William Horsley zpravodaj BBC v Japonsku

Japonský vůdce Džuničiró Koizumi svatyni pravidelně navštěvuje

V čínských městech vyšli po dlouhé době do ulic demonstranti, kteří útočili na japonské diplomatické budovy, restaurace a sídla firem.

Čína tvrdí, že Japonsko zastírá pravdu o válečných zvěrstvech, především Nankingském masakru z roku 1937. V jádru sporu je i lpění některých japonských politiků na památníku japonských padlých.

Ve svatyni

Na svatyni Jasukuni je nejnápadnější masivní a nehostinná černá brána, charakteristický symbol šintoismu, ponurá silueta, pod níž za jasného jarního dne vidím procházet muže a ženy různého věku.

Přicházejí se poklonit památce předků nebo jen obdivovat okouzlující nádheru rozkvetlé třešňové aleje. Každá z rodinných skupinek se na okamžik zastaví, zavře oči a pomodlí se před dřevěnou budovou, kde odpočívají duše dvou a půl milionu japonských válečných padlých.

Nové učebnice dějepisu

Mezi mrtvými je Hideki Tódžó, premiér z doby 2. světové války, který byl později oběšen s desítkou dalších japonských vůdců jako válečný zločinec.

Při Nankingském masakru zahynuly sta tisíce lidí

Současný japonský vůdce Džuničiró Koizumi svatyni Jasukuni pravidelně navštěvuje bez ohledu na ostré protesty Číny, Japonska, Jižní Koreje a dalších sousedních zemí, že tímto činem schvaluje japonské výbojné války 30. a 40. let minulého století.

Čínské vedení tvrdí, že si Japonsko nezaslouží křeslo stálého člena Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, dokud se upřímně nevyrovná se svými válečnými zločiny.

E-mail kolující po Číně vyzývá k masovému bojkotu japonského zboží. "Pošlete to dalším Číňanům," nabádá vzkaz, "a nebudeme muset jít do války."

Proud protijaponských invektiv není nový. (Někteří pozorovatelé jej pokládají za nástroj, kterým chce čínské vedení získat větší objem japonské pomoci nebo odvrátit pozornost od vlastních selhání. Nápadně připomíná dobu komunistických rudých gard, až z toho mrazí.)

Během své návštěvy Japonska jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že se v této zemi, tak dlouho navenek oddané míru a ekonomické prosperitě, ujala nová nacionalistická atmosféra.

Jejím jedním znakem je schválení několika nových učebnic dějepisu, na jejichž vzniku se podíleli známí pravicoví historici. Jedna z učebnic, která tolik pohoršila Čínu, vůbec neuvádí počet čínských civilistů, kteří zahynuli při nechvalně proslulém Nankingském masakru.

'Nebyla to pravda'

Podle mezinárodně uznávaného odhadu v orgiích sexuální brutality a vraždění zahynuly rukou japonských vojáků stovky tisíc lidí.

Bez ohledu na to, jak byla mladá nebo stará, žádná žena, z těch, které jsme pochytali, neunikla znásilnění veterán z Nankingu

A největší japonský deník, Jomiuri Šimbun, vyzval své čtenáře k oslavám, protože nové učebnice vymazaly všechny zmínky o největším z ponížení, která na své sousedy císařské Japonsko uvalilo - o nucení velkého počtu žen v dobytých asijských zemích, aby sloužily jako sexuální otrokyně japonské armády.

Pokládám to ze strany deníku za hrubé popírání známých skutečností. Dočítám se dále, že prý "už bylo na čase říci, jak to bylo doopravdy, protože se ukazuje, že se obviňování Japonska nezakládá na pravdě."

Vždyť přece, pomyslel jsem si, Japonsko nemůže znovu podlehnout takovému klamu a pokrytectví. Svatyně Jasukuni je nesmírně působivým dokladem toho, jak Japonci opilí fašismem a donucení vojenskou vládou už jednou kolektivně ztratili zdravý rozum a spolkli fantastické mýty o rasové nadřazenosti a císařově božském původu.

Zašel jsem do nedávno rozšířeného muzea japonských dějin při svatyni Jasukuni. Zjistil jsem, že jeho 18 sálů kvalitních exponátů, map a dokumentů představuje okázalé a nákladné přepsání historie japonského císařství.

Každý chce být jedničkou

Japonsko ukazuje jako nevinnou oběť spiknutí západních koloniálních mocností, které je zavlekly do války.

Čína rapidně modernizuje svou armádu

Podle muzejního výkladu byla anexe Koreje, ustavení loutkové vlády v Mandžusku i postupné dobývání Číny aktem sebeobrany, jejímž cílem bylo pouze obnovit v regionu mír.

Pokud jde o Nanking, nenašel jsem v muzeu žádnou zmínku, že by japonští vojáci zabíjeli civilisty. Místo toho jen tato slova: "Číňané byli řádně poraženi, utrpěli velké množství obětí. Ve městě pak mohli jeho obyvatelé zase žít v míru."

Ať je váš názor jakýkoliv, toto je jako záznam tehdejších událostí nedostatečné. Náhodou jsem narazil na výpověď japonského veterána, který tehdy v Nankingu byl.

"Bez ohledu na to, jak byla mladá nebo stará, žádná žena, z těch, které jsme pochytali, neunikla znásilnění. Každá se dostala ke skupině patnácti dvaceti vojáků, kteří s ní měli pohlavní styk a jinak ji zneužívali. Pak jsme je vždycky ubodali. Protože mrtví nemluví."

Ostrý spor, který v současnosti Japonsko a Čína vedou, se týká nejen pravdy o minulosti, ale také souboje o moc.

Japonsko bylo po sto let asijskou jedničkou. Čína, která má desetinásobný počet obyvatel, má dnes velmi naspěch, aby jeho roli převzala. Podobně, jako je tomu u formulí závodících na stejném okruhu, největší riziko havárie vzniká v momentu předjíždění.