Jan Kasal, místopředseda KDU-ČSL
Středa 26. června 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Unie svobody-Demokratická unie se podle některých českých komentátorů stává stranou, které hrozí zánik. Místopředseda US-DEU Ivan Pilip odpovídá na otázku, jak by měli unionisté získat zpět ztracenou důvěru voličů, těmito slovy:

Ivan PILIP /zvukový záznam/: Dát jasně najevo, že je stranou realistickou v tom, že dokáže vzít v úvahu výsledek voleb a hledat kompromisy, na druhou stranu ale nikoliv bezzásadovou v tom, že by kývla na cokoliv jen, aby její zástupci byli u moci, a začít další kolo budování určité stranické základny a identity.

Slova místopředsedy US-DEU Ivana Pilipa. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal před půl rokem v Interview BBC naznačil, že dříve nebo později přijde doba, kdy se začne mluvit o sloučení KDU-ČSL s US-DEU.

Jan KASAL /zvukový záznam/: Je to více jak rok, byl jsem pověřen vedením KDU-ČSL, abych na sjezdu Unie svobody předložil myšlenku zahájení diskuse o integraci. Já jsem to učinil a tenkrát jsem se nesetkal s příliš velkým zadostiučiněním, respektive ne já jako Jan Kasal, ale KDU-ČSL jako politická strana. My jsme to mysleli velmi vážně, ale všechno má svůj čas a rozumím tomu, že přijde chvíle, kdy ta diskuse bude obnovena.

27. únor 2002 a slova místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala. Nejen o možném sloučení stran Koalice bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu strany Jan Kasal. Vítejte v BBC, dobrý den.

Hezký podvečer.

Vyjednávání o vládě - den devátý. Veřejnost se dozvěděla, že dosavadní předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus nemá šanci svůj post obhájit. Česká strana sociálně demokratická se už dohodla se stranami Koalice, tedy KDU-ČSL a US-DEU, na tom, že post předsedy sněmovny připadne případné vládní koalici. Co Jan Kasal odpoví na námitku, že by předseda dolní parlamentní komory měl být z nejsilnější opoziční strany - tedy z Občanské demokratické strany?

Tak tuto námitku často slýchávám. Nicméně za 12 let českého parlamentarismu, který mám možnost sledovat z blízka, šest let byla v čele sněmovny osobnost z vlády, z vládní koalice a šest let někdo z opozice. Dva roky to byl Miloš Zeman, který byl opravdu opozičním politikem a čtyři roky to byl Václav Klaus, který byl jakoby opozičním politikem, držený tam a dosazený opoziční smlouvou. Čili jsou možné oba dva modely a v tuto chvíli se zdá, že užitečnější pro příští vývoj a hned mohu zdůvodnit, proč, bude když v čele sněmovny bude stát představitel, zástupce vládní koalice.

Položil jste si otázku: Proč? Tak si, prosím, na ni nyní i odpovězte.

Naší republiku mimo jiné také čekají prezidentské volby. V případě, já si přeji, aby se ty volby zdařily, ale v případě, že by z jakéhokoliv důvod nebyl prezident zvolen, tak potom předseda sněmovny má velmi výrazné ústavní pravomoci, které by jinak příslušely prezidentu. Ty se dělí, ty pravomoci prezidenta, mezi předsedu sněmovny a předsedu vlády. Čili z tohoto důvodu se domnívám, že ta situace je propastně jiná než v období, kdy se prezident nevolí a kdy předseda sněmovny vykonává pouze tu řídící funkci.

Znamená to, že při vyjednávání o nové vládní koalici v České republice strany, které o ní vyjednávají, berou v potaz i jistou pojistku před ústavní krizí v případě, že by nebyl zvolen prezident republiky? Proto se kloní k druhému modelu, aby šéf sněmovny byl ze stran vládní koalice?

Dá se to tak říci, je to jeden z důvodů. Ten druhý z důvodů je, že se dá předpokládat, že by kandidátem ODS na tuto funkci byl Václav Klaus, který v čele sněmovny stál čtyři roky a já jako člověk, který už dost pamatuje v té sněmovně, musím říct, že to nepatřilo ke šťastným dobám Poslanecké sněmovny, předtím České národní rady.

