Stanislav Gross, ministr vnitra ČR
Pondělí 21. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích

22. listopadu 2001 Bezpečnostní rada státu rozhodla, že zmírní bezpečnostní opatření v České republice přijatá po 11. září. Novináře o tom informoval premiér Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Pan ministr vnitra nás informoval o tom, že již například utichly takové ty anonymní telefonáty nebo rozesílání dopisů s bílým práškem apod. Takže nechci říci, že se jedná o návrat k původnímu, to určitě ne, ale jedná se o určité přiměřené snížení intenzity některých aktivit u některých institucí.

22. listopad 2001 a slova premiéra Miloše Zemana. I přes zmírnění bezpečnostních opatření v České republice stojí před budovou Rádia Svobodná Evropa v centru Prahy obrněné transportéry. Policejní prezident Jiří Kolář vysvětlil 13. prosince 2001 v rozhovoru pro BBC proč.

Jiří KOLÁŘ, policejní prezident /zvukový záznam/: Rádio Svobodná Evropa je v takové situaci, že ta intenzita opatření je závislá na informacích. V současné době policie nedisponuje takovými informacemi, které by nás opravňovaly k tomu, abychom intenzitu těchto opatření snížili, to bychom potom museli říct, že jsme to jen tak odhadovali nebo něco takového, to tak není.

13. prosinec 2001 a policejní prezident Jiří Kolář. Nejen o bezpečnostní situaci v České republice bude následujících 30 minut. I dnes vysíláme Interview BBC, i dnes vás od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Téměř po roce zvaní se do tohoto pořadu dostavil a k protějšímu mikrofonu usedl ministr vnitra a místopředseda ČSSD Stanislav Gross, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Už sedm dní jsou občané České republiky a Rakouska svědky slovní přestřelky mezi premiérem Milošem Zemanem na straně jedné a bývalým šéfem rakouské strany Svobodných a korutanským hejtmanem Jörgem Haiderem na straně druhé. Do celé věci se postupně vložili rakouský premiér Wolfgang Schüssel a rakouský prezident Thomas Klestil. Slovní výměny však zdaleka nekončí, přijde vám to, pane místopředsedo ČSSD, to, čeho jsme svědky v posledních sedmi dnech mezi Českem a Rakouskem, jako normální?

Tak zcela určitě to není normální situace, to si myslím, že nikdo za normální nemůže považovat. Zcela jistě to není situace, ze které bych měl já, nebo vláda, nebo sociální demokracie radost. Na druhé straně jsme se k této situaci dostali po nějakém vývoji.

Byť to způsobil předseda vlády?

No, to já bych s tímto vaším tvrzením přeci jen trochu polemizoval, protože si nemyslím, že lze jednoznačně říci, kdo to způsobil, a neměli bychom zapomínat na to, že tady byly výroky i jiných politiků právě z rakouské strany, které Českou republiku do určité míry provokovaly, byť to nebyly výroky politiků z těch nejvyšších vládních kruhů.

Který výrok máte na mysli a kterého politika?

Tak rozhodně mám na mysli některé výroky z minulosti pana Haidera, který samozřejmě do značné míry politiku v Rakousku ovlivňoval a stále ještě ovlivňuje a neměli bychom zapomínat, že ta vyostřená situace vyvstala právě z toho důvodu, že tady došlo k té konfrontaci nejprve mezi premiérem a panem Haiderem a pak se za pana Haidera postavili někteří oficiální politici v Rakousku.

To považujete za špatné?

Já považuji každopádně za špatné ty prvotní výroky pana Haidera, které počínaly obhajováním jednotek SS a šly i přes některé historické záležitosti ve vztahu mezi Českou republikou a Rakouskem a myslím si, že na toto téma má v České republice politik právo reagovat. Samozřejmě potom je otázka toho, když se tento spor přenese na úroveň těch nejvyšších ústavních činitelů, to už je věc, která by spíš stála za to, fotbalovým slovníkem říci, zklidnit hru a balón na zem.

Zklidnil Miloš Zeman hru a dal balón na zem?

Já si myslím, že Miloš Zeman se chová tak, jak ho každý zná, tzn. v případě, když je přesvědčený o pravdivosti a správnosti těch svých prvotních výroků, tak nechce slevovat a být někdo, kdo uhýbá, řekněme, v zájmu diplomacie, protože si myslím, že ty prvotní výroky předsedy vlády vůči panu Haiderovi, ať se to komu líbí nebo nelíbí, byly oprávněné a zase na druhé straně bychom neměli uhýbat před problémem a zavírat oči nebo si zacpávat uši před takovýmito výroky.

