Jan KAVAN, ministr zahraničí, vicepremiér /ČSSD/ /zvukový záznam/: Mám obavu, že může, a proto doufám, že řada poslanců z různých politických stran napříč politickým spektrem, a s řadou jsem již hovořil, využije tohoto zasedání, abychom do celé té diskuse vnesli klidný, věcný, neemocionální tón, protože se skutečně domnívám, že tu je nebezpečí, že vášně, emoce, silácká slova by mohly celou tu situaci skutečně zdramatizovat a poškodit například významné česko-německé vztahy.

4. duben a slova vicepremiéra Jana Kavana. Vy nemáte jako předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky obavu, že diskuse o tzv. Benešových dekretech bude spíš nevěcná, předvolební a poškodí česko-rakouské vztahy?

Podívejte se, ono to je téma naší doby a v tomto smyslu je směšné chtít ho vytknout před závorku a říci, že politické strany o něm nebudou mluvit v této nebo jakékoliv jiné době, to je dětinský pokus a dětinský názor. Já jsem pro klidný, věcný tón, v tomto smyslu zcela souhlasím s ministrem zahraniční, já si též myslím, že silácká slova nepomohou, já jsem také přesvědčen, že by sněmovna ..., nemohu zabránit poslancům, několika poslancům, aby nepronášeli patetické projevy, jako je pronášejí k čemukoliv jinému, jako je budou zítra pronášet k vyslání našich jednotek do Afghánistánu, jako je budou zítra pronášet k diskusi o tom, jestli máme nebo nemáme koupit Gripeny atd., od toho prostě už tady parlament je, aby tyto věci dělal, ale já si myslím, že sněmovna by mohla vydat své klidné, nedramatické, neútočné konstatační usnesení, a proto jsem na čtvrtek svolal schůzku vedení parlamentních stran, abychom si řekli, jakým způsobem bychom to mohli udělat, ale ...

Mohu jen jednu věc, teď opět další schůzka, protože u vicepremiéra, ministra zahraniční se sejdou předsedové parlamentních stran, a to za pár hodin, a to právě kvůli plánovanému jednání Poslanecké sněmovny o Benešových ... Nesejdou?

Ne, není to tak. Já vím, že to je všechno předvolební hříčka, ale všichni vědí, že já jsem vyzval k této schůzce na parlamentní půdě před deseti dny na čtvrtek, kdy mimochodem od jedné máme tzv. organizační výbor parlamentu, takže předsedové poslaneckých klubů tam musí povinně, a že bychom ve dvě se sešli i s předsedy stran a řekli si, jak dále v této věci. Pan ministr zahraničí se po týdnu probudil a začal svolávat schůzku, aby mě předběhl, aby ta schůzka byla u něho na ministerstvu zahraničí, nejdříve chtěl v neděli večer, pak chtěl v pondělí večer, teď má názor, že by to mělo být v úterý odpoledne, v tu chvíli bude probíhat schůzka sněmovny právě o Afghánistánu a Gripenech, takže by museli utéct všichni z té sněmovny, takže já si myslím, že o tom to není. Ale já jednu věc ...

To znamená, ke Kavanovi zítra nejdete?

Já nevím, já v tu chvíli opravdu nemohu a pořád musím trvat na tom, že jsem pozval na schůzku já a ...

Podstatnější tedy bude čtvrteční schůzka, říkáte?

Podstatnější bude jakákoliv rozumná debata na toto téma a už z tohoto, z toho pokusu hrát hru "kdo svolá dřív schůzku, na kterou přijde více lidí", už to znamená, že to je tématem, ať chceme či nechceme, ale já bych jen jednu poznámku chtěl k tomu, já bych zpochybňoval specifickou roli ministra zahraničí v této věci, já si nemyslím, že Benešovy dekrety jsou zahraničněpolitickým problémem. Možná se to bude zdát někomu paradoxní, ale já jsem nedávno dostal moc hezký, dlouhý, podrobný analytický dopis z Německa od nějakého pana univerzitního profesora a ten mi řekl: "Nesmíte ani na vteřinku přijímat, že Benešovy dekrety jsou česko-německý problém, Benešovy dekrety jsou výlučně německo-německý problém." A mně se to zdá jako velmi bezvadná myšlenka a chtěl bych vnuknout českému politickému spektru a občanům České republiky také tento názor, Benešovy dekrety jsou česko-český problém a v tomto smyslu si myslím, že role ministra zahraničí není až tak klíčová.

