Středa 21. listopadu
Václav Havel
prezident České republiky

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


11. září 2001 se Spojené státy americké probudily do jednoho z nejčernějších dnů své dosavadní historie. Tři dopravní letadla unesená sebevrahy, podle všeho členy mezinárodní organizace Al Kajda, zaútočila na New York a na Washington. Americký prezident George Bush ve svém prvním projevu k národu označil události z 11. září za národní tragédii.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: Národní tragédie Spojených států vyústila ve válku proti terorismu.

7. října zaútočily Spojené státy společně s Velkou Británií na cíle v Afghánistánu. Útoky pokračují dosud. Válka proti terorismu rozhodně nebude krátká, shodují se politici. Jeden hlas za všechny. Český premiér Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Dlouhé chvíle znamenají, že tento konflikt bude v něčem zcela nový, ale také, že bude dlouhodobý a samozřejmě že bude těžký. Nový je v tom, že je to konflikt s terorismem, tzn. s organizací teroristů nebo propojenou soustavou těchto organizací a nikoliv nutně s konkrétními státy.

Český premiér Miloš Zeman. Proměna světa po 11. září 2001. Nejen o tom bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident České republiky Václav Havel. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den. Já děkuji za pozvání do této stanice, kterou teď už poslouchám méně než v dřívějších dobách, ale kterou jsem vždycky respektoval a velmi si jí vážil, což cítím povinnost v tuto chvíli připomenout. Dokonce v roce 1968 jsem měl v televizi BBC rozsáhlý rozhovor, dělal jsem ho v Londýně a mám to v živé paměti, to jsem byl ještě mladší a drzejší, takže jsem mluvil anglicky rovnou live.

My děkujeme za vašich 60 minut, které jste se rozhodl této rozhlasové a televizní korporaci věnovat. Psal se 3. říjen 1997 a vy jste během své soukromé návštěvy Spojených států amerických poobědval s předními americkými novináři. Na zmíněném obědě padla i otázka týkající se vašich obav ze třetího tisíciletí. Doslova jste odpověděl: "Zdvojnásobí se počet obyvatel na planetě a zdvojnásobí se rozpory mezi chudými a bohatými, přičemž to všechno bude zatlačovat národy k sobě a vzniknou politické třenice a napětí." Předpokládám správně, že tato vaše obava přetrvává i po čtyřech letech?

Ano, já to možná v různých situacích, v různých chvílích různě formuluji, ale v podstatě si myslím, že se lidstvo skutečně ocitá na jakési významné křižovatce, na jaké se, co naše historická paměť sahá, ještě neocitalo, a že se vznáší nad jeho osudem a budoucností mnoho nebezpečí a mnoho hrozeb, mnoho otazníků, které jsou předmětem bezpočtu chytrých knih, které vycházejí na celé zeměkouli, ale i to je charakteristické pro ten stav světa, že z těch chytrých knih nikdo nevyvozuje žádné důsledky.

Vy jste v souvislosti se zdvojnásobením rozporů mezi bohatými a chudými varoval i před růstem fanatismu nejrůznějšího druhu a také před terorismem. Dá se tedy říci, že došlo na vaše slova?

Já bych nerad toto zdůrazňoval, nerad bych se stylizoval do role proroka, prognostika či předvídače budoucích dějů. Ale jedno je přeci zřejmé, že ta moderní civilizace, která propojuje všechny dohromady, do jisté míry unifikuje, pomalu nepoznáte, jestli jste na diskotéce v Singapuru nebo na Žižkově. Zároveň lidí je stále víc, ta populační křivka nebo exploze pokračuje, toto všechno musí vyvolávat jakýsi druh odporu či pokusů o obranu své identity. A to zase může být zázemím či živnou půdou nejrůznějších extremismů, fanatismů, což byly vždycky v historii takovéto důkazy, ale nikdy v historii nedisponovali těmi možnostmi, které jim nabízí tato civilizace, a to je určité novum.

Kromě unifikace, jaká je podle vás souvislost mezi chudobou, fanatismem a terorismem, jeli nějaká?

Jsou to souvislosti velmi nepřímé, velmi zprostředkované a já se obávám, že jakékoliv zjednodušení, jako například, že bída plodí terorismus, je nebezpečné. I když tu souvislost nepopírám, ale spíše bych mluvil o obecných paradoxech či rozporech této civilizace než o přímých souvislostech nebo jakýchsi příčinách, souvislostech jednoho úkazu s jiným.

A to jakého?

No například právě si myslím, že by bylo nebezpečné jen tak jednoduše říct, že fundamentalismus či terorismus je produktem bídy. Není to tak jednoduché, ono by nám to zjednodušovalo život, kdyby takové jednoduché příčinné souvislosti existovaly, ale je to složitější.

Při již zmiňovaném obědě s americkými žurnalisty jste také doslova řekl: "Zdaleka si nejsem jist, zda zrovna Čína a Rusko jsou největšími hrozbami, i když jejich budoucnost je nevyzpytatelná." Na kolik události po 11. září 2001 změnily výše citovanou tezi?

Já myslím, že to opravdu spíš potvrdily, přičemž to zároveň konkretizovaly. Ukázaly, jaký typ rozmanitých nebezpečí může dnes hrozit. Tento typ nebezpečí byl málo předvídán, málo tušen a já si myslím, že to má několik takových plánů. V prvním plánu je to samozřejmě velká výzva k celosvětovému boji s teroristy, ale to není jediný plán. Za ním se skrývá jakýsi hlubší plán a já bych řekl, že ta událost byla jakýmsi znamením, jakousi výzvou, že cosi nám tu někdo říká, je-li Pán Bůh, tak to je možná on.

Nepřiblížily ale události po 11. září 2001 Čínu a Rusko k západním demokraciím více než kdykoliv předtím a tím budoucnost obou států učinily daleko více vyzpytatelnou?

Pokud bude budoucnost těchto zemí vyzpytatelnější, tím lépe, samozřejmě, a to bychom všichni chtěli. Nepochybně k jakémusi přiblížení tu došlo, neboť se poměrně rychle a v širokém měřítku svět shodl na nutnosti společné obrany proti terorismu, to je dobré, ale zároveň opět je s tím třeba pracovat velmi opatrně, nevyvozovat z toho jaksi unáhlené závěry, že se všichni k sobě přibližujeme, sdílíme tytéž hodnoty, můžeme být všichni součástí týchž spolků, všichni jsme bratři. Není to tak jednoduché a zdá se mi, že je třeba velmi citlivě pracovat s rozmanitými věcmi, například je jasné, že dominantní roli v tomto boji proti terorismu hrají Spojené státy americké, to každý ví. Ale tím spíš, že se to ví, nezdá se mi být příliš dobré, když to sami Američané příliš zdůrazňují a říkají: "Civilizace pod naším vedením." To je přesně to, co může někoho dost provokovat.

Tato nabubřelost?

Já bych neřekl přímo nabubřelost, je to takový docela, řekl bych, snesitelný americký patos, který je druhou tváří krásného amerického vlastenectví, který Američané sami netuší a dost dobře možná ani nemohou tušit, že něčím uším trošku vadí.

V roce 1997 jste za možná rizika pro třetí tisíciletí označil Irák a Írán. Jsou tyto státy podle vás dalšími na řadě v celosvětovém tažení proti terorismu po Afghánistánu?

Já bych rád, kdyby to tažení proti terorismu opravdu zůstalo tažením proti terorismu a ne proti státům či národům. Ano, irácký režim je extrémně nebezpečný, to všichni víme a s největší pravděpodobností podporuje rozmanité fanatiky, extrémisty, ale přesto si nemyslím, že je dobré mluvit o válce proti Iráku. Nikdo přeci nechce válčit proti státům či národům, ale proti fenoménu terorismu.

Ale některé státy více fenomény terorismu podporují. Proto, když hovoříme o Afghánistánu, hovoříme o útocích na cíle v Afghánistánu, které bývají označovány jako teroristické. Přijdou podle vás útoky na cíle teroristů v Iráku nebo v Íránu?

O tom se intenzivně jedná, já bych považoval za předčasné předvídat, co budou ..., jaké budou cíle mezinárodní koalice, k tomu se opravdu necítím být kompetentní a ani některé věci říkati nelze. Ale zdá se mi, že není úplně přesné i říkat "o státech podporujících terorismus", to jsou vlády a to jsou vládní hnutí, vládní strany, spíš než ty státy. Všimněte si, jak se k obecnému překvapení začal náhle hroutit ten Taliban. Ale ten, kdo četl například interview s jedním z vůdců afghánské opozice, které jsem někde četl, v nějakém týdeníků nebo někde, tak ten si musel všimnout, že on říkal něco podobného, jako jsme říkávali my v 80. letech o komunismu, totiž, že to je domek z karet a že stačí takový či onaký popud a začne se to valit a ze sněhové koule se stane lavina a prostě se to sesype a zhroutí, že mnoho lidí slouží u toho Talibanu s tím, že při první možné příležitosti přeběhne na druhou stranu.

V neděli 7. října zahájily Spojené státy americké útoky proti cílům vládního hnutí Taliban v Afghánistánu. Zahájení útoků oznámil veřejnosti v televizi americký prezident George Bush.

George BUSH, americký prezident /zvukový záznam/: Tyto pečlivě zacílené akce mají zabránit využívání Afghánistánu jako teroristické operační základny a zaútočit na vojenské kapacity hnutí Taliban.

Řekl 7. října americký prezident George Bush a dodal, že v této operaci se k nim připojil spolehlivý přítel, Velká Británie, další blízcí přátelé včetně Kanady, Austrálie, Německa a Francie slíbily poskytnout své síly. Slova amerického prezidenta George Bushe ze 7. října, kdy Spojené státy americké zahájily útok proti cílům v Afghánistánu. Od zahájení útoků uplynulo více než 6 týdnů, považujete dosavadní průběh té vojenské operace Spojených států a Velké Británie za úspěšný?

Vše nasvědčuje tomu, že je to akce nebo kampaň úspěšná, ale zároveň lze pozorovat určitý úkaz, který jsme už zažili vícekrát, například v případě Kosova. Úkaz, že když to trvá moc dlouho, začínají být lidé nervózní, nikdo nemá rád, když se našim jménem něco bombarduje, každý se bojí o ty civilní oběti a když to trvá déle, tak roste takový určitý neklid v těch společnostech.

A šest týdnů je dlouho?

A já si ale myslím, že je třeba asi zdůrazňovat, že ten neklid není na místě. Prezident Bush sám a mnozí jiní po něm přeci řekli, že to je běh na dlouhou trať, že to bude trvat dlouho, to by prostě byla iluze myslet si, že by takto sofistikovaná síť rozprostřená v tak nepřístupných terénech a schopná všeho, kdy účel světí jakýkoliv prostředek, že se dá během pěti šesti týdnů zničit. Co já považuji za důležité, je, že jako by to zvolna přebírali Afghánci do svých rukou a ta Severní aliance postupuje. Taliban se hroutí především díky vnitřním silám, kde to mezinárodní společenství a ty nálety daly pro to ..., vytvořily pouze příznivé podmínky a teď má začít, jak víte, velmi brzy v Berlíně konference o budoucí vládě, o budoucnosti Afghánistánu. To je bezvadné, ale stejně si nejsem jist, zda nebude působit trošku kontraproduktivně, že se v křesťanském světě jedná o budoucnosti islámské země. Já bych radši viděl, kdyby ta konference byla přímo v Kábulu. Vím, je to příliš nebezpečné pro ty státníky, co tam přijedou a tak, ale pokouším se vcítit do mentality těch různých entit světa a zvláště my, kteří máme zkušenost s tou politikou o nás bez nás nebo v Mnichově nebo někde, tak bychom měli být na toto citliví.

Když hovoříte o konferencích, ve Washingtonu se v úterý konala první konference o poválečné hospodářské obnově Afghánistánu. Americký prezident Bush už přislíbil pomoc ve výši zhruba 300 milionů amerických dolarů, přičemž Spojené státy navrhují rozplánování obnovy Afghánistánu do horizontu 10 let. Schůzce předsedá Japonsko, jeho zvláštní představitelka pro Afghánistán Sadako Ogataová připomněla, že Japonsko usilovalo o uspořádání dárcovské konference pro Afghánistán už dávno před útoky 11. září.