Cítíte jako místopředseda ČSSD odpovědnost za výroky, které pronesl Miloš Zeman, bývalý předseda vaší strany a premiér České republiky právě na adresu Jörga Haidera, ale výměna výroků teď pokračuje ve vyjádřeních Miloše Zemana na adresu rakouských občanů, kteří podepisují petici, a také na adresu rakouského prezidenta?

Já samozřejmě cítím spoluzodpovědnost za to, jak Vláda České republiky zvládá svojí úlohu, včetně té úlohy, která se týká mezinárodně politické, to je zodpovědnost každého z nás, a ...

Zvládá jí teď k 21. lednu 2002, co se ve vztahu k Rakousku týče?

Tak rozhodně vláda zvládá hájení českých zájmů, protože ty diskuse kolem Temelína jsou už opravdu poměrně dlouhé a vy víte, že to není tak dlouho, co byla vláda kritizována za to, že jakoby Rakousku ustoupila, i když ve své podstatě si myslím, že to byl pozitivní výsledek melkského procesu a pokud je uzavřen melkský proces na té nejvyšší úrovni a pak se najde někdo, kdo závěr tohoto jednání, které bylo stvrzeno na nejvyšší úrovni, zpochybňuje, tak tím zpochybňuje celou důvěryhodnost tamní politiky, což se v Rakousku odehrálo. My jsme právoplatně uzavřeli nějaký proces a pak se našli lidé, kteří toto zpochybnili.

Pak jsou tady ovšem výroky například Miloše Zemana v rozhovoru pro rakouský časopis Profil na adresu petiční akce Veto proti Temelínu. "Pouze někdo, kdo není informován, vyhýbám se pojmu idiot, může tuto petici podpořit." Považujete takový výrok z úst premiéra České republiky za normální?

Tak je dobré, že se premiér tomuto výroku vyhnul, ale v každém případě považuji za nepříliš dobré, pokud se na jedné straně objeví poměrně silná politická iniciativa, která zpochybňuje výsledek dvoustranného jednání, které bylo posléze stvrzeno i přítomností evropského komisaře Verheugena, takže já se nedivím tomu, že předseda vlády chce, aby druhá strana dodržovala to, na čem se dohodli, a nedivím se tomu, že má poněkud silnější výraz, byť bych já samozřejmě volil jiný, vůči těm lidem, kteří zpochybňují takového uzavřené dohody.

Chápu správně vaše předchozí odpovědi, že česká vláda si stojí za veškerými výroky Miloše Zemana?

Chápete správně to, že česká vláda nebude zpochybňovat, nebo si alespoň myslím, že nebude zpochybňovat úlohu předsedy vlády.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda prohlásil 17. ledna v rozhovoru pro BBC, že premiér Miloš Zeman se neměl dopustit ostrých výpadů proti Jörgu Haiderovi.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: Já si myslím, že to bylo za hranicí toho, co by měl předseda vlády říkat, protože předseda vlády by v této věci měl být poněkud zdrželivější. Nelze vyzývat někoho, aby se zbavil někoho druhého v jiném státě, to si myslím, že je za určitou hranicí vkusu.

Slova předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody ze 17. ledna 2002 v rozhovoru pro BBC. Proti výrokům premiéra Miloše Zemana se ohradil dokonce i předseda rakouských sociálních demokratů Alfred Gusenbauer, když doslova prohlásil: "Český premiér Miloš Zeman svým přehnaným a nevyváženým zpochybňováním česko-rakouských vztahů znovu zbytečně zatížil jejich přátelsky sousedský charakter." Jste místopředsedou ČSSD, nemělo by se podle vás předsednictvo vaší strany zabývat například tím, co prohlásil Alfred Gusenbauer?

Tak přátelské vztahy mezi sociálními demokraciemi v Evropě jsou jedna věc a národní zájmy jsou druhá věc a ne vždycky tyto vztahy a tyto zájmy musí být v souladu nebo mohou být v souladu, protože co se týče rakouských sociálních demokratů, tak ti v minulosti prohráli svůj zápas o jadernou energetiku, pokud si dobře vzpomínám, tak tehdy na to doplatil dokonce i jejich kancléř, když o nějaké dvě desetiny procenta prohráli referendum o spuštění jaderné elektrárny, takže já se nedivím té politické pozici rakouských sociálních demokratů. My přeci nemůžeme náš postoj, postoj České republiky, přizpůsobovat stranickým přátelským vazbám, my máme jako Česká republika svůj vlastní zájem, který spočívá v tom, aby technologie našich jaderných elektráren byla bezpečná, ale na druhé straně, abychom nemařili finanční prostředky, které byly do tohoto projektu vloženy, když k tomu není v tuto chvíli reálný důvod.

Co je podle vás teď nutné udělat, aby se situace v česko-rakouských vztazích alespoň trochu po slovních výpadech zmírnila a uklidnila?

