbám, rizikům a potřebám, takže otázka specializace je tady nabíledni. Česká republika má určité přednosti, určité, řekl bych, komparativní výhody, na nichž staví, tady se nesmírně oceňují naše schopnosti v boji proti některým typům zbraní hromadného ničení, zejména proti chemickým zbraním a proti zbraním biologickým, tady skutečně umíme věci, které neumí snad nikdo jiný.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, místopředseda ODS Petr Nečas v rozpravě k nákupu 24 nadzvukových letounů doslova uvedl: "Severoatlantická aliance vyřadila letos na jaře ze svého plánovacího cyklu na roky 2003 - 2008 nákup stíhaček Českou republikou." V rozhovoru pro BBC pak Petr Nečas dodal:

Petr NEČAS /zvukový záznam/: Samotná vláda ještě před několika měsíci tvrdila, že nadzvukové letouny nejsou prioritou a že se mají řešit až po roce 2008. Za druhé, sama Severoatlantická aliance nepočítá s českými nadzvukovými letouny až do roku 2008, dokonce před tímto projektem velmi naléhavě varuje. Za třetí platí, že je tady dramaticky jiný způsob financování, kdy bylo řečeno, že se prodá Telecom a za to budou nakoupeny stíhačky, všichni víme, že Telecom prodán nebyl, Fond národního majetku další prostředky nemá, dokonce hospodaří v tuto chvíli ve dluhu díky půjčce 22 miliard korun, takže tady je celá řada aspektů, včetně toho, jak jsem již řekl, že kupujeme zajíce v pytli.

Předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas. Pokud nyní Česko koupí 24 nadzvukových letounů, nabourá tím podle vašich informací z centrály NATO v Bruselu koordinaci obranných plánů Severoatlantické aliance?

Tak především víme, že vláda se rozhodla kupní smlouvu odložit až do podzimu letošního roku, takže tato záležitost z politického hlediska bude záležitostí příští vlády. Za druhé, když jsem nedávno seděl s panem premiérem u generálního tajemníka Robertsona, tak generální tajemník řekl celkem jednoznačně, že to, s čím měla Aliance problémy, byla představa, že by nákup stíhaček šel z vojenského rozpočtu, že by se dále oslabily možnosti Armády ČR a našich vojenských prostředků v jiných oblastech. Pakliže jsme si uměli vyřešit, nebo pakliže si umíme doma vyřešit otázku financování jinak než z vojenského rozpočtu, pak s tím nemá nikdo žádný problém.

Vy jste zmínil krok vlády: Ve středu se vláda premiéra Miloše Zemana rozhodla odložit uzavření smlouvy o nákupu 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen. Původně měla být smlouva s dodavatelem Gripenů, britsko-švédským konsorciem BAE Systems/Saab uzavřena do 30. června. Hovoří Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Vzhledem k tomu, že 30. září má nová vláda projednávat definitivní verzi koncepce reformy armády, která byla připravená týmem ministra Tvrdíka, považujeme za seriózní, aby nejpozději do 30. září tato nová vláda také definitivně podepsala smlouvu o nákupu 24 Gripenů, samozřejmě za předpokladu, že tuto smlouvu, respektive omlouvám se za nepřesnou formulaci, zákon o finančním zabezpečení schválí na svém pozítřejším zasedání Senát Parlamentu České republiky. Považuji toto sdělení za výraz důvěry v to, že nová vláda, ať jakákoliv, bude postupovat racionálně, nikoliv ve víru předvolebních vášní, které cloumají některými politickými stranami.

Středeční slova premiéra Miloše Zemana, kterými odůvodnil odklad podpisu smlouvy o nákupu 24 nadzvukových letounů. Vy jste už o této věci hovořil. Existuje nějaké oficiální stanovisko centrály NATO k tomu odložení?

Tady byste jistě nečekal, že tady ústředí Aliance bude mít jakýkoliv názor na tuto věc, celá záležitost je dneska po více politickou u nás v republice, zaprvé. Za druhé, otázka, zda bude smlouva podepsána v jedné chvíli nebo o chvilku později, to je skutečně záležitost z hlediska aliančního naprosto podružná, řekl bych.

