Následující řádky Vám přiblíží změny, které čekají na české občany v novém společenství.

Co znamená jednotný trh?

Vytvoření tzv. jednotného trhu bylo významným milníkem postupující integrace v Evropě. Sdílení principů společného trhu přináší členským zemím čtyři základní ekonomické svobody: volný pohyb osob, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu.

Volný pohyb osob

Svoboda volného pohybu osob zaručuje občanům zemí EU tato práva:

• právo ucházet se o nabízené zaměstnání a pracovat v kterékoli zemi Unie
• právo volně se pohybovat po zemích Unie
• právo žít, případně se usadit v libovolné členské zemi Unie v souladu s předpisy tohoto státu z důvodu výkonu zaměstnání
• setrvat na území jiné členské země i po skončení zaměstnání

Volný pohyb zboží

Tato svoboda znamená, že výrobky se mohou v rámci jednotného vnitřního trhu volně pohybovat mezi Českou republikou a členskými státy Unie bez celních či administrativních překážek. Znamená to tedy, že je možno bez jakýchkoliv problémů obchodovat volně se všemi členskými státy. Pro velké podniky i drobné podnikatele se tak otevírají obrovské možnosti uplatnit se na tomto velkém evropském trhu, i když je nutno počítat s větší konkurencí.Vyhovuje-li výrobek předpisům jednoho členského státu,může být automaticky uveden i na trh ostatních členských států Unie. Základní požadavky na výrobky se týkají zejména bezpečnosti výrobků. Zajištění bezpečnosti spotřebitele je totiž jedním z hlavních principů společného trhu. V EU je závazně stanoven pouze omezený počet základních technických parametrů pro velké skupiny výrobků. Pro usnadnění vzájemné výměny zboží jsou vydávány technické normy, jejichž dodržování je však dobrovolné. Odbourání nutné administrativy, a především celních kontrol, tak v mnoha případech umožní snižovat ceny zboží.

Volný pohyb služeb

Tato zaručená svoboda se týká především oblastí, jako jsou bankovnictví, pojišťovnictví, investiční služby a trh s cennými papíry, ochrana osobních údajů a "informační společnost". Převzetí právních norem zpřístupní každému občanovi služby z této oblasti v kterémkoliv členském státě a všem subjektům na trhu zajistí lepší ochranu.

Volný pohyb kapitálu

V této oblasti byla na ochranu českých občanů, jejichž kupní síla je prozatím nižší než v současných členských zemích, přijata dvě přechodná období, která mají chránit majetek a zabránit případným spekulativním nákupům nemovitostí:

• Přechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů v délce 7 let. Během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize. Případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu České republiky. V případě, že by před vypršením přechodného období došlo k vážnému narušení trhu se zemědělskou půdou, máme právo na jeho prodloužení až o další tři roky. Celková délka přechodného období by tak mohla být až 10 let.
• Přechodné období pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (tj. chat a chalup) pro občany ostatních států v délce 5 let.

Co je to euro?

Zavedení společné evropské měny – eura – je vyvrcholením snah o vytvoření měnové stability bez výkyvů směnných kurzů národních měn a zajištění stabilního prostředí pro společný trh. V současnosti je euro (zkratka EUR) zavedeno ve 12 zemích, které dohromady tvoří tzv. eurozónu: Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko a Řecko.Tyto země a jejich instituce uskutečňují jednotnou měnovou a kurzovou politiku. Velká Británie, Švédsko a Dánsko se zatím k měnové unii nepřipojily. Nově vytvořené bankovky a mince, které se používají pro hotovostní styk,mají tyto hodnoty:celkem 7 druhů bankovek v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 eur, 8 druhů mincí v hodnotě 1,2,5,10,20,50 centů a 1 a 2 eura.Pro novou měnu byla vytvořena nová značka: symbol připomíná řecké písmeno "epsilon". Poukazuje tak na Řecko jako kolébku evropské civilizace, a také na první písmeno slova "Evropa".

Výhody používání jednotné měny:

• euro je zárukou nízké míry inflace a stabilní měny
• eliminují se problémy na společném trhu, plynoucí z kolísání směnných kurzů
• uvnitř eurozóny zaniká prostor pro spekulace se směnnými kurzy
• podnikům,obchodujícím v rámci eurozóny, a turistům odpadají náklady spojené s převodem měn
• podnikům,obchodujícím v rámci eurozóny, odpadají náklady na vedení účetnictví v různých měnách
• usnadňuje se mezinárodní srovnatelnost ekonomické výkonnosti (podniků, regionů, států)
• umožňuje se transparence cen a nákladů

V České republice nebude euro zavedeno okamžitě po vstupu do EU. Je to dáno tím, že budeme muset splnit nejdříve tzv. konvergenční kritéria, abychom se mohli stát členem Hospodářské a měnové Unie (HMU) a zavést společnou měnu. Dá se předpokládat, že euro u nás nebude zavedeno před rokem 2007.

