Jan Kavan, ministr zahraničních věcí ČR
Pondělí 27. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích

Vláda premiéra Miloše Zemana si nemůže vynachválit úroveň česko-německých vztahů. Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan na jejich adresu říká:

Jan KAVAN /zvukový záznam/: Velmi se zlepšily vztahy s Německem, i Vláda Spolkové republiky Německo tvrdí, že jsou to nejlepší vztahy v naší historii.

Jiný názor však mají německá média. Například deník Frankfurter Allgemeine Zeitung v pondělí napsal, že "česká vláda vzala v posledních týdnech zpět téměř všechny ústupky a kompromisy dojednané v uplynulém desetiletí s Německem v otázce sudetských Němců a tzv. Benešových dekretů". Nejen o vztazích České republiky se sousedy bude následujících 30 minut. Půlhodina otázek a odpovědí, to je Interview BBC, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Jan Kavan. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Už jen dny zbývají do chvíle, kdy si čeští voliči zvolí novou vládu. Nad čím v té souvislosti přemýšlí Jan Kavan?

Ono to možná bude znít asi nepravděpodobně, pane redaktore, protože kandiduji do Poslanecké sněmovny za Prahu, ale v této chvíli nemám na volby myšlenky, kromě toho, že v rámci programu, kdy mohu, tak chodím na meetingy, ale mám ...

Jste špatný straník, že se tolik neangažujete?

To je na posouzení, myslím, strany, jestli jsem dobrý straník nebo ne, ne na posouzení novinářů. Mám teď řadu starostí jako ministr zahraničních věcí a myslím si, že dokud jsem ministrem, musím tu práci dělat poctivě a dobře.

S čím může mít český ministr zahraničí starosti, když na tiskové konferenci představuje jen "samá pozitiva a sociální jistoty" české zahraniční politiky?

To se, pane redaktore, vůbec nevylučuje. Má člověk starosti s tím, aby skutečně mohl pokračovat tak, jak jsme začali, tak, jak jsme pokračovali, tak končíme, tzn. úspěšně, ale pokaždé, když máme problém, musíme ho skutečně co nejúspěšněji vyřešit, tzn. úspěšně. Ale pokaždé, když máme problém, musíme ho skutečně co nejúspěšněji vyřešit, jsem rád, že se nám to daří.

Jaký teď máte problém?

Že by to bylo jednoduché, to samozřejmě není.

Jaký teď máte problém, co jste řešil dnes, teď před deseti minutami třeba?

Před deseti minutami jsem řešil pouze, jak se dostanu včas k vám do redakce, aniž bych vás urazil pozdním příchodem. Před patnácti minutami jsem se sešel s belgickým velvyslancem, před půlhodinou s dalšími zahraničními představiteli, čili problémy jsou a řeší se. Je samozřejmě na vás, pokud byste na některé narazil, mohu je objasnit.

Věřím, že na belgickou nabídku nákupu amerických nadzvukových letounů se dostaneme v závěrečné části našeho pořadu. Ještě buďme obecní: Jaké nejtěžší rozhodnutí jste ve funkci vicepremiéra a ministra zahraničí v uplynulých čtyřech letech zažil?

Teď vám dobře nerozumím, ještě jednou, prosím vás.

Jaké nejobtížnější rozhodnutí jste ve funkci vicepremiéra a ministra zahraniční v uplynulých čtyřech letech zažil?

Já se přiznám, že teď ihned z patra, že by mě napadlo nějaké těžké rozhodnutí, mě nenapadá, spíš někdy jsem měl problém, jak na některé ožehavější diplomatické problémy reagovat diplomaticky tak, aby to bylo zcela v zájmu České republiky, aby mezinárodní postavení České republiky nebylo žádným způsobem poškozeno, aby se nikdo neurazil, a současně, aby národní zájmy republiky byly uspokojeny. Jsem rád, že ...

Můžete přejít do konkrétna, ve které takové situaci to bylo?

Takových situací se vyskytla řada, může to být jednání s Evropskou unií, kde je nutné vyjednávat tvrdě a tak, abychom vyjednali pro sebe co nejvýhodnější podmínky, ale na druhé straně v rámci této tvrdosti nebo souběžně s touto tvrdostí je nutné vyjednávat diplomaticky natolik, aby Evropská unie, komisaři parlamentu, podle toho, s kým jednáme, aby zůstali našimi dobrými partnery, abychom byli vnímáni jako důvěryhodný, objektivní, racionální partner, to je první příklad. Druhý může být z různých situací v těch částech světa, kde jde skutečně o velmi citlivé problémy, jako je například Blízký nebo Střední východ.

