Proti izraelské operaci protestovaly například na Václavském náměstí v Praze asi dvě stovky Palestinců a členů Pražské arabské komunity.

Demonstranti na Václavském náměstí v Praze měli transparenty s nápisy "Izraelská okupace je fašistická" a "Máme právo bojovat proti okupaci". Nejen o vztazích mezi Palestinou a Izraelem bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí Jan Kavan. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

První téma: hříchy Jana Kavana. Čím myslíte, že začnu?

Nemám nejmenší ponětí, pane redaktore.

Já myslel, že nemáte žádné hříchy.

Nemám nejmenší ponětí, co máte na mysli.

Koncem února Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl spor Žantovský - Kavan. Jen pro úplnost, předseda zahraničního výboru Senátu a ODA Michael Žantovský vás zažaloval za to, že jste jako ministr zahraničí utajoval složení české vládní delegace, která v roce 2000 navštívila Irák. Soud koncem února rozhodl ve prospěch Žantovského. Předseda zahraničního výboru Senátu před několika hodinami v rozhovoru pro BBC uvedl, že jste dosud rozsudek soudu nenaplnil.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu PČR, předseda ODA /zvukový záznam/: Ten rozsudek splněn nebyl, od pana ministra Kavana jsme skutečně během delší doby po částech pracně získávali jedno místo po druhém, ale celý ten seznam kompletní jsme od něj nikdy neobdrželi, stejně tak jsem od něj dosud neobdržel náklady řízení ve výši 2725 korun.

Michael Žantovský vysvětlil BBC, jaké lhůty vám soud stanovil ke splnění rozsudku a co bude dál, pokud rozsudek nesplníte.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu PČR, předseda ODA /zvukový záznam/: Podle toho rozsudku, ano, mělo tomu být do sedmi dnů od 18. března. To už dávno uplynulo a ty náklady řízení jsme měli obdržet ve lhůtě tří dnů od právní moci toho rozhodnutí, která také uplynula. Já si myslím, že v tomto případě a pokud tak tomu skutečně je, tak již nejde o to, jaké kroky podniknu já, ale jaké kroky podnikne soud, protože to samozřejmě znamená pohrdání pravomocným rozsudkem soudu a za to jsou i trestní sankce.

Slova předsedy zahraničního výboru Senátu Parlamentu České republiky Michaela Žantovského v rozhovoru pro BBC. Proč ministr české vlády dává takový příklad dodržování práva a neplní rozsudek soudu?

Já nevím, jestli to myslíte vážně, ale zkusím na to vážně odpovědět. Já si myslím, že při vzdělání pana senátora Žantovského by se mohl spíše držet faktů. Bohužel s ním mám už několikaletou zkušenost, že když hovoří s novináři, tak přehání, zkresluje a často si i vymýšlí. Naštěstí ODA pod jeho vedením již přestala žádat mou rezignaci, což bylo také zcela pravidelné.

Pochopil jsem správně, že Žantovský si vymyslel rozsudek?

Ne, rozsudek si nevymyslel, ale rozsudek jsem obdržel, ne tedy 18. 3., kdy ho pravděpodobně obdržel pan Žantovský, ale teprve nedávno, tzn., že ta lhůta platí, jak je to vždycky tak, to by měl pan Žantovský vědět, ode dne obdržení rozsudku a mám 15 dnů na to, abychom se odvolali, tzn., že je naprosto nesmysl, že by se pan senátor Žantovský domníval, že rozsudek je pravomocný, je to soud první instance, samozřejmě pravomocný není, protože my se odvoláme, čili ...

Proč se odvoláváte?

Odvoláme se na základě řady právních argumentů, které teď naši právníci vypracovávají, protože ten spor je čistě právní, není meritorní a právní je velmi zajímavý, protože je to spor mezi respektováním zákona o obchodním tajemství na jedné straně a zákona o poskytování informací veřejnosti na druhé straně. Vytváří zajímavý právní precedens, z toho důvodu a my to vnímáme i jako návod, jako precedens, jako instrukci, jak se máme v budoucnosti chovat, protože takovéto případy jak naše ministerstvo, tak jiné instituce státní správy jistě budou muset řešit, existenci těchto dvou zákonů.

Vám nepřijde jako právně správný názor obvodního soudu a odvoláváte se?