Já myslím, že není dobré, abych v tuto chvíli "fušoval" do řemesla především ministrovi zahraničních věcí, protože to samozřejmě bude v této fázi jeho úloha, ale ...

Co pro to udělá ČSSD, jíž jste místopředsedou?

ČSSD v tuto chvíli bude chtít, aby došlo k uklidnění situace, jak dospějeme k tomuto cíli, samozřejmě není dobré, aby politická strana dávala nějaká usnesení, ale k tomu tady jsou příslušné orgány a znovu říkám, především ministr zahraničních věcí a myslím si, že stejně tak jako on i řada dalších mají zájem na tom, aby se situace zklidnila, ale znovu říkám, je zapotřebí se vrátit k tomu, kde tento problém vznikl. Když jste tady citoval nebo pouštěl ještě předsedu Cyrila Svobodu, tak mi to připadalo poněkud zvláštní, protože pokud denní tisk nezkreslil jeho výroky, tak to není tak dlouho, co se v médiích objevil výrok pana Cyrila Svobody, teď nevím, jestli to budu říkat přesně, ale zhruba to vyznělo, že z výroků pana Haidera na něj dýchl Adolf Hitler, a to je asi deset dní.

Duch Adolfa Hitlera.

Nebo duch Adolfa Hitlera. Takže pokud takto silná slova použije Cyril Svoboda a potom pár dní poté kritizuje předsedu vlády za mírnější výroky, tak mi to připadá zvláštní.

V každém případě se předsednictvo ČSSD výroky Miloše Zemana na stranu rakouských politiků a rakouských občanů zabývat nebude?

Já nemohu říct, zda bude nebo nebude, my se samozřejmě budeme zabývat aktuální situací na naší politické scéně, ale rozhodně to nebude tak, abyste čekali od předsednictva sociální demokracie, že Miloši Zemanovi bude v tomto směru něco ukládat. Tady skutečně musíme jako politická strana vystupovat profesionálně a profesionalita je v tom, že bude dán prostor diplomacii, a tu reprezentuje ministr zahraničních věcí.

Další téma - bezpečnostní situace v České republice. Letecké útoky proti New Yorku a Washingtonu se 11. září 2001 staly symbolickým začátkem války proti terorismu. Kvůli útoku na New York a na Washington začala v Česku platit zvýšená bezpečnostní opatření. Na současnou úroveň je Bezpečnostní rada státu snížila 22. listopadu, naposledy o nich před deseti dny jednal ústřední krizový štáb a ponechal je beze změny. Obrněnými transportéry zůstává nadále střežena budova Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda v centru Prahy. Policejní prezident Jiří Kolář v Interview BBC vysvětlil 13. prosince 2001 proč.

Jiří KOLÁŘ, policejní prezident /zvukový záznam/: Rádio Svobodná Evropa je v takové situaci, že ta intenzita opatření je závislá na informacích. V současné době policie nedisponuje takovými informacemi, které by nás opravňovaly k tomu, abychom intenzitu těchto opatření snížili, to bychom potom museli říct, že jsme to jen tak odhadovali nebo něco takového, to tak není. Tudíž z tohoto pohledu já vidím pouze jediné řešení, a to je, že buďto budeme mít zpravodajsky policejně ověřené informace, které snižují riziko, nebo dojde k redislokaci tohoto subjektu, jiné řešení nevidím.

13. prosinec 2001 a slova policejních prezidenta Jiřího Koláře. Posluchač Jaroslav Bielawsky z Prahy 10 se vás prostřednictvím e-mailu a také mých úst ptá: "Pane ministře, je pořád ještě nutné hlídat Rádio Svobodná Evropa?"

Tak odpověď na otázku, zda je nutno hlídat rádio, je zcela jednoznačná, bohužel je zapotřebí, aby ta opatření byla vedena s tím cílem, tak, jak v tuto chvíli jsou realizována, protože ta rizika skutečně jsou a já přes mé opakující se dotazy na jednotlivé zpravodajské složky nedisponuji žádnou informací, která by nás měla uklidnit, takže stále platí ta situace, při které jsme rozhodovali o zavedení těchto opatření.

Podle vás je nutné, aby před budovou v centru Prahy stály obrněné transportéry?

No, vy jste se před chvílí ptal, zda je zapotřebí, aby byla hlídána Svobodná Evropa, na tu otázku je jednoznačná odpověď ano a toto těžko může někdo zasvěcený zpochybňovat. Druhá otázka je, jestli těmi prostředky, které v tutou chvíli jsou u Svobodné Evropy a tady zase existuje odpověď asi následující, je zapotřebí dosáhnout toho účelu, který tam v tuto chvíli ty jednotlivé prostředky splňují, včetně obrněných transportérů. Jiná otázka je, jestli vzhledem k tomu, že se asi Svobodná Evropa v nejbližších týdnech či měsících nehne ze svého místa, přestože může vzniknout dohoda o tom, že se přesídlí, ale bude to mít technické záležitosti, protože přestěhovat rádio, to víte lépe, nežli já, není žádná legrace, takže přeci jen ta technická realizace se může protáhnout, takže je otázka, jestli nezvolíme nějaké civilnější prostředky, ale musí zajistit stejný účel jako ta současná technika.