Premiér a čtyři místopředsedové vlády bilancovali čtyři roky menšinového kabinetu ČSSD ve Strakově akademii. Vicepremiér a ministr zahraniční Jan Kavan pochválil vládu, jejímž je členem, za to, že se jí podařilo přiblížit Českou republiku Evropské unii.

Jan KAVAN /zvukový záznam/: A tento úkol se podařilo splnit tím, že jsme dovedli Českou republiku na práh Evropské unii a skutečně dnes jsme vnímáni jako jedna z předních zemí v té skupině kandidátských zemí, s níž se počítá, že vstoupí na začátku roku 2004.

Vicepremiér Jan Kavan. Kavanův kolega, vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla prozradil, že příští vláda bude v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie postavena před následující úkol:

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Nejvýznamnější úkol vlády jakožto politického orgánu je objasnit našim občanům smysl a obsah vstupu do Evropské unie tak, aby v referendu rozhodli poučení občané, a já jsem přesvědčen, že poučení občané rozhodnou kladně.

Slova vicepremiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Nečervená se Jan Kavan, že se mu nepodařilo splnit jeden ..., co na mě kulíte oči? Teď jsem se vyděsil. Vy jste měli v programovém prohlášení za cíl "zkvalitnit informační činnost tak, aby byla zahraniční politika výrazně podpořena českou veřejností, pokud jde o začlenění České republiky do Evropské unie". Podpora obyvatel České republiky vstupu do Evropské unie není ani poloviční, proto to, se ptám, zda se nečervenáte?

Já, pane redaktore, nechci zpochybňovat vaši barvoslepost či ne, já se zcela určitě nečervenám.

Ptal jsem se, zda se nečervenáte v souvislosti s tím?

Ne. Aha, tak to pardon. Ne, skutečně se nečervenám, ale nechte mě tedy reagovat. Zaprvé, ano, v poslední době poněkud klesající podpora občanů pro vstup do Evropské unie, myslím asi 41 %, mně skutečně mrzí, je to lehce znepokojující a je to pro nás další motivací, abychom svou práci zintensivnili. Není to ovšem zase tak znepokojující, abychom měnili celou strategii.

Pokud by vám i po červnových volbách bylo dopřáno setrvat na postu ministra zahraničí, co byste udělal jinak než dosud, aby se podpora obyvatel České republiky pro vstup země do Evropské unie zvýšila?

Já si myslím, pane redaktore, že více téhož, tzn. já si myslím, že od té doby, co jsme například otevřeli internetovou linku a tisíce, desítky tisíc lidí ji využívají, co jsme otevřeli bezplatnou telefonní informační linku, myslím si, že asi 80 tisíc lidí ji zatím už využilo, je třeba těchto věcí využívat více, stejně tak jako naše brožurky a co bych asi dělal znovu, je, apeloval na vás, na zástupce sdělovacích prostředků a především elektronických médií, aby dali větší prostor debatám, neříkám nějaké propagandě, debatám jak o světlých, tak o stinných stránkách, jak o výhodách, tak o nevýhodách vstupu, aby lidé se rozhodovali skutečně, jak říkal pan místopředseda Špidla, na základě poučení, na základě informovanosti. Já mám obavu, že například jeden z důvodů, proč v posledních dnech klesla podpora, je atmosféra vytvořená kolem debaty kolem dekretů prezidenta Beneše, které skutečně s našim vstupem do Evropské unie vůbec nesouvisí a jsem rád, že právní analýzy, které zatím jsou k dispozici, a to nejen naše, ale i zahraniční, ukazují, že to překážkou pro náš vstup do Evropské unie nebude a nejvyšší představitelé Evropské unie to ani neříkají. My si tady často pleteme výroky korutanského hejtmana, případně některých bavorských politiků napojených na CSU, či některých jednotlivých poslanců Evropského parlamentu a v té zjednodušenosti a v té emocionální atmosféře lidé to vnímají jako, že to má něco společného s Evropou, tedy s Evropskou unií, tedy s naším vstupem.

