Stephen Gibbs zpravodaj BBC

Země se po krátkém dešti rychle zazelenala

Jenomže na Kubě je, jak nás o tom neustále přesvědčuje vláda v Havaně, všechno trochu jinak. Sucho nevyjímaje.

Před pár dny jsem přiletěl do Holguinu, abych na vlastní oči viděl to, o čem i místní kubánské úřady mluví jako o krizi.

Jde o nejhorší sucho v oblasti za posledních čtyřicet let.

Z pohledu z letadla ale vypadala země docela zelená. Na chvíli jsem se zděsil, jestli mě kubánské národní aerolinie nedopravily do jiného města, než kde jsme měli přistát. Už jednou se mi to totiž tady na Kubě stalo.

Čtvrť Lenin

"Nikoli," ujistila mě letuška. Přistáli jsme skutečně v Holguinu. Země se trochu zazelenala díky dešti před pár dny.

I těch pár kapek stačilo, aby ve zdejší úrodné půdě začalo něco růst. Jenže těsně pod povrchem je půda suchá jako troud. Na většině polí vůbec nic neroste.

V posledních měsících vyschly dva ze tří rezervoárů vody v okolí města Holguin třistatisíc obyvatel města je už desátý týden bez vody.

Zašel jsem se podívat do jedné z čtvrtí Holgiunu, která nese jméno Lenin. Je to blušiště betonových domů, které tady vyrostly v sedmdesátých letech v době vzkvétajících vztahů Kuby se Sovětským svazem.

I když od revoluce uplynulo už 45 let, čtvrť Lenin je v Holguinu známá jako oblast pro střední vrsty obyvatelstva.

"Žijí tady vzdělaní lidé," vysvětlil mi jeden místní komunista. Daleko zajímavější ale než, jací lidé tady žijí, byla jejich trpělivost.

Namátkou přijela cisterna

Asi jednou za týden přijela do čtvrti na namátkou vybraná místa cisterna s vodou. Šlo o starou ocelovou nádrž zapřažnou v ještě starší traktor sovětské výroby.

Kubánci jsou zvyklí stát ve frontě

Pokud chtěl člověk na celý příští týden vodu, musel pobrat co nejvíce nádob na vodu, vystát dlouhou frontu na palčivém slunci a pak se cestou domů snažit, co nejméně vody vyšplíchat.

Takhle to tady chodí už tři měsíce, ale Kubánci to pořád berou s dobrou náladou.

Eduardo si před svým růžovým betonovým domem ve čtvrti Lenin natočil tři vědra vody. Nevypadá na svých sedmdesát let a zaujal mě také tím, jak se elegantně vyšňořil na cestu k cisterně.

"My Kubánci jsme zvyklí na 'la lucha'," vyprávěl mi s úsměvem při čekání, až se mu naplní i třetí vědro. "La lucha" znamená "boj".

Fidel Castro často používá toto označení pro 45 let trvající averzi mezi Kubou a Spojenými státy.

La Lucha

Obyčejní Kubánci ale svádějí svoje každodenní "luchasy" tedy boje: s pravidly, kterým nikdo nerozumí, s výpadky elektřiny, s vedrem a s byrokracií. A teď se potýkají i s nedostatkem vody.

Dobrá nálada Eduarda a jeho sousedů v Holguinu, kterou si zachávávají i přes všechny ty nepříjemnosti, je impozantní v porovnání se situací, která panuje v Guardalavaca ležícím pouhých třicet kilometrů odsud.

Guardalavaca je nejnovějším kubánským turistickým místem. Obrovské luxusní hotely se jména jako Paradise, tedy Ráj, se táhnou podél pobřeží. Kubánci mají zakázáno tady bydlet.

Přišel jsem do jednoho hotelu a na oddělení styku s veřejností jsem se představil jako novinář. Pracovnice PR nijak neoplývala radostí, že mě tady vidí, ale přesto mě vzala na krátkou prohlídku hotelu.

Stačila mi na to, abych se přesvědčil, že zdejší bazény jsou po okraj plné vody. Žádná známka sucha. Hotely mají vlastní studny a mnozí hoteloví hosté nemají tušení o tom, že si užívají dovolené na sluníčku uprostřed obrovského sucha.

Ti, kteří to vědí, se to dozvěděli od servírek nebo od taxikářů.

Větší nadhled

Jeden britský hasič, jmenoval se Neil, mi vyprávěl, že mu situace na Kubě připomíná sucho v severní Anglii, které je trápilo před pár lety.

Krize nejsou v téhle zemi ničím výjimečným, je to skoro běžná věc Orlando

Když je na Kubě něco v nepořádku, mluví o "trápení" pouze zdejší cizinci. Kubánci to berou s větším nadhledem.

"Život zkrátka není lehký" nebo "co s tím můžeme dělat?" byly nejčastější reakce, které jsem od nich slyšel, když se při cestě porouchal autobus nebo když nepřijela dodávka zboží, na které lidi dlouho čekali ve frontě.

Jakmile jsem se vrátil z Guardalavacy, šel jsem se podívat na noční život ve čtvrti Lenin.

Ulice byli plné lidí, kteří tlačili svoje podomácku vyrobené trakaře, na nichž měli nádoby na vodu. Všichni se sešli u studny, kterou nechala vláda nedávno vykopat.

Ve frontě čekal i počítačový programátor Orlando. Když jsem probrali sucho, zeptal jsem se ho, co si myslí i posledních pokusech prezidenta Bushe zpřísnit embargo vůči Kubě.

Amerika omezila návštěvy kubánských Američanů na ostrově a nové nařízení určuje, kolik mohou přivézt peněz pro své rodiny žijící na Kubě.

Americká administrativa doufá, že vyhladovění kubánské ekonomiky povede ke krizi, která bude Kubánce impulsem, aby změnili vedení země. Orlando o takovém plánu pochybuje.

"Krize nejsou v téhle zemi ničím výjimečným, je to skoro běžná věc," říká zatímco si upraveným kolem od bicyklu pumpuje trochu vody ze studny.