Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér ČNB /zvukový záznam/: To rychlé posilování sice zlevňuje našim občanům dovolené a nákupy nějakého zboží, ale kdyby přesáhlo nějakou přijatelnou míru a udrželo by se na té hladině delší dobu, tak by mohlo ohrozit něco čemu se říká konkurenční schopnost, tzn. schopnost našich firem prodávat do zahraniční výrobky, na domácím trhu konkurovat dovozových výrobkům.

31. leden a slova viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera. Koruna však na slova vedení centrální banky nebere ohled a nejen o tom bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl profesor ekonomie, hlavní ekonom Komerční banky a pedagog Vysoké školy ekonomické Kamil Janáček. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Je ošidné ptát se člověka vzdělaného v exaktních vědách, zda uzavírá sázky. Zmiňované riziko ovšem podstoupím: uzavíráte sázky?

Někdy ano.

Kdy jste uzavřel poslední sázku?

Tak já jsem se vsadil před rokem, za prvé, že růst HDP bude vyšší než 3,5 % a za druhé, že česká koruna posílí až k 32,50 na konci roku, oboje jsem vyhrál, musím si ještě tu cenu vyinkasovat.

O jakou cenu jde, není-li to tajné?

Ne, o dobrou láhev červeného, francouzského bourbonského.

Můžete prozradit i druhou stranu, která ....

Ne, myslím, že není přítomna.

Pokud bych se s vámi chtěl vsadit a uzavřít sázku novou, která by se týkala toho, kde je hranice posilování české měny. Jaký kurz koruny k euru byste pro případnou sázku zvolil, řekněme v horizontu dalšího roku?

Tady vás musím zklamat, já jsem mezi svými kolegy znám tím, že velice nerad prognózuji kurz koruny vůči dolaru i vůči euru, i když jsem k tomu nucen a nerad bych se sázel. Nicméně berme mojí prognózu jako sázku, já se domnívám, že průměrný kurz koruny vůči euru v tomto roce bude 31 korun vůči euru, průměrný, to znamená, že pak skončí na vyšším kurzu než je dnešní, ovšem toto znamená další více než 8% zhodnocení v průměru české měny vůči euru v roce 2002, oproti průměru roku 2001.

Pokud se podíváme do historie vývoje kurzu české koruny, zjistíme, že před dvěma lety byl kurz koruny k euru bezmála 37 korun českých. Před rokem to bylo zhruba 35 korun a 11. dubna 2002 koruna uzavřela obchodování na kurzu 30,05, byť během dne spadla pod 30 korun českých. Co byste s největší pravděpodobností odpověděl loni člověku, který by vám tvrdil, že během jednoho jediného roku koruna posílí zhruba o 13 %?

Řekl bych, že je to extrémní horní hranice možného vývoje. Od poloviny loňského roku byly viditelné tendence, které vedly k posilování kurzu koruny. Těch faktorů za tím silným kurzem koruny je několik, je to nejen nejčastěji citovaný silný příliv přímých zahraničních investic do České republiky, ale pro zahraniční investory jsou důležité ještě nějaké další faktory, za druhé jsou to dobré makroekonomické fundamenty české ekonomiky v poslední roce, které jsou podstatně lepší než je velká většina zemí Evropské unie. Za třetí je to otevřený finanční trh, obchodování s korunou v posledních pěti letech je zcela volné, s korunou se velmi obchoduje a neexistují omezení obchodování se změnou jako některá existují v Polsku se zlotým nebo s maďarským forintem, abychom se srovnávali s těmito měnami, a koruna je v tomto proto velmi oblíbená. Kurz koruny, abych tak řekl, není určován v Praze, je určován v Londýně, tzn. na jiných trzích než jsou trhy uvnitř České republiky. A za čtvrté, čtvrtým faktorem je přibližování k Evropské unii. Všechny měny kandidátsky slabších zemí, myslím tím Irsko, Španělsko, Portugalsko, před a po vstupem do Evropské unie zaznamenaly trend posilování národní měny, je to dáno tím, že investoři mají čím dále tím větší důvěru v danou ekonomiku a tedy i v danou měnu, čili investují do produktů, které jsou nominovány v této měně.

