Jan Kavan, ministr zahraničních věcí ČR
Čtvrtek 21. února 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Neobratná angličtina a špatná interpretace slov, tak se český premiér Miloš Zeman snažil zahladit své výroky, kterých se dopustil při své cestě do Izraele. Premiér Zeman ve dvou rozhovorech přistoupil na srovnání palestinského předáka Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Za to si Zeman vysloužil kritiku politiků arabských zemí, Evropské unie i politiků českých. Proti Zemanově vystupování se ostře ohradil prezident Václav Havel, stalo se tak prostřednictvím mluvčího Ladislava Špačka.

Ladislav ŠPAČEK, mluvčí prezidenta /zvukový záznam/: Prezident republiky je hluboce znepokojen výroky premiéra Miloše Zemana. Takovéto emotivní a zjednodušující výroky nemohou vést k ničemu jinému než k ohrožení mírového procesu na Blízkém východě.

Mluvčí prezidenta Ladislav Špaček. Ostrá byla reakce politiků opozičních. Například předsedkyně Unie svobody-Demokratické unie Hana Marvanová pronesla následující slova:

Hana MARVANOVÁ, předsedkyně US-DEU /zvukový záznam/: Zřejmě je jeho záměr získat voliče Sládkových republikánů a pasovat se na úroveň Miroslava Sládka.

Hana Marvanová následně vyzvala premiéra Miloše Zemana k rezignaci. Nejen o vystupování českých politiků v zahraničí bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a ministr zahraničí České republiky Jan Kavan. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Pokud byste měl jednou větou odpovědět na otázku, co nejvíce komplikuje českou zahraničí politiku? A smějete se, to je dobře, že vám tato otázka udělala radost.

To já myslím, že to ani jednou větou nelze, já si myslím, že česká zahraniční politika je konsistentní, srozumitelná, využil jsem toho, že hned na začátku mého volebního období jsem prosadil vydání koncepce zahraniční politiky, takže je v písemné formě k dispozici schválená vládou i parlamentem. Je srozumitelná, čili kdykoliv narazíme na jakékoliv zpochybnění, na jakoukoliv nutnost některé věci zdůraznit, znovu vysvětlit, to je povinnost ministra zahraničních věcí, ale mohu se tady opřít o více jak tři roky důsledné, konsistentní a, musím říct, mezinárodní společenství známé práce.

Pane ministře, opravdu jste v současnosti jediný, který si myslí, že zahraniční politika je taková, jak jste jí v současnosti popsal, tedy tak průhledná, tak jednoznačná. Joschka Fischer k tomu krásně řekl, že je občas turbulentní, ale že i turbulence se dají překonávat. Pokud zůstanu u příměru turbulencí, nebylo jich v poslední době až příliš?

Ne, musím vás opravit, jste blízko formulaci, ale v zahraniční politice jsem se naučil naprosté nutnosti formulovat přesně a jelikož jsem u toho byl a jelikož Joschku Fischera dobře znám, tak vás mohu ujistit, že Joschka Fischer zcela a do puntíku souhlasí s tím, co jsem řekl, a naopak řekl, že česká zahraniční politika a česko-německé vztahy jsou tak dobré, že s nimi nemůže otřást, zpochybnit, jakkoliv negativně ovlivnit jakékoliv turbulence, takto to řekl. To znamená, že tím dává mně za pravdu, že ta politika je jasná, srozumitelná a úspěšná.

Ale někdy s turbulencemi.

Ano, někdy ... Ne, ta zahraniční politika nemá turbulence, ta zahraničí politika někdy narazí na vnější turbulence a jelikož je takto stálá, srozumitelná, úspěšná, tak ty turbulence může dobře přežít, stejně tak jako dobrá kvalita česko-německých vztahů, takto to řekl Joschka.