Policejní prezident Jiří Kolář v tomto pořadu 13. prosince 2001 odpovídal i na otázku, jak dlouho budou před Rádiem Svobodná Evropa stát obrněné transportéry?

Jiří KOLÁŘ, policejní prezident /zvukový záznam/: Ty trvalé překážky tam jsou, ale ony udrží tu hrozbu, tzn. nájezd těžkého automobilu pouze, pokud jde o nějaký úhel. Pakliže je to kolmý nájezd, tak neudrží, tudíž z tohoto důvodu my máme na těch přístupových komunikacích, kde takový nájezd je reálný, máme proto ty transportéry, to je ten hlavní důvod, to není žádná okázalost. I z tohoto pohledu je jediné řešení, pakliže se změní hladina a intenzita těch informací, které nás vedly k tomuto opatření, pak změníme opatření i my, jinak to nejde. Já si myslím, že do uklidnění konfliktu v Afghánistánu to určitě nebude. Ty informace, které nás vedly k tomuto opatření, byly závislé právě na intenzitě konfliktu v Afghánistánu.

13. prosinec 2001 a slova policejního prezidenta Jiřího Koláře. Afghánistán má prozatímní vládu, vy už jste naznačil, že byste přivítal civilnější prostředky, které by byly před Rádiem Svobodná Evropa, nikoliv obrněné transportéry. Blíží se chvíle, kdy obrněné transportéry prostor opustí?

Já jsem dnes hovořil s místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí, který byl nedávno pověřen jednáním se Svobodnou Evropou, jaký časový horizont vidí, pokud ten časový horizont bude opravdu řádově ve více měsících, tak zřejmě opravdu budeme silně uvažovat o tom, že ty prostředky budou mnohem civilnější.

Tedy stažení obrněných transportérů?

Víte, já bych to v tuto chvíli nechtěl nějak zásadně specifikovat, protože ono na každé rozhodnutí musí být, protože žijeme v právním státě, i příslušné dopravní inženýrské opatření, takže ty věci nejsou zas tak jednoduché, že se rozhodneme během dvou hodin, že tady umístíme transportér, tady umístíme nějakou jinou překážku v provozu, protože to takto nemůže udělat ani Policie České republiky. Ale budeme hledat opravdu to, aby transportéry byly nahrazeny něčím, co splní stejný účel, ale nebude to vyloženě armádní řešení.

Navrhnete toto opatření Bezpečnostní radě státu?

Já, respektive můj náměstek bude zítra Bezpečnostní radu státu informovat o tom, že v nejbližší době takovéto řešení budeme zřejmě ústřednímu krizovému štábu předkládat, respektive se na něm budeme snažit dohodnout.

Nejbližší doba je co, můžete odhadnout, měsíc?

To já myslím, že i bližší doba, nežli měsíc.

To znamená zhruba do dvou týdnů?

Já teď nevím přesně, kdy je příští jednání ústředního krizového štábu a také jak budeme schopni s armádou najít jiné technické řešení, takže proto se tady bojím říct nějaký přesný termín.

Jiné řešení je beton nebo nějaké betonové zátarasy?

Víte já teď řeknu něco, co bych říkat neměl, já mám strach z jedné věci, a to je to, že když najdeme úplně civilní řešení, které jakoby nebude vybočovat z běžného života, tak bych byl nerad, aby se stala taková situace, že se pomalu začne zapomínat na to, že ten problém na vrchu Václavského náměstí máme, aby se nestalo, že ten tlak na přesídlení Svobodné Evropy bude poněkud zmírňován, protože ...

Vy obrněnými transportéry tlačíte záměrně na vedení Rádia Svobodná Evropa, aby se stěhovalo?

Ne, to není tlak na vedení Rádia Svobodná Evropa, to je tlak na to, aby se situace řešila, protože jsme doteď nevěděli, jak dlouho bude trvat případné stěhování, tak jsme samozřejmě zůstávali při tom řešení, které bylo zvoleno v okamžiku, kdy bylo zapotřebí realizovat nějaké opatření během 24 hodin. Teď, pokud budeme vědět časový rámec, ve kterém se pohybujeme, a to jsem se dnes dozvěděl, tak budeme možná hledat i jiné řešení.

Ještě jednou, jak velký časový rámec to je, zhruba rok jste říkal?

