Přepis rozhovoru


"Ve vládě nesmí být žádná pochybná osobnost," řekl si předseda České strany sociálně demokratické a budoucí premiér Vladimír Špidla. I proto se podle českých médií Vladimíru Špidlovi nelíbí někteří kandidáti na ministerské posty ze stran Koalice - tedy lidovců a unionistů. Například místopředseda unionistů Robert Kolář či místopředseda lidovců Milan Šimonovský. Šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla říká, že personální složení vlády je výhradně jeho záležitost.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Jedna z mimořádně obtížných úloh pro člověka, který by měl být nominován premiérem, je sestavit vládu, za tuto vládu je ústavně odpovědný.

Páteční slova předsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly. Nejen o vzniku nové vlády bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické, ministr vnitra současné i budoucí vlády Stanislav Gross. Vítejte opět po půl roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den vám i vašim posluchačům.

Stanislav Gross prožil dvě jednání o vzniku vlády - první v roce 1998 s Milošem Zemanem a druhé v roce 2002 s Vladimírem Špidlou. V čem především se zmíněná jednání liší?

Tak za prvé: jednání vede nebo první housle v nich hraje ten, kdo vede příslušnou politickou stranu a z toho také vyplývají rozdíly, protože každý člověk je svým způsobem originál a určitě Miloš Zeman a Vladimír Špidla jsou odlišné osobnosti. Takže z toho bych řekl, že vyplývají určité rozdílnosti. Myslím si, že to vyjednávání, které probíhá v tuto chvíli je vyjednávání, které si myslím, že je děláno způsobem, kdy sociální demokracie je do tohoto procesu vtažena více jako politická strana - a to přesto, že ta rozhodující rozhodnutí jsou na budoucím premiérovi, pokud všechna jednání dopadnou dobře.

Vy za pár minut půjdete do Lidového domu, dnes, tedy v pondělí, má být podepsána koaliční dohoda a má být o ministerstvech rozhodnuto. Chcete tím naznačit, že to možná ještě padne?

Chci tím vyjádřit obecnou míru pokory, kterou by měl mít každý člověk, a myslím si, že obzvláště by jí měli mít politici, protože není to tak, že o těchto věcech rozhoduje jedna politická strana, není to tak, že o těchto věcech se rozhoduje, řekněme, jen na jednání koaličním. Musí příslušné ústavní kroky udělat prezident republiky, tzn., jmenovat předsedu vlády a posléze jmenovat navržené ministry a pak samozřejmě suverénem v této věci je Poslanecká sněmovna, která musí vyslovit nedůvěru, tedy vyslovit důvěru této vládě.

To freudovské přeřeknutí: Vy očekáváte nedůvěru?

Ne, to ne, doufejme, že to nebude předestírat nic zlého, ale nemůžeme na tyto věci zapomínat a myslím si, že těch lidí, kteří si již předem hráli na to, že jsou v nějaké pozici, a pak se ukázalo, že nejsou, že bylo v naší minulosti dost.

O kom hovoříte?

Nechci to teď nějak specifikovat, ale já myslím, že i v tom předvolebním období veřejnost mohla vidět mnoho lidí, kteří se již pasovali do role ...

Ministrů vnitra.

Nejrůznějších významných politiků, nejen ministrů vnitra. Já to nechci vztahovat, řekněme, k lidem, se kterými jsem se já nejvíce utkával, ale i těch lidí, kteří se již prezentovali v nějakých skoro hotových funkcích, bylo poměrně hodně.

Když jste 26. června poskytl rozhovor Lidovým novinám, komentoval jste jednání sociálních demokratů o dohodě se stranami Koalice, tedy lidovci a unionisty, jednou větou. Citujme doslova: "Jsem optimističtější než na začátku." Vydržel vám tento optimismus, nebo ubývá?