Pojďme, když už jste takový člověk, který si zakládá na přesných formulacích, buďme konkrétní, co se přesných formulací týče. V posledních měsících byla nejen česká veřejnost svědky dějů, kdy český premiér Miloš Zeman poskytl nějaký rozhovor, který později zkomplikovat vztahy České republiky s některými státy, například se sousedními zeměmi. Miloš Zeman potom svá slova zmírňoval tím, že byla zkreslena novináři. Připomeňme výroky o sudetských Němcích jako o páté koloně nebo srovnávání palestinského vůdce Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Ponechme teď stranou, pane ministře, zmiňované příklady, odpovězte ale, prosím, na otázku, zda jste jako ministr zahraničí premiérovi, svému premiérovi v uplynulém měsíci doporučil, aby při rozhovorech pro zahraniční média se vyvaroval ostrých výroků či zjednodušujících paralel?

Tak zase já vítám vaší snahu o přesnost a samozřejmě vy máte jako novinář naprosto legitimní právo vyžadovat od ministra zahraničních věcí a od kohokoliv se vyjadřovat i k těm nejcitlivějším věcem, stejně tak jako já mám právo hovořit jako diplomat. Abychom tedy zpřesnili, já si nemyslím, že v těch posledních incidentech Miloš Zeman svaloval vinu na nějaké zkreslování jeho výroků novináři, já si myslím, že tady on ...

Rozhovor pro Profil.

Já si myslím, že tady naopak hovoříme o nedorozumění dané jistou jazykovou neobratností apod. Nemyslím si, že v těch posledních incidentech hráli nějakou zkreslující roli novináři, to by znamenalo, že by měli ti novináři nějaký zájem ty věci zkreslit, to si myslím, že v tomto případě není pravda.

Za novináře děkuji, že se v tomto případě novinářů zastáváte. Neobratná angličtina, špatná interpretace slov byly podle Miloše Zemana hlavní příčinou, proč došlo při jeho cestě v Izraeli ke skandálu. Miloš Zeman ve dvou rozhovorech připustil srovnání palestinského předáka Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. A teď budeme opět konkrétní, Miloš Zeman v interview pro izraelskou televizi sám od sebe začal hovořit o zkušenosti Československa s Hitlerem, a to v souvislosti se současnými akcemi palestinských teroristů. Redaktor se ho proto přímo zeptal, zda jeho slova mají implikovat, že je podobnost mezi Hitlerem a třetí říší na straně jedné a Jásirem Arafatem a palestinskými úřady na straně druhé.

"Samozřejmě je," odpověděl doslova Zeman a pokračoval definicí terorismu. Podle Zemana je terorismus "takové politické hnutí, které používá civilní oběti jako nástroj k naplnění svých politických cílů". Redaktor izraelské televize Arad Nir se v rozhovoru ke srovnání Arafata s Hitlerem ještě vrátil a zeptal se Miloše Zemana, zda sdílí představu, podle které ve stínu nacistického diktátora stojí dvě jemu podobné představy, na straně jedné rakouský Jörg Haider, na straně druhé Jásir Arafat?

Miloš Zeman odpovídal vlastní parafrází anglického rčení: "Pokud to vypadá jako kachna, pokud chodí a pokud kejhá a chutná jako kachna, je to kachna." Tolik Miloš Zeman v rozhovoru pro druhý program izraelské televize. Co byste odpověděl na argument, že zvukový záznam jasně potvrzuje, že nešlo o Zemanovu neobratnou angličtinu, ani o žádný špatný výklad kontextu, ale že jeho slova byla pronesena záměrně, není to nejlepší důkaz, to co jsme slyšeli?

K tomu se samozřejmě musí vyjádřit pan premiér, já i v té ukázce, kterou jste teď přehráli, musím říct, že souhlasím s těmi základními principy, o nichž premiér hovoří, tzn. odsuzování terorismu, definice terorismu jako akce, jejíž obětí jsou civilní občané, on často dává příklad i dětí, že tento typ terorismu je třeba odsoudit, ať už se děje v Palestině, v Izraeli, v Baskicku, v Irsku, kdekoliv a zdůrazňuje, že toto jeho pojetí terorismu odpovídá definici terorismu, tak jak jí definovala Evropská unie, a navíc zdůrazňuje, že právě na základě našich zkušeností, českých zkušeností z doby předválečné a válečné, tato zkušenost znamená, že je třeba proti terorismu bojovat od samého počátku, protože můžeme být úspěšní ve chvíli, kdy ty teroristické skupiny jsou ještě relativně malé, nebo kdy agresivní síly jsou slabé, jako byly síly Adolfa Hitlera na Rýnu 1936, kdy, jak říká Miloš Zeman, stačily dvě francouzské divize a možná, že by nedošlo k druhé světové válce.