Já v tuto chvíli zase nemohu zasahovat do těch jednání, které vede ministr zahraničí Jan Kavan, ale i kdybych to vzal hypoteticky, že se rozhodneme zítra o přestěhování Svobodné Evropy, tak po zpřesnění těch technických požadavků je to tak, že realizace, kdyby rozhodnutí bylo zítra, bude trvat poměrně dlouhou dobu, protože připravit studia tak, aby to bylo plnohodnotnou náležitostí nebo náhradou, není jednoduchou záležitostí. A já bych jen k té Svobodné Evropě a vůbec k té atmosféře, řekněme, nějakého zásadního uvolňování bezpečnostních opatření řekl jednu věc, a snaží se touto cestou jít celá Evropa a Spojené státy americké, prostě nemůžeme podléhat uspokojení v tom,že v Afghánistánu je prozatímní vláda, že se pomaličku daří struktury rozbíjet, protože ta akceschopnost teroristických organizací by neměla být podceňována a existuje takové staré arabské přísloví, že pomsta chutná nejvíce za studena a na to bychom neměli zapomínat, tzn., že pomsta nejlépe chutná v okamžiku, kdy ten protivník propadne sebeuspokojení a ta bdělost opadne a přeci jen z tohoto pohledu by bylo dosti nezodpovědné, abychom teď trochu z populistických důvodů před volbami říkali, že jsme všechno zvládli, že už žádné nebezpečí nehrozí.

Po 11. září také vedla jedna stopa do Prahy a byla to stopa Mohameda Atty. Bezpečnostní složky na tomto případu stále pracují. Už se ví, proč Mohamed Atta navštívil několikrát Českou republiku?

Tak na tom případu se samozřejmě pracuje i nadále, zjišťují se nejrůznější vazby, okolnosti, ale abychom byli schopni exaktně říct, co tady v ten konkrétní den pan Mohamed Atta dělal, to samozřejmě neumíme přesně specifikovat, ale faktem je, že se analyzovaly ze starších písemných zdrojů pohyby této osoby na území České republiky nebo ještě bývalého Československa a je nutno říci, že to byla osoba, která se tady pohybovala, nebo v tehdejším Československu, i počátkem 90. let, byť ojediněle, ale zřejmě máme doklady, které svědčí o tom, že tady přítomna byla.

Byl Mohamed Atta napojen na irácké špiony, na představitele iráckých tajných služeb? To je prokázané?

To byste se museli spíše ptát ředitele kontrarozvědky, Bezpečnostní informační služby, která mně přímo nepodléhá, protože ta má v popisu práce "boj se špiony", ale podle toho, co jsem já od Bezpečnostní informační služby získal za informace, tak tady mohu pouze zopakovat to, že Bezpečnostní informační služba má informace o tom kontaktu, který byl tolik medializován.

To znamená s jedním špionem?

Ano.

Jinak žádné bezpečnostní riziko v současnosti podle vás České republice nehrozí?

Zase, nemáme v tuto chvíli informace o nějakém riziku, ale znovu bych odkázal na to, že bych nerad propadal nějakému sebeuspokojení, protože obezřetnost zřejmě bude muset civilizovaný svět ještě řadu měsíců provázet.

Už je to týden, co ruský list Novaja gazeta zveřejnil spekulaci, že společnost Falkon Capital, přes níž Rusko splatilo Česku svůj dluh, je napojena na Usámu bin Ládina. Připomínám, že Falkon Capital převzal od České republiky 100miliardový ruský dluh za 21 miliard korun. Ruský týdeník Novaja gazeta napsal, že firma Falkon Capital je napojena na rodinu Usámy bin Ládina, tato zpráva se později ukázala jako nepravdivá. Pátraly či pátrají české bezpečností složky po tom, zda zpráva o napojení společnosti Falkon Capital na Usámu bin Ládina byla záměrnou dezinformací?

Já jsem v okamžiku, kdy se tato věc zveřejnila, přeci jen chtěl vyloučit všechny možné ... Prostě jsem chtěl mít jistotu, a proto jsem požádal rozvědku, aby zpracovala příslušnou zprávu, ta jí zpracovala. Tak, jak jste řekl, ty informace se vůbec nepotvrdily a naopak se ukázalo, že tam byla úplně zkreslená fakta. Spíše ...

Má otázka zněla na dezinformaci, jestli to byla záměrná dezinformace a jestli bezpečnostní složky dále na případu Falkon Capital pracují?

Co se týče dezinformace, tak podle mých informací a z toho, co jsme měli za výstup, by se mohlo jednat o dezinformaci, ale ani ne tak cíleně zaměřenou na Českou republiku, spíše to měla být jakási rána určitým politickým kruhům v Rusku, respektive proti těmto kruhům.

Jakým kruhům?

