Mikuláš Dzurinda , premiér Slovenské republiky
Středa 10. dubna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Prostupnost česko-slovenských hranic pro ilegální migrace, to je problém, který několikrát v pravidelných hodnotících zprávách kritizovala Evropská komise. Režim na česko-slovenské hranici je podle některých českých i slovenských politiků jedním z největších problémů ve vztazích mezi oběma zeměmi. Slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan prohlásil začátkem roku v rozhovoru pro BBC, že do jara by mohla být uzavřena smlouva mezi Českem a Slovenskem o režimu na česko-slovenské hranici.

Eduard KUKAN, slovenský ministr zahraničí /zvukový záznam/: Do jara by měl být tento problém vyřešený tak, aby to byla společná dohoda, tzn. tak, aby to bylo ke spokojenosti české a slovenské strany.

10. leden a slova ministra zahraničí Eduarda Kukana. Nová dohoda upravující režim na česko-slovenské hranici však nebyla dodnes ujednána a podepsána, nejen o tom bude následujících 30 minut. Z bratislavského studia BBC vysíláme do celé České republiky další díl nekonečného seriálu rozhovorů, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání do Interview BBC přijal a k protějšímu mikrofonu zasedl premiér Slovenské republiky Mikuláš Dzurinda, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Děkuji velmi pěkně, dobrý den.

Rozsáhlá diskuse o tzv. Benešových dekretech ve střední Evropě, zákon Maďarské republiky o zahraničních Maďarech, odvolaná schůzka premiérů visegrádské čtyřky - jsou toto podle Mikuláše Dzurindy průvodní jevy vzestupu toho, čemu se říká nacionalismus ve střední a východní Evropě?

Nechtěl bych zatím dramatizovat i proto, že se snažím věcem rozumět a rozumět věcem znamená takové jevy vyhodnotit v jistém kontextu a tímto kontextem v současnosti jsou především parlamentní volby, které probíhají právě v současnosti. Víme, že uplynulou neděli, tuším 7. dubna, se konalo první kolo parlamentních voleb do budapešťského parlamentu a za dva týdny, nebo za deset dní, už dnes ty volby vyvrcholí. A zpravidla právě období parlamentních voleb je obdobím, kdy se politické strany snaží zabodovat u voličů, odlišit se jedna politická strana od druhé a podle mého názoru méně zodpovědní a méně perspektivně vypadající potom sklouznou k tomu, že ven vytáhnou takovou nebo onakou zástavu a nejednou i zástavu opravdu, která zavání nacionalismem.

Čím si ale vysvětlujete, že hájení národních zájmů, ať již maďarských, českých, možná před zářijovými volbami na Slovensku i slovenských, je tak hlasité téma ve všech zemích, ve kterých se konají volby?

Možná proto, že v každé zemi se tak trochu diskutuje, abych dlouho nemluvil a řekl to zjednodušeně, tak aby se tomu dalo rozumět, proběhla diskuse v takových dvou vektorech, zda tu budoucnost Evropy vidět ve vektoru spíše evropské integrace, prohlubování, rozšiřování spolupráce a sjednocování politik, například politik zahraničních, obraných, bezpečnostních a jiných, nebo spíš akcentovat ten národní nebo vnitrostátní akcent. Toto je zřejmě otázka a je to přítomné v každé krajině, kde pozorujeme, že se čas od času prosazuje jeden vektor, čas od času ten druhý vektor a politické strany, které se snaží být úspěšné se pokoušejí chytit jednoho nebo druhého vektoru.

Myslíte, že po všech volbách ve střední a východní Evropě zvítězí vektor evropské integrace a nikoliv nacionalismu a dezintegrace Evropy?

Já osobně si to myslím a i přeji.

Myslíte, že výsledky prvního kola maďarských voleb, jen pro úplnost v nich zvítězili doposud opoziční socialisté, a to o jedno procento před vládnoucím Svazem mladých demokratů (FIDES) premiéra Viktora Orbána, podle politiků i komentátorů je nejpravděpodobnější varianta, že příští maďarskou vládu sestaví doposud opoziční socialisté a liberálové. Myslíte si, že nacionalistická karta, s níž v závěru předvolební kampaně hrál Viktor Orbán, se mu vymstila?