V čem především? Proč?

Myslím si, že chybělo to, co do parlamentu patří, to je komunikace, i mezi politickými kluby, politickými stranami, které jsou na opačných pólech nebo politického spektra. To si myslím, že byla závažná chyba a myslím si, že se ta chyba musí v příštím období napravit.

Pokud budu chtít situaci velmi zvulgarizovat a zjednodušit: Znamená to, že předseda Poslanecké sněmovny ze stran budoucí vládní koalice, pokud se na něm dohodnete, je i jistým vyšachováním Václava Klause ze hry?

Tak bych to neřekl. ODS má samozřejmě další místopředsedy, kteří by mohli kandidovat na tuto funkci, ale předpokládám, že by ODS kandidovala pana předsedu Václava Klause a i vzhledem k situaci v ODS by mě k té stabilitě, či respektive k nestabilitě, k volebnímu sjezdu, který má být, tuším, ještě letos, by ta pozice určitě nebyla příliš dobrá a určitě by byla poznamenána také funkce zastávána členem ODS tím předvolebním obdobím, které pro tuto stranu není vůbec jednoduché.

Lze ovšem podle Jana Kasala v budoucnu garantovat rovnováhu politické moci v České republice, když strany budoucí vládní koalice obsadí nejen Strakovu akademii, mají i předsedu Senátu a ještě budou mít předsedu Poslanecké sněmovny?

No, samozřejmě. To záleží na tom, jak se politické strany, politické kluby dohodnou na obsazení dalších míst. A já mohu prozradit něco zevnitř toho vyjednávání. Zdá se téměř jisté, že ty kontrolní funkce, které ve sněmovně máme k dispozici - je to kontrola zpravodajských služeb, bezpečnostních služeb, Bezpečnostní informační služby, vojenského obranného zpravodajství, nasazování operativní techniky, takže tyto funkce budou svěřeny opozičním poslancům a i další funkce v čele výborů, v čele komisí, v čele zahraničních delegací, s tím není nejmenší problém, čili bude taková proporcionalita v zastupování jednotlivých politických směrů, že ta ...

Ale předseda Poslanecké sněmovny je jen jeden!

Předseda je jen jeden a znovu říkám, je správné, že v tomto období bude ten předseda s největší pravděpodobností z některé ze stran vládní koalice.

Předsedové poslaneckých klubů ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Bohuslav Sobotka, Jan Kasal a Karel Kühnl vytvořili vyjednávací tým, do jehož gesce spadá fungování nové Poslanecké sněmovny. Vy jste společně s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou oznámil, že Poslanecká sněmovna by v novém funkčním období měla mít pět místopředsedů - na místo dosavadních tří. Dá se o této myšlence říci, že už je to hotová věc, pět místopředsedů?

Je to velmi pravděpodobná záležitost, nicméně jisto to není, jisto to bude až to odhlasuje Poslanecká sněmovna, protože samozřejmě ...

Ale bude záležet na předjednání, tzn., že předjednáno už to je, je to hotovo?

Předjednáno uvnitř koalice to je, ale obávám se, že ne všechny politické kluby budou s tím rozdělením, tak jak je zamýšleno, spokojeny.

Hovoříte, o koalici, s malým k, je to domluveno v budoucí vládní koalici?

Ano, rozumějme tomu tak, je to zkratka, je to předjímání možné skutečnosti, skutečnosti, která je z mé strany žádána, ale není hotová.

Dosavadní předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus před týdnem před těmito mikrofony k myšlence možného rozšíření počtu místopředsedů dolní parlamentní komory uvedl:

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Počty členů vedení sněmovny nepovažuji vůbec za fundamentální věc, já jsme vždycky dramaticky snížil počet zaměstnanců úřadu vlády, když jsem přišel na vládu, ministerstva financí, když jsem přišel na finance. Já pro nějaké zvyšování nejsem, ale bude-li to nějaké koaliční uvažování, tak bych řekl, že ti tři místopředsedové, tak jak byli za mě, bylo relativně málo a stalo se, že byli dva nemocní a jeden na zahraniční cestě a měli jsme velké potíže, jak řídit sněmovnu.