Právně zajímavý moc není, protože on tam nic nevysvětluje, on říká, že vzhledem k tomu, že nedostal od nás vyjádření, tak rozhodl tak, jak rozhodl. Tam argumentace, srovnávání těch dvou zákonů a proč by měl platit jeden a ne druhý, prostě není.

Proč jste se nevyjádřili?

Ale to je záležitost právníků. Já nejsem právník a toto přenechávám právníkům, kteří jsou za to placeni, kteří to musí dát dohromady, čili já toto nevnímám jako svůj hřích, vůbec, doufám, že přijdete na něco jiného pro tuto kategorii, ale meritorně, obsahově ta záležitost je spíše úsměvná, protože pan senátor Žantovský nemá samozřejmě pravdu v tom, když říká, že horko těžko z nás dostával po kouskách ty seznamy a nemá je úplné. Pan senátor Žantovský ví dobře, že dostal všechna jména poměrně brzo od pana náměstka Kmoníčka, který tu delegaci vedl, dostal je všechna kromě jednoho jména, jedné firmy, která s odvoláním právě na zákon o obchodním tajemství odmítla nám dovolit to jméno zveřejnit a my jsme nemohli riskovat dostat se do rozporu s tímto zákonem, ale než pan bývalý náměstek Kmoníček odjel do New Yorku, kde je dnes velvyslancem při OSN, tak vím, že panu senátorovi Žantovskému toto poslední jméno napsal a pokud si pamatuji, teď si nejsem zcela jist, tak i toto jména vyšlo ve sdělovacích prostředcích. My nemáme nic proti tomu, až skončí celé to řízení a nabude právní moci zveřejnit to ještě jednou nebo dvakrát, nebo desetkrát, ale není pravda, že by pan ...

Řekl jste jasné slovo, odvoláváte se.

Ano, není pravda, že by pan senátor Žantovský ta jména, všechna jména neznal.

Zkusme druhý hřích Jana Kavana: Kauza Český dům. 2. dubna Mladá fronta DNES doslova napsala: "Kavanova aféra s pronájmem Českého domu v Moskvě by dokonce mohla sloužit všem potrefeným politikům jak postupně vybruslit z problémů a přitom vlastně nic zásadního nezměnit." Situace je taková, že od 1. dubna sice lukrativní Český dům v Moskvě provozuje Správa českých center, ta se však dohodla s rakovnickou firmou Hotel Český dům na prodloužení smlouvy do konce roku, aniž by změnila výši nájemného. Co odpovíte člověku, který by označil zmíněný postup za skandální?

No, poprosil bych vás, pane redaktore, aby když už čtete jednu zprávu, abyste četl i další. Mladá fronta se druhý den omluvila za tuto nepřesnou informaci, protože samozřejmě není pravda, že by rakovnická firma v Českém domě pokračovala. Je samozřejmě ...

Počkejte, mohu jen, abych doplnil, protože se neodvolávám na citaci pouze Mladé fronty DNES. Šéf Správy českých center Milan Sedláček v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář doslova 28. března řekl, že Správa českých center prodlužuje nájemcům prostor smlouvy do konce roku a nemění nájemné, tedy společnosti Hotel Český dům.

On jmenoval přímo společnost Hotel Český dům nebo se domníváte z věty, že prodlužuje nájemcům?

Ano jmenoval, protože tady je společnosti Hotel Český dům.

Pokud já vím, to víte, já to tak přesně nesleduji, tak včera v Mladé frontě vyšlo právě vyjádření pana Sedláčka, že Český dům, a. s., firma Český dům, rakovnická firma Český dům již v Českém domě nefunguje.

A vám Jane Kavane zvoní mobil, takže to je ten největší hřích Jana Kavana, kterého se mohl dopustit v Interview BBC.

Já se omlouvám, to je pravda.

Ten nepopřete, tento hřích?

