Václav Kasík, generální ředitel Českého rozhlasu
Čtvrtek 16. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Český rozhlas je rozhlasem veřejné služby, který si platí uživatelé rozhlasových přijímačů v České republice. Parlament ČR přijal před časem zásadní novelu zákona o Českém rozhlase, i když novelu vypracovalo ministerstvo kultury, poslanci ji zásadním způsobem změnili. Ministr kultury Pavel Dostál se proto od novely distancuje. Dostálovi se například nelíbí, že Kodex Českého rozhlasu bude schvalovat Poslanecká sněmovna.

Pavel DOSTÁL /zvukový záznam/: Co se týká zákona naposledy o Českém rozhlasu, žádný kodex jsme tam samozřejmě my nedávali nikdy, činil jsem pokusy, aby tady byla tzv. trojstolička, aby rada byla volena členy ze sněmovny, ze Senátu a jmenováni prezidentem, nepovedlo se.

Ministr kultury Pavel Dostál. Především o současnosti a budoucnosti Českého rozhlasu bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den, zdravím vás a současně i všechny posluchače.

Psal se 1. červenec 1999, kdy jste se ujal funkce generálního ředitele Českého rozhlasu, do níž jste byl zvolen 9. června 1999. Po svém zvolení do funkce jste prohlásil, že se hodláte zasazovat o dobré mezilidské vztahy v Českém rozhlase. Citujme doslova: "To je základ dobré funkce, dobré mezilidské vztahy, o to se budu starat kromě jiného v první řadě." Co konkrétně jste v Českém rozhlase udělal pro to, aby v něm byly mezilidské vztahy lepší?

Tak především působím svým příkladem, to je základní věc. Myslím si, že ...

Učiněný anděl Václav Kasík.

Ale jděte, to snad ne, takto jistě ne, ale když jsem si to předsevzal, tak jsem asi měl nějaké oprávnění, a to oprávnění nepochybně vyvěrá z nějakého mého nitra, v tom bych nehledal žádnou velikou vědu, prostě jsem si to předsevzal a myslím si, že to i plním.

Změnila se téměř po třech letech důležitost, kterou kladete na mezilidské vztahy v Českém rozhlase?

Nezměnila, protože já je stále považuji jako velice důležitou součást života uvnitř právě rozhlasu.

Pokud byste měl po třech letech formulovat priority, kterým věnujete nejvíce času, byly by to mezilidské vztahy, které by byly na prvním místě?

Byly by to opět mezilidské vztahy, které by byly na prvním místě, nepochybně.

Co byste v současnosti označil za slabé místo Českého rozhlasu?

Nedotažené mezilidské vztahy právě.

A druhé slabé místo?

Určitá přetrvávající konzervativnost v Českém rozhlase, pochopitelná, ale přeci jen nadměrná.

Čím je tato konzervativnost dána?

Určitě charakterem této instituce, určitě věkem, vždyť my příští rok už budeme slavit 80. výročí této ctihodné instituce, potom také rozměry, to je jistě veliký kolos, Český rozhlas, a u velkých podniků, to asi neříkám nic nového, je vždycky setrvačnost proslulá, a teď nevím, co bych ještě dodal.

Souvisí to i s tím, že Český rozhlas se jako vysílatel veřejné služby transformoval ze státního rozhlasu, a tudíž dědictví státního rozhlasu je v něm stále ještě přítomno?

Je to možné, protože přeci jen řada lidí delší část svého života prožila v úplně jiném uspořádání, byť byli v Českém nebo v Československém rozhlase, o tom není sporu, ale on sám charakter instituce navozuje jistou konzervativnost, protože přeci jen to není instituce zbrklá, není to instituce poplatná, má nepochybně ctihodné cíle, určitě i poněkud odlišné, nežli stanice třeba menší, tím mám na mysli stanice komerční, kterých si vážím, ale přeci jen Český rozhlas je instituce jiná.

Říkáte "komerčních stanic si vážím". Vy jste v soukromé komerční stanici pracoval. Proč si vážíte komerčních stanic a jak mohou obohatit vysílání rozhlasu veřejné služby?

Ony jsou přeci jen progresivní, ony umějí nalézti technologie, které jsou v daném okamžiku skutečně pokrokové, protože jsou menší, rychlejší, to zase říkám věci známé, a jsou taženy jednoznačným pregnantním cílem. Ony mají jednoznačný úkol, tj. tvořit zisk, a na takto jednoznačný úkol se dá snadno nabrousit onen hrot, abych mohl účinně tím konkurenčním prostředím procházet.