Týden stará slova dosavadního předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause. Nemá Jan Kasal obavy, že veřejnost bude rozšíření počtu členů Poslanecké sněmovny vnímat tak, že politické strany v čele s KDU-ČSL a US-DEU potřebují víc funkcí, o něž by se podělily?

Kdybychom chtěli jen více funkcí, tak můžeme rozšířit počet výborů nebo počet komisí, v tom to není. Máme za to, že by bylo užitečné na rozdíl od minulého volebního období, kdy v čele sněmovny stály představitelé pouze dvou z pěti parlamentních stran, tedy představitelé ČSSD a ODS, když by tam byly zastoupeny všechny strany, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Nevidím v tom žádný velký problém.

Česká tisková kancelář a poté i ostatní média interpretovala dopolední slova vašeho předsedy, lidoveckého předsedy Cyrila Svobody, že už je téměř jisté obsazení předsedy Poslanecké sněmovny politikem z řad vítěze voleb - tedy ČSSD. Je citovaná interpretace správná a je už téměř jisté, že sociální demokraté budou mít šéfa sněmovny?

Já jsem přišel do vašeho rádia právě z jednání, kde se i o této věci hovořilo. Jednání se zmiňovanou trojicí nebo ve zmiňované trojici a opakovaně jsem vyslechl názor představitele České strany sociálně demokratické pana Sobotky, že tato věc není rozhodnuta na úrovni vítěze voleb České strany sociálně demokratické. Tato funkce bude nabídnuta buď, jsou dvě alternativy v tuto chvíli vyrovnané, zástupci představiteli stran Koalice, s velkým K, nebo si tuto funkci ponechají sociální demokraté. Čili ve hře jsou obě možnosti a jsou vyrovnané. Myslím si, že aby se předešlo podobným nedorozuměním, bude dobře, když se k tomu vrátíme hned na té sobotní schůzce a není důvod, proč by tam nemělo padnout zásadní slovo.

Bral byste jako zástupce Koalice, s velkým K, tedy dvou stran Koalice, pokud by sociální demokraté udělali gesto a řekli: "Menší koaliční partner bere šéfa sněmovny"?

Samozřejmě, že je normální, ve světě obvyklé, že je-li koaliční vláda, tak ta menší z koaličních formací si nárokuje křeslo předsedy sněmovny. U nás k tomu nedošlo asi proto, že ten náš volební výsledek byl tak špatný, koaliční. Přeci jen v porovnání s výsledkem sociálních demokratů by bylo dle mého soudu nepřípadné se nějakým razantním způsobem o tuto funkci hrdlit, ale přijde-li ta nabídka od sociálních demokratů, od pana předsedy Špidly, tak si na druhou stranu myslím, že takováto věc se nemá odmítat, protože pan Špidla není, nepatří k těm lidem, kteří se rozmýšlejí narychlo.

Jan Kasal tím říká, že definitivně se o obsazení předsedy Poslanecké sněmovny rozhodne až v sobotu na nejvyšším grémiu?

V sobotu nebo v pondělí, já si nejsem jist, jaká bude agenda v sobotu, ale domnívám se, že by to mělo nejpozději v průběhu příštího týdne být vyjasněno.

Je pak jasné, že místopředsedy sněmovny by obsadily všechny strany, to už je definitivní?

Je to téměř definitivní.

Místopředseda Občanské demokratické strana Ivan Langer v úterním Interview BBC vyjádřil jistou lítost nad tím, že ODS zatím nebyla pozvána k jednáním o rozložení sil v orgánech Poslanecké sněmovny. Langer odpověděl BBC i na otázku, jaké zastoupení ve vedení Poslanecké sněmovny by ODS považovala za odpovídající svému volebnímu výsledku.

Ivan LANGER /zvukový záznam/: Já můžu říct, že přinejmenším budou-li tři místopředsedové Poslanecké sněmovny, jednoho místopředsedu. Myslím si, že paradoxně by mohl být respektován princip, že by ODS jako nejsilnější opoziční strana mohla mít dokonce i předsedu Poslanecké sněmovny, určitě bychom chtěli aspirovat na post předsedy rozpočtového výboru, výboru pro obranu a bezpečnost, a to jsou věci, nebo to jsou místa, o která bychom chtěli usilovat, ale v každém případě je potřeba vyčkat na to, jak se dohodne Koalice se sociálními demokraty a komunisty.

