Jan Kavan, ministr zahraničních věcí ČR
Pondělí 14. ledna 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy plní už drahnou dobu přední stránky novin v České republice. Tlak české strany na přestěhování americké rozhlasové stanice z budovy bývalého Federálního shromáždění zesílil po začátku války proti terorismu. Příznivcem stěhování rádia není český prezident Václav Havel.
Václav HAVEL, prezident ČR /zvukový záznam/: Když už ji sem umístili, tak mi připadá trošku divné, že jí budou stěhovat někam do polí, a pak by tam stěhovali co? I obchodní centrum, které plánují vybudovat na Pankráci, budou tam stěhovat i parlament i vládu, každý bude někde v poli? No, to je přeci divné.
Prezident Václav Havel. Předseda Senátu Petr Pithart označil setrvání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v České republice za věc nejvyššího státního zájmu. Z centra Prahy by se stanice podle Pitharta měla přestěhovat až po vzájemné dohodě české a americké strany. Předseda Senátu Petr Pithart navíc míní, že náklady spojené se stěhováním Svobodné Evropy by měla zaplatit česká strana.
Petr PITHART, předseda Senátu Parlamentu České republiky /zvukový záznam/: Budeme všichni investovat mnohé peníze, abychom se ubránili proti terorismu. Já jsem pro to, abychom investovali, abychom zaplatili stěhování, zouvání bot, kontroly. Nejsem pro to, abychom se vzdávali svých docela těžce vydobytých svobod a práv. Tady jsou dvě možnosti, buď se nám nebude chtít zaplatit nic a pak se vzdáme nějakých svobod a dáme je nějakým bezpečnostním službám, nebo holt budeme platit, to všechno něco stojí.
Předseda Senátu Petr Pithart. Nejen o stěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér a ministr zahraničí České republiky Jan Kavan, vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
14. leden 2002 je začátkem rakouského podpisového referenda k jaderné elektrárně Temelín, referendum prosadila strana Svobodných Jörga Haidera, začíná podle vás konáním protitemelínského referenda nová éra v česko-rakouských vztazích?
Ne, to si skutečně nemyslím, nevím, o jaké nové éře bychom měli hovořit. Já jsem rád, že všechny rakouské politické strany, s výjimkou strany pana Haidera, strany Svobodných, odmítly toto referendum. Jsem velmi rád, že se nám podařilo po téměř ročním velmi složitém, velmi citlivém jednání, které jsem na české straně vedl já, na rakouské straně pan ministr Molterer, se nám podařilo dosáhnout dohody, kterou podepsali kancléř Schüssel a předseda vlády Zeman v Bruselu. To je dohoda, která by měla být i rakouskou stranou vnímána, stejně jako naší stranou, jako výhodný kompromis.
A vám nepřijde divné, že vládní strana dohodu zpochybňuje a organizuje protitemelínské podpisové referendum, vám to nepřijde divné?
Tak, pane redaktore, zpochybňuje to jedna z vládních stran, nezpochybňuje to lidová strana, nezpochybňují to ti rakouští politici, s nimiž jsme ten rok vyjednávali, tedy kancléř Schüssel, pan ministr Molterer nebo ministryně zahraničních věcí Benita Ferrero-Waldnerová. Zpochybňuje to jejich partner ve vládě, strana Svobodných, a to je ...
Podle vás je to zanedbatelný partner a je to zanedbatelné zpochybňování?
Nic takového jsem neřekl, nedávejte mi do úst ...
Ne, to vám nedávám, já se jen zdvořile ptám.
Já zdvořile odpovídám, že to samozřejmě není zanedbatelné, my to vnímáme, monitorujeme, pečlivě sledujeme, ale interní spory mezi dvěma koaličními stranami uvnitř rakouské vlády, případně rakouské společnosti, není něco, co bych jako český diplomat chtěl komentovat nebo se do toho vměšovat, já pouze ...
Podle vás, pane ministře, jde pouze o vnitřní interní spor rakouské vlády?
Jde o spor v rakouské společnosti, jde o spor, který vyvolala strana Svobodných, a proto je zcela symptomatické, že strana Svobodných je jediná, která iniciovala tuto petici, toto není klasické referendum, a jediná, která vyzývá občany, aby ji podepsali. To znamená, lidé, kteří budou podepisovat možná v naivní víře vyprovokované i rakouskými sdělovacími prostředky, zvláště Kronen Zeitung, naivní víře, že tyto podpisy by mohly vést k nějakému novému jednání s českou vládou, případně k uzavření Temelína. Já jsem jasně řekl v rozhovoru pro rakouský Profil, včera, že k ničemu takovému nedojde. Není žádný důvod, proč bychom měli uzavírat Temelín, protože my jsme vždycky chtěli bezpečný Temelín a tady jsme vždycky hledali společnou řeč s rakouskými kolegy a našli jsme ji, ale pro nás bezpečný Temelín nikdy neznamenal žádný Temelín, a to mohou mít na té petici i přes milion podpisů, stanovisko české vlády to nezmění, čili oni nemohou způsobit problémy české vládě, ale mohou způsobit problémy rakouské vládě. Doufám, že to neučiní.