Pokud by někdo chtěl současnou situaci České republiky označit téměř reklamním sloganem "ekonomický tygr východní a střední Evropy", co byste mu na to řekl?

Já nemám rád tato přirovnání, protože to patří do cirkusu a ne do ekonomie a vím na co narážíte. Na to naráží i někteří moji kolegové, toto používali a myslím, že jednomu z nich, Karlovi Dybovi, se to připomíná někdy i neprávem už příliš dlouho. Já si myslím, že tato ekonomika má a bude mít sílu na to, aby dlouhodobě rostla o čtyři nebo možná i o více procent ročně, 4, 4,5, 5 % ročně, ten potenciál ekonomiky tady je, ovšem takovýto růst zároveň znamená další posilování nebo stabilizaci kurzu.

Zůstaňme ještě u kurzu koruny: Viceguvernér České Národní banky Luděk Niedermayer koncem ledna v rozhovoru pro BBC hovořil o sílícím kurzu koruny jako o největší nejistotě dalšího vývoje české ekonomiky, tady jsou slova Luďka Niedermayera:

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér ČNB /zvukový záznam/: Právě teď jsem já osobně nejvíce znepokojen chováním směnného kurzu, protože to rychlé posilování sice zlevňuje našim občanům dovolené a nákupy nějakého zboží, ale kdyby přesáhlo nějakou přijatelnou míru a udrželo by se na té hladině delší dobu, tak by mohlo ohrozit něco, čemu se říká konkurenční schopnost, tzn. schopnost našich firem prodávat do zahraniční výrobky, na domácím trhu konkurovat dovozových výrobkům.

Slova viceguvernéra Luďka Niedermayera pronesená v rozhovoru pro BBC 31. ledna. Je i pro profesora Kamila Janáčka sílící koruna největší nejistotou budoucího vývoje české ekonomiky?

Je nejistotou, zda je největší to nevím, na tuto soutěž krásy si netroufnu. A pravdou, tady je třeba říci jednu věc, já bych pana viceguvernéra doplnil, jde o dobrou zprávu nejen pro občany, kteří si nakoupí v zahraničí více na svých dovolených, cestách nebo zaplatí za dovážené zboží méně, je to dobrá zpráva i pro podniky, které dovážejí, protože zaplatí za dovozy méně a tady bych chtěl zdůraznit, že částečně u mnoha exportujících podniků snížené výnosy z vývozu jsou částečně, to podtrhuji třikrát, aby mě manažeři těchto podniků neobviňovali z nějakých špatných výroků, částečně jsou kompenzovány nižšími cenami dovážených výrobků. Je to dáno tím, že české vývozy jsou vysoce dovozně náročné, ukazuje se, že až více než 60 % vývozů zpracovatelského průmyslu v sobě obsahuje dovážené komponenty, to znamená, že do této části ten kurz se kompenzuje, ovšem těch 40 % více, tam je to ...

Vy teď velmi podrobně analyzujete jednotlivá plus a mínus současného vývoje kurzu české koruny, ale pokud bych vás nutil jednoznačně přiřadit buď plus nebo mínus k trendu jako takovému, přiřadil byste jaké znaménko?

Já bych přiřadil mínus, protože současný vývoj tzn. vývoj od ledna do 11. dubna letošního roku je silným výkyvem od dlouhodobého trendu postupného posilování koruny a takovýto, v malém slova smyslu, šok pochopitelně negativně krátkodobě působí zejména na malé a střední exportéry.

Jednoznačné a velké mínus přiřazují právě k vývoji kurzu právě čeští exportéři. Sílící koruna je dovedla k tomu, že sepsali tzv. Trutnovskou výzvu. Výzvu iniciovaly textilní společnosti z Trutnovska, dosud jejich prohlášení podepsalo přes 50 firem, včetně největšího českého podniku a exportéra Automobilky Škoda Auta. K tzv. Trutnovské výzvě se hlásí firmy ze všech průmyslových oborů a bez rozdílu velikosti, nejen textilky, které byly první. Máte pro tzv. Trutnovskou výzvu pochopení nebo vám přijde jako zbytečná?

Já pro ní pochopení mám, poněvadž zcela určitě pro vývozce znamená posilující koruna menší výnosy a tzn. snižování rentability vývozu a ohrožení finanční situace některých podniků, to plně chápu.