Ne, nepopírám, ještě abych se vrátil k vaší otázce, k té poslední, co se Českého domu týče. Tady řada mých hříchů existuje skutečně na stránkách Mladé fronty DNES, ale ne nutně v realitě. Je pravda, že já jsem tu smlouvu podepsal a okolnosti toho podpisu jsem mnohokrát vysvětloval, čímž jsem neporušil žádný zákon a pokud vím, tak i orgány státní, které se tím případem zabývaly, ať již jde o SPOK nebo o úřad vyšetřování atd., nedošly názoru, že bych se já nebo moji nejvyšší spolupracovníci, náměstkyně Opolecká, která byla v té souvislosti jmenována, dopustili korupce nebo jakéhokoliv jiného přestupku, přečinu, o trestných činech ani nemluvě. Případ nebyl ještě uzavřen, týká se ovšem jiných lidí než vedení Českého domu, čili nepovažuji ani tuto záležitost za můj hřích, když hovoříme o té kategorii, kterou jste definoval.

Další téma - dění kolem tzv. Benešových dekretů. Ministr kultury Pavel Dostál po středečním jednání české vlády oznámil, že kabinet premiéra Miloše Zemana je nespokojen s tím, jak média informují o česko-německých vztazích. Dostál poukázal na to, že většinu rozhodujících sdělovacích prostředků v Česku vlastní němečtí vydavatelé. Vláda chce sama vydat knihu "Sudety - ještě živý problém?" Pane vicepremiére, vy jako šéf diplomacie a místopředseda vlády si myslíte, že deníky jako Mladá fronta DNES, Lidové noviny či regionální deníky Bohemia či Moravia patřící německým vydavatelům, jak říká ministr Dostál, "jednostranně a zavádějícím způsobem" referují o česko-německých vztazích?

Jak už to bývá, novináři, jakožto bývalý novinář se normálně vyhýbám hodnocení jednotlivých periodik, to skutečně přenechávám jiným. My jsme ...

Nevyhýbá se tomu Dostál a tlumočí to jako názor vlády, já se vás osobně ptám....

To je samozřejmě v pořádku a já si ministra Dostála naprosto vážím, ale pokud máte otázku k ministru Dostálovi, tak ji položte ministru Dostálovi. Vláda skutečně došla k názoru, že veřejnost včetně především našich mladých spoluobčanů není dostatečně informována o takových záležitostech, jako jsou dekrety prezidenta Beneše, co je to poválečné uspořádání a neumí si tuto část naší minulosti dobře hodnotit, a že by bylo správné, abychom přispěli k zlepšení tohoto stavu informování, když už to právě nedělají dobře sdělovací prostředky nebo jiné publikační orgány, vlastní knihou, jejíž zcela pracovní název, ten název zcela určitě nebude "Sudety - ještě živý problém?", zcela jistě termín Sudety se nebude nacházet v tom názvu, ale ta kniha, myslím si ,že bude přínosná, je to sborník esejí, významných českých historiků, profesor Křen, profesor Kural a další, kteří se téměř celoživotně česko-německými vztahy zabývají.

Z toho, co jste řekl, tedy vyplývá, že i vy cítíte, že média "jednostranně a zavádějícím způsobem referují" o česko-německých vztazích, když je třeba vydávat knihu.

Řekl jsem, že nedostatečně informují, že z četby některých sdělovacích prostředků a většina lidí má možnost si kupovat jen jedny noviny z důvodů čistě finančních, z četby některých sdělovacích prostředků nemohou dostat objektivní, nezkreslený a plně dostatečný obraz o naší společné minulosti.

Jsou-li informace BBC správné, tak celá věc má stát 2,5 milionů korun.

Ano, to je správné.

2,5 milionu korun českých daňových poplatníků, ministerstvo financí v této souvislosti okamžitě navyšuje rozpočet ministerstva kultury, z jehož peněz to bude placeno. Je nutné, aby český daňový poplatník platil 2,5 milionu korun na vydání takové knihy?

Vláda se domnívá, že výdaje 2,5 milionů korun na náklad, který bude nejméně 40 tisíc, je odůvodnitelný, že je v zájmu státu, aby jeho občané byli o této bolestivé a často kontroverzní, ale nesmírně důležité části naší minulosti, která je dnes terčem kritiky některých, zdůrazňuji některých, zahraničních politiků i sdělovacích prostředků, je naprosto správné, aby o tom byli, co nejlépe informováni a myslím si, že příspěvek vlády ve výši 2,5 milionů na tuto publikaci je ospravedlnitelný, ale doufám, že více škol zahrne do svých učebních osnov pravidelně kapitolu o dekretech prezidenta Beneše a vše, co k nim vedlo.