Podle vás podpisové referendum, které se jmenuje "Veto proti Temelínu" a které skončí 21. ledna, nepřinese žádný konkrétní výsledek, co se týče spouštění či případného zastavování Temelína?
Nemůže to mít vůbec žádný dopad na Temelín, my se budeme loajálně držet dohody, kterou jsme uzavřeli s rakouskou vládou, kterou nejvyšší představitelé obou vlád podepsali, a to je dohoda, která zajišťuje, že Temelín bude jak bezpečný, tak bude mít minimální dopad na životní prostředí, ale v té dohodě není nic, co by jen naznačovalo, že bychom mohli uvažovat o nespuštění Temelína, neuvedení do komerčního provozu, nebo jeho zakonzervování, o tom už česká vláda rozhodla a rozhodla s platností konečnou.
Krátce po otevření místností referendum "Veto proti Temelínu" demonstrativně podepsali přední představitelé strany Svobodných v čele s korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem. Z Rakouska telefonuje spolupracovník BBC David Zelinger.
David ZELINGER /zvukový záznam/: Podle posledních průzkumů veřejného mínění lze počítat s účastí až 900 tisíc Rakušanů a ještě minulý týden byla řeč o milionu a 200 tisících, to by tedy nebyla ani pětina, nebo ani ne šestina oprávněných voličů. Nicméně ta účast by podle všeho mohla být poměrně masová, a to by skutečně mohl být vítr do plachet Svobodných, kteří žádají nová jednání s Prahou o odstavení Temelína.
Spolupracovník BBC David Zelinger. Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung k rakouskému protitemelínskému podpisovému referendu napsal: "Pokud bude referendum úspěšné, ocitnou se lidovci kancléře Wolfganga Schüssela pod tlakem. Schüssel by pak musel dohodu s českou stranou dojednanou v listopadu a oslavovanou jako vítězství dále vylepšit". Bylo by Česko ochotno přistoupit na případný požadavek Rakouska a otevřít už jednou uzavřenou dohodu o Temelínu?
Nedovedu si představit žádný důvod, který by nás k tomu vedl.
Jak by případně zareagovala česká diplomacie na takový požadavek kancléře Wolfganga Schüssela, pokud by přišel?
Jednak nepředpokládám, že by takový požadavek přišel, moje zkušenost s kancléřem Schüsselem je, že to je politik velmi pragmatický, velmi zkušený a ten ví, že není pro žádnou vládu dobré zpochybňovat vlastní podpis, zpochybňovat vlastní dohodu. Ale zcela teoreticky bychom se asi obrátili i na prostředníka, který umožnil dosažení té dohody, což je Evropská unie a jsem si stoprocentně jist, že Evropská unie by nám dala stoprocentně za pravdu, že nemá smysl otvírat již podepsanou, schválenou, těžce dojednanou dohodu. V této chvíli skutečně nevidím žádný důvod, proč by se Vláda České republiky měla k tomuto vracet, my budeme nadále loajálně, důsledně realizovat tu dohodu.
Jak se podle vás rakouské podpisové referendum o jaderné elektrárně Temelín projeví na integraci České republiky do Evropské unie, projeví-li se vůbec?
Rovněž si nemyslím, že bychom měli přeceňovat dopad toho tzv. referenda, té lidové ankety na náš vstup do Evropské unie.
Vy neočekáváte blokování vstupu České republiky do Evropské unie kvůli Temelínu?
Tak, jak víte, před více než rokem řada rakouským novinářů i politiků argumentovala, že situace před zahájením melkského procesu byla, buď Rakousko bude vetovat vstup České republiky do Evropské unie, pokud nezastavíme Temelín, když zastavíme Temelín, umožní nám vstup do Evropské unie, tak to znělo. Zahájili jsme melkský proces, rok jsme těžce vyjednávali a výsledek je to, co já nazývám výhodným kompromisem, a zjednodušeně řečeno pro Českou republiku, tzn. že Rakousko odhlasovalo uzavření kapitoly energetika, tzn. nevyužilo žádnou možnost i zpomalit vstup České republiky do Evropské unie, natož ho vetovat, a na druhé straně dnes Temelín jede na zkušební stoprocentní provoz, čili my jsme na toto vydírání, s prominutím, když použiji tento nediplomatický výraz, nepřistoupili a vyjednali jsme kompromis, který znamená vstup České republiky do Evropské unie za existence a chodu Temelína. Nevidím žádný důvod, proč by tato petice toto měla měnit. Pokud jde Rakušanům o bezpečný Temelína, tak tady si rozumíme, tady je prostor pro tu dohodu, kterou jsme dosáhli, která zajišťuje bezpečnost Temelína, ale Rakousko ví dobře, rakouská vláda ví dobře, že všechny státy jsou suverénní ve smyslu, že mají právo se samy rozhodnout, jakou formu energie budou chtít, my se nebudeme vměšovat Rakousku do jeho rozhodnutí nemít jadernou energii stejně jako se Rakousko nemůže vměšovat do tohoto našeho rozhodování.