To znamená, zítra na schůzku předsedů politických stran nejdete, podstatná je ta čtvrteční?

Ale ta zítřejší schůzka nemá ani pevný termín, ten se hýbe, já teď nebyl ve svém sekretariátu, protože jsem v Liberci otvíral téma "Lidé zvolí české národní zájmy", nevím, jestli se něco za tu chvíli událo.

Říkáte tedy, ve čtvrtek se sejdou předsedové politických stran u vás ...

Také nevím, stává se to takovou hříčkou, že už žádný nechce být tím druhým, každý by byl šťasten, kdyby on mohl pozvat na schůzku, on byl iniciátorem této schůzky, neboli to naznačuje střet, spor, neklid. Já bych byl pro velmi klidnou rezoluci a ...

A co v ní bude, a to je teď podstatné. Předseda Senátu Petr Pithart například tvrdí, že Benešovy dekrety vlastně už dnes není možné uplatňovat, protože jejich právní platnost vypršela přijetím Listiny základních práv a svobod. Tady jsou slova Petra Pitharta.

Petr PITHART, předseda Senátu PČR /zvukový záznam/: Teď v těch debatách s evropskými politiky se ukazuje, že oni se ..., že ti svědomití se jen ptají, ptají, protože konstatují, že o tom nic nevědí a my nejsme pod tlakem žádných požadavků a nesmíme se pod něj dobrovolně dostávat. Dekrety platí a rušeny nebudou. Druhá věc je, že je třeba říci, že už od toho 1. ledna 1992, kdy byla přijata Listina základních práv a svobod, už se z nich nedají vyvozovat žádné nové právní vztahy, anebo že, dejme tomu, to bude platit od 1. ledna příštího roku, na tom se ještě podle mého názoru musíme domluvit, ale to není věc žádné smrtelné závažnosti. Důležité je pro naše občany, že se nic rušit nebude.

Říká předseda Senátu Parlamentu České ...

To snad neříká, to mi neříkejte. Já, až skončíme ten rozhovor, tak zkontroluji autentičnost toho výroku. Já nevěřím, že to pan Petr Pithart může myslet vážně tuto větu, protože Benešovy dekrety s Listinou základních práv a svobod nemají vůbec nic společného. Benešovy dekrety neboli problém, ten, o který se jedná, problém odsunu německé menšiny z našeho území dokonce ani žádným prvkem Benešových dekretů není, žádný Benešův dekret o odsunu neexistuje. Existuje pouze závěrečné komuniké Postupimské konference, které rozhodlo o odsunech, žádný dekret Beneše na téma odsun vůbec není atd. Ale jestli si Petr Pithart opravdu myslí, to se musím štípnout, abych se probudil, jestli si myslí, že jde o Listinu základních práv a svobod a ne o základní charakteristiku poválečného uspořádání střední Evropy, tak to teda Bůh s námi, to je tedy fakt děs a pak je jasné, že to musí být zásadním tématem těchto voleb.

Můžete tedy ve stručnosti, a prosím velmi stručně, říct, jaká je představa ODS, jaké usnesení by Poslanecká sněmovna měla přijmout při rozpravě k Benešovým dekretům?

Já jsem ..., mystifikují média, když říkají, že ve čtvrtek máme diskutovat návrh usnesení, nikoliv, já jsem svolal schůzku, kde jsem se chtěl s ostatními poradit, jestli usnesení, jestli deklaraci, jestli rozhovor, jakým způsobem to udělat, takže myslím, že tak daleko nejsme. Já jsem přesvědčen, že by stačila jedna konstatační věta, kdy by parlament mohl říci něco ve stylu, že uspořádání poválečné, tzn. co se týče hranic, majetku atd., občanství je konečnou nezměnitelnou minulostí. Mně by toto stačilo, já bych žádnou další diskusi nepotřeboval.