Ale mohou se více snažit!

Za prvé, jednou cestou je další snižování nákladů, zda to jde nebo nejde, já jsem makroekonom, já nejsem podnikový ekonom, otázka je, zda to jde nebo nejde, a také zda to jde a v jakém časovém období, zda to jde s investicemi nebo bez investic, jak je to finančně náročné atd. Rozhodně lépe to jde v odvětvích, která vyvážejí zboží či služby s vyšší přidanou hodnotou, horší už je to v odvětvích, která vyvážejí zboží z méně přidanou hodnotou, typicky je to textil, není uváděn ve skupinách zboží s vyšší přidanou hodnotou, pro to pochopení mám. Druhá věc je ovšem požadavek zásahu, aby zasáhla centrální banka i vláda.

Buďme konkrétní, dovolím si citovat doslova dokument, abychom věděli o čem je řeč. V tzv. Trutnovské výzvě doslova stojí: "Čeští podnikatelé nesou odpovědnost za většinu zaměstnanců v naší ekonomice a produkují většinu exportu, podnikání jejich firem je však zejména v posledních měsících ohroženo výsledky práce České národní banky a Vlády České republiky. Vláda často neuváženým a nezvládnutým prodejem velkých firem a pobídkami pro zahraniční investory vyvolává nezdravý příliv zahraničního kapitálu, v jehož důsledku posiluje koruna vysoko nad hodnotu přiměřenou výkonnosti české ekonomiky." Je podle vás takto jednoznačně možné ukázat na viníky?

Já bych řekl, že ne. Já už jsem řekl, které faktory stojí za tím posilováním koruny, tady kdybychom řekli, že český finanční trh je volný, že obchodování s korunou je volné, to je na základně rozhodnutí České národní banky z konce roku 1995, bylo to rozhodnutí těsně před naším přijetím, vstupem do OECD. Od té doby koruna je volnou měnou, denně se obchoduje mnoho miliard eur v nominovaných korunách na světových trzích apod., je pravdou, že ten problém z posilováním koruny nastal až v poslední době. Za druhé, dalším faktorem jsou dobré výsledky ekonomiky, paradoxně dobré výsledky těchto podnikatelů, to je dlužno říci, čili těch faktorů je více a také možností bránit se tomu je také více, byť jsou velice omezené.

Když jste je v úvodu rozhovoru vyjmenovával, ony čtyři faktory, tak z toho, pokud jsem vás velmi pozorně poslouchal, je zjevné, že iniciátoři tzv. Trutnovské výzvy proti silné koruně, kteří odeslali premiéru Zemanovi a guvernérovi České národní banky Zdeňku Tůmovi již žádost o schůzku, tak jim duo Zeman-Tůma téměř vůbec nemůže pomoci?

Tak podívejte se, jistým krokem, který měl a má zmírnit tlak přílivu zahraničního kapitálu, zejména kapitálu spojeného s doprivatizací některých podniků je dohoda Vlády České republiky a České národní banky o speciálním účtu a zmrazení a pouze postupnému uvolňování příjmů z privatizace, tzn. oslabení vlivu přílivu zahraničního kapitálu z privatizačních titulů na kurz koruny. Vidíme, že tato snaha tady je, ale ty výsledky jsou zatím silně omezené. Nevidím mnoho možností jak by se mohl omezit vliv přílivu přímých zahraničních investic, tzn. investic na zelené louce.

Říkáte, že jich nevidíte mnoho. To znamená, že nějaké tam přeci jen jsou?

Jedině administrativní, ale to by ...

To je konkrétně co?

Například uvalení nějakých sazeb, třeba poplatků typů daňových poplatků, ona to není daň, ale poplatky na příliv kapitálu, který by ovšem poškodil nejen dobré jméno České republiky u zahraničních investorů, ale byl by v rozporu s uzavřenými smlouvami, které máme, asociační dohodou, smlouvou se Světovou obchodní organizací, smlouvou o přistoupení k OECD, ale poškodil by naše exportéry, protože by druhé strany země, do kterých exportujeme, by mohly přijmout obdobná opatření týkající se třeba našich exportů, pak tyto smlouvy dávají tuto možnost, tady to je omezené.

