František Bublan, předseda Úřadu pro zahraniční styky a informace
Úterý 22. ledna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Česká vláda chce posílit pravomoci a utajení zpravodajských služeb a zjednodušit jejich kontrolu, kabinet premiéra Miloše Zemana se na tom shodl ve středu 16. ledna. Vláda také schválila návrh novely zákona o zpravodajských službách a zákona o jejich kontrole parlamentem. Ministr vnitra Stanislav Gross vysvětluje v čem návrh vlády spočívá.

Stanislav GROSS, ministr vnitra, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/: Jeho podstata je ta, že jeden návrh vede, za prvé, ke zpřesnění kompetencí zpravodajských služeb a mírnému rozšíření, které se spíš týká pokroku v některých moderních technologiích jako jsou mobilní telefony a věci, které před X lety, kdy zpravodajské zákonodárství vzniklo, nebyly tak rozšířené, a druhé se týká zase recipročně zvýšení pravomocí parlamentu v kontrole vůči zpravodajským službám.

Říká ministr vnitra Stanislav Gross. Nejen o českých tajných službách a o jejich práci bude následujících 30 minut.

Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu stolu dnes usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy ředitel civilní rozvědky, František Bublan. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když ruský týdeník Novaja gazeta zveřejnil v pondělí 14. ledna zprávu, že firma Falkon Capital, přes níž Rusko splatilo dluh České republice ve výši 21 miliard korun, je napojena na rodinu Usámy bin Ládina, prohlásil jste doslova: "Je to nesmysl." Zpráva Novoj gazety se ukázala jako nepravdivá. Pátrá česká rozvědka po příčinách toho, proč ruský týdeník zveřejnil tuto zprávu?

Teď už nepátráme, protože to víme, bylo to celkem jednoduché, ten moskevský žurnalista si vytvořil nebo trošku fabuloval takovou zprávu, na svojí zakázku nebo tím chtěl především poškodit ruskou vládu, a ta naše první analýza se ukázala jako pravdivá, kdy v podstatě bez nějakého hlubšího prověření vycházel pouze z podobných názvů těchto firem a vytvořil si takovýto model napojení české firmy Falkon Capital na rodinu Usámy bin Ládina. To se ukázalo jako nepravdivé, protože žádné spojení, ať už personální nebo kapitálové, mezi těmito firmami není a nebylo nalezeno.

Ministr vnitra Stanislav Gross v rozhovoru pro BBC nevyloučil, že zpráva o propojení Falkon Capital může být záměrnou dezinformací.

Stanislav GROSS, ministr vnitra, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/: Co se týče dezinformace, tak podle mých informací a z toho co jsme měli za výstup by se mohlo jednat o dezinformaci, ale ani ne tak cíleně zaměřenou na Českou republiku, spíše to měla být jakási rána určitým politickým kruhům v Rusku, respektive proti těmto kruhům. Kruhům, které jsou nebo té vlivové skupině, jestli to tak mohu říct, kolem ruského premiéra, protože tento novinář se již několikrát snažil tuto vlivovou skupinu v Rusku napadnout, a to souvisí s nějakými mocenskými boji, kterým já příliš nerozumím. Alespoň to z těch analýz, které jsem od rozvědky získal, vyplývalo, takže nebyla to dezinformace vůči České republice nebo třeba vůči české vládě, spíše to je věc, která se odehrávala na tom ruském mocenském poli.

Slova ministra vnitra Stanislava Grosse. Stanislav Gross říká podobnými slovy co vy, že žurnalista chtěl poškodit ruskou vládu. Nemůže být ale interpretace jiná, že dezinformace měla přebít podezřelost firmy Falkon Capital jako takové?

I to je možné, ale nám z těch výsledků a z těch analýz co jsme si udělali tato informace nevyplynula, spíš to bylo skutečně orientováno na ruské vládní kruhy, nikoliv na naší republiku.

Nemůžete tedy vyloučit, že firma Falkon Capital se mohla snažit obrátit pozornost jinam?

To by obrátila pozornost především sama k sobě, takže by se poškodila na svém jméně, to si myslím, že to takto nebylo.

Hospodářské noviny 7. ledna napsaly: "Nejen BIS, ale i civilní rozvědka měla výhrady ke způsobu vymáhání ruského dluhu, potvrdil to její šéf František Bublan. Firma Falkon Capital ale nakonec tuto zakázku získala, hledali jsme určitá rizika a na ta jsme upozornili, řekl Bublan doslova." Konec citátu z Hospodářských novin ze 7. ledna. Na jaká rizika jste vládu upozornili?