Ovšem svým způsobem se celá věc Severoatlantické aliance dotýká. Aliance podle vašich slov byla ujištěna o tom, že v případě nákupu 24 nadzvukových letounů nebude dále zatížen armádní rozpočet, který je zatížen už tak podzvukovými L-159. Ovšem co se Gripenů týče, nepanují obavy, že jejich další provoz v řádu desítek let může zatížit armádní rozpočet?

Podívejte se, netlačte mě do pozice, kde já bych vám tady měl říkat, že Aliance má výhrady vůči našemu nákupu Gripenů, tyto výhrady tady neexistují, určitě se někteří zamýšlejí nad tím, jak to uděláme, ale na druhé straně je to naše záležitost, abychom si všechny otázky spjaté s případným nákupem, abychom si je vyřešili sami podle svého.

Rozhodnutí o nákupu 24 nadzvukových letounů je v současnosti na bedrech českých senátorů, senátní výbor pro obranu ve středu nákup těsnou většinou nepodpořil. Předseda výboru Michael Žantovský vysvětluje, proč je proti nákupu.

Michael ŽANTOVSKÝ /zvukový záznam/: V Evropě existuje výrazný nadbytek ve vojenských silách NATO nadzvukových stíhacích letounů, čili pro společnou obranu Aliance toho zapotřebí není určitě.

Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský také tvrdí, že by vzdušný prostor nad Českou republikou mohl střežit některý ze spojenců Česka v Severoatlantické alianci. Podle Žantovského však vláda premiéra Zemana neudělala nic pro tuto variantu.

Michael ŽANTOVSKÝ /zvukový záznam/: Problém je v tom, že Vláda České republiky podle mých informací nikdy ani nepoložila oficiální dotaz Severoatlantické alianci, zda by potřeby ochrany českého vzdušného prostoru mohly být řešeny v součinnosti s Aliancí, nebo pouze samostatně národními silami.

Říká předseda senátního výboru pro zahraničí a obranu Michael Žantovský. Je pravda, pane velvyslanče, že Česká republika neučinila v centrále NATO takový dotaz?

Otázka, jestli by český vzdušný prostor mohl být kryt odjinud, je otázka jednak vojenská a jednak politická a pokud já vím, tak v této věci má pan senátor Žantovský pravdu, já si nejsem vědom toho, že bychom byli tuto otázku Alianci, kdy položili.

Jak by Severoatlantická aliance na takovou otázku mohla odpovědět? Je reálné, že by vzdušný prostor mohl být střežen některým ze spojenců?

Já o tom nebudu spekulovat, za prvé. Za druhé, nejsem voják a za třetí, kdyby tu otázku chtěla republika položit, tak nepochybuji o tom, že se jí Aliance bude velmi vážně zabývat.
Otevíráme další téma: současnost a budoucnost Severoatlantické aliance. V úterý 28. května 2002 byla v Římě podepsána deklarace o vytvoření Rady Severoatlantická aliance - Rusko. Dokument podepsalo 19 šéfů států a vlád členských zemí Severoatlantické aliance a ruský prezident Vladimir Putin. Ruský prezident po podpisu deklarace uvedl:

Vladimir PUTIN /zvukový záznam/: Budeme potřebovat trpělivost, pevnou politickou vůli a odhodlání, jen takto můžeme vybudovat systém, který bude chránit naše zájmy, mír a bezpečnost.

Prohlásil ruský prezident Vladimír Putin. Americký prezident George Bush označil vznik Rady Severoatlantické aliance - Rusko za historický okamžik.

George BUSH /zvukový záznam/: Bývalí nepřátelé jsou dnes partneři, tím jsme překonali 50 let rozdělení a 10 let nejistoty. Toto partnerství nás přibližuje k ještě většímu cílu, a sice k Evropě, která bude poprvé v historii jako celek žít v míru a bude svobodná. Nebezpečí naší doby jsou hrozbou pro všechny národy, včetně Ruska. Když proti těmto hrozbám budeme bojovat dohromady, tak zvýšíme efektivitu. Rada Rusko - Severoatlantická aliance nám dává příležitost tato pouta prodloužit daleko do budoucnosti."