Sadako OGATAOVÁ, zvláštní představitelka Japonska pro Afghánistán /zvukový záznam/: Mezinárodní komunita byla příliš lhostejná vůči Afgháncům a myslím, že nadešel čas poučit se z minulých chyb. Současný vývoj v Afghánistánu značně zvýšil naléhavost otázky poskytnutí pomoci této zemi. Potřeby vracejících se uprchlíků stejně jako dalších civilistů jsou obrovské. Úsilí humanitárních organizací musí podpořit dárcovské státy.

Zvláštní představitelka Japonska pro Afghánistán Sadako Ogataová. České ministerstvo zahraničí uvolnilo na humanitární pomoc pro Afghánistán zatím 5 milionů korun a ministerstvo zemědělství milionů 10. Přijde vám vládní pomoc pro Afghánistán v této chvíli jako dostatečná?

Přiznám se, že ne, a to nejen vládní pomoc česká, ale vůbec celosvětová. Když si srovnáme výšku té podpory s tím, co stojí jedna stíhačka nebo podobně, tak si uvědomíme, že ty částky jsou v podstatě mikroskopické. V tomto případě mi nevadí, že ty dárcovské konference jsou jinde než v Afghánistánu, nechť se dárci radí na své půdě, to je úplně v pořádku. Trošku jsem vnímavý na to, když sama budoucnost Afghánistánu, sám charakter státu, povaha režimu, složení vlády by měly být projednávány jinde než tam.

Pokud se vrátíme k humanitární pomoci, podle vás by Česká republika a nejen ona měla být daleko dárnější k Afghánistánu?

Když srovnám tu částku, kterou tam chceme poskytnout s penězi, které vydělali různí rychlokvašení podnikatelé a šéfové zkrachovalých bank a šéfové různých podivných zprostředkovatelských společností, tak se mi i tato pomoc zdá být malá.

Mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watchs se v pondělí obrátila dopisem na Radu bezpečnosti OSN. V dokumentu je kromě jiných i Česká republika kritizována za prodej zbraní problematickým státům, konkrétně je zmiňován vývoz tanků T-55 z České republiky do Jemenu, k němu došlo v roce 2000. Souhlasíte s tezí, že česká vláda svými obchody se zbraněmi nepřímo podporuje terorismus?

Já bych takto tvrdě a konkrétně vládu nekritizoval, já bych spíš řekl obecně, že zahraniční politika nesmí být podřízena zahraničnímu obchodu, že zisky jednotlivých firem nesmí být nadřazeny prestiži státu, jeho pověsti ve světě, nesmí být nadřazeny samotné idey míru ve světě. Já to osobně nerad vidím, když jsou naše vyřazené tanky ..., abychom je nemuseli sešrotovat či hodit na smetiště, tak je radši někam prodáme a ani nemáme dost dobrou kontrolu nad tím, komu je prodá ten, komu jsme je prodali. Tady byl dost přísný licenční zákon na vývoz zbraní, já si na něj vzpomínám už v roce 1993, myslím, jsem ho podepisoval. Opticky vypadal ten zákon velmi dobře, prý má snad být teď novelizován, ale obávám se, že jsou způsoby, jak za tu fasáda skrýt leccos nedobrého.

Proč jste jako člen Bezpečnostní rady státu a nejvyšší ústavní činitel České republiky ostře nevystoupil například právě proti prodeji zbraní do Jemenu?

Já se domnívám, že na schůzi Bezpečností rady státu, která má vždycky jakousi svojí agendu, které je třeba se držet, bych eventuálně mohl pod bodem "různé" se o tom zmínit, ale valnou hodnotu by to nemělo.

Váš hlas přeci jen bývá vnímán jako silný a vy jste ...

Můj hlas je vnímán jako silný tehdy, je-li nějakým způsobem propojen s veřejným míněním a tím, že to říkám tady do tohoto rádia, tak to se mi jeví daleko účinnější, než kdybych to říkal na té schůzi, kdy mohu říkat, co chci a svobodně tam mluvit třeba třičtvrtě hodiny, ale ...

To je smutné, že vás nikdo neposlouchá, nemá to žádné důsledky?

To mě poslouchají, ale s těmi důsledky je to horší, i když ani to bych nechtěl líčit tak, aby se zdálo, že na nic nemám vliv. Samozřejmě, že určitý vliv mám v rámci svých ústavních pravomocí, na jejich půdě v rámci jakéhosi politického vlivu, který nemusí být v přímé úměře s charakterem těch ústavních pravomocí.

Český ministerský předseda Miloš Zeman i ministr zahraničí Jan Kavan v tomto pořadu odmítli kritiku vývozů tanků T-55 z České republiky do Jemenu. Tady jsou slova Miloše Zemana z 8. října.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Jemen zatím nebyl označen za teroristickou zemi a neslyšel jsem například od amerického velvyslance, ani od kohokoliv jiného protesty proti tomuto obchodu. Je v každém případě nutné zabránit reexportu těchto zbraní do jiných zemí, například do Súdánu.

8. říjen a slova českého premiéra Miloše Zemana. Zeman říká, že si mu nikdo ze zahraničních partnerů, například americký velvyslanec, nestěžoval na prodej zbraní z Česka například do Jemenu. Máte podobnou zkušenost, nebo jste od zahraničních diplomatů slyšel jiné připomínky?

Já si nevzpomínám, že by si mi někdo na toto stěžoval, ale to ještě neznamená, že to neškodí prestiži naší republiky v tom mezinárodním prostředí, zvlášť když se ten obchod sjednává a stylizuje dva dny po 11. září.

Zastáncem prodeje zbraní do Jemenu je dnes už bývalý náměstek ministra zahraničí, v této chvíli český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. Kmoníček považuje obchod se zeměmi jako Jemen za velice důležitý a doslova v Mladé frontě DNES 15. září říká: "Jinak se uzavřeme do izolace. Když chcete mít dobré politické kontakty, musíte mít ve většině těchto zemí dobré obchodní vztahy. A když jejich součástí není, byť omezený, obchod se zbraněmi, nejste pro ně důležití." Je podle vás člověk s takovými názory na správném místě jako český velvyslanec při OSN?

Já mám lehce jiný názor než pan ..., nyní velvyslanec, dříve náměstek, Kmoníček. Já si myslím, že všechno možné lze vyvážet a teprve na posledním místě jsou ty zbraně. Ty by se měly vyvážet až tam, kde opravdu víme, že budou sloužit obraně demokratických hodnot, obraně svobod občanů, nezávislosti států a bylo by tedy smutné, kdybychom to, co nejraději a nejlépe jsme schopni exportovat, byly právě zbraně a bylo by i smutné, kdyby obchodní zájmy byly nadřazeny zájmům politickým.

Znovu opakuji otázku, je podle vás člověk s takovými názory člověk na správném místě jako český velvyslanec při OSN s vědomím toho, že jste jej vy schválil jako prezident?

Já mám dojem, že náš velvyslanec musí plnit instrukce vlády, je to úředník, který musí konzultovat dnes a denně svůj způsob hlasování, své chování, své jednání s ministerstvem zahraničí, jehož je zaměstnancem, s vládou. Já mám dojem, že pan Kmoníček je celkem zkušený informovaný diplomat a že tady na tomto místě může být bez ohledu na ty či ony své názory.

Další téma: Severoatlantická aliance. 12. března 1999 se stala Česká republika členem NATO. Připomeňme si vaše slova, která jste pronesl 11. března 1999 před vstupem Česka do NATO.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Stáváme-li se členy Severoatlantické aliance, není to pouze jeden z nejvýznamnějších okamžiků v našem téměř už desetiletém vývoji po pádu komunismu, ale je to i jeden z nejdůležitějších okamžiků celé naší historie. Protože jsme nikdy nebyli součástí takto široké, takto pevné a takto závazné bezpečností aliance, která by zároveň ze samé své podstaty respektovala naši svébytnost, vůli našeho národa, tak pevně bezpečně zakotveni, jako budeme nyní, jsme nebyli vlastně nikdy.

11. březen 1999 a Václav Havel. V čem podle vašeho názoru Česká republika obohatila jako nováček Severoatlantickou alianci?

Já bych si netroufal hodnotit krátkou minulost, jak jsme ji obohatili. Já bych spíš mluvil o tom, čím bychom ji mohli, kdybychom chtěli, obohatit.

Vy cítíte, že Česká republika nechce obohatit Severoatlantickou alianci?

Já mám dojem, že by ji ráda obohatila, ale jako by k tomu měla zatím málo energie. Uvidíme, v brzké době budou chvíle, kdy budeme mít velkou příležitost ji obohatit.

Čím ji může obohatit?

Zkušeností s totalitním systémem, s jeho pozoruhodně neprůhlednými, temnými a nebezpečnými způsoby rozvracení demokratických institucí, demokratických států, demokratického světa. Vždyť zkušenost Polska, České republiky a Maďarska jako těch nových členů Aliance je absolutně nová, jiná, než mají ty staré demokracie a my ji musíme umět artikulovat a musíme ji na té půdě Aliance umět nějakým způsobem uplatnit. Jak víte, příští summit Aliance bude zde v Praze a já mám dojem, poprvé za železnou oponou, poprvé v nové členské zemi a já mám dojem, že to bude i velká příležitost pro ty nové členy, aby tuto svoji zkušenost artikulovali a nějakým způsobem se pokusili přenést na tuto Alianci, přenést do jejích chystaných dokumentů či rozhodnutí.

V roce 2002, jak jste zmínil, se v Praze uskuteční summit Severoatlantické aliance. Dá se podle vás už dnes vyloučit, že z Prahy může zaznít směrem k novým kandidátům nebo ke kandidátským zemím, případně k novým členům to, že se rozšiřování Severoatlantické aliance zatím neuskuteční?

Mně se to nezdá být pravděpodobné. Zdá se mi, že z Prahy musí asi zaznít jakási nabídka k rozšíření, otázkou je, zda to bude rozděleno do více jakýchsi vln, jak to bude konkrétně, jak to bude časováno a samozřejmě závisí i na tom, jakou zkušenost Aliance má s námi, jak tu zkušenost hodnotí, zhodnocuje, od toho je velmi závislá její vůle dál se rozšiřovat a záleží i na těch zemích, například na Slovensku. Stěží si lze představit rozšiřování z hlediska takového geopolitického či geostrategického rozšiřování nějaké velkorysejší bez Slovenska. Ale zda Slovensku bude to členství nabídnuto, odvisí hodně od situace vnitropolitické.

Po 11. září 2001 zintenzívnily diskuse o možném členství Ruska v Severoatlantické alianci. Připomeňme, že pro členství Ruska v Severoatlantické alianci se ve střednědobém horizontu, v tomto pořadu, vyslovil český premiér Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Já bych to naprosto nevylučoval, není to samozřejmě okamžitá budoucnost, a to ani nikdo nepředpokládá. Ale v dlouhodobém a možná už i ve střednědobém horizontu je to možná varianta.

Slova premiéra Miloše Zemana z 8. října. Vy jste už několikrát prohlásil, že si nedovedete Rusko jako plnohodnotného člena Severoatlantické aliance představit. Nezměnil jste názor?

Podívejte se "umím si představit" je jedna z nejběžnějších politických frází. Jestli pozorujete, co říkají, posloucháte, co říkají naši politici, jako že jistě ano, tak oni říkají "umím si představit". Dobře. Já si umím představit všechno, včetně členství Ruska. Já si pouze nemyslím, že má nějaký smysl o tom mluvit, o tom uvažovat, neboť si kladu otázku, je-li to společenství na obranu demokratických hodnot, pak tam dávno má být Nový Zéland a Austrálie, je-li to společenství bez hranice, pak tam samozřejmě musí být Ukrajina, Mexiko a další státy. Já mám dojem, že význam této Aliance je jako určitá ..., její význam je jako určitým způsobem sebedefinující entita budoucího světového uspořádání a ...

A pokud NATO uzná, že by bylo vhodné, aby Rusko součástí té entity bylo?