Interpretuji si správně vaše slova, že podpora obyvatel vstupu České republiky do Evropské unie je dána českou debatou o tzv. Benešových dekretech, ano nebo ne?

Je to můj odhad, můj subjektivní názor, není to postavené na žádné vědecké analýze.

Zmínil jste právní analýzu, druhou právní analýzu, kterou vypracoval tým právníků kolem Pavla Rychetského, už byla odeslána do Bruselu?

V této chvíli vám nemohu potvrdit, jestli dnes, včera či zítra, ale samozřejmě jakmile bude v jazyce anglickém, bude poskytnuta všem příslušným orgánům v Bruselu, tak, jako byla poskytnuta analýza ministerstva zahraničních věcí, která je daleko obsáhlejší, kde ten překlad trval déle. Jinak samozřejmě českou verzi automaticky poskytujeme našim zastupitelským úřadům, aby naši diplomaté mohli takto věcně argumentovat, ale neměl jsem na mysli jen právní analýzu mého ministerstva a právní analýzu pana místopředsedy Rychetského, měl jsem na mysli třeba i právní analýzu německého Bundestagu, některé právní názory Evropské komise, proto jsem odkazoval, že i v zahraničí jejich právní analýzy nám v těch hlavních argumentech, neříkám ve všech, ale v těch hlavních argumentech nám dávají za pravdu, že dekrety nejsou překážkou pro náš vstup do Evropské unie.

Hovoříte i o právních analýzách německých, právních analýzách Evropské komise, Evropského parlamentu. Čím si vysvětluje, že stále významná část německých i rakouských politiků Benešovy dekrety zpochybňuje? Naposledy například vedoucí úřadu sasské zemské vlády v Drážďanech Stanislav Tillich, který varuje v listu Süddeutsche Zeitung před dopadem tzv. Benešových dekretů na vstup České republiky do Evropské unie?

Já samozřejmě nechci zpochybňovat výroky toho či onoho politika, ale vy mě dáváte de facto nepřímo, pane redaktore, zapravdu. Vy mě citujete, aniž bych ho chtěl urazit, ne velmi známé představitele místních regionálních samospráv ...

Edmund Stoiber je neznámý představitel?

... jednotlivé poslance, anebo bavorské politiky, kteří se snaží uspět v německém volebním boji. Já znovu opakuji, pro mě jsou směrodatní Vláda Spolkové republiky Německo, kterou dnes reprezentuje kancléř Schröder, můj přítel a resortní kolega Joschka Fischer nebo Evropská unie, kterou reprezentuje pan předseda Prodi, komisaři, jako je pan Verheugen nebo Evropský parlament, který je reprezentován svými předsedy Coxem apod., tito jsou rozhodující, zahraniční politický výbor parlamentu, který odhlasoval návrh rezoluce, která nic takového netvrdí.

Bavme se dále o Evropské integraci: Byť některé kandidátské země už stojí před dveřmi Evropské unie, zbývá dořešit některá problematická témata, jako například výši přímých plateb a kvót pro rolníky za kandidátských zemí. Ministři zahraniční kandidátských zemí se ve Varšavě dohodli, že budou pro své zemědělce požadovat stejné dotace, jako mají farmáři v současných členských zemích už od roku 2006. Komisař pro rozšíření Günter Verheugen ale hovořil o tom, že by se tak mělo stát až za deset let. Verheugen se v rozhovoru pro BBC netají tím, že okolo této záležitosti ještě asi bude hodně komplikací.

Günter VERHEUGEN /zvukový záznam/: Mohu vám říci, že to bude dost hrbolatá cesta, po které se budeme propracovávat ke stanovisku přijatelnému pro všechny strany, teprve potom budeme mít možnost a získáme mandát, abychom tuto otázku prodiskutovali s kandidátskými zeměmi.

Komisař pro rozšíření Evropské unie Günter Verheugen. Prezident Agrární komory Václav Hlaváček tvrdí, že pokud čeští, moravští a slezští zemědělci nedostanou stejné dotace jako jejich kolegové v Unii hned od začátku, tak jsou připraveni hlasovat proti vstupu České republiky do Evropské unie.