Ovšem co se týče diskuse, české diskuse k Benešovým dekretům, tak přišla jedna agenturní informace o tom, že téměř 250 občanů, včetně známých publicistů, politologů, duchovních a umělců, podepsalo výzvu poslancům Poslanecké sněmovny nazvanou "Stop nacionalismu". Výzva vznikla právě jako věc, která se týká diskuse v České republice k Benešovým dekretům.

Tak když tady čtu Jiří Pehe, Petr Uhl, Monika Pajerová, Jaroslav Hutka, tak já myslím, že to je skoro jednoduché. To jsou stejní lidé, kteří jednou organizují "Česká televize - věc veřejná", podruhé zase nějaké "Děkujeme - odejděte", potřetí já nevím co, takže to je ...

Vy se jako poslanec nezařídíte podle petice "Stop nacionalismu"?

Podle těchto lidí se nezařídím, ale petici "Stop nacionalismu", tu bych podepsal také, ale určitě ne tuto petici.

Když se vrátíme k návštěvě britského premiéra Tonyho Blaira, tak řeč přišla i na nákup švédsko-britského stíhacího letounu Jas-39 Gripen pro české vojenské letectvo. K věci se vyjádřil po tiskové konferenci premiér Miloš Zeman, který obchod charakterizoval následovně:

Miloš ZEMAN, premiér České republiky /zvukový záznam/: Jeden z nejzajímavějších obchodů, který se netýká, jak se domnívají naivní novináři, pouze nákupu letadel Gripen, ale který se v souvislosti s tímto nákupem týká také rozsáhlých offsetových programů, jež mohou být vynaloženy při snížení nezaměstnanosti na severní Moravě a v severních Čechách.

Tolik premiér Miloš Zeman. Jak u vás hovořil Tony Blair o nákupu nadzvukových letounů pro českou armádu?

Tak Tony Blair se v rozhovoru, který jsem s ním vedl za přítomnosti poslanců Zahradila a Zaorálka, tedy jednoho z ODS a druhého z ČSSD, se tématu Gripen vůbec nedotkl, nezmínil. Já bych se také divil, kdyby Tony Blair ze sebe udělal takového přímočaře fungujícího lobbistu, tomu bych se strašně divil a kdyby to udělal, tak myslím, že bych reagoval velmi ostře a řekl bych, že něco takového bych si jako premiér nikdy v minulosti neodvážil já udělat v cizině, takže mě nepřekvapilo, že se o tom nezmínil, nedivím se tomu. Ovšem to, že předseda vlády Zeman mluví ne o 100, 150 miliardách za Gripeny, ale o jakýchsi offsetech, tak to už je tak úsměvné, že k tomu nevím, co by bylo možné říci.

Trvá stanovisko ODS, že budete hlasovat proti nákupu nadzvukových letounů?

Samozřejmě, ale já bych si strašně přál, kdyby novináři rozepsali, rozanalyzovali, rozdiskutovali fiktivnost a falešnost hříčky socialistické vlády o tzv. offsetech, to je opravdu dětinská, legrační věc a ...

Je to velmi nevýhodné pro vládu, tedy pro stát, nákup?

Ne, já jsem teď mluvil o těch offsetech, což je takové ...

Ale to je argument sociální demokracie, že je výhodný nákup nadzvukových letounů na základě právě offsetových programů.

Ne, tak offsetové programy je nesmysl, nic, fraška, hra, lež, takže o tom vůbec ani nemluvme. Já myslím, že máme nakupovat stíhačky nebo nenakupovat, za a), jestli je potřebujeme, za b), jestli na ně máme. Hříčka, výmluva na zaměstnanost na severní Moravě je úplně mimo rámec diskuse, které já bych se chtěl věnovat, protože je pod mou důstojnost. Takže diskutujme za a), jestli je potřebují naše vojenské síly a jestli na ně máme, nic jiného, jestli ta armáda potřebuje třeba udělat jiné věci dřív, později, o tom je smysluplné diskutovat.

Teď ve stručnosti k otázkám, které přišly od posluchačů prostřednictvím elektronické pošty, poprosím o stručné odpovědi. Pan Chaloupka z Brna se doslova ptá: "Souhlasíte s názorem vlády, že většina rozhodujících deníků je v zahraničních, tedy v německých rukou, a podle toho vypadá i interpretace novinářů týkající se Benešových dekretů?"