Česko-německé vztahy v současnosti jitří právě situace kolem tzv. Benešových dekretů. Vy jste sice ve druhé polovině března pro deník Právo řekl, že situace kolem Benešových dekretů není tak dramatická, aby se diskuse přesunula do českého parlamentu. Premiér Zeman však minulý týden po zasedání Bezpečnostní rady státu uvedl, že se s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem dohodl na tom, že se tzv. Benešovými dekrety musejí zabývat poslanci.

Miloš ZEMAN, předseda vlády ČR /zvukový záznam/: Dva poslanci Poslanecké sněmovny České republiky, kteří se jmenují Václav Klaus a Miloš Zeman, se dohodli, že vyzvou poslanecké kluby svých politických stran, aby iniciovaly na nejbližším, tj. dubnovém, zasedání Poslanecké sněmovny projednání bodu, který se jmenuje "Stanovisko Poslanecké sněmovny k problematice dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše".

Slova Miloše Zemana pronesená po zasedání Bezpečnostní rady státu koncem minulého týdne. Když si myslíte, že situace kolem tzv. Benešových dekretů není tak dramatická, aby se jí zabývala Poslanecká sněmovna, proč jste premiéru Zemanovi nerozmluvil jeho názor?

Já respektuji, že toto je výsledek diskuse mezi premiérem Zemanem a předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem a tito dva přední politici došli k názoru, že je zapotřebí svolat k tomu mimořádné zasedání sněmovny. Já se přiznám, že já osobně si nemyslím, že situace je tak dramatická, já jsem nezměnil svůj názor od té doby, co jsem tady byl u vás naposledy, ale ...

Nezdramatizuje zasedání sněmovny celou situaci, nepřilije oleje do ohně, váš soukromý názor?

Mám obavu, že může a proto doufám, že řada poslanců z různých politických stran napříč politickým spektrem, a s řadou jsem již hovořil, využije tohoto zasedání, abychom do celé té diskuse vnesli klidný, věcný, neemocionální tón, protože se skutečně domnívám, že tu je nebezpečí, že vášně, emoce, silácká slova by mohly celou tu situaci skutečně zdramatizovat a poškodit například významné česko-německé vztahy.

Vy se ještě před setkáním předsedů politických stran u šéfa sněmovny Václava Klause kvůli jednání dolní parlamentní komory týkající se Benešových dekretů chcete s předsedy partají osobně sejít. V rozhovoru pro ČTK jste uvedl, že s nimi chcete zkoordinovat postoj k tématice poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Pokusíte se ještě vyvrátit předsedům stran názor, aby kvůli tomu jednala sněmovna?

Ne, to v žádném případě ne, plně respektujeme, že ke svolání sněmovny dojde a myslím si, že by bylo vhodné před zasedáním sněmovny, aby se předsedové politických stran dohodli na přístupu k této problematice, abychom zkusili najít konsensus, abychom se zkusili dohodnout, co je v národním zájmu České republiky a tady jsem přesvědčen, že jak jsem řekl, věcný, racionální tón, zdůraznění, že nechceme revidovat výsledky poslední války, v žádném případě, že nebudeme rušit dekrety prezidenta Beneše, na druhé straně, že nejsou dnes aplikovatelné, nezakládají nové právní skutečnosti, nikoho nediskriminují ani neohrožují, že toto je třeba říct klidně, věcně, stručně, jasně, že bychom to řekli, pokud možno řekli jako zástupci všech politických stran, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že by bylo špatné, kdyby někteří poslanci nebo některé strany chtěly využít tohoto tématu pro předvolební boj.

Dovolím si vám vstoupit do řeči... Předseda Senátu Petr Pithart v rozhovoru pro BBC řekl, že podle jedné právnické interpretace dokonce tzv. Benešovy dekrety už účinnost ztratily - a to přijetím Listiny základních práv a svobod.

Petr PITHART, předseda Senátu Parlamentu ČR /zvukový záznam/: Teď v těch debatách s evropskými politiky se ukazuje, že oni se, že ti svědomití se jen ptají, ptají, protože konstatují, že o tom nic nevědí a my nejsme pod tlakem žádných požadavků a nesmíme se pod něj dobrovolně dostávat. Dekrety platí a rušeny nebudou. Druhá věc je, že je třeba říci, že už od toho 1. ledna 1992, kdy byla přijata Listina základních práv a svobod, už se z nich nedají vyvozovat žádné nové právní vztahy, anebo že, dejme tomu, to bude platit od 1. ledna příštího roku, na tom se ještě podle mého názoru musíme domluvit, ale to není věc žádné smrtelné závažnosti. Důležité je pro naše občany, že se nic rušit nebude.