Já mám dojem, že to nedává žádný smysl, že by to vedlo ... S Ruskem má Aliance komisi, která má svůj aparát, kde může všechno projednávat, jsme s Ruskem v OBSE, jsme s Ruskem v OSN a opravdu proč by mělo mít Rusko přednost třeba před Indií či někým jiným, že jeho post je v Evropě? Podíváte-li se na mapu, tak vidíte, že celá rozloha Ruska je větší než všechny státy Aliance dohromady. Já mám dojem, že každá ta entita má být ohraničena, má jasně vědět, kde začíná a kde končí a pak může dobře spolupracovat s entitou druhou. Já jsem velkým přítelem takové upřímné, otevřené, přátelské spolupráce všech entit světa, jedině v tom je budoucnost tohoto světa, v tom je jeho záchrana, ať běží o Jižní Ameriku, Indii, Rusko, Čínu či ten euroamerický svět. Ale právě proto, aby taková spolupráce mohla fungovat na principu rovnoprávnosti, musí každý z nich vědět, kde začíná a končí, musí mít jasno ve své identitě a nemůže pod tlakem jakýchsi okamžitých nálad otevírat tu náruč do bezbřeha, protože pak bude ze všech organizací OSN, bude se na tom přiživovat 20 tisíc nebo 100 tisíc úředníků a stejně to nezabrání eventuálním konfliktům. Konflikty přeci vždycky vznikají tam, kde je rozostřená, rozmazaná hranice mezi jednotlivými entitami.

Významná je v této souvislosti návštěva generálního tajemníka Severoatlantické aliance lorda George Robertsona v Rusku. Robertson v rozhovoru pro BBC k budoucnosti vztahu mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí uvedl:

George ROBERTSON, generální tajemník Severoatlantické aliance /zvukový záznam/: Doufám, že budeme schopni nalézt způsob, jak prohloubit již existující spolupráci, především tím, že naše diskuse budou obsažnější a hlubší, ale také tím, že budeme zjišťovat, zda by tomuto procesu nepomohly některé institucionální změny.

Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson. Jak by se podle vás dala ještě prohloubit institucionální spolupráce mezi Ruskem a NATO, o níž hovoří šéf Severoatlantické aliance?

Já jsem na toto téma hovořil s panem Robertsonem, když mě navštívil v nemocnici, při jednom ze svých četných pobytů v nemocnici. A říkal jsem ..., a totéž jsem připraven zde zopakovat, říkal jsem, že důležitější než institucionální změny je obsah toho vztahu. Tady byla založená komise NATO, Rusko, komise opřená o tzv. fundamentální akt. Ta komise má svých sto, nebo já nevím, kolik, úředníků nebo tisíc a ta komise nic nedělá, proč nevyužít a nenaplnit tím obsahem ty jsoucí instituce, proč to rozšiřovat dál. Nevidím důvod k institucionálním změnám, já vidím důvod k velmi upřímné a otevřené spolupráci všech entit světa a především a hlavně euro-amerického prostoru s Ruskou federací, touto ohromnou euro-asijskou mocností s velikou perspektivou a budoucností. Ano, oč běží, je ta autenticita, otevřenost, upřímnost toho partnerství. Domnívat se, že jí prohloubíme tím, že změníme komisi ve výbor, to je přesně to, co si myslím, že nikam nevede.

Následují vnitropolitická témata. Miloš Zeman, premiér, oznámil svůj odchod z velké politiky po konci funkčního období své vlády, Václav Klaus říká, že odchodům Miloše Zemana z velké politiky nevěří, vy věříte?

Ano. Nevím, opravdu nevím, jestli odejde pan premiér na Vysočinu objímat stromy, jak avizoval, nebo zda přeci jen sveden lákáními a pozváními v té vysoké politice nezůstane.

Je to vábení sirén hodně lákavé, vy jste ho také mnohokrát zažil na vlastní kůži?

Ano, a vím, jak těžko se tomu odolává. Já jsem byl zvolen poprvé prezidentem koncem roku 1989 s tím, že jen na půl roku. Dlouho mě přemlouvali a já jsem si dal tu podmínku, že to bude jen na půl roku a vidíte, jsem nejdéle sloužícím prezidentem v Evropě, jsem tam 12 let a vím, jak to je sugestivní, když člověku říkají: "Musíš, alespoň než budeme členy Aliance, alespoň než se stane to, než se stane ono."

Takže byste se nedivil, kdyby Miloš Zeman také podlehl jako Václav Havel?

Ano. No tak může mít důvodů tisíc a jeden, ale chtěl jsem pouze říci to, že ta sugestivita těch pozvání někdy bývá silná.

Připomeňme si, co jste občanům České republiky slíbil na Pražském hradě v souvislosti se svým slibem, kdy jste zahájil druhé funkční období v roli českého prezidenta. Následující slova jste pronesl 2. února 1998.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Tak jako dosud chci i nadále dělat vše, co je v mých silách a možnostech, aby v české politice převládla atmosféra tvořivé diskuse nad atmosférou intrik, mocenských kalkulů a vzájemných podrazů a aby se veškeré úsilí politiků různých politických orientací soustředilo k jedinému cíli - rychle a účinně řešit velké, ekonomické a sociální problémy naší země, rychle a koncepčně reformovat celou velikou oblast veřejných zájmů, jako je zdravotnictví, školství, výzkum či kultura a rychle a účinně dotvářet legislativní i koncepční rámec rozvoje našeho hospodářství, včetně vskutku průhledného dovršení privatizace.

Václav Havel a slova ze 2. února 1998. Převládla tvořivá diskuse v české politice?

Se zájmem jsem tato svá slova vyslechl, pochopil jsem, že to byl psaný projev, to jsem mluvil z patra, to bych mluvil koktavěji, než jak jsem mluvil.

Záleží na tom, jestli jste svým slovům dostál?

No, právě to je ono. Já mám pocit, že jsem asi jim příliš nedostál, jak se to vezme. Já nevím, do jaké míry by vůbec bylo v silách jedince, byť by to byl kdokoliv jiný na mém místě, do jaké míry by bylo některým nedobrým jevům zabránit v jejich rozvoji a do jaké míry to možné nebylo. V každém případě ale ty úmysly, co jsem tehdy artikuloval, mám trvale, podpisuji to bezvýhradně, jen se prohloubila má pochybnost, do jaké míry se mi to všechno povedlo, co jsem tam říkal, že bych rád udělal. Ale já jsem nikde nemohl říct, že to udělám, já jsem tam říkal v rámci svých možností, svých sil apod.

To je také taková politická obezlička stejně jako "dovedu si představit".

Není to žádná obezlička, je to pojmenování stavu věcí. Uvědomte si, že jsem v demokratických poměrech člověkem, který ctí zákon, je vázán jakýmsi rozsahem svých pravomocí, že jsem člověk demokraticky smýšlející, ctím právo, že nejsem žádný absolutní monarcha, jsem ..., a v tom má Ivan Langer pravdu, když snad v zlosti ODS vlastně říká, že jsem chřadnoucí monarcha, tak má pravdu, jsem chřadnoucí, nemá pravdu v tom, že jsem monarcha. Jsem demokrat, který ctí demokratické poměry a z toho automaticky vyplývá, že mé možnosti jsou omezené.

Co se týče vašeho programového prohlášení, za které je možné váš projev z února 1998 považovat, vy jste měl společné body, když jste se ujímal druhého funkčního období s vládou sociální demokracie. Myslíte si, že vláda sociální demokracie dostála také svým slibům, tzn. že Česká republika už má za sebou zdravotní, školskou, sociální reformu?

Já myslím, že tato sociálnědemokratická vláda lecčemus dostála a lecčemus nedostála. Je to s tím podobné jako s těmi mými předsevzetími a s mírou jejich plnění a neplnění. Ona leccos slíbila a leccos na té cestě vykonala a mnohé nevykonala a mám-li říct, co vykonala, tak bych zmínil přinejmenším alespoň ten krok k reformě veřejné správy. Ten by jiná vláda nemohla asi udělat než tato vláda, a to já vítám, decentralizaci státu vítám. Druhá otázka je, jak probíhá apod. Co naopak bych té vládě vytknul, jsou asi dvě věci, nadměrná důvěra ve stát a jeho přerozdělovací funkce. Ona často mluví o solidaritě, ale že by nějakým zvláštním způsobem podporovala neziskový sektor a všechny jiné roviny přerozdělování, než je stát, se říci nedá, spíš bych řekl, že i s tím zadlužováním a s tím, že tam je až přemrštěná třeba reflektovaná důvěra ve statismus. Další věc, co bych řekl, že je velké plus a projev její velké odvahy byl ten krok, který učinila, nebo který byl učiněn ve věci u Investiční a Poštovní banky, což byl veliký nádor naší ekonomiky, který se rozhodla ta vláda vyoperovat.

Stále ale ještě nebylo uzavřeno vyšetřování případu IPB.

To může trvat léta, ale to odhodlání k tomu řezu bylo důležité. Co bych naopak, aby to bylo vyvážené, což je dnes módní slovo, co bych naopak té vládě vytkl, je její nepokrytě deklarovaný úmysl býti neplatičem.

V jakém okamžiku?

Ta vláda se nemůže divit, když tolik lidí neplatí daně a je tolik neplatičů, když jim sama jde do jisté míry příkladem vstříc, neboť docela zřetelně dala najevo nechuť zaplatit to, k čemu byla odsouzena stockholmskou arbitráží.

To znamená, že nezaplatila peníze za první kolo stockholmské arbitráže na účet CME?

Nezaplatila to, co měla zaplatit, to není ještě definitivní účet. To je účet za ty dosavadní procedury, které proběhly.

Podle vás by vláda měla, byť ty peníze zatím ale jsou převedeny na kontě prostředníka, nemýlím-li se právnické kanceláře, tak by je měla podle vás okamžitě poukázat na konto CME?

Já myslím, že by měla všem podnikatelským subjektům, právnickým osobám i fyzickým osobám jít příkladem a být platičem, nikoliv neplatičem.

Když jste hovořil o vládě Václava Klause 19. května 1997, tak jste doslova řekl: "Vláda v mnoha věcech improvizuje od středy ke středě, jakoby neměla žádný dlouhodobý program." Použil byste podobnou charakteristiku i u Zemanovy vlády, nebo má dlouhodobý program?

Já mám dojem, že ta sociálnědemokratická vláda si asi uvědomuje víc než vlády Václava Klause nutnost jakéhosi dlouhodobého koncepčního myšlení, Václav Klaus to nazývá třetí cestou a tak všelijak se tomu posmívá. Nicméně pořád mi stále ještě chybí cosi, po čem volám už 12 let, tj. opět je to podobné jak s tou Aliancí, pochopení vlastní identity, pojmenování, možností té země, jejích zdrojů a z toho vyvodit jakési dlouhodobé preference, které se budou přenášet z vlády na vládu tak, jak to provedlo na historických rozcestích Japonsko, jak to provedla Francie. Ty země se určitým způsobem rozhodly o své budoucnosti, o svých prioritách, o tom, co budou podporovat, co nikoliv a podle toho dlouhá léta postupují. Mně toto v našem případě chybělo, opět to bylo nazýváno socialistickým plánováním či třetí cestou a takovými podobnými slovy, no to je snadné to takto označovat, ale nic do této chvíle mě nepřesvědčilo, že toto mé volání bylo nepravé nebo liché.

Hostem u mikrofonu BBC Václav Havel, prezident České republiky. Desítky e-mailů jste, pane prezidente, dostal. Poprosím vás tedy o maximální stručnost odpovědí na otázky posluchačů BBC. Jedna otázka se vztahuje hned k aktuální události, protože jste udělil milost katolickému knězi Vlastimilu Vojtěchovi Protivínskému a otázka Jana Holého z Havlíčkova Brodu zní: "Proč jste onu milost udělil a proč jste nepočkal s udělením milosti na rozhodnutí soudu?"

Já jsem člověk, který, má-li možnost vystoupit proti nesmyslu, tak proti němu vystoupí. Já jsem považoval celé toto stíhání za nesmysl a podobně jako bylo dřív stíhání dvou redaktorů Mladé fronty DNES apod., a využil jsem svého práva abolice milosti přerušit to trestní stíhání s tím, že samozřejmě pan Protivínský se může dál dožadovat toho procesu a být vyviněn soudem.

Ale tady je aktuální věc, státní zástupce totiž zastavil trestní stíhání pana Protivínského.