Dovolte mi, abych vás upozornil na to, že velmi nerad skáči do řeči, ale má otázka zněla, zda nebyla ta slova z toho, jak jste je slyšel, zda opravdu nebyla pronesena záměrně, protože nelze hovořit o špatné angličtině?

Zemanova angličtina byla jasná, z toho co jsme slyšeli. Já se těžko mohu vyjadřovat k tomu, co bylo záměrné, nezáměrné. Tady ode mne chcete, abych vysvětloval, jaký úmysl měl Miloš Zeman v té či oné větě, když hovořil ...

Dobrá, vy si myslíte, že to byla špatná angličtina?

To jsou věci pro Miloše Zemana. Já jsem pouze řekl, že v jeho odsudku terorismu, ať už se děje kdekoliv, včetně palestinských skupin, jako je ... A on dával i příklady v jiných souvislostech, příklady těch palestinských skupin, které považuje za teroristické, jako je Hamas nebo Džihád apod., souhlasím s tím, že odsudek takovýchto akcí je namístě, protože jsem přesvědčen, že teroristické akce, a to platí pro všechny aktéry těchto konfliktů, nemohou vytvořit příznivou půdu pro návrat k jednacímu stolu, k mírovému řešení, a o tom je česká zahraniční politika - pomoci vytvořit podmínky pro obnovení míru.

Z toho, jak krásně teď hovoříte o onom rozhovoru Miloše Zemana pro izraelskou televizi, je tedy zřejmé, že nerozumíte asi tomu, proč vyvolal ten rozhovor takový skandál, ta Zemanova slova jsou zřejmě v pořádku, z toho jak je hájíte.

Ne, nevkládejte mi do úst něco, co jsem neřekl, pane redaktore.

Já si zatím interpretuji vaše slova a nerozumím jim.

Dobře, tak já vám odpovím. Já chápu, proč to, co bylo zveřejněno, vyvolalo to, čemu vy říkáte skandál a čemu já říkám údiv, překvapení, pochybnosti, nevoli, zvláště na straně nejdříve našich kolegů v Unii a samozřejmě našich přátel mezi umírněnými arabskými zeměmi, proto, a tady nastupuje to, o čem jsem mluvil na začátku, práce ministra zahraničních věcí, neboť bylo na nás, abychom vysvětlili, jak představitelům Evropské unie, a to se již podařilo, jak víte, ministr zahraničí Španělska, tedy předsednické země, pana Piqué, přijal to vysvětlení, dnes, za hodinu odlétám do Bruselu, kde budu hovořit s několika komisaři Evropské unie a jsem přesvědčen, že i oni budou vnímat naše vysvětlení a přijmou skutečnost, že se česká zahraniční politika vůči Blízkému východu nezměnila. Co já považuji ještě za závažnější, ještě jednu větu, pane redaktore, protože v Evropské unii nás dobře znají, tam jsem byl přesvědčen, že to nedorozumění pochopí a že z toho nebudou vyvozovat žádné důsledky, ale co považuji za velmi významné, je, že se daří pomalu vysvětlovat toto stanovisko i představitelům arabských zemí. Já jsem teď do vašeho studia přijel po přijetí alžírského velvyslance, který mě navštívil v Černínském paláci, jako doyen všech arabských velvyslanců v Praze, který mně tlumočil stanovisko Ligy arabských států, které je k výrokům premiéra Zemana kritické. Po rozhovoru s ním sám oznámil, že je spokojen s tím, že se česká zahraniční politika nezměnila, podporuje jí a odjíždí do Alžíru, dokončit přípravy mé vlastní cesty příští týden do Alžírska.

Myslíte si tedy, že se ještě podaří uskutečnit Zemanovu cestu do Egypta a Tuniska, které byly naplánovány a které pod tlakem těch Zemanových výroků v Izraeli vypadalo, že budou odloženy, je možné, že se tyto cesty uskuteční po vašem vysvětlení?