Když začal proces deblokace, respektive hledání nějakého subjektu, který by dokázal tento dluh z Ruské federace vymoci, tak jsme samozřejmě hledali jakým způsobem tato deblokace bude provedena a upozorňovali jsme na rizika, která by mohla vyplynout z těchto úkonů. Ta rizika spočívala v tom, že by mohlo dojít například k tomu, že by firma Falkon Capital dohodla prodej energie do České republiky, takže bychom si v podstatě zaplatili ten dluh sami sobě ve formě té energie samozřejmě, tím by zase zůstala energie u nás, nemohli bychom, museli bychom jí někam prodávat atd., takže to je jedno z těch rizik, ono jich bylo více, ale na toto jsme upozornili a domnívám se, že vláda když potom podepisovala nebo sestavovala smlouvu s touto firmou, tak k těmto našim poznatkům přihlédla.

Když se podíváme na firmu Falkon Capital ještě podrobněji. Týdeník Respekt v pondělí doslova napsal: "Nejnovější informace Respektu potvrzují, že Falkon je oprávněně podezírán z praní špinavých peněz." Máte takové informace k dispozici a pracujete na tomto podezření?

Tyto informace nemáme a domnívám se, že toto podezření je trošku zkratkovité a předčasné. Respekt vychází z toho, že do celého procesu deblokace byla zapojena moskevská banka Eurofinance a ta je dalším článkem v tom převodu peněz do naší republiky. Déle tam jmenuje ještě nějaké další subjekty, nějakou francouzskou banku nebo pobočku této moskevské banky, toto všechno může být pravda a je to naprosto normální v tomto finančním světě, že do procesů převodu peněz jsou zapojeny nějaké jiné subjekty nebo třeba i akcionáři apod., na tom není nic zvláštní. Možná je to pro nás těžko pochopitelné, protože jsme zvyklí si vyměňovat peníze přímo, maximálně s jedním prostředníkem, ale já mohu doložit, já jsem studoval bankovní institut, že toto je ve světě naprosto běžné a není na tom nic nelegálního nebo nečistého. Toto se děje a oni si navzájem třeba vyřizují své vlastní pohledávky a nemusíme za tím hned vidět praní špinavých peněz.

Připomeňme si co 15. ledna, po zveřejnění zprávy o tom, že firma Falkon Capital je napojena na Usámu bin Ládina, prohlásil předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda ODA /zvukový záznam/: ODA konstatuje, že tyto informace nejsou v rozporu s déle trvajícími podezřeními zpravodajských služeb ohledně této firmy.

Předseda ODA Michael Žantovský. Zkoumali jste i napojení lidí, kteří Falkon Capital zakládali, na bývalé ruské zpravodajské služby, rozumějme například na KGB?

Toto je otázka spíše pro kontrarozvědku, pokud vím, tak BIS zkoumala tyto otázky a dala vládě určité výsledky, takže si myslím, že i k tomuto bylo přihlédnuto.

Když ještě zůstaneme u tvrzení Respektu, které ostatně zveřejnila i Česká televize v nedělních Událostech, že původně vyčlenila ruská vláda 52 miliard korun na umoření stomiliardového ruského dluhu a nakonec Česká republika získala jen 21 miliard. Vy máte informace, že částka nabízená ruskou stranou byla vyšší a český daňový poplatník přišel téměř o 26 miliard korun?

No, že by mohla být vyšší to pochybuji, protože v procesu deblokací, tak jak probíhají ve světě, částka kolem 20 % je poměrně vysoká, většinou se ty výše pohybují tak kolem 8, 10 %, takže tady si myslím, že jsme získali peněz dost. Co se týče té informace ohledně 52 miliard uvolněných ruskou federací, to je zase součást celé té deblokace, do které je samozřejmě zapojeno více subjektů a pokud vím, tak se tím vyřizují určité pohledávky firmy RAOS vůči Ruské federaci apod. Je to záležitost ruské strany, jak si to tam uspořádá, jestli ...

Mohu jen znovu citovat týdeník Respekt: "Česká vláda získala 20miliardovou zakázku za sto miliard dluhu za zády ostatních věřitelů Ruska. Ruská mocenská elita si z rozpočtu ulila 30 miliard korun a dalších 50 miliard je ve hře, mohly spadnout do klína vysoce postavených lidí v obou zemích, tedy v České republice a v Rusku, a zvýhodnit je tak například v politickém boji." Jdete po tom?