Václav HLAVÁČEK /zvukový záznam/: Záleží to na tom, kam dospějí jednání České republiky v kapitole zemědělství. Pokud ta jednání budou ústit v řešení, které bude v souladu s potřebami a požadavky zemědělců a potravinářů, pak nebude žádný problém. Pokud to bude směřovat opačným směrem, pak jsme připraveni sdělit nedoporučení při hlasování nebo memorandu, které bude, nebo pokud bude tedy vyhlášeno, aby zkrátka nehlasovali pro vstup do Evropské unie.

Slova prezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka. Nakolik je podle vás z nespokojenosti českých zemědělců možné usoudit, že kompromis ohledně přímých plateb nepřipadá v úvahu?

Já jsem rád, pane redaktore, že jste přehráli ten citát, protože ten citát neodpovídá úplně přesně tomu, co vy jste říkal, já tedy budu reagovat na citát, protože ten se mi zdá přesný a relevantní.

Věřím, že jste poslouchal celý rozhovor s Václavem Hlaváčkem, který řekl, že Evropská unie je horší než peklo, před těmito mikrofony a ...

Neposlouchal jsem celý a teď budu chtít reagovat, jestli mohu, na to, co jste právě přehrál. Tam pan Hlaváček nehovoří o tom, že oni říkají "za každou cenu stejné dotace", což je fráze, kterou vy jste před chviličkou využil, on říká zcela oprávněně a naprosto správně, že záleží na tom, kam dospějí jednání České republiky s Evropskou unií a konstatuji, že tato jednání probíhají, jsme v podstatě na začátku, čili nebylo by správné předjímat, jak to skončí a říká zase velmi správně, že záleží na tom, zda výsledky toho jednání povedou k řešení, které je v souladu s požadavky zemědělců. Já znovu zdůrazňuji a říkám to už delší dobu, i když nejsem ministr zemědělství, že důležité je, aby výsledkem toho jednání byly právě uspokojené požadavky zemědělců, tzn. aby byla zajištěna konkurenceschopnost českých zemědělců po našem vstupu do Evropské unie. To nemusí znamenat, nemusí znamenat, že budou mít stejné dotace, ale pokud nebudou mít stejné dotace a já si bohužel myslím, že nebudou, tak toto musí být vykompenzováno jinými prostředky, aby výsledek byl právě v souladu s jejich požadavky tzn. nutností, aby byli konkurenceschopní.

A prostor pro kompenzaci v jiných částech je?

Já si myslím, prostor pro kompenzaci je, a to je otázka těch jednání, která právě probíhají. Neměli bychom býti /nesrozumitelné/, to je strašlivý mor, strašlivá nemoc české kotliny a některých českých komentátorů, že automaticky všude vidí problém, ještě než se ten problém narodí, to bylo něco, co tu nepochopil pan komisař Verheugen, který se na to stále ptal, který nechápal, že ve chvíli, kdy jsme na jednom z předních míst, máme neustále problém, že všechno prohráváme. Tento boj jsme ještě neprohráli, bude složitý a bude to, jak říká pan komisař Verheugen, velmi hrbolatá cesta. Teď je hrbolatá pro ně, aby se vůbec shodli na tom, co nám navrhnou a pak bude hrbolatá, aby se vůbec s námi shodli na nějakém výsledku, ale o tom je diplomacie, o tom je jednání a zatím, konstatuji, se nám v naprosté většině kapitol podařilo vyjednat pro nás výhodné podmínky.

Dal byste obrazně řečeno ruku do ohně za to, že se podaří podmínky týkající se oblasti zemědělství dojednat tak, aby se neposunul termín vstupu České republiky a dalších kandidátských zemí do Evropské unie, tedy rok 2004?

Velmi složité je dávat ruku do ohně za situaci, kterou třeba nebudu moci ovlivnit, protože to záleží na výsledku voleb, ale pokud by jednání probíhala tak, jak je teď znám, s týmem, který dnes vyjednává a který samozřejmě znám, tak jsem přesvědčen, že je tu vysoká pravděpodobnost, víc vám nemohu říct, vysoká pravděpodobnost, že do konce letošního roku, dříve ne, by se nám mohlo podařit vyjednat podmínky, které budou v souladu s potřebou zajistit konkurenceschopnost českých zemědělců, ano.

Zmínil jste problém voleb, jak již bylo řečeno, kandidujete za ČSSD na čelním místě pražské kandidátky. Nakolik podle vás postoj jednotlivých parlamentních politických stran k evropské integraci ovlivní rozhovory o budoucí české vládě?