Slova místopředsedy ODS Ivana Langera. Kdy přizvete k jednání o zastoupení jednotlivých stran ve vedení Poslanecké sněmovny i výborech zástupce ODS?

Tak doufám, že neprozradím žádné tajemství, ale už se stalo. My jsme otáleli z důvodu, ne, že bychom nechtěli s kolegy z ODS hovořit, ale protože ODS neměla ustavený poslanecký klub, k tomu došlo až včera a hned jak došlo ke zvolení nebo k potvrzení ve funkci pana Tlustého, tak jsme ho kontaktovali a dneska už ta schůzka proběhla, čili víte to jako první.

To znamená, že jste jednali ve čtyřech, jednal Jan Kasal, Bohuslav Sobotka, Karel Kühnl a Vlastimil Tlustý?

Je tomu tak.

Je reálné, že by ODS získala vedení rozpočtového výboru či výboru pro obranu a bezpečnost, což Ivan Langer, místopředseda za ODS, považuje za nezbytné?

Jak už jsem řekl, já se domnívám a nejen já, i kolegové jsou téhož názoru, že je užitečné, aby opozice zastávala určité kontrolní funkce. Týká se to komisí, o kterých jsem hovořil a myslím si, že to přání pana Ivana Langera, které jsme před chvílí slyšeli, tak bude z velké části naplněno, ne do sta procent, ale z velké části ano.

To znamená, že jste Vlastimilu Tlustému řekli, že je reálné, aby získala ODS rozpočtový výbor a výbor pro obranu a bezpečnost?

Vy mě teď budete zkoušet, budete jmenovat jeden výbor po druhém ...

Ne, stačí mi tyto dva výbory.

Já řeknu, že toto přání bude uspokojeno z 50 %.

To znamená jeden z výborů. ODS ...

Nejen jeden z těchto dvou výborů, jsou tam samozřejmě další výbory, které přichází do úvahy vzhledem k proporcionálnímu zastoupení ODS.

Vlastimil Tlustý odcházel z vaší první schůzky spokojen s tím, že ...

To je otázka pro něj, protože myslím, že ...

Vaše pocity ze schůzky?

Myslím si, že musel ocenit, že ten přístup byl velmi korektní s tím, že jsme to jednání ještě neuzavřeli pochopitelně, protože se jednalo o první nástřel a Vlastimil Tlustý také není vybaven, ostatně jako žádný z předsedů poslaneckých klubů, takovým mandátem, aby to mohl z fleku rozhodnout a z fleku potvrdit, podepsat, čili on se vrací do svého klubu, do svého politického grémia a o těch věcech určitě bude hovořit, ale musím říct, že ta řeč byla konstruktivní, že nemá ODS příliš velký důvod k nespokojenosti. S tou výhradou, že jim není nabídnuta funkce předsedy sněmovny a nebude to ...

O vás se hovoří jako o možném předsedovi Poslanecké sněmovny. Doufám, že jste to slyšel?

Samozřejmě, že jsem to slyšel, spíše četl než slyšel, ale četl jsem to.

Co byste dělal jinak jako předseda sněmovny než vás předchůdce Václav Klaus? Václava Klause jste podrobil kritice na začátku tohoto pořadu. Jak by měl postupovat nový předseda Poslanecké sněmovny?

Tak kdykoliv bych usedl za řídící pult, tak bych svlékl stranické tričko, protože ...

Klaus byl příliš stranickým předsedou?

Klaus byl nejen příliš stranický, ale používal i chmaty, abych to řekl sportovní terminologií, které se sněmovně zdály býti nepřípadné, nesportovní. A také došlo k tomu, že jednou, ale hlasovalo se o tom několikrát, byl Václav Klaus z vedení schůze odvolán. To bych byl rád, kdyby se toho vyvarovali všichni ti, kteří budou v tomto volebním období řídit. Oni tam nejsou od toho, aby podrobovali kritice nebo jízlivými poznámkami hodnotili vystoupení toho kterého poslance, byť by mluvil sebevětší nesmysly, oni jsou od toho, aby udělovali slovo a dodržovali jednací řád, to je první věc.

