Milan Jirásek, předseda Českého olympijkého výboru
Úterý 19. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Čtyři dopující sportovci, výhrůžky ruské olympijské výpravy, že kvůli diskriminaci svých sportovců opustí olympijské hry, velmi přísná bezpečnostní opatření za 315 milionů korun, i taková byla 19. zimní olympiáda v Salt Lake City ve Spojených státech amerických. Vlastenectví, které po útocích na New York a na Washington zasáhlo celé Spojené státy, bylo i součástí zahajovacího ceremoniálu. Mírnou kritiku sklidil americký prezident George Bush, který hry zahajoval a který nedodržel tradiční formuli.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: V zastoupení hrdého, odhodlaného a vděčného národa prohlašuji olympijské zimní hry v Salt Lake City za zahájené.

Řekl americký prezident George Bush. První část věty v tradiční zahajovací formuli si Bush přimyslel, ve druhé vynechal číslovku 19. Nejen o olympijském hnutí ve světle 19. olympijských her v Salt Lake City bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, i dnes vás od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. Vítejte v BBC, pane Jirásku, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když XIX. zimní olympijské hry v Salt Lake City skončily, řekl jste novinářům: "Všichni se báli teroristických útoků, ale hry se rozvrátily samy." Zapíše se podle vás do dějin XIX. zimní olympiáda v Salt Lake City jako olympiáda rozvratu?

Tak trošku jsem to formuloval asi nepřesně, ony se nerozvrátily, ony se poskvrnily, ony si zkazily ten výborný image, který měly, a je to škoda, ale já myslím, že na toto se zapomene a celkový obraz těch her byl krásný a myslím si, že také jsem to už někde řekl, že největším úspěchem těchto her bylo to, že se ty hry vůbec konaly.

S čím především by na rozdíl od olympiád předchozích měly být spojovány XIX. zimní olympijské hry?

Tak především bezpečnostní opatření, ta byla daleko důraznější než dříve, zejména to bylo při těch transportech tam, ale i zpátky z těch olympijských her a ta bezpečnostní opatření vlastně patří k olympijským hrám už do roku 72, kdy byl ten teroristický útok v Mnichově, ale tentokrát ta opatření byla hodně vidět a byla vidět záměrně. To byl záměr těch bezpečnostních pracovníků, aby to jednak odradilo teroristy od jejich pokusů, jednak aby se návštěvníci her a sportovci cítili bezpečně.

Označil byste bezpečnostní opatření, která stála celkem zhruba 315 milionů dolarů, jako opatření přehnaná?

Možná, že byla trochu přehnaná, v Americe když se něco pořádá, asi to stojí daleko více, než by to bylo u nás, ale opatření to byla adekvátní, protože Amerika si nemohla dovolit nějaký laxus v tomto směru a byla to taková výzva v tom boji s terorismem a já myslím, že ji v tom podpořil celý svět a až na výjimky si myslím, že všichni účastníci, včetně diváků, to akceptovali celkem bez jakýchkoliv hanlivých komentářů a těm procedurám se podrobovali.

Ne všichni, že vám vstupuji do řeči. Například i český ministr školství Eduard Zeman se obrátil se stížností na bezpečnostní kontroly ve Spojených státech amerických na amerického velvyslance v Praze Craiga Stapletona.

Ano, já nevím, já vím, že ta cesta těch našich prominentních osobností z dějiště olympijských her byla trošku komplikovaná, ale nebylo to jen vinou asi americké letecké společnosti nebo bezpečnostních orgánů. Myslím si, že bylo lepší, i když se let pozdržel, než aby letadlo spadlo, tam nějak vyměňovali nějaký agregát a byly další problémy na letišti, a proto jim uletěl ten další spoj, to samozřejmě vedlo k určitému roztrpčení a potom se daleko hůře snášejí ty různé doprovodné procedury, které při cestě byly.

Český ministr školství Zeman si stěžoval na to, že američtí úředníci nerespektovali jeho diplomatický pas, proháněli jej bezpečnostními rámy a ještě navíc svlékli z bot, a to mu vadilo. Vás také svlékli z bot?

Ano, třikrát mě svlékli z bot, mně to nevadilo, nevím, jak to vadilo té kontrole, když po celodenním cestování jsem se vyzouval z bot, nasávali tam různé pachy a dávali to do stroje, který něco měřil, ani nevím co, a to se mi stalo celkem třikrát, měl jsem i ty stěry z těch rukou atd. a podrobil jsem se tomu, myslím si, že ...

