Jiří Gruša, velvyslanec České republiky v Rakousku
Středa 23. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


915 220 Rakušanů podepsalo petici Veto proti Temelínu. Náš vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan ve chvíli, kdy v Rakousku začala podpisová akce Veto proti Temelínu, tedy 14. ledna, v rozhovoru pro BBC prohlásil, že jde o vnitropolitický problém Rakouska. Následující dny ukázaly, že tomu tak není.

Jan KAVAN, vicepremiér, ministr zahraničí ČR /zvukový záznam/: Jde o spor v rakouské společnosti, jde o spor, který vyvolala strana Svobodných, a proto je zcela symptomatické, že strana Svobodných je jediná, která iniciovala tuto petici.

Slova ministra zahraničí Jana Kavana pronesená 14. ledna. Sedm dní petiční akce Veto proti Temelínu však přineslo slovní přestřelku nejvyšších politiků Česka i Rakouska. Vše začalo výrokem premiéra Miloše Zemana, že by se Rakousko mělo zbavit bývalého předsedy Svobodných a korutanského hejtmana Jörga Haidera a jeho strany. Prohlášení českého premiéra strhlo lavinu dalších výroků. České opoziční strany využily Zemanovy výroky ke kritice českého ministerského předsedy, hovoří stínový ministr zahraničí a místopředseda ODS Jan Zahradil.

Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS /zvukový záznam/: Na české straně, to opakuji, na české straně, protože má i své rakouské viníky, ale na české straně je za tuto eskalaci jednoznačně zodpovědná sociální demokracie a především premiér Zeman.

Stínový ministr zahraničí a místopředseda ODS Jan Zahradil. Nejen o řešení sporů v česko-rakouských vztazích bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl velvyslanec České republiky v Rakousku Jiří Gruša. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Děkuji za pozvání.

Byla vaše cesta do Prahy dlouhodobě plánovaná nebo jste si přijel do Prahy pro instrukce jak dál v česko-rakouských vztazích?

Kombinovaně. Tato cesta byla dlouhodobě plánovaná, protože máme klasickou poradu velvyslanců, ale do předpolí této porady velvyslanců se dostala naše porada o Rakousku.

Jak hodně se vás velvyslanci ptali na to, co zažíváte ve Vídni?

Já myslím, že jsem cítil spoustu tichých, řekněme ...

Soustrastí.

Sympatií.

Soustrasti tam nebyly?

Tak já samozřejmě potřebuji někdy i soustrast, soucit.

Kdy je práce diplomata zajímavější, v okamžicích, kdy mezi dvěma státy panují pohodové a přátelské vztahy nebo ve chvílích, kdy je co uklidňovat, protože přes hranice, obrazně řečeno, létají otrávené šípy výroků?

Práce diplomata je nejzajímavější v té chvíli, protože může něco pozitivně udělat. Jinak je, co se týká životního pocitu, ta první část vaší otázky, je samozřejmě lepší, ale co se týká mé osoby, tak já už mám takové zvláštní štěstí, že kam přijdu tam je práce a když odejdu, tak je klid, takže já dostávám zřejmě relace, ve kterých je potřeba zprostředkovávat.

Píše se 23. leden 2002 a česko-rakouské vztahy se vyhrotily kvůli petiční akci Veto proti Temelínu, kterou iniciovala strana Svobodných korutanského hejtmana Jörga Haidera a pak také kvůli výrokům politiků Česka a Rakouska, v čele s premiérem Milošem Zemanem. Použijte, prosím, na zhodnocení současné úrovně česko-rakouských vztahů jedno jediné slovo.

To je těžké, momentálně je to krátké vakuum, jak doufám.

Proč jste použil sousloví "krátké vakuum"?

Protože jsem přesvědčen, že se nám to brzy podaří zaplnit nějakou životní masou znova, a že nemáme dát Haiderovi šanci, aby jeho hra vyšla.

Jste spisovatelem, sestupme z metafor a z oné životní masy, která zaplní vakuum, do praktické sféry česko-rakouských vztahů, co může býti masou?