Kruhům, které jsou, nebo té vlivové skupině, jestli to tak mohu říct, kolem ruského premiéra, protože tento novinář se již několikrát snažil tuto vlivovou skupinu v Rusku napadnout, a to souvisí s nějakými mocenskými boji, kterým já příliš nerozumím. Alespoň to z těch analýz, které jsem od rozvědky získal, vyplývalo, takže nebyla to dezinformace vůči České republice nebo třeba vůči české vládě, spíše to je věc, která se odehrávala na tom ruském mocenském poli.

Opoziční strany, rozumějme ODS a čtyřkoalice, chtějí, aby byla smlouva mezi českým státem a Falkon Capital zveřejněna, připomeňme si, co řekl k této věci předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL /zvukový záznam/: Tak samozřejmě, o té věci se říká hodně a také mimo jiné proto, že to je utajeno. Vždycky, když je něco utajeno, tak kolem toho krouží mnoho otázek, takže i tato smlouva, protože je utajena, tak kolem ní krouží tyto otázky. Ta smlouva mezi Ruskou federací a Českou republikou, mezi Falkonem a Českou republikou, to jsou ony smlouvy, které otevírají otázky, které se týkají té firmy. Jediná cesta vede ven, všechno zveřejnit, a to, co nelze zveřejnit podle zákona o utajovaných skutečnostech, tak sdělit těm, kteří se s tím mohou seznámit, to je jasná věc.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vyhovíte?

Tak já za prvé musím říct, že je samozřejmě v zájmu vlády, aby tyto pochybnosti byly rozptýleny, protože ta záležitost, alespoň podle mých informací, byla z ekonomického hlediska jednoznačně pro Českou republiku výhodná, z hlediska tohoto, co se podařilo pro český státní rozpočet a pro český stát získat.

I když Česká televize s odvoláním na týdeník Respekt informovala, že Rusko uvolnilo na úhradu dluhu vůči České republice víc než dvojnásobek, tedy než česká strana ve skutečnosti získala - 52 miliard a nikoliv jen 21 miliard korun?

Tak samozřejmě, to je záležitost, jak ta věc probíhala v Rusku, to jsou spíš problémy na ruské straně, ale každopádně ta dobytnost této pohledávky je percentuálně mnohem vyšší, než by bylo možno jinou cestou získat, ať již přes nějaký Pařížský klub věřitelů nebo nějakým jiným komerčním subjektem, protože dobytnost takovýchto pohledávek se pohybuje, podle mých informací, někde o 8, o 9 % níže, než to, co se České republice podařilo. A co se týče té finanční záležitosti, tak k tomu se dnes, pokud vím, vyjádřil ministr financí Rusnok a já tomu zas tak nerozumím, ale každopádně z jeho slov jsem tomu rozuměl tak, že ta věc, není žádným problémem, jí vysvětlit, a dnes v Hradci Králové se vyjádřil způsobem, který by měl tu záležitost vyjasňovat.

V každém případě podle vás budou smlouvy zveřejněny?

No, já to nemohu říct, protože jsem u těch jednání nebyl, každopádně vycházím ze slov náměstka ministra financí, pana Zelinky, který zhruba před týdnem, pokud jsem ho dobře sledoval v "21", hovořil o tom, že česká strana již požádala ruskou stranu, aby mohly být tyto smlouvy zveřejněny, takže z naší strany bylo uděláno maximum.

Týdeník Respekt napsal, že nejnovější informace potvrzují, že Falkon Capital je oprávněně podezírán z praní špinavých peněz. Zkoumají bezpečnostní složky tuto stopu, ano nebo ne?

Bezpečnostní složky zkoumaly a samozřejmě se trvale zabývají, řekněme, důvěryhodností tohoto subjektu. Je jasné, že na tomto poli se nepohybují firmy, které by byly stoprocentně v pozici, že by měly takový kredit, který bychom asi všichni očekávali, ale podle toho, co jsem já dostal za výstupy a co dostala vláda za výstupy, tak tam nebylo takové riziko, že by bylo důvodné podezření z praní špinavých peněz nebo napojení na nějaké bezpečnostní struktury.

Ani na bývalé složky KGB a podobně?

Já nemám informace o tom, že by byla tato firma napojena na nějaké zpravodajské složky, ať již bývalé, nebo současné. Ale znovu říkám, pokud mám být upřímný, tak to rozhodně není skupina lidí, se kterou bych si šel já zahrát fotbal nebo do hospody na pivo.

Ale vy jste členem vlády, která se s touto firmou dohodla.

To samozřejmě, protože ty podmínky tak, jak byly nakonec i realizovány, nejen podepsány, jsou pro Českou republiku jednoznačně výhodné, a to může z ekonomického hlediska někdo těžko zpochybňovat, obchod se ne vždy dělá s lidmi, se kterými byste potom šel na nějakou soukromou party.

Výhodné může být obchodovat i s mafiány.