Slova předsedy Senátu Petra Pitharta. Je reálné, aby k tomuto názoru dospěla právě Poslanecká sněmovna a předsedové politických stran, kteří budou jednat u vás?

Tady není prostor na detailní právní argumentaci a ani v Poslanecké sněmovně není 200 právníků, někteří právníci mají názor, který tu tlumočil Petr Pithart, jiní právníci říkají, že ta účinnost nebyla zrušena listinou lidských práv, jde o interpretaci rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995. Zkrátím to v tom smyslu, že má pravdu Petr Pithart, že je možné ujistit naše občany, že nic se rušit nebude, to na jedné straně, na druhé straně musíme ujistit naše zahraniční partnery, že byť jsou ty dekrety platné, nejsou aplikovatelné, nejsou použitelné, nevytváří nové právní zkušenosti, nebudeme jimi nikoho diskriminovat nebo ohrožovat jeho majetek.

A je reálné, když vy se sejdete s předsedy politických stran, aby ještě o tom stejném tématu diskutovali u Václava Klause?

Pokud já vím, tak se připravuje jen jedna schůzka, a to 8. dubna u nás v Černínském paláci, kterou já svolávám. Mám pocit, že schůzka, o níž se hovořilo jako o možné, 11. u pana Václava Klause, se asi konat nebude.

Vy se budete scházet s předsedy českých politických stran v době, kdy, nemýlím-li se, přijede do Prahy britský premiér Tony Blair, který má přijet 8. března?

Tony Blair odlétá ve 14.30 odpoledne zpátky do Velké Británie, k této pracovní večeři, jak to tak vyznívá, dojde večer, čili to není navzájem v žádném konfliktu.

A očekáváte, že právě britský premiér Tony Blair podpoří Českou republiku a její postoj k tzv. Benešovým dekretům?

Tony Blair, přestože Právo to mělo jako hlavní titulek v odkazu na jednoho člena vlády, sem nepřijíždí kvůli Benešovým dekretům, nejsem si ani jist, zda vůbec ví přesně, co dekrety prezidenta Beneše byly. Je pravděpodobné, že během jednání s ním ho budeme informovat o této situaci a ...

Jeho podporu nebudete chtít?

O podporu Velké Británie jsem já už žádal mého resortního kolegu Jacka Strawa, který mimochodem koncem dubna přijede na návštěvu Prahy rovněž. Velká Británie s tím jako jiné spojenecké státy již v minulosti vyjádřily podporu Postupimské dohodě a trvaly na tom, že není možné revidovat výsledky poslední války. Já si myslím, že občas opakování téhož neškodí, na druhé straně říkám znovu, není třeba bouchat do stolu, není třeba to dramatizovat, ve většině zemí za hranicemi Maďarska, Bavorska či Rakouska či České republiky se vůbec ani neví o tom, že se u nás takto dramaticky diskutuje o dekretech prezidenta Beneše.

Česká republika předala Evropskému parlamentu svojí právní analýzu tzv. Benešových dekretů. Proti ní už ovšem protestoval předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Německu Bernd Posselt, doslova říká: "Je mi líto, že se zde, rozumějme z české strany, zřejmě postupovalo metodou praní narůžovo." Vy kroutíte hlavou, proč?

Já si myslím, že to je absurdní reakce, i když se přiznám, že nás bude především zajímat reakce Evropského parlamentu jako takového.

Podle vás většinu evropských poslanců přesvědčíte právní analýzou?