Pane ministře, není podle vás účelem rakouského podpisového referenda o Temelín i snaha oddálit vstup České republiky do Evropské unie?
Pane redaktore, já nevylučuji, že to je jednou z motivací pana Jörga Haidera a jeho strany, to vůbec ne. Já jsem nikdy nebyl přesvědčen, že pan Haider podporuje rozšíření Evropské unie, nebo že podporuje Evropskou unii jako takovou, ale naštěstí v této chvíli nelze dělat rovnítko mezi celým Rakouskem a korutanským hejtmanem panem Haiderem.
Má podle vás Česká republika záruku v uzavřeném melkském procesu, záruku pro to, že Rakousko v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín nezablokuje vstup České republiky do Evropské unie?
Já pouze odkazuji nejen na závěry z Melku, ale včetně závěrů z Melku, kde je podpora vstupu České republiky do Evropské unie, ale na opakovaná veřejná ujištění prezidenta Klestila, kancléře Schüssela, ministryně zahraničních věcí Ferrero-Waldnerové, ale i opozičních stran, včetně sociálních demokratů a Zelených, že jsou proti propojování otázky jaderné elektrárny Temelín a našeho vstupu do Evropské unie a že jsou pro vstup do Evropské unie. To není jen pročeské stanovisko, to je i prorakouské, protože když se podíváte na Evropskou unii, jeden ze státu, který bude nejvíce profitovat z našeho členství v Evropské unii, je právě Rakousko. Pokud má pan Haider jiný názor, tak je to vnitropolitická rakouská záležitost.
Pokud by ještě v budoucnu, což nemůžete vyloučit, bylo zpochybňováno členství České republiky v Evropské unii ve spojitosti s Temelínem, je Česká republika připravena obrátit se na Brusel?
Já jsem přesvědčen, že pokud by k tomuto došlo, je to tedy hypotetická otázka, říkám, v této chvíli kromě strany pana Haidera žádná politická strana v Rakouskou nic takového nevyjadřuje, pokud k tomu dojde, jsem přesvědčen, že by na to Evropská unie sama reagovala, a to velmi jednoznačně. Myslím si, že by to poškodilo zájmy Rakouska, které by se znovu dostalo do izolace, do situace toho jednoho jediného státu, který má zcela rozdílný názor a staví se proti Unii jako takové.
To znamená opět bojkot Rakouska?
Znamenalo by to postavit 14 států Evropské unie, a to se nedomnívám, že je v zájmu rakouské vlády a jsem přesvědčen, že k tomu nedojde kvůli jaderné elektrárně Temelín a pokud si nalijí Rakušané čistého vína, tak oni vědí dobře, že pokud by zpomalili náš vstup do Evropské unie, tak to nemůže mít žádný dopad na Temelín, naopak pokud my vstoupíme do Evropské unie, mohou v rámci Evropské unie vyvolat třeba diskuse o jaderné elektrárně Temelín, ne o jejím zrušení, ale o její bezpečnosti. Budeme-li vně té evropské rodiny, nebudou mít na nás vůbec žádný vliv.
Další téma: stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda z centra Prahy. Pane vicepremiére, jaké máte vysvětlení pro to, že o stěhování Rádia Svobodná Evropa se hovoří už tři a půl měsíce, a za tu dobu nebyla schopna česká vláda najít vhodný náhradní objekt pro Rádio Svobodná Evropa, o čem to podle vás vypovídá?
Já si myslím, že to nevypovídá v podstatě o ničem, všechna tato jednání jsou složitá a v této chvíli bych z toho nedělal mediálně nějakého velblouda.
To je tak těžké najít vhodný objekt pro 700 lidí, kde by byla městská hromadná doprava?