Můj optimismus není dán jen tím, že jsem životní optimista, ale to, co jsem odpovídal, řekněme, bylo zhodnocení průběhu těch jednání a myslím si, že dnes více, nežli v té době, kdy jsem tento rozhovor poskytoval, můžou má slova platit. Minimálně z pohledu těch představitelů, se kterými jednáme, je vidět, že jsou to lidé, kteří se chtějí dohodnout, jsou to schopni dělat kompromisy, tak jak už to v politice být musí, a hovořím nyní o těch kompromisech, které do politiky a do života patří, nemyslím tím nějaké shnilé kompromisy.

Chcete tím říci, že se strany Koalice poučily z roku 98, kdy na nich jednání ztroskotala, a jsou velmi vstřícné?

Tak já si myslím, že by nebylo férové, abych tady hovořil o tom, že jsou nějak přehnaně vstřícné, ale prosazují své zájmy, ale neprosazují je způsobem stejně tak hloupým jako v tom roce 98, kdy prostě řekly nějaký svůj názor a ten byl absolutní a potom vedl k tomu, co i ony kritizovaly, tzn. vznik opoziční dohody a určení toho politického prostředí za uplynulé čtyři roky, takže nepochybně každá strana, pokud je alespoň trochu zdravá, tak se poučí ze svých chyb a myslím si, že v tom roce 98 to, co tehdy tehdejší předseda Jan Ruml prohlásil, tak ve své podstatě bylo chybou a myslím si, že si to i ony dnes přiznávají.

Vraťme se k vašemu optimismu a k jednáním o vládě. Ve čtvrtek 4. července oznámila rezignaci na post předsedkyně US-DEU Hana Marvanová. Důvod? Marvanová nebyla schopna se zcela ztotožnit s koaliční smlouvou budoucí vlády.

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: V průběhu přípravy programového prohlášení této vlády se nicméně projevilo, že přes shodu v prioritách, jako je vstup České republiky do Evropské unie a boj proti korupci, jsou oblasti, v nichž je evidentní a zásadní rozdíl mezi programy ČSSD a Unie svobody, že lze jen obtížně během těch jednání najít pro obě strany únosný kompromis. Nejzávaznější problém se ukázal při diskusi o snižování schodku veřejných financí tak, abychom v dohledné době splnily maastrichtská kritéria, tedy schodek ne vyšší, než jsou tři procenta hrubého domácího produktu.

Čtvrtek 4. července 2002 a rezignace Hany Marvanové na post předsedkyně US-DEU. Hlavním vyjednavačem za unionisty se stal první místopředseda strany Ivan Pilip. Doslova několik hodin před podpisem nové české koaliční vlády se situace začala komplikovat. Unie svobody-Demokratická unie ústy Ivana Pilipa oznámila, že chce opět otevřít jednání o podpisech, kterými by se měli poslanci stran budoucí vládní koalice zavázat, že budou podporovat novou vládu po celou dobu jejího funkčního období. Jak velká je to podle Stanislava Grosse komplikace?

Tak já si nemyslím, že je to komplikace, která by měla ohrozit ta jednání, o tom jsem přesvědčený, prostě se o tom budeme bavit a ...

Jste připraveni ustoupit od takového požadavku?

Tak přeci je jasné, že vyjednávání je od toho, aby se vyjednávalo s těmi partnery, se kterými se chceme dohodnout, a tam samozřejmě je možné, že se budeme dohadovat o nějaké koneční pozici, tzn. o tom, kdo komu vyjde vstříc. Nicméně si nemyslím, že by bylo možné ustoupit od toho, aby tato vláda měla vládními poslanci garantováno, že to nebudou oni, kdo umožní třeba pád této vlády v průběhu volebního období, čili ...

A k tomu je nutné podepisovat koaliční smlouvu?