Připravujeme ještě důkladnější, obsáhlejší právní analýzu, kterou bychom v jazyce anglickém chtěli poskytnout jak Evropskému parlamentu, tak Evropské komisi, řekněme do týdne a myslím si, že přesvědčíme většinu poslanců, a aby bylo jasno, i když jsou občas titulky v novinách "Evropský parlament kritizuje", "Evropský parlament napadá" atd., nic takového není pravda. Zatím jde o velmi aktivní skupinu několika rakouských a německých poslanců Evropského parlamentu. Plénum Evropského parlamentu nikdy nic proti nám zatím neodhlasovalo, ani žádná většina významných výborů to neučinila, zatím jsou to všechno návrhy poslanců, kteří často využívají toho, že toto téma není tak atraktivní a k jeho projednávání se sejde relativně malý počet poslanců Evropského parlamentu.

Další témata ve stručnosti: dění na Blízkém východě. Vojenská operace Izraele, vůdce Palestinců Jásir Arafat držený v izolaci a izraelské tanky ve většině významných palestinských měst. Proti přítomnosti izraelských tanků na palestinských územích se ve světě protestuje, protestovalo se i v Praze na Václavském náměstí.

Asi dvě stovky Palestinců a členů Pražské arabské komunity se ve čtvrtek kolem poledního sešli na Václavském náměstí v Praze. Demonstranti měli palestinské vlajky a transparenty s nápisy "Izraelská okupace je fašistická" a "Máme právo bojovat proti okupaci". Vy jste v Ženevě, kde se před časem konala konference Komise OSN pro lidská práva řekl doslova: "Spirála násilí musí být zastavena příměřím, konflikt není možné řešit vojenskými prostředky. Musejí být respektovány bezpečnostní potřeby Izraele a zřízen demokratický palestinský stát." Myslíte si, že Česká republika může nějak pomoci přispět vyřešit izraelsko-palestinský konflikt?

Česká republika sama o sobě nemůže toto vyřešit a nikdy ani takovou ambici neměla.

Hovořil jsem o přispění.

Ano, já na to navazuji. Česká republika může přispět, může a také to dělá, spolupracovat s Evropskou unií, s níž harmonizujeme většinu naší zahraniční politiky, sdílíme stejnou filosofii, stejné hodnoty, a proto jsem přesvědčen, že když většina významných členských států mezinárodního společenství a tak významné regionální uskupení, jako je Evropská unie, se jasně bude k této záležitosti vyjadřovat a navrhovat konkrétní řešení, tak samozřejmě ve spolupráci se Spojenými státy americkými můžeme snad přesvědčit ty horké hlavy, které si naivně myslí, že násilím to lze vyřešit, aby přistoupily k jednání.

Říká ministr zahraničí Jan Kavan. Děkuji za váš čas a těším se někdy v dohledné době na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Kavan varoval před vášněmi

Právo, 5. 4. 2002, strana 2 - Ministr zahraničí Jan Kavan nechce rozmluvit stranám nadcházející jednání parlamentu o dekretech prezidenta Edvarda Beneše, ale je pro věcný tón. "Měli bychom se dohodnout, co je v národním zájmu ČR, že v žádném případě nechceme revidovat výsledky války, že nebudeme rušit dekrety prezidenta Beneše. Na druhé straně bychom měli říci, že dekrety nejsou dnes aplikovatelné, nezakládají nové právní skutečnosti, nikoho neohrožují ani nediskriminují," řekl včera Kavan pro BBC.

Osobně si nemyslí, že by byla situace kolem dekretů natolik dramatická, aby se jí musel zabývat parlament, ale zároveň respektuje dohodu premiéra Miloše Zemana a předsedy Sněmovny Václava Klause, kteří se domnívají, že to třeba je. "Mám obavu, že by projednávání mohlo před volbami přilít olej do ohně, a proto doufám, že řada poslanců napříč politickým spektrem využije zasedání, abychom do této diskuse vnesli klidný, věcný tón. Je tu nebezpečí, že vášně a silácká slova by mohla situaci zdramatizovat a poškodit například česko-německé vztahy," připomněl ministr. S šéfy stran chce o tom hovořit v pondělí.

Podle Kavana britský premiér Tony Blair nepřijede příští týden do Prahy speciálně kvůli dekretům, ale potvrdil, že ho česká strana bude informovat o situaci. Přiznal dále, že britského kolegu Jacka Strawa, který přijede koncem měsíce, požádal o podporu českého stanoviska a připomněl, že "Velká Británie i další spojenecké země již v minulosti vyjádřily podporu Postupimské dohodě" a že "trvaly na tom, že není možné revidovat výsledky druhé světové války. Myslím, že zopakování téhož neškodí".