Není ovšem škoda, že vysílatelé veřejné služby nejsou ve střední Evropě pohotovější, třeba v Británii, co se týče digitalizace tomu tak není, protože průkopníkem byl vysílatel veřejné služby, britská BBC. Neměli by si vysílatelé veřejné služby, aby přeci jen drželi krok, tzn., býti dobrý v technologiích a ...

To nepochybně, to máte samozřejmě pravdu, o to se snažíme. Já si myslím, že dneska už je to velmi vyrovnaný souboj, pokud vůbec slovo "souboj" je vhodné, protože já jsem ho nikdy ve vztahu ke komerčním rádiím nepoužíval, ale řekněme prostě v rychlosti zavádění nových technologií, lepší slovo tedy "soutěž", "souboj" ne, to jsem se zmýlil.

Nahlédněme do projektu, s nímž jste vyhrál boj o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu. Cituji z něj doslova:

"Je nesporné, že zásadní vliv na udržení či dosažení důležitého parametru vysílání, to je požadované poslechovosti, má program, zejména v dlouhodobějších ukazatelích. Program musí být stále porovnáván s posluchačskými prioritami a samozřejmě korigován v souladu s veřejnoprávními předpisy. Zde vstupuje do hry několik protichůdných vlivů, ale dostatečně častým a kvalifikovaným průzkumem se lze dobrat k optimálnímu stavu. To se nepochybně děje, neboť to potvrzují dobré výsledky, které Český rozhlas vykazuje. Vím o některých nižších číslech poslechovosti a mou snahou by bylo dostat je na požadovanou úroveň, tento proces lze ukončit do dvou let. Zdůrazňuji však, že poslechovost zde není hodnocením pro ekonomickou úspěšnost, nýbrž významným měřítkem kvality, která je jednou ze základních podmínek veřejnoprávnosti."

Když se podíváme na současnou úroveň poslechovosti Českého rozhlasu, myslíte si, že jste dostál svým slovům, které jsou vepsány ve vašem projektu?

Pokud bych měl samozřejmě reagovat na tento citát, takto, jak jste ho přečetl a znám tento soubor vět, tak musím říct, že jsem nedostál, protože přeci jen poslední výsledky poslechovosti ukazují, že Český rozhlas sestoupil poněkud a bohužel ...

Máte spočítáno, o kolik klesla poslechovost celoplošných okruhů Českého rozhlasu od chvíle, kdy Václav Kasík usedl do funkce?

Čtyři sta tisíc.

Čtyři sta třicet sedm tisíc, tedy téměř půl milionu.

Já jsem to řekl zaokrouhleně, já to vím, to víte, že to vím.

A můžete spát?

Ne, vadí mi to, samozřejmě, že mi to vadí.

Čím je to dáno?

Asi jsem některé věci přecenil, některé věci jsem nedocenil.

Tedy jinak, o čem výrazný úbytek posluchačů Českého rozhlasu vypovídá?

Podívejte, ono by se dalo říci a já bych mohl hledat nějaké výmluvy, že třeba celkový počet posluchačů, myslím na rozhlasovém trhu, poklesl, ale to by byla taková ...

Rozhodně nepoklesl tak výrazně, jako ubylo posluchačů celoplošným okruhům Českého rozhlasu.

To by byla výmluva velmi plytká a nedobrá. Já si myslím, že přeci jen nastává určitý odklon od těch programových segmentů, které v Českém rozhlase existují, ale když říkám existují, tak ony tam shodou okolností musí existovat a zůstávat i nadále, přeci jen zpravodajská publicistická stanice, jako je Radiožurnál, nebývá ve světě vždycky ta nejposlouchanější, to si přiznejme.

Počkejte, ale vy jste citovaný projekt psal se znalostí toho, co teď říkáte, tzn., že to musí vypovídat o tom, že jste nesplnil to, co jste si předsevzal.

Ano, to jsem řekl přeci v té počáteční větě, já jsem to nesplnil. Já jsem se teď dále pokoušel ...

Co udělat pro to, abyste to splnil?

No, to nemohu teď tady říct, ale nechte se překvapit, určitě podniknu kroky, které ... Nebo alespoň ty, o kterých si budu myslet, že tento neblahý trend v první řadě zastaví a posléze otočí.