Já si myslím, že je zcela nezbytné, aby těch 101 poslanců bylo ochotno jasně deklarovat, že neumožní pád této vlády, protože samozřejmě v průběhu tohoto čtyřletého volebního období mohou nastat velmi vyhrocené situace, určitě bude řada problémových situací v oblasti veřejných financí, bude řada problémových oblastí při zvládání situace například, já nevím, v důchodové reformě, při řešení třeba některých aktuálních problémů, které mohou nastat, já nevím, v resortu dopravy, v některých jiných oblastech a není možné, aby pod nějakým vnějším tlakem vláda ještě čelila nějakým vnitřním "opozicím" v rámci vládních poslaneckých klubů.

Existuje podle vás ale ještě jiná možnost než podpis 101 poslance pod koaliční dohodu?

Tak on samotný ten podpis také samozřejmě neznamená onu garanci "stoprocentního charakteru", protože neexistuje žádná sankce v tomto směru, v politice by měla platit jen, řekněme, nějaká obecná pravidla, že když politický představitel něco jasného deklaruje, tak za dva, za tři roky neotočí o 180 stupňů, takže řekněme, že ten podpis já jsem vnímal jako jednoznačný morální apel a připomenutí si závazku, které na sebe ti jednotliví vládní poslanci budou brát při hlasování o důvěře této vládě.

Ale netrváte na tom, že by to byla tak principiální věc?

Jste dobrý moderátor, ale já znovu opakuji, až při tom jednání se bude rozhodovat o tom, kdo v čem vyjde komu vstříc. Já osobně si myslím, že je zapotřebí, aby ta garance, že 101 poslanců tuto vládu v těch klíčových věcech, které by mohly ohrozit existenci kabinetu, že jí budou podporovat.

K tomu ovšem nemusí být její podpis.

To dodáváte vy, já zatím nevím o ničem jiném, co by bylo silnějším, řekněme, nějakým morálně-politickým závazkem. Pokud někdo něco silnějšího nebo alespoň rovnocenného vymyslí, tak se o tom můžeme bavit.

Ale označil byste za hloupost, pokud by jednání o vládě měla ztroskotat na tomto bodě?

Já si myslím, že tak to není kladeno ani právě z té druhé strany, takže já uvidím, s čím přijdou.

Rozpory, soudě z veřejných vystoupení politiků, panují i co se personálního složení vlády týče. Budoucí premiér, předseda České strany sociálně demokratické Vladimír Špidla dal v uplynulých týdnech už několikrát najevo, že si do personálního složení vlády nenechá zasahovat. Připomeňme si páteční slova Vladimíra Špidly.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Jedna z mimořádně obtížných úloh pro člověka, který by měl být nominován premiérem, je sestavit vládu, za tuto vládu je ústavně odpovědný, tj. odpovědný před lidem České republiky, nikoliv jen před jakoukoliv částí tohoto lidu, a znamená to, že to rozhodnutí je výhradně rozhodnutí toho člověka, který o tom musí rozhodnout, je to jeho povinností a je to se všemi důsledky, které z toho plynou.

Páteční slova předsedy ČSSD Vladimíra Špidly. Můžete potvrdit či naopak vyvrátit informaci českých deníků, že ČSSD má výhrady k některým kandidátům stran Koalice, lidovcům a unionistům, na ministerské posty?

Tak vy se ptáte, jestli to mohu vyvrátit, já vám musím odpovědět, že to vyvrátit nemohu.

To znamená, že to můžete potvrdit?

To už je trochu jiná věc. Já nechci ty spekulace rozvíjet, protože samozřejmě je zapotřebí asi každému z těch partnerů, se kterými se jedná, zachovávat elementární míru suverenity a důstojnosti a ...

Ale zachováváte ji tím, když máte výhrady například k Robertu Kolářovi nebo Milanu Šimonovskému? Jsou to přeci významní představitelé dvou politických stran, které mají tvořit budoucí vládní koalici.

Nezlobte se, já na toto téma moc spekulovat nechci, protože vím, jak je sociální demokracii nepříjemné, když někdo jiný na veřejnosti sociální demokracii diktuje, kdo ze sociálních demokratů někam může jít a kdo ze sociálních demokratů někam jít nemůže.

Ale vy jste si s tím začali, co se týče ...