K reakci šéfa landsmanšaftu Bernda Posselta na analýzu dekretů, kterou ČR předložila nyní Evropskému parlamentu (EP), poznamenal, že "to je absurdní reakce" a že nás bude zajímat reakce parlamentu. Doufá, že Česko přesvědčí většinu poslanců EP, kde se zatím dekrety zabývala "jen velmi aktivní skupina několika německých a rakouských poslanců EP".

Kavan se sejde kvůli dekretům s předsedy stran

Hospodářské noviny, 5. 4. 2002, strana 2 - Ministr zahraničí Jan Kavan se chce v pondělí setkat s předsedy parlamentních stran, aby s nimi koordinoval postoj k problematice dekretů prezidenta Beneše. Včera v BBC oznámil, že chce politikům předložit návrh společného hodnocení vzniklé situace a jejího řešení. Kavan naznačil, že se v případě tohoto setkání již nebude 11. dubna konat další setkání šéfů stran, které kvůli jednání sněmovny o dekretech svolával její předseda Václav Klaus.

Vláda připravuje knihu o dekretech

Mladá fronta DNES, 5. 4. 2002, strana 3 - Česká vláda soudí, že je třeba občany poučit o česko-německých vztazích, tedy i o dekretech prezidenta Beneše. Sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních podle vlády o této problematice informují jednostranně. Proto do voleb vydá za státní peníze knihu, jejíž pracovní název zní "Sudety - ještě živý problém?". "Lidé by měli mít možnost orientovat se v problematice Benešových dekretů. Naše sdělovací prostředky, které jsou v německých rukou, masírují veřejnost jednostrannou informací," vysvětlil svoji iniciativu ministr kultury Pavel Dostál.

Na knize se mají podílet přední historici včetně Jana Křena. Ten však o tom nemá tušení. Publikace se nebude prodávat v knihkupectví, ale bude distribuována do škol a knihoven. Učitelé dějepisu se však nedomnívají, že jim chystaná kniha při výuce chybí. "Je to jen gesto, vláda si tak udělá čárku, ale pro nás to moc velký význam nemá," říká předsedkyně Asociace učitelů dějepisu Helena Mandelová. Vláda by podle ní udělala lépe, kdyby nechala vyrobit didaktický film o dvacátém století, který by učitelé mohli promítat.

To, že se vlády ve vyspělých demokratických zemích rozhodnou vydávat za státní peníze publikace, které mají podpořit jejich určitou vizi či myšlenkový proud, není neobvyklé. Nestává se však, aby argumentovaly tím, že tamní sdělovací prostředky včetně veřejnoprávních médií nedostatečně hájí národní zájmy. Dostálův názor vyvolal v mediálním světě nesouhlas. "Veřejnoprávní rozhlas tady není proto, aby hájil národní zájmy, ale aby dával obraz světa takový, jaký je," řekl ČTK šéfredaktor Radiožurnálu Alexandr Pícha.

Kromě Jana Křena se budou na publikaci podle Dostála podílet také historici Václav Pavlíček, Václav Kurál či Robert Kvaček. Má jít o knihu poskládanou z již dříve publikovaných textů. "Tito historici se marně pokoušejí od roku 1994 o osvětlení problému, tady budou mít příležitost," tlumočila názor ministra Dostála jeho mluvčí Dita Fuchsová. Kniha má začít výkladem o česko-ně meckých vztazích od roku 1848 přes vznik Československa, hnutí Konráda Henleina, protektorát až po odsun Němců ze Sudet. Součástí publikace budou také dekrety prezidenta Beneše o odsunu.

"Ve vydání samotné knihy problém nevidím. Jen doufám, že v rozjitřené atmosféře to bud e vnímáno jako příspěvek ke vzájemnému porozumění a nikoli jako prohloubení rozdílných pohledů na věc," míní ředitel Česko-německého Fondu budoucnosti Tomáš Kafka. Dodal, že by kniha měla být vydána s vědomím, že tu zůstane i po skončení předvolebního období. Peníze byly během týdne Nápad vydat narychlo tuto publikaci vznikl nedávno.