Není třeba se ještě příliš ukvapit, protože v politice se to příliš nevyplácí a já jsem vedl ve volbách 98 na obrazovce o pět, šest, sedm procent a nakonec mi pár desetin procenta chybělo, takže je třeba těch deset dnů počkat, ale když by ty volby dopadly tak jako se zdá a ze známých důvodů, že přeci jen liberálové společně se socialisty, a ne s konzervativci, tak si myslím, že by to byl též signál, že v regionu střední Evropy se mírně posilnil ten vektor evropský.

A to si myslíte, že je správně?

Já si myslím, že to je dobře nebo by to bylo dobře.

Očekáváte zvrat ve druhém kole maďarských voleb nebo byste jej označil slovem "nepravděpodobný"?

Nejsem až tak hluboko ponořený a necítím se takovým odborníkem na průzkumy veřejného mínění, abych příliš spekuloval, a tak co si všímám v komentářích a v zahraničních médiích, tak se mi líbí, ale i vzhledem na povahu věci, jak jsem řekl, ty socialisti s liberály spolu, že zřejmě ta změna vlády je poměrně pravděpodobná.

Viktor Orbán v souvislosti s předvolební kampaní použil i v Evropském parlamentu téma tzv. Benešových dekretů. Nekonala se schůzka premiérů visegrádské čtyřky, která se konat měla. Myslíte si, že až přijde nová maďarská vláda, že se vztahy ve visegrádské skupině opět narovnají?

Já si myslím, že by to bylo i v případě, že by vyhrál Viktor Orbán. Myslím si, že to bylo především o vnitřní politice, o volbách, o bodování mezi občany. Podle mě se pan Orbán, můj přítel Viktor Orbán, zmýlil když příliš vsadil na ten vektor a tak trošku to přehnal i v té rétorice, i v otvírání témat, které nemají žádnou perspektivu, žádnou budoucnost a nejsou pravdivé i proto, že se pokoušel získat na svou stranu Istvána Csurku, předsedu krajně pravicové Maďarské strany spravedlnosti a života, protože si nedovedu představit, že by celkem otevřeně s ním spolupracoval. Ale tak se mi zdá, že opravdu těch deset dní je potřebné počkat a potom si dát ještě pár dní a potom o tom můžeme hovořit definitivně.

Změní se podle vás po maďarských volbách i slovensko-maďarské vztahy, které jsou v soucasnosti napjaté?

Myslím, že ano a jsem přesvědčený, že by se tak stalo v jakémkoliv případě, i Viktor Orbán velmi dobře ví, že Evropa se sjednocuje, a že příliš velké výkyvy už není ochotna tolerovat, nechci zacházet, hledat paralelu, nikoho se dotknout, ani našeho jižního souseda, ani pana Orbána, ale jsem si jistý, že i Orbán to ví, protože i on byl v Bruselu, já jsem byl po něm v Bruselu, on hovořil s poslanci zahraničního výboru Evropského parlamentu, já přesně o měsíc později také, on hovořil s panem Prodim, s panem Verheugenem, já také, takže jsem si úplně jistý, že i on věděl, že po volbách, ať už bude výsledek jakýkoliv, bude muset ubrat plyn.

Počkejte. Ale slovensko-maďarské vztahy jsou narušeny už drahnou dobu - a to maďarským krajanským zákonem, pokud jej můžeme takto označit. Jen pro úplnost: V platnost vstoupil 1. ledna 2002, právní norma nabízí etnickým Maďarům žijícím v Chorvatsku, Rumunsku, Jugoslávii, ve Slovinsku, na Ukrajině a na Slovensku sezónní pracovní povolení a také peněžní, zdravotní, kulturní a školskou pomoc. Vy jste své výhrady k zákonu shrnul do věty, a teď cituji doslova: "Nemohou platit principy exteritoriality a diskriminace na etnickém principu." Koncem března jste pak dodal, že budete po Maďarsku změnu zákona a jeho anulaci vyžadovat, a to právě po maďarských volbách. Je to hlavní téma, o němž se chcete bavit s novou maďarskou vládou?

Nepochybně to bude jedno z hlavních témat. Možná bych jen malinké upřesnění toho co jsem od vás slyšel, že buď bude anulovaný zákon, nebo nikdy nebudou uvedené do praxe ty pasáže, které tyto dva nebezpečné principy vyvolávají, tzn. princip porušení svrchovanosti nebo exteritoriality, potom ten princip potenciální diskriminace na etnickém principu. My jsme připraveni na takové řešení, velmi rychle to budeme žádat, myslím, že to žádá a bude žádat i Evropská komise, a tento případ je třeba velmi rychle uzavřít.