Pravda ale je, že tady platí ta slova, která pronesl předseda Vladimír Špidla, že samozřejmě, pokud někdo má zodpovědnost, a tu má premiér nepochybnou, tak musí mít k tomu, aby tu zodpovědnost zvládnul, také kompetence a k elementárním kompetencím v tomto případě patří to, aby to rozhodnutí, zda někdo ve vládě bude nebo nebude jako konkrétní osoba, aby do toho rozhodnutí mohl říct zásadní slovo on, čili v tomto směru já s předsedou souhlasím a myslím si, že je zapotřebí nechat v tuto chvíli ta jednání ještě doběhnout do konce tak, abychom přes média někomu nevzkazovali, že toto je správné a toto je nesprávná kandidatura.

Kdy si myslí Stanislav Gross, že bude oznámeno složení nové vlády? Jsou jména Robert Kolář a Milan Šimonovský tak problematická, že ještě bude zapotřebí nějaký čas jednat o vládě, nebo očekáváte v nejbližších hodinách sestavení vlády?

Já myslím, že spíše se pohybuje v hodinách či několika velmi málo dnech, nežli v nějakých obdobích týdnů, kdy by měla být známa jména, čili já si myslím, že to může být poměrně brzo.

Ale nedá se očekávat, že by to bylo v pondělí, tedy dnes?

Já si myslím, že ani ten dnešek není možné úplně vyloučit, respektive nevylučuji dohodu. Jestli ta jména již budou zveřejněna, to nevím.

Unie svobody-Demokratická unie ovšem ústy svého prvního místopředsedy Ivana Pilipa dala najevo, že se jí nelíbí nominace Jiřího Rusnoka na funkci ministra průmyslu a obchodu. Je podle Stanislava Grosse možné hovořit o důvěryhodné vládě, když kandidát na ministra průmyslu a obchodu Jiří Rusnok na poslední chvíli skrze Fond národního majetku pomáhá svým stranickým kolegům do lukrativních funkcí? Tak například bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny a kandidát na funkci viceprezidenta NKÚ František Brožík byl jmenován do představenstva Českých aerolinií na poslední chvíli.

To bych se musel zeptat já vás, jestli si myslíte, že pan František Brožík je člověk, který není způsobilý tuto funkci vykonávat?

Je zajímavé, že František Brožík putuje jako kandidát do několika postů. Ptám se, zda to je nový politický styl, o němž hovořila ČSSD? Člověk, který chtěl nejdříve kandidovat do Poslanecké sněmovny, považoval za důležitý mandát a obhájení mandátu, byť skončil na nevolitelném místě západočeské kandidátky ČSSD, pak říkal, že je pro něj důležitý post viceprezidenta NKÚ a ejhle, skončil v představenstvu Českých aerolinií. To považujete za nový styl?

Já myslím, že to rozhodně žádný nový styl není a vůbec to nemá toto s novým stylem nic společného. Co se týče Františka Brožíka, tak František Brožík je člověk, který je nepochybně odborně velmi erudovaný a je otázka, jestli člověk, který ve 40 letech, nebo kolik Františku Brožíkovi je, pokud v tomto věku skončí v Poslanecké sněmovně, jestli má být "diskvalifikován" ve své odbornosti, protože já mám pocit, že ať by se objevil, kde by se objevil, tak v tu chvíli bude kritizováno, že nastupuje někam z nějaké protekce jako člověk nezpůsobilý. Prostě František Brožík je ekonom, je to člověk, který svojí erudici prokázal v uplynulých mnoha letech, kdy působil v oblasti ekonomické činnosti Poslanecké sněmovny, je to podle mě člověk, který má desetiletou zkušenost z hospodářského výboru v parlamentu, tak říct, že nemůže jít dělat na nějakou ekonomickou funkci, to přece není normální, ve 40 letech nemůže jít ten člověk do důchodu.