Další změna?

Komunikaci na úrovni předsedů poslaneckých klubů, předsedů výborů, předsedů delegací. To si myslím, že také do značné míry chybělo, tzv. grémia se scvrkla na to, že se rozdaly materiály, co bude na schůzi, a to si myslím, že bylo hrozně špatně, protože za pana Uhdeho, nakonec i za pana Zemana ta politická grémia připravovala schůzi tak, aby ta schůze probíhala co nejhladčeji a k tomu bych se domníval, že je třeba se vrátit. A samozřejmě se to týká také celé řady dalších věcí, tzn. i práce organizačního výboru, práce Kanceláře Poslanecké sněmovny a dalších, třeba bych se vrátil k usnesení, které je platné, nezrušené, ale nepoužívané, tzn. třeba používání mobilních telefonů v průběhu jednání ve sněmovní místnosti.

Měla by podle vás být omezena i zákonodárná iniciativa jednotlivých poslanců, tedy to, o čem se hovořilo před volbami, že je až příliš zneužíváno v Poslanecké sněmovny a nabourává to celistvost právního řádu České republiky?

Teď jste se dotkl velmi citlivé otázky, ale to by se musela změnit ústava. Já si myslím, že Poslanecká sněmovna i ve spolupráci se Senátem by co nejdříve měly přistoupit k tomu, aby inovovaly své jednací řády, protože ty jednací řády jsou prostě, byly dělány na úrovni své doby a zdá se, že nás brzdí v pružnosti parlamentu a neexistuje dosud řád, který by upravoval vztahy mezi sněmovnou a Senátem, čili tento zákon ...

Znamená to, že zásadní změna jednacích řádů bude nezbytná?

Nevím, do jaké míry zásadní, ale měla by být nezbytná. To, co zmiňujete vy, je příliš velká disproporce mezi pravomocemi zákonodárné iniciativy, mezi poslancem a senátorem. Senátor má šanci jako celý Senát navrhnout zákon, kdežto kterýkoliv poslanec jako jedinec může mít stejnou ...

Je to reálné, aby došlo ke zpřísnění ...

Nevím, jestli je to reálné, ale budeme-li diskutovat na téma ústava, změna ústavy, tak je velmi pravděpodobné, že se tam objeví pasáž, která to bude nějakým způsobem řešit.

Omezovat zákonodárnou iniciativu jednotlivých poslanců, jednoho poslance?

Omezovat, já bych řekl, že posilovat šance těch, kteří předkládají vážné návrhy, tzn., pokud by získal více podpisů, je větší šance, že ten zákon projde. Ptáte-li se po změnách, mně se nelíbí, jak třeba v naší politické kultuře probíhají interpelace, to je značně nevyvážené, poslanec má dvě minuty a potom minutu, kdežto ministr tam může povídat třeba třičtvrtě hodiny bez omezení, je to nevyrovnané.

I to by se v jednacím řádu mělo opravit?

Myslím si, že je to téma na diskusi, minimálně.

V úterý předseda ČSSD Vladimír Špidla informoval prezidenta republiky Václava Havla, jak pokročila vyjednávání o nové české vládě.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Informoval jsem pana prezidenta o průběhu jednání a sdělil jsem mu, že podle mého odhadu můžeme s uměřeným optimismem předpokládat, že na konci tohoto týdne nebo začátkem týdne příštího dospějeme ke shodě o programovém základu možné koaliční vlády.

Úterní slova předsedy sociální demokracie Vladimíra Špidly. Může místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal prozradit, kolik kapitol je už uzavřeno a o které jde? Jen pro úplnost: něco jiného jsou kapitoly, které jsou v návrhu, v nástřelu koaliční dohody, kterou veřejnosti předložila ČSSD, kde je 10 kapitol, ale je 17 vyjednávacích týmů, které vyjednávají jednotlivé oblasti deseti kapitol. Kolik ze 17 vyjednávacích týmů už zakončilo svojí práci a v kterých oblastech?

