Taťána Hoffmanová spolupracovnice BBC v Jeruzalémě

Soutěž chtěla Izraeli zlepšit image

Image země se rozhodla zlepšit jedna izraelská komerční televizní stanice. Zařadila do vysílání reality show, jejímž cílem bylo vybrat nejlepšího reprezentanta státu.

Dalo by se říci, že objektivní novinářka a izraelská občanka českého původu se ve mně sváří už patnáct let; od obnovení diplomatických styků mezi Izraelem a Československem.

Na jedné straně jsem novinářka, která popisuje a komentuje komplikovanou a často bolestnou situaci na Blízkém východě. Žádá se ode mě objektivita, neutralita, osobní názory mohu sdělit jen zřídka.

Na druhé straně musím neustále bojovat s nutkáním vyplnit vakuum neznalosti, předsudků a zkreslených informací. Někdy je velice těžké rozhodnout se, co je důležitější, protože dnešní světová politika se neodehrává jenom na skutečném válečném poli nebo během jednání vlád, ale také na válečném poli masmédií.

Kdo se umí lépe prezentovat, vzbudit sympatie a lépe přesvědčit veřejnost, ten má skoro vyhráno.

Kde je miláček novinářů?

Až do šestidenní války v roce 1967 na tom byl Izrael dobře. Sice nikoli ve východní Evropě, která s ním přerušila veškeré styky, ale na Západě se stal malý hrdinský stát, který se ubránil arabské agresi, miláčkem veřejnosti, novinářů a politiků.

Velká část světové veřejnosti dnes už nevnímá Izrael jako malý, ohrožený židovský stát, ale jako velmoc, která okupuje cizí území Taťána Hoffmanová

Nebylo třeba nic vysvětlovat, sympatie byly na straně Izraele. Izraelské ministerstvo zahraničí mohlo vysílat za hranice více či méně schopné úředníky, kteří hlásali názory vlády, jež se neměla za co stydět.

Ale v posledních letech se situace výrazně změnila. Jestliže jsem ještě před deseti lety mohla v Praze - s jistou mírou hrdosti a snad i zadostiučinění - poskytovat rozhovory, dnes je to vyloučené.

Každé interview, každá otázka jsou kritické, konfliktní, jen zřídka vedené snahou skutečně pochopit zdejší komplikovanou situaci.

'Hledá se vyslanec'

Málokdo si sice umí představit každodenní život pod hrozbou teroristických útoků, ale nikdo také nechce žít v pásmu Gazy nebo v nějakém městě na západním břehu Jordánu.

V zemi dochází často k teroristickým útokům

Velká část světové veřejnosti - a zejména v Evropě - dnes už nevnímá Izrael jako malý, ohrožený židovský stát, ale skoro jako velmoc, která okupuje cizí území, nekultivovaný národ s brutální armádou a arogantními politiky.

Image země je v současnosti dost pošramocená. Ministerstvo zahraničí se s tím zatím vypořádat nedokázalo, tak se o to pokusil největší izraelský soukromý televizní kanál.

Vyrukoval s reality show, během níž se měl ze čtrnácti kandidátů vybrat ten, který bude nejlépe reprezentovat Izrael ve Spojených státech. Ministerstvo zahraničí se snažilo protestovat, jeho mluvčí tvrdili, že dobrý diplomat se vybírá z pěti tisíc kandidátů a musí projít nejméně tříletým školením, ale nic nepomohlo.

Velkolepá televizní show dostala název "Hledá se velvyslanec" a čtrnáct mladých fotogenických kandidátů se vrhlo do boje. Producenti je poslali diskutovat na univerzitu v Cambridge, nechali je vyrobit reklamu o Izraeli pro stanici MTV, diskutovali v Budapešti a Paříži a v každém kole jeden kandidát vypadl.

Efekt show žádný

Tři finalisté se nakonec probojovali do New Yorku. Tam je čekali starosta Michael Bloomberg, hvězda CNN Paula Zahnová, editor politického deníku a bouřlivá diskuse na gymnasiu v černošské chudinské čtvrti.

Paradoxně všichni tři izraelští finalisté byli přistěhovalci - z Británie, Etiopie a Ameriky. Mladík amerického původu nakonec vyhrál.

Ne snad proto, že by uměl jinak či lépe vysvětlit izraelskou realitu, ale proto, že byl fotogenický, znal všechny mediální triky, uměl perfektně anglicky, prostě - komerční profesionál. Show měla ohromný úspěch, reklama ve finále stála stokrát tolik než ve zprávách.

Dnes už je onen mladý muž v Americe a nikdo o něm neví. Na televizních obrazovkách se dále objevují oficiální mluvčí, kteří mají informace, autoritu a schopnost vysvětlit složitou realitu.

Televizní show mi nevyřešila žádný problém. Je jasné, že svého vnitřního konfliktu se zbavím teprve tehdy, až na Blízkém východě zavládne mír. Občas sním o postu izraelské velvyslankyně v Praze. Zatím mi ale musí stačit titul honorární konzulky České republiky v Izraeli.