Proč jste je nepodnikl už v uplynulých třech letech?

Protože jsem musel nabýt přesvědčení, tady si nemohu dovolit udělat chybu, která by byla větší chybou směrem dolů než ...

Už jste jej nabyl?

Nabyl.

Kdy se veřejnost dozví to, co bude zásadní pro posluchače Českého rozhlasu?

Během čtvrt roku.

V pondělí Lidové noviny tvrdily, že generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík zvažuje výměnu šéfredaktora Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Alexandra Píchy. Podle listu by mělo k personálním změnám dojít na základě nejnovějších výsledků poslechovosti rádií, které odsunuly Radiožurnál na druhou pozici za soukromé komerční rádio Impuls. Lidové noviny referovaly, že byste měl změnu oznámit již tento týden. Agentura ČIA však ve středu přinesla zprávu, že šéfredaktor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu odvolán nebude a vy jste se dožadoval, aby byla dobře interpretována vaše slova, která jste řekl Lidovým novinám.

Ano, to všechno je pravda, to, co jste nyní přečetl.

Odvolat šéfredaktora okruhu, kterému výrazně klesla poslechovost, není řešení?

Nebudu odvolávat šéfredaktora Alexandra Píchu.

Ptám se, zda to není řešení, odvolat šéfredaktora okruhu, kterému klesla a klesá dlouhodobě poslechovost?

Tak jistě, že řešením by to mohlo být, jedno z několika řešení, možná, že by jiný šéf sáhl k takovémuto opatření, ale já to teď dělat nebudu.

To znamená, v budoucnu ano?

Já jsem řekl, že věci zvažuji, a to jsem řekl i Lidovým novinám, že je to situace k zamyšlení, ale současně říkám, že Alexandra Píchu odvolávat nebudu.

Má Alexandr Pícha vaši důvěru?

Mojí důvěru má, nepochybně. Zatím nebyla jediná věc, kdy by mě zklamal.

Když si rozklíčujeme všechny úbytky posluchačů vysílatele veřejné služby v České republice, tak poslední tři roky jsou následující: ČRo1-Radiožurnál přišel o 232 tisíce posluchačů, ČRo2-Praha o 152 tisíce posluchačů, ČRo3-Vltava o 8 tisíc posluchačů a ČRo6-Rádio Svobodná Evropa o 42 tisíce posluchačů. Omlouvám se za množství čísel, která jsem teď na posluchače BBC vychrlil, nicméně neukazují tato čísla, že je nutné sáhnout k hlubší reformě okruhu Českého rozhlasu jako celku?

No, můžete to takto požadovat, takovéto zamyšlení, o tom není pochyb, ale víte, ono bylo vykonáno tolik práce, která by měla obrátit poslechovost jiným směrem, že je nutné nechat chvilku působit tyto změny a věřte, že v tomto případě se skutečně zbrklost nevyplácí.

Můžete být konkrétní? Které zásadní změny byly vykonány a očekáváte, že by se do roka mohly projevit?

Když už jste sám zmínil Radiožurnál, tak jistě mohu připomenout, že jen za poslední dva měsíce bylo vykonáno několik změn, které směřují jednak k "přitažení" posluchače ke stanici a jednak i k zatraktivnění oněch programových segmentů, tj. zvýšení zájmu. Nechci tím říct, že by mělo dojít k programovému odlehčení, to ne, ale přeci jen existují témata, která mohou zajímat větší počet lidí.

Teď jsem trochu zmatený, na jedné straně říkáte, že zásadní změny oznámíte do čtvrt roku, protože jste se zamýšlel, interpretuji správně vaše slova?

Ano.

Na druhou stranu tvrdíte, že žádné zbrklé změny a některé zásadní už byly vykonány, není to rozpor?

Ne, na těch se pracovalo určitou dobu a já jsem teď řekl, že nechám změny působit, necítím ve svých slovech rozpor. Pokud to tak působí, opravte mě, a já se pokusím věci vysvětlit lépe.

To znamená, že ještě další zásadní změny přijdou do čtvrt roku?

Ne, teď budou působit ty změny, které byly vykonány.

Ty budou působit rok a ...

Budou působit minimálně čtvrt roku, minimálně do příštího vyhodnocení poslechovosti a potom budu konat.