Po tomto nejdeme, protože to je skutečně záležitost ruské strany a já se nedomnívám, že by došlo k tomu, aby takto vysoké částky byly někde ulity, to se mi zdá skutečně dost nepřístojné a nemožné.

Další téma - kontrola a pravomoci tajných služeb v České republice. Česká vláda schválila 16. ledna návrh novely zákona o zpravodajských službách a jejich kontrole. Ministr vnitra Stanislav Gross vysvětluje v rozhovoru pro BBC v čem návrh novely spočívá?

Stanislav GROSS, ministr vnitra, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/: Ten návrh nespočívá v nějaké zásadní revoluci v této oblasti, jeho podstata je ta, že jeden návrh vede, za prvé, ke zpřesnění kompetencí zpravodajských služeb a mírnému rozšíření, které se spíš týká pokroku v některých moderních technologiích jako jsou mobilní telefony a věci, které před X lety, kdy zpravodajské zákonodárství vzniklo, nebyly tak rozšířené, a druhé se týká zase recipročně zvýšení pravomocí parlamentu v kontrole vůči zpravodajským službám, protože předkládáme zákon o kontrole, kde by napříště, na rozdíl od současné situace, měly být pod kontrolou všechny zpravodajské služby, což v současné době není.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr vnitra Stanislav Gross. Vy jste však v rozhovoru pro Deník Právo 11. října 2001 prohlásil: "Domnívám se, že pravomocí na evropské poměry máme dost." Lze z toho vyvodit, že zvyšování pravomocí tajných služeb, jak to navrhuje vláda, je zbytečné?

Ne, ne to jsem byl možná špatně pochopen nebo jsme si nerozuměli. Ta novela, která bude projednána v parlamentu, je to v podstatě technická novela, ta pouze upřesňuje postupy a pravomoci zpravodajských služeb, ty nebudou nějak navyšovány, tak že by se vymykaly nějakým evropským normám, takže trvám na tom, že ...

Ale ministr vnitra naznačil, že budou rozšířeny například o používání technických prostředků apod.

Ne, tam jde pouze o proces předávání informací nebo poskytování informací ze strany ostatních státních orgánů vůči zpravodajským službám, tam je takový trošku silnější akcent na to, že tyto orgány jsou povinny tyto informace předat, ale já v tom nevidím nějaké posílení, to je naprosto normální proces, který je obvyklý v celé Evropě a v celém světě a nikomu nepřijde divné to, že jiná státní instituce předává potřebné informace zpravodajským službám.

Pane řediteli, platí to, že podle novely se budou moci tajné služby obrátit i na státní a soukromé instituce se žádostí o informace, s tím, že zmíněné instituce budou muset vyhovět? A teď mám z těch zmíněných institucí na mysli například telekomunikační firmy, banky, zdravotnická zařízení.

Ano, to platí, ale současně je tam další odstavec, který mluví o tom, že o všech těchto žádostech bude veden jakýsi audit, tzn. budou zaznamenány na obou stranách, jak na straně toho žadatele, tak na stran toho poskytovatele, a potom je samozřejmě věcí kontrolních orgánů nebo příslušných nadřízených ředitelů těchto služeb, aby si zkontrolovali, zda nedochází k nějakému zneužívání informací nebo k nějakému svévolnému zjišťování toho, co by ta služba dělat neměla.

Podle vás vládní návrh novely není příliš velkým zásahem do soukromí občanů České republiky?

Pokud bude posílena kontrola, což bude v tom dalším zákoně, tak se domnívám, že nikoliv a že je to v takové evropské normě. Já bych si možná dovolil, já jsem se díval, než jsem šel sem do studia, do německého zákona o tajných službách, tam je o tomto také zmínka, víme, že Němci jsou dost pečliví, a tam je to vyjádřeno trošku jinak, tam není, že mohou nebo musí a tam je to, že "smí" a mě se toto sloveso velmi líbí, protože ono z toho kontextu vyplývá, že tyto subjekty jako by chtěly spolupracovat, tzn. tajné služby plus, já nevím, soukromé osoby nebo státní instituce a ten zákon jim to umožnil, oni to smí dělat, oni si mohou ty informace vyměnit nebo je mohou poskytnout, a to se mi líbí daleko více. My jsme se dostali do pozice, že si to trošku nařizujeme, ale zase je to důsledek toho, že ...