To je těžké komentovat, protože výsledky voleb vytvoří situaci, vytvoří rámec, v němž začnou probíhat komplikovaná povolební jednání o formování nové vlády, předpokládám, že přístup jednotlivých politických stran k našemu vstupu do Evropské unie a následně k celé problematice integrace bude jedním z řady faktorů, které ty jednotlivé strany, respektive jejich leadeři, kteří povedou povolební jednání, budou brát v úvahu.

Nikoliv faktor hlavní?

Já nejsem ani předseda strany a nebudu tato jednání vést, ještě jako ...

Ale jste významný kandidát ČSSD v Praze.

Ano, ale nemyslím si, že i kdybych za Prahu byl zvolen poslancem, že budu členem vyjednávacího týmu, pokud jde o formování příští vlády, ale jako ministr zahraničí samozřejmě bych rád vyjádřil naději, že přístup k Evropě, k Evropské unie, k našemu členství, k naší angažovanosti v Evropě bude významným faktorem, který vyjednavači budou brát v úvahu, ale nemám po letech jako ministr zahraničí iluzi, že zahraniční politika je něco, co hýbe českou politickou scénou, anebo českým národem a významně nebo rozhodujícím způsobem ovlivňuje vnitropolitické dění.

I přesto, že některé politické strany bojují za tzv. národní zájmy. Ptám se rok poté, co premiér Zeman před těmito mikrofony naznačil s odvoláním na soukromý rozhovor s komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem, že pokud se předseda ODS Václav Klaus stane opět českým premiérem, nemusí Česká republika vstoupit do Evropské unie. Tady jsou slova Miloše Zemana z 11. června 2001.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Já bych teď nechtěl lacině citovat slova Güntera Verheugena, která na toto nebyla vyřčena veřejně, že pokud se Václav Klaus stane předsedou české vlády, tak se Česká republika nestane členem Evropské unie.

Slova premiéra Miloše Zemana pronesená 11. června 2001. Hrozí podle Jana Kavana takové nebezpečí, ano nebo ne?

Já jsem si všimnul, že někteří politici, přiznám se, že to neodpovídá mým názorům, mému temperamentu a mému politickému vidění, ale je to asi běžnější, než si rád připouštím, rozlišují mezi tím, co se říká před volbami v rámci předvolebního boje, a tím, co potom sdělují nebo co prosazují po volbách. Myslím si, že nedávno, ale nechci parafrázovat nepřesně, pan předseda Klaus říkal, že během předvolebního boje se střílí z různých minometů či děl a po volbách se vyjednává, čili ...

Podle vás ODS zmírní rétoriku a nebude pro případnou velkou koalici ČSSD a ODS, pokud by k jejímu uzavření mělo dojít, to, že ODS se před volbami profilovala jako strana skeptická k podmínkám vstupu České republiky do Evropské unie?

Já vůbec nehovořím o velké koalici, nedávejte mi do úst něco, co jsem neřekl a ...

Ne, na to se ptám já.

A nemohu se k žádné velké koalici vyjadřovat, ale domnívám se, že by bylo logické a správné, aby vedení ODS po volbách, až se začne racionálně zabývat svou vlastní rolí v rámci české politické scény a směrem k Evropě, vzalo v úvahu skutečnost, že právě voliči ODS a ČSSD patří mezi největší příznivce vstupu České republiky do Evropské unie, tzn. že pokud by skutečně chtěli realizovat svůj euroskepticismus do té míry, že by to ohrozilo náš vstup, tak mám pocit, že by se zpronevěřili i přání svých vlastních voličů. Jako ministr zahraničních věcí musím říct, že v mém pohledu by takový postoj byl v rozporu právě s těmi národními zájmy, o nichž oni tvrdí, že je chtějí hájit. Já si myslím, že největším národním zájmem je za dobrých, pro nás výhodných podmínek vstoupit do Evropské unie.

Pojďme ve stručnosti k aktuálním tématům a k problémům, které řeší český ministr zahraničí Jan Kavan. Bratislavská kancelář Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky potvrdila, že slovenská policie pátrala při březnovém zásahu v západoslovenském Adamově po teroristech z hnutí Al Kajda. Podle německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung se snaží skupina zhruba 30 členů organizace Al Kajda proniknout přes střední Evropu na Západ, prověřuje Česká republika tyto informace, nebo platí stanovisko českého ministerstva vnitra, že zpráva Frankfurter Allgemeine Zeitung není pravdivá?