Obtěžovalo vás to?

Tak neměl jsem v té době nic jiného na práci, mě by to asi obtěžovalo, kdyby mi kvůli tomu uletělo letadlo, ale jinak to byla taková zkušenost a nějak mi to nevadilo.

Vy jste původně odpovídal na moji otázku: S čím především by podle vás, na rozdíl od olympiád předchozích, měly být spojovány XIX. zimní olympijské hry? Bezpečnostní opatření - to ovšem není nejlepší spojení pro XIX. zimní olympiádu.

To není, ale byly tam některé jiné momenty, byla to například obrovská návštěvnost těch her, byla to obrovská práce toho celého týmu dobrovolníků a jen když uvážíme, že na první výzvu předsedy, nového předsedy před třemi lety, organizačního výboru her Mitta Romneyho, když se obrátil s výzvou k veřejnosti o to, aby se hlásili dobrovolníci, tak jich měl okamžitě 30 tisíc, takže to svědčí o tom velikém zájmu o ty hry. Návštěvnost byla obrovská a ani ve Skandinávii, která je třeba mekkou severských disciplin, si určitě nedovedou představit 25 tisíc lidí, kteří by přišli na nějakou kvalifikaci ve skoku nebo třeba skok pro závod sdružený, a tady všechna hlediště byla vždycky plná, vždycky se aplaudovalo a vzhledem k tomu, že jsem viděl, že to nebylo odborné aplaudování, ale to bylo aplaudování olympismu, to bylo aplaudování olympiádě, lidé chodili na olympiádu a nechodili na jednotlivé sportovní disciplíny, byla to svým způsobem taková manifestace.

XIX. zimní olympijské hry v Salt Lake City se zapsaly už nyní do olympijské historie - a to několika výjimečnostmi. Výjimečnost první: přidělení zimní olympiády v Salt Lake City provázel korupční skandál, po němž se olympijské hnutí ocitlo téměř v troskách. Nebude podle vás XIX. zimní olympiáda v Salt Lake City také navždy spojována s korupcí a podvody, které provázely její udílení?

Já myslím, že to byla ta výborná organizace, a to předvedl ten nový organizační výbor, to úplně smazalo tu starou historii.

A nesmazaly, že vám opět vstupuji do řeči, události spojené s 11. zářím 2001 korupční skandál?

Já myslím, že tak úplně to spolu nesouvisí, ale rozhodně Amerika je nějaká taková jednotnější než dříve a vlastenečtější než dříve, po tom 11. září to určitě. Jinak pokud se týká toho korupčního skandálu, ono když by člověk šel do detailů těch jednotlivých korupčních pokusů, tak ono to nebylo až tak horké a já myslím, že my bychom se možná zastyděli, kdybychom se podívali tady na poměry, které panují v naší republice, a srovnali, o co šlo. Tam byly různé výhody, které byly poskytovány třeba různým nadacím v jednotlivých zemích nebo sportovním nadacím, a rozhodně až na úplně nepatrné výjimky nikdy nešlo o obohacování jednotlivců, ale každopádně to nepatří do olympijského hnutí a nepatří to do toho systému přidělování olympijských her.

Je podle vás Mezinárodní olympijský výbor po tom všem dostatečně poučen?

Myslím si, že úplně ne, že ...

V čem ne?

Reakce na toto, na tento skandál nebyla tak úplně dotažená do konce, byla trošku, nazval bych to, ode zdi ke zdi, protože ti, kteří hlasují o přidělení olympijských her, mají nyní zakázáno ta místa navštívit. Já si nedovedu představit, na základě čeho potom tito lidé hlasují, takže se dalo zorganizovat, že by byla třeba návštěva na těch místech hromadná nebo by tam bylo zasedání Mezinárodního olympijského výboru.

Jak by měl být zmiňovaný skandál dořešen?

Skandál jako takový je dořešen. Já jsem sám navrhoval způsob volby toho olympijského města, že by to byla čistě odborná záležitost do určité míry, tzn. že by kandidáti, pokud by překonali určitou laťku té kvality kandidatury, potom by byli z té kandidatury vyškrtnuty země podle určitého koeficientu, že by dejme tomu dvakrát hry v Evropě, dvakrát hry v Americe, jednou hry třeba v Asii, jednou hry v Africe, tam, kde ty hry by byly, tak by se to odškrtlo a mezi tím zbytkem by dejme tomu mohla vzniknout i nějaká loterie.