A co když jej maďarská strana neuzavře?

V politice je třeba se držet některých pravidel, v politice platí pravidla a jedno z těch pravidel je, že zpravidla neodpovídám na otázky "co když?". Budeme diskutovat, samozřejmě není nic lehčího než přijmout odvetné opatření a umíme je přijmout kdyby to bylo nevyhnutelné, ale eskalace není žádná perspektiva, je třeba se vrátit k dialogu, máme mezistátní základní smlouvu, mezi Slovenskem a Maďarskem, známe závěry benátské konference, mezinárodní normy, a mnoho dalších zásadních dokumentů, které jasně říkají jakým způsobem je třeba přijímat, které mají jisté implikace vůči jiným státům.

Výsledky maďarských voleb podle vás otevřou dveře k nové éře maďarsko-slovenských vztahů?

Spíš bych řekl, že se uklidní jisté vášně, nebo se odstraní mírné nedorozumění, ke kterým docházelo tak jak se blížily parlamentní volby. Nedramatizoval bych to.

Ale ten zákon, přeci není výsledkem předvolební situace.

Ale je, to byla jedna z hlavních předvolebních karet a je to úplně evidentní, že pan Orbán nebo FIDESZ toto právě k těm parlamentním volbám směřoval, byla to hlavní zástava, bylo to hlavní téma. Ale chci říct jednu věc, neměli bychom být vždycky nervózní když se objeví situace, když ne všechno klape, tak jako v rodině, v té nejlepší, čas od času je problém, důležité je, abychom tomu problému rozuměli a potom samozřejmě mu ukázali dobrou vůli tento problém řešit. Tak to vnímám, z jedné strany to nepodceňuji a z druhé strany nepřeháním i toto mírné nedorozumění, ke kterému v tomto prostoru došlo.

Zastavme se teď ještě u jednoho tématu, které jsem avizoval v úvodu - a to Benešových dekretů. V České republice se chystá k tomuto tématu jednání dolní parlamentní komory, tedy Poslanecké sněmovny. Jde o reakci na snahy některých poslanců Evropského parlamentu nastolit problematiku tzv. Benešových dekretů do přístupových jednání s Českou republikou. Stranické špičky české politiky se v úterý večer na schůzce u českého vicepremiéra a ministra zahraničí Jana Kavana shodly na potřebě a věcné stránce společného prohlášení. Hovoří Jan Kavan.

Jan KAVAN, vicepremiér, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Vypadá to, že z toho návrhu, který se teď diskutuje v zahraničním výboru Evropského parlamentu vypadne těch pět odstavců, které kritizovaly právě dekrety prezidenta Beneše, že se Evropský parlament nebude touto rezolucí zabývat 10. června, jak plánoval, čtyři dny před našimi volbami, což bych nepovažoval za vhodné, ale že vyčkají právních analýz, které připravuje jak Evropský parlament, tak Evropská komise a teprve po prostudování těchto analýz zaujmou k této problematice nějaké stanovisko, což může být nejdříve v červenci.

Úterní slova českého vicepremiéra a ministra zahraničí Jana Kavana. Pane premiére, váš ministr zahraničí Eduard Kukan 24. března uvedl, že Slovensko považuje tzv. Benešovy dekrety za již neplatné a odmítá otevírat tuto otázku. Předseda české Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus však několikrát veřejně prohlásil, že diskusi o tzv. Benešových dekretech chtějí někteří evropští politici změnit v poválečné uspořádání Evropy. Vy sdílíte podobné obavy jaké má Václav Klaus?

V tomto případě si myslím, že byl celkem přesný, když bychom šli do důsledků a uvědomili si čeho důsledkem byl ten nebo onen historický akt, když bychom, řekněme, vědomi si těchto všech souvislostí chtěli hovořit o rušení Benešových dekretů, tak bychom se dostali opravdu ke změně poválečného uspořádání.

A to někdo chce?

