Jiří Balvín, generální ředitel České televize
Pondělí 4. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


31. října 2001 zvolila Rada České televize Jiřího Balvína řádným ředitelem televize veřejné služby. Ještě předtím byl však Jiří Balvín zhruba osm měsíců prozatímním ředitelem ČT. Po svém zvolení, koncem října, do funkce generálního ředitele Kavčích hor Balvín prohlásil:

Jiří BALVÍN /zvukový záznam/: Začíná tvrdá každodenní normální práce.

Zhruba měsíc před zvolením Balvína řádným ředitelem ČT vyhlásili odboráři televize veřejné služby stávkovou pohotovost. Předseda Nezávislé odborové organizace ČT Antonín Dekoj vysvětluje proč.

Antonín DEKOJ, předseda Nezávislé odborové organizace ČT /zvukový záznam/: "Stávková pohotovost byla vyhlášená na základě naprosto bezprecedentního kroku tehdy prozatímního ředitele pana Balvína, který zneužil jedno z pravidel hry, jak my říkáme, pravidla, kolektivní smlouva je jedním z pravidel, druhým pravidlem je pracovní řád. Jestliže ten pracovní řád byl použit proti zaměstnanci, překroutí ho, ten paragraf, paragraf 106, tak pak je naprosto jednoznačné, že ta odborová organizace musí nějakým způsobem reagovat."

Stávková pohotovost v ČT trvá dosud a odboráři vyhrožují i stávkou. Nejen o současném stavu televize veřejné služby v České republice bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel České televize, Jiří Balvín.

Již rok jste v čele televize veřejné služby v České republice, pokud byste měl stručně, jasně a výstižně odpovědět na otázku: s čím se vám po roce v křesle generálního ředitele ČT nepodařilo vůbec hnout, jak byste odpověděl?

No, tedy hned na začátku a hned jste mě takto zaskočil. S čím se mi vůbec nepodařilo hnout? To asi není věc v televizi, v organizaci, se kterou by se nepodařilo hnout, alespoň jsme začali s ní hýbat. Já jsem si třeba představoval, že vyřešíme rychleji problém autoprovozu, který dodnes není vyřešen, ale doufám, že do května bude, ale že by se s ničím nepodařilo hnout, to ne.

Jak jste si přál vyřešit problém autoprovozu a zatím jste jej nevyřešil?

Tam jsou dvě možnosti samozřejmě, buď stoprocentní autosorcing, to znamená pustit celou službu ven, auta, lidi a najímat si auta na jednotlivé pořady nebo částečný, tzn. pustit lidi, nechat si autoprovoz a obsazovat ty auta těmi lidmi, jen těmi kolik jich ten který den budu potřebovat, nebo ještě třetí, vlastně, varianta je vytvořit, což nám zákon umožňuje, tzv. s.r.o. se stoprocentní účastí České televize, tím to všechno zůstane pochopitelně naše, ale toto s.r.o. si na sebe bude muset vydělat.

Kterou variantu chcete vy?

Já bych nejradši samozřejmě tu variantu s.r.o, nicméně jsme rozjeli variantu, že nás opustí řidiči, zůstanou nám auta, ale pak není možná ani vyloučená varianta toho s.r.o., takže zatím jedeme touto cestou a úřad práce a ministerstvo práce a sociálních věcí, kde si na nás stěžovala odborová organizace, tak náš postup schválilo jako dobrý.

Kolik řidičů přijde o práci?

Je to přibližně 48, k padesáti lidem.

Kolik ušetříte?

Ušetříme samozřejmě dost.

Řekněte číslo.

Neřeknu číslo, zaskočil jste měl, přiznám, ale jen tím, že jsme to propočítali, tak ušetříme, ušetříme valorizaci, ušetříme remuneraci, ušetříme odvody, ušetříme dovolené, ušetříme dost nákladů, které jsou spojeny s tím, že ti lidé jen v té televizi jsou. Tzn. příspěvek na stravu atd.

Co za to natočíte?

Nenatočíme za to nic zvláštního, akorát se lépe porveme s letošním rozpočtem.