Ne, nesouhlasím. Dokonce jsem tuto otázku dostal od zástupců Mladé fronty DNES teď v Liberci na tom meetingu, kde jsem na náměstí oznamoval toto naše heslo tohoto týdne, a já jsem řekl, že toto je karta, kterou já nehraji, prostě to je laciná ...

A je nutné vydávat ...

To je laciná karta, kterou já myslím, že takto to na světě není.

A je podle vás nutné vydávat knihu, která se týká Benešových dekretů, za peníze daňových poplatníků?

To já myslím, že také ne, ať si každý vydá knihu, jakou uzná za vhodné, ať o tom napíše knihu ten či onen. Já o tom píši, já o tom ve středu dělám v Národním domě na Vinohradech velký seminář na téma Benešovy dekrety za účasti univerzitních profesorů Karlovy univerzity, Akademie věd, diskutujme o tom, vydáme o tom okamžitě sborník, ale nikoliv za peníze daňových poplatníků.

Martin Zatloukal z Ostravy se vás ptá: "Proč stále utočíte na prezidenta republiky /viz rozhovor pro deník Právo/ a na jeho ženu?"

Tak já jsem před třemi měsíci dostal od Práva sedm otázek se slovy, že se ptají všech možných i nemožných kandidátů na prezidenta, sedm otázek na minulé i budoucí prezidentské období. Já jsem se zdráhal odpovědět, já jsem dlouho neodpovídal, protože jsem říkal, že se nestylizuji do role kandidáta atd. Umluvili mě, sedm odpovědí, jedna se týkala otázky "Jaká má být role první dámy?" Já jsem odpověděl složitou šestiřádkovou, nebo kolikařádkovou, odpověď, kdy jsem řekl, že si nemyslím, že má být specifická role první dámy, že nemá být nijak ústavně zajištěna, že má manželka prezidenta maximálně zůstat svou, rodinné, občanské, zaměstnanecké věci, že se nemá přerodit v momentě, kdy se stane první dámou, že se například nemá také stát šéfkou charitativních akcí v České republice, takže z mých asi půl stránky odpovědí si pan prezident vyndal tuto jednu, tato tři slova a řekl, že jsem napadl jeho minulou a současnou ženu, což už je paranoia, která ..., já nevím, co bych k ní řekl.

Paranoia čí?

Pana prezidenta.

Počkejte, ale tady přípodotek posluchače je: "Zda si už tyto věci nechcete vyřizovat soukromě a nikoliv přes média?"

Já bych byl velmi pro, já jsem také neudělal repliku, kterou on udělal. Já jsem opravdu oněměl, když jsem minulý týden objevil jeho repliku, protože jsem to považoval za tak nevinou odpověď, protože byla dva, tři měsíce stará, tak už jsem na ni zapomněl, já jsem rychle volal na svůj sekretariát, jestli by mně ho nemohli poslat rychle, co jsem koneckonců řekl a když jsem si to přečetl, tak jsem nechápal jeho reakci.

Otázek na Václava Klause, samozřejmě i od posluchačů BBC, je daleko víc, tak snad někdy v dohledné době, přijdete-li?

Jestli mě ještě někdy pozvete, tak já přijdu.

Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Děkuji za 30 minut, které strávil v BBC předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Intelektuálové politikům: Nezneužívejte Benešovy dekrety

PRAHA 8. dubna (ČTK) - Na 250 českých publicistů, politologů, sociologů, umělců a duchovních vyzvalo v souvislosti s debatami o Benešových dekretech politiky, aby nezneužívali před volbami "bolestných problémů minulosti" k rozpoutávání nacionalistické hysterie. Výzva Stop nacionalismu byla rozeslána teprve před třemi dny a další podpisy stále přicházejí, sdělil ČTK sociolog Jiří Pehe.