Já jsem to rozhodnutí učinil včera a od rána jsme byli v kontaktu s krajským státním zástupcem a on věděl, že se tím zabýváme a slíbil nám, že jakmile to zastaví, dají nám vědět. Nic nám nedali do jedné hodiny vědět, tak jsem vyhlásil tu abolici, a potom ve dvě hodiny řekli, že už to zastavili. Podle mě to je jedno, jestli to zastavili oni nebo já a o tom ať se úředníci dohadují dalších 20 let, důležité je, že to je zastaveno, že nesmysl byl pojmenován nesmyslem a samozřejmě to může pokračovat, ale už jako věc trošku symbolická, neboť nemůže následovat trest.

Další otázka, Pavel Kubát ze Zdibů se ptá, doslova píše, že se mám zeptat Václava Havla, zdali je připraven a ochoten po skončení prezidentského mandátu vstoupit do nějaké politické strany, případě za nějakou politickou stranu kandidovat nebo zapojit se do její činnosti?

Nejsem k ničemu takovému připraven, naopak se těším na život nezávislého intelektuála, občana této země, který se pokusí přečíst všechno, co nestihl během prezidentství, který se pokusí zreflektovat své bohaté zkušenosti, něco o tom napsat, který se, dá-li Pán Bůh, vrátí i k psaní divadelních her, strašně se na to těším, a ...

Máte vůbec nějakou stranu, do které byste vstoupil, pokud by vás do stranického života někdo nutil?

Já necítím potřebu vstoupit do nějaké strany, není pravda, jak o mě tvrdí někteří propagandisté, že jsem odpůrcem stran. Strany jsou absolutně nevyhnutelným a osvědčeným instrumentem demokracie, já jsem pouze proti neomezené nadvládě politických stran, kde v podstatě každá ptákovina se musí řešit ve stranických sekretariátech a strany se musejí dohodnout. Já jsem přítelem bohaté sebestrukturace společnosti, říká se tomu občanská společnost, to je míza, z níž ta demokracie žije, ty partaje jsou jakousi šlehačkou na dortu a ne smyslem demokracie nebo jejím jediným obsahem.

Další otázka je od Karla Oujezdského z Prahy a týká se toho, zda byste také jako Václav Klaus přijal generálního ředitele TV Nova Vladimíra Železného?

Ne, nemyslím si, že bych ho měl přijímat. Já pozoruji jakousi podivnou rozechvělost strany ODS z toho celého stíhání ředitele Novy. Já pevně věřím, že vyšetřovatel splní své poslání, bude nezávislý, bude nezávisle rozhodovat a tu věc dožene k takovému či onakému konci, on a další takzvané orgány činné v trestním řízení. Já do toho ...

Dá se mluvit o politické nezávislosti, když teď už politici do toho případu vstupují?

Já do toho rozhodně vstupovat nebudu, já nebudu tvrdit ani, že pan Železný je vinen nebo nevinen, ani nebudu vyzývat pana vyšetřovatele Machalu, aby odešel. Já to neschvaluji a spíše ta zvláštní rozechvělost ODS je mi podezřelá, připadá mi divná a jsem ve velkých rozpacích nad tím, včetně toho téměř deklarativního přijetí pana Železného. Je to ..., nedá se nic dělat, jakási manifestace politické podpory a když si to dám dohromady s některými jinými věcmi, tak mě to vůbec neuklidňuje.

Další otázka je od Jiřiny Jiráskové, doufám, že to není shoda jmen, také z Prahy a týká se toho, zda jste stále proti stěhování Svobodné Evropy mimo centrum Prahy?

Když se Spojené státy, Svobodná Evropa a česká vláda dohodnou, že Svobodou Evropu někam přestěhují, ať ji přestěhují, já jim v tom bránit nemohu. Mě jen trošku překvapuje a téměř děsí taková zvláštní potřeba těšit se ze všech možných výdobytků a radostí této civilizace a demokracie a pobytu v demokratickém světě a neochota cokoliv riskovat, přinést jakoukoliv oběť. A když už ji sem jednou umístili, tak mi připadá trošku divné, že ji budou stěhovat někam do polí a pak by tam stěhovali co? I obchodní centrum, které plánují vybudovat na Pankráci, budou tam stěhovat i parlament, i vládu? Každý bude někde v poli? To je přeci divné. Musíme umět tu budovu ochránit. Ostatně uvědomme si, že na Svobodnou Evropu, pokud je mi známo, byl proveden v celé její historii jeden jediný pokus o útok, a to provedl Čech, pan Minařík.

A pak Miloš Zeman v CNN také oznámil, že chtěl Mohamed Atta zaútočit na budovu Svobodné Evropy, později se ukázalo, že Miloš Zeman si spletl dvě informace. Považujete vystoupení Miloše Zemana v CNN za šťastné?

Já nebudu hodnotit premiérovo vystoupení, já k tomu pouze řeknu, že ten rozhovor, co tady pan Atta vedl s tím iráckým diplomatem, nikdo neodposlechl, nikdo u něj nebyl. My nevíme, o čem se bavili, ale existují různé hypotézy, různé spekulace a toto je asi jedna z nich. Co ovšem já považuji za důležitější než výrok toho či onoho politika, ať Miloše Zemana či můj, co považuji za důležitější, je perfektní a mnohaletá spolupráce našich zpravodajských služeb s aliančními partnerskými a americkou zpravodajskou službou. To vzniklo už dávno, to je velmi důležité a já se přiznám, teď řeknu rouhařskou věc, že bych dokonce uvítal, kdyby ty služby úplně všechno, co vědí, neřekly politikům, protože politici jsou žvaniví.

Václav Havel, prezident České republiky. Děkuji za vašich 60 minut a někdy se u mikrofonů BBC těším na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Plány Václava a Dagmar Havlových

Lidové noviny, 22. 7. 2002, Letní téma, strana 17 - Manželé Havlovi již několikrát veřejně naznačili, v jakých obrysech si svou budoucnost představují. Přestože jsou oba ve svých vyjádřeních stále poměrně opatrní, mnohé se z nich vyčíst dá.

VÁCLAV HAVEL
Těším se na život nezávislého intelektuála, občana této země, který se pokusí přečíst všechno, co nestihl během prezidentství, který se pokusí zreflektovat své bohaté zkušenosti, nebo se, dá-li Pán Bůh, vrátí i k psaní divadelních her strašně se na to těším. (Vysílání české redakce BBC 21. 11. 2001)

Už delší dobu mám intenzivní pocit, že podobně (jako po někdejším návratu z vězení) budu tápat za půl roku, až definitivně - po třinácti letech opustím prezidentský úřad. Vždyť kolik věcí mi uniklo nebo kolik jsem jich nestačil vůbec postřehnout! Jak málo toho vím například o soudobých mladých dramaticích či zajímavých divadlech či důležitých knihách! Jak překvapivý pro mne asi bude pohyb ve světě počítačů, mobilních telefonů, supermarketů, multikin a podobných věcí, které jsme před lety - aspoň v mé zemi - vůbec neznali! Jak zvláštní pro mne bude zřejmě návrat do prostředí, jež jsem kdysi opustil, a vstup do úplně jiné lidské každodennosti, než jakou jsem znal, do každodennosti, kterou - ať chci nebo nechci - zatím vnímám jen skrze jakýsi mlžný opar! (Z projevu připraveného pro návštěvu divadelního festivalu ve francouzském Avignonu v minulém týdnu)

Mám úmysl uchýlit se pokud možno do ústraní. A tam nejen psát, i když mám v hlavě docela dost představ, co bych mohl psát, ale i číst, srovnávat si myšlenky a tak nějak volněji žít. To je můj sen. Ale do jaké míry se splní, to nevím. (...) Plánuji, že bychom vždy jeli se ženou a se psy nějakým velkým autíčkem do Portugalska, kde bych dva tři měsíce něco sepisoval, a pak bychom jeli týden zpátky a cestou si prohlíželi různá města. (Týden 15. 7. 2002)

DAGMAR HAVLOVÁ
Nejsem z těch, kteří mají potřebu se svěřovat denně novinám s tím, co cítím, s čím se vyrovnávám nebo kam směřuji. A proto vám ani na otázku, co budu dělat, nemohu jednoznačně odpovědět. Věnovat bych se chtěla klidnému rodinnému životu a chtěla bych zůstat u obecně prospěšné činnosti. (LN 9. 6. 2001)

Obvinění proti farářovi bylo zrušeno

Hospodářské noviny, 22.11.2001, strana 4 - Prezident udělil nezávisle na státním zástupci knězi milost Trestní stíhání kněze Vlastimila Vojtěcha Protivínského za jeho kritiku komunistů bylo včera zastaveno. Krajské státní zastupitelství v Brně jeho obvinění z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení zrušilo a dalo pokyny vyšetřovateli, aby případ odložil. Sdělil to včera vedoucí tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček. "Jednání Protivínského není ani přestupkem," rozhodl brněnský státní zástupce Petr Coufal.

Nezávisle na tom udělil faráři milost prezident Václav Havel. Ministerstvo spravedlnosti však tvrdí, že prezident udělil milost až poté, co brněnský státní zástupce trestní stíhání zastavil. "Podle mně to je jedno, jestli to zastavili oni nebo já. O tom ať se úředníci dohadují dalších 20 let. Důležité je, že to je zastaveno, že nesmysl byl pojmenován nesmyslem," prohlásil Václav Havel včera BBC.

Ministerstvo má za to, že prezident udělil milost ve chvíli, kdy už žádné trestní řízení neexistovalo. Státní zástupce Coufal řekl, že posloupnost rozhodnutí je důležitá jen pro Protivínského - prezidentská milost zastavuje trestní řízení, bez hodnocení viny. Pokynem krajského zástupce ale stát shledává, že duchovní nikdy nespáchal ani trestný čin nebo přestupek. Kněz byl stíhán za to, že loni před volbami do Senátu vyzýval obyvatele Břeclavska, aby nevolili komunisty. Trestní oznámení na něj podali komunisté.

Prezident Václav Havel: Jsem chřadnoucí, ale ne monarcha

Lidové noviny, 22.11.2001, strana 2 - Prezident Václav Havel souhlasí s Ivanem Langrem, místopředsedou ODS, strany, která jej nemá zrovna příliš v lásce. Souhlasí ovšem jen částečně. Langer o prezidentovi kdysi řekl, že je "chřadnoucí monarcha". A Havel včera v rozhovoru pro BBC prohlásil: ano, jsem "chřadnoucí", ale rozhodně ne "monarcha". Jinak ovšem Havel v mnoha bodech nesouhlasí ani s ODS, ani se sociálnědemokratickou vládou, která tuto stranu podporuje. Nelíbí se mu třeba reakce ODS na stíhání ředitele TV Nova Vladimíra Železného.

"Pociťuji podivnou rozechvělost ODS ze stíhání ředitele Novy," řekl Havel v souvislosti s tímto případem. Vládě zase vytkl, že příliš zadlužuje tuto zemi. Nemůže se prý divit, že tolik lidí neplatí daně, když jim sama jde svým příkladem vstříc. Jako příklad uvedl peníze, které měla ČR rozhodnutím stockholmské arbitráže zaplatit americké firmě CME.

Prezident kritizoval i plán začlenit Rusko do NATO. "Proč by Rusko mělo mít přednost například před Indií? Že je ho kus v Evropě?" Postačí, když se s Ruskem bude spolupracovat v rámci organizací, jichž už je členem. Havel se dále domnívá, že česká ani světová humanitární pomoc pro Afghánistán není dostatečná. Ve srovnání s výdaji na nákup vojenské techniky jsou podle něj částky vynakládané na pomoc válkou sužované země mikroskopické. České ministerstvo zahraničí uvolnilo zatím na humanitární pomoc pro Afghánistán pět milionů korun. Dalších deset milionů poskytlo ze svého rozpočtu ministerstvo zemědělství.

Prezident dal milost faráři Protivínskému

Mladá fronta DNES, 22.11.2001, strana 2 - Jihomoravský krajský státní zástupce Petr Coufal včera zrušil jako nezákonné rozhodnutí policejního vyšetřovatele v Břeclavi, který obvinil faráře Vlastimila Vojtěcha Protivínského z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení. Duchovní loni před senátními volbami vyzval veřejnost, aby nevolila komunisty. Krok státního zástupce však přišel až ve chvíli, kdy ve prospěch Protivínského zasáhl prezident republiky a udělil mu milost.