Je velmi těžké najít objekt, který by vyhovoval všem těm požadavkům, které zatím Svobodná Evropa naznačila, tzn. jak bezpečnostním kritériím, tak technickým, co se vysílání týče, tak jistého pohodlí pro zaměstnance, to je velmi složité a zase tolik času jsme na to neměli, protože pokud já vím, tak ministerstvo obrany nebo ten pracovní tým, který konzultoval s vedením Rádia Svobodná Evropa, obdržel detaily těch představ Svobodné Evropy, jak by ten objekt měl vypadat, a která kritéria by měla splňovat až, myslím, 18. prosince, čili tolik času zase nebylo. Ale mohu vás ujistit, že uděláme vše pro to, abychom objekt, který se těm kritériím alespoň dobře přibližuje, že ho najdeme, ale nelze skutečně jednat prostřednictvím sdělovacích prostředků, to bychom to jednání jen ztížili.
Zeptám se dokdy? Protože mediální situace kdy, se stále mluví o stěhování Svobodné Evropy, není dobrá, takže dokdy podle vás ...
Já s vámi souhlasím, právě proto opakuji, že nelze jednat pod tlakem médií nebo nelze jednat prostřednictvím médií, a pokud by ten tlak měl médií...
Ale musíte mít asi nějaký termín.
Pokud ten tlak médií bude takto nadále trvat, mohl by ta jednání jen ztížit, čili v žádném případě nebudu sdělovat žádný termín, a dokonce si myslím, že by bylo hloupé sdělovat termín. Prostě budeme hledat takový objekt a jakmile bude k dispozici a jakmile se na něm s vedením Rádia Svobodná Evropa a s americkou stranou shodneme, pak výsledky takového jednání oznámíme a ...
Podle vás může hledání objektu trvat i rok?
Skutečně jsem přesvědčen, že není vhodné sdělovat jakékoliv termíny a pokud bych chtěl termíny sdělovat nebo svou vlastní představu termínu sdělovat, tak mezi čtyřmi očima v bilaterálním jednání s prezidentem panem Dinem, který se momentálně ještě nenalézá na území české republiky, přiletí z Washingtonu až 23. ledna a chtěl bych jednat přímo s ním a ne prostřednictvím sdělovacích prostředků.
Kolikrát jste už s Thomasem Dinem jednal o stěhování Svobodné Evropy?
Já osobně jsem s ním ještě nejednal, protože Bezpečnostní rada státu mě o toto jednání požádala v prosinci a od té doby tady pan Dine k tomu jednání nebyl k dispozici, spojím se s ním ihned poté, co se vrátí z Washingtonu 23. ledna, ale totéž ....
Tím potvrzujete informace, že česká strana na oficiální úrovni nenabídla oněch pět objektů, o kterých hovořil?
Já vůbec nepotvrzuji, ani nevyvracím cokoliv, já se k tomu vůbec nevyjadřuji. Já jen konstatuji, že se zatím vedla jednání nebo to, čemu Svobodná Evropa říká konzultace s pracovním týmem, kde ta dvě ministerstva byla zastoupena především svými náměstky, tzn. náměstkem ministra obrany a náměstkem ministra zahraničních věcí a tyto konzultace proběhly a probíhají, ale stejně tak, jako jsem apeloval během mého jednání s rakouskou stranou o Melku, tam i v některých okamžicích byl ten tlak obrovský, jsem apeloval, aby ten tlak byl utlumen v zájmu dohody a dohodli jsem se právě ve chvíli, kdy tomu sdělovací prostředky přestaly věnovat dennodenní pozornost, totéž platí tady, jsem přesvědčen, že se dohodneme, ale ne v záři reflektoru.
Předseda Senátu Petr Pithart řekl v rozhovoru pro BBC, že by česká vláda měla uhradit veškeré náklady na přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy.
Petr PITHART, předseda Senátu Parlamentu České republiky /zvukový záznam/: Budeme všichni investovat mnohé peníze, abychom se ubránili proti terorismu. Já jsem pro to, abychom investovali, abychom zaplatili stěhování, zouvání bot, kontroly. Nejsem proto, abychom se vzdávali svých docela těžce vydobytých svobod a práv. Tady jsou dvě možnosti, buď se nám nebude chtít zaplatit nic a pak se vzdáme nějakých svobod a dáme je nějakým bezpečnostním službám, nebo holt budeme platit, to všechno něco stojí.
Předseda Senátu Petr Pithart. Vy kroutíte hlavou, proč?