Volil byste tedy mírnější formulaci v té novele?

Já v této chvíli nemohu volit volnější formulaci, protože zkušenost je taková, že to moc nefungovalo, takže se bohužel musím přiklonit k této formulaci, ale volil bych jinou náladu, aby společnost ...

To znamená spíše náladu dohody, že vám vstupuji do řeči, než náladu nějakého příkazu.

Aby si všichni občané uvědomili, že tu tajná služba není proto, aby je sledovala, ale spíš, aby je ochraňovala.

Otázkou je, zda obyčejný občan má záruku, že jej tajná služba nešpicluje, ale že jej skutečně chrání.

On je to začarovaný kruh. Ta tajná služba musí získat nějaký kredit ve společnosti, aby měla kredit musí mít výsledky, aby měla výsledky potřebuje dostatek informací a ty informace získá z těch institucí nebo třeba i od občanů, to je jedno, a tady se točíme stále dokola. My musíme někde začít a až budeme mít ten kredit, tak potom možná znění tohoto zákona bude naprosto zbytečné a ...

Když jsme u novely, která leží před vámi, vy jste se setkal s tím, že by úřady a instituce odmítly, například vaší instituci, tedy civilní rozvědce, předat nějaké informace, které rozvědka potřebovala ke své práci, setkali jste se s tím?

Víte, on tento zákon není moc šitý na rozvědku, protože my těch informací od nás potřebujeme minimálně. Je to víceméně potřeba kontrarozvědky, ať už civilní nebo vojenské, takže já mohu potvrdit, že jsem na svém bývalém působišti, tzn. v BIS, se s tímto postojem setkal.

Ale vaši podřízení, byť využívají málo informací z vnitřních zdrojů, nesetkal jste se s tím?

Teď v této chvíli jsem se s tím moc nesetkal, ale vím, že mnohdy byly problémy s tím subjektem vůbec zahájit nějaká jednání.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Ne, nemohu.

Předseda ODS Václav Klaus už vládní návrh novely o tajných službách podrobil kritice, podle něj: "Jde návrh zákona nad přípustné meze omezení základních lidských práv a svobod," a teď jsem citoval doslova Václava Klause. Jakou záruku dá novela občanům, a tím se dostáváme ke zpřísněné kontrole, že zvýšení pravomocí tajných služeb nebo rozšíření nebude zneužitelné nebo jen velmi obtížně zneužitelné?

Návrh na kontrolu hospodářských služeb je trošku obšírnější než byl ten předchozí, navíc je takový ucelený, takže tam budou mít poslanci možnost kontrolovat činnost služeb ve směru zadání, tzn. jaké ty služby dostávají, a potom i výsledků. Je pravda, že nebudou moci vstupovat do živých svazků nebo do živých činností, ale to je zase věc příslušných ministrů, kterým ty služby podléhají, aby si ošetřili i tuto stránku.

To znamená do, že do živých svazků váš ministr, vy jste řízení ministrem vnitra, tak do živých svazků může vstupovat?

Může vstoupit, ano.

Využívá toho?

Ano.

A je to dobré pro vaší práci?

Já myslím, že je to dobré.

Ministr vnitra Stanislav Gross k vládnímu návrhu novely zákona o tajných službách říká, že zajistí i kontrolu všech českých tajných služeb, které tajné služby nejsou podle Grosse pod kontrolou?

Stanislav GROSS, ministr vnitra, místopředseda ČSSD /zvukový záznam/: Tak co se týče rozvědných služeb, tzn. Vojenské zpravodajské služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, tak tyto rozvědné informace v současné době nemají svůj kontrolní orgán. Já si myslím, že je dobré, aby i tyto služby byly pod kontrolou parlamentu, byť samozřejmě za těch přesných podmínek, tak jak jsou v tom vládním návrhu stanoveny, aby nebyla tato činnosti paralyzována, protože ty vnější služby mají určité specifikum, které přeci jen vede k většímu ohrožení života některých lidí, kteří třeba působí, dám příklad, někde v arabském světě a stát vůči nim musí mít opravdu velkou zodpovědnost, ale obecně by ta kontrola být měla a tento zákon jí zavádí.

Říká ministr vnitra Stanislav Gross. Jaké nevýhody má podle vašeho názoru stávající situace, kdy nejste podřízeni žádnému kontrolnímu orgánu, jak jsme slyšeli z úst ministra vnitra?