Bude vyrovnaný?

Ne. Nemůže být vyrovnaný, protože přeci jen vstupy jsou stále dražší a dražší a my jsme se rozhodli, že podpoříme původní dramatickou tvorbu, což se nám ukazuje jako dobré rozhodnutí a zároveň bohužel v tomto roce nás trefily dvě veliké sportovní události, tzn. olympiáda, mistrovství světa v kopané, obojí stojí hodně peněz a vzhledem k tomu časovému posunu, jednou Spojené státy, jednou Asie, tak ten výnos z té reklamy přeci jen není takový jako jsou náklady na ta práva, což třeba v případě mistrovství světa v hokeji se rovná, někdy dokonce převyšují výnosy z reklamy náklady na práva.

Kdy je podle vás reálné, aby Česká televize měla když ne ziskový, tak vyrovnaný rozpočet, je to reálné v roce 2003?

Já si myslím, že pokud dojde k úpravě financování České televize ...

Chcete říci zvýšení poplatků?

Nechci říci zvýšení, chci říct, pokud dojde k úpravě financování veřejnoprávního média a těch cest je samozřejmě víc, ano jedním z nich je i úprava koncesionářského poplatku samozřejmě, v roce 2003, tak může být rozpočet vyrovnaný. Naopak může být přebytkový, tzn. opět pokud dojde k té variantě té skokové úpravy koncesionářského poplatku, tak televize je zase na druhou stranu si povinna vytvořit finanční rezervy.

Česká televize nemá stále schválený podrobný rozpočet na rok 2002, na Kavčích horách panuje stávková pohotovost a místopředseda Rady České televize Ladislav Miler hovoří o České televizi jako o ještě nadále zřetelně rozhoupaném plavidlu. A generální ředitel Jiří Balvín si jede na zimní olympijské hry do amerického Salt Lake City. O čem to podle vás vypovídá, že jste si vyjel do Ameriky?

Já jsem si nevyjel do Ameriky ...

Vy jste si letěl.

Já jsem si vyletěl, návrat byl velmi dramatický, je to normální standardní forma spolupráce s českou olympijskou, která je jednak držitelem práv a jednak hlavním organizátorem celé účasti jak české reprezentace, tak zástupců sponzorů, mediálních partnerů, je to velmi výhodné místo k různým obchodním jednáním, máme tam možnost jednat s našimi největším partnery jako jsou Sazka, jako je Český olympijský výbor ...

Vy jste uzavíral nějaké obchody?

Ne, tam se neuzavírají obchody, ale je tam samozřejmě prostor k jednání jak třeba zlepšit spolupráci mezi našimi dodavateli takových služeb jako jsou Sazka, případně některými partnery, které můžeme u příležitosti takového setkání přesvědčit třeba ke slušnému sponzorskému vstupu do České televize.

Říkáte, že je to standardní. Je to ovšem standardní v nestandardní době, ve které se Česká televize nachází! Nepovažujete za chybu, že jste do Salt Lake City jel?

Ne, v žádném případě to nepovažuji za chybu, protože televize není One Man Show a jestliže se pracuje na podrobném rozpoložkovaném rozpočtu, tak na něm samozřejmě nepracuji já, ale pracuje na něm celé finanční oddělení atd., takže já mám zodpovědné ředitele, ať je to ředitel programu, ředitel výroby, ředitel finanční, ředitelé jednotlivých studií a ...

A obejde se to tedy bez Balvína?

A na pět pracovních dní se to opravdu obejde bez generálního ředitele.

Co ovšem odpovíte na případnou námitku: jak mají zaměstnanci ČT lépe pracovat, když jejich generální ředitel předvádí, že před tvrdou prací dává přednost služební cestě do Salt Lake City?

To je naprosto stejně tvrdá práce jako na Kavčích horách, v době moderních komunikačních prostředků já mám i ve Spojených státech naprosto jasný přehled úplně o všem od tisku, přes jakýkoliv papír, který je potřeba podepsat bleskem, dostanu ho, podepíšu, odešlu ho zpátky, takže já jsem zatížen i v době své soukromé dovolené normálním mailovým spojením a vyřizováním pošty.

