Jiří Kolář, prezident Policie ČR
Úterý 19. února 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Loni česká policie zaznamenala bezmála 360 tisíc trestných činů, kriminalita v Česku tak poklesla o zhruba 8,5 % ve srovnání s rokem 2000. Podle policejních statistik se loni méně kradlo a vraždilo, násilných trestných činů nepřibylo, zvýšil se jen počet mravnostních deliktů. Od 1. ledna letošního roku vstoupila v platnost novela trestního řádu, která přinesla rychlejší dořešování trestných činů. Náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl koncem ledna v rozhovoru pro BBC prozradil, že novela trestního řádu přináší první výsledky.
Miroslav ANTL, náměstek policejního prezidenta /zvukový záznam/: Co vím určitě, a to nás všechny překvapilo, že novela trestního řádu, pokud nepřinesla nic jiného, tak přinesla zrychlení toho zkráceného přípravného řízení těch bagatelních věcí. Já vám řeknu, že v tuto chvíli, a to máte čerstvou informaci, jich bude tak 1500 v celé České republice. To znamená, že někde by leželo, ne někde, různě by leželo na okresech 1500 spisů, kde by se ještě konalo a kde by ti třeba kdysi vyhledavatelé a kde by policejní orgány z těch základních oddělení, z těch obvodních, které my potkáváme na ulicích, ještě dodělávaly věci a dávaly to dál někam někomu k další realizaci.
Slova náměstka policejního prezidenta Miroslava Antla v rozhovoru pro BBC. Nejen o kriminalitě v České republice a novele trestního řádu bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu usedl prezident Policie ČR Jiří Kolář. Vítejte opět po čase v BBC, dobrý den.
Dobrý den.
Kolik času věnujete v průměru denně zvýšeným bezpečnostním opatřením, která souvisejí se situací po 11. září 2001, kdy došlo k útokům na New York a na Washington?
Ono by bylo asi velice těžké specifikovat čas, spíše jde o to, že jsou to určitá rutinní opatření, která už patří k tomu pravidelnému režimu, takže ona už tak prosákla do policejní práce od toho září, že ...
A je to už menší část vaší práce?
To v každém případě, protože tak, jak byly tyto objekty vytipovány jako rizikové, tak u některých ta rizikovost pominula, ta rizikovost se týká zejména některých strategických objektů a tam zůstáváme pořád v té stejné situaci, a to je zvýšený operativní dohled.
Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo zhruba před čtvrt rokem, položil jsem vám otázku, jak dlouho budou stát před budovou Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v centru Prahy obrněné transportéry. Tehdy jste odpověděl:
Jiří KOLÁŘ /zvukový záznam/: Ty trvalé překážky tam jsou, ale ony udrží tu hrozbu, tzn. nájezd těžkého automobilu pouze, pokud jde o úhel, nějaký úhel, pakliže je to kolmý nájezd tak neudrží, tudíž z tohoto důvodu máme na těch přístupových komunikacích, kde takovýto nájezd je reálný, máme proto ty transportéry, to je ten hlavní důvod, to není žádná okázalost, tudíž z tohoto pohledu je jediné řešení. Pakliže se změní hladina a intenzita těch informací, které nás vedly k tomuto opatření, pak změníme opatření i my, jinak to nejde. Já si myslím, že do uklidnění konfliktu v Afghánistánu to určitě nebude. Ty informace, která nás vedly k tomuto opatření, byly závislé právě na intenzitě konfliktu v Afghánistánu.
Čtvrt roku stará slova policejního prezidenta Jiřího Koláře pronesená v Interview BBC. Afghánistán má prozatímní vládu a intenzita konfliktu v Afghánistánu je téměř nulová, proč policie do této chvíle neuklidila transportéry, respektive nenahradila je civilnějšími prostředky?
Na to je poměrně snadná otázka, ty transportéry, už jsem to řekl při našem posledním setkání, tam byly instalovány proto, že byla zde určitá rizika, která přesahovala zhruba 50, 60 %, že tato budova se stane předmětem útoku. Já to nespojuji s Afghánistánem, ale obecně z hlediska teroristické hrozby.
