Markéta Moore-Mezlíková spolupracovnice BBC v Hongkongu

Je to roztomilý nemotora, který si rád pospí

V minulosti svou roli při budování diplomatických vztahů sehrály i němé tváře z říše zvířat. Například v Číně byla do této role angažována panda.

Nabízí se otázka - proč byla právě panda pasována na neoficiálního velvyslance dobré vůle? Nehodil by se k tomuto účelu lépe pes, sněžný levhart nebo tygr? Asi ne.

Panda již na první pohled působí jako zvíře mírumilovné, jako plyšový medvídek v životní velikosti, který si přímo si říká o pohlazení. Je to roztomilý nemotora, který si rád pospí, hned tak něco ho nerozháže a nejvíce si pochutná na bambusových listech.

Kulturní symbol Číny

Zdá se, že panda má ten správný profil pro posla přátelství a vzájemného porozumění. Navíc je důležitým kulturním symbolem Číny a jako zvíře velmi vzácná - patří mezi nejohroženější druhy. Ve volné přírodě jich dnes přežívá už jen asi půldruhého tisíce a všechny v Číně.

Historikové kladou počátky toho, co se později začalo nazývat "pandí diplomacie", do 7. století našeho letopočtu. Tehdy prý tchangská císařovna Wu C'-tchien věnovala první pandy japonskému dvoru.

Největší rozmach zaznamenala 'pandí diplomacie' až v 60. až 70. letech 20. století

Největší rozmach zaznamenala "pandí diplomacie" až v 60. až 70. letech 20. století. Odhaduje se, že během studené války darovala Čína celkem 23 pand devíti různým zemím, počínaje Sovětským svazem přes Severní Koreu až po Francii.

Některé pandy se skutečně zapsaly do historie diplomacie. Například pandí pár Sing Sing a Ling Ling darovaný prezidentovi Nixonovi po jeho historické návštěvě Číny v roce 1972 se stal symbolem obnovených vztahů mezi Čínou a USA.

V roce 1973 putovala panda Jen Jen do Francie a britský premiér se o rok později vrátil z návštěvy Číny s pandami Čching Čching a Čchia Čchia.

Ve vrcholné éře "pandí diplomacie" se státní představitelé, kteří přijeli domů z Číny bez pandy, mohli cítit téměř uraženi.

Ochránci zvířat

Proti zneužívání pandy jako nástroje v politických rošádách se brzy postavili ochránci zvířat. Připomínali, že převozy do jiných zemí pandám nesvědčí.

Jejich námitky začaly být brány vážně až v polovině 80. let, kdy se éra "pandí diplomacie" chýlí ke konci.

Od roku 1984 Čína pandy pouze zapůjčuje, a to na dobu deseti let a za poplatek ve výši miliónů amerických dolarů. Všechna pandí mláďata narozená v zahraničí jsou vlastnictvím Číny.

Existují ovšem výjimky. Čína věnovala Hongkongu párek pand v roce 1997 u příležitosti jeho návratu pod čínskou správu.

A nejnovější nabídku obdržel minulý týden Tchaj-wan jako gesto dobré vůle po historické návštěvě opozičního politika Lien Čchena v Číně.

Zatím ještě není úplně jisté, zda Tchaj-wan neobvyklý dárek přijme. Podle čínských dárců jsou pandy symbolem jednoty a mají přinést radost zejména tchajwanským dětem.

Trojský kůň

Tchaj-wan zatím žádné pandy nemá a podle některých pozorovatelů by rozkošní medvídci mohli na Tchaj-wanu vyvolat obrovské nadšení, podobné tomu ve Spojených státech, kde každoročně přilákali na tři miliony lidí.

Darování pand je prý jen propagandistickým trikem Pekingu

Pandy by také mohly posílit pocit kulturní sounáležitosti mezi Čínou a Tchaj-wanem. A tady mnozí tchaj-wanští politici vybízejí k opatrnosti.

Číňanům prý není radno věřit ani když přinášejí dary. Darování pand je prý jen propagandistickým trikem Pekingu, jakýmsi trojským koněm, jehož cílem je prolomit psychologický ochranný val, který si Tchaj-wanci vůči Číně pracně vybudovali.

Poukazují také na to, že Čína označila dodávku pand jako "vnitrostátní přepravu", čímž znovu potvrdila své stanovisko, podle kterého je Tchaj-wan součástí Číny.

Zamotaná politická situace v tchajwanské úžině zřejmě bude těžké sousto i pro tak zkušeného diplomata, jako je panda.