Je reálné, aby vaše představa byla ještě někdy v budoucnu prosazena?

Já myslím, že ne, zatím ne. Já jsem se to pokoušel rozšířit mezi novináře a mezi členy Mezinárodního olympijského výboru a tenkrát mi řekli, že, a bylo to před volbou zimních olympijských her, kde prohrál Sion proti Turínu, a bylo mi řečeno, že vyhrát musí ten nejlepší, takže to se představilo, že to bude Sion a on nakonec nevyhrál.

XIX. zimní olympijské hry v Salt Lake City začaly 8. února 2002 slavnostním zahajovacím ceremoniálem, kterému přihlíželo na stadionu v Salt Lake City více než 50 tisíc diváků. Jedním z přímých aktérů a hlavních postav ceremoniálu na stadionu, který se částečně proměnil i v ledovou plochu, byl bývalý československý reprezentant v krasobruslení Jozef Sabovčík, držitel bronzové medaile z olympijských her v Sarajevu v roce 1984.

Vlastenectví, které po útocích na New York a na Washington ze září 2001 zasáhlo celé Spojené státy bylo i součástí zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Salt Lake City. Silným emocionálním momentem připomínajícím útoky na New York a na Washington během ceremoniálu byla americká vlajka nalezená v troskách Světového obchodního centra.

Mnozí lidé z více než 50 tisíc diváků na stadionu měli slzy v očích, když sportovci doprovázeni čestnou stráží složenou z hasičů a policistů přinesli poničenou vlajku. I předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge se během svého proslovu nevyhnul narážce na události spojené s 11. zářím 2001.

Jacques ROGGE, předseda Mezinárodního olympijského výboru /zvukový záznam/: Váš národ překonává strašlivou tragédii, tragédii, která má dopad na celý svět.

Řekl předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge během proslovu. "Jsme s vámi při prosazování společných ideálů a nadějí na nový světový mír," řekl Rogge doslova. Tato slova přivítali diváci na stadionu s nadšením. Mírnou kritiku kvůli svému vystoupení však sklidil americký prezident George Bush, který hry zahajoval a nedodržel tradiční formuli.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: V zastoupení hrdého, odhodlaného a vděčného národa prohlašuji olympijské zimní hry v Salt Lake City za zahájené.

Řekl americký prezident George Bush. První část věty v tradiční zahajovací formuli si Bush přimyslel, ve druhé vynechal číslovku 19. Myslí si předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek s odstupem, že se americký prezident George Bush měl držet tradiční zahajovací formule, neupravovat ji a nevkládat do ní konkrétní údaje?

Já nevím, jestli ta úprava byla jeho vlastní, nebo jestli se na ní domluvili třeba s předsedou Mezinárodního olympijského výboru.

Neptal jste se Jacquesa Roggea?

Neptal jsem se, nepovažoval jsem to za podstatné, ale myslím si, že to není správné, že se měl držet klasické formule, protože olympijská charta, tak jak ukládá základ toho zahájení a základ zakončení, se má určitě dodržet.

Myslíte si, že by měla mít celá věc ještě nějaké důsledky, že by se Mezinárodní olympijský výběr měl zabývat dodržováním charty?

Já si myslím, že to nebude mít žádné důsledky, jedině se může stát, že na příštích hrách bude ten, kdo bude zahajovat, bude upozorněn, aby se držel té olympijské charty a držel se přesně formulky. Možná, že si to ten Bush nenastudoval přesně, podcenil to a nevěděl, jak ta formulka přesně má znít a na rozdíl od prezidenta Roggea, kterého já když jsem navštívil, tak jsem ho přepadl, on si studoval ten zahajovací proces velmi pečlivě a učil se ho nazpaměť, takže Bush na to možná neměl čas.

Dovolte, abych citoval některé deníky, co napsaly o zahajovacím ceremoniálu a porušení tradiční zahajovací formule americkým prezidentem Georgem Bushem. Například švédský list Dagens Nyheter napsal doslova: "Všude vlály americké vlajky, zdálo se, že jde spíše o olympijské hry Spojených států amerických než o olympijské hry světové." Jiný švédský deník Aftonbladet dodal: "Je nepříjemné, že se na ceremoniálu objevila vlajka objevená v troskách Světového obchodního centra, nemá to nic společného s olympiádou." A ruský list Kommersant napsal: "Je to špatné, zahajovací ceremoniál by se měl týkat pouze sportu." Nebudou od XIX. zimní olympiády v Salt Lake City další olympiády spíš politickou než sportovní událostí?