Pojďme k druhé části dua Zeman - Tůma, tedy k Tůmovi jako ke guvernérovi České národní banky, tady je jednou z možností nástroj intervencí. Česká národní banka i letos použila intervence jako nástroj proti sílící koruně, kurz měny byl však oslaben pouze krátkodobě. Po jisté době došlo po intervencích opět k posilování měny. Viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek letos několikrát zopakoval, že intervence jsou jedním z hlavních nástrojů proti silné koruně. Zásahy České národní banky do kurzu české koruny formou intervencí však kritizuje předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus. Podle Klause centrální banka na intervencích zbytečně tratí.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a ODS /zvukový záznam/: Plně sdílím názor na tragickém omylu České národní banky, potažmo vlády o pokusu hýbat s kurzem české koruny. Já myslím, že všichni víme, že kurz koruny je primárně cena a jestli nás něco naučilo 40 let centrálně plánované a řízení ekonomiky, tak je to, že se s cenami nesmí hýbat, že se vláda a stát nesmí pokoušet ty ceny k obrazu svému manipulovat a obracet a zbytečné ztráty České národní banky v těch nedůsledných pokusech o ovlivnění kurzu jsou evidentních foukáním proti větru a vy všichni víte, že se nic takového nestane.

Úterní slova předsedy Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause pronesená na semináři hospodářské komory České republiky. Pokud byste se měl zařadit do jednoho ze dvou táborů - příznivců či odpůrců smysluplnosti intervencí České národní banky v boji proti silnému kurzu české koruny, do jakého tábora byste se zařadil?

Pane Moravče, ta odpověď nebude černobílá, Václav Klaus řekl velmi pregnantně dvě věci. I silné centrální banky velmi těžko bojují proti tendencím na trhu a já bych tady zopakoval, že v roce 1992 Bank of England s pomocí Fedu a s pomocí Bundesbanky nebyla schopná odolat tomu čemu se říká útok na libru, tzn. nebyla schopna odolat tlaku trhu na tehdy devalvaci britské měny. My máme tlak na revalvaci, na zhodnocení české měny. Já si myslím, že čím bych doplnil předsedu Poslanecké sněmovny, který je vynikající ekonom a profesor financí na Vysoké škole ekonomické, že pokud intervenovat, tak nikoliv intervenovat vícekrát jak to bylo v lednu, respektive po malých částech, ale pokud se rozhodne banka intervenovat, aby oslabila nebo tu bublinu silného zhodnocení vrátila zpátky na nějaký rozumný trend toho zhodnocování, tzn. aby intervenovala s podstatně větším objemem nákupu eur.

To znamená jedna maximálně velká intervence než ...

Nebo několik intervencí podstatně větších, je to pak otázka, protože následek je ten, že všechno má své náklady. Nákup eur do rezerv České národní banky vede ke zvyšování její ztráty, protože pochopitelně úrokové míry na eura a úrokový úrok na korunu se liší, protože na euro jsou nižší, tak když konvertuje z koruny, ze svých rezerv na euro, tak to zvyšuje její hospodářskou ztrátu.

V závislosti na české koruně v posledních dvou týdnech zpevňuje i slovenská koruna. Měna Slovenské republiky po poledni zpevnila na vůbec nejsilnější úroveň 41,48 slovenské koruny za euro. Jak byste laikovi vysvětlil takové závěsné zpevňování slovenské měny v závislosti na měně české?

Tak podívejte se, ono je to dáno tím, že lidé, kteří obchodují s měnou jednotlivých zemí nemají hluboké znalosti analytiků a dostávají zprávy a mají určité, řekl bych, jednoduché rastry, do kterých si píší některé ukazatele vývoje, jak finanční, tak ekonomické a zjistili, že v mnohých ukazatelích ta slovenská ekonomika se pohybuje obdobně jako česká a byť je menší, řeknou si: "Jsou to vlastně rozdělené dvě ekonomiky, které fungovaly po mnoho desítek let jako společné." Čili jistým způsobem jim připadá zajímavé obchodovat i s touto korunou.

Tudíž to závěsné zpevňování je důsledek chybné analýzy?