Tak onu praktickou nevýhodu to asi nemá.

Předpokládal jsme, že si jako šéf civilní rozvědky nebudete stěžovat na nevýhody současného stavu.

Možná bych já jako šéf chtěl tuto kontrolu, protože pro mě je to nastolení klidnější situace, když vím, že ta kontrola zde je a pokud nastane nějaký problém, tak mě jednak zkontroluje ministr, jestli jsem někde nepochybil nebo celá služba, a potom mě může zkontrolovat i tato kontrolní komise a pro veřejnost je také lepší když vystoupí předseda té komise a řekne: "Služba nepochybila, všechno je v pořádku." nebo naopak řekne: "Služba pochybila." a potom se to bude nějakým způsobem řešit.

Může podle vás parlamentní kontrola zajistit tajným službám jako takovým i lepší důvěryhodnost u veřejnosti?

Zcela určitě. Nejhorší je stav, kdy ta služba je tak tajná, že se o ní neví a jen se o ní šušká a tím ...

A to teď je?

Tak já doufám, že už jsme si trošku zlepšili pozici, že se o nás trošku více mluví a ví.

Když se podíváte do vládního návrhu novely zákona o zpravodajských službách, který v polovině ledna, jak již bylo řečeno, schválila česká vláda, obsahuje velké riziko, že kvůli parlamentní kontrole může dojít k vyzrazení českých agentů v zahraničí nebo jen to, že do živých případů nemůže parlamentní kontrola vstupovat, tím bude zaručeno, že nedojde k vyzrazení sítě agentů v zahraničí?

Tak jednak to, že nebudou moci vstupovat do určitých svazků je určitá záruka, ale i u těch jakoby uložených záležitostí asi nebudou moci se poslanci dívat na to, kdo byl zdrojem, kdo tyto informace zpracovával atd., to ...

A je to pregnantně formulováno v návrhu novely?

Není, ale není to tam výslovně dovoleno.

Tomu nerozumím.

V tom zákoně je řečeno co mohou ti poslanci vidět a toto tam zmíněno není, takže oni mohou vidět výsledky, mohou vidět zadání, mohou vidět třeba i finance co se na tu akci vynaložily, ale nemohou vidět, kdo tu akci provedl nebo kdo byl do ní nějakým způsobem zainteresován.

Podle vás tedy nemůže dojít k vyzrazení agentů v zahraničí?

Já se domnívám ... Ne, určitě ne.

Další téma: bezpečnostní situace po 11. září 2001. Začneme aktuálně: Spojené arabské emiráty sloužily jako překladiště pro pašování kyanidu a dalších jedů z České republiky, Německa a Ukrajiny pro teroristickou organizaci Al-Káida a jejího vůdce Usámu bin Ládina. Napsal to list Los Angeles Times s odvoláním na stálého afghánského zástupce při OSN Ravana Farhádího. Je to velmi aktuální zpráva, ale opět jedna ze zpráv, která směřuje Al-Káidu a nitky Al-Káidy do České republiky. Máte tyto informace?

Jak tak koukám na ten váš přípis, tak je to hodně aktuální zpráva, ale my tuto informaci samozřejmě musíme nejdříve prověřit, protože takových podobných se už za poslední dobu naskládalo několik a ne všechny byly pravdivé, ale ...

Říkáte, že ne všechny byly pravdivé. Informace, které byly zveřejněny od 11. září 2001 v zahraničních i českých médiích, naznačují, že skutečně směřují některé nitky, ať už Usámy bin Ládina, Al-Káidy a dalších organizací do České republiky?

To ne, to by bylo přehnané tvrzení, že by všechno směřovalo do České republiky.

Já jsem řekl alespoň některé.

Já myslím, že jsme v tom styku nebo v tom kontaktu na přívržence Al-Káidy asi na té nejnižší úrovni v celé Evropě, že třeba takové Německo nebo Španělsko, dokonce i Řecko a jiné státy mají daleko hlubší stopy po těchto teroristech a mají daleko větší problémy s rozplétáním nitek, hledáním všelijakých fondů, které byly použity na tuto činnosti, takže já si myslím, že my jako republika na tom nejsme tak nejhůře. Samozřejmě nějaká stopa tady je, něco se nalezlo, ale ...

Můžete prozradit jaká stopa tady je?

Ta všeobecně známá stopa Muhameda Atty, který cestoval přes naší republiku nebo zde možná měl nějaké kontakty a ...