To si myslím, že určitě ne, ale dimenze tohoto byla do jisté míry skutečně politická a bylo to dáno tím teroristickým útokem z 11. září, to se nedá oddiskutovat a já musím ...

Je to ospravedlnitelné?

Ano, já bych řekl, to, že se ta vlajka objevila na tomto stadionu, já myslím, že to je ospravedlnitelné, že to je dobře, že to bylo aplaudováno.

Politika se do XIX. zimní olympiády však dostala i po zahajovacím ceremoniálu. Ruské politické vedení 22. února tvrdě odsoudilo údajnou diskriminaci ruských sportovců.

Tady jste citoval nějaký žurnál, já už nevím který.

Myslíte ruský Kommersant?

Ruský Kommersant, že politika do sportu nepatří, ale hned vzápětí ruská delegace ty olympijské hry velice zpolitikařila.

Například ruský prezident i ruští umělci a sportovci přirovnali zimní olympiádu v Salt Lake City, a teď cituji doslova "k recidivám studené války." Nezadal podle vás ovšem prvotní záminku k citovaným výrokům Rusů a jejich následnému chování zahajovací ceremoniál a jeho pojetí?

To bych řekl, že vůbec ne. A že naopak jestli tady byla nějaká recidiva, tak byla v jejich chování a v jejich přístupu jsem viděl trošku recidivu 50. let a recidivu velmocenského šovinismu.

Vy jste to viděl na vlastní oči?

Já se nemohu smířit s tím, že například místopředseda Mezinárodního olympijského výboru Vitalij Smirnov, že vystupuje tak, že vyhrožuje bojkotem příštích olympijských her, to vůbec nemohu pochopit, že toto může zaznít z úst olympijského funkcionáře.

Nemýlím-li se, i vy osobně jste zažil takový okamžik, když Česká republika hrála hokej s Rusy?

Já jsem zažil po zápase, a sice já jsem seděl vedle Reného Fasela, to je předseda Mezinárodní federace ledního hokeje a po zápase, právě tento mnou jmenovaný Vitalij Smirnov, který mimochodem vyhráli Rusové 1:0, tak se tam přiřítil rozlícený a začal vykřikovat, že neviděl horší rozhodčí atd., spustil tam trošku takový hysterický výstup na téma rozhodčí a jak proti nim postupovali. Když člověk sedí na tribuně a je dejme tomu zasvěcený laik a sleduje lední hokej, tak má dojem vždycky, že ti rozhodčí pískají proti jeho oblíbenému mužstvu, když potom mluví s hráči, tak oni řeknou: "Ne, my tady sice protestujeme, ale to je profesionální rozhodování, to jsou odborníci, profesionálové a ve skutečnosti oni vidí to, co ten divák na tribuně nevidí." Takže já si myslím, že tady žádné nadržování, kompenzace, diskriminace vůbec nepřicházelo do úvahy.

Vy si opravdu myslíte, že ruská výprava neměla důvod stěžovat si například na diskriminaci svých sportovců po krasobruslařské soutěži sportovních dvojic, kde původně vyhrál ruský pár a později i kanadský, který předtím skončil na místě druhém?

Ano, toto bylo podle mě neuvážené rozhodnutí. Bylo vedeno, sice za ně byl Jacques Rogge v tisku, v médiích chválen, že konečně přišel muž činu, který nezahrává věci, nezametá pod koberec, ale který věci řeší, ale podle mého soudu toto nebylo citlivé vůči ruskému páru a nebyl to dobrý precedens pro další sporty, které se řídí nějakým subjektivním rozhodováním, tzn. bodováním.

Podle vás může být dále využíváno takové rozhodnutí, dokonce zneužíváno?