To není můj problém, já nejsem ani detektiv, ani to nemíním takto hluboko zkoumat. Spíš bych opět jen tak pragmaticky obrátit vaší pozornost, pozornost našich posluchačů na to, že se nekonají tohoto roku jen parlamentní volby v Maďarsku, koneckonců za chvíli i v Česku a potom i na Slovensku, ale konají se i v Německu. Čili znovu se vracím tam, kde jsme začali a ono těch paralel, vždyť žijeme v jednom regionu, je mnoho, i mezi Slovenskem a Maďarskem i mezi Českem a jinými zeměmi, takže opět z tohoto pohledu bych řekl, že není třeba to podcenit, ale já rozumím problému opět tak, že se blíží více parlamentních voleb ve více zemích a kdosi si možná myslí, že na takovém tématu si může jisté body zasloužit.

Opět budu citovat vašeho ministra zahraničí Eduarda Kukana, doslova: "Česká republika je z některých důvodů v těchto souvislostech mnohem více vzpomínána než Slovensko, ale Slovensko je ve stejné situaci jako Česká republika." Samozřejmě se citát týká tzv. Benešových dekretů. České ministerstvo zahraničí chystá pro evropské instituce v Bruselu už druhou podrobnou právní analýzu a nemáte pocit, že spolupráce mezi Českem a Slovenskem co se právních analýz a společného postoje k požadavkům na rušení Benešových dekretů týče měla být více iniciativní, měla být hlubší?

Nejprve se mi chce říci, jen proto, abychom neudělali chybu, že když by pozorný, studující studoval vztahy mezi Českou republikou a Benešovými dekrety, Slovenskou republikou, Benešovými dekrety, závěry postupimských dohod, kdyby studoval, řekněme, smlouvu, která byla podepsána mezi tehdejším Československem a Maďarskem tuším v březnu 46, která se týkala výměny obyvatel mezi Československem a Maďarskem, jistě by pozorný studující našel některé rozdíly, které přeci jen v otázce, nebo ve vztahu k Benešovým dekretem jsou. Ale to podstatné co jste správně a dobře řekl v otázce je, že náš postoj by měl být úplně identický a stejný, protože se týká naší společné minulosti a ...

Zatím však není, protože Slovensko je jakoby vzadu.

Protože to jsou ty odlišnosti, protože řekněme, odsud sudetských Němců se děl v dnešní České republice a ne v dnešní Slovenské republice, například, nebo k výměně obyvatel mezi Československem a Maďarskem došlo tak, že dnes je to téma Slovenska ve smyslu nástupnického státu bývalého Československa a Maďarské republiky, čili ta váha tohoto problému zjevně je v jedné otázce na jedné straně vyšší a v jiné otázce na straně druhé, ale já bych vždy šel po principu, ta váha je až na druhém místě, čili koho tlačí bota. Právě opírajíce se o to základní, o ten princip hodnoty, na kterém chceme budovat naše demokratické státy si myslím, že jsou stejné, a proto i naše postoje by měly být a myslím si, že jsou stejné.

Chcete ovšem prohloubit více spolupráci s českou stranou co se týče oné právní analýzy, protože vy chystáte také, nemýlím-li se, jistou právní analýzu do Bruselu?

Jestli se nemýlím, už by tam měla být, ale nedělal bych z toho opět větší vědu než je potřebné. Já jsem si přál a uskutečnila se moje debata s poslanci zahraničního výboru Evropského parlamentu a padla tato otázka, měl jsme pocit, že europoslanci mi dobře rozumí, možná jsem každého neuspokojil, ale měl jsem pocit, že mi dobře rozumějí. Toto téma je téma vedlejší, je to o minulosti, není nejmenší důvod tyto témata otvírat, nic neřeší, nikam nevedou a takové pevné postoje by měla zaujmout i slovenská diplomacie, i česká diplomacie i náš stát a jestli můžu hovořit, i váš stát.

Počkejte. Český stát, respektive čeští poslanci se celou věcí budou zabývat a budou přijímat k tomu parlamentní usnesení. Co byste řekl tomu kdyby se odehrála ve slovenském parlamentu, v souvislosti s požadavky některých evropských politiků diskuse o Benešových dekretech a pokud by slovenský parlament přijímal nějaké usnesení?

Podívejte se, tady bych zřejmě opravdu sahal do vnitřní politiky České republiky a nemám na to chuť, to už musí vědět leadeři Poslanecké sněmovny i parlamentních stran.