Je podle vás reálné, aby ČSSD nyní Františka Brožíka opět nominovala na funkci viceprezidenta NKÚ, když byl jmenován do představenstva Českých aerolinií?

To už je otázka, které rozumím, a tady musím odpovědět, že to je velmi nepravděpodobné, protože my jsme tuto věc projednávali v nejužším vedení sociální demokracie s jedinou věcí, že jsme se podivovali tomu, že František Brožík se ucházel o některá místa ve statutárních orgánech některých firem a pokud se rozhodl jít touto cestou, tak se obávám, že v tu chvíli se mu zavřela cesta do Nejvyššího kontrolního úřadu. Ale rozhodně je to člověk, který z hlediska své odbornosti by byl schopen dobře působit jak v Nejvyšším kontrolním úřadu, tak i v té sféře podnikatelského světa. Vybral si podnikatelský svět, je to jeho rozhodnutí.

Co se týče Jiřího Rusnoka, vy jej tedy považujete za dobrého kandidáta na ministra průmyslu a obchodu a nenecháte si od Unie svobody-Demokratické unie nic říkat?

Zase, já si vyslechnu argumenty kolegů, co mají proti Jiřímu Rusnokovi. Já si myslím, že Jiří Rusnok přebral ministerstvo financí v době, kdy to neměl vůbec jednoduché, určitě mohl některé věci udělat lépe, ale rozhodně si myslím, že také nad ním lámat hůl a říkat, že to je člověk nezpůsobilý, by prostě rozhodně férové nebylo. Jiří Rusnok zahájil některé velké restrukturalizační projekty, ať už o ocelářství na severní Moravě, nebo některé projekty, které se týkaly privatizace a tady samozřejmě jsou, řekněme, dvě rozhodující ekonomická ministerstva s tou jakousi širokopásmovou působností, to je ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu a myslím si, že není nic proti ničemu, pokud bývalý ministr financí půjde dokončit některé projekty, které začal na financí na ministerstvo průmyslu. Jiná věc je, a to mám trošku obavy a říkám to otevřeně, aby dobře fungovala komunikace mezi členy vlády, ale doufám, že ta odborná profesní stránka zvítězí.

To znamená, dobře fungovala komunikace, že by se Jiřímu Rusnokovi nemusel jeho přesun na průmysl a obchod líbit?

Já myslím obecně, že prostě, pokud se ve vládě sejdou lidé, kteří před svou nominací slyšeli od některých svých jiných budoucích kolegů, že by v té vládě neměli být, tak aby tam nevznikly nějaké bloky, které by tu komunikaci ztěžovaly, čili to je taková obecná poznámka.

České deníky referují, že je velmi pravděpodobné spojení funkcí vicepremiéra, předsedy legislativní rady vlády s postem ministra spravedlnosti. Kandidátem je dosavadní vicepremiér Pavel Rychetský, ten však v tomto pořadu 28. června prozradil, že je proti sloučení obou úřadů, a to kvůli tomu, že v České republice stále ještě nebyla dokončena transformace právního řádu.

Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: Považuji to za možné nouzové řešení v krajním případě, na druhé straně otevřeně říkám, že to považuji za optimální a nezbytné řešení za pár let, jakmile se skončí transformace právního řádu, tak nebude potřeba mít šéfa legislativy v té pozici místopředsedy vlády, v normálních podmínkách, kde se nepřijímá sto zákonů ročně, je běžné, že tuto práci vykonává ministr spravedlnosti. Myslím si, že v tuto chvíli by to nebylo moudré, protože nás čeká ještě dokončení harmonizace a vstup do Evropské unie.

28. červen a slova vicepremiéra Pavla Rychetského. Považujete za dobré sloučení funkcí vicepremiéra, předsedy legislativní rady vlády s postem ministra spravedlnosti, když Pavel Rychetský byl předčasem v tomto pořadu proti?

Já se přiznám, že v tom žádný dramatický problém nevidím. Myslím si, že tyto dvě funkce se dají zvládat, pokud se nepletu, tak ministr spravedlnosti byl i v minulosti místopředsedou legislativní rady vlády, takže stejně ...