Ministru Dostálovi se zalíbila idea publicisty Benjamina Kurase, který v jednom z článků v deníku Právo navrhl "vydat v obrovském nákladu na státní útraty přehlednou publikaci se všemi historicky a právně ověřenými fakty týkajícími se vývoje sudetského problému a podrobností odsunu a zařídit jejich zveřejnění ve všech médiích a vzdělávacích institucích". Dostál se o této myšlence zmínil premiéru Zemanovi a ten ji podpořil.

Vláda ve středu - tedy pouhý týden od Kurasova článku - rozhodla, že z rozpočtu vyčlení dva a půl milionu korun, kterými vydání knihy podpoří. "Je v zájmu státu, aby jeho občané byli o této bolestivé, často kontroverzní, ale nesmírně důležité části naší minulosti co nejlépe informováni," ospravedlnil v BBC výdaje ministr zahraničí Jan Kavan. Knihu vydá v nákladu čtyřicet tisíc výtisků koncem května nakladatelství Gallery, které vede bývalý pražský primátor Jaroslav Kořán.

Rozhodnutí vlády ČSSD přichází poté, co předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS Václav Klaus oznámil, že svolá k dekretům parlamentní schůzi. V pondělí se chce s předsedy parlamentních stran sejít ministr zahraničí Jan Kavan, aby s nimi koordinoval postoj k problematice dekretů.

Kavan se v pondělí sejde kvůli dekretům s předsedy stran

PRAHA 4. dubna (ČTK) - Ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) se chce v pondělí setkat s předsedy českých parlamentních stran, aby s nimi koordinoval postoj k problematice poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. ČTK dnes řekl, že chce politikům předložit návrh společného hodnocení vzniklé situace a jejího řešení. Setkat se s nimi chce před jednáním Poslanecké sněmovny, která má jednat o stanovisku k dekretům.

Kavan si osobně nemyslí že situace je tak dramatická, aby vyžadovala svolání mimořádného jednání sněmovny. Chce, aby se diskuse o dekretech zbytečně nerozdmýchávala, a naopak utlumila. "Vášně, emoce, silácká slova by mohly celou situaci skutečně zdramatizovat a poškodit česko-německé vztahy," řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Schůzka s Kavanem se má uskutečnit na ministerstvu zahraničí. Kavan naznačil, že se v případě tohoto setkání již nebude 11. dubna konat další setkání šéfů stran, které kvůli jednání sněmovny o dekretech svolával její předseda Václav Klaus (ODS). Plánované jednání sněmovny je reakcí na ostrá vystoupení některých některých německých, rakouských i maďarských politiků. Otázkou dekretů se přenesla i do Evropského parlamentu, hlavně do jeho zahraničního výboru.

"Neměli bychom se nechat vtáhnout do pasti, která vyhovuje především těm lidem, ať už jsou třeba v Mnichově, ve Vídni či v Budapešti, kteří se neumí smířit s výsledky poslední války a... kteří by chtěli vyprovokovat diskusi o morálním kontextu poválečného uspořádání," podotkl Kavan v rozhovoru pro ČTK.

Česká diplomacie již několikrát zdůraznila a v právních analýzách pro Evropský parlament uvedla, že dekrety jsou historické dokumenty a tak je nutné na ně pohlížet. Podle ní je nelze nyní aplikovat, zároveň není možné je zrušit a nemohou být v rozporu s právem unie. Kavanův úřad nyní připravuje pro Evropský parlament materiál, který analýzy shrne.

Vláda rovněž ve středu rozhodla, že pro veřejnost vydá knihu o historickém pozadí dekretů. Podle ministra kultury Pavla Dostála je důvodem fakt, že ministři nejsou spokojeni s tím, jak média o problematice dekretů informují. Podle Kavana se tato výtka týkala jen některých médií, která mají německé majitele, nikoli veřejnoprávních sdělovacích prostředků.

Kavan dnes BBC také řekl, že pokládá za ospravedlnitelné zaplatit z rozpočtu 2,5 miliónu korun na tuto knihu. "Je v zájmu státu, aby jeho občané byli o této bolestivé, často kontroverzní, ale nesmírně důležité části naší minulosti ... co nejlépe informováni," uvedl Kavan. Poznamenal, že kniha se "zcela určitě" nebude nazývat Sudety - ještě živý problém?, který ve středu po jednání vlády použil ministr kultury Pavel Dostál. Podle Kavana jde o pracovní název.