To jsou ale pak samozřejmě rizika, která za takovýto obchod nestojí, a česká vláda nemá a neměla informace, že by něco takového bylo reálné. Já rozumím tomu, že opozice i média by si v tomto směru přály skandály, ale mělo by být v těchto věcech také trochu soudnosti a ocenit alespoň to, že se udělalo pro řešení ruského dluhu vůči České republice více, nežli za posledních deset let, a to je nezpochybnitelný fakt.

Bohužel, více už se do tohoto pořadu nevejde. Třicet minut vyhrazených Stanislavu Grossovi právě vypršelo. Díky a na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Gross podpořil Zemana

Právo, 22.1.2002, strana 2 - Česká vláda nebude zpochybňovat úlohu předsedy Miloše Zemana v souvislosti s posledním vývojem česko-rakouských vztahů. V pondělním vysílání BBC to řekl první místopředseda ČSSD a ministr vnitra Stanislav Gross.

"Miloš Zeman se chová tak, jak ho každý zná, to znamená, že v případě, že je přesvědčený o pravdivosti a správnosti svých prvotních výroků, nechce slevovat a být někdo, kdo uhýbá v zájmu diplomacie. Myslím, že ty prvotní výroky předsedy vlády vůči panu Haiderovi, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, byly oprávněné," prohlásil Gross.

Za špatné označil Haiderovy výroky, "které počínaly obhajováním jednotek SS a šly i přes některé historické záležitosti ve vztahu mezi ČR a Rakouskem. A myslím si, že na toto téma má v ČR politik právo reagovat." Když se však tento spor přenese na úroveň nejvyšších ústavních činitelů, "to už je věc, která spíš by stála za to fotbalovým slovníkem říci: zklidnit hru a balón na zem".

Premiérův postoj jednoznačně podpořil ministr kultury Pavel Dostál. "Domníváte se, že když pan Haider ohrožuje české národní zájmy tím, že deklaruje, že Rakušané budou vetovat vstup ČR do EU, tak by premiér ČR měl toto ohrožení českých národních zájmů nechat bez odezvy?" uvedl Dostál. "Souhlasím s názorem Zemana, že Haider je postfašista. Jasně ale musím říct, že s ním nesouhlasím v tom, když řekl, že Rakušané byli první spojenci Hitlera. To neodpovídá historické pravdě," řekl včera vicepremiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla novinářům.

Svobodnou Evropu přestanou hlídat transportéry

Hospodářské noviny, 22.1.2002, strana 3 - Obrněné transportéry hlídající rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda asi brzy zmizí z centra Prahy. Ministr vnitra Stanislav Gross včera v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že jeho náměstek bude o záměru transportéry stáhnout dnes informovat Bezpečnostní radu státu. Jakým způsobem by se daly obrněné kolové transportéry OT-64 v centru Prahy nahradit, nechtěl ministr upřesnit. Nová opatření však musejí splňovat stejný účel jako vojenská technika. Takové řešení však zatím není vymyšleno a vnitro je musí nalézt společně s ministerstvem obrany, uvedl Gross.

Gross: Budeme hledat civilnější řešení ochrany budovy RFE/RL

Lidové noviny, 22.1.2002, strana 2 - Civilnější řešení ochrany budovy rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) navrhne ministerstvo vnitra na nejbližším jednání Ústředního krizového štábu. V rozhovoru pro stanici BBC to řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Sídlo RFE/RL, které by se mohlo stát terčem teroristického útoku, od loňského září hlídají kromě policistů výsadkáři s obrněnými transportéry. Důvodem pro změnu je podle Grosse fakt, že se stanice v nejbližších měsících z centra Prahy nepřestěhuje.

Gross: Budeme hledat civilnější řešení ochrany budovy RFE/RL

PRAHA 21. ledna (ČTK) - Civilnější řešení ochrany budovy rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) navrhne ministerstvo vnitra na nejbližším jednání Ústředního krizového štábu. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl ministr vnitra Stanislav Gross. Sídlo RFE/RL, které by se mohlo stát terčem teroristického útoku, od loňského září hlídají kromě policistů výsadkáři s obrněnými transportéry. Důvodem pro změnu je podle Grosse fakt, že stanice se v nejbližších měsících z místa v centru Prahy nepřestěhuje.

Z Grossova dnešního rozhovoru s místopředsedou vlády a ministrem zahraničí Janem Kavanem prý vyplynulo, že časový horizont případného stěhování stanice je "v řádech měsíců". Kavan je pověřen vyjednáváním s vedením stanice o jejím přestěhování z centra do jiného objektu.