V každém případě jste svou cestou do Ameriky nepřesvědčil předsedu Rady České televize Jana Mrzenu. On doslova říká: "Udělal chybu, že v této hektické době v ČT není a nemá zabezpečené úkoly vůči radě a jede do Salt Lake City."

Já to nebudu radši komentovat.

Proč ne?

Já mám na to zcela jiný názor, to není "jede do Salt Lake City", to je normální, opravdu znova opakuji standardní způsob komunikace všech partnerů, Českého rozhlasu, všech printových partnerů, prostě, kteří se této akce zúčastňují a znovu říkám, že je to velmi dobrý prostor třeba k jednání i se zástupci ministerstva školství.

Pokud byste zkrátka nejel, tak byste poškodil Českou televizi?

Určitě bych poškodil Českou televizi samozřejmě, protože by Česká televize byla jediná, která by tam z těchto partnerů nebyla.

Vy jste si koncem února, když jste letěl do Ameriky, pohněval členy Rady ČT. Ti se rozhodli, že vám seškrtají čtvrtletní odměny. Jak byste naložil s plnými odměnami, pokud byste o ně nepřišel?

Nevím, koupil bych něco manželce k našemu 25. výročí svatby, které čekáme.

Přijde o hadříky.

Přijde asi o nějaké oblečení.

Radní vám vyčítají především to, že jste nenaplnil dvě usnesení Rady ČT: za prvé - nepředložil jste v termínu podrobný rozpočet ČT a za druhé - proti usnesení rady jste změnil termín jmenování šéfredaktora zpravodajství České televize, proč neplníte usnesení kontrolního orgánu?

Tak k prvnímu. Rozpoložkovaný rozpočet k tomu jak byl vůbec rozpočet sestavován za personálního obsazení lidí, kteří už zaplaťpánbůh televizi opustili, tak já jsem měl stálé výhrady, tam byla poměrně dost bojkotována práce na tom rozpočtu a teprve za nového finančního ředitele se opravdu dostalo do těch kolejí, kam se dostat mělo. Máme samozřejmě zpoždění, ale ...

To zpoždění je tedy dáno bývalým finančním ředitelem a jeho bojkotem?

Jeho podřízeními, protože ani finanční ředitel nesestavuje rozpočet sám, samozřejmě, u takovéto instituce, která má rozpočet 4,5 miliardy.

Kolik podřízených finančního ředitele jste vyhodil, když bojkotovali ...

Odešli dva a po dohodě ...

Je to dostatečný počet?

Je to dostatečný počet, z důležitých míst samozřejmě.

Teď už nikdo nebojkotuje?

Ne.

A druhá věc, tedy ...

Ta druhá věc, to je vůbec naprosté totální nedorozumění, protože rada nemůže přijmout žádné usnesení, co se týká jmenování šéfredaktora zpravodajství. Tam došlo k nějakému nedorozumění, protože při představování nebo při oznamování výsledků výběrového řízení, což představoval na radě Zbyněk Honys jako ředitel zpravodajství, tak řekl otevřeně, že má dva kandidáty, mezi kterými si vybírá, že probíhají tzv. negociační dohody, že nejpozději během 14 dnů až třech neděl se toto rozhodne. To, že se rozhodl během čtvrtka a pátku, kdy se s nimi sešel a definitivně se rozhodl pro Karla Nováka, nemělo vůbec, nemůže mít žádný vliv na neplnění usnesení rady.

Na středečním jednání Rady ČT je předložen již podrobný rozpočet, věříte, že projde?

Já věřím, že projde, protože jsme tam udělali zase některé návrhy možných úsporných opatření a věřím, že projde.

Kolik nakonec jste ušetřili?

Přibližně kolem, navrhujeme kolem 100, 150 milionů.

O kolik bude schodkový rozpočet v konečné fázi?

Na to nemůžu úplně odpovědět, protože my nevíme v současné době, jaký je schodkový rozpočet 2001, protože není hotova uzávěrka, ale přibližně bychom si představovali 200, 225 milionů.