Nekroutím tak moc hlavou, já bych jen nerad, abychom směšovali řadu věcí. Vláda České republiky dala jasně najevo, že si je vědoma své spoluzodpovědnosti za boj proti mezinárodnímu terorismu, my jsme byli jedni z prvních, kteří se přidali do té široké mezinárodní protiteroristické koalice a jedni z prvních, kteří tuto slovně vyjádřenou solidaritu promítli i do konkrétních nabídek, vojenské i další pomoci, s vědomím, že to stojí peníze. Čili není možné podsouvat České vládě neochotu zaplatit za boj proti mezinárodnímu terorismu, a to se již nakonec v praxi děje i v souvislosti s vojenskými jednotkami, které jsme nabídli. Já jsem včera přijel z Paříže, kde ministr Védrine znovu specificky, a zdaleka nebyl první, poděkoval za naší velmi aktivní, jednu z nejaktivnějších účastí právě v této koalici, ale otázka, kdo, jak a v jaké výši bude hradit stěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy na nějaké bezpečné místo, nemůžete zredukovat celé financování boje proti mezinárodnímu terorismu čistě na otázku hrazení těchto nákladů. O hrazení těchto nákladů nikdy Vláda České republiky neřekla, že by je odmítla hradit, my jsme pouze řekli, že to musí být součástí celého toho balíku, o kterém se bude jednat.
Když položíte na jednu stranu vah přestěhování Svobodné Evropy a bezpečnostní rizika, která souvisejí s tím, že Svobodná Evropa je v centru Prahy, a na druhou stranu peníze. Ke které straně se kloníte? Byla by česká strana ochotna uhradit celou částku?
Na to já neumím odpovědět, o tom musí rozhodnut vláda, která rozhoduje ve sboru, ale jednak ...
Teď se ptám vás osobně?
Ani osobně na to neumím odpovědět, protože já v tuto chvíli ani nevím, kolik to bude stát a rozhodovat tedy o zajíci v pytli se mi zdá poněkud neférové.
Podle informací BBC se jedná o 30 milionů dolarů - to je nejvyšší částka.
Pokud je to nejvyšší částka, je to částka vysoká, ale pokud je to nejvyšší, tzn. že může být i nějaká nižší, proto není možné říci, dokud nemáme k dispozici konkrétní čísla, co to bude obnášet, co se musí uhradit, protože to nejsou jen věci spojené s rekonstrukcí, úpravou toho nového objektu, tak aby vyhovoval Rádiu Svobodná Evropa, jisté náklady budou spojeny se zajištěním počítačové sítě a toho technického vybavení, těch aspektů, které mohou hrát roli při vyčíslení, aspektů je řada a jak říkám, já teprve toto jednání začínám nebo brzo začnu, pokud mi to sdělovací prostředky umožní, a nepovažuji za vhodné diskutovat o tom bez konkrétních čísel, která budu chtít slyšet na vlastní uši ze strany představitelů Rádia Svobodná Evropa. Ale nikdy jsme neřekli, že se automaticky odmítáme účastnit hrazení těchto nákladů.
Teď ve stručnosti ještě další dvě témata. V úterý večer vás čeká večeře se zástupci českých politických stran. Budete diskutovat o obsazení konventu, což je zhruba 100 členné těleso, které má od března zasedat v Bruselu. Česko by své delegáty mělo nahlásit do poloviny února. Praha musí vybrat tři zástupce a tři náhradníky. Jaký model si přejete vy osobně? Kteří tři lidé by měli být, podle vašich představ, v Konventu?
Tak já znovu nechci předjímat závěry večeře, které organizuji zítra v Černínském paláci pro předsedy parlamentních stran, kde toto bude jedno z hlavních témat. Ale já v tom nevidím velký problém, v České republice jsou tři největší politické formace, ČSSD, ODS a čtyřkoalice, tím nevylučuji z parlamentní politické scény například Komunistickou stranou Čech a Moravy, ale v množství zastoupení je to formace až čtvrtá. Chce-li tedy na nás Unie tři zástupce, je zcela logické pro zajištění politické polarity, co se reprezentace České republiky v konventu týče, aby tam byli zástupci těchto tří politických formací. Jelikož se od nás rovněž chce, aby ti zástupci byli reprezentativní i institucionálně, tzn. aby byla zastoupena vláda i obě komory parlamentu, je zcela nabíledni, že lze rozdělit tyto tři politické reprezentanty mezi tři instituce, tzn. já osobně nevidím žádný problém, proč by vláda nemohla jmenovat sociálnědemokratického politika, Senát například senátora ze čtyřkoalice a sněmovna poslance z ODS.
Je podle vás reálné, aby to byli současní předsedové komor, ať už Václav Klaus, co se týče Poslanecké sněmovny a ODS, předseda Senátu Petr Pithart jako zástupce čtyřkoalice a někdo z vlády, je tento model ideální?
Já si myslím, že není moc reálný, ale nemyslím si, že by bylo správné, abych já předepisoval politickým formacím nebo parlamentu, koho by si měly zvolit. Já jsem již ...
Který model je reálný, když jste tento označil za nereálný?