To znamená, že teď vyhodnotíme tu petici, a že budeme na všech úrovních, na kterých naše vztahy fungují, že budeme pokračovat bez ohledu na to, co si přála určitá část rakouské politické scény.

Jak chcete konkrétně vyhodnotit petici?

Tu petici, my na tom velmi intenzivně pracujeme, z té petice jednoznačně vyplývá, že nepřátelskou motivaci mělo jen 16 % účastníků, tzn. řekněme 150 tisíc lidí, že se 15 % voličstva zúčastnilo, tzn., že 5 milionů voličstva u toho nebylo, a že jejich hlavní motivace byla, že Češi mají být v EU, žádná další. Pokud jde o atomovou energii, by možná hlasovali také, protože v Rakousku ten odpor k atomové energii je tak silný, že by měli daleko větší většinu. Čili vyjdeme-li z tohoto, tak docházíme k tomu, že běžný rakouský denní rozum, common sense, je o něco dál než někteří tamní politici, které bych nerad jmenoval, aby jim nedělal radost, protože čím víc je jmenujete a čím víc jim odpovídáte na jejich relace, tím více dosahují svých cílů.

Tím jste petiční akci vyhodnotil, co je na ní podle vás ještě třeba dál vyhodnocovat?

Je potřeba vyhodnocovat tento typ politické práce, tzn. Rakousko má dneska problém, že má vládu, která současně provozuje z části opozici, tzn., co z toho pro nás plyne politicky, ale to je ...

Co z toho pro Česko politicky plyne?

Prostě nějakým způsobem oddělit, řekněme, tu ekologickou protiatomovou argumentaci, která není automaticky protičeská, musíme na to umět lépe odpovídat na tyto starosti, musíme s těmi lidmi více mluvit, musíme dělat to co děláme poslední rok, tzn., že ukazujeme transparenci v Temelíně, že celá řada argumentů existuje tak, že každý kdo má pocit, že tomu nerozumí se může seznámit s tím, jak to funguje, dál se v té věci zúčastnit, čili tady musíme trochu změnit politiku.

Jedním ze zásadních momentů, které je možný považovat za začátek současné přestřelky v česko-rakouských vztazích byl výrok Miloše Zemana ze 14. ledna: "Čím dříve se Rakousko pana Haidera a jeho post fašistické strany zbaví, tím lépe." Za své výroky si český premiér pak vysloužil kritiku nejen rakouských politiků, ale i politiků českých, například předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: Já si myslím, že to bylo za hranicí toho, co by měl předseda vlády říkat, protože předseda vlády by v této věci měl být poněkud zdrželivější. Nelze vyzývat někoho, aby se zbavil někoho druhého v jiném státě, to si myslím, že je za určitou hranicí vkusu.

Prohlásil v rozhovoru pro BBC předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Následovaly však další Zemanovy výroky. 16. ledna český premiér pravil: "Haidera považuji za rakouský politický Černobyl, nikoliv za rakouský Temelína a stejně jako Rakušané mají právo vyjadřovat názor na temelínskou elektrárnu, kterýkoliv český občan či politik má právo vyjadřovat názor na Haidera, kterého považuji za fašistu." 21. ledna pak Miloš Zeman prohlásil na adresu petiční akce Veto proti Temelínu, a znovu doslovný citát: "Pouze někdo, kdo není informován, vyhýbám se pojmu idiot, může tuto petici podpořit." Proti Zemanovým výrokům se ohradila i nejsilnější česká opoziční politická strana ODS, její místopředseda ODS Jan Zahradil pak doslova řekl:

Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS /zvukový záznam/: My za klíčovou věc považujeme tu nebezpečnou eskalující slovní přestřelku, ke které došlo v posledním týdnu a tady musím znovu zopakovat, a zdůraznit, že na české straně, to opakuji, na české straně, protože má i své rakouské viníky, ale na české straně je za tuto eskalaci jednoznačně zodpovědná sociální demokracie a především osobně premiér Zeman.

Místopředseda ODS Jan Zahradil. Nenechala se podle velvyslance České republiky v Rakousku Jiřího Grušy, česká strana zbytečně vyprovokovat Jörgem Haiderem?