Z čeho ty peníze vezmete?

My je máme v rezervním fondu.

Takže bude vyčerpáno zhruba 220 milionů z rezerv?

Přibližně tak.

Připomínám, že hostem u mikrofonu je dnes generální ředitel České televize Jiří Balvín. Když jste se 24. října 2001 ucházel při veřejném slyšení před Radou České televize, o post řádného generálního ředitele televize veřejné služby v České republice, prozradil jste, že pokud budete zvolen, budete daleko razantnější.

Jiří BALVÍN, generální ředitel ČT /zvukový záznam/: Ano, přikročil bych k radikálnějším změnám, protože prozatímní mandát nedovoluje některé další kroky, protože je limitován tím, že tady je furt hrozba, že přijde někdo jiný a bude to měnit, na jednu stranu by to bylo nefér, i vůči tomu, kdo přijde, i vůči té organizaci. Mám to všechno připravené, samozřejmě bych byl radikálnější i když ne rychlejší, protože to je velká instituce a nejde to udělat ze dne na den, tak jako v malé firmě."

Slova Jiřího Balvína, pronesená před volbou generálního ředitele ČT koncem října. Balvín 24. října svůj projekt pro post generálního ředitele pojmenoval jedním jediným slovem a dodal:

Jiří BALVÍN, generální ředitel ČT /zvukový záznam/: Zeštíhlení, to není jen propouštění, to je prostě zeštíhlení té organizace, lepší řídící možnosti, zavést lepší řídící mechanismy samozřejmě, tzn. třeba redukovat velikost kolegia, následně se budou redukovat jiné orgány v té televizi, samozřejmě ekonomická rada atd. to potom jde dolů, ale myslím si, že to nejde dělat najednou, že se to musí dělat postupně, protože připravit a pak to k nějakému datu spustit, to je v takovéto instituci, která má tři tisíce zaměstnanců, naprosto nerealizovatelné. To není výroba aut, kde se to dá připravit, nakreslit, odzkoušet, jednu noc tu linku zavřít, přebouchat jí a druhý den z toho budou vyjíždět jiná auta, to prostě nejde, to se musí dělat postupně."

Slova Jiřího Balvína pronesená 24. října 2001, tedy týden předtím než byl zvolen řádným generálním ředitelem České televize. Na vaší hlavu se čím dál víc snáší kritika, že zatím své sliby neplníte, snad nejhlasitěji se ozval místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer, když 12. února doslova prohlásil: "Je třeba v televizi udělat radikální, razantní řez. Stále čekám, kdy pan Balvín začne se slibovanou reformou." Proč jste nezačal, alespoň podle vašich kritiků, se slibovanou reformou?

Já jsem začal a znovu zdůrazňuji, to co jsem řekl toho 24. října, že jsem se nedopustil žádné jiné informace nebo neřekl jsem žádnému redaktorovi, my jsme to opravdu připravili, já jsem dostal definitivu 15. listopadu, když si uvědomíte, že mezitím byly vánoční svátky, kdy se v této republice téměř 14 dní nepracuje a máme v současné době začátek března, my jsme vyhlásili od 1. března reorganizaci rozhodnutím generálního ředitele, která je podložena reorganizačním schématem, jak generálního ředitele, ředitele programu, ředitele zpravodajství, ředitele výroby, šéfa techniky a následně ...

To je ředitelů.

Ano, je jich samozřejmě podstatně méně než v současné době je členů kolegia a ...

O kolik jste zredukoval kolegium?

O pět.

To znamená o pět ředitelů?

Tam nebyli, tam právě v této organizační struktuře, která byla velmi rozvolněná, zvláště v posledních třech letech se mísily v kolegiu funkce jak ředitelů, tak šéfproducentů, tak vedoucích, tam byl vedoucí právního oddělení, šéfproducent, ředitel televizního studia atd., a to já už jsem měl v projektu, že chci, aby na kolegiu seděli pouze ředitelé, to znamená, je tam generální ředitel, je tam ředitel sekretariátu, je tam ředitel programu, zpravodajství, výroby, finanční a ředitelé dvou studií.