Tehdy jste to spojil s Afghánistánem.
Tak to byl živý problém v té době, ale chci říci, že opravdu ta doba, pokud jde o procentuální vyjádření, tak jak jsem teď zmínil, ta se nikterak nezměnila. Od zpravodajských složek nemám takovou informaci, na základě které bych mohl říci: "Ano, od zítřka odvolávám," aniž byste se mě zeptal, proč jsem to udělal a já k tomu měl nějaké argumenty, prostě to tak skutečně není. Otázkou je, zda nelze tyto transportéry, proto říkám, plní svou specifickou roli jako pohyblivá překážka, zda je nelze nahradit pevnou překážkou, to samozřejmě je ve hře, ale je to otázka schválení dopravně inženýrského řešení a není to jen v moci policie.
Ministr vnitra Stanislav Gross v tomto pořadu před měsícem naznačil, že policie a ministerstvo vnitra se musejí zamyslet nad tím, jak civilněji ochránit budovu Rádia Svobodná Evropa, aby se občané Prahy nemuseli dívat na vojenskou techniku, tedy na staré obrněné transportéry. Tady jsou slova ministra vnitra Stanislava Grosse z 21. ledna.
Stanislav GROSS, ministr vnitra, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/: Jiná otázka je, jestli vzhledem k tomu, že Svobodná Evropa se v nejbližších týdnech či měsících asi nehne ze svého místa, přestože může vzniknout dohoda o tom, že se přesídlí, ale bude to mít technické záležitosti, protože přestěhovat rádio, to víte lépe nežli já, není žádná legrace, takže přeci jen ta technická realizace se může protáhnout, takže je otázka, jestli nezvolíme nějaké civilnější prostředky, ale musí zajistit stejný účel jako ta současná technika.
Měsíc stará slova ministra vnitra Stanislava Grosse. Gross veřejnosti v tomto pořadu slíbil civilnější prostředky, proč dosud tento slib nebyl splněn? Měli jste přeci měsíc i na inženýrské věci, o nichž jste hovořil.
To je v podstatě tatáž odpověď, co jsem řekl já, to co jsme před chvíli slyšeli. Tudíž jde o to, nahradit tu techniku, která tam je, jinými technickými prostředky, ale nejde jen o to rozhodnutí administrativní, tzn. dopravně inženýrské, ale také o rozhodnutí Ústředního krizového štábu. Já skutečně nemám v současné době takové argumenty, to není o mém subjektivním názoru, to je o jakýchsi reálných rizicích, a tam nebyla změna ze strany zpravodajských složek, zejména BIS, pakliže nezazní, protože od jejich informací jsme vycházeli ...
Záleží, zda se BIS ptáte?
Samozřejmě, pravidelně jsou na všech krizových štábech a tato otázka je tam zcela reálně vždy položena. Pakliže nezazní tato odpověď, co jsem před chvílí řekl, to znamená, že rizika pominula, není to jednoduché bez další náhrady odstranit. Jde spíše o to, že třeba ty betonové zábrany, které tam jsou, ta svodidla, ta pakliže jste se dobře díval, ta tam plní teď už svůj účel, i kdyby nebyla žádná hrozba terorismu, tak tam stejně tato svodidla budou, protože se tam pracuje, dělají se tam kolektory, dělají se tam nějaké stavební práce a budou se dělat asi rok, takže toto už není problém, pouze zůstávají transportéry, zda je nahradit, nebo nenahradit například betonovými zátarasy nebo něčím takovým.
A proč je zatím nenahradit betonovými zátarasy?
To je otázka už spíše toho rozhodnutí dopravně inženýrského, zatím ho nemáme k dispozici.
Vydali jste ale pokyn k tomu, aby se začaly stavět?
To nikoliv, to je otázka investiční a rozhodnutí úřadu, to my neděláme. Samozřejmě jsme v konzultaci v současné době.
Kolik by to stálo?
Ty betonové zátarasy, co jsou tam teď a nejsou velké, to jsou prostě ta svodidla, ta stála 1,8 milionu.
To znamená, zhruba dva miliony korun by stály další betonové zátarasy, které by nahradily obrněné transportéry?
