Ramiro Cibrian, vedoucí delegace
Evropské komise v ČR
Úterý 12. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


"Rok 2002 je pro Českou republiku zlomový z hlediska vstupu země do Evropské unie," konstatuje ministr zahraničí Jan Kavan. Šéf české diplomacie dal sobě i svým podřízeným úkol - uzavřít do konce roku smlouvu o přistoupení země k Evropské unii.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Jsem hluboce přesvědčen o tom, že uzavřeme smlouvu o přistoupení k Evropské unii, to znamená veškeré negociace, včetně kapitol, které dosud nebyly otevřeny, protože ani Unie je ještě neotevřela, včetně kapitoly jako instituce a různé, do konce roku 2002.

Slova českého ministra zahraničí Jana Kavana. Jedním z problémů je však podpora Čechů, Moravanů a Slezanů vstupu jejich země do Evropské unie. Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus, který si od komentátorů i od politických odpůrců vysloužil přídomek euroskeptik, tvrdí, že je třeba vstup Česka do Evropské unie urychlit. Důvod? Podle Klause na současném stavu Česká republika prodělává.

Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Myslím, že platíme víc těch nákladů, než získáváme těch výnosů, takže já myslím, že proto je v našem zájmu urychleně usilovat o ten vstup, protože pak je možné více také něco z toho efektu získávat.

Slova předsedy ODS Václava Klause. Především o vstupu České republiky do Evropské unie bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jste Španěl, na hodnocení Čechů, Moravanů a Slezanů tedy máte dostatečný odstup, jakou vlastnost u obyvatel České republiky obdivujete?

Myslím, že je jich mnoho. Mám pocit, že Češi jsou seriozní, pracovití a myslím si také, že mají rádi dobré věci i moravské víno a myslím si, že to jsou vlastnosti, které já chápu velmi dobře.

Podle vás tedy Češi oplývají pracovitostí?

Samozřejmě.

Více než jiné evropské národy?

Myslím si, že více než v průměru v evropských státech.

Existuje, pane velvyslanče, něco, na co si v Česku po několika letech zde strávených nemůžete stále ještě zvyknout a něco, co vám tady vadí?

Ne, jsem velmi spokojený, jsem poctěn a jsme privilegován, že mám možnost pracovat a žít v České republice, v krásném městě Praze a myslím si, že jsem velmi spokojen a necítil jsem v posledních třech letech žádné významné problémy.

Neříkáte to jen proto, že jste host a od hosta se ve slušné společnosti nesluší, aby něco kritizoval?

Ne, vůbec ne. Víte velmi dobře, že pokud jsou věci týkající se vstupu České republiky do Unie, Evropská komise a já osobně, jako zástupce Evropské komise v České republice, musím kritizovat, ale musím dodat, že ve svém osobním životě jsem velmi spokojen.

Jakou největší starost nebo problém řeší v současnosti velvyslanec Evropské komise v České republice?

Myslím si, že nejdůležitější poslání v této době, v současné době je samozřejmě pomáhat co nejvíce skončení jednání a příprav České republiky pro vstup do Unie a chtěl bych dodat, mohu být konkrétnější, samozřejmě sektor ocelářství a hutnictví je velmi složitý problém a samozřejmě jsme chtěli ..., ten problém se bude řešit co nejdříve, aby ...

Restrukturalizace hutnictví je to nejsložitější, co vám nyní dělá starosti a co vás teď nejvíce zaměstnává?

Správně, přesně tak.

Co především u restrukturalizace hutnictví? Česká vláda má do 31. března předložit Evropské komisi nový plán restrukturalizace hutnictví, který je důležitý pro uzavření kapitoly hospodářská soutěž, vidíte ještě nějaký problém, co se restrukturalizace hutnictví týče?

Ne, nevidím. Myslím si, že čekáme s velkým zájmem na návrh české vlády o restrukturalizaci ocelářství. Ten návrh jsme ještě nedostali a samozřejmě, pokud ten návrh dostaneme, budeme prozkoumávat ten návrh, ten projekt restrukturalizace velmi opatrně a pevně doufám, že tentokrát návrh české vlády bude pro komisi přijatelný.

Vy už o něm v současnosti vyjednáváte. Je pravděpodobné, že bude pro komisi přijatelný, můžete naznačit a předvídat?

Mám pocit, že formální jednání ještě neprobíhají, my jsme ve stavu výměny informací a dostali jsme nedávno další informaci o tzv. hospodářských plánech dvou nejdůležitějších oceláren, obchodní plány pro Novou huť a také pro Vítkovice, a ta informace je prozkoumávána, ale naše studium není ještě skončeno.