Víte, pane kolego, já jsem zprostředkovatel, čili já jsem osoba, která nemůže mít v této situaci direktní mínění.

Ale vyhodnocujete situaci, a to vyhodnocení může přinést i výsledek.

Ano, ale to nevyhodnocuji tady u mikrofonu u vás. Nicméně jedno je jasné, my žijeme ve fraktální situaci, tzn. někdo udělal první díru do porcelánu, ale to nebyli Češi, to bylo kvotum Rakušanů před 2,5 lety a od té doby se množí trhliny. Jediný recept na to je, nereagovat na cílené provokace a rozviřování hladiny, protože tak ...

Co může dělat diplomat, když má nad sebou premiéra, který reaguje?

Diplomat musí zachovat klid i v takového situaci.

To znamená, lepí trhliny, není to přeci jen trochu pošetilá práce?

Tak život sám je nulsum und spiel, jak tomu říkají Němci, což je hra na jejímž konci se výdaje a výnosy sečtou a zjistíte, že to byla nula, takže filosoficky tam není nic nového.

Vy tedy rád zalepujete trhliny, které provádí český premiér?

Samozřejmě bych byl rád, kdybych takovouto práci vůbec dělat nemusel, ale diplomacie je o tom.

Jaké jste dal doporučení do Prahy, když zazněl první výrok z české strany 14. ledna?

Já jsem byl v rakouské televizi a tam jsem vyjádřil přesvědčení, že další věci se už neobjeví.

Překvapilo vás, to že se objevily i další výroky, ať už o sudetských Němcích z úst českého premiéra nebo další výroky na adresu Jörga Haidera, ale i na adresu rakouského prezidenta?

Já jsem ... Pro mě nebylo nejzajímavější toto, pro mě byla nejzajímavější reakce celé řady Rakušanů, dopisů, které jsme dostali nadšené reakce, říkali, že to konečně někdo řekl, vyslovil a udělal a i spousta kolegů se na mě obracela a říkala: Nakonec ...

Tím jste ovšem jako správný diplomat odběhl od mé otázky, která se týkala toho, že vy jste v rakouské televizi slíbil, že další výroky už nepřijdou a ...

Já jsem vůbec nic neslíbil, já jsem vyjádřil naději, přesvědčení, že ..., protože jsem dostal takovou informaci.

Jste přílišný optimista zjevně.

Tak já jsem spíš zkušený pesimista a někdy i ...

Ale ne moc zkušený.

Někdy zkušený pesimista má těžkou pozici.

Přitížily vám další české výroky v Rakousku?

Já bych řekl, že co přitížilo nebo nepřitížilo v dané situaci je úplně jedno, my musíme dál, ta petice nepřinesla žádné velké body pro stranu, která nám není příliš nakloněna, prostě politický zápas, abych tomu nějak neříkal, pokračuje a naše šance nejsou špatné.

Jsa si vědom toho, že jste diplomatem, který nikdy nevystupuje proti politikům své země, přemýšlel jste nad tím, že za podmínek, kdy český premiér situaci svými výroky může vyhrocovat, Jiří Gruša nemůže být velvyslancem, vedl jste takovou úvahu?

Pane kolego, o tom si přečtěte v mých pamětech.

Ty ještě nejsou. Já se to od vás chci dozvědět dnes, pane velvyslanče.

To je velice hezké, jak to správně novinářsky děláte, nicméně já pocházím z vašeho oboru, takže já vám tu radost neudělám.

Nepřemýšlel jste tedy?

Ne, určitě ne.

Jak si vysvětlit, že politici obou zemí, rozumějme Česka i Rakouska, zatím neudělali nic pro to, aby se situace uklidnila, řečeno Grušovými slovy, aby se objevila ona živá masa. Nescházejí se ministři zahraničí, nescházejí se premiéři, nescházejí se prezidenti....

Premiéři se sešli nedávno a výsledkem byl poměrně státnický čin, bruselská dohoda, kterou ...

Hovořme, prosím, o době po 14. lednu.