V podstatě to jsou taková zařízení, která donutí ten příslušný dopravního prostředek, v tomto případě nějaký těžký nákladní automobil, vychýlit se ze směru, aby nejel rovně na svodidla. Tím pádem už je neprorazí, pakliže by jel rovně, i když tam nebude ani žádná technická zábrana, ani to "ótéčko", tak bohužel ty dosavadní betonové zábrany by byly proraženy.
Vy jste znovu zopakoval, že Rádio Svobodná Evropa, respektive jeho budova, je rizikovým faktorem v centru Prahu, že ona bezpečnostní rizika jsou stejně velká jako po zahájení války v Afghánistánu. To znamená, že například spekulace o možném útoku Spojených států na Irák, ona bezpečnostní rizika nechávají na stejné úrovni?
V podstatě jste se dostal tímto směrem, totiž ta rizika vznikla dávno před tím konfliktem, který nastal v Afghánistánu nebo před tím útokem 11. září na Spojené státy. Tato rizika zde už byla, ale ta jejich intenzita se právě otevřeností toho konfliktu několikrát zvýšila, tudíž to je ten důvod, proč my setrváváme na těchto opatřeních.
Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda rizika útoku na Svobodnou Evropu nadále souvisejí s možným působením iráckých teroristů, tak byste odpověděl ano?
Neodpověděl bych iráckých, ale prostě obecně světového terorismu, ano.
Soustředěného směrem k Iráku? Proč byste vyloučil Irák?
Protože to není tak jednoznačné, abych já to tady mohl konstatovat, to skutečně tak není, takové podklady nemám, ale v každém případě ta rizika obecně světového terorismu tady jsou.
Evropský policejní úřad Europol zveřejnil zprávu o terorismu v Evropě v období září 2000 až 2001, vyplývá z ní, že počet teroristických činů v zemích Evropské unie se trochu snížil, ale jejich brutalita výrazně vzrostla. "Nejaktivnější teroristickou organizací v Evropské unie je španělská ETA," stojí ve zprávě. Zpráva rovněž konstatuje: "Objevily se také náznaky možného oživení levicového a anarchistického terorismu." Jaká jsou rizika možného terorismu v České republice, a teď ponechme, prosím, stranou americké objekty a rizika spojená s tažením proti terorismu, jak jsme se o tom bavili v předchozích deseti minutách.
Víte, možná je to náhoda, že mám před sebou tento text, já před zhruba hodinou a půl jsem skončil rozhovor se španělským kolegou a rozebírali jsme právě tyto otázky a vysvětlovali jsme specifika svých zemí, své bezpečnostní situace, tzn. v České republice, ve Španělsku. Jsou naprosto rozdílná. Například u nás, už jsem to jednou vysvětloval, u nás ani náš právní řád nezná jiný než politický terorismus, jako takový je označen, a ten samozřejmě svými vnějšími projevy je totožný jako ten terorismus, na který jsme zvyklí, nicméně vždy musí být motivován rozvrácením nějakého ústavního zřízení, eventuálně politického systému a takovou způsobilost v tomto smyslu nemá, je to politický terorismus. U nás ve smyslu tohoto paragrafu nebyl už od toho roku 62, kdy byl koncipován v zákoně. Jiné útoky, ty charakterizujeme jako obecná ohrožení, ty tady jsou, ale nemají teroristický charakter, jde spíše o různé vyřizování účtů, různé působení vlivových nátlakových skupin, zločineckých struktur apod., takže já bych v žádném případě nehovořil, že v naší mezi je teď v současné době aktuální nějaký rozmach klasického terorismu.
A nehrozí podle vás ani v souvislosti s blížícím se zasedáním Severoatlantické aliance, které se uskuteční v Praze v listopadu letošního roku?
Tak to ano, ta rizika, která se týkají summitu NATO, ta už jsou zcela odlišná od předchozího summitu světových finančních institucí a počítáme i s tímto aspektem, tzn. s tím teroristickým prvkem, který by zde jako ta nejzávažnější forma buď organizovaného zločinu, nebo extremismu mohl nastat a také se na to připravujeme.