Tak musím říct, že ty vyjednávací týmy začaly pracovat včera a dnes, tedy ve středu v podvečer, z těch 17 týmů svou práci ukončilo asi 6 a asi tři až pět je s prací před dokončením, respektive dostaly se do situace, kdy se nemohly třeba shodnout na jednom slově nebo na dvou slovech, na jedné větě a posunují to tedy na tu nejvyšší úroveň, která nějakým způsobem rozhodne.

To znamená, že práci, pokud dobře počítám vaše čísla, vaše informace, už uzavřelo zhruba 11 týmů z těch 17. Znamená to, že téměř nic nebrání tomu, aby skutečně v sobotu nejvyšší orgány všech tří stran budoucí vlády koalice práci uzavřely?

Já bych použil slova pana předsedy Špidly, která tady zazněla, a to je takový uměřený optimismus. Ono se může v té poslední kapitole vyskytnout něco, na čem se zasekneme takzvaně, a ta doba k diskusi třeba může být prodloužena, tak jak se to vyvíjí, tak je vidět, že se vyplatilo svolat třeba naši programovou radu do permanentního zasedání, stejně tak permanentně zasedá předsednictvo KDU-ČSL, každý den se scházíme, vidíme se, diskutujeme, dostáváme informace a totéž činí naši koaliční partneři i kolegové z ČSSD a vyplácí se to.

Daně a důchodová reforma jsou zmiňovány jako kapitoly budoucí koaliční smlouvy, se kterými bude asi největší problém - co se vyjednávání týče. ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU však daly již několikrát najevo, že je do jednání koaliční smlouvy by nemělo být kvůli těmto sporným bodům, daním a důchodové reformy ohroženo. Dovedete odhadnout, jak bude vypadat kompromis v otázce daní, když předseda ČSSD Vladimír Špidla naznačuje, že současná daňová kvóta zůstane zachována?

Tak, vy jste si téměř odpověděl, protože připomenu posluchačům to, co ví, že Koalice usilovala nebo hlásala před volbami, že se zasadí o snížení daní, naopak sociální demokraté hovořili o přiměřeném zvýšení daní, daňové zátěže.

To znamená, plichta ...

Jestliže jsou dva tyto názory, a jestliže obě strany jsou přesvědčeny, že se musí shodnout, tak je jasné, že to skončí někde v neutrálním pásmu, tím nechci říct, že to bude zmrtvělé, zmrazené. Naopak ta diskuse vnitřní, když si řekneme, že zůstane stejná daňová kvóta, tak ta vnitřní diskuse o poměru přímých daní, o poměru nepřímých daní, o daních z příjmu fyzických osob, to je diskuse, která je otevřená, o odpisech na děti atd., to je věc velmi otevřená.

Které daně by KDU-ČSL raději viděla sníženy, pokud zůstane zachována celková daňová kvóta, přímé, rozumějme daně z příjmů, nebo daně nepřímé jako daň z přidané hodnoty?

Tak my jsme hovořili o tom, že by daň z příjmů právnických osob měla postupně dostat na 25 % a v delším horizontu při zachování vyrovnanosti státního rozpočtu, nebo ve snaze o tu vyrovnanost až ke 20 %, čili tady bude napřena naše pozornost a co se týká ještě přímých daní, tak rádi bychom zvýšili odpisy pro rodiny s dětmi na děti a zavedli společné zdanění manželů. A co se týká těch nepřímých daní, tady bych spíš hovořil o sbližování sazeb DPH i ve vztahu k ...

K jednotné hranici ...

Ono to nebudou žádné velké skoky, ale postupně se dostávat k té úrovni, která je obvyklá v Evropě.

Česká média v souvislosti s budoucí koaliční smlouvou nové české vlády zmiňují nákup 24 nadzvukových letounů Jas-39 Gripen. ČSSD chce podle současného a pravděpodobně i budoucího ministra Jaroslava Tvrdíka, aby v koaliční smlouvě byla obecnější formulace o zajištění suverenity. Jaroslava Tvrdíka doslova říká: "Nemáme požadavek, aby součástí koaliční dohody bylo slůvko Gripen, ale máme požadavek, aby byla zajištěna suverenita českého vzdušného prostoru vlastními národními prostředky." Mělo by podle Jana Kasala být vypsáno nové výběrové řízení na nákup 24 nadzvukových letounů, když to stávající vyvolávalo pochybnosti?