Po 14. lednu se v dané chvíli ještě nemohli sejít, ale byly intenzivní styky, telefonoval prezident Klestil s prezidentem Havlem, telefonoval ministr Molterer s ministrem Kavanem, byla celá řada diplomatických iniciativ a byly dohodnuty nějaké kroky, které brzy tuto situaci mohou zjednodušit, nicméně to tempo, jaké je v takových situacích, bylo rychlejší než některá jednání.

Spíš byly rychlejší výroky než jednání.

Takže my jsme na nejlepší cestě situaci, jak se říká správně rakousky, calmiener, to znamená to calm down.

A jaká schůzka jí uklidní, je na nejbližší dobu připraveno nějaké jednání na nejvyšší úrovni, které by už mohlo říct stop eskalaci?

Také jsme se dneska radili, že z toho vyplývá jakýsi záměr, který ovšem nemohu ... Ale určitě máme zájem vejít v kontakt a pokračovat na dosažené bázi těch vztahů.

Podle vás v nejbližší době dojde k setkání na nejvyšší úrovni?

Já pevně doufám, že se to podaří, a že najdeme jiný tón.

Vy jste v rozhovoru pro rakouskou agenturu APA 22. ledna doslova řekl: "Vzedmuté emoce a škoda pro rakousko-české vztahy brzy pominou a diskuse se opět vrátí do klidného rytmu." Co si představujete pod časovým určením brzy?

Já si představuji, brzy je nejpozději do podzimu, protože my vstupujeme do volební fáze a není vyloučeno, že se to může stát i v Rakousku ...

Teď jsem se asi přeslechl: do podzimu?

Do podzimu, prostě vidím reálné řešení, ale snížení hladiny je možné do tří neděl nebo do 14 dnů, snížení hladiny emocí, ale protože jsem realista a vím, že začíná jak u nás, tak možná i u nich volební boj, tak musím počítat s tím, že zase někdo něco řekne, my jsme realisté, pane kolego.

Vy jste pomáhal dojednat proces z Melku, považujete jej za úspěšný?

Já mám pocit, že to byl státnický čin obou těch pánů, kteří teď dostávají na obou stranách, doma pan kancléř Schüssel a u nás pan ministerský předseda, se jim dostalo celé řady kritiky. Tam prostě bylo dosaženo určitého kompromisu, a protože ten kompromis byl významný, tak určité politické části rakouské veřejnosti, více než české, vadil takovým způsobem, že sáhla po zbraních, které jsou v mezistátních vztazích ilegitimní.

Teď mi řekněte, prosím, váš názor, nepoškodil, vy hodnotíte melkský proces, a jeho završení, tento státnický čin, nepoškodili jej nakonec sami politici, nejvyšší politici, ať už premiér Miloš Zeman, tím co způsobili v posledním týdnu?

My jsme stále ještě na hladině melkského procesu a ujednání a ten zápas o tento výsledek dále pokračuje.

Může se ještě zvrtnout?

Já doufám, že ne a bylo by pošetilé, kdybych tady řekl, že by se mohl zvrtnout. Určitě ne, a my jsme inteligentní národ, tak to ani nepřipustíme, protože je v našem zájmu, aby to vydrželo.

Po zahájení petiční akce Veto proti Temelínu 15. ledna jste o zmíněné petici v rozhovoru pro Mladou frontu DNES doslova řekl: "Je to lakmusový papírek Svobodných, kterým zkoušejí svojí pozici u běžného voliče." Petiční akci Veto proti Temelínu nakonec podepsalo 915 220 Rakušanů. Co podle vaší interpretace lakmusový papírek Svobodných dokázal?

Velmi nepříjemnou věc, statisticky viděno podle posledních vědeckých průzkumů ukázalo, že 74 % Rakušanů to považuje buď za neúspěch nebo za mírný neúspěch, tzn. ta čísla vám tady můžu nechat pro příští pořad, tzn., že 15 % Rakušanů, voličstva, se podílelo na této petici a z toho polovička byla vedena jinými motivy než protičeskými, z části na základě kampaně o strachu z atomových elektráren, z části v naději, že bude dosaženo celoevropského výstupu z atomové energii a z toho asi 150 tisíc lidí mělo motivaci jako, že ty Češi by tam u toho asi nemuseli být.