Otázkou bylo, jak kvalitní práce byla legislativní rady vlády, tuto funkci vykonával, když si vzpomeneme ...

Ne, já teď myslím, dokonce za naší vlády byl místopředsedou legislativní rady vlády ministr spravedlnosti, takže třeba kolega Bureš byl velmi aktivní v práci legislativní rady vlády a musí to tak být podle mého názoru. Čili já možná rozumím tomu, že Pavel Rychetský by jako ideální stav viděl, kdyby to odděleno bylo, ale nevidím v tom žádný dramatický problém, aby spojeny tyto dvě pozice byly.

Vidíte problém v ministru pro evropské záležitosti, proti kterému je Cyril Svoboda?

Viděl bych v tom problém, pokud by jeho agenda nebyla přesně definována, a viděl bych v tom problém ještě v jednom případě, tj. v případě, kdyby tady byl "ministr zahraničí", který má ve své podstatě k ruce celý aparát, celý diplomatický sbor a řídí tento obrovský aparát a vedle byl jeden ministr nebo jeden člen vlády, který sice formálně má nějaké působnosti, ale proti tomu aparátu ministerstva zahraničí by ve své podstatě byl skoro osamocený, a to si myslím, že by úplně dobrotu nedělalo. Čili já si myslím, že ...

Máte to dobře promyšleno, nemůže se to stát?

Já si právě myslím, že ta myšlenka, tak jak zazněla od předsedy Vladimíra Špidly, že je myšlenka v zásadě správná, pokud se dokáže dotáhnout do konce skutečně přesné vymezení té agendy a potom ...

A když vymezení se nepodaří dotáhnout, tak ta funkce nemusí být ustavena?

Pokud to vymezení by mělo být nějaké vágní, tak já si myslím, že zřizovat funkci jen kvůli tomu, aby to byla funkce, že by to správné nebylo, ale tak to i bylo řečeno z úst Vladimíra Špidly, prostě přijde v úvahu tento nový člen vlády v okamžiku, kdy skutečně bude mít co dělat, nejen kvůli tomu, aby tam někdo seděl ve vládě.

O nové vládě budoucího premiéra Špidly se hovořilo jako o vládě, v níž budou významně zastoupeny ženy, zatím se ale mluví pouze o dvou - o Petře Buzkové a Marii Součkové. Není to málo, nejsou to pouze stopové prvky žen ve vládě?

Tak, jak se na to podíváte, když se na to podíváte z pohledu současného složení vlády ...

Tak to bylo to nejhorší, co mohla ČR mít.

Ale přesto je to nárůst poměrně obrovský a percentuálně by byl trojciferný, takže určitě tady ten trend by byl správný.

I to je odpověď. Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross. Další téma: Stanislav Gross jako staronový ministr vnitra. Veřejnost se dozvěděla 2. července, že post vašeho náměstka opustil pan Václav Jakubík, který se dostal do čela policejního ředitelství v Mostě. Můžete potvrdit informaci Mladé fronty DNES, popřípadě ji vyvrátit, že za Jakubíkovým pádem stojí jasný vzkaz Vladimíra Špidly, který si nepřeje, aby jeho vládu ohrožovaly skandály a Václav Jakubík byl problematickou osobou?

Zaprvé to nebyl můj náměstek, byl to náměstek policejního prezidia, ale to jen pro formu, a jinak mohu naprosto kategoricky a stoprocentně nebo tisíciprocentně vyvrátit tu spekulaci Mladé fronty DNES, protože Vladimír Špidla se mnou o tomto nikdy nemluvil a já jsem mu sdělil akorát tu informaci, že takto to řešení nastalo, čili myslím si, že je to spíš přání někoho, kdo Mladé frontě DNES našeptává, když už se v tomto státě v několika uplynulých měsících vžilo to slovo našeptávači.