Tudíž nechcete předjímat, jak celá věc dopadne?

Ještě ne.

Vy jste současný stav vyjednávání České republiky o přistoupení k Evropské unii několikrát přirovnal k cílové rovince. Loni jste rovněž několikrát prohlásil, že Česko udělalo v posledních dvou letech velký pokrok, připomeňme si vaše slova pronesená loni v listopadu.

Ramiro CIBRIAN, vedoucí delegace Evropské komise v České republice /zvukový záznam/: Myslím si, pokud tato práce pokračuje, nemám žádné pochyby, že se Česká republika, jak řečeno, stane členem Evropské unie s nejlepšími připravenými státy, tzn. že jednání se skončí koncem příštího roku a pravděpodobně čeští občané budou mít možnost se účastnit voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 jako občané země, která bude plnoprávným členem Unie.

Právě slyšená slova pronesl vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian v listopadu 2001. Když zůstanu, pane velvyslanče, u vašeho příměru s cílovou rovinkou, v níž se ocitá Česká republika při vyjednávání o vstupu do Evropské unie, může se podle váš ještě stát, a teď zůstanu u vaší metafory, že běžec na cílové rovince zakopne, rozbije si nos a do cíle se nedostane, může se to stát?

To podle mého názoru není vůbec pravděpodobné. Podle mého názoru v současné době věci stále probíhají velmi dobře, Evropská komise je velmi spokojená s pokroky, které jsou stále uskutečňovány Českou republikou, a myslím si, že práce vlády, práce českého parlamentu je výborná a myslím si, že poslední nové zákony mohou potvrdit, co jsem řekl.

Považujete za dobrý krok i závěrečné hlasování v Poslanecké sněmovně, kdy vládní sociální demokracie s pomocí KDU-ČSL a Unie svobody-Demokratické unie prosadila nový služební zákon, který se týká státní správy a za jehož neexistenci jste Českou republiku nejvíce kritizovali?

Neznám ještě podrobně toto rozhodnutí Poslanecké sněmovny, ale v každém případě Evropská unie, Evropská komise vždy kladla a stále klade důraz na kompetentní státní služby, a proto samozřejmě v principu vítáme schválení zákona o státní službě v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to je výborná novinka a samozřejmě si myslím, že Evropská komise je šťastná a blahopřeji českému parlamentu, protože samozřejmě to byl v minulosti problém a myslím si, že ...

A byl to největší problém, že vám vstupuji do řeči?

Myslím si, že jeden z největších problémů.

Podle vás se tím, že Poslanecká sněmovna, a pokud tento zákon přijme i Senát a podepíše jej prezident, podle vás se tím Česká republika zbavuje jednoho z největších problémů, za který byla Evropskou komisí kritizována?

Ano.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla po přijetí tohoto zákona Poslaneckou sněmovnou před chvílí řekl, že podle zákona bude úředník skládat slib věrnosti státu a bude povinen absolvovat pravidelná hodnocení. Zákon úředníkům neumožní vedlejší pracovní aktivity. Úředníci budou mít o jeden týden delší dovolenou než ostatní občané a při propuštění dostanou pětiměsíční odstupné. Zákon, který má platit od začátku roku 2004 ovšem nezavádí definitivu. Vadí Evropské komisi, že v zákoně není definitiva pro státní úředníky?

Ne, nevadí. Pro Evropskou komisi je nejdůležitějším faktem, že princip zákona o státní službě byl přijatý Poslaneckou sněmovnou a samozřejmě všechny zákony i tento zákon se mohou zlepšovat, může se zperfektovat do budoucnosti a jsem přesvědčen, že samozřejmě v budoucnosti budete mít novelizaci tohoto zákona, ale ...

Definitiva není podle vás důležitá?

Důležité je mít schválený a přijatý princip, mít zákon o státní službě, to je velmi důležité, to je význačná věc a samozřejmě Evropská komise přivítá rozhodnutí Poslanecké sněmovny bezvýhradně.

Vy jste České republice k tomu zákonu právě teď poblahopřál. Český vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kavan dal svým vyjednavačům, kteří vyjednávají s Evropskou komisí a s Evropskou unií, jasný úkol. Do 31. prosince letošního roku uzavřít všechny kapitoly a podepsat přístupovou smlouvu s Evropskou unií. Hovoří Jan Kavan.

Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Jsem hluboce přesvědčen o tom, že uzavřeme smlouvu o přistoupení k Evropské unii, to znamená veškeré negociace, včetně kapitol, které dosud nebyly otevřeny, protože ani Unie je ještě neotevřela, včetně kapitoly jako instituce a různé, do konce roku 2002.

Slova českého ministra zahraničí Jana Kavana. Dodejme, že Česká republika má v současnosti uzavřených 24 kapitol a je na prvním místě z kandidátských zemí. Státní tajemník pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí Pavel Telička však konstatuje, že před Českou republikou jsou velmi obtížné kapitoly. Telička vypovídá a říká, které to jsou.

Pavel TELIČKA, státní tajemník pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí /zvukový záznam/: Zemědělství a především finanční aspekty této kapitoly a finanční aspekty kapitoly regionální politika a rádi bychom ještě dojednali určité změny v oblasti dopravy a institucionálních otázek.

Slova náměstka ministra zahraničí a státního tajemníka pro evropské záležitosti Pavla Teličky. Co se stane, pane velvyslanče, v případě, že Česká republika svůj plán nesplní a do konce letošního roku neuzavře všechny kapitoly. Může být poté ohrožen vstup v roce 2004 a volby do Evropského parlamentu, jichž by se Česká republika měla v roce 2004 zúčastnit?

Já jsem velmi optimistický a zůstanu optimistou. To znamená, že jsem přesvědčen, že nemůžeme uvažovat o katastrofických scénářích.

Byť jsou v České republice v červnu sněmovní volby a projednávání kapitol jako zemědělství nebo regionální problematika se může oddálit a zmiňované kapitoly nemusejí být schváleny a projednány do 31. prosince 2002?

Ne, myslím si, že tomu tak není. Myslím si, že podle kalendáře, podle harmonogramu, který byl schválen v Nice a potvrzený v různých evropských radách, existují samozřejmě kompromisy ze strany Unie předložit kandidátským zemím do konce tohoto semestru, do konce června tohoto roku jednací pozici a tu samozřejmě, jsem přesvědčen, španělské předsednictví bude respektovat, ale to neznamená, že budete mít shodu. Myslím si, že není vůbec vyloučeno, že diskuse, jednání bude probíhat ve druhé polovině letošního roku, ale zároveň jsem přesvědčen, že jednání v případě České republiky se může a bude skončeno koncem letošního roku.

A co když se to přeci jen nestane. Existuje ještě nějaká rezerva, nějaká hranice pro uzavření kapitol začátkem roku 2003, nebo už tam žádná rezerva není a musejí být všechny kapitoly Českou republikou uzavřeny do 31. prosince 2002?

Mohu vám říci, že Evropská komise nepovažuje za pravděpodobné žádné významné odložení existujícího harmonogramu. Tak to znamená, my jsme přesvědčeni, že víceméně, já nemohu vyloučit odložení jednoho týdne nebo dvou týdnů, ale myslím si, že to nebude žádné. Myslím si, že skutečně a řádně to jednání skončí koncem letošního roku.

24. ledna letošního roku jste se setkal s předsedou Poslanecké sněmovny a ODS Václavem Klausem. Kromě jiného jste Václava Klause ujistil, že uvnitř Evropské unie existuje jasná většina, která podpoří vstup nových kandidátských zemí. Nemůže se ovšem tato situace ještě v roce 2003 změnit, nemohou například volby v členských státech Evropské unie situaci změnit a kandidátské země nemusejí být vůbec přijaty?

Uvnitř institucí Evropské unie a zvláště uvnitř komise, uvnitř Evropského parlamentu, uvnitř Evropské rady existují rozhodnutí podporovat rozšíření Unie podle harmonogramu, který by byl schválen v Nice. A myslím si, že se nic nezměnilo v tomto směru, to znamená, že všechny instituce Unie jsou pro dodržení tohoto kalendáře, a to znamená prakticky skončení jednání koncem letošního roku.