Může a nemusí být. To závisí na tom, slovenská ekonomika se vyvíjela v loňském roce v mnohém obdobně jako ekonomika česká, jediným výrazným rysem je hluboký deficit běžného účtu platební bilance, na Slovensku 9 % HDP, pro srovnání my jsme měli 4,7, což může indikovat, že pravděpodobně posílení slovenské koruny je spíše krátkodobé.

Dejme ještě jednou slovo viceguvernéru České národní banky Luďku Niedermayerovi. Může silný kurz koruny přivést českou ekonomiku do recese? Odpovídá Luděk Niedermayer.

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér ČNB /zvukový záznam/: Když mluvím o rizicích té silné koruny, tak je třeba si uvědomit, že naše ekonomika roste a roste velmi dobře, na to jaká je světová situace, čili spíš se tady bavíme o riziku snížení ekonomického růstu, že by to třeba nebylo 3,5, ale 2,5, čili riziko recese nehrozí.

Slova viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera. Jak velké je podle vás riziko zpomalení růstu české ekonomiky v souvislosti s predikcí vývoje kurzu koruny?

Pan viceguvernér má plně pravdu, protože růst české ekonomiky loni a letos je zejména tažen domácí poptávkou, spotřebou domácností a investicemi do fixního kapitálu, kde podstatnou část činí investice zahraničních investorů, to chci říci. Čili zpomalení tohoto růstu může nastat pokud by zpomalil růst českého exportu, nikoliv v důsledku nízké konjunktury v zemích Evropské unie, ale v důsledku silné koruny a pak by přes zpomalující se exporty odpovídající tou váhou to mělo vliv na zpomalení růstu české ekonomiky.

Zpomalené exporty ovšem čeští exportéři už předpovídají, stejně jako hovoří o tom, že v dohledných týdnech pravděpodobně, pokud se kurz koruny výrazně nezmění, začne v jejich firmách propouštění.

Je to prosím vás možné, otázka je u kterých výrobců a kterých podniků to je. Já chci jen připomenout, že posilování koruny zaznamenáváme od začátku tohoto roku, tzn. že neplatí to, že čísla za únor o průmyslové výrobě a průmyslových tržbách nejsou poznamenána zpomalením koruny. Dnes uveřejněná čísla o průmyslové výrobě a průmyslových tržbách, kdy tržby pro přímý export rostly o 13,7 % zatím, zdůrazňuji a opět třikrát podtrhuji, zatím dokumentují, že čeští exportéři se ještě s posilující korunou byli schopni před měsícem vyrovnat.

Tudíž jednoznačný závěr by byl, takový jaký zaznívá z Londýna: české firmy se musejí naučit žít se silným kurzem koruny!

Já bych neočekával od svých londýnských kolegů, že nám řeknou něco jiného, poněvadž za prvé je v ekonomické tradici anglosasské a tradicí londýnských analytiků být stručný a výstižný, souhlasil bych s tím.

Ve stručnosti ještě jedno téma - vývoj české ekonomiky v uplynulých čtyřech letech. V roce 1998 převzala vládu v České republice do té chvíle opoziční sociální demokracie. Premiér Miloš Zeman po čtyřech letech své vlády ke stavu ekonomiky doslova říká:

Miloš ZEMAN, premiér České republiky /zvukový záznam/: Před čtyřmi lety ekonomická výkonnost této země za minulých vlád klesala, nyní roste. Před čtyřmi lety klesala životní úroveň, nyní roste. Před čtyřmi lety rostla kriminalita, dokonce se říkalo, že je to daň za demokracii, za poslední tři roky se kriminalita u nás snížila o 15 %. Ale to co se nám nepodařilo je snížit nezaměstnanost, a to je úkol, jeden z úkolů pro budoucí vládu.

Úterní slova českého premiéra Miloše Zemana pronesená na semináři Hospodářství 2001. Pokud bych vám řekl, že byste měl v budoucnu radit novému premiérovi České republiky s tím kam dál v české ekonomice a jaké změny v ekonomice udělat, aby byla zdravější, začal byste nezaměstnaností?

Začal bych opatřeními, které vedou ke snížení nezaměstnanosti, čili bych začal s opatřeními, které by podstatně a razantním způsobem deregulovaly hospodářský život. Začal bych opatřeními, které by snížily administrativní zátěž pro podnikatele, snížit množství nezbytných kroků, které jsou nutné při založení podniku, registraci podniku, nebudu mluvit tedy o ...