Já si myslím, že v této atmosféře, kdy jak alžírský velvyslanec vysvětlil, když ho budu citovat: "Arabská ulice je z těchto zveřejněních citací nervózní a samozřejmě arabské vlády pod tlakem veřejného mínění reagují tak, jak reagují." Čili jsem přesvědčen, že z této situace, v této atmosféře uskutečnit cestu do Egypta a Tunisku ve dnech 28. února až 5. března, jak to bylo naplánováno, nebude možné.

Předložíte tento návrh vládě?

Nemusím, protože jsem nepředložil vládě návrh na uskutečnění této cesty, dal jsem si čas do příštího týdne, do zasedání vlády, abych se rozhodl, a rozhodl jsem se, že nepředložím návrh na tuto cestu. Ale to neznamená, abychom si rozuměli, zrušení této cesty, to znamená odložení a budeme jednat o vhodnějším datu za vhodnější atmosféry.

Do voleb se to ještě dá stihnout?

Já nevylučuji, že se to do voleb stačí, ale to je otázka dalšího jednání.

Vy osobně chystáte nějakou mimořádnou cestu po arabských zemích, kde byste vysvětloval, nejen v Alžírsku, ale kde byste vysvětloval výrok českého premiéra?

Ne, nic takového nechystám, říkám, není třeba tu situaci dramatizovat. Jedu do Alžírska a tím se realizuje cesta, která byla připravována dlouho před tímto incidentem, takže tam nejedu specificky kvůli tomu, ale využiji té cesty k tomu, abych znovu vysvětlil a zdůraznil, jaká je česká zahraniční politika, ale abych kvůli tomu jezdil specificky po arabských zemích? Ne, ale budeme samozřejmě přes naše zastupitelské úřady komunikovat se všemi představiteli arabských států.

Jaké poučení jste si jako ministr zahraničí a šéf resortu ministerstva zahraničí vzal z toho posledního týdne, je třeba, aby u složitějších rozhovorů a u nedokonalé angličtiny českého ministerského předsedy byl nějaký oficiální překladatel? Jaké poučení jste vyvodil?

Tak, pane redaktore, jelikož se tento incident přímo týkal pana premiéra, je na panu premiérovi, aby on sám zhodnotil své možnosti, schopnosti a situaci. My ...

Ale premiér, mohu vstoupit do řeči, premiér je přeci jedním z tvůrců zahraniční politiky, on jí pomáhá spoluvytvářet a vy jste za ní zodpovědný.

Ano.

Tak poučení?

Znovu říkám, právě proto, že je předsedou vlády a je spolutvůrcem, jak jste sám říkal, naší zahraniční politiky, a mimochodem to jasné prohlášení, které vydalo včera ministerstvo zahraničních věcí, kde jsme zopakovali, o čem naše zahraniční politika k Blízkému východu je, včetně podpory takového řešení, které vezme v úvahu bezpečnostní zájmy a potřeby státu Izrael i legitimní zájmy Palestinců, včetně vytvoření nezávislého palestinského státu, s tím pan premiér doslova a do písmene souhlasil. Ale pokud z toho třeba pan premiér vyvodí závěr, že zvláště v citlivých situacích na území států, kde probíhá politicky velmi citlivý konflikt při rozhovorech s novináři, by bylo vhodné mít s sebou tlumočníka, tak takovýto závěr bych uvítal.

Občanská demokratická strana ústy svého předsedy Václava Klause dala najevo, že by bylo dobré, aby se Miloš Zeman omluvil a stanovisko Václava Klause následně rozšířil místopředseda strany Jan Zahradil.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS /zvukový záznam/: Já myslím, že on by měl jasně přiznat svojí vinu, svůj omyl, své pochybení, ale já zase takové velké očekávání ze slova omluva nemám, já myslím, že tomu stejně nikdo nebude věřit, tak to není tak podstatné.

Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS /zvukový záznam/: My jsme řekli, že hledání vysvětlení těch výroků ve špatné interpunkci nebo ve špatně použité angličtině a v dalekosáhlých následných rozborech ministerstva zahraničí o tom, jaká vlastně je česká zahraniční politika, považujeme za nedostatečné a bylo by dobré nějaké jednoznačné a razantní vyjádření samotného předsedy vlády.