Já jsem již obdržel dopis od Petra Pitharta, měl jsem již jednání s evropským integračním výborem v Senátu, z čehož vyplynulo, že Senát bude volit takového zástupce, což považuji za systém velmi demokratický a správný, ale ta naše reprezentace musí být alespoň částečně v souladu s reprezentací jiných členských států nebo kandidátských států. Podle dosavadních informací se téměř žádný stát zatím nerozhodl finálně, ale vypadá to, že to budou reprezentanti na, řekněme, úrovni druhé, ne-li někdy i třetí, tzn. nebudou to nejvyšší reprezentanti, protože to bude i časově náročné, ti lidé se tam budou muset v případě potřeby dostat co nejrychleji, čili jde o potřebu kombinovat reprezentativnost politika, nemusí to být číslo jedna, může to být někdo z jeho blízkých spolupracovníků, s jeho schopností vyjadřovat se k těm velmi složitým otázkám o evropské integraci, tzn. musí to být politik, který je současně odborníkem. Jsem přesvědčen, že všechny tři české politické formace mají mezi sebou, mohou mezi sebou najít člověka, který tato kritéria splňuje.
Chtěl byste být za ČSSD tím člověkem vy?
Na to by asi politik vždy odpovídal způsobem, rozhodne-li se vláda mě jmenovat za ČSSD, tak to jistě velmi vážně zvážím.
Lákalo by vás to?
Myslím si, že by mě to lákalo, protože se touto problematikou dlouhodobě zabývám, a ať již budu v příští vládě nebo nebudu v příští vládě, věřím, že budu v Poslanecké sněmovně vzhledem k tomu, že kandiduji v Praze na místě číslo dvě, a i v Poslanecké sněmovně bych se rád v zahraničním výboru zabýval právě problematikou evropské integrace.
A poslední téma - britské kontroly na pražském ruzyňském letišti, které se čas od času znovu a znovu objevují. Jsme ve fázi, kdy kontroly na Ruzyni probíhají, považujete to za šťastné?
Ne, za šťastné to nepovažuji a nikdy jsem to nepovažoval, já jsem se se svým názorem na ty kontroly nijak netajil ...
Ale nepodařil se vám změnit stav, takže kontroly stále probíhají.
Ano, já jsem ty kontroly vždycky považoval za nešťastné, respektive ne za šťastné, ale za daleko lepší řešení, než by bylo alternativní řešení, tedy zavedení víz. Čili mezi dvěma zly se mi toto zlo zdálo daleko menší a realita můj názor, a pravdivost mého názoru, potvrdila.
Jak dlouho toto řešení bude podle vás pokračovat?
To je složité, abych na to odpověděl já, protože to do značné míry závisí na britské straně, ale budu o tom chtít hovořit 25. ledna v Londýně s mým resortním kolegou, s panem ministrem Jackem Strawem, protože ...
Navrhnete nějaké jiné řešení, než jsou kontroly, nebo co řeknete Jacku Strawovi?
Budu chtít slyšet především jejich představy, proč se domnívají, že je i nadále vhodné ty kontroly tímto způsobem provádět, zvláště vzhledem k tomu, že čísla našich romských spoluobčanů, kteří žádají o azyl ve Velké Británii, značně klesly, ale dovedu si představit, že na druhé stranou mohou Britové argumentovat: "Ano, klesly, ale klesly právě díky těmto kontrolám." Čili to není tak černobílé, budu o tom chtít detailně jednat a jsem ochoten, pane redaktore, se s vámi potom podělit o výsledky toho jednání, ale nechci je předjímat napřed.
Vy byste ale v každém případě byl už teď pro co nejrychlejší ukončení kontrol, podle vás jsou zbytné?
Podpořil bych ukončení těchto kontrol, pokud by to neznamenalo, že by se na stůl znovu dala alternativa víz, kterou považuji za pro nás krajně nepřijatelnou.
Ministr zahraničí, vicepremiér Jan Kavan. Já vám děkuji za vašich 30 minut věnovaných BBC a věřím, že nejen o britských kontrolách někdy příště opět u těchto mikrofonů, na shledanou.
Haider hlasoval mezi prvními
Právo, 15.1.2002, titulní strana - Duchovní vůdce rakouské krajně pravicové strany Svobodných (FPÖ) a korutanský hejtman Jörg Haider podepsal včera v Klagenfurtu mezi prvními petici Veto proti Temelínu, kterou jako plebiscit prosadila jeho strana s cílem zabránit vstupu Česka do Evropské unie, bude-li uvedena elektrárna Temelín do komerčního provozu. V téže době podepsal dokument i předseda poslaneckého klubu FPÖ Peter Westenthaler s manželkou ve vídeňské čtvrti Favoriten, kde rodina bydlí. Prohlásil při tom, že jde o "začátek konce hrozby z Temelína" a Praze dal na vybranou "buď vstup do EU, nebo provoz Temelína". Podle rakouské agentury APA byl včera o referendum "značný zájem", zejména mezi staršími lidmi. Proto musely být v některých místech otevřeny další hlasovací místnosti. Podpisový plebiscit Veto proti Temelínu bude probíhat po celém Rakousku až do 21. ledna. Na šest miliónu voličů se má při něm právo rozhodnout, zda petici požadující zablokování vstupu ČR do EU podepíše.