Jak u koho se vžilo. Když se ještě budeme věnovat policejnímu prezidiu, tak policejní prezidium opustil Václav Jakubík. Vaším náměstkem na ministerstvu vnitra, nemýlím-li se, byl Petr Ibl a ten končí, protože jde do Poslanecké sněmovny. Už je rozhodnuto?

Byl zvolen, takže se rozhoduje, já se ...

Ještě se nerozhodl?

Já se obávám, že již se rozhodl, ale ještě jsme to spolu definitivně neuzavřeli.

Vy osobně si přejete, aby zůstal vaším náměstkem?

Já si přeji, aby zůstal na ministerstvu vnitra, protože si myslím, že přes řadu pochybností, které na začátku našeho působení byly spojovány s jeho osobnou, tak se ukázal jako velmi dobrý úředník. Je to člověk, který, si myslím, odvedl velký kus práce, takže i touto formou bych mu chtěl za to, za tu práci poděkovat a samozřejmě, když přijde kdokoliv nový, tak to prostě ten chod té mašinérie zpomalí, neznamená to, že třeba po nějakém čase ty obrátky mohou být ještě vyšší, to se týká i ministra vnitra případného, kdyby přišel někdo nový, ale vždycky to chod té mašinérie zpomalí. Já Petra Ibla, nechci říct, přemlouval, ale jasně jsem mu dal najevo, že bych si přál, aby v práci na ministerstvu vnitra pokračoval, nicméně chápu, že to jeho rozhodnutí je velmi komplikované, protože dostal důvěru naší pražské organizace sociální demokracie, dostal důvěru tisíců voličů, kteří ho volili, a zase pro tyto lidi je obtížné jim vysvětlovat, že se vzdal mandátu, který získal na základě jejich důvěry, takže nemá to rozhodování jednoduché a ...

Z toho, co říkáte, to spíš vypadá, že Petr Ibl půjde do Poslanecké sněmovny.

Tak zatím to jeho uvažování se kloní spíš tímto směrem. Já říkám, já to chápu, byť z toho žádnou velkou radost nemám.

Už máte možné kandidáty na náměstkovský post po Petru Iblovi? Nakolik je reálné, že by v rámci koaliční vlády posty náměstků zastávali lidé ze stran Koalice? Asi víte, kam tím mířím. Spekuluje se o tom, že Tomáš Kopřiva, který za vás odcházel, že by se znovu vrátil. Je to reálné?

Není reálné, aby se pan inženýr Kopřiva vrátil na ministerstvo vnitra, ale je reálné to, že budou padat některé návrhy, protože v té dohodě, která zatím je připravena, naše předsednictvo ji v pátek schválilo, se hovoří o tom, že na některá ministerstva budou nominováni na funkce náměstků zástupci koaličních stran s tím, že ...

A vy budete mít koaličního náměstka?

Hovoří se právě jen o několika ministerstvech, konkrétně ministerstvu vnitra, ministerstvu obrany a ministerstvu financí, což jsou tedy ministerstva, kde budou ministři sociální demokracie, pokud všechno půjde tak, jak má jít, ale bude na ministrovi, aby řekl to rozhodující slovo, tzn., není možné, aby byl nainstalován náměstek ...

Třeba Tomáš Kopřiva.

Aby byl nainstalován náměstek, se kterým ministr vnitra nebude, nebo ministr těch konkrétních resortů nebude souhlasit.

Když vše dobře půjde, budete ministrem vnitra. Očekáváte změny na policejním prezidiu, nebo zůstane Jiří Kolář policejním prezidentem?

Já předpokládám změny na policejním prezidiu, ale ne v pozici, o které v tuto chvíli hovoříte. Co se týče policejního prezidia, tak tam předpokládám spíše změny systémového charakteru, tzn. věci, které se týkají některých organizačních změn do budoucna, protože máme tady novou společnou službu poli-kriminální, policie a vyšetřování, chceme dělat určitě přeskupování sil ve prospěch těch nižších článků právě na úkor policejního prezidia, ale ...