Toto je skutečně záležitost resortu mého kolegy, ministra vnitra Stanislava Grosse, já nemám nejmenší důvod zpochybnit stanovisko ministerstva vnitra. V minulosti, pokud se týká podobných záležitostí, ve většině případů se jejich analýza či informace ukázaly správné, čili v této chvíli ...

Slováci ale celou věc prověřují, pane ministře.

My také samozřejmě prověřujeme, ale kromě Slovenska se tím zabývají i další země, které byly zmíněny ve Frankfurter Allgemeine Zeitung a pokud já vím, tak zatím relativně příznivě reagovalo na zprávu německého tisku právě jen Slovensko a nikdo jiný, čili ...

Tedy celou věc prověřujete, ale zatím se nepotvrdilo, že by na území České republiky bylo 30 příslušníků Al Kajdy, kteří prchají směrem na Západ?

Podle mých ... Já nemám žádné informace o tom, že by 30 teroristů jednak bylo teď na území republiky, anebo že by v minulosti využili transitu přes naše území. Pochopitelně pokud bychom to následně zjistili, tak to zveřejníme, nemám s tím problém.

V pátek se česká veřejnost dozvěděla, že Belgie nabídla České republice zastaralé americké stíhačky F-16 - a to za 9 miliard korun. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík označil nabídku za nešťastnou a prohlásil, že se jí česká vláda zabývat nebude, podobně reagoval premiér Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Tato nabídka pro nás není nová, byla předložena již několikrát, byla vždy odmítnuta a důvody tohoto odmítnutí trvají.

Tolik premiér Miloš Zeman. Vy jste před vstupem do tohoto studia naznačil, že jste se sešel už s belgickým velvyslancem. Co jste mu řekl?

Já jsem využil schůzky s belgickým velvyslancem i za přítomnosti prvního náměstka ministra obrany pana Štefana Füleho, abychom si celou tu záležitost vyjasnili, to se podařilo, tzn. oběma stranám je teď jasnější pozice té druhé strany a ...

Můžete nám to vysvětlit? Mluvčí belgického ministerstva obrany, že vstupuji do vaší řeči, řekl, že Belgie jen odpovídala na dotaz z české strany. Bylo to tak?

Belgie odpověděla na dotaz české strany loni na podzim, myslím si, že někdy v prosinci na dotaz, který jsme vznesli v říjnu. Tento dopis rozeslaný teď v květnu nejdříve panu ministru Tvrdíkovi a do několika málo dní poté v poněkud jiné verzi, respektive ve verzi, která obsahovala i nabídnutou cenu, což nebylo v dopise panu ministru Tvrdíkovi, i 10 či 11 dalším adresátům a já jsem ho obdržel dnes odpoledne. Tak tento dopis již nebyl žádnou reakcí na nějaký náš dotaz a ani pan velvyslanec nic takového dnes netvrdil.

To znamená, že belgická strana se české straně omluví za tuto nabídku?

Pane redaktore, tady nejde o žádnou omluvu, my jsme se dohodli na následujících závěrech. Za prvé, časování tohoto dopisu, ona to není ani formální komerční nabídka, ale tohoto popisu jakési možné alternativy, byla krajně nevhodná, na jedné straně. Na druhé straně nás pan velvyslanec ujistil, že nebylo úmyslem belgického ministerstva obrany vměšovat se do legitimních rozhodovacích procesů české legislativy, tzn. nabídnout nám něco podobného pár dní před naprosto klíčovým hlasováním v Senátu u nás nutně muselo tento dojem vměšování vzbudit. Beru od pana velvyslance na vědomí, že toto nebylo úmyslem, my samozřejmě jsme vysvětlili panu velvyslanci a on pochopil, proč není možné na tuto nabídku reagovat a proč jsme na ni nereagovali ani v minulosti, protože podobná nabídka je nám předkládána pravidelně zhruba asi od roku 1997, bez spolupráce s výrobci těch F-16, což jsou Spojené státy americké. Myslím si, že jsme si věc vyjasnili a tím to končí.

Říká ministr zahraničí Jan Kavan.

A poslední větu, dobré česko-belgické vztahy zůstanou zachovány, na tom záleželo jak mně, tak panu velvyslanci.

Aby tím diplomat Jan Kavan nekončil. Díky za váš čas a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.