Hlasování spočívá v podpisu pod petici. Kdo je proti ní, dokument nepodepíše. Obecními úřady určené volební místnosti musejí být otevřeny nejméně od osmi do šestnácti hodin, o víkendu jen dopoledne. Ve velkých městech se předpokládá jejich otevření ve všedních dnech až do 20 hodin, a proto se očekává, že konečný počet podpisů bude oznámen v pondělí 21. ledna až po 22. hodině. Pokud počet podpisů dosáhne sto tisíc a více, musí se peticí zabývat Národní rada (parlament), v níž má soc. dem. (SPÖ) 65, lidovci (ÖVP) i Svobodní po 52 a Zelení 14 poslanců. Již týden před zahájením podpisové akce vládní lidová strana kancléře Wolfganga Schüssela oznámila, že petice bude projednána v klidu, a tím to skončí. Podobně se vyjádřili opoziční soc. dem. a Zelení a dodali, že akce ohrožuje proces rozšíření Unie. Tisk pro, ale i proti Svobodné podpořil v kampani největší rakouský deník Neue Kronen Zeitung, který denně přinášel zvláštní zpravodajství k záležitosti a zároveň jména osobností, která se s peticí ztotožnila - nejznámější z nich je bývalý automobilový závodník Niki Lauda.
Jak však v pondělí napsal deník Salzburger Nachrichten, Lauda podepsat nesmí, protože má od loňského února trvalé bydliště v Británii. Proti petici se pod heslem Veto - ne, děkujeme postavily rovněž významné osobnosti včetně šéfů dalších rakouských celostátních deníků jako Der Standard, Die Presse, Kurier atd. Schüssel onemocněl a Svobodu nepřijal Ministr hospodářství Martin Bartenstein (ÖVP) stejně jako kancléř Schüssel varovali občany před podpisem a označil plebiscit za "vědomou cestu do slepé uličky" a záležitost, která "poškozuje hospodářské zájmy Rakouska - jen s ČR činí rakouský roční obchodní obrat 4,2 miliardy eur (asi 137 mld. Kč)".
S odvoláním na českého ministra Jana Kavana zpochybnili také prohlášení FPÖ, že prosadí "nová jednání s Prahou" o Temelínu. O spolupráci s lidovci i o Temelínu jednal včera ve Vídni předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda s místopředsedou ÖVP a ministrem životního prostředí Wilhelmem Moltererem. "Samozřejmě jsme se nevyhnuli ani tématu Temelín a rakouskému referendu, které právě probíhá. Pan Molterer mě ujistil, že rakouští lidovci petici nepodporují a dodrží dohodu uzavřenou v Bruselu," řekl Právu Svoboda. Původně plánované setkání se šéfem lidovců Schüsselem se kvůli kancléřově onemocnění neuskutečnilo.
Ministr zahraničí Jan Kavan včera v Praze pro BBC řekl: "My to vnímáme, monitorujeme, pečlivě sledujeme, ale interní spory mezi dvěma koaličními stranami uvnitř rakouské vlády, případně rakouské společnosti není něco, co bych jako český diplomat chtěl komentovat." Kavan zopakoval, že jednání o odstavení Temelína nebude: "Mohou mít na petici i přes milión podpisů, stanovisko české vlády to nezmění." Kardinál pro Temelín Český katolický primas kardinál Miloslav Vlk a biskup Václav Malý vyjádřili morální podporu zaměstnancům temelínské jaderné elektrárny. Podle včerejšího sdělení České biskupské konference tak učinili při páteční soukromé návštěvě církevních hodnostářů v elektrárně. Mluvčí katolické církve Daniel Herman připomněl, že s "antitemelínským" hlasováním nesouhlasí Rakouská katolická akce (Katholische Aktion Österreich - KAÖ). Iniciativa vydala písemný dokument Křesťanství nezná hranic, v němž shrnula sedm důvodů pro rozšíření EU a proti politice veta. Aktivně vystupuje proti současnému hlasování.
Svobodná Evropa se drží centra
Právo, 15.1.2002, strana 2 - Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se nechce stěhovat z budovy bývalého Federálního shromáždění (FS) a už vůbec ne z Prahy. Na včerejší tiskové konferenci po návštěvě předsedy Senátu Petra Pitharta v sídle RFE to řekl programový šéf stanice Jeffrey Trimble. Ten tvrdí, že neobdrželi "žádné nabídky k přestěhování od českých úřadů" a nyní se aktivně neuvažuje o přesunu stanice do jiné země. "Možnost přestěhování je velkým rozhodnutím, které by zahrnovalo podstatné množství času a peněz, aby mohlo být uskutečněno," dodal. Také Pithart uvedl, že zatím nemá "žádnou zprávu, že by vedení této stanice byly nabídnuty konkrétní alternativy" k současnému sídlu.