Václav Havel včera k případu pro BBC uvedl: "Jsem člověk, který, když má možnost vystoupit proti nesmyslu, tak proti němu vystoupí. Považoval jsem celé toto stíhání za nesmysl, stejně jako stíhání dvou redaktorů MF DNES. Využil jsem svého práva abolice, přerušit toto stíhání."

Podle okresní státní zástupkyně milost nic nemění. "Možná to jen urychlila. Věc bych i tak přezkoumala a zrušila. U tohoto případu je to zřejmé na první pohled," řekla státní zástupkyně v Břeclavi Drahomíra Císařová. Včera odjela kvůli případu do Brna, cestou si vyzvedla spis u vyšetřovatele a hned s ním seznámila krajského státního zástupce. Ten okamžitě rozhodl, že obvinění ruší. Současně dal vyšetřovateli pokyn, aby věc odložil. "Rozhodnutí akceptuji," řekl vyšetřovatel František Klimus. Ten stíhání odůvodnil tím, že kněz poškodil skupinu obyvatel pro její politický názor, neboť farář před volbami napsal leták, v němž upozornil na minulé zločiny komunistů.

Farář Protivínský sice příznivé ukončení svého případu přivítal, ale litoval, že věc nemůže posoudit nezávislý soud. "Vážím si zájmu pana prezidenta o můj případ. Tajně jsem doufal, že když by náhodou došlo k tomu, že bych byl odsouzen, že by se pan prezident takto zachoval. Jen jsem si řekl, že bych chtěl, aby nezávislý soud rozhodl o tom, jestli jsem udělal nebo neudělal něco špatného," řekl Protivínský. Komunisté, kteří na něj loni za leták podali trestní oznámení, se na věc dívají jinak.

"Podle logiky nevinný nemůže dostat milost," tvrdil předseda břeclavské KSČM Jaromír Špaček, který policii podezření ze spáchání trestného činu oznámil. "Není podle mne šťastné zasahovat do případu ještě v momentě, kdy není dořešen, ale je to právo pana prezidenta," uvedla někdejší komunistická kandidátka do Senátu Marta Strušková, jejíž předvolební kampaň údajně farář Protivínský mařil.

Václav Havel kritizoval ODS za Železného

Mladá fronta DNES, 22.11.2001, strana 2 - Na obzoru je další spor prezidenta s ODS. Václav Havel se totiž včera v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC veřejně podivil nad nedávným setkáním předsedy ODS Václava Klause s ředitelem televize Nova Vladimírem Železným. Podle vyjádření ODS tak Havel předvedl ukázku politického nátlaku. Havel doslova uvedl, že setkání Železného s Klausem bylo deklarativní, a tato manifestace podpory prezidenta "neuklidňuje".

"Pozoruji jakousi podivnou rozechvělost ODS z celého toho stíhání ředitele Novy," uvedl Havel ve včerejším hodinovém rozhovoru. Dodal, že doufá v nezávislost vyšetřování. "Ta zvláštní rozechvělost je mi podezřelá, připadá mi divná a jsem z toho ve velkých rozpacích," řekl prezident. Místopředseda ODS Jan Zahradil považuje Havlova slova za "další bezprecedentní vyjádření v celé řadě jeho bezprecedentních vyjádření". Prezident podle něj předvedl "politický nátlak v té nejkrystaličtější podobě". "Možná, že díky slovům pana prezidenta se konečně začíná jasněji rýsovat, odkud v této kauze skutečně fouká vítr," řekl Zahradil.

Havel dal faráři milost

Právo, 22.11.2001, titulní strana - Prezident Václav Havel udělil včera milost katolickému faráři Vojtěchu V. Protivínskému, který byl stíhán za to, že loni ve volbách do Senátu vyzval obyvatele Břeclavska, aby nevolili KSČM. Dříve, než prezident udělil Protivínskému milost, však zrušil včera knězovo obvinění z trestného činu hanobení národa, rasy a přesvědčení brněnský státní zástupce Petr Coufal. Ten zároveň uložil vyšetřovateli, aby celou věc odložil.

"Vzhledem k okolnostem případu a k délce šetření jsem dospěl k závěru, že okresní státní zastupitelství v Břeclavi, které případ dozorovalo, není činné. Proto jsem tuto věc převedl na vyšší stupeň státního zastupitelství, jak mi zákon umožňuje, a rozhodl sám," řekl včera Právu Coufal.

"Ale ne," reagoval spontánně Protivínský, když se o prezidentově kroku dozvěděl. "Na jedné straně jsem rád, že pominula hrozba vězení, na druhé straně bych byl rád, kdyby opravdu nezávislý soud případ posoudil, zajímalo by mě, jak by na to reagoval," vysvětlil.

Břeclavská policie se o milosti pro kněze dověděla již ve středu kolem poledne, a proto žádné další úkony v jeho případě již vyšetřovatel neučinil. "O rozhodnutí o zastavení stíhání už víme, ale zatím čekáme na písemné vyhotovení rozhodnutí," řekl Právu ředitel Okresního úřadu vyšetřování v Břeclavi (OÚV) Jan Cupal. Vysvětlil také, jak to bylo se sdělením obvinění, které vyvolalo mezi veřejností rozruch.

"Obvinění podezřelému sděluje vyšetřovatel buď osobně při výslechu, nebo po prostudování spisu mu ho může poslat poštou. V tomto případě šlo sdělení obvinění poštou a média se to dověděla dřív než obviněný. To je jediná chyba, která se stala," dodal Cupal. Uvedl také, že sám s knězem v pondělí hovořil a zjistil, že obsílka od vyšetřovatele v pondělí dopoledne Protivínského nezastihla, protože kněz byl v Brně. Proto po tomto nedorozumění mu ho policisté dovezli odpoledne do Rakvic.

Cupalova slova Právu potvrdila i brněnská advokátka Věra Magulová, která postup policie se sdělením obvinění označila za zcela legitimní. Podle ní totiž stále platí systém, že sdělení vyšetřovatele je samostatný úkon a vyšetřovatel může obvinění předat osobně nebo poslat poštou. Při poslání poštou pak platí, že obvinění platí až dnem, kdy adresát podepíše převzetí zásilky. Zeman: milost je naprosto zbytečná Premiér Miloš Zeman na včerejší vládní tiskové konferenci na dotaz Práva uvedl, že vychází z informace ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše, který mu sdělil, že se státní zástupce rozhodl nestíhat Protivínského, "z čehož vyplývá, že milost prezidenta republiky je naprosto zbytečná, protože není co omilostnit".

Prezident Havel řekl včera vpodvečer v BBC, že se k zastavení stíhání Protivínského rozhodl v úterý večer. "Od (středečního) rána jsme byli v kontaktu s krajským státním zástupcem, on věděl, že se tím zabýváme, a slíbili nám, že jakmile to zastaví, dají nám vědět. Nic nám nedali do jedné hodiny vědět, tak jsem vyhlásil abolici a potom ve dvě hodiny řekli, že už to zastavili," uvedl Havel. Státní zástupce Coufal ale na webových stránkách ministerstva spravedlnosti uvedl, že o tom, že věc je přezkoumávána a že zřejmě dojde ke zrušení sděleného obvinění, byla Kancelář prezidenta informována ještě před Havlovým rozhodnutím. Havlovi je podle jeho slov ale jedno, kdo stíhání skutečně zastavil.

"O tom ať se dohadují úředníci dalších dvacet let. Důležité je, že to je zastaveno a že nesmysl byl pojmenován nesmyslem," doplnil prezident. Připomněl, že farářova kauza může pokračovat dál jako "věc trošku symbolická, neboť nemůže následovat trest". Protivínský se ale podle Havla může dožadovat, aby byl vyviněn soudem. Komunisté, jejichž zástupci podali na kněze trestní oznámení, míní, že prezident udělením milosti uznal Protivínského vinu, a rozhodnutí státního zástupce je překvapilo. Mluvčí jihomoravských komunistů Vladimír Sácký uvedl, že Havel "podpořil antikomunistickou hysterii v ČR" a že to souvisí s předvolebním bojem.

Šéf poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip na dotaz Práva lakonicky řekl: "Mohu jen zopakovat, že v ústavě chybí k udělování prezidentských milostí spolupodpis předsedy vlády. Tento přesun by výrazně prospěl." Šéfka Unie svobody Hana Marvanová omilostnění Protivínského uvítala. "Jsem ráda, že zvítězil zdravý rozum. Ale současně se ptám, jaký je stav policie, přinejmenším na Břeclavsku, že stíhání bylo vůbec zahájeno?" reagovala pro Právo. "Kdybych byl v pozici pana faráře Protivínského, chtěl bych, podobně jako novináři Jiří Kubík a Sabina Slonková, aby se ta věc rozkryla (u soudu)," řekl Právu místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Za Protivínského a jeho názory se postavila čtyřkoalice i řada občanů, včetně některých umělců. Ti podepisovali petici, kde se hlásili k Protivínského slovům a požadovali, aby byli rovněž stíháni. Havel udělil v listopadu milost idalším 15 lidem.

Prezident zkritizoval vládu

Právo, 22.11.2001, strana 2 - Vláda ČSSD by podle prezidenta Václava Havla měla jít příkladem svým občanům a nebýt sama neplatičem. "Vláda se nemůže divit, že tolik lidí neplatí daně a je tolik neplatičů, když sama jim jde do jisté míry příkladem vstříc, neboť docela zřetelně dala najevo nechuť zaplatit to, k čemu byla odsouzena stockholmskou arbitráží," uvedl včera Havel v rozhovoru pro rádio BBC.

Stockholmský tribunál v první fázi arbitráže rozhodl, že Česko porušilo dohodu o vzájemné ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem. ČR je tak povinna CME, vlastníka České nezávislé televizní společnosti, odškodnit vyplacením spravedlivé tržní ceny její investice do TV Nova. CME ji odhaduje nejméně na 500 miliónů dolarů (asi 18,5 miliardy korun). S rozhodnutím arbitrážního tribunálu však nesouhlasí český stát. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Jiřího Rusnoka ČR zvolila strategii zpochybnění procedury, kterou došla stockholmská arbitráž k výsledku.

Prezident současně kritizoval přílišnou důvěru vlády v univerzální funkci státu a malou ochotu podporovat neziskový sektor. Havel naopak ocenil zahájení reformy veřejné správy a "odvahu", kterou tým Miloše Zemana projevil při řešení situace v IPB. "Mám dojem, že soc. dem. vláda si asi uvědomuje víc než vlády Václava Klause nutnost jakéhosi dlouhodobého koncepčního myšlení, nicméně mi pořád chybí pochopení vlastní identity, pojmenování možností země, jejích zdrojů a z toho vyvodit dlouhodobé preference, které se budou přenášet z vlády na vládu," řekl Havel.

Šéf Novy chce žalovat Machalu

Právo, 22.11.2001, strana 1 - Šéf TV Nova Vladimír Železný chce podat žalobu na ochranu osobnosti proti vyšetřovateli Vladimíru Machalovi. Železný se cítí být poškozen tím, že Machala postavil do přímé souvislosti vyšetřování jeho případu a červnový incident, kdy ho údajně zbila ochranka herny Bingo v pražské Kotvě. Právu to potvrdil Železného advokát Josef Monsport a dodal, že "ať už byl průběh incidentu v restauraci Bingo jakýkoli, je nepochybné, že vyšetřovatel neměl jakýkoli důvod spojovat tuto událost s osobou Vladimíra Železného". Upřesnil, že šéf TV Nova "mimoto hodlá zvážit i případné kroky v trestním řízení proti Vladimíru Machalovi". S největší pravděpodobnosí by se pak jednalo o trestní oznámení pro pomluvu.

Podle zdroje Práva z justičních kruhů, který se občansko-právními záležitostmi zabývá, nemá zřejmě Železný velkou šanci na úspěch. "Pokud je to skutečně tak, že vyšetřovatel Machala uvedl tuto spojitost jen v rámci své výpovědi na policii jako podezření, ale nikde ji nezveřejňoval, pak se žádného poškození nedopustil," sdělil Právu zdroj s tím, že ale záleží na detailním posouzení všech nuancí případu, které provede soud, na nějž se Železný obrátí.