Z jakých zdrojů jste získal tato čísla?

To jsou oficiální čísla, já vám je tady přenechám a udělejte zajímavý pořad, abychom tady nerozviřovali jen hladinu, to je rakouská společnost pro evropskou politiku, vědecký výzkum, 30 stran, věc naprosto přesvědčivá.

Když hovoříte o výzkumech, ještě před zahájením protitemelínské petice rakouské agentury zabývající se veřejným míněním vyzkoumaly, že Veto proti Temelínu podpoří necelý milion Rakušanů. Dá se podle vás množství podpisů pod tou peticí interpretovat i tak, že výroky premiéra Zemana nějak výrazně nepřispěly k účasti Rakušanů?

Ne, určitě výrazně, určitě tam mohla být motivace, řekli: "Ach, tak tedy já tam jdu a také to podepíšu." Ale nebyla to žádná statisticky významná ...

To znamená, menšina lidí podepsala onu petici pod dojmem výroků Miloše Zemana?

Ano.

Když jste krátce po zahájení petiční akce Veto proti Temelínu použil příměr s lakmusovým papírkem předpokládal jste, že lakmusový papírek může vyprovokovat i předčasné volby v Rakousku?

Je to prognóza, ale koalice má po tomto činu, je u koaličního partnera velký problém, který bude muset v nejbližší době nějakým způsobem řešit, čili stabilita je v dané chvíli trochu viklavá.

Jak může být situace řešena, je reálná situace předčasných voleb v Rakousku?

V dané době bych řekl, že ne, ale do konce volebního období chybí ještě dva roky a může se stát, že v dalších tématech se objeví nové motivy atd. Já kromě toho, že pro nás je důležitá dohoda s touto vládou, kterou jsme uzavřeli, kancléře Schüssel a premiér Zeman.

Mohla by budoucí vláda podle vás dohodu z Melku ještě zpochybnit, pokud by v Rakousku byly předčasné volby?

Já to tam říkám v Rakousku velmi často, jestliže se někdo domnívá, že dostane jinou garnituru, české politiky k jinému výsledku než byl Melk, tak se mýlí a vy to jistě, pane kolego, také víte.

Já nic nevím, já jsem neutrální, já vás ale pozorně poslouchám. Na kolik, ale podle vás, bývalý předseda strany Svobodných, korutanský hejtman Jörg Haider kalkuloval s tím, že petiční akce se může stát, řečeno obrazně, rozbuškou k předčasným volbám, byl tam ten kalkul?

Prostě já si myslím, že ne tak, ale já bych se do něj nerad vciťoval, já mám jiné problémy ve svém životě, nechme ho stranou.

Situace na rakouské politické scéně se po ukončení protitemelínské petice vyostřuje, zatímco lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel prohlásil, že: "Předčasné volby nikdo nechce," a trval na bezproblémovém rozšíření Evropské unie i o Českou republiku, korutanský hejtman Jörg Haider označil takové prohlášení za "málo uspokojivé" a vyvodil z toho, že lze čekat předčasné volby, a to letos na jaře.

Jak jistě víte, brzy se tato bouře ve sklenici vody uklidní ...

Volby nebudou?

Budou i nebudou. My jsme ve střední Evropě, tam se takovéto rozhodnutí rodí dlouho a z mnoha nízkých motivů. Nicméně jedno je jasné, tato vláda, aby mohla vzniknout, podepsala preambuli u prezidenta Klestila, ve které stojí, že nebude bránit rozšíření Evropské unie, a že bude dělat proevropskou politiku a tato preambule je pro ní klíčovým dokumentem, jestliže jedna strana najednou dělá trochu jinou politiku, samozřejmě to tou vládou může viklat a je určitý stupeň, za který tak profilovaná evropská strana jako jsou lidovci, nemůže.

Předsedkyně Svobodných a rakouská vicekancléřka Susanne Riessová-Passerová hovoří jinak.

Riessová-Passerová, to vy říkáte, to je výborné, hlavně, abyste tam neudělal A místo O.