Předpokládal jsem, že prozradíte kontakty, protože to, že Atta cestoval přes Českou republiku a setkal se s iráckým agentem je obecně známá věc. Spíše jde o to, zda se prokázalo například předávání nebezpečných látek nějaké organizaci, teroristické akce v České republice či další věci?

To jsou spíše otázky pro vnitřní službu, takže já bych tady nechtěl něco předjímat.

A co se týče vyvážení nebezpečných látek z České republiky a jejich překládání v různých částech světa, jdete po takových ...

Nemáme zatím takovou informaci. Byly informace o botulinu atd., ale nakonec se ukázaly jako nepravdivé, takže se nedívejme na Českou republiku jako na nějaké týlové zázemí pro Al-Káidu a pro Usáma bin Ládina, není to pravda a nebylo tomu tak.

A informaci listu Los Angeles Times budete prověřovat?

Budeme prověřovat, samozřejmě.

Jak dlouho takové prověřování informací trvá?

Tak záleží jak se nám zadaří, někdy máme rychlé informace, někdy na to musíme vynaložit daleko více sil a někdy se nám to samozřejmě také nepodaří, protože nemáme lidi po celém světě a nedokážeme úplně všechno.

Které z informací, které byly zveřejněny od 11. září 2001, se dosud nepodařilo prověřit?

To já vám teď z hlavy neřeknu, ale my se tak nezaměřujeme na to prověřování toho co je pravda a co není pravda, my se trošku díváme co by mohlo nastat, tzn. jaká situace nastane teď, kdy v Afghánistánu byly rozprášeny poslední zbytku Talibanu a Al-Káidy, kam se ti teroristé mohou přemístit, odkud může hrozit nebezpečí vůči naší republice nebo vůči Evropě, jaké budou používat způsoby, protože ztratili takové to bezpečné zázemí a budou muset hledat někde něco jiného, toto jsou otázky, kterými se zabýváme a ty potom předkládáme k využití dalším bezpečnostním složkám.

Dovolte mi, abych vám otázky, kterými se zabýváte, kladl. Hovořil jste o rozprášení Al-Káidy v Afghánistánu. Afghánistán byl, řekněme, domovskou zemí této organizace. Potvrdilo se, že by agenti a členové skupiny Al-Káida směřovali do Evropy, případně i do České republiky?

Zatím ne, zatím hledají útočiště v některých spřízněných státech jako je, já nevím, třeba Súdán, Somálsko, ale i tam ...

A co Irák?

Irák si myslím, že nikoliv. Je to také trošku i otázka náboženství, protože oni jsou především sunnité, ale i tam budou mít problémy v těchto státech, co jsem jmenoval, protože každý z těchto států nebude chtít se dostat do pozice v jaké je Afghánistán, protože ta síla toho mezinárodního společenství potlačit nebo eliminovat terorismus, je tak silná, že každý z těch států se bude dívat na svojí vlastní bezpečnost a na to, aby nemusel nést stejné následky jako Afghánistán.

Pokud ještě zůstaneme u zprávy, že Spojené arabské emiráty byly překladištěm pro pašování kyanidu a dalších jedů z České republiky, Německa a Ukrajiny a dalších států pro organizaci Al-Káida. Dovedete odhadnout, jak složité bude ověřit tuto informaci podle vaší sítě?

Určitě budou muset nastoupit naše vnitřní bezpečnostní složky, ať už policie nebo třeba i BIS, protože tyto jevy jsou pod nějakou kontrolou. Vývoz je samozřejmě nějak zaznamenáván a musí také podléhat nějaké kontrole, tzn. i ten dovozce musí předložit nějaký certifikát kam to vyveze, na co to bude potřebovat atd. nebude to zase tak velký problém.

Ukázalo se po 11. září, že všechna administrativní opatření, která se týkají těchto jedů a dalších nebezpečných látek, jsou v České republice dostatečně dobře zajištěna, nebo že je potřeba je i s ohledem na budoucnost ještě zpřísnit?

Tak ukázalo se, že nějaké malé nedostatky se nalezly, ale nebyly nějakého velkého nebo zásadní rázu, takže si myslím, že bezpečnost je tady zajištěna celkem dobře a jen nás to trošku povzbudilo v takové ostražitosti.

Děkuji za rozhovor dnešnímu hostu Interview BBC, kterým byl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace František Bublan. Díky za vašich 30 minut a věřím, že se nesetkáváme u těchto mikrofonů naposledy.