Autoři výzvy se petici rozhodli zveřejnit dnes kvůli chystané schůzce politiků na téma dekretů. Pod výzvou je podepsána i řada novinářů. Ministr kultury Pavel Dostál minulý týden v souvislosti s česko-německými vztahy česká média obvinil, že nehájí české zájmy. Z novinářů se k výzvě přihlásili Petr Uhl, Vladimír Kučera, Pavel Šafr, Martin Schmarcz, Petruška Šustrová a Jan Rejžek. Pod výzvou jsou i podpisy duchovních Tomáše Halíka, Miloše Rejchrta a Daniela Hermana.

Předseda sněmovny a občanských demokratů Václav Klaus v pořadu BBC přirovnal výzvu k peticím, které čeští intelektuálové sepsali například ke krizi v České televizi. "Výzvu proti nacionalismu bych podepsal, tuhle ale ne," uvedl.

Dekrety prezidenta republiky a násilné vysídlení Němců z Československa představují podle autorů výzvy bolestný problém, o němž je třeba v české společnosti, a to i na politické úrovni, otevřeně debatovat. Místo toho je ale podle nich tato věc zneužívána k získávání bodů v předvolební kampani. Hrozí, že tím utrpí vztahy k sousedním zemím a zkomplikuje se cesta Česka do EU, míní.Podpisy pod výzvu je podle Peheho možné zasílat na adresu stop.nacionalismuseznam.cz.

Veřejnost ale dekrety příliš nezneklidňují. Z březnového průzkumu společnosti TNS Factum vyplynulo, že téměř 52 procent Čechů otázka dekretů vůbec nezajímá. Přes 57 procent respondentů průzkumu řeklo, že Česko nemá důvod, aby se k Benešovým dekretům vracelo. Necelých 12 procent se kloní k tomu, že země by sice neměla dekrety rušit, ale měla by uznat, že mají nedemokratický charakter.

Krátce

Hospodářské noviny, 9. 4. 2002, strana 2 - Předseda ODS Václav Klaus považuje reakci Václava Havla na jeho slova o roli první dámy za nepřiměřenou a paranoidní. Včera se v tomto smyslu vyjádřil v rozhovoru pro BBC. Prezident zareagoval poté, co deník Právo uveřejnil Klausovy představy o pojetí prezidentské funkce. Řekl mimo jiné, že první dáma by si neměla "zničehonic hrát na hlavní postavu dobročinné sféry".

"Tato věta je zřejmou narážkou na nadační činnost mé první i druhé ženy. Nebudu je obhajovat, ani vysvětlovat, že jejich působení nepřišlo "zničehonic", že mu obě věnovaly nesmírné množství času a že pomohly tisícům lidí," napsal Havel. Klause vyzval, aby jeho rodinu nechal na pokoji.

Klaus: Reakce Havla je paranoidní

Deník Metro, 9. 4. 2002, strana 2 - Předseda ODS a sněmovny Václav Klaus považuje reakci Václava Havla na jeho slova o roli první dámy za nepřiměřenou a paranoidní. Klaus se včera v tomto smyslu vyjádřil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Na Klausovo vyjádření v tisku o roli první dámy prezident zareagoval počátkem dubna. Klaus mimo jiné uvedl, že první dáma by si neměla "zničehonic hrát na hlavní postavu dobročinné sféry". Havel reagoval prostřednictvím tisku a vyzval předsedu sněmovny, aby jeho rodinu nechal na pokoji.

Havel podle Klause podléhá paranoie

Právo, 9. 4. 2002, strana 2 - Mediální přestřelka mezi šéfem ODS Václavem Klausem a prezidentem Václavem Havlem včera pokračovala. Šéf ODS vzkázal, že neví co říct k "paranoie" hlavy státu. Klaus podle svých včerejších slov nechápe kritiku, kterou mu Havel adresoval za rozhovor pro Právo. Klaus se v něm vyjádřil k roli manželky prezidenta.

"Řekl jsem, že si nemyslím, že má být specifická role první dámy, že nemá být ústavně zajištěna... že se například také nemá stát šéfkou charitativních akcí v České republice," popsal včera Klaus v rádiu BBC a dodal: "

Z mé půl stránky odpovědí si pan prezident vyndal tuto jednu, tato tři slova a řekl, že jsem napadl jeho minulou a současnou ženu, což už je paranoia. Já nevím, co bych k ní řekl." Havel minulý týden na Klausovu adresu uvedl, že nemá rád zástupné oběti: "Nemám rád, když někdo chce útočit na mě a útočí na jinou bytost. Proto jsem pocítil náhlou, okamžitou potřebu reagovat."