Dovolím si druhou citaci z vašeho projektu, s nímž jste vyhrál konkurz na generálního ředitele Českého rozhlasu, opět citujme doslova: "Nejnápadnější změnou, kterou si dovolím navrhnout v jinak dobře fungujícím organismu Českého rozhlasu, je sjednocení dvou mimořádně kvalitních stanic, a to ČRo3 Vltava a ČRo6 Rádio Svobodná Evropa. Takový tah by si nepochybně vyžádal vyvinout značné úsilí, ale výsledkem by měl být vznik stanice pro náročného posluchače, neboť podle zkušeností mají posluchači obou stanic podobnou charakteristiku a věkové rozložení, dokonalé pokrytí signálem, které má Český rozhlas 3 Vltava by se zřejmě mělo stát tou sítí, která by šířila program této sjednocené stanice." Zatím ke sloučení těchto dvou okruhů nedošlo, proč?

Protože jsem se v době, kdy jsem tento projekt psal, zcela lidsky mýlil, já jsem samozřejmě pozoroval věci v Českém rozhlasu, obrazně řečeno, z chodníku a já jsem prostě řadu věcí nedomyslel. V tom projektu je třeba ...

Jak pak věřit projektům lidí, kteří se ucházejí o tak významnou funkci?

To asi nebyla ta nosná část projektu a také jsem to nazýval úvahou, také jsem se nad tím sice zamýšlel, ale poté, co jsem si ověřil a hlavně jsem se dostal do situace, kdy jsem si mohl ověřit, protože řadu věcí z chodníku skutečně neověříte, tak když jsem si ověřil právě možnost skloubení trojky a šestky, tak jsem zjistil, že jsem se mýlil.

Dnes už bývalý prezident Rádia Svobodná Evropa a šéfredaktor ČRo6 Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček před rokem v tomto pořadu hovořil o budoucnosti šestého okruhu Českého rozhlasu. Tehdy Pavel Pecháček doslova uvedl:

Pavel PECHÁČEK /zvukový záznam/: A já věřím, že tahle stanice, jmenuje se dneska Český rozhlas okruh šest Rádio Svobodná Evropa, já se domnívám, že tato stanice tady může zůstat na vždycky. Dneska samozřejmě ty zkušenosti Svobodné Evropy pomohly vzniku té stanice, ale míti unikátní stanici, která je opravdu i na světě dost unikátní, která jde dneska do hloubky v politice, do hloubky v ekonomii, která je pro minority, pro tyto lidi, kteří se o toto zajímají, já si myslím, že je v pořádku, že to je vlastně veřejnoprávní služba a že klidně může mít veřejnoprávní rozhlas ode dneška za třicet let stanici tohoto typu, tohoto druhu. Vždycky bude pro minority, ale bude mít svojí cenu.

Slova dnes již bývalého prezidenta Rádia Svobodná Evropa a šéfredaktora Českého rozhlasu 6 Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka pronesená v rozhovoru pro BBC 19. června 2001. Pavel Pecháček na svoji funkci rezignoval. ČRo6 začátkem května výrazně změnil program. Na středních vlnách vysílá část dne své programy ČRo7-Rádio Praha v cizích jazycích. Co si slibujete od této zásadní změny?

Jednak tím dosáhneme většího komfortu pro posluchače, přeci jen, i když nemáme povinnost vysílat pro cizí státní příslušníky pobývající na našem území, tak nicméně je jich zde již tolik, že ze stran komfortu nebo vylepšení služby je vhodné zařadit i cizojazyčné vysílání a ČRo7 připravuje takové vysílání, šíří ho na krátkých vlnách, pro nás už bylo jen technickou záležitostí, jak tento programový segment převést i na šestku.

Pokud byste měl jednoznačně odpovědět na otázku, bude ČRo6 Rádio Svobodná Evropa existovat, až Václavu Kasíkovi vyprší šestiletý mandát ve funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, tedy v roce 2005, dal byste za to ruku do ohně?

A víte, že jo? Já si myslím, že šestka bude existovat dál, i dokonce ve spojení, jak my říkáme žargonem, s malou Svobodnou Evropou. Já to říkám záměrně takto, aby nedocházelo k mýlkám, protože lidé se často mýlí, když se řekne "Rádio Svobodná Evropa". Já mám na mysli ono Rádio Svobodná Evropa, které je charakterizováno tím naším přívlastkem "malá Svobodná Evropa".