Vy jste, pane velvyslanče, v souvislosti se vznikem Rady Severoatlantická aliance - Rusko uvedl, že to neznamená, že Severoatlantická aliance Rusku ustoupila, pokud dobře cituji vaše slova. Oč opíráte tento svůj názor?

Tak snad by někdo měl dokazovat, v čem jsme ustoupili, abych měl co vyvracet. Já teď nevím přesně, jak vám na toto mám odpovídat. Seděli jsme u těch jednání celou dobu, víme dobře, o co jde. O co jde, je, že určitý okruh problémů, který průběžně specifikujeme a doufáme, že ho budeme rozšiřovat, budeme umět řešit kolem stolu o 20 lidech, že tento určitý okruh problémů, kde máme obdobné zájmy mezi Aliancí a Ruskem, že tyto problémy budeme moci řešit společně. Jsou to problémy někdy téměř až technické, abych řekl, záchranářství na moři, problém, který vyplaval na povrch po katastrofě Kursku, je jedním takovým a ta škála může jít až po protiraketovou obranu, nehovořte o takových celkem jednoznačných záležitostech jako je civilní nouzové plánování atd.

Máte v souvislosti se vznikem Rady Severoatlantická aliance - Rusko z něčeho obavy?

Ne, já žádné obavy nemám a nemám je z několika důvodů, jeden důvod je, že Rada NATO - Rusko se bude zabývat jen takovými otázkami, kde skutečně už budeme vědět dopředu, že se shodnout budeme umět, takže bude spíš spojovat než rozdělovat. A za druhé, kdyby nedej Bože, mělo někdy dojít k takovému případu, že Rusko se staví proti názoru ostatních aliančních členů, a to rozhodování je pro Alianci důležité, tak si Aliance bude moci vždycky rozhodnout sama v rámci Aliance, nikoliv v rámci spojenectví s Ruskem.

Tudíž varování, že hrozí v souvislosti se vznikem Rady Severoatlantická aliance - Rusko rozmělnění Severoatlantické aliance berete na lehkou váhu?

Tak o lehké váze, či těžké nechci hovořit, ale řekl bych, že soudržnost Aliance je pro nás pro všechny cenou ještě důležitější než optimalizace vztahů s Ruskem, pakliže by tato optimalizace měla jít na úkor soudržnosti rady.

Podívejme se, jak vznik Rady Severoatlantická aliance - Rusko hodnotil například deník Financial Times. Ten napsal, že Rada NATO-Rusko je vhodným epilogem studené války, a nyní cituji doslova: "Je však teď nevyhnutelné přehodnocení poslání Severoatlantické aliance, jeho struktur a schopností, a to ještě před podzimním summitem Severoatlantické aliance v Praze. Rozšíření bez předefinování smyslu jeho existence by Alianci odsoudilo k vojenské a politické bezvýznamnosti." Hovoří vám deník Financial Times z duše?

Já s tímto soudem naprosto souhlasím. Pro nás je nesmírně důležitý pražský summit nejen jako summit, kde se Aliance bude dále rozšiřovat, ale též a možná hlavně jako summit, který se bude do hloubky zabývat dalším posláním a další strukturou Aliance. My dneska jsme v úplně jiné situaci, než byla Aliance, dejme tomu, před deseti lety a dnes už je zejména, například i po 11. září je potřeba vyvodit náležité důsledky toho.

A navíc asi po 28. květnu, kdy byla v Římě podepsána dohoda o vzniku Rady Severoatlantická aliance - Rusko. Je to právě i tato rada kvůli níž se bude muset transformovat Severoatlantická aliance?

To bych neřekl, já bych naopak si myslel, že prvotní a zásadní tady musí být orientace Aliance samé a od ní bude odvozeno všechno ostatní.