Slyšeli jsme nejdříve předsedu ODS Václava Klause a následně místopředsedu Jana Zahradila. Cítíte jako ministr zahraničí, že stanovisko úřadu k výrokům premiéra nebylo dostatečně vysvětlující, jak naznačuje ODS, a chce něco většího?

Já si myslím, že stanovisko našeho úřadu bylo naprosto dostačující, jasně vysvětlující, přímočaré a srozumitelné a jsem rád, že adresáti, což byli většinou země Evropské unie, prostřednictvím našich zastupitelských úřadů arabské státy a další, tak že začínají toto vysvětlení přijímat.

Jaké máte vysvětlení pro to, že to nepřijala nejsilnější opoziční strana v České republice?

V Evropské unii to vypadá, že to přijali všichni, ale důležité bude, a na to budeme mít ještě příští týden, aby je přijaly i všechny významné arabské státy. Můj dnešní rozhovor s alžírským velvyslancem mě naplňuje nadějí, že to bude přijato všude v tom duchu, v jakém jsme to psali. Mrzí mě prohlášení představitelů ODS, zvláště ve světle skutečností, že před několika dny jsem hostil v Černínském paláci předsedy všech parlamentních stran a jejich zástupce v Konventu, tzn. včetně předsedy Klause a místopředsedy, poslance Zahradila, a všichni jsme se tam shodli na tom, že tohoto incidentu nebude nikdo využívat v předvolebním boji. To, co jsem teď slyšel, mám pocit, jsou vyjádření, která jsou motivována více nadcházejícími volbami, než neschopností pochopit, o čem to prohlášení bylo.

To znamená, že vám osobně představitelé ODS, Václav Klaus, Jan Zahradil, na tom, tuším, že to bylo v úterý, na tom úterním setkání ...

Ano, úterní večer v Černínském paláci.

Nic takhle tvrdého neřekli a berete jejich stanovisko, které zveřejnili na tiskové konferenci jako pokrytecké a součást volebního boje v České republice?

Ne, zase mi vkládáte do úst něco, co jsem neřekl. My jsme tam o tom hovořili poměrně obšírně a já nezastírám, že tam představitelé různých stran, včetně ODS, vyjadřovali stanoviska značně kritická, ale závěr byl shoda, konsensus na tom, že nebudeme nikdo využívat tohoto incidentu ve veřejném předvolebním boji.

A podle vás ODS to teď využila?

Já si nedovedu toto prohlášení jinak vysvětlit, i když požadovat vysvětlení či dokonce omluvu je v jiné kategorii, než požadovat demisi, kterou, myslím, požadovali někteří představitelé Koalice.

Dvojblok Unie svobody a KDU-ČSL.

Ano, to si myslím, že skutečně neodpovídá konsensu nepoužívat to v předvolebním boji. Já si skutečně myslím, že bychom se měli chovat jako každý jiný demokratický civilizovaný stát, kde zahraniční politika je nadstranická, kde by zájmy státu měly jít nad zájmy jednotlivých politických stran, tady bychom měli táhnout za jeden provaz.

Mohu vás poprosit o maximální zestručnění, aby se dostalo ještě k dalším tématům. Budu klást čím dál stručnější otázky. Můžete potvrdit informace BBC, že pracovníci českého zastoupení v Ramalláhu se ocitli po otištění Zemanova rozhovoru pro list Haarec pod palbou výhružek, ano nebo ne?

Nic o tom nevím, nepřekvapilo by mě to, ale slyším to teď od vás poprvé.

Vám netlumočili pracovníci českého zastupitelství v Ramalláhu svůj názor?

Ne.

Proč jste jako šéf, nebo takto, dnes došlo k další události, izraelské vojenské vrtulníky zaútočily na Ramalláh, a to na rezidenci palestinského vůdce Jásira Arafata, je pravda, že český úřad, že české zastoupení v Ramalláhu bylo uzavřeno i kvůli těmto událostem?