Za zahájení občansko-právního sporu, který na rozdíl od trestních věcí nemůže být odložen, ale musí se projednávat, platí žalující strana podle zákona poplatky. Jednání dvou členů ochranky, kteří jsou nyní policií stíháni pro ublížení na zdraví, bylo podle červnové výpovědi Machaly cíleným útokem, který na něj byl proveden v souvislosti s vyšetřováním kauzy Železný. "Usuzuji tak z toho, že uvedené osoby mě pravděpodobně znaly, ačkoli do uvedeného podniku jsem včera přišel podruhé v životě," stojí v protokolu, který Machala 13. června podepsal. Uvedl k tomu ještě, že "již několikráte v předešlé době mi bylo telefonicky vyhrožováno fyzickým napadením, a to v souvislosti s vyšetřováním osoby Vladimír Železný".

Jeho domněnka se nicméně nepotvrdila, jak vyplývá i ze stanoviska policie zaslaného Martinu Valentovi, jednomu z majitelů klubu, kde k události před necelým půlrokem došlo. "Orgány policie ČR nikdy nedávaly do souvislosti napadení vyšetřovatele PČR pana Machaly s kauzou pana Železného, ředitele TV Nova," uvedl ve zdůvodnění velitel služby obvodního policejního ředitelství v Praze 1 Jindřich Buček. Valenta totiž v červenci zaslal stížnost Inspekci ministra vnitra, v níž vyslovil pochybnost o objektivitě vyšetřování. "Já ani ochranka jsme se v životě s panem Železným osobně neviděli. Posílal jsem proto stížnost inspekci i státnímu zastupitelství, ale vždy se mi to vrátilo zpět s tím, že do souvislosti s kauzou Železný to dával jen pan Machala," řekl Právu Valenta.

Podle jeho slov došlo k incidentu při Machalově odchodu z klubu tak, že opilý vyšetřovatel odcizil židli a nehodlal ji ani na výzvu členů ochranky vrátit, naopak si ji chtěl odnést domů. "Sedl si na ni na schodech a převrátil se tak, že spadl na obličej," tvrdí Valenta i oba stíhaní mladíci. Machala ale ve výpovědi neuvedl, že by šlo o nešťastný pád a že by si tudíž zranění způsobil sám. Zranění, kvůli nimž byl poté v několikadenní pracovní neschopnosti, podle jeho slov naopak zapřičinilo surové bití dvojice vyhazovačů, které, jak uvedl, začalo úderem pěstí do spánku a pokračovalo kopáním do hlavy, nohou a hrudníku.

Prezident Václav Havel řekl včera radiu BBC, že v případu vyšetřování šéfa televize Nova Vladimíra Železného pozoruje "jakousi podivnou rozechvělost ODS". "Je mi podezřelá a připadá mi divná. Jsem ve velkých rozpacích nad tím, včetně toho téměř deklaratorního přijetí pana Železného (Václavem Klausem)," uvedl Havel. "Je to, nedá se nic dělat, manifestace politické podpory, a když si to dám dohromady s některými jinými věcmi, tak mě to vůbec neuklidňuje," postěžoval si prezident. Věří, že vyšetřovatel Machala splní své poslání a bude nezávisle rozhodovat a dožene záležitost k "takovému či onakému" konci. Premiér Miloš Zeman na včerejší tiskové konferenci uvedl, že jej Železný nepožádal o schůzku tak jako předsedu ODS Václava Klause:

"Sám sice necítím potřebu sejít se s panem ředitelem Železným, nicméně pokud o takové setkání požádá, bezesporu mu vyhovím, protože je to kauza, která mě zajímá a o které mám nedostatek informací." Jak dále řekl, je rád, že nemá informace, "protože na rozdíl od některých obecně rozšířených mínění já se nedomnívám, že by politici měli jakýmkoli způsobem zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení".

Havel: Světová ani česká pomoc Afghánistánu není dostatečná

PRAHA 21. listopadu (ČTK) - Prezident Václav Havel se domnívá, že česká ani světová humanitární pomoc pro Afghánistán není dostatečná. Ve srovnání s výdaji na nákup vojenské techniky jsou podle něj částky vynakládané na pomoc válkou sužované země mikroskopické. Havel to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

České ministerstvo zahraničí uvolnilo zatím na humanitární pomoc pro Afghánistán pět miliónů korun. Dalších deset miliónů korun poskytlo ze svého rozpočtu ministerstvo zemědělství. "Když si srovnáme výšku té podpory s tím, co stojí jedna stíhačka nebo podobně, tak si uvědomíme, že ty částky jsou v podstatě mikroskopické," uvedl Havel.

Krizová situace se v Afghánistánu prohloubila poté, co Spojené státy začaly tuto zemi bombardovat za činnost vládního hnutí Taliban. Toto extremistické hnutí dlouho skrývalo hledaného teroristu Usámu bin Ládina, který je podezírán z přípravy zářijových útoků na USA. Protitalibanská Severní aliance již ale nyní ovládá většinu země včetně hlavního města Kábul a připravuje se na sestavení nové vlády.

První konference o poválečné hospodářské obnově Afghánistánu se konala v úterý ve Washingtonu. Americký ministr zahraničí Colin Powell na ní vyzval k rychlé humanitární pomoci, která by se zaměřovala na krátkodobé i dlouhodobé potřeby zruinované země. Připustil, že se zatím neví, kolik peněz a dalších druhů pomoci bude pro Afghánistán potřeba. Americký prezident George Bush v říjnu přislíbil 320 miliónů dolarů.

Zeman by Železného na požádání přijal, Havel ne

PRAHA 21. listopadu (ČTK) - Premiér Miloš Zeman prý necítí potřebu sejít se s trestně stíhaným generálním ředitelem soukromé televize Nova Vladimírem Železným. Pokud by však o ni Železný požádal, bezesporu by mu vyhověl, protože je to kauza, která ho zajímá. Zeman to dnes řekl novinářům po zasedání vlády. Prezident Václav Havel dnes v rozhovoru pro BBC tuto možnost vyloučil. "Já pevně věřím, že vyšetřovatel splní své poslání, bude nezávislý, bude nezávisle rozhodovat a věc dožene k takovému či onakému konci," uvedl Havel.

Vicepremiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla soudí, že by jeho schůzka se Železným, který je stíhán pro pokus o poškozování věřitele, nyní nebyla přínosem.

Zeman je velmi rád, že má o případu Železného nedostatek informací. Soudí, že by politikové neměli zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení, ať už jde o vyšetřovatele, státní zástupce nebo soudce, Základní zprávy by se měli dovídat z médií a nikoli z "jiných kanálů", řekl.

Současně však odmítl, že by politické tlaky v případě Železného kauzy existovaly. "Nejsem si vědom, že by ministr vnitra mluvil o politických tlacích. Naopak, jak on, tak šéf úřadu vyšetřování popřeli, že by o politických tlacích kdy hovořili," dodal premiér.

Z nepřípustných politických tlaků v případu vyšetřování Železného obvinila čtyřkoalice občanské demokraty. Zejména jí vadí výzva místopředsedy ODS Ivana Langra, který kritizoval veřejné výroky vyšetřovatele Vladimíra Machaly a ředitele úřadu vyšetřování Miroslava Antla ke kauze Železný. Langer v pondělí ministra vnitra Stanislava Grosse vyzval, aby výroky Antla a Machaly prošetřil.

Politickou diskusi kolem Železného případu rozpoutalo pondělní přijetí Železného předsedou Poslanecké sněmovny a ODS Václavem Klausem. Prezident v rozhovoru pro BBC uvedl, že toto přijetí je "jakási manifestace politické podpory". "Ta zvláštní rozechvělost ODS je mi podezřelá, připadá mi divná a jsem ve velkých rozpacích nad tím," dodal.

Klaus a Železný spolu podle Klausova poradce hovořili o potřebě chránit svobodné podnikatelské prostředí, nestrannost státních orgánů při dohlížení na dodržování zákonů a jejich zneužívání "ambiciózními a bezohlednými zájmovými skupinami". Tématem rozhovoru byla i mediální skandalizace a vytváření klimatu nepřátelství.

Spravedlnost se pře, kdo první rozhodl ve věci Protivínského

PRAHA 21. listopadu (ČTK) - Milost, kterou dnes katolickému knězi Vlastimilu Vojtěchu Protivínskému udělil prezident Václav Havel, je předmětem právní diskuse ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo tvrdí, že prezident nařídil zastavit trestní stíhání až poté, co jej brněnský krajský státní zástupce shledal nezákonným a dal pokyn vyšetřovateli, aby věc odložil. "Podle mně to je jedno, jestli to zastavili oni nebo já. O tom ať se úředníci dohadují dalších 20 let. Důležité je, že to je zastaveno, že nesmysl byl pojmenován nesmyslem," prohlásil Havel v dnešním vysílání BBC. Podotkl, že šetření může samozřejmě pokračovat, "ale už jako věc trošku symbolická", neboť Protivínský nemůže být odsouzen.

Ministerstvo má za to, že prezident udělil milost ve chvíli, kdy už žádné trestní řízení neexistovalo, a tuto milost tedy nelze "realizovat". Státní zástupce Petr Coufal ale dnes pro ČTK připustil, že okamžik rozhodnutí praktický dopad nemá. Řekl, že roli může hrát posloupnost rozhodnutí jen pro kněze Protivínského - prezidentská milost zastavuje trestní řízení, ale prezident nehodnotí vinu či nevinu. Pokyn krajského zástupce ale Protivínského "očišťuje" - stát tak vlastně shledává, že duchovní nikdy nespáchal ani trestný čin ba ani přestupek.

Havel v BBC uvedl, že se rozhodl zastavit trestní stíhání faráře už v úterý. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček podotkl, že zastupitelství i prezidentská kancelář navzájem věděly o studiu spisu, ale prezidentská kancelář se nedočkala telefonátu, jak státní zástupce ve věci rozhodl.

"On (státní zástupce) věděl, že se tím zabýváme a slíbil nám, že jakmile to zastaví, dají nám vědět. Nic nám nedali do jedné hodiny vědět, tak jsem vyhlásil tu abolici. A potom ve dvě hodiny řekli, že už to zastavili," uvedl prezident.

Dnešní vývoj v případu Protivínský okomentoval i premiér Miloš Zeman. "Vyjdu z toho, co mně před asi půl hodinou říkal pan ministr spravedlnosti (Jaroslav) Bureš, který pouze suše konstatoval, že státní zástupce rozhodl, že nedojde k trestnímu stíhání protivínského faráře, z čehož vyplývá, že milost prezidenta republiky je naprosto zbytečná, protože není co omilostnit," řekl premiér novinářům během schůze vlády.

Havel neví, zda Zeman odejde a odolá lákání zůstat v politice

PRAHA 21. listopadu (ČTK) - Prezident Václav Havel neví, zda premiér Miloš Zeman dokáže dostát svému slibu a po skončení funkčního období vlády odejde z vysoké politiky. V dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC připomněl, že on sám měl v roce 1989 původně v úmyslu stát se prezidentem pouze do prvních svobodných voleb, tedy na půl roku. Nakonec se z něj ale stal nejdéle sloužící prezident v Evropě. Hlavou státu je už 12 let.

"Opravdu nevím, jestli odejde pan premiér na Vysočinu objímat stromy, jak avizoval, nebo zda přece jen, sveden lákáním a pozváními, v té vysoké politice nezůstane," řekl Havel.

Při hodnocení kabinetu vyzdvihl jeho podíl na reformě veřejné správy. Za projev velké odvahy označil rozhodnutí týkající se Investiční a Poštovní banky. IPB pojmenoval "velkým nádorem naší ekonomiky, který se rozhodla vláda vyoperovat". Kabinetu naopak Havel vytkl "nadměrnou důvěru ve stát a jeho přerozdělovací funkce" i zadlužování.

Havel po skončení svého funkčního období necítí potřebu vstoupit do některé politické strany, není připraven ani za ni případně kandidovat. "Naopak se těším na život nezávislého intelektuála," uvedl prezident.

Odmítl, že by byl odpůrcem stran. "Strany jsou absolutně nevyhnutelným a osvědčeným instrumentem demokracie," řekl Havel. Je ale proti "neomezené nadvládě politických stran, kde v podstatě každá ptákovina se musí řešit ve stranických sekretariátech,".

Prezident se označil za příznivce občanské společnosti. "To je míza, z níž ta demokracie žije, ty partaje jsou jakousi šlehačkou na dortu, a ne smyslem demokracie," dodal.