Můžete říci, kolik předpokládáte, že reorganizace České televize, kterou jste vyhlásil k 1. březnu, kolik přinese snížení celkového počtu zaměstnanců České televize? Jen pro úplnost bylo jich 2400.

V Praze.

Ano. Plus 250 Ostrava a 270 Brno.

Kolik to přinese dopředu, já to nechci skrývat, ale každé to jednotlivé oddělení, které se bude reorganizovat, restrukturalizovat projde důslednou prověrkou. Jestliže je v současné době naplánováno, že budeme mít místo mnoha skupin pouze centra zábavy, dramatické tvorby, tvorby pro děti a mládež, publicistiky, dokumentaristiky, vzdělávání, divadla, hudební tvorby, převzaté pořady, tak již to znamená, že bude stát v čele šest dramaturgů, tzn. nebudeme mít 24 nebo 28 producentů jako v současné době, ale ...

To znamená, že jste téměř čtyřikrát snížil počet stávajících tvůrčích skupin, není-liž pravda?

To byly tvůrčí skupiny, bylo producentské centrum převzatých pořadů, producentské centrum publicistiky a dokumentaristiky a pak je producentské centrum převzatých pořadů, pak jsou samozřejmě redakce. Každé to centrum mělo v sobě řadu skupin, tu dvě dramatické, tu dvě hudební nebo jednu hudební, tu dvě zábavné atd.

To znamená, ze 24-ti tvůrčích skupin jste teď vytvořil šest center, a tak budou propouštěni i lidé z tvůrčích skupin?

Ne, nebudou propouštěni v takové formě, ale v čele každého toho centra bude stát šéfproducent té které tvorby a šéfdramaturg, šéfproducent podřízený řediteli výbory, šéfdramaturg podřízený řediteli programu a dále pod nimi již nebudou producenti, ale budou třeba vedoucí projektu, dramaturgové atd. a všichni se sloučí samozřejmě do sekretariát, provoz, ekonomika a ...

To znamená, že pak jednotliví šéfové zmíněných center ...

Si postaví ...

Na nich bude záležet kolik propustí lidí?

Ano, oni si postaví to své centrum.

Před sebou máte mnoho papírů, na nichž jsou, říká se tomu lidově, pavouci.

Chlívečky.

Ano, pane generální řediteli, kdy chcete svojí reorganizaci ukončit?

K 31. 12. 2002, tzn. toto tak zvané překlopení, jak se tomu říká, tak by mělo nastat 1. 1. 2003, tzn. že teď prožijeme období, kdy poběží výroba a vysílání ze stávajícího systému, zároveň už budou jmenováni lidé do čela těch nových center, tzn. budou pracovat jak na starém, tak na novém a ...

Budete je obsazovat konkurzem?

Konkurz ne, když tak výběrové řízení.

Ano, tak budete ...

Buď přímým oslovením nebo výběrovým řízením.

Zaměstnanci České televize jsou ovšem od 21. září 2001 ve stávkové pohotovosti, předseda Nezávislé odborové organizace ČT Antonín Dekoj vysvětluje proč byla stávková pohotovost vyhlášená.

Antonín DEKOJ, předseda Nezávislé odborové organizace ČT /zvukový záznam/: "Stávková pohotovost byla vyhlášená na základě naprosto bezprecedentního kroku tehdy prozatímního ředitele pana Balvína, který zneužil jedno z pravidel hry, jak my říkáme, pravidla, kolektivní smlouva je jedním z pravidel, druhým pravidlem je pracovní řád. Jestliže ten pracovní řád byl použit proti zaměstnanci, překroutí ho, ten paragraf, paragraf 106, tak pak je naprosto jednoznačné, že ta odborová organizace musí nějakým způsobem reagovat. Předcházeli tomu ovšem mnohé další pokusy, abych řekl, neplnit kolektivní smlouvu, dokonce skutečnost neplnění kolektivní smlouvy a jiné neplněné sliby, ať už psané nebo nepsané."