Pokud by se něco podobného dělo na Slovensku, byl byste asi nerad, pochopil jsem vaší ...

Už podruhé vás možná zklamu, že otázky "co kdyby" nebo "pokud" nebo jednoduše hypotetické to není moje oblíbené téma. Ale abych vás celkově nezklamal, já použiji příklad, tak abych nezasahoval do vnitřních záležitostí České republiky, ale budu mluvit o Slovensku, protože i u nás když se objevilo téma o zákoně Maďarů žijících v sousedních zemích, tak velcí horlivci, kteří by národu mnohem víc uškodili než pomohli, to hned chtěli dostat do parlamentu, pamatujete si?

Dokonce snad, jestli se nemýlím, tak v parlamentu je návrh zákona KDH, který neprošel ve druhém čtení.

V prvním čtení. No právě, ani se do druhého nedostal, ale trošku mě předbíháte. Já jsem chtěl jen dokončit v tom slova smyslu, že já jsem bránil diskusi v Národní radě Slovenské republiky, protože jsem věděl, že je to jen voda na mlýn nacionalistům na Slovensku i v Maďarsku a já jsme nechtěl podpořit nacionalismus. Nacionalismus je cesta do pekla, ať mluvíme o nacionalismu na Slovensku, v Maďarsku nebo v jiných zemích. Já jsem bránil této diskusi v parlamentu dokud se jen bránit dalo a když už se bránit nedalo, tak jsme to alespoň dirigovali tak, že dnes mám čisté svědomí, že jsme dělali jednu principiální, ale i moudrou politiku, která těmto nacionalistům nenahnala vítr, spíš ten vítr sebrala, ale toto je moje zkušenost, můj přístup, ze kterého se dá cosi i vyčíst.

Co se týče hypotetičnosti mé otázky, tak jsem chtěl jen dodat, že například i na Slovensku Strana maďarské koalice dala již najevo, že po zářijových volbách bude usilovat o odčinění křivd spáchaných na maďarských, na slovenských Maďarech v souvislosti s Benešovými dekrety, tudíž ...

Normální člověk, normální demokrat nemůže mít problém když se nastolí jakákoliv otázka, opět jste ten problém trošku posunuli. Oni nemluví o křivdách v souvislosti s Benešovými dekrety, oni hovoří o jakýchsi problémech které se ještě na stůl nedostali, ale už dnes říkají, že podle všeho je možné tyto otázky nastolit bez toho, že by se požadovalo zrušení Benešových dekretů, a to se mi líbí, protože si zjevně i oni uvědomují, že není o čem, když se otevírá otázka Benešových dekretů. Ale ještě jsem doposud pojmenovaný problém neslyšel, já nemám problém si takto pojmenovaný problém vyslechnout, vyslechneme, prostudujeme a budeme diskutovat a případně se vyjádříme, tak se v každé kultivované demokratické společnosti přeci chová.

Další téma: česko-slovenské vztahy. Byť již toto téma pronikalo tématem prvním. Nabízím vám možnost označit současnou úroveň česko-slovenských vztahů jedním jediným slovem. Jaké slovo zvolíte?

Skvělé. Kdyby to byl Jozef Stank, možná, že by řekl nadstandardní, ale jaksi jsme si s tím slovem už příliš dlouho hráli, ale mě se tak jeví, že to nejpřesnější, nejvýstižnější slovo je skvělé.

Většina politiků oslovená BBC však uvedla v uplynulých měsících, že jistým problém v česko-slovenských vztazích je úprava režimu na společné česko-slovenské hranici. Česko je totiž hodnotícími zprávami Evropské komise pravidelně kritizováno za prostupnost společné hranice. Ministra zahraničí Slovenska, Eduarda Kukana, jsme se před těmito mikrofony začátkem ledna zeptali, zda bude upravena smlouva o společných česko-slovenských hranicích, zda se trochu změní režim na česko-slovenské hranici.

Eduard KUKAN, ministr zahraničních věcí Slovenské republiky /zvukový záznam/: Pokud jde o zabránění nebo snížení počtu ilegálních emigrantů, já si myslím, že se tady připravují jednání, a že tato otázka je samozřejmě aktuální. My jsme připraveni jednat, jak jsem řekl, o této otázce, ale mluvme o ilegálních osobách, které jsou z jiných krajin a tady si myslím, že je třeba tuto otázku samozřejmě s celou vážností brát teď hned. Do jara by měl být tento problém vyřešený tak, aby to byla společná dohoda, tzn. tak, aby to bylo ke spokojenosti české a slovenské strany.