To bych si musel ověřit, ale pochopitelně, pokud jde o bezpečnostní opatření, tak tam je možnost rozhodování hned na místě, našich zástupců, pokud by se domnívali, že v souvislosti s takovýmto útokem je naše mise v nebezpečí, tak je možné ji na velmi krátký čas uzavřít, ale v žádném případě neuvažujeme o tom, že bychom tam práci naší mise přerušili a misi uzavřeli jako takovou, to v žádném případě ne a jsme rádi, že jsme jeden z prvních států střední a východní Evropy, kteří tam misi otevřely.

Další téma - požadavek maďarského premiéra Viktora Orbána, aby Česká republika a Slovenská republika při vstupu do Evropské unie odstranily ze svého právního řádu tzv. Benešovy dekrety. Vy jste v reakci médiím už řekl, že to je pro vás požadavek nepřijatelný, budete protestovat nějakou oficiální cestou, nebo už jste protestovali?

Budeme samozřejmě vyjadřovat náš názor, vy sám jste evidentně již seznán s názorem, který já jsem vyjádřil, který je stejný, jestliže tento požadavek přijde z Mnichova, z Vídně nebo z Budapeště.

Ptám se na oficiální cestu.

Pokud jde o oficiální cestu, můj náměstek pan Jindrák se již sešel s chargé d'affaires, protože myslím, že tady velvyslanec z Maďarska není, a tlumočil mu názor ministerstva zahraničních věcí a příští týden se i předsednictvo vlády bude zabývat těmito výroky a zaujmeme možná další konkrétní stanovisko, ale formálně jsme již naše maďarské kolegy upozornili na nevhodnost podobných požadavků.

Dovedl byste vyloučit protest formou protestní nóty?

Ještě jednou prosím vás.

Protest formou protestní nóty, jestli by byl namístě?

V této chvíli si myslím, že stačilo tím, že jsme okamžitě reagovali a prostřednictvím maďarského velvyslanectví sdělili svůj názor, který zcela jistě maďarští diplomaté, kteří si pečlivě dělali poznámky, budou v té dikci a v těch kritických termínech, které jsme vyjádřili, tlumočit představitelům Maďarska do Budapeště.

V programovém prohlášení české vlády stojí, cituji doslova: "Česká republika bude společně s Polskou republikou a Maďarskou republikou koordinovat přípravy pro vstup České republiky do Evropské unie." Tedy nejen České republiky, ale obecně pro vstup těch zemí do Evropské unie, berete slova premiéra Viktora Orbána jako narušení spolupráce mezi zeměmi Visegrádu?

Já si myslím, že to nemusí rušit spolupráci zemí Visegrádu, pokud jde o přípravu, společnou přípravu pro vstup do Evropské unie, ale samozřejmě tu dobrou atmosféru, která převažuje mezi visegrádskými státy, která byla předpokladem pro tu atmosféry důvěry a dobré spolupráce, tak to poněkud narušuje, i proto se tím musíme vážně zabývat. Ale nemyslím si, že by toto mělo znamenat nějaký konec spolupráce v rámci Visegrádu. Visegrádská spolupráce bude pokračovat, myslím si, i po českých volbách, i po maďarských volbách a volby v obou zemích proběhnou v rozmezí několika málo příštích měsíců.

ODS přišla po výrocích maďarského premiéra Orbána s požadavkem, aby vláda zvážila, zda by smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii neměla obsahovat právní pojistku bránící úvahám o revizi poválečného uspořádání. Přistoupíte na tento požadavek ODS? Václav Klaus řekl, že už poslal v této věci dopis premiéru Zemanovi

Tak to se samozřejmě musíme poradit, já jsem tento dopis ještě neobdržel, ale je to pochopitelné, když to poslal zatím jen panu premiérovi.

Je možné, aby se ocitl takový závazek, taková pojistka v oné smlouvě o přistoupení?

To nemohu napřed předjímat, co je možné a co není možné a zda to vůbec budeme požadovat, to je potřeba pečlivě konzultovat, nechci skákat do řeky, dokud nevím, jak hluboká je, a ověřit si všechny možnosti. Ale moje první reakce je, jistě by to neškodilo, ale já nesdílím v této chvíli takto dramatické obavy, které by mě přesvědčily, že to je naprosto nezbytné, aby taková pojistka v té smlouvě byla, a naopak mám poněkud obavu, že tím nijak vypíchneme unikátnost, jedinečnost dekretů prezidenta Beneše, které potřebují takovouto zvláštní pojistku. A můj argument je, že to neodpovídá skutečnosti, protože podobné dekrety a zákony mají, byly i v jiných zemích, včetně současných členských zemí, a týkaly se konfiskace nepřátelského majetku. Češi nejsou na tom nijak výjimečně.