Havel: Pomoc Afghánistánu není dostatečná

Hospodářské noviny, 22.11.2001, strana 2 - Prezident Václav Havel se domnívá, že česká ani světová humanitární pomoc pro Afghánistán není dostatečná. Ve srovnání s výdaji na nákup vojenské techniky jsou částky na pomoc válkou sužované země mikroskopické. Havel to včera řekl v rozhovoru pro BBC. Ministerstvo zahraničí uvolnilo zatím na humanitární pomoc pro Afghánistán pět miliónů korun. Deset miliónů poskytlo Ministerstvo zemědělství.

Havel poskytl rozhovor BBC

Pražské slovo, 22.11.2001, strana 2 - Prezident Václav Havel hovoří v pořadu Interview BBC. Mimo jiné uvedl, že česká ani světová humanitární pomoc pro Afghánistán není dostatečná. Ve srovnání s výdaji na nákup vojenské techniky jsou podle něj částky vynakládané na pomoc válkou sužované zemi mikroskopické.

Havel omilostnil faráře antikomunistu

Lidové noviny, 22.11.2001, titulní strana - Radost i zklamání vyjadřoval včera farář Vojtěch Protivínský poté, co mu byla udělena "dvojnásobná" milost. Trestní stíhání kněze obviněného za veřejnou kritiku komunistické strany téměř současně zrušili prezident Václav Havel a státní zástupce. Mezi Hradem a ministerstvem spravedlnosti to vyvolalo přestřelku. Ministerstvo naznačilo, že prezident udělil duchovnímu milost zbytečně. Havel byl prý totiž včas informován, že státní zastupitelství obvinění "zřejmě" zruší. Prezident to ale popírá. "Nic nám nedali vědět," vysvětlil stanici BBC, proč přistoupil k udělení milosti, aniž by čekal na verdikt zastupitelství. "Ať se o tom úředníci hádají dalších dvacet let. Mám-li možnost vystoupit proti nesmyslu, tak proti němu vystoupím."

Protivínský, kterému hrozilo dvouleté vězení, váhal, zda prezidentskou milost přijme. "Jsem rád, že tato hrozba pominula. Na druhé straně bych byl rád, kdyby soud ten případ posoudil. Zajímalo by mě, jak by reagoval," řekl dvaatřicetiletý farář působící v Rakvicích na Břeclavsku. "Velmi si vážím kroku pana prezidenta, ale nadšen jsem z něj zprvu nebyl. Podstatnější pro mne je, že státní zastupitelství dalo signál obyvatelům této země, že bojovat slovy proti komunismu není trestné," dodal.

Kněz byl stíhán za to, že loni před volbami do Senátu vyzýval obyvatele Břeclavska, aby nevolili kandidáta KSČM. Vylepoval letáky, v nichž uvedl, že komunisté před rokem 1989 poslali mnoho lidí do koncentračních táborů a KSČM není demokratickou stranou. Krajské státní zastupitelství v Brně včera rozhodlo, že Protivínského jednání nejen nebylo trestným činem hanobení národa, rasy a přesvědčení, z něhož jej na základě oznámení podaného břeclavskou KSČM obvinil vyšetřovatel František Klimus.

Státní zástupce Petr Coufal, jenž případ dozoroval, proto stíhání kněze definitivně zastavil. "Jeho jednání je prostě využití občanských práv občana ve smyslu Listiny základních práv a svobod," uvedl Coufal. Dodal, že o milosti od Havla nic nevěděl. Komunisté včera vydali prohlášení, podle kterého prezident udělením milosti Protivínskému zároveň uznal jeho vinu. Rakvický kněz Protivínský se podle svých slov zdráhal Havlovu milost přijmout proto, aby "nikdo nemohl zpochybnit fakt, že kritizovat komunisty je zcela legální".

To vzápětí skutečně udělal předseda břeclavského okresního výboru KSČM Jaromír Špaček, který na Protivínského loni trestní oznámení podal. "Milost se uděluje jen lidem, kteří něco spáchali," řekl komunista Špaček, aniž by věděl, že stíhání zrušilo státní zastupitelství. "Prostě komunistům nemůže dát nikdo za pravdu," doplnil.

"Proto jsem z milosti v první chvíli nadšen nebyl a je pro mne verdikt krajského státního zastupitele tak důležitý. Hrozně jsem se totiž obával toho, že se případ dostane před soud a ten mne uzná vinným. Ne, že bych se bál trestu pro sebe, ale obával jsem se, že by to byl nebezpečný precedens. Pak by se mohlo za názor a přesvědčení trestat jako za totality," komentoval Protivínský.

O precedentu mluvil i vyšetřovatel František Klimus, který kněze před několika dny z hanobení národa, rasy a přesvědčení obvinil. "Tento případ byl ojedinělý, neexistoval žádný precedens. Nyní aspoň máme v ruce něco, čeho se můžeme chytit, ať už příště podají obdobné oznámení komunisté či kdokoli jiný," sdělil Lidovým novinám s tím, že rozhodnutí státního zastupitelství i milost prezidenta akceptuje.

Některé dřívější prezidentovy milosti

říjen 2000 Redaktoři Mladé fronty Dnes Sabina Slonková a Jiří Kubík milost odmítli. Byli obviněni z napomáhání trestnému činu, protože odmítli prozradit zdroj informací.

květen 1999 Havel dal milost ženě odsouzené za to, že v opilosti zavinila autonehodu, při níž zahynul cyklista. Rozhodnutí odůvodnil tím, že odsouzená vychovává dceru.

květen 1998 Milost dostali bratři Jan a Josef Tancošovi, kteří na začátku května slovně i fyzicky napadli na republikánském mítinku Miroslava Sládka.

leden 1997 Martin Odložil, syn olympioniků Věry Čáslavské a Josefa Odložila, dostal milost poté, co byl odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za zabití svého otce.

srpen 1995 Pro špatný zdravotní stav, dlouhé řízení a pro pochybnost o spravedlivosti soudu nařídil Havel zastavit stíhání Marty Chadimové kvůli restitučním podvodům.

červen 1994 Milost získal cyklokrosař Radomír Šimůnek, který měl jít do vězení za to, že způsobil dopravní nehodu, při níž zahynuli tři lidé.

Kněz Protivínský omilostněn

ČT 1, 21.11.2001, 19:15 Události

Jiří JANEČEK, moderátor - Máme pro vás Události. Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka - Dobrý večer. Prezident Václav Havel zastavil trestní stíhání katolického kněze Vlastimila Vojtěcha Protivínského, obviněného z hanobení rasy, národa a přesvědčení. Farář loni před senátními volbami vyzýval lidi na Břeclavsku, aby nedávali hlas komunistům. Nezávisle na rozhodnutí hlavy státu zrušil obvinění i brněnský krajský státní zástupce. Podle něj kněz žádný trestný čin nespáchal.

Ivan LUKÁŠ, redaktor - Prezident Václav Havel zastavil stíhání kněze Protivínského, protože je považoval za nesmyslné.

Václav HAVEL, prezident ČR v BBC - Já jsem člověk, který má-li možnost vystoupit proti nesmyslu, tak proti němu vystoupí.

Ivan LUKÁŠ, redaktor - Nezávisle na tom obvinění zrušil i brněnský krajský zástupce, podle něhož farář nespáchal trestný čin ani přestupek.

Petr COUFAL, brněnský krajský státní zástupce - Využil svých základních oprávnění daných ústavou a Listinou práv a svobod a vyslovil svoje politické přesvědčení. To mu nikdo nezakazuje. To je jeho plné právo.

Ivan LUKÁŠ, redaktor - Vlastimil Vojtěch Protivínský přijal prezidentův krok s rozpaky.

Vlastimil Vojtěch PROTIVÍNSKÝ, kněz - Když jsem se to dneska dozvěděl, tak jsem trochu zaváhal a říkal jsem si, tohle to ne. Proč teď? Protože si myslím, že tady se opravdu někde stala vážná chyba.

Ivan LUKÁŠ, redaktor - Případ, v němž byl někdo obviněn za vyslovení názoru, si podle něj zasloužil, aby jej projednal nezávislý soud. Stíhání zahájené na podnět břeclavských komunistů mělo pokračovat i podle místopředsedy KSČM.

Jiří DOLEJŠ, místopředseda KSČM - Ať již pan farář své horlení proti KSČM přehnal v té či oné míře společenské nebezpečnosti, tak si rozhodně nezaslouží, aby figuroval v sérii nepovedených kroků, kterými pan prezident vstupuje do trestněprávního řízení.

Ivan LUKÁŠ, redaktor - Za kněze se v průběhu stíhání postavila církev a řada osobností. Na jeho podporu vznikla i petice. Její organizátoři i představitelé církve zastavení trestního stíhání přivítali.

ČR nechce, aby Moskva měla právo veta

Lidové noviny, 24.11.2001, strana 3 - Když se Česko před dvěma roky stalo členem NATO, v podstatě všichni si oddechli: bezpečnost státu je zajištěna. Nahlas se to sice příliš neříkalo, ale myslela se především bezpečnost před Ruskem. Jenomže situace se za ty dva roky výrazně změnila. Rusko se aktivně zapojilo do protiteroristické aliance a dnes jsou to hlavně členské státy aliance, které Moskvu k co nejužší spolupráci s NATO vybízejí. Moskvu v těchto dnech navštívil šéf NATO George Robertson. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem hovořili mimo jiné o tom, že by Moskva mohla v některých případech rozhodnutí NATO vetovat. S něčím podobným ovšem někteří čeští politici nesouhlasí.

"Právo veta? Tak to v žádném případě," řekl místopředseda US Petr Mareš. Obdobně se na to dívá i ODS. "To považuji za vyloučenou věc, aby nečlenský stát měl tuto možnost," reagoval Petr Nečas, šéf bezpečnostního výboru sněmovny. Užší formu spolupráce by podle své místopředsedkyně Zuzky Rujbrové ale uvítali čeští komunisté, kteří od začátku protestovali proti členství země v NATO. "V každém případě jsem pro spolupráci, ale nepotřebuji k tomu deštník NATO," řekla Rujbrová. O prezidentu Václavu Havlovi je známo, že je stoupencem rozšíření. Ale Rusko není na seznamu zemí, které podle něj mají v alianci místo. "Nemyslím si, že má nějaký smysl o tom mluvit," řekl Havel v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Generální tajemník Robertson u něj neuspěl ani s úvahou, že by nově rodící se vztah Ruska s NATO měly doprovázet také institucionální změny. "Hovořil jsem s ním o tom, když mě navštívil v nemocnici. Důležitější než institucionální změny je obsah tohoto vztahu. Tady byla založená komise NATO - Rusko. A ta komise nic nedělá, proč nevyužít a nenaplnit tím obsahem ty jsoucí instituce, proč to rozšiřovat dál?" dodal Havel. Přesto v Česku existuje jeden zastánce budoucího rozšíření aliance o Rusko - premiér Miloš Zeman. Nebo by se o tom podle něj mělo minimálně uvažovat, už jen proto, že hlavním úkolem NATO se stává boj proti terorismu.

Společenská objednávka na efektivnější práci justice

Sedmička, TV Nova, 25.11.2001

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - O potřebě bránit zneužívání zákonů zájmovými skupinami hovořili začátkem týdne předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus a ředitel televize Nova Vladimír Železný. Jejich setkání některé politiky popudilo.

Schůzka předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause a ředitele dlouhodobě nejsledovanější televize Vladimíra Železného vzbudila náležitou pozornost v médiích, i na politické scéně.

Miloš ZEMAN, předseda vlády /ČSSD/ - Já sám sice necítím potřebu sejít se s panem ředitelem Železným, nicméně, pokud o takové setkání požádá, bezesporu mu vyhovím.

Prezident Václav Havel v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC označil schůzku za manifestaci politické podpory. "Já to neschvaluji a spíše ta zvláštní rozechvělost ODS je mi podezřelá," řekl prezident. On sám by prý Železného nepřijal.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Pane předsedo, proč jste přijal ředitele televize Nova?