Může být zneužíváno, myslím, že se to ještě vrátí a nebude to příjemné. Ten ruský pár si to nezasloužil, protože to byli sportovci, kteří podali určitý výkon, byli určitým způsobem ohodnoceni a neměl je potom už nikdo dehonestovat. Jenomže, tak jak už to někdy v médiích bývá, to bylo téma nejen dne, ale téma celé olympiády a vypadalo to, že celá olympiáda bude zastíněna tím, jestli Kanaďané byli lepší než Rusové, a to byl zřejmě ten důvod, proč se Mezinárodní olympijský výbor a jeho předseda snažili takto celou situaci vyřešit, aby ta média uklidnili, uklidnili celou veřejnost, aby potom ta pozornost byla soustředěna dále na olympijské hry.

Do dění na XIX. zimní olympiádě, jak již bylo řečeno, se vložil i ruský prezident Vladimir Putin. Doslova prohlásil: "To, co se děje v Salt Lake City, vyvolává mírně řečeno údiv." Zároveň vyzval Ruský olympijský výbor k aktivnější pozici při obraně ruských sportovců. Po této výzvě Ruskému olympijskému výboru k aktivní obraně ruských sportovců ruský prezident Vladimir Putin ještě dodal, že problémy kolem zaujatých rozhodnutí podle něj souvisejí se změnou vedení Mezinárodního olympijského výboru. "Pan Samaranch odešel a panu Roggeovi se první věc, které se ujal, nepovedla," řekl doslova ruský prezident Vladimir Putin. Trvá nadále napětí ruské části Mezinárodního olympijského výboru s ostatními složkami této organizace?

To já nevím, ale každopádně se to nepovedlo panu Putinovi. Kdyby, nevím jestli se to povedlo panu Roggeovi, ale panu Putinovi se tento vstup do těch událostí ..., kdyby se se mnou poradil, tak by toto nikdy neřekl. Já si myslím, že toto trošku ty vztahy poznamená, ale ono ...

Jakým způsobem?

Bude tady určitá snaha ze strany prezidenta Roggea, aby situaci uklidnil, ale on se nerad bude nějak podbízet a nerad bude něco dělat mimo řády, aby je nějak preferoval, aby je nějak uchlácholil nebo si je nějak získal ...

Má vůbec šanci je nějak uchlácholit?

Já nevím. Tady byla určitá vazba toho, tenkrát ještě Sovětského olympijského výboru nebo dokonce sovětského státu k bývalému prezidentovi Mezinárodního olympijského výboru, který býval Francovým velvyslancem v Moskvě, byl s požehnáním východního bloku zvolen prezidentem Mezinárodního olympijského výboru, byl tam uctíván, což mu jako staršímu člověku dělalo velice dobře a dá se říct, že on jim šel tzv. hodně na ruku, takže já jsem to viděl například při schválení konání Světových olympijských her mládeže, které se konaly v Moskvě, to se konaly zatím jednou, nesouhlasil s tím nikdo, protože si myslím, že pro tak malé děti dělat nějaké světové hry,že to vůbec není, bylo to trošku ke slávě ruských funkcionářů, se toto konalo, velice okázalé hry a on tam prostě připustil i tu olympijskou symboliku, kde by jinde to nepřipustil, tady jim to nějak propůjčil a toleroval, takže já jsem viděl, že tady ta vazba je, že tady je trošičku možná půjčka za oplátku nebo oplátka za půjčku, já nevím, a toto se asi nedá čekat u Jacquese Roggea.

Jak by podle vás měl být celý konflikt dořešen?

Já nevím, tak v první fázi se asi bude řešit a urovnají se vztahy někde v exekutivě Mezinárodního olympijského výboru, kde Vitalij Smirnov je Roggeovým místopředsedou a já si myslím, že Jacques Rogge pokud bude mít možnost, tak pohovoří i s tím Putinem a zdá se mi, že ho přesvědčí o tom, že tady k žádné diskriminaci nedocházelo. Já jsem absolutně žádnou diskriminaci neviděl, ale je to spíš taková frustrace velmoci, když to není všechno tak, jak by si možná představovali.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. 19. zimní olympijské hry poznamenaly i čtyři dopingové aféry. Vy jste 16. února v rozhovoru pro Hospodářské noviny doslova řekl: "Je jasné, že boj proti dopingu má slabá místa, ale musí se postupovat krok za krokem." Která slabá místa podle vás v boji proti dopingu existují především?