Jan Kavan, ministr zahraničí. Díky za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Kavan velvyslancům: Vysvětlujte

Lidové noviny, 23.2.2002, strana 2 - Předseda vlády Miloš Zeman zaměstnal svými "izraelskými" výroky nejen ministra zahraničí Jana Kavana, ale i český diplomatický sbor. Ministerstvo zahraničí rozeslalo na všechna velvyslanectví dokument, v němž vysvětluje postoje ČR k izraelsko-palestinskému konfliktu, a uložilo velvyslancům, aby "celou záležitost" v zemích svého působení objasnili.

Premiér Zeman vyvolal skandál mezinárodních rozměrů, když při návštěvě Izraele přirovnal vůdce palestinské samosprávy Jásira Arafata k Adolfu Hitlerovi. Libanonci reagovali s pochopením "Všechny ambasády dostaly instrukci informovat o věci podle uvážení," sdělil pracovník tiskového odboru ministerstva Jan Vychodil. Dodal, že nařízení budou zřejmě respektovat všechny zastupitelské úřady. Nejvíce mají vylepšovat pověst českého státu diplomaté v zemích Evropské unie a arabských státech.

V úterý s tím v Libanonu začala tamní česká ambasadorka Eva Filipiová. Požádala o přijetí ministerstvo zahraničí v Bejrútu a předala jeho představitelům kromě vysvětlovacího textu ministerstva i prohlášení prezidenta Václava Havla a premiéra Miloše Zemana. Podle Filipiové byla celá záležitost "běžnou rutinní praxí" a Libanonci prý na obhajobu Zemanových kontroverzních výroků reagovali "s pochopením". Českého premiéra hájila velvyslankyně i před novináři. Podle jejího prohlášení, které citoval místní tisk, premiér Zeman Arafata k Hitlerovi nepřirovnal. Pokyn šéfa resortu Kavana nechtěla Filipiová komentovat. "Jde o vnitřní nařízení ministerstva, nevím, jestli o tom mohu mluvit," řekla LN.

Další velvyslance arabských států se LN včera nepodařilo zastihnout. Ve čtvrtek však Jan Kavan zdůrazňoval pro stanici BBC, že pro napravení pošramocené pověsti bude zásadní právě uznání arabských zemí. "V Evropské unii to vypadá, že to přijali všichni, ale důležité bude, a na to budeme mít příští týden, aby prohlášení přijaly i všechny významné arabské státy," řekl. V prohlášení vysvětluje ministerstvo zahraničí, že "ČR uznává volbu legitimních palestinských zástupců a palestinskou samosprávu a považuje za nutnou součást jednání a urovnání na Blízkém východě".

Kavan: Vláda se k výrokům Orbána vyjádří příští týden

Právo, 22.2.2002, strana 7 - Ministr zahraničí Jan Kavan včera v pořadu Interview BBC uvedl, že o středečním stanovisku maďarského premiéra Viktora Orbána, který požadoval zrušení Benešových dekretů před vstupem do EU, protože odporují jejímu právu, bude příští týden jednat předsednictvo české vlády a nevyloučil, že vysloví své stanovisko.

"Formálně jsme již naše maďarské kolegy upozornili na nevhodnost podobných požadavků," prohlásil Kavan. Doplnil, že zatím toto upozornění stačí a že nechystá zaslání protestní diplomatické nóty. Podle Kavana Orbánovy výroky poněkud narušují dobrou atmosféru mezi zeměmi visegrádské čtyřky. Náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindrák včera české výhrady tlumočil maďarskému chargé d´affaires Gáborovi Gogolákovi a požádal ho o stanovisko.