Slova předsedy Nezávislé odborové organizace ČT Antonína Dekoje. Do sporu mezi zaměstnance a vedením ČT vstoupil ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Pokud do konce dubna nebude na Kavčích horách dojednána dohoda vstoupí odboráři v České televizi do stávky. Antonín Dekoj vysvětluje, proč jsou televizní odboráři připravená stávkovat.

Antonín DEKOJ, předseda Nezávislé odborové organizace ČT /zvukový záznam/: "My víme, že ta existence této instituce je ohrožena a navíc by ještě k tomu měli zaměstnanci, kteří vykonávají svojí práce stále stejně dobře, protože jinak by nebylo možné, aby fungovala ta televize a nebylo by to možné doložit tím, že rok od roku máme méně zaměstnanců, tak ti zaměstnanci by měli přijít asi o 20 % svých mezd, jen proto, že byl nastaven požadavek o tzv. vyrovnaný rozpočet."

Slova šéfa televizních odborů Antonína Dekoje. Už je na Kavčích horách vyjednávač a koho vám Vladimír Špidla předložil?

Tak my jsme dostali minulý týden dopis, já jsem nevěděl, že tady o tom, budeme mluvit, myslím, že tam je 12 nebo 14 vyjednavačů, ve většině případů jsou to doktoři práv, nevím, jestli jsou to zaměstnanci ministerstva nebo ne. Ti se teď obrátí jak na zaměstnavatele, tak na Nezávislou odborovou organizaci, aby jim předložili své dokumenty, tzv. stav v jakém kolektivní vyjednávání je a nevím jaký se volí v tomto případě postup, jestli si zvou na jednání obě dvě strany najednou nebo jednají s každou stranou zvlášť a objasňují si ty jednotlivé podklady, které dostanou.

Kde míníte ustoupit vy jako zaměstnavatel v požadavcích, které vám předložili odboráři a na nichž jste se zatím nedohodli?

Pane redaktore, to mám hrozně rád takovou otázku. Já, kde míním ustoupit? Já jsem to řekl v garážích a vzbudilo to tam velký ohlas, my jsme sice veřejnoprávní instituce, ale my se prostě musíme chovat jako instituce soukromá, tzn. na co mám to mohu vyplatit, já zaručím ze současného rozpočtu všem zaměstnancům to, že když rok má 12 měsíců, tak dostanou 12 platů. Já se nemohu zaručit za to, co podepsali moji předchůdci v kolektivní smlouvě, že bude remunerace, tzn. tzv. jarní v koeficientu 0,5 a podzimní v koeficientu 1, plus dvakrát ročně valorizace, pokud na ní budou finanční prostředky.

V případě, že se bude propouštět a že by odboráři byli vstřícní v počtu snižovaných zaměstnanců, budete mít na 13. a 14. plat nebo na ...

Pokud by k tomuto došlo a někdo by rychle našel v té televizi tolik úspor v pracovních silách, budu se chovat stejně jako předseda odborů drah, pan Dušek. Ano, ten šel na jednání s tím, že vyjedná pěti procentní zvýšení při propuštění pěti tisících zaměstnanců, tedy při propuštění, a pak vyjednal 7 % a přihodil k tomu ještě dalších 500 lidí.

Takže jste ochoten na takovou dohodu přistoupit?

Jsem ochoten.

Co když se nakonec ale v dubnu začne stávkovat. Existuje v ČT nějaký krizový scénář, jak nahradit stávkující zaměstnance?

Ještě se nezačne v dubnu stávkovat, protože ještě po tomto vyjednavači má přijít tzv. rozhodce a ten se má, domnívám se, také dva měsíce na to, takže by to přicházelo v úvahu až v červnu. Krizový scénář samozřejmě, nechci říct, že je připraven, ale hovoříme o něm, ale já jen chci všechny upozornit, že nemůže v žádném případě nastat taková situace jako nastala na přelomu roku 2000/2001, protože tato stávka, kterou by vyhlašovala odborová organizace, už je stávka ne prací, tzn. že lidé, kteří se přihlásí k této stávce podepíší, že se přihlásili ke stávce a druhý den nemohou jít do práce a ...