Tak je to určitá nejednota v sankcích. Už se téměř dá říct, že je jednota v tom, co je zakázáno, jaké jsou zakázané látky, ale není jednota mezi jednotlivými mezinárodními sportovními federacemi v otázkách sankcí. Člověk to na jednu stranu musí pochopit, protože pokud někdo koupí hráče do svého týmu za 200 milionů a ten by byl přistižen při nějakém dopování a dostal dva roky distanc, takže ta ztráta je tady z toho obrovská, ale dokud se tato pravidla úplně nesjednotí, bude právě toto bolavé místo.

Neměl by v boji proti dopingu Mezinárodní olympijský výbor sehrát větší roli, speciálně po XIX. zimní olympiádě?

Ne, ten pokus tady byl a teď budou následovat další, došlo ke sblížení těch stanovisek, ale vzhledem k tomu, že by některé federace úplně od toho jednání a od toho společného boje proti dopingu odešly, tak byl přijat určitý kompromis. Není nejšťastnější, ale v té své době znamenal právě ten postupný krok k tomu sbližování. Jinak já nevím, jak bude boj proti dopingu vypadat, slabinou je to, že to stojí šílené peníze, to je jako ...

Co je podle vás teď nutné a mělo by se okamžitě udělat, aby slabá místa byla pokud možno co nejrychleji zahlazena?

Už se děje, je zřízena mezinárodní dopingová agentura, nezávislá agentura, jmenuje se WADA, patří do Montrealu, jejím prezidentem je Dick Pound, Kanaďan a tato agentura má na starosti celosvětově všechny složky boje proti dopingu a moje osobní přesvědčení je, že pokud by měl boj proti dopingu nabýt úplně jiné kvality a měl by být nějak radikálně úspěšnější, musela by se do toho vložit Organizace spojených národů a cestou vlád některé věci zařídit, například formou doporučení, kterými by se potom ty vlády řídily.

Český olympijský výbor se připojil k žádosti Kanadského olympijského výboru, který navrhl opětovné prozkoumání vzorků odebraných 15. února ruským lyžařkám Olze Danilovové a Larise Lazutinovové. Ruské běžkyně ten den úplně ovládly závod lyžařské kombinace. Co jste si vy osobně od toho přezkoumávání sliboval?

Já jsem si sliboval, že se dozvíme, na jaké látky ty antidopingové zkoušky toho dne byly prováděny.

To jste se však nedozvěděli.

To jsme se nedozvěděli, dostal jsem dopis od předsedy lékařské komise Mezinárodního olympijského výboru, kde píše, že u těch tří, tzn. Mühlegg a dvě ruské závodnice, byly provedeny zkoušky i předtím, ale první pozitivní výsledky byly hlášeny z 21. 2., předtím že pozitivní výsledek hlášen nebyl. Čili z toho plyne, že nelze uvažovat o nějaké retrodiskvalifikaci.

A nemělo by to být do budoucna právně podchyceno, aby nějaké retro bylo?

Je otázka, kam by to retro mělo sahat a také to Jacques Rogge v tom svém hodnocení těchto událostí vyslovil, že pro něj oni nejsou žádnými šampióny, že ty medaile ztratily lesk. Kdyby on sebeméně mohl a měl to právně podloženo ty medaile jim odebrat, tak jim odebral samozřejmě všechny, to by mělo pravděpodobně nějaké právní dohry, takže do toho nešel. Já, pokud by tyto závodnice, já to nečekám samozřejmě, nebo i závodníka chtěli vrátit mezi tzv. slušné lidi, mezi slušné sportovce, tak podle mého soudu to pokání už by mělo začít tím, že by sami ty medaile vrátili.

Je to reálné?

Není to reálné.

Ještě poslední otázka, prosím o velmi stručnou odpověď. Z české výpravy jelo do Salt Lake City 78 sportovců a 63 členů doprovodu. Hovořilo se o tom, že výprava, která je historicky početná, je olympijským turismem. Potvrdilo se to podle vás nebo ne?

To se v žádném případě podle mě nepotvrdilo. My jsme dopředu říkali, že hry mají tentokrát výrazný politický význam. Byli jsme žádáni i mezinárodními federacemi, abychom upouštěli od toho vysílat pouze elitu, protože jde také o pestrost toho závodního pole a ty olympijské hry jsou úplně něco jiného než mistrovství světa a já myslím, že jsme to splnili. Měli jsme tam i výsledky slabé, nad tím se musíme zamyslet do budoucna, ale já jsem celkově spokojen.

Říká předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. Děkuji za vašich třicet minut a někdy příště nashledanou.