Václav Větvička spolupracovník BBC v USA

Amerika diskutuje o zákazu náboženských symbolů

V obou se jedná o to, zda se biblické či jiné náboženské symboly smějí vyskytovat na veřejných místech, nebo jestli se jedná o porušení ústavou zaručené odluky církve od státu.

Rozhodnout by měl Nejvyšší soud.

Nebude to lehké rozhodování už proto, že sám Nejvyšší soud má v místnosti, kde zasedá již několik desetiletí, plastiku Mojžíše.

Zákazem vyvěšování Desatera by vlastně popřel sám sebe.

Navíc celou otázku komplikuje i existence hned několika verzí desatera - katolíci, židé i protestanti totiž nemají zcela identická přikázání.

A tak problémem není jen, zda ano či ne, ale také: Pokud ano, které vyznání má své desatero posvěcené Nejvyšším soudem?

Mezi Američany mají zastánci církevních symbolů na veřejných místech trojnásobnou převahu.

Řadě z nich je to ale ve skutečnosti jedno a odpovídají na podobné otázky spíše tak, jak to považují za politicky korektní.

Co s náboženskými symboly?

Pokud je otázka položena poněkud razantněji, tedy jestli mají státní a federální úřady hrát aktivnější roli v prosazování náboženství, nebo naopak dát od toho definitivně ruce pryč, jsou dotázaní Američané mnohem opatrnější.

Náboženské symboly se možná nebudou vyskytovat na veřejnosti

Na jedné straně se totiž bojí cenzury, na druhé straně mají obavy, že konzervativní vláda bude náboženství příliš propagovat.

Jde však o mnohem složitější věc nežli o pouhé odstranění desatera z kentuckých škol, případně z texaského náměstí.

Podobných náboženských symbolů jsou totiž po amerických městečkách tisíce a nějaké razantnější rozhodnutí Nejvyššího soudu by znamenalo horečné odstraňování všech, ať už dobrovolně, nebo pod hrozbou série žalob, se kterými by zcela nepochybně přispěchali ateisté.

Zastánci náboženského konzervatismu i ateističtí humanisté se připravují na válku. Před Nejvyšším soudem již vypovídaly armády výtečně placených právníků kopajících v dresu obou stran.

U soudu ale zcela jistě všechno neskončí, pokud konzervativci prohrají.

V ohrožení by se vedle náboženských zpěvů ve škole ocitla i sousloví "o Bohu" v přísaze, kterou již dlouhá desetiletí každý den povinně odříkávají americké děti ve školních třídách.

Náboženské symboly jsou ale také na řadě státních i federálních symbolů, ostatně věta "Věříme v Boha" je i na dolarových bankovkách.

Absurdní jednání

To všechno by muselo zmizet v případě, že zvítězí teze o tom, že ústavou zaručená svoboda vyznání znamená současně i svobodu jednotlivce od náboženských symbolů a nátlaků.

Je možné, že v USA zakážou i vánoční stromečky?

Je pochopitelné, že si nikdo nedovede ani představit, kolik by to mohlo stát peněz.

Američané, jak je ostatně známo, často dovedou věci až k naprosté absurdnosti. A právě otázka náboženských symbolů je jednou z takových absurdit.

V zemi, kde chodí převážná většina lidí do kostela a kde i prezident národu sděluje, že se s Bohem pravidelně radí, jsou v ohrožení i tak běžné náboženské symboly jako třeba jesličky.

Už teď probíhají v řadě amerických měst každoroční souboje o to, zda katolické jesličky smějí stát na veřejném prostranství, jestli by měly zmizet úplně, nebo jestli by naopak měly být doplněny o ukázky zvyků jiných denominací.

Že některá náboženství Vánoce neslaví vůbec, to už zastánce politické korektnosti nijak netrápí. Není ani vyloučeno, že se časem dočkáme i zákazu vánočních stromečků.