A máte už konkrétní poznatky v současnosti, že takové riziko je více než 70 %?
Ne, to potvrdit nemohu, nicméně nás překvapila například aktivita naší domácí extremistické scény, která už se projevila. Předpokládali jsme to tak dva tři měsíce dopředu před jednáním summitu, ale byli jsme svědky takovýchto aktivit už v lednu před Kongresovým centrem a začátkem tohoto měsíce, února, potom před některými objekty ministerstva obrany. Takže ta extremistická aktivita už tady je, ale ta zatím nemá nic společného s terorismem.
Podle vás propukla dříve, než jste ji předpokládali?
To v každém případě, spíše to vnímám jako jakési testování vyjadřování postojů a snahu o nabalování, názorové nabalování, to by k tomu mohlo inklinovat, ale zatím z těch dvou věcí nelze usuzovat. Pravdou je, že ...
Je to názorové nabalování, že vám vstupuji do řeči, nějaké významnější?
Zatím ten, teď je to vždycky 100, 200 lidí, ale mohu vám říct, že zrovna na ty dny, na které je plánován summit, tak je zhruba týden před a v době summitu nahlášeno asi 38 takových akcí po celé Praze, takže to určitě bude zajímavé.
Které organizace to jsou, můžete prozradit, kterých 38 organizací nebo pořadatelů takové akce policii nahlásilo?
V současné době mohu říci pouze, že je nejvíce aktivní, a to už se také dvakrát stalo, to byla ta Československá anarchistická federace, ta je v tom nejaktivnější, ale samozřejmě k tomu blížícímu se datu se tam nabalují i takové ty typicky antiglobalistické skupiny, hnutí a subjekty.
Z celého světa?
Samozřejmě je to otázka i organizování v zahraničí. Ty subjekty, které to podávání o nás, tzn. to oznámení příslušným úřadům, to jsou naše tuzemské aktivity, nicméně vždy je tam ten prvek ze zahraničí nějak propojen.
Říkáte 38 akcí po celé Praze, jak jsou tyto akce rozptýleny?
To je typicky vždycky na příslušných místech Prahy, náměstí ...
Půjde jen o centrum Prahy?
V podstatě ano.
Pokud byste měl ještě odpovědět na otázku, zda v současnosti už je definitivně rozhodnuto, jak to bude se vzdušným prostorem nad Prahou, především nad Prahou, protože nepředpokládám, že by byl uzavřen kvůli zasedání Severoatlantické aliance celý vzdušný prostor České republiky. Bude vzdušný prostor nad Prahou uzavřen, padlo už toto rozhodnutí?
No, je to tak, že například při posledním summitu finančníků, tak tam jsme udělali taková opatření, aby nemohlo dojít k přeletu například balonů nebo nějakých lehkých ultralightů nad Prahou, eventuálně nad Kongresovým centrem. Dneska už uvažujeme ve zcela jiných dimenzích a není vyloučeno, že dojde k úplnému uzavření vzdušného prostoru v určitých okamžicích nebo v určité době nad Prahou, to je možné, ovšem v současné době ...
Ještě nepadlo toto rozhodnutí?
Ne, v žádném případě.
Je to ale varianta velmi pravděpodobná, řekl byste?
Je to pravděpodobná varianta, ale myslím si, že bylo velmi brzy teď říci, že už to máme připraveno nebo dokonce rozhodnuto.
Vy už máte také spočítáno, kolik to všechno bude stát a kolik policistů bude do celé akce nasazeno?
To máme, to je připraveno už zhruba půl roku, takže všechny příslušné správy krajů už vědí, kolik policistů budou posilovat poměrně podle svých početních stavů, je to zase kolem 11,5 tisíce lidí, kteří na ten okamžik, na ten týden budou v Praze.
To jsou ovšem ona běžná opatření. Pak zřejmě existuje asi nějaký rizikový scénář a na ten se ptám. Kolik jste schopni a kolik je připraveno k okamžité mobilizaci v případě, že dojde k nějakým větším akcím, připraveni dát do kupy lidí?