Tolik ministr zahraničí Eduard Kukan. Dohoda zatím dohodnuta nebyla, proč?

Možná proto, že nemám informace a nevěděl jsem, že se mě na tuto dohodu zeptáte. Pokud moje informace jsou pravdivé a jestli si to dobře pamatuji, existuje jedna konzultační skupina, která se tímto tématem zabývá, došlo v minulém období k jistým nedorozuměním co je vlastně předmětem řešení.

Například víza... To bylo to nedorozumění?

Já si myslím, že to to bylo, ano, to bylo to téma, které je možné označit jako nedorozumění, ale přesně si dovedu představit velmi efektivní jednání o tématu, o kterém jsem právě teď slyšel mluvit Eduarda Kukana. Jestli je problémem nelegální migrace, pojďme na to, ale opět, trefme hřebík po hlavičce. Je tou hlavičkou právě slovensko-česká nebo česko-slovenská hranice? Já tvrdím jiné, já říkám, že to je vnitřní hranice zemí visegrádské čtyřky, mluvme o problémech na slovensko-ukrajinské hranici. Já jsem méně citlivý když slyším: "Udělejte si pořádek na slovensko-ukrajinské hranici", než když se mě budete ptát na slovensko-českou, protože tomu nerozumím. Z jedné strany vím velmi dobře, že dnes máme stejné šance se dostat do Evropské unie, na poslední summitu bylo jmenováno deset zemí i Česko a Slovensko, na druhé straně velmi dobře vím, že tou vnější schengenskou hranicí z pohledu Slovenské republiky bude hranice slovensko-ukrajinská a konáme, možná se k tomu můžeme dostat, když vás to bude zajímat, právě dnes na diskusi vlády jsme si poslechl dialog mezi Stankem a Šimkem, ministrem obrany, ministrem vnitra, jsou tento týden spolu na hranici, neboť děláme i personálně, i technicky. Ale, a na to se chystáme, když budeme nejblíže hovořit ve formátu visegrádské čtyřky, podívejme se na mapu, podívejme se jak vypadají vnější hranice jiných zemí visegrádské čtyřky, nebo těch, které se chystají a je reálné, že vstoupí v roce 2004 do Evropské unie a mě se tak zdá, že fučí, jestli mohu toto slovo použít, že fučí celkem jinde, a už vůbec ne na slovensko-české hranici, ale opět, jsme suverénní státy a když si Česká republika, když se domnívá, že jsme udělali málo nebo že je třeba tento problém řešit i na slovensko-české hranici, jednoznačně říkám: "Ano, řešme, hledejme řešení, abychom byli všichni spokojení."

Česká republika musí ten problém řešit, protože je za něj pravidelně kritizována Evropskou komisí.

Ale akorát ten klínec, nebo ten problém je někde jinde, to se snažím teď vyjádřit.

Evropská komise jej tedy podle vás popisuje špatně?

Možná, že ano. Já jsem při tom nebyl a nejsem tak zainteresovaný, tak vnořený do toho problému, ale když, já teď tu hypotetickou částici použiji, když je to pravda, tak potom to nevidí reálně. Doopravdy se podívejme na mapu, podívejme se například na vnější hranice Maďarské republiky a já vím velmi dobře, že právě ten jižní vektor je tím směrem odkud té nelegální migrace je nejvíce, a proto podle mého názoru pravdivou tématem nebo pravdivé pojmenování problému i z pohledu České republiky i z pohledu Slovenské republiky, i z pohledu Bruselu, Evropské unie je "zabezpečte si vnější schengenskou hranici potencionálních krajinách Evropské unie".

Je to problém, o němž budete chtít až se setkáte s premiérem Milošem Zemanem, hovořit?

Ano, ale ne jen s Milošem Zemanem, ale je to problém V4. My bychom měli být teď od poloviny roku předsedající krajinou, Slovensko, a já si přeji, aby se toto stalo nosným tématem našeho předsednictví v rámci visegrádské čtyřky.