Nemůže se ovšem kalendář zadrhnout, což je velmi pravděpodobné z toho, co víme, na představách Evropské komise o financování rozšíření Evropské unie o deset nových členů? Oč jde: Evropská komise koncem ledna zveřejnila návrh pro členské státy Evropské unie týkající se financování rozšíření Unie o deset nových členů. Návrh zněl zhruba 40 miliard eur. Pavel Telička, státní vyjednavač pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí, k tomuto návrhu Evropské komise v Interview BBC 12. února 2002 doslova řekl:

Pavel TELIČKA, státní tajemník pro evropské záležitosti a náměstek ministra zahraničí /zvukový záznam/: Ty dokumenty jsou na světě pár dní a vedou se velmi těžká jednání mezi členskými státy a ty taktizují. Já jsem přesvědčen o tom, že nikdo snad nemyslí vážně, že by Česká republika neměla dostat vůbec žádné přímé platby, pak bych se zcela ztotožnil s těmi, kteří říkají: "Ano, je to druhořadé členství." To je prostě absurdní a doufám, že od této myšlenky ty země a ti ministři, kteří o tom uvažují, upustí. Jestli to bude méně než 40 miliard nebo více, těžko říci, ale myslím si, že by bylo chybou, kdybychom se zaměřili na procento přímých plateb nebo na celkovou sumu, já bych velmi doporučoval, abychom si řekli: "Je to o přímých platbách, je to o prostředcích do rozvoje venkova, je to o našich příspěvcích do rozpočtu, v jaké výši budou, je to o ochranných dovozních klauzulích, je to o míře spolufinancování ze strany Unie," protože nezapomínejme, že tyto prostředky se mají spolufinancovat, a je to prostě o dalších kompenzacích a když to vezmeme jako soubor, chtějme tam vyjednat, jen vteřinku, vyjednat takové podmínky, které umožní konkurenceschopné postavení našim farmářům a položme si otázku, jestli je to více o přímých platbách, nebo o prostředcích do rozvoje venkova, není to vůbec tak jednoznačné.

Slova náměstka ministra zahraničí a státního tajemníka pro evropské záležitosti Pavla Teličky pronesená 12. února v Interview BBC. Hlavní vyjednavači šesti kandidátských zemí, tzv. lucemburské skupiny, ale stále tvrdí, že tento návrh se jim nelíbí. Je ochotna Evropská komise nabídnout více než 40 miliard eur?

Myslím si, že asi ne. Myslím si, že musíme zůstat v rámci takzvaných berlínských finančních výsledků, tzn. Evropská unie funguje na základě sedmileté rozpočtové doby a ...

Že vám skočím do řeči, pane velvyslanče, polský vyjednavač Jan Truszczynski ovšem říká: "Existuje dokument, který byl odsouhlasen před třemi lety v Berlíně, tento finanční rámec by měl být maximálně využitý a současné nabídky Evropské komise tento rozměr nesplňují."

No, skoro. Chtěl bych říct, současný návrh Evropské komise téměř na sto procent splňuje, ale musíme mít tzv. rezervy. Proč? Protože návrh komise také zohledňuje možnost rozpočtového vyrovnávání, to znamená, doplnění platby ze strany Unie, abychom mohli zjistit, že nové členské státy dostanou minimálně stejné finanční toky z Bruselu, které měly před vstupem do EU.

A co když na to kandidátské země na návrh Evropské komise, na zmiňovaných 40 miliard eur, nepřistoupí? Znamená to, že nebudou přijaty do Evropské unie, ano nebo ne?

Jestli ..., jsem optimista, samozřejmě rozumím velmi dobře, že funkce a úloha vyjednavačů je samozřejmě vyjednávat, ale jsem přesvědčen, že v zásadě návrh Evropské komise, který bude pravděpodobně také schválen Evropskou radou, mám pocit a jsem přesvědčen, že jde o rozumný návrh a ...

A když nebude přijat?

Když nebude přijat, toto je hypoteticky, ale když kandidátská země "X" říká velmi, velmi jasně a seriózně: "Nemám zájem." Myslím si, že výsledky jsou velmi jasné, musí čekat ...

Na další vlnu rozšíření?

Na další rozšíření, nevím vůbec jak dlouho a musí doufat, že v příštím kole jednání dostane lepší návrh komise, ale to není ...

Není to vydírání ze strany komise?

Vůbec ne. Promiňte, ale toto není vůbec vydírání ze strany Unie, myslím si, že vstup do Unie je národním zájmem kandidátských zemí, to je tak jasné, že není vůbec pochyb... Myslím si, že v České republice není žádná politická síla, která zpochybňuje ten fakt, myslím si, že to je velmi jasné. Myslím si, že i vstup do Unie, i v podmínkách, které jsou v návrhu Evropské komise, je velmi zajímavý, velmi přijatelný. Ještě něco, chtěl bych zdůraznit, návrh Unie bude případně velmi rozumný a jsem přesvědčen, že Česká republika a další kandidátské země mají zájem, aby přijaly ten návrh.