Premiér Miloš Zeman však podle svých slov nehodlá jednat s RFE o stěhování: "Naším přirozeným partnerem jsou Spojené státy, nikoli Svobodná Evropa. Sám jsem o této věci dvakrát jednal s americkým velvyslancem Stapletonem a chtěl bych velice ocenit jeho pozitivní a vstřícný přístup k této záležitosti," řekl Zeman v pondělí rádiu Frekvence 1 a dodal, že RFE bude muset respektovat výsledek jednání se Spojenými státy, "protože je financována Kongresem USA". Zeman podotkl, že jednání s USA probíhá zhruba dva a půl měsíce a je jím pověřen ministr zahraničí Jan Kavan.
"Pokládám vyjádření ředitele Svobodné Evropy za naprosto arogantní, protože já jsem asi ten poslední, kdo by ustupoval teroristům. Ale nabízet teroristům terč v centru Prahy pokládám za hloupost," reagoval Zeman na nedávná slova prezidenta RFE Thomase Dina, který vyjádřil neochotu stanice se odstěhovat. Téma se poté Zeman pokusil bagatelizovat, když na závěr řekl moderátorovi: "Nechtěl byste se mě ještě zeptat na rozvod nějaké herečky? To je tak zhruba stejně důležité..." Pithart, kterého Trimble označil za "starého přítele naší organizace", si prohlédl prostory stanic a asi dvacet minut hovořil za zavřenými dveřmi s představiteli stanice. Poté řekl, že "není žádný důvod, aby stanice musela být v bezprostřední blízkosti Václavského náměstí". Trimble uvedl, že stanice velmi oceňují bezpečnostní opatření, a odmítl spekulace, že RFE/RL požádala o jejich zrušení.
Ministr zahraničí Jan Kavan včera potvrdil, že bude o RFE/RL jednat s prezidentem stanice Dinem, jakmile 23. ledna přiletí do Prahy. "Chtěl bych jednat přímo s ním a ne prostřednictvím sdělovacích prostředků," řekl včera v rádiu BBC. Uvedl, že je velmi těžké najít objekt, který by vyhovoval všem požadavkům RFE z bezpečnostního a technického hlediska a z pohledu "jistého pohodlí".
Mluvčí MZV: Svobodnou Evropu jsme s náhradními objekty seznámili
PRAHA 14. ledna (ČTK) - Mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil trvá na tom, že čeští zástupci rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) seznámili s několika variantami pro přestěhování. Programový šéf RFE/RL Jeffrey Trimble dnes naopak prohlásil, že vedení stanice od české vlády zatím žádnou nabídku nedostalo. Ministr zahraničí Jan Kavan minulý týden uvedl, že žádný z pěti nabídnutých objektů RFE/RL nevyhovoval.
Podle Pospíšila je otázka, nakolik seznam objektů Američané považují za oficiální. "Já neumím definovat pojem oficiální (v této konkrétní věci), ale pravdou je, že při těch několika jednáních na sklonku loňského roku se hovořilo o několika alternativních budovách," řekl Pospíšil ČTK.
Připustil, že o stěhování kolují vzájemně si odporující informace: "Těmto nejednoznačným, rozporuplným, vzájemně si odporujícím výstupům je nutno udělat jednoznačnou přítrž". Příležitostí k tomu bude schůzka ministra zahraničí Jana Kavana s prezidentem Svobodné Evropy Thomasem Dinem. Mají se setkat po 23. lednu, kdy se Dine vrátí do Prahy.
"Já osobně jsem s ním ještě nejednal, protože Bezpečnostní rada státu mne o toto jednání požádala v prosinci a od té doby tady pan Dine nebyl," řekl ministr v rozhovoru pro BBC. Podle něj se uskutečnily zatím pouze konzultace s pracovním týmem české strany, kde ministerstva zahraničí a obrany zastupovali jejich náměstci.
Pracovní tým, který se stanicí vede konzultace, podle něj obdržel detaily představ RFE/RL o parametrech budovy až 18. prosince. "Je velmi těžké najít objekt, který by vyhovoval všem těm požadavkům, které Svobodná Evropa zatím naznačila," řekl Kavan.
Určité nedorozumění mezi českou vládou a Svobodnou Evropou dnes připustila mluvčí stanice Sonia Winterová. Na otázku, zda pro jednání není potřeba nějaký prostředník, třeba šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), odpověděla, že jakékoliv nabídky jsou vítány. Pithart dnes sídlo stanice navštívil.