Vy je nepustíte na vysílací pracoviště, nikam, zkrátka nevstoupí do budovy ČT v případě, že začnou stávkovat?

To je zákon o stávce, tak to praví, ti lidé nemohou na pracoviště a přestávají také dostávat mzdu. Já si myslím, že celková situace v celé republice není příliš nakloněna takovým radikálním řešením a jestliže má někdo zajištěno, to co v soukromém sektoru zajištěno nemá, tzn. 12 platů ročně, tak si myslím, že je velmi netaktické se pustit do takovéto konfrontační akce.

Nejen odboráři tvrdí, že velkým, ne-li největším problémem financování televize veřejné služby je v současnosti 15 % množství neplatičů uživatelských poplatků v České republice, což je největší číslo ve střední a západní Evropě. Opět má slovo šéf Nezávislé odborové organizace Antonín Dekoj.

Antonín DEKOJ, předseda Nezávislé odborové organizace ČT /zvukový záznam/: "My od samého začátku prosazujeme zlepšení financování a o výši poplatků mluvíme až v poslední řadě. V první řadě chceme, aby to všichni ti, kteří jsou povinni ze zákona platili, říkám, 600 tisíc domácností, to reprezentuje, já nevím, 540 milionů korun, to je veliká částka, která by určitě mohla financovat digitalizaci a nenutila by zaměstnavatele, aby snížil mzdy."

Slova předsedy Nezávislých odborů Antonína Dekoje. Na tom se zjevně shodnete, je to asi jediná věc, na níž se s odbory shodnete. Je podle vás reálné, aby novela zákona o poplatcích, která je už připravená, ještě prošla do voleb Poslaneckou sněmovnou?

Já si myslím, že to reálné je, předložili jsme jí dnes v definitivní podobě všem členům mediální komise, ministerstvu kultury a myslím si, že když bude dobrá vůle, tak je to. Není to úprava koncesionářského poplatku, je to pouze tzv. zpřísnění výběru a myslím si, že by to mohlo projít.

Počítáte v onom zpřísněném výběru s tím, že poplatky už nebude vybírat monopolní výběrce, tedy Česká pošta?

Ne, v tomto nepočítáme. Zatím jsme se dohodli s poštou, že bude poplatky vybírat, protože zatím nikdo v této republice nepřišel na levnější způsob výběru poplatků než formou SIPA.

Jsou ale i v tom zpřísnění novely zákona o poplatcích ona autíčka a detektory. Četli jsme to v novinách, kdo bude mít přijímač a nebude platit, tak autíčko, které bude jezdit v ulicích - jako je tomu v Británii - zjistí ...

Jako tomu bylo v Británii a ve Švédsku. Jen bych chtěl zdůraznit, že ani Británie, která má samozřejmě mnohem delší demokratickou tradici než my, tak nepřistoupila k tomuto razantnímu kroku ze dne na den a vždy do té oblasti, kterou chtěla monitorovat, že tam vyšle tyto detektory, tak dopředu oznámila s tříměsíčním předstihem, že tam ty vozy vyšle a ve většině případů se ti neplatiči přihlásili ještě předtím.

Počítáte s tím, je to v novele?

Není to v té novele, ale je to nejkrajnější možné řešení.

S jak velkým zvýšením příjmů ročně počítáte v případě, že zmiňovaná novela začne platit?

Já bych uvítal, kdybychom se z 15 % dostali na 7, 7,5 %, tzn. polovinu, což je přibližně těch 270 milionů korun.

S čím jste v současnosti nespokojen nejvíce v programu České televize?

S pořadem?

Ano. Otázka posluchačská. Gladiátor?

Gladiátor je pro mě trošičku zklamáním, protože jsme od něj očekávali víc a nedaří se ani na konkurenční televizi. Myslím si, že jsme zřejmě všichni trošičku podcenili tu společnost, asi není založena tak negativisticky, jak jsme si představovali a možná v Británii to berou s větším humorem než u nás.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.