Nikoliv, že byste odvolával, ať již Jiřího Koláře nebo Miroslava Antla či další?

Ne, jasně chci říci, že jak pan Jiří Kolář, tak pan Miroslav Antl mají mojí plnou důvěru a jsou to lidé, se kterými se mi dobře spolupracuje, takže dokud do toho budu mít já co mluvit, tak rozhodně, pokud se nestane něco, co nepředpokládám, něco mimořádné, tak budu chtít, aby pan generálporučík Kolář pokračoval v pozici policejního prezidenta a totéž pan plukovník Antl, aby pokračoval v roli jeho náměstka, protože si myslím, že jsou to lidé, kteří dokáží udělat na těchto pozicích dobrý kus práce pro tuto zemi.

Když se podíváme do koaliční smlouvy, pojďme si velmi stručně ve zbývajícím čase rozebrat věci, které se týkají vašeho stávající a pravděpodobně i budoucího resortu, tedy bezpečnost a boj proti kriminalitě. V odstavci 8 se píše: "V oblasti činnosti zpravodajských služeb a NBÚ vnímají smluvní strany potřebu provést analýzu činnosti a v rámci budoucí reformy provedené na základě konsensu koaličních stran zlepšit jejich koordinaci, kontrolu a spolupráci s uživateli." Očekáváte v budoucnu odvolání sporného člověka, který šéfoval a šéfuje NBÚ, tedy Tomáše Kadlece?

Já neočekávám odvolávání jednotlivých konkrétních osob, protože to bych ve své podstatě předjímal to, k čemu jsme se zavázali. Pravda je, že sociální demokracie v rámci svého minulého působení ve vládě nebo ještě současného, formálně, myslím si, že většinu úkolů zvládla dobře, ale jeden se nám zvládnout nepodařilo, a to právě byla reorganizace zpravodajských služeb. My jsme provedli tzv. audit zpravodajských služeb, kde je velmi podrobný analytický nebo spíš informativní materiál, takže my ve své podstatě tento úkol, o kterém se tady píše v té koaliční dohodě, z naší strany je splněn, ale je logické, že ti naši partneři neměli možnost se s tímto seznámit, tak nechtějí, nebo nechtěli předem něco konkrétního, k něčemu konkrétnímu se zavazovat, čili bude znovu toto vyhodnoceno a pokud dospějeme k nějaké podobě, jak by ta reorganizace měla probíhat, tak jí společnými silami provedeme.

Včetně personálních změn?

Já bych právě ty personální změny nechal až na konec, protože samozřejmě ony jsou z toho prvosledového pohledu takové nejzajímavější a ...

Ale nevyloučil byste je?

Tak co já mohu vyloučit? Jsou některé funkce, které třeba ani nespadají přímo do mé působnosti, ale nemyslím si, že problémy, které tady máme u jednotlivých těchto služeb nebo úřadů, že jsou problémy, které jsou o konkrétních osobách. Já tam spíš vidím některé systémové problémy a ...

Například?

Například to, co je skryto v té poslední větě, právě to se týká té spolupráce s uživateli, protože tady jsou namysli uživatelé těch informací, které jednotlivé služby produkují, protože není nic dobrého, pokud služby produkují informace, se kterými jednotlivými ministři nepracují, protože třeba ani ministři tzv. civilních resortů nejsou zvyklí s takovými zprávami, informacemi pracovat, ale třeba, když se rozhoduje, já nevím, o privatizaci nějakého důležitého podniku, tak by mělo být rozhodováno třeba i na základě informací, které získáme od zpravodajských služeb a na základě poznatků o tom konkrétním nabyvateli, ať již zahraničním nebo tuzemském. Čili tady si myslím, že ty vazby bude zapotřebí zpevnit a asi i aby ta jednotlivá civilní ministerstva si zvykla na to, že stát je schopen takovéto informace získat a měly by být brány v úvahu při rozhodování.

Říká místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a někdy v dohledné době na shledanou.