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Tak, za prvé, přijal jsem ho proto, že mě o to požádal. Za druhé jsem ho přijal proto, protože, jak vy jste začala slůvkem presumpce neviny, já ctím a já jsem šokován štvanicí, která se v naší zemi v tomto směru, zcela jednostranná štvanice, rozvíjí. A, za třetí, já mám k tomu i subjektivní důvod. Já si s panem doktorem Železným netykám, jak celá řada jiných politiků, třeba sociální demokracie, nicméně já jsem člověk loajální a já musím přiznat, že jestli to mělo být nějakou demonstrací, tak ano, demonstrací elementární lidské loajality proti štvanici. A já prostě jsem autonomní politik, já nejsem korouhvička ve větru, já se nedívám z okna, kudy zrovna vane vítr, a jestli mi tady tato věc přinese, nebo nepřinese určitou politickou popularitu. Takže, chcete-li, že v tom jistá demonstrace byla, tak ale pouze a jedině demonstrace tato a já bych se musel stydět sám před sebou, kdybych něco takového neudělal, kdybych se někde schovával a říkal bych, že nemám čas, anebo že jedu do zahraničí, jak dělají někteří jiní politikové. A jestli mohu ještě slovíčko?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Ano.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Vy jste citovala slovo, já jsem si vypsal také slovíčko pana prezidenta, že nechápe rozechvělost ODS. Já, když bych použil tohoto jeho termínu, tak bych panu prezidentovi takto přes obrazovku vzkázal, že my jsme rozechvěni, my jsme vážně a docela vážně rozechvěni. My se jmenujeme Občanská demokratická strana a hájíme rovnost všech občanů před zákonem, hájíme standardní demokratická pravidla a jsme strašlivě citliví na to, když jsou někým porušována.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Pane předsedo, teď jste si, řekněme, tady svým způsobem udělal i velké politické PR. Proč vám ty věci ...

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - O tom je Sedmička, ne?

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Já doufám, že ne. Proč vám ty věci začaly vadit teď? Proč jste třeba stejným způsobem nepřijal, v minulém roce byla zde televizní kauza, mediální skandalizace a tak dále a tak dále, ředitele Hodače? To přeci také byla obrovská mediální skandalizace, klima nepřátelství, nesnášenlivosti. Tehdy to byl pan vicepremiér Špidla, který se vůbec nebránil a ty věci se snažil nějakým způsobem i osobně řešit. Takže, proč tak najednou, proč tak najednou nyní prostě?

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Tak, za prvé, tedy prohlašuji, že kdybych teď měl vyjmenovat lidi, které jsem přijímal tímto způsobem, kteří se octli nejvíce v nemilosti médií, tak bych tady celou řadu jmen mohl jmenovat a nevím, to bych si dělal PR tedy, a to nemá smysl.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Dobře, tak řekněte aspoň dvě, tři jména?

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Nebudu, ale pana Hodače přeci sehrál svět, že je Klausův člověk, Klaus ho jmenoval.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Ne sehrál svět. Vy jste hovořil tady o svých postojích.

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Ano, říkám, sehrál svět a já jsem pana Hodače před tím viděl dvakrát půl hodiny v životě a já jsem prostě neměl důvod demonstrovat, že to je nějaký můj člověk, což bych musel demonstrovat.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Takže Vladimír Železný je váš člověk?

Václav KLAUS, předseda Poslanecké sněmovny a předseda ODS - Říkám, média hrály, že to je mnou jmenovaný člověk. Pan Železný není mnou jmenovaný člověk. Já mám poslední šanci ovlivnit, kdo bude ředitelem soukromé televize. Takže já myslím, že to je něco jiného.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Vy byste doktora Železného nepřijal. Můžete ještě jednou říci proč, protože čelí obvinění, pane vicepremiére?

Vladimír ŠPIDLA, místopředseda vlády a předseda ČSSD - Myslím si, že právě jsme vedli velmi citlivou debatu o tom, zda existuje, nebo neexistuje politický vliv do vyšetřování. Je jasné, že ten politický vliv se nikdy, nebo málokdy, aspoň tak, co jsem prostudoval literaturu a mám nějaké teoretické informace a znalosti, tak politický vliv obecně se dost často prosazuje nepřímo, nikoliv přímo. Velmi málokdy se prosazuje přímo. Jestliže vysoký ústavní činitel začne přijímat lidi, kteří jsou uprostřed trestního vyšetřování, a já musím jasně říci, že se k vině, nebo nevině nevyjadřuji ani v nejmenším, tak se podle mého názoru pouští na tenký led. Takže, já bych jej nepřijal právě z toho důvodu, abych se nepohyboval na tak tenkém ledě, stejně tak, jako bych nepřijal jiné lidi, kteří jsou uprostřed takovéhoto řízení, ale nebudu je jmenovat. Samozřejmě, že bych mohl, ale myslím si, že by to nebylo slušné, protože toto jedno jméno padlo, čili to je jenom příklad, nic jiného.

Jana BOBOŠÍKOVÁ, moderátorka - Pánové, já vám děkuji k tomuto tématu. Pojďme k pondělku.

České potíže s Ruskem

Mladá fronta DNES, 27.11.2001, autor: BOHUMIL DOLEŽAL, strana 6 - Když byla země před rokem slavnostně přijata do NATO, zdvihl se v médiích vítězný pokřik: Konečně jsme v bezpečí! Sotva lze pochybovat o tom, že pro většinu z nás po tom, co jsme prožili v komunistickém Československu, je synonymem ohrožení Rusko. Je to reflex, vyvinul se z řady stresujících zážitků, nejvýraznějším z nich byla srpnová invaze v roce 1968 a to, co následovalo. Dnes nám mrzne smích na rtech. Pocit, že se svět po 11. září změnil, je na místě. Nezměnil se snad v tom smyslu, že by se stal nebezpečnějším (nebezpečný je pořád stejně, jsou jen období, kdy si to lidé nepřipouštějí), ale přeskupila se opět jednou světová scéna.

Pod tlakem nové hrozby začalo horečné sbližování Západu s Ruskem. Srdečné přijetí prezidenta Putina v Moskvě, vstřícné návrhy premiéra Blaira, Robertsonova návštěva v Moskvě, to vše znamená výrazné oteplení ve vzájemných vztazích. Západ a Moskva mají společné zájmy a nacházejí společnou řeč. A komentátoři mluví o "nové Jaltě". Je to pro nás poněkud šokující. Rozpaky a zdrženlivost dal najevo i prezident Havel v rozhovoru pro BBC: ptá se, proč by mělo mít Rusko, pokud jde o vstup do NATO, přednost třeba před Indií jen proto, že je ho kus v Evropě? Není prý třeba vytvářet nové institucionální vazby, ke spolupráci s Ruskem stačí organizace, které tu již jsou. Češi jsou zas jednou zaskočeni zákeřnými dějinami. Po roce 1918 se opevňovali proti restauraci Rakouska-Uherska, skutečné nebezpečí však přišlo z Hitlerova Německa. Po roce 1945 jsme se báli Německa, opravdové ohrožení však znamenal náš novopečený spojenec, Stalinův SSSR. Dnes se díváme s obavami a nedůvěrou na poststalinské Rusko.

Nedočkáme se dalších překvapení? Strach má velké oči a otupuje smysl pro nová nebezpečí. Navíc představa, že někdo zvnějšku, někdo silnější (Západ, USA, NATO), zajistí naši bezpečnost, protože sami jsme na tento úkol příliš slabí, je problematická: sotva se to někomu podaří bez naší silné spoluúčasti; a i kdyby se mu to podařilo, dá si za to pořádně zaplatit: viz Stalinovo Rusko po roce 1945. Náš vztah k Rusku je problém pro psychoanalytika. Už čeští publicisté a politici 19. století (Havlíček, Palacký) měli k Rusku obojaký vztah. Na jedné straně pocit cizoty a nebezpečí, na druhé straně pokušení využít jeho síly v politických hrátkách. Jakousi dvojakost lze vycítit i v Masarykově Rusku a Evropě: je Rusko jen zaostalejší Evropa, nebo se vyvíjí z vlastních, odlišných základů? Pak jsme se mu vydali neopatrně všanc. A právě ti, kteří se nejvíce zapletli (například Milan Kundera), ho pak nejvášnivěji vymítali z Evropy. Ve chvíli změn bychom neměli podléhat hysterii na jednu ani na druhou stranu. Evropa nemá dobré zkušenosti s ruskou veleříší, poznali jsme to na vlastní kůži.

Zároveň Rusko také mělo odedávna problémy s Evropou: jen se začalo vzpamatovávat z pustošivé mongolské nadvlády, muselo se bránit nejrůznějším loupeživým invazím ze Západu. Rusko má však i své lepší stránky. Jeho kultura se v 19. a na počátku 20. století stala integrální součástí té evropské. A dokonce ani sedmdesátiletý bolševický experiment neudusil v Rusku úplně vědomí o tom, co je to svoboda. Ví to každý, kdo jako autor těchto řádků v době "perestrojky" aspoň trochu sledoval ruský tisk. Své vnější kolonie Rusko propustilo mírumilovným způsobem, kdo by si to byl za normalizace dokázal představit! Ovšem, lze najít jeden a tisíc důvodů, proč to muselo udělat. Ale dělat to, co se musí, je také ctnost. V t uto chvíli nejde o ruské členství v NATO. A není důvod, proč bránit tomu, aby se spolupráce s Ruskem dostala na novou, vyšší úroveň. Upřímně řečeno, nemáme k tomu v současnosti ani dostatečné instrumenty. Přitom bychom však neměli zapomínat na vlastní bezpečnost. A protože máme, pokud jde o Rusko, vlastní zkušenosti a zájmy a tyto zájmy sdílíme s dalšími visegrádskými státy, Pobaltím, Rumunskem a Bulharskem, měli bychom přestat šilhat jen ke břehům Atlantiku a snažit se také o bezpečnostní spolupráci v našem regionu.

Citát týdne

Hospodářské noviny, 27.11.2001, Média - strana 27:
"Ta vláda se nemůže divit, když tolik lidí neplatí daně a je tolik neplatičů, když jim sama jde do jisté míry příkladem vstříc, neboť docela zřetelně dala najevo nechuť zaplatit to, k čemu byla odsouzena stockholmskou arbitráží."
Václav Havel v rozhovoru pro BBC 21. 11. o rozhodnutí Ministerstva financí nezaplatit CME milión dolarů a deponovat částku u právníků.


Havel o Klausovi

Mladá fronta DNES, 3. 3. 2003, Mimorádná príloha - Nový prezident, strana 6

prosinec 1997: "Mnoho lidí si myslí, že - demokracie nedemokracie - opet jsou u moci lidé neduveryhodní. Prevládá presvedcení, že se v této zemi vyplácí lhát i krást, že mnozí politici i státní úredníci jsou úplatní a že politické strany jsou tajne manipulovány podezrelými financními skupinami," prohlásil prezident v projevu pred senátory a poslanci v Rudolfinu. Tehdejší premiér Václav Klaus oznacil projev za konfrontacní a kritiku pravicových kabinetu tvrde odmítl.

MF DNES, únor 1998: "Václav Klaus se jen tak nevzdává, jednoho dne se objeví znovu... Svým zpusobem obdivuji jeho neústupnost."

prosinec 1998: "Pravidelné schuzky s odstupujícím premiérem Václavem Klausem po jednáních vlády jsem zrušil, protože Klaus tehdy cítil potrebu me pri každé návšteve za neco plísnit..."

srpen 1999: "Z ODS a sociální demokracie ciší snaha udelat z prezidenta mechanickou loutku, takového prezidenta na baterky," prohlásil Havel v rozhlasových Rozhovorech z Lán. Reagoval tak na prípravu ústavních zmen, které strany opozicní smlouvy chystaly, predevším omezení pravomocí hlavy státu.

BBC, listopad 2001: "Byl jsem celá léta podezírán, že intrikuji proti Václavu Klausovi a chci ho svrhnout. Když padla jeho vláda, byl jsem samozrejme oznacen za jednoho z jejích strhávacu. Ale vzápetí se ztratil jakýsi muj neprítel a od té doby, všimnete si, denne jsem podezírán, že chci nejak ublížit panu Zemanovi ci ho svrhnout. Je to stejný nesmysl jako to prvé."

Le Monde, cervenec 2002: "Lehce me zneklidnuje myšlení Václava Klause, Vladimíra Železného, Novy, deníku Super, Miroslava Macka, Klausova poradce Jakla... Tady vzniká zvláštní svet jakési nerudnosti, zapšklé antipatie ke každému kritickému myšlení."

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.