Vy jste už naznačil, když jsem vám citoval část z vašeho projektu, se kterým jste vyhrál konkurz na generálního ředitele Českého rozhlasu, že to byla "úvaha z chodníku", ono slučování. Český rozhlas už teď má osm divizí, ne všechny okruhy vysílají, například ČRo4 je stále nesplněný projekt Vlastimila Ježka jako bývalého generálního ředitele Českého rozhlasu. Je reálné, aby se podařilo spustit například Český rozhlas 4, když Český rozhlas nemá pokryt VKV signálem ani svůj druhý okruh ČRo 2-Praha?

Tou druhou částí otázky jste samozřejmě poněkud tu mojí odpověď přiblížil. Je to málo reálné, reálné by to bylo v okamžiku, kdybych použil síly na takovéto řešení, tj., kdybych třeba ze stávajících kmitočtů sestavil ještě jinou síť, tzn., že bych některým stanicím, mluvím o stanicích Českého rozhlasu, jisté kmitočty odebral, tzn., ze tří nebo čtyř sítí VKV bych jich udělal pět, když jsem řekl čtyři, tak jsem měl namysli i kmitočty, které dneska patří regionálním stanicím, leč v té době jsme nikdo nepředpokládal, že budeme v brzké době stavět nové regionální stanice, musím jich nyní postavit pět, jedna ..., každý z těchto potřebuje mít zcela zákonitě své vysílače, své VKV vysílače.

To znamená, ČRo4 bude i nadále neexistující okruh?

Není možné v tuto chvíli, protože nemáme kmitočty, na nichž by tato nepochybně potřebná a důležitá stanice mohla fungovat.

Z toho, jak se bavíme o Českém rozhlase, vyplývá, že ředitelujete řadovce, která má různé díry, protože jí například chybí okruh ČRo4. Nemělo by smysl opravdu celou řadovku od základu přestavět, jinak přestrukturovat okruhy Českého rozhlasu a neměl by Český rozhlas i kvůli dlouhodobému úbytku posluchačů projít hlubší reformou?

No, ona si situace právě už ta čtyřka, a mně je hrozně líto, že právě v tomto směru neplním určitá předsevzetí, protože já jsem si myslel, že čtyřka bude daleko snadnější úkol, tak už jen tato okolnost začíná být natolik palčivá, že hluboké zamyšlení je přede dveřmi. Myslím to zamyšlení, o kterém vy jste mluvil, to je zamyšlení se nad přeskupením stávajících kmitočtů, vy jste to nazval restrukturalizací, já bych to nazval přeskupením kmitočtů, nebo můžeme také vyrazit jiným směrem, to, co nám technika dovolí, jistěže by se dala čtyřka provozovat po Internetu, ale víte, to není ono, to není zatím vnímání rozhlasové stanice jako takové, plnohodnotné ...

Navíc ne všichni koncesionáři mají Internet.

No, jistě a navíc čtyřka by měla být určena mladším lidem, neznamená to, že čtyřkou bych měl mladé lidi přikovat k počítači, protože oni mají úplně jiný pohyb po světě, než jen sedět u počítače, i když samozřejmě ...

Je reálné, že Václav Kasík do roku 2005 v nějaké formě spustí Český rozhlas 4?

Je to reálné. Já jsem dokonce řekl, že v letošním roce budou položeny reálné základy pro čtyřku.

To znamená, že v roce 2003 už by si mohli posluchači v České republice, v některých místech České republiky naladit Český rozhlas 4 jako rádio pro mladé?

Václave, nezlobte se. Já to nemohu říci úplně s takovou tou stoprocentní jistotou, alespoň chlapa, který by nemusel zase posléze brát svá slova zpátky. Ona ta čtyřka také, a nezlobte se, že to řeknu tak primitivně, stojí nějaké peníze, nebo by stála nějaké peníze, a ...

A těch nemáte dost v Českém rozhlase?

Ne, uvědomte si, že stavíme pět dalších stanic z vyrovnaného rozpočtu, vždyť fungujeme ...

