Bethany Bellová zpravodajka BBC v Rakousku

Děj muzikálu se odehrává v rakouském Salcburku

Když jsme se zastavili, abychom se pokochali výhledem na zasněžené vrcholky hor, oslovily nás dvě americké turistky. Mohlo jim být kolem třiceti.

"Promiňte," zeptala se mě jedna z nich, "neviděli jste ten kostel, kde se vdávala?"

Ta otázka mě zmátla. Kdo že se vdával? Ale než jsem se stačila zeptat, ozvala se druhá Američanka:

"Mám takovou radost! Chtěla jsem sem jet už dávno, už když jsem jako malá viděla ten film."

Muzikál o Salcburku

Konečně mi to došlo. Měly na mysli muzikál "Za zvuků hudby." Ona, jeho hrdinka, se pochopitelně jmenovala Maria, a byla to novicka, která si vzala kapitána von Trappa a společně uprchli před nacisty do Ameriky.

"Je mi líto, ale ten kostel jsme neviděli."

Zklamané Američanky šly dál svou cestou a my také. Krátce nato jsme procházeli kolem ženského benediktinského kláštera Nonnberg.

"Určitě je to tady," řekla jsem příteli, i když široko daleko nebyly žádné vysvětlující tabulky.

"Měli bychom jim to říct," napadlo mě a rozběhla jsem se z kopce za turistkami. "Našli jsme ten kostel!" křičím.

Američanky jako na povel vyrazily ke klášteru. Poutnice konečně došly k cíli své cesty.

'Disneyovská verze Rakouska'

Muzikál "Za zvuků hudby" láká do Salcburku skoro tolik turistů jako Mozart, který se tam narodil.

Julia Andrewsová hrála Marii von Trappovou ve filmu z roku 1965

Film s Julií Andrewsovou oblečenou v tradičním rakouském kroji, má své fanoušky na celém světě - ovšem s výjimkou Rakouska.

Ve zdejších kinech ho moc nehráli, ani televize ho nevysílá. Znám jen hrstku Rakušanů, kteří ho viděli, a to ještě v zahraničí.

"Je prostě moc americký," řekl mi jeden z rakouských přátel. "Vlastně je to taková disneyovská verze Rakouska."

"Je to otrava," stěžuje si jeden salcburský průvodce. "Když mám na sobě kožené kalhoty, tak se vždycky najde nějaký Američan, který chce, abych zazpíval Edelweiss. Oni si snad myslí, že je to rakouská hymna nebo co, ale tu písničku napsali pro ten muzikál a já ji poprvé slyšel až ve Státech."

Historický problém

Ale problémem nejsou jenom klišé. Mnohem citlivější záležitostí je způsob, jakým se muzikál dotýká rakouské nacistické minulosti.

Rodina von Trappových utekla ze země krátce po tzv. anšlusu Rakouska v roce 1938, kdy byla země připojena k hitlerovskému Německu.

Rakousko se po desetiletí označovalo za první oběť nacistického Německa. Teprve v poslední době si lidé pomalu začínají připouštět rozsah spoluzodpovědnosti Rakušanů za holocaust.

Na tohle období dějin by mnozí zdejší nejradši zapomněli.

Vídeňská Lidová opera se nedávno rozhodla muzikál "Za zvuků hudby" inscenovat. Považovala jsem to za zajímavé, provokativní - byť z obchodního hlediska poněkud riskantní rozhodnutí.

Představení ve Vídni

Na představení, které jsem navštívila, přišlo sice několik japonských turistů, ale bylo zřejmé, že inscenace je určena hlavně domácímu publiku.

Marii von Trappovou hraje Maria Piresová

Text přeložili do němčiny, což anglicky mluvící diváky trochu mate. Vídeňáci mají muzikály rádi. Však také můj soused, pán středních let, si radostně vyťukával rytmus písniček.

"Je to opravdu nádherná hudba," svěřil se mi o přestávce, "zlatý věk amerického muzikálu, že?"

O nacismu se v prvním jednání mluví jen zřídka. Zato v druhém už produkce přitvrdí. Dojde i na pozdravy "Heil Hitler" a zastrašování von Trappových nacisty.

Vrcholem je scéna, kdy kapitán von Trapp před obří svastikou zpívá píseň Edelweiss. A když nacističtí vojáci, kteří von Trappovy pronásledují, probíhají hledištěm, někteří diváci sebou znepokojeně šijí.

"Líbilo se mi to, ale obešla bych se bez těch halamů ve vojenských mundurech," řekla mi postarší Vídeňačka.

Oblíbí si ho?

Sedmadvacetiletá dívka má jiný názor: "Dobře, že ukázali nacistické manýry, aspoň lidem dojde, o čem vlastně ten příběh je."

Jiní ale pochybují, zda se romantický muzikál hodí k prezentaci temných dob rakouských dějin.

Jeden starý pán v tradičním rakouském lodenovém kabátě prohlásil, že z představení nemá dobrý dojem: "Tu dobu si pamatuju a nechci si ji připomínat."

Zkrátka a dobře, je to kontroverzní představení a možná právě proto jdou lístky na dračku.

Někteří doufají, že Vídeňáci si muzikál "Za zvuků hudby" zamilují stejně jako třeba operety "Netopýr" nebo "Veselá vdova".

Kdo ví, možná jednou i ten rakouský průvodce zanotuje Edelweiss...