Hovoří jinak než bývalý předseda Svobodných, korutanský hejtman Jörg Haider, teď mi z vaší zkušenosti řekněte, čí slova je možné brát vážně u Svobodných?

Vy musíte brát oboje slova vážně, my jsme ve střední Evropě.

Pořád ta střední Evropa, není to přeci jen trochu schizofrenní brát vážně totálně odlišná slova dvou významných představitelů jedné partaje.

Bohužel je tomu tak, vy musíte brát vážně, že to je způsob politického zacházení vycházející ze středoevropské tradice korporativismu, proporcionalismu a lokálních zájmů, takže takové to, jak jsme zvyklí z anglosaské světa nebo dokonce z Německa, když někdo něco řekne, je to tak a slíbil vám, že to tak bude, tak s tím můžete odejít domů a ono to tak většinou bude. Když vám někdo u nás nebo v Rakousku slíbí, že to tak bude, tak máte pocit, že o tom bude přemýšlet.

Ještě osm minut s vámi povedu rozhovor a budu mít chuť vykřiknout: "Chci žít v jiné části Evropy."

Ne, buďte tady spokojený, ale musíme s tím nejdříve něco udělat.

Dovolte mi, prosím, abych citoval opět slova Jörga Haidera. "Na 920 tisíc lidí podpisem projevilo svou vůli, aby spuštění Temelína bylo zabráněno, proto nelze veto vůči českému vstupu do Evropské unie vyloučit. Máme tady však ještě tzv. Benešovy dekrety, které by mohly být zásadní otázkou pro vstup České republiky do Evropské unie, protože porušují principy Unie." Byl by podle vás Haider vstřícnější, pokud by se tyto dvě problematické otázky podařilo na česko-rakouské straně vyřešit?

Pane kolego, já jsem dneska nejdéle sloužícím velvyslancem, v Německu jsem dělal deklaraci a tak vím, že když někdo začíná touto tóninou, tak že neusiluje o nějaké specifické řešení, čili já si nemyslím, že tady ... Temelín, jak jsem vám ukázal na číslech, doložil jednu věc, že ta karta neměla tu účinnost, kterou očekával, čili je tu ještě karta Benešových dekretů, ta karta je ale podstatně méně účinná a v podstatě, aby se tato otázka vůbec mohla řešit, nesmí vzniknout na české straně, ale ani na evropské straně, ani sekundové, ani vteřinové podezření, že s námi někdo mluví ze starých německo-nacionálních nebo kakánských terminologických pozic, a to ten pan Haider ví, a protože často mluví z těchto kakánských pozic, tak my musíme z české stabilizované demokracie a stabilizované rakouské demokracie, jistě najdeme polohu, na které se toto vyřešit dá.

Vraťme se k české straně, na kolik si podle vás, lidově řečeno, celou šlamastiku způsobila právě česká strana, a to tím, že se jí na diplomatické a jiné úrovni nepodařilo zbořit předsudky vůči Česku, na kterých staví třeba Jörg Haider?

Ty předsudky jsou, já to dovedu dobře srovnat s německou situací, ty předsudky jsou staré a mají určitou základnu, ale bohužel ten problém spočívá v tom, že také my máme své předsudky, které se těm jejich podobají. Tzn. my když už máme pocit, že nemáme předsudky a že potíráme jejich, tak vyrukujeme s našimi, a proto to ještě chvíli nebude fungovat, ale aby to mohlo fungovat znamená to neupadnout do starého nacionálního sváru staré monarchie, do typických rozměrů. Druhá věc je, pojmenovávat věci, mluvit o nich veřejně a snažit se najít řešení a Rakousko je dobře fungující stát s evropskými elitami a s proporcí, která je řekněme 70:30 nebo 80:20, zcela jasně orientována dneska už evropsky, je v té Evropě a dovede si spočítat statisticky i hospodářsky, co to znamená mít vedle sebe Čechy a ne proti sobě.