Klaus považuje Havlovu reakci na slova o první dámě za paranoidní

PRAHA 8. dubna (ČTK) - Předseda ODS a sněmovny Václav Klaus považuje reakci Václava Havla na jeho slova o roli první dámy za nepřiměřenou a paranoidní. Klaus se dnes v tomto smyslu vyjádřil v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Na Klausovo vyjádření o roli první dámy prezident zareagoval počátkem dubna, krátce poté, co deník Právo uveřejnil nejen Klausovy představy o pojetí prezidentské funkce. Předseda ODS příloze stejného listu mimo jiné řekl, že první dáma by si neměla "zničehonic hrát na hlavní postavu dobročinné sféry".

"Tato věta je zřejmou narážkou na nadační činnost mé první i druhé ženy. Nebudu je obhajovat, ani vysvětlovat, že jejich působení nepřišlo 'zničehonic', že mu obě věnovaly nesmírné množství času a že pomohly tisícům lidí," napsal Havel. Klause vyzval, aby jeho rodinu nechal na pokoji.

Šéf ODS BBC řekl, že z této reakce "oněměl". Dodal, že o roli první dámy a dalších věcech hovořil poměrně obšírně a původně váhal, zda se ankety uspořádané Právem mezi možnými kandidáty na prezidenta zúčastní.

"Z mých asi půl stránky odpovědí si pan prezident vyndal ... tři slova a řekl, že jsem napadl jeho minulou a současnou ženu, což už je paranoia, ... nevím, co bych k ní řekl," uvedl Klaus. Oba politici mají dlouhodobé spory o to, jak by měla vypadat a na co se má zaměřit česká politika. Po prezidentově návratu ze zahraničí by se ovšem podle dostupných informací měli sejít.

Petice poslancům: tlumte vášně

Právo, 9. 4. 2002, strana 2 - Na 250 českých publicistů, politologů, sociologů, umělců a duchovních vyzvalo v souvislosti s debatami o dekretech prezidenta Beneše politiky, aby nezneužívali před volbami "bolestných problémů minulosti" k rozpoutávání nacionalistické hysterie. Sdělil to politolog Jiří Pehe. Autoři se rozhodli petici zveřejnit včera kvůli chystané schůzce politiků na téma dekretů.

K výzvě se přihlásili například Tomáš Halík, Emanuel Mandler, Pavel Šafr, Václav Žák, Ivan Medek, Jiřina Šiklová, Rudolf Kučera, Dagmar Burešová, Monika Pajerová, Táňa Fischerová, Jan Sokol, Petr Uhl, Jaroslav Hutka, Petruška Šustrová, Jiří Loewy, Tomáš Ježek, Jan Rejžek, Miloš Rejchrt či Daniel Herman.

Předseda Sněmovny a ODS Václav Klaus v pořadu BBC přirovnal výzvu k peticím, které čeští intelektuálové sepsali například ke krizi v České televizi. "Výzvu proti nacionalismu bych podepsal, tuhle ale ne," uvedl včera.

Podle petice "dekrety prezidenta republiky a násilné vysídlení Němců z ČSR představují bolestný problém, o němž je třeba v české společnosti, a to i na politické úrovni, vést otevřenou debatu. Místo toho jsme svědky pokusu využít rozpoutaných nacionálních vášní k demonstraci falešné národní jednoty, která by navrhovatelům získala body v předvolební kampani."

Podle petice "hrozí nebezpečí, že se tak omezí politická a vůbec názorová pluralita v české společnosti, utrpí vztahy k našim sousedům a může se zkomplikovat proces našeho přistoupení k EU".

Autoři vyzvali poslance, aby projevili "politickou odvahu a tento pokus o další rozdmýchávání nacionalistických vášní a omezení politické svobody i svobody přesvědčení jednoznačně odmítli". Za správnost podpisů ručí Pehe a Bohumil Doležal.