Za prvé chceme zvolit trošku jinou taktiku, protože podle vývoje událostí a trendů ve světě, tak jak jsem měl možnost sledovat po pražském zasedání MMF, všechny ty ostatní nepokoje v souvislosti se zasedáním různých orgánů a světových institucí, tak se vyvinulo zvláštní schéma. Kolem jednacích objektů se vytvořily neprodyšné monstrózní bezpečnostní zóny, které prakticky nejsou překročeny nebo narušeny a jsou nepřekročitelné, ale zůstávají kolem nich zpustošená města, nám se obdobně tato situace vymstila. My jsme udrželi bezpečnostní zónu a ...
Tady jen připomenu, to byl problém například Janova.
Samozřejmě, ale nejen tam, to se stalo téměř všude. A ta zpustošená města, to nám dělá vrásky, my připravujeme v letošním roce taktiku, abychom udrželi jak bezpečnostní zónu, tak důslednou kontrolu nad zbytkem města, aby se nám nestalo, že ta agrese, když neprorazí bezpečnostní zónu a nenaruší jednání, se nám obrátí proti městu, eventuálně poškozování skleněných výplní výloh, vozidel apod., tak jak se to stalo tady v Praze v závěru toho jednacího dne.
Další téma - kriminalita v roce 2001. Statistiky jsou příznivé, loni bylo v České republice spácháno bezmála 360 tisíc trestných činů, což je o 8,5 % méně než v roce 2000. Je to nejnižší počet od roku 1993. Loni se méně kradlo a vraždilo, násilných trestných činů nepřibylo, zvýšil se jen počet mravnostních deliktů. Čím si vysvětlujete snížení kriminality v České republice o 8,5 % v loňském roce?
Ta čísla jste řekl správně a já bych jen doplnil takovou zvláštnost, není to žádný statistický výkyv, je to pokles průřezový, který se týká všech subkategorií kriminality, které sledujeme. To znamená od té násilné a nejzávažnější násilné, majetková kriminalita, jak ať už jde o vloupání nebo o krádeže, ale samozřejmě také kriminalita hospodářská, ostatní kriminalita, kromě jediné, a ta je z hlediska objemu marginální, to je kriminalita mravnostní, ta má mírný nárůst asi o 99 případů, jinak všechny poklesly.
Počkejte. Řekl jste, že to není výkyv, nicméně loni jste v tomto pořadu naznačil, že kriminalita obecně v České republice začala klesat po 11. září, tedy po útocích na New York a na Washington. Není výkyv dán právě událostmi 11. září a zvýšenými bezpečnostními opatřeními, která následovala?
My už jsme jednoznačně zvyklí na to, že po nějaké takovéto krizové situaci, jako byla 11. září nebo situaci, kdy je nasazeno více policejních sil, vždy dojde k poklesu kriminality. To vydrželo zhruba měsíc, měsíc jsem konstatoval, že kriminalita šla mírně dolů, ale to určitě nezpůsobilo ten celoroční výkyv, který je zhruba o necelých 33 tisíc trestných činů, takže to určitě nezpůsobilo září a nehledě k tomu, že ten stejný meziroční pokles byl mezi rokem 99 a 2000, to znamená, pardon, už v roce 2000 byl takový pokles, zhruba o 8,5 %. Takže to se dá říci, že to je trend, ten rok 2000 - 2001 a ..
Je způsoben čím?
Faktorů je tam mnoho. Nejvíce nám poklesla majetková kriminalita, já to nejvíce přisuzuji dobré prevenci, občan se zcela jinak zajímá o ochranu svého majetku, technickými prostředky, různými signalizačními zařízeními atd. Je to vidět zejména na vloupačkách, ty poklesly zhruba o 15 %, to je obrovské číslo a když si uvědomíte, že vloupačky představují 64 tisíc trestných činů ročně a je tam pokles zhruba o 15 %, je to velké číslo, totéž u krádeží prostých, ale pozor, musím doplnit ještě důležitý faktor, je to také úspěšnost a efektivnost policejní práce. Protože zejména u těch společensky patologických jevů organizovaného zločinu, převaděčství, tam jsme zaznamenali velké úspěchy, odchytili jsme velké takové ty sériově páchané zločiny různými organizovanými skupinami a zločineckými strukturami, a to nám opravdu ulehčilo a je to vidět i na tom nápadu. Ten kriminogenní faktor prostě klesl.