Když se podíváme na pražský summit Severoatlantické aliance, který se bude konat bratru už za šest měsíců v Praze, tedy koncem listopadu. Má již Severoatlantická aliance, respektive její vedení, dostatečně načrtlé struktury a schopnosti, aby je nadefinovala ještě před podzimním summitem v Praze nebo zmiňovaných šest měsíců bude hodně těžká práce, aby se to do Prahy stihlo?

Platí takové pravidlo, že k dohodám se dospívá v poslední možné chvíli, já nechci věc zlehčovat, my jsme teď měli hodně práce při definování našeho vztahu s Ruskem, teď se budeme velmi intenzivně soustřeďovat na propracovávání budoucích aliančních struktur a úkolů, o tom není sporu. Ne, že bychom s tím teď hodlali začít, začali jsme s tím před několika měsíci, ale teď naše soustředění na tuto věc bude naprosté.

Chcete tím říci, že nejsou položeny zatím ani základy transformace Severoatlantické aliance a následujících šest měsíců bude představovat pernou práci, aby se ony dohody, protože dobré dohody se snad nedělají na poslední chvíli, stihly?

Podívejte se, pane redaktore, jestliže budeme chtít, já tady nehodlám definovat základy, o tom, co se děje dneska, hovoří už strategická koncepce z roku 1999, kterou přijali státníci ve Washingtonu. Samozřejmě, že od té doby se věci promýšlejí a připravují atd., takže základy snad i ve vašem pojetí už položeny jsou.

A těch dalších šest měsíců?

To je práce.

Na čem především?

Vy mě bavíte úplně, člověče.

Já vás zkouším.

Ne, vy mě bavíte. Práce na konkretizaci toho, jak bude Aliance vypadat, práce na konkretizaci toho, jaké bude mít vnitřní struktury, práce na konkretizaci toho, jak bude muset rozšířená Aliance rozhodovat, jak bude organizována atd. Tato práce začne příští týden, nebo přespříští týden, až se v Bruselu sejdou ministři obrany, nechci říct, že začne. Další její etapou bude setkání ministrů obrany v Bruselu 6. a 7. června.

Na kterém bodu transformace Severoatlantické aliance, jež by měla být představena na podzimním summitu Severoatlantické aliance v Praze, budou práce nejobtížnější? Co osobně si myslíte vy, že bude nejsložitější při formulaci transformace NATO?

Já myslím, že nás bude čekat hodně obtížných úkolů týkajících se vnitřní struktury Aliance, jejího organizačního chování, způsobu rozhodování atd., to je jeden balík věcí. Druhý balík věcí se týká rozpracovávání toho, jakým způsobem se bude potýkat s novými hrozbami, novými výzvami, novými nebezpečími, před kterými jsme.

Pojďme k dalšímu důležitému tématu, které souvisí se summitem Severoatlantické aliance v Praze: rozšíření. Myslíte si, že se již přiblížila varianta rozšíření o sedm států, o kterém se v médiích nejčastěji hovoří, nebo budou do puntíku platit slova George Robertsona jako šéfa Severoatlantické aliance, že o počtu členů se rozhodně až za pět minut dvanáct?

Já myslím, že dneska vidíme počet nových členů, kteří by dostali pozvání, jestliže se díváme na číslo sedm, tak to je maximum, přitom bych řekl, že ještě dnes nemůžeme vyloučit, že jich bude méně.

Položím vám poslední otázku, protože nám zbývá minuta do konce našeho rozhovoru. Existují nějaké speciální požadavky ze strany Severoatlantické aliance, co se týče přípravy pražského summitu, aby vše v Praze definitivně klaplo?

Příprava pražského summitu po organizační stránce, myslím, probíhá velmi uspokojivě. Já jsem ve stálém kontaktu s panem Vondrou, s vládním zmocněncem, takže organizační přípravy pokračují velice dobře.

Říká velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Karel Kovanda. Děkuji vám za to, že jste přijal pozvání do bruselského studia BBC a někdy příště, věřím, že v Praze, opět na shledanou.