Vy jste byl, pane Grušo, dlouhou dobu velvyslancem v Německu. Nyní v souvislosti s výroky Miloše Zemana už ovšem nejde jen o česko-rakouský problém, jde i o problém česko-německý, protože Zemanovy výroky se probíraly ve Spolkovém sněmu. Náměstek ministra zahraniční Christoph Zöpel označil Zemanovy výroky, které pronesl vůči sudetským Němcům, za nekonstruktivní a nemoudré. Aktuální zpráva tvrdí, že podobně se vyjádřil i německý ministr zahraničí Joschka Fischer. Myslíte si, že by stálo za to se omluvit?

Já Joschku Fischera uvidím, doufám, někdy začátkem března, já se ho na to zeptám, ale já nemůžu udělovat rady. Pochopte, že já jsem zprostředkovatel, a to je jiná role.

Co by doporučil zprostředkovatel straně, která pomohla šípy vyslat a hovořila o sudetských Němcích, tedy české straně?

Já bych doporučil, abychom jasně řekli, že kategorie kolektivní viny je pro nás..., abychom se zcela precizně přihlásili zpátky k deklaraci, od které jsme se nikdy neodhlásili, a provozovali všechny ty dobré kroky, které z ní vyplynuly, a to je nejlepší cesta i ve vztahu k Rakousku a nemám potom žádný problém. Prostě v politice je to tak, zejména v předvolební situaci, jak jistě víte v Německu také vzniká předvolební situace, prostě nějaké mobilizující momenty se najdou vždycky a je důležité zachovat klid a rozvahu.

Doporučíte toto jako zprostředkovatel Miloši Zemanovi, a kdy?

Já mu řeknu, že jsem s vámi mluvil, a že mu to doporučujete vy.

Já nic nikomu nedoporučuji. Když se podíváme na Rakousko. Rakouská opozice, teď rozumějme sociální demokraty a Zelené, vyzvala vládní koalici, především pak stranu Svobodných, aby se jasně přihlásila k rozšíření Evropské unie, a to především o Českou republiku. Je podle vás reálné takové přihlášení se ze strany Svobodných k rozšíření se Evropské unie?

My jsme mluvili o té preambuli, oni to tehdy udělali, čili otázka a vy jste mě položil velmi zajímavou, důležitou otázku hned na začátku, jestli ta koalice vydrží. Ta koalice vydrží tak dlouho, dokud bude držet preambule.

To znamená, že ...

To znamená, že kdyby ten trend měl pokračovat k tomu, že Rakousko má dneska problémy se Slovinskem, má problémy s Českem, samozřejmě i ostatní sousedé si uvědomují, že budou mít potíže Češi, budou mít potíže všichni kandidáti, poněvadž si řeknou, tak co to atd., čili to je znervózňující moment, který nás může všechny sjednotit a pak jsme se pokoušeli o partnerschaft, tedy o partnerství s Rakouskem, a to partnerství se pozná podle toho, že se ... Partner je ten, kdo take party of something, tzn. je účastník, přeloženo do češtiny, čili my se musíme společně účastnit něčeho společného, když to přeložím, a tato politika nebo toto rozlišování těchto otázek, znemožňuje účastenství a účastnictví, nýbrž prostě vyvolává protivenství, a v tom ohledu si to ti Rakušané musí rozhodnout sami doma a my můžeme udělat, a v tom s vámi souhlasím, jedinou moudrou věc, že počkáme a budeme komentovat až pak.

Nepřilévat oleje do ohně. Kéž by to bylo slyšeno tam, kde to slyšeno býti má. Rakouští Zelení ještě chtějí na nejbližším zasedání parlamentu předložit návrh usnesení, kterým by politické strany vyjádřily podporu vstupu kandidátských zemí, a především Česka, do Evropské unie. Mělo by toto, podle vás, zásadní význam, pokud by takové usnesení bylo přijato?

Mělo by to zásadní význam pro zklidnění atmosféry a pro budoucí orientaci, tzn., aby bylo jasné, že rakouská politická, to co já tady říkám, z toho staticky vyplývá, že tato politická kultura je kalkulovatelná a zná své šance, integrativní šance Vídně byly před dvěma lety nebo dokonce před 14 dny větší než zrovna v tuto chvíli.

Říká Jiří Gruša, velvyslanec České republiky v Rakousku. Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.