To znamená zjednodušit například živnostenský zákon?

Zjednodušit živnostenský zákon, podstatným způsobem zjednodušit daňový systém, daňový systém se stává nepřehledným a pochopitelně tím pádem daňové úniky mohou být značné.

Je zmiňovaným receptem rovná daň?

Tím receptem je značné zjednodušení daňového systému a jako jeden z možných modelů k vážné diskusi je rovná daň, zcela určitě. Všechny země, které mají na tomto principu postavený daňový systém vykazují nadprůměrný ekonomický růst a vysoké příjmy daňové soustavy, poněvadž problémem není mít vysokou míru daňové zátěže, problémem je mít vysokou masu vybraných daní, přímých i nepřímých.

Když vás budu citovat doslova k nezaměstnanosti. Vy jste v Ekonomickém týdeníku před 14 dny doslova řekl: "Mé vysvětlení současného stavu nezaměstnanosti je, že čím dál tím větší část české nezaměstnanosti je nezaměstnanost strukturální, to znamená, že existuje silná skupina lidí na trhu práce, o jejichž kvalifikaci není poptávka." Jak změnit strukturální nezaměstnanost, aby se toto číslo nezaměstnanosti v České republice snížilo?

Více způsoby, za prvé, podstatně více musíme přitáhnout a zdůrazňuji dokonce donutit lidi, aby nezaměstnané, aby se rekvalifikovali. Švédský systém, že můžete pobírat příspěvky v nezaměstnanosti nebo sociální dávky v určité výši pouze tehdy, když tyto organizované, buď státem nebo soukromými firmami, státem najatými je, myslím, velmi zajímavým způsobem a velmi podmětné. Za druhé, je to nastavení sociálního systému tak, aby hledali aktivně práci a pracovat bylo výhodnější než pobírat sociální dávky. Tím, mimochodem, v tom sociálním systému zůstane více prostředku pro ty, kteří je skutečně potřebují a kteří nedostávají tolik kolik by měli lidé handicapovaní, matky s osamělými dětmi, nemocní atd.

Pokud dáme ještě jednou slovo viceguvernérovi České národní banky Luďku Niedermayerovi, tak on říká, že jedním ze zásadních problémů, které bude muset vyřešit příští vláda je stav veřejných financí.

Luděk NIEDERMAYER, viceguvernér ČNB /zvukový záznam/: Pád veřejných financí také nehrozí, to co nám hrozí je, že jednoho dne bez jakýchkoliv pochyb budeme muset dát státní finance dohromady, a to ne proto, že nás do toho nutí Evropská unie, ale proto, že je to prostě nutné. A čím později to uděláme, tím to bude bolestnější.

Viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer. Najde podle vás budoucí vláda, když vlády předchozí tvrdily, že zreformují veřejné finance, najde budoucí vláda podle vás sílu v příštích čtyřech letech veřejné finance zlepšit?

Já bych vás, nerad to dělám, nikoliv opravil, ale upřesnil. Ve volební programu sociální demokracie nebyla žádná hluboká reforma veřejných financím, čili nelze jí obviňovat z toho, že ...

Rozhodně v programu současné vlády nebyla další destrukce veřejných financí, před čímž ekonomové varují.

Nutnost reformy veřejných financí, zejména nutnost reformy penzijních systémů je evidentní, já jsem velice rád, že dvě z politických stran to mají jako silné téma v předvolební kampani a myslím si, že tím se dostaneme ke konsensu, že je třeba tento vážný ekonomický problém řešit a pochopitelně čím dříve se bude řešit, tím lépe, poněvadž demografický vývoj je dán, jedna z nejlepších prognóz je prognóza demografická a všichni lidé, kteří za 20 let vstoupí na trhu práce se už narodili, takže míníme toto a víme jakým způsobem, že průměrný věk života se protahuje, tato společnost šedne, čili stárne, a počet lidí, kteří v produktivním věku vydělávají na penze těch, kteří jsou v postproduktivním věku neustále klesá.

Říká host Interview BBC profesor Kamil Janáček, hlavní ekonom Komerční banky a pedagog Vysoké školy ekonomické. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště u těchto mikrofonů opět na shledanou.