Pojďme ke sporným otázkám týkajícím se vstupu České republiky do Evropské unie. V českých médiích jsou zmiňovány především dvě, a to tzv. Benešovy dekrety a dostavba a spouštění jaderné elektrárny Temelín. Pane velvyslanče, zastavme se u prvního bodu, tedy u Benešových dekretů. Podle informací z Bruselu chystá právní servis Evropské komise právní rozbor a stanovisko k otázce Benešových dekretů. Dovedete odhadnout, kdy bude mít Evropská komise právní rozbor a stanovisko k dekretům na stole?

Ještě jednou a velmi, velmi jasně. Benešovy dekrety nejsou součástí předvstupních rozhovorů, jde o politickou otázku, která by měla být řešena a diskutována Českou republikou a dalšími zeměmi, kterých se Benešovy dekrety týkají. Rád bych dodal, že Benešovy dekrety byly přijaty v roce 1945, tzn. dlouho před tím, než vzniklo evropské společenství. Proto není žádný důvod, aby se jimi zabývala smlouva o vstupu České republiky do Unie.

Ovšem, pane velvyslanče, vy jste teď řekl stanovisko Evropské komise, které je jasně formulované. Nicméně na druhé straně slýchá Česká republika stanoviska většiny německých a rakouských politiků, kteří považují dekrety za důležitou součást diskuse o členství České republiky v Unii.

Benešovy dekrety byly samozřejmě důkladně diskutovány již po mnoho let, nutno přiznat, že intenzita veřejné debaty posledních týdnů velmi zesílila. Mohu pouze konstatovat, že volby se letos konají nejen v České republice, ale i v Maďarsku a v Německu a naposledy v polovině příštího roku i v Rakousku.

Podle vás je to tedy čistě věc voleb v Rakousku, v Německu a až volby skončí v těchto dvou zemích, tak Benešovy dekrety nebudou zpochybňovány, rozuměl jsem vám správně?

Ano.

Proč si ale v tom případě Evropská komise dělá právní rozbor Benešových dekretů a ještě jednou opakuji moji otázku, víte, kdy ten právní rozbor bude mít Evropská komise na stole?

Myslím si, že současná pozice Evropské komise týkající se dekretů je velmi jasná, samozřejmě.

Byť se k nim dělá právní stanovisko?

Myslím si, že právní stanovisko je a může být vždycky užitečné a samozřejmě musíme co nejvíce potvrdit naše stanovisko a naše postoje, ale myslím si, že v současné době ...

Podle vás to stanovisko, že vám opět vstupuji do řeči, ukáže, protože to stanovisko je průběžné a průběžně se připravuje, vy jste s jeho obsahem už seznámen, s tím právním stanoviskem Evropské komise?

Ne, stanovisko Evropské komise je pevné, ale samozřejmě chceme ho mít dobře potvrzené a samozřejmě je nutné mít právní stanovisko, které ...

To je hlavní účel toho právního stanoviska, aby Evropská komise měla jasný právní důkaz, že Benešovy dekrety nejsou problémem při přijímání České republiky a Slovenska do Evropské unie?

To bude velmi nutné.

A to podle vás právní stanovisko naznačí? Nevidíte, že by byl problém s právním stanoviskem, že bude třeba Benešovy dekrety zrušit před vstupem Česka do Unie?

Nedovedu si představit, že právní stanovisko bude mít zásadní vliv na současnou pozici Evropské komise.

Když se podíváme do průzkumů, a to je poslední otázka, která se týká podpory lidí vstupu České republiky do Evropské unie. Gallupův institut loni na podzim vyzkoumal, že Češi pociťují nedostatečnou nebo slabou informovanost o integračním procesu, a to zhruba 60 % lidí. Co je podle vás nutné udělat, aby Češi byli lépe informováni? A co je nutné udělat pro to, aby se podpora Čechů pro vstup do Unie zvýšila?

Myslím si, že podpora české veřejnosti je stále velmi výrazná, podpora vstupu do Unie, a to je podle mého názoru velmi důležité. Počet občanů České republiky, kteří podporují vstup do Evropské unie, je dlouhodobě přibližně dvojnásobně vyšší než počet lidí, kteří jsou proti vstupu. Jak jsem již řekl, obyvatelé České republiky jsou uvážliví a pragmatičtí, a proto mi stávající podpora a úroveň informovanosti nepřipadá klesající. Ostatně drtivá podpora vstupu či jednomyslná podpora k jednotlivým rozhodnutím Evropské unie není pravidlem.

Říká optimista Ramiro Cibrian. Díky za váš čas, díky za návštěvu v BBC a někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.