A je podle vás vůbec reálné něco ještě ve visegrádské čtyřce domluvit, když Maďarsko právě prochází volbami, v červnu Česká republika projde volbami a v září projde volbami Slovensko, je vůbec možné v tom předvolebním boji ve třech zemích visegrádské čtyřky ještě něco v dohledné době během půl roku dojednat?

Téma, které jsem pojmenoval je nejen společné z pohledu zemí, ale i z pohledu, podle mého názoru, politického spektra. Přeci nelegální migraci neradi vidí socialisté, i křesťanští demokraté a liberálové, když mohu být trošku takový zjednodušující a je to téma, které by mělo být velmi akceptovatelné i pro Maďarskou republiku, pro Polsko, i pro Slovensko i pro Českou republiku, takže se domnívám, že v tom období, které jste pojmenoval a kterým procházíme, jsou témata, která se dají řešit pragmaticky, protože jsou výhodné pro všechny krajiny a pro celé politické spektrum.

Pokud by teď před vámi seděl váš český protějšek Miloš Zeman, o čem byste si s ním chtěl povídat?

To je velmi šarmantní otázka, zřejmě o tématech, která dominují i našemu dialogu. Hovořili bychom nepochybně o tom, co znamenají výsledky parlamentních voleb nebo budou znamenat tak, jak se rýsují v Maďarské republice a zřejmě bychom opravdu hovořili o tom, co ještě můžeme udělat my dva, nebo co by měly dělat obě naše země po parlamentních volbách, které čekají Českou a Slovenskou republiku. My jsme s Milošem Zemanem, mým vzácným kolegou a dovolím si říci i dobrým přítelem, zvolili jeden zajímavý mechanismus, že jsme si vždy vytýčili konkrétní cíle a do roku a do dne jsme je bilancovali. Myslím si, že to bychom mohli přenést i do těch budoucích vlád, ať už budou jakékoliv.

Byť Miloš Zeman kritizoval slovenské pivo?

Žádný problém, ukažte mi jedinou rodinu, a teď budu velmi odvážný, v České republice, kde čas od času nezahřmí, jestli mi takovou najdete já se půjdu podívat a budu mít oči doširoka otevřené. Měli jsme i jiné problémy, měli jsem Makov, měli jsme, že budeme zavádět víza, měli jsme popradské pivo, ale je to úplně normální. Dokud budeme lidmi a dokud budeme lidmi z masa a krví a kostí, tak k takovým nedorozuměním vždycky dojde, ale podstatné je to, abychom měli dobrou vůli, abychom budovali naší demokracie na stejných hodnotách, abychom vedli kultivovaný dialog, abychom byli pracovití, abychom dohody i plnili, tak jak se já stýkám pravidelně s Milošem Zemanem, jak máme krásně napsána v základní smlouvě, aby šlo o mnoho víc, a když si toto všechno udržíme, tak potom ty problémy, které nemohou nebýt čas od času, ale jsou to normální lidské problémy, dokážeme řešit, tak jako jsme vždy doposud dokázali.

Máte rád popradské pivo?

Víte co, nemám žádnou speciální zášť vůči němu, dokonce jsem kdesi zachytil, že se prosadilo v jedné mezinárodní soutěži. Nejsem takový odborník a degustátor, abych si dovolil šacovat, ale nemám problém ...

Myslel, že nejste odborník na čištění protéz.

Ani to, ale nemám problém si vypít popradské pivo.

Který, a prosím velmi stručnou odpověď, problém vy osobně ještě s Milošem Zemanem jako s českým premiérem chcete dořešit v česko-slovenských vztazích?

Podívejte se, buďme realisti a snažme se držet od populismu co nejdále, jestli mě paměť neklame v červnu jsou parlamentní volby a já vykonám státní návštěvu 19. a 20. května, ale přeci jen nemůžeme nemluvit o tom, na co jste se ptal i vy. Nepochybně si vyměníme zkušenosti na témata, která dnes Evropou trošku hýbou, které znervózňují Evropský parlament, dobře se poradíme co ještě můžeme udělat, abychom to utišili, abychom europoslance, ale i politiky jiných evropských zemí přesvědčili, že vidět se v minulosti, zdvíhat nebezpečné zástavy, jitřit stará témata nemá žádný smysl. Předpokládám, že budeme bilancovat, ale zároveň se ještě budeme věnovat těmto aktuálním otázkám.

Říká slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, který byl 30 minut hostem Interview BBC. Děkuji vám za váš čas a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.