Bezpečnostní opatření kolem budovy RFE/RL nemohou být zatím podle Grosse zrušena kvůli možnému teroristickému útoku. "Já přes opakované dotazy na zpravodajské služby nedisponuji žádnou informací, která by nás měla uklidnit," uvedl Gross v BBC. Jakým způsobem by se daly obrněné kolové transportéry OT-64 v centru Prahy nahradit, nechtěl ministr vnitra upřesnit. Nová opatření však musejí splňovat stejný účel jako vojenská technika. Takové řešení však zatím není vymyšleno a vnitro je musí nalézt společně s ministerstvem obrany, uvedl Gross.

Ministr vnitra také řekl, že jeho náměstek bude o záměru transportéry stáhnout v úterý informovat Bezpečnostní radu státu. Ta se bude mimo jiné zabývat právě bezpečnostními opatřeními souvisejícími s bojem proti mezinárodnímu terorismu po útocích proti New Yorku a Washingtonu z loňského 11. září.

Pilotem jednoho z unesených letadel, která tehdy narazila do dvou budov Světového obchodního střediska v New Yorku, byl Muhammad Atta. České tajné služby vědí o jeho kontaktu s iráckým agentem v Praze. Gross dnes v BBC uvedl, že Atta se s velkou pravděpodobností pohyboval v tehdejším Československu i na počátku 90. let, jeho další kontakty s iráckými tajnými službami však nejsou zaznamenány.

Kavan tvrdí, že s RFE/RL se jedná, rozhovory budou trvat dlouho

PRAHA 22. ledna (ČTK) - Dlouhé bude podle ministra zahraničí Jana Kavana jednání s představiteli rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o jejím stěhování z centra Prahy. Jednání s představiteli stanice už začala, spěch by však kvalitě dohody se Svobodnou Evropou neprospěl, uvedl ministr po dnešním zasedání Bezpečnostní rady státu. Ochrana budovy rádia v centru Prahy se ani po dnešku nemění.

Kavana bezpečnostní rada na svém posledním zasedání loni v prosinci pověřila dojednat odchod stanice z bývalé budovy Federálního shromáždění na pražském Václavském náměstí do bezpečnější lokality. Rádio by se totiž mohlo stát terčem teroristického útoku.

Ministr dnes řekl, že česká strana obdržela 10. ledna specifické požadavky stanice na novou budovu. Na příštím jednání Bezpečnostní rady státu 26. února má Kavan svým kolegům předložit podrobnou zprávu o stavu rozhovorů.

Obě strany se podle ministra dohodly, že není možné vyjednávat prostřednictvím sdělovacích prostředků a vzkazovat si přes média názory na ten či onen konkrétní objekt. "Jakmile bude ta hlavní fáze ukončena, tak samozřejmě budeme sdělovací prostředky informovat," podotkl Kavan. Podle dosavadních informací vytipovalo ministerstvo obrany pětici objektů, žádný z nich však nesplňoval všechny nároky RFE/RL.

Náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán dnes novinářům řekl, že jakékoliv změny v režimu ochrany současné budovy Svobodné Evropy budou závislé právě na výsledku jednání mezi Kavanem a představiteli stanice. Bezpečnostní situace zůstává podle něj beze změny. Štěpánův nadřízený ministr vnitra Stanislav Gross však v pondělí v rozhovoru pro BBC uvedl, že vnitro se pokusí najít civilnější způsob ochrany budovy rádia. Tu nyní hlídají výsadkáři a obrněná vozidla.

O stáhnutí obrněných transportérů či zmírnění bezpečnostních opatření vedení RFE/RL nepožádalo, řekla ČTK mluvčí rádia Sonia Winterová. Více nechtěla ochranu rozhlasové stanice komentovat s tím, že o bezpečnostních opatřeních rozhoduje česká vláda.

Transportéry před Rádiem Svobodná Evropa zůstávají

Právo, 23.1.2002, strana 2 - Obrněné transportéry a kombinované policejní a vojenské hlídky od budovy Rádia Svobodná Evropa v centru Prahy nezmizí. Před novináři to včera po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl náměstek ministra vnitra Miroslav Štěpán. Jeho slova poté potvrdil i ministr zahraničí Jan Kavan.

Oba tak reagovali na pondělní vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse pro BBC, který uvedl, že jeho resort navrhne na nejbližším jednání Ústředního krizového štábu civilnější řešení ochrany a že o záměru stáhnout transportéry z blízkosti Svobodné Evropy poreferuje v úterý na bezpečnostní radě jeho náměstek Štěpán.

"Jakékoli změny budou závislé na výsledcích jednání, která souvisejí s případným stěhováním Rádia Svobodná Evropa. Zatím je ale situace beze změn," uvedl v úterý Štěpán a Kavan dodal, že již sice jednání o případném stěhování do konkrétní budovy začala, a jsou stanoveny i další termíny, "nicméně jednání budou pravděpodobně delší". Kavan naznačil, že diskuse potrvá několik měsíců.