Ale rozbili jste například převaděčské organizace? Protože víte, že Evropská unie kritizuje, ať již ministerstvo vnitra, ale potažmo i policii jako takovou za ostrahu především česko-slovenských hranic.
To by byla silná slova, kdybych řekl, že jsme ji rozbili, ale já vám řeknu, jak výrazně jsme ji ovlivnili. V loňském roce, tzn. za rok 2001, meziročně došlo k poklesu o 27 % nelegální migrace, já to hodně přikládám tomu, že jsme ty profesionální zločinecké struktury, které se zabývají převaděčstvím, opravdu zlikvidovali v takové té organizovanosti, tam se nám to opravdu podařilo.
Hrozí riziko, že by opět po rozbití mohlo dojít ke vzniku nových struktur?
To určitě, ale znamenalo by to také, že nefunguje dostatečně efektivnost policejní práce, to já nepřipouštím, já si myslím ...
To už teď vylučujete a podle vás je ostraha hranic dostatečná a ...
Není to jen ostrahou, je to také tím, jak jsem řekl, zejména rozpracováním z Útvaru pro boj s organizovaným zločinem, ale opravdu upozorňuji, málokdo zná tato čísla, ten pokles je velmi výrazný, nelegální migrace, my už nejsme tím typickým proudem východ - západ, tou tranzitní zemí, ten pokles je zhruba o 10 tisíc osob za ten uplynulý rok, a to je velmi výrazné, poklesl tlak na východní hranici, tam se pohybuje kolem 11 %, kdežto na západní, tam je kolem 48, a daleko se zvýšil na severní hranici s Polskem a na jižní hranici s Rakouskem.
Ovšem jedna statistika je pro policii alarmující. Zvýšil se počet trestných činů policistů, loni jich muži zákona spáchali 665, což je nárůst o 10 %. Tedy každého stého policistu stíhala loni ministerská inspekce za trestný čin. Tato statistika podle vás vypovídá o čem?
Já bych jí především poopravil, protože ta statistika opravdu kriminality, ta kterou máme k dispozici, říká čísla trošičku jiná a sice ...
Je to statistika Inspekce ministerstva vnitra.
Ano, ale statistika vychází z kriminální statistiky, a ta je jiná. Loni bylo stíháno 397 policistů, takové je to číslo, já jiné neznám, musím vycházet ze statistiky, nemohu hovořit o tom, že to někdo nevykázal nebo něco podobného, ale co chci říci ...
A kde se vzalo číslo 665 v tom případě?
Inspekce říká, že to nebylo vykázáno, ale to nejde takto do této polohy postavit, statistika je jasná. Já ji mám tady, já vám ji mohu ukázat.
To znamená, že jsou matoucí čísla inspekce?
Nejsou úplně přesná, protože to opravdu je 397 stíhaných policistů, a vykazování ... To bych mohl já běžně o kriminalitě spekulovat také, že se mi tam něco nedostalo, nebo dostalo, to prostě nejde, taková jsou čísla. Ale co chci říci, je to stejně varující, z těch zhruba 640 tisíc policistů máme pravidelně ročně stíháno kolem 300 až 400 policistů, to je nutno říci. Je to důsledek jakéhosi samočisticího mechanismu, kdy jsme společně s těmi vnějšími kontrolními nástroji té inspekce, také policie zahájila jakousi ofenzivní činnost v tomto směru a musím ale zdůraznit, s čím to souvisí. Souvisí to jednoznačně s tím, když se podíváte na strukturu té kriminality, s tím, že policie prodělala velmi pozitivní jev, a to je proces generační obměny. My máme kolem 60 % policistů novodobých, novodobých policejních dějin, tzn. po roce 1990 a zhruba 50 % stíhaných ze všech stíhaných, co jste řekl to číslo, je právě do deseti let služby, takže v tomto je vidět jakýsi negativní průvodní jev.