To stávající vyvolávalo pochybnosti u těch, kteří se s tím materiálem málo seznámili. Já který jsem měl příležitost si to prostudovat, tak mohu říct, že ta minulá vláda, nebo ještě současná vláda učinila, co se týká výběrového řízení, všechno, co učinit mohla a to, že byly nakonec vybrány Gripeny, souvisí samozřejmě s tím, že je to letadlo, je to stíhačka budoucnosti a já nepochybuji o tom, že to výběrové řízení se nemusí opakovat k tomu, aby ...

Vypuštění slova "gripenů" neznamená to, že se bude opakovat výběrové řízení?

Vyhození Gripenů znamená, že do textu této úrovně koaliční dohody se jednotlivosti nehodí, protože bychom pak mohli zmiňovat modernizaci tanků, nebo zcela nepochybně vypadne také číslo jediného zákona, který se v tom desetistránkovém dokumentu objevuje někde ze životního prostředí. To jsou drobnosti, které prostě unikly a já tu formulaci, kterou jste tady citoval od pana ministra Tvrdíka, beru ne jako zpochybnění výběrového řízení, ale jako uznání toho, že by se příliš velká konkréta do koaliční smlouvy dávat neměla.

Pane Kasale, a můžete alespoň odpovědět na otázku: Zda se vám jako zástupci Koalice, která kritizovala dosahování politiků do různých orgánů, tedy například Vlastimila Tlustého, který byl v dozorčí radě České konsolidační agentury a dalších politiků ODS, zda podobně nebude postupovat nová vládní koalice? Asi víte o tom, že se hovoří o Miroslavu Kalouskovi, který by měl nahradit Vlastimila Tlustého v České konsolidační agentuře.

Tak to se přiznám, že slyším prvně toto a myslím, že tomu tak nebude.

Znamená to, že politiky v takových orgánech by měli nahradit ekonomové, profesionálové?

Víte, Česká konsolidační agentura je jeden z nástrojů vlády k tomu, aby mohla prosazovat svojí ekonomickou vizi a mám za to, že by tam měli být v té dozorčí radě lidé, kteří jsou schopni tuto vizi pomoci vládě naplňovat, že by tam neměla mít opozice převahu.

Což nyní má ODS?

V tuto chvíli už asi ODS je v opozici. V době, kdy tam byli voleni ze sedmi čtyři členové ODS, tak o té její opoziční funkci byly určité pochybnosti a prostě si to tam spolu se sociálními demokraty takto rozhodili. Nicméně nemyslím si, že by bylo dobře, kdyby tento stav přetrvával, ale, a to chci podtrhnout, považuji za správné, aby opoziční strany měly bezprostřední vhled do všech rozhodovacích aktů, které Konsolidační agentura a další podobné instituce budou provádět, čili kontrolní funkci opozice mít jednoznačně.

Když byl Jan Kasal v tomto pořadu naposledy psal 27. únor 2002. Tehdy jsme hovořili o tom, že rok 2003 může být pro strany Koalice rokem naděje. Jan Kasal hovořil o možné integraci KDU-ČSL a US-DEU. Přiblížil se tento návrh?

Já bych si přál, aby tomu bylo, nicméně musím popravdě říct, že ta situace po volbách je taková rozkolísaná, ne že bychom se přestali mít rádi z kolegy z Unie svobody, ale ...

Podle novin to tak vypadá. Četl jste v Lidových novinách "KDU-ČSL chce jít do komunálních voleb sama."?

8Tak samozřejmě, ale to není žádná novinka. My jsme již zhruba před rokem společně s Unií svobody vyhlásili, že se jako centrální orgány našim městským a místním organizacím do jejich představ nebudeme, ony že jsou odpovědné za to jak, dopadnou komunální volby, nikoliv centrum a jak si to zařídí, pro někoho se zdá, že bude lepší vytvořit společnou kandidátku, pro někoho, že budou dvě společné kandidátky, je jejich věc, ale i na komunální úrovni zůstane to, co platí na té centrální. Unie svobody je našim nejbližším politickým partnerem a bude.

Říká Jan Kasal, místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu strany. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.