Ale vy jste ve svém projektu, zase doslova, napsal: "V budoucnu, výhled za rok 2005, se dají očekávat změny oslabující zázemí veřejnoprávních médií, tento předpoklad je značně rozšířen a já jej přijímám. Odtud jsem došel k třípilířové zásadě, to je, nedopustit zvyšování nákladů kromě zátěže inflační doložkou pro udržení chodu Českého rozhlasu. Současné prostředky získávané na provoz Českého rozhlasu musí být po dobu minimálně pěti let dostačující, tímto způsobem se připravíme na pokles finančního zázemí, který se nepochybně dostaví." Nebylo nemoudré od Václava Kasíka, napsat do svého vlastního projektu, že minimálně pět let bude stačit, že se nebudou zvyšovat koncesionářské poplatky?

No, nemoudré to nebylo, protože jsem vycházel z čísel, která jsem měl k dispozici. Podívejte se, uplynuly tři roky a koncesionářské poplatky se nezvedly, uplyne minimálně další rok, tak jak mi moje zkušenost velí, a až možná po roce bychom mohli dosáhnout nějaké úpravy, takže to snad nebylo úplně špatně odhadnuto. A shodou okolností Český rozhlas hospodaří tak, jak hospodaří, jsme pořád v plusových číslech, podívejte ...

Máte ovšem opravovat historickou budovu Vinohrad, což značně zatíží rozpočet... Na to máte peníze?

Na to mám peníze.

Aniž byste žádal Poslaneckou sněmovnu o mimořádné výdaje na opravdu historické budovy na Vinohradské třídě?

Požádal jsem, protože rekonstrukce může mít několik úrovní, ale na tu úroveň, která je nezbytná, tj., abych předešel haváriím a třeba splnil i nějaké hygienické předpisy a tak, které se vývojem doby mění, tak na to peníze mám.

To znamená, že nemusíte opravovat Vinohrady, aniž byste dostali peníze od Poslanecké sněmovny?

My tu opravu bez nějakého dalšího balíčku financí neopravíme zcela, my tu budovu, řekněme, vyvedeme z havarijního stavu.

Kolik byste potřebovali od poslanců?

Já jsem žádal v různých částech částku kolem 200 milionů, my máme v tuto chvíli připraveno 400 milionů, to proto, abych, jak už jsem řekl, předešel haváriím.

Kdy se začne opravovat?

Na konci letošního nebo začátkem příštího roku, podle toho, jak dopadnou různá výběrová řízení.

V úvodu tohoto pořadu již bylo řečeno, že v nejbližších dnech vyjde ve Sbírce zákonů novela zákona o Českém rozhlasu. Právní norma kromě jiného mění způsob volby Rady Českého rozhlasu, vnitřní fungování rozhlasu veřejné služby a upřesňuje úkoly vysílatele veřejné služby v oblasti veřejného vysílání. Jakým jedním slovem byste novelu nazval?

Předčasná.

Proč?

Protože novela mohla fungovat, tedy zákon mohl fungovat zatím ještě v podobě dnešního platného zákona a kdyby se věnovalo ještě více času této normě, tak bychom možná mohli předejít některým částem, které se zřejmě budou doplňovat nebo opravovat ...

Které části máte namysli? Pokud bych měl použít asi nikoliv tak diplomatickou řeč, kterou používáte vy, tudíž některé zmetky, které se do toho zákona, respektive do novely zákona o Českém rozhlasu dostaly, míníte to tak?

Mám namysli některé části v zákoně, které jsou de facto zrcadlově přijaty ze zákona o České televizi.

Je to například Kodex Českého rozhlasu a vadí vám jako generálnímu řediteli, že vnitřní směrnici rozhlasu bude schvalovat politická elita, na níž by měl být vysílatel veřejné služby nezávislý?

Ale to víte, že mi to vadí, vždyť jsme to také rozporovali. Vždyť já jsem vstoupil v jednání třeba se senátory, kde jsem vysvětloval svá stanoviska a ...

Není to důvod k rezignaci, možná nebudete schopen svým zaměstnancům garantovat politickou nezávislost vysílatele veřejné služby?

No, to je k zamyšlení věta, to by mohl být klidně důvod k rezignaci, o tom není pochyb, protože zaměstnanci se tvrdě ptají, ale já musím počkat, až jak se platnost zákona projeví v praxi.

A vy jste jim nabídl onu rezignaci v případě, že by ...

Ne, to jsem ještě nevyslovil.

A vyslovíte?

Bude-li situace taková, že by neměla být zaručena nezávislost této veřejnoprávní instituce, pak je jediné možné, tuto rezignaci dát.

Říká Václav Kasík, generální ředitel Českého rozhlasu. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.