Zmiňovaná vysoká čísla přičítáte tomu, a teď berte má slova jako slova vyhrocená, že s generační obměnou do policie přišlo i větší množství lumpů?
Víte, jak to je, není to tak přesně. Nejsou vůbec vyhrocené, víte, jak to je? Policie není nic jiného než výsečí společnosti, my, jestliže vezmeme mladou generaci, která tady je, ta je nositelem nějakých názorů, postojů apod. tím, že na ně naházíme uniformy, z nich neuděláme policisty, prostě to tak není.
Vy ale máte předejít tomu, abyste se běžný vzorek i s těmi lumpy do policie nedostal...
Ano, to je otázka psychodiagnostiky, to je samozřejmě otázka odborné způsobilosti, všech těch filtrů, které máme, ale ...
Asi jsou špatné.
Já nevím, jestli lze postoj odhadnout psychodiagnostikou, to prostě není tak úplně jednoduché, nevypořádá se s tím na světě zřejmě nikdo, lze něco eliminovat, ale uvědomme si, že jsou to, ti policisté jsou děti rodičů z této země, je to tak, jak to je, jsme obrazem a jakousi výsečí společnosti a toho personálního substrátu a takhle se s tím musíme smířit, já to vůbec jako negativní nevidím, prostě se s tím musíme vypořádat.
Šéf Inspekce ministerstva vnitra Mikuláš Tomin v Mladé frontě DNES říká: "Policisté nejsou přiměřeně kontrolováni a při chybném chování často nejsou vůbec hnáni k odpovědnosti." V případě, že jsou slova šéfa Inspekce ministerstva vnitra pravdivá, není to na rezignaci policejního prezidenta?
Já vám to vysvětlím takto, jestliže 50 % všech trestných činů, které byly spáchány, jsou 158, tzn. zneužití pravomoci veřejného činitele a na druhém místě jsou pojišťovací podvody, tak zkuste kontrolou odhalit to, že policista zpracuje fiktivní nehodu po dohodě s někým, kdo boural a neměl pojištěnou apod., nebo to bylo jinak, jak je ten skutkový děj, prostě fiktivní dopravní nehoda ...
Podle vás jsou policisté dostatečně kontrolováni?
To kontrolou neodhalíte, to prostě nejde, to se zjistí kontrolou až potom konfrontací. Pojišťovna, náš spis a vykonfrontováním těchto dvou prvků, ale ne, když to tvoří. Při tom skutkovém trestném ději to není možné odkontrolovat, to jde skutečně až následně, takže ono je to velice složité. Samozřejmě ta kontrola je velice důležitým prvkem a ...
A chcete jí zpřísnit?
To v každém případě.
Jak?
Vždyť to je to, co jsem řekl, ten samočisticí mechanismus policie spočívá v tom, že veškerá negativní jednání související s trestností policistů se snažíme v každém případě předávat tam, kam patří a těchto lidí se zbavovat.
1. ledna 2002 vstoupila v platnost zásadní novela trestního řádu. Zrychlilo se a zjednodušilo se vyšetřování trestných činů, náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl si novelu trestního řádu po měsíci její platnosti, tedy koncem ledna 2002, v tomto pořadu pochvaloval.
Miroslav ANTL, náměstek policejního prezidenta /zvukový záznam/: Co vím určitě, a to nás všechny překvapilo, že novela trestního řádu, pokud nepřinesla nic jiného, tak přinesla zrychlení toho zkráceného přípravného řízení těch bagatelních věcí. Já vám řeknu, že v tuto chvíli, a to máte čerstvou informaci, jich bude tak 1500 v celé České republice. To znamená, že někde by leželo, ne někde, různě by leželo na okresech, 1500 spisů, kde by se ještě konalo a kde by ti třeba kdysi vyhledavatelé a kde by policejní orgány z těch základních oddělení, z těch obvodních, které my potkáváme na ulicích, ještě dodělávaly věci a dávaly to dál někam někomu k další realizaci, oni dneska, a to chci říct, že tito policisté, policejní orgány vidí asi, a to je asi jediná motivace, kterou já v tuto chvíli vidím, že vidí konec, vidí to, že nedělají jen kvůli spisům, ale že vidí, že ten člověk s nimi jde přes státního zástupce k soudu a že skončí a nemusí skončit v kriminále.