Kavan chce v Bruselu osobně vysvětlit výroky Miloše Zemana

Hospodářské noviny, 22.2.2002, strana 2 - Ministr zahraničí Jan Kavan očekává, že komisaři Evropské unie od něho dnes v Bruselu přijmou osobní vysvětlení Zemanových slov v izraelském listu Haarec. Podle deníku Zeman mimo jiné přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafáta k Adolfu Hitlerovi. Český premiér ale říká, že jeho rozhovor byl nedorozuměním. Zemanovo vysvětlení již Evropská unie akceptovala. Kavan uvedl, že o aféře nyní bude osobně mluvit s představiteli Evropské komise. "Předpokládám, že i oni to vysvětlení přijmou, aspoň podle prvních reakcí, které z Bruselu máme," řekl ministr v BBC.

České diplomacii se ale zatím nepodařilo uklidnit Ligu arabských států, která podala proti výrokům formální protest. V této souvislosti Kavan připustil, že premiér patrně odloží plánovanou návštěvu Tuniska. Tam měl původně jet z Egypta, ale ten již o odložení Zemanovy návštěvy kvůli jeho výrokům na adresu Palestinců požádal. "My jsme nedostali žádný oficiální protest, ale z náznaků, které znám, předpokládám, že dojde k odložení té cesty (do Tuniska) také," řekl Kavan.

K premiérovým výrokům se včera v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 vrátil i Václav Havel. Prezident si nemyslí, že by měl Zeman podat demisi. Míní ale, že by se měl k následkům svých slov postavit čelem. "V jiné, stabilnější demokracii by se nic nestalo, kdyby odstoupil premiér čtyři měsíce před volbami. U nás bych já to považoval z mnoha a mnoha důvodů za nerozumné," vysvětlil Havel. "Co bych považoval za lepší ... je, kdyby se statečně postavil k vlastním výrokům a nesváděl to na novináře, na interpunkci, na slovesa či podstatná jména," dodal prezident, který už dřív Zemanovo vystoupení ostře kritizoval.

Jindrák tlumočil maďarskému chargé d'affaires výhrady k Orbánovi

PRAHA 21. února (ČTK) - Náměstek ministra zahraničí Rudolf Jindrák dnes maďarskému velvyslanectví v ČR tlumočil české výhrady k výrokům maďarského premiéra Viktora Orbána k takzvaným Benešovým dekretům. Jindrák ČTK řekl, že se sešel s maďarským chargé d'affaires Gáborem Gogolákem a požádal ho stanovisko. Maďarský premiér ve středu prohlásil, že dekrety by měly být před vstupem do Evropské unie zrušeny, protože jsou v rozporu s unijním právem. To ale česká vláda ani opozice nemá v úmyslu. Ministr zahraničí Jan Kavan dnes v pořadu Interview BBC uvedl, že o maďarském stanovisku bude příští týden jednat předsednictvo české vlády.

Podle Kavana vláda možná zaujme další stanovisko. "Formálně jsme již naše maďarské kolegy upozornili na nevhodnost podobných požadavků," prohlásil Kavan pro BBC. Ministr doplnil, že zatím toto upozornění stačí a že nechystá zaslání protestní diplomatické nóty.

Jindrák ČTK řekl, že při setkání s maďarským diplomatem "vyjádřil podiv" nad tím, že Budapešť chce z dekretů dělat "bilaterální téma".

Kavan uvedl, že Orbánovy výroky poněkud narušují dobrou atmosféru mezi zeměmi visegrádské čtyřky. "I proto se tím musíme vážně zabývat," soudí šéf české diplomacie. Ve visegrádské skupině jsou vedle ČR a Maďarska ještě Polsko a Slovensko. Orbánovy výroky vyvolaly i nesouhlas Bratislavy.

Postoj české vlády vůči poválečným dekretům prezidenta Edvarda Beneše se zatím nemění, potvrdil vicepremiér Vladimír Špidla. Základem českého postoje je přitom dřívější prohlášení premiéra Miloše Zemana, který označil dekrety během své návštěvy Německa za "vyhaslé".

Zrušení listin již zamítl Ústavní soud. Neshledal totiž jejich rozpor s ústavou či Listinou základních práv a svobod. Na základě dekretů byli z poválečného Československa odsunuti příslušníci německé a maďarské menšiny. Veškerý jejich majetek byl zkonfiskován.