29. leden 2002 a slova náměstka policejního prezidenta Miroslava Antla. Na kolik podle vás novela trestního řádu přispěje k poklesu kriminality v České republice vzhledem k tomu, že jde i o preventivní věc, protože z těch slov, která padla, bylo 1500 téměř okamžitě odsouzených lidí ve zkráceném řízení.
To je totiž to revoluční, co se s touto novelou přineslo, ten pokus tady byl už na přelomu roku 93/94 a nepodařil se. V současné době jsem považoval opravdu za klíčové, jak se zhostíme zejména zkráceného řízení, to je neformální řízení, které velice rychle od okamžiku, kdy byl spáchán skutek, dostane toho pachatele před soud, a to se podařilo. V dnešní době jich už máme přes 2000, ale co je podstatné?
To znamená, co čtrnáct dnů, to téměř 500 dořešených případů?
V podstatě ano. A mohu vám říct takovou věc, jestliže ten pachatel, a to je ten preventivní prvek, oni jsou, jak kdyby byli v jiné zemi, jako kdyby spadli z Měsíce, oni nechtějí věřit tomu, že například v sobotu se dopustí majetkové kriminality a buď tentýž den, nebo druhý den v neděli, o víkendu, je odsouzen. Dříve to bylo tak, že byl předvoláván, dělal obstrukce, nedostavoval se, pak mařil, pak zkresloval výpovědi atd., táhlo se to měsíce, k ničemu to nebylo, bylo to papírování. Za dva dny je odsouzen a on je jak na jiném světě, to je tak vysoce a tvrdě preventivní záležitost, kterou málokdo dokáže docenit a ...
Podle vás se projeví na snížení kriminality novela trestního řádu?
Nechci říkat u té bagatelní, to je špatný pojem, ale u té, která je skutkově a právně jednoduchá, tzn. skutkově a právně jednodušší, u té určitě ano.
Pokud byste měl velmi stručně odpovědět na otázku, jaké jsou zatím slabiny toho systému, a prosím jednou větou, jak by to odpověď zněla?
Slabiny? Je to otázka zejména kvalitního vykazování, pokud nebudeme mít zpětnou vazbu a nebudeme vidět, co se v tom trestním řízení odehrává, tak ho nebudeme moci také pozitivně ovlivňovat a na tom si myslím, že právě pracujeme.
Policejní prezident Jiří Kolář. Díky za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.
V době summitu NATO bude možná uzavřen vzdušný prostor nad Prahou
PRAHA 19. února (ČTK) - Vzdušný prostor nad hlavním městem bude možná během listopadové vrcholné schůzky Severoatlantické aliance v Praze po určitou dobu zcela uzavřen. Uvedl to dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC policejní ředitel Jiří Kolář s tím, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo.
Připomněl, že předloni při pražském zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) byla přijata taková opatření, aby nemohly létat balóny či ultralehká letadla na Kongresovým centrem.
"Dnes už uvažujeme ve zcela jiných dimenzích a není naprosto vyloučeno, že dojde k úplnému uzavření vzdušného prostoru nad Prahou v určitých okamžicích nebo v určité době," prohlásil policejní prezident.
Konkrétní bezpečnostní opatření pro listopadový summit NATO nebyla zatím zveřejněna. Resort vnitra začal opatření pro jednání NATO připravovat hned poté, co skončilo jednání finančníků. Tehdy odpůrci MMF a SB vyprovokovali v ulicích Prahy potyčky s policií a způsobili rozsáhlé škody.
Kolář uvedl, že tomu chce policie zabránit a zvolit jinou taktiku než předloni. Pokládá za nutné zajistit nejen bezpečnost neprodyšně ohraničené zóny kolem místa jednání představitelů zemí NATO, ale i důslednou kontrolu celé Prahy. Jen tak lze zabránit tomu, aby se agrese demonstrantů obrátila proti městu. Na dobu kolem jednání NATO je už nyní nahlášeno 38 akcí extremistických skupin, poznamenal.