Konvergenční kritéria

• nízký rozpočtový deficit (do 3 % HDP)
• nízká míra celkového veřejného dluhu (do 60 % HDP)
• cenová stabilita (inflace nesmí překračovat o více než 1,5 % míru inflace za posledních 12 měsíců ve třech členských státech, které v této oblasti dosáhly nejlepších výsledků)
• stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (úroková sazba nesmí o více než 2 % převyšovat úrokovou sazbu ve třech zemích s dlouhodobě nejnižší sazbou
• schopnost udržet kurz měny alespoň dva roky před zavedením eura ve stanoveném rozmezí.

Co se stane s našimi úsporami?

Zavedení eura nebude v žádném případě znamenat měnovou reformu. Kurz eura ke koruně bude pevně stanoven. Ceny, platy, důchody i peníze na účtech a vkladních knížkách se přepočtou stejným koeficientem. Úspory se tedy neznehodnotí. Hodnota úspor našich občanů se přímo nezmění ani v samotném důsledku vstupu do Unie. Je nutno si uvědomit, že neinvestované peníze postupem doby vlivem inflace ztrácejí část své hodnoty. Úspory se obvykle používají na zboží dlouhodobé spotřeby, u něhož se nedá očekávat ani takové zvýšení, jaké někteří odborníci předpokládají u potravin (naopak u některých druhů mohou ceny i poklesnout). Zejména v některých atraktivních lokalitách však mohou vlivem oživení trhu vzrůst ceny nemovitostí. Již během přípravy na vstup došlo k významnému zvýšení pojištění úspor občanů v českých bankách. Nyní je výše úspor vkladatelů pojištěná pro případ krachu banky srovnatelná s výší běžnou v členských státech a je vyšší než minimální požadovaný standard Unie. V souvislosti s úsporami je třeba zmínit zrušení možnosti zakládat anonymní vklady (např. vkladní knížky na doručitele). Smyslem tohoto opatření je snížení možnosti praní špinavých peněz. Anonymní vklad také nemůže být pojištěn, naopak přechodem na vklad na jméno je vklad pojištěn automaticky.

Budou se měnit ceny zboží?

Mezi členskými zeměmi Evropské unie existují poměrné výrazné rozdíly cen jednotlivých druhů zboží.To je dáno především výkonností národních ekonomik a koupěschopností obyvatelstva. Tyto vzájemné rozdíly se však postupně zmenšují. To se samozřejmě bude týkat i České republiky, kde především ceny potravin jsou hluboko pod průměrem cen potravinářského zboží v Evropské unii. Nemusíme se však obávat, že by se ceny potravin zvýšily bezprostředně po našem vstupu, nebo že by došlo k nějakému skokovému nárůstu cen. Již od roku 1992 dochází v rámci přibližování společnému trhu k postupnému odbourávání cel a administrativních a technických překážek obchodu a s nimi i k postupnému vyrovnávání cen. S výjimkou některých zemědělských a potravinářských výrobků již dnes bariéry vzájemného obchodu neexistují. Některé běžné potraviny jsou dokonce v některých zemích Unie již dnes levnější než u nás (např. jogurty, ovocné džusy, zelenina, olej). To velmi dobře vědí obyvatelé příhraničních oblastí, kteří již dnes jezdí nakupovat některé věci do sousedního Německa či Rakouska. U průmyslového zboží jsou u nás ceny mnohdy již srovnatelné s běžnými cenami v EU (elektrické spotřebiče, některé druhy textilu atd.).U některých druhů zboží, jako je například elektronika nebo tzv. bílé zboží, se očekává určitý pokles cen. K většímu zvýšení cen naopak dojde u cigaret a tabákových výrobků, které bude probíhat postupně v průběhu přechodného období. Zde je totiž nutno zavést vyšší spotřební daň. Otevření trhu s energiemi zvýší konkurenční tlak ze zahraničí, což by mělo snižovat ceny, zároveň však je nutno počítat se zvýšením daně na dodávky tepelné energie pro domácnosti od roku 2008, kdy skončí vyjednané přechodné období pro sníženou sazbu DPH.

Jaké můžeme očekávat mzdy?

Evropská unie nemůže výši mezd v jednotlivých členských zemích žádným způsobem určovat. Mzdová úroveň v České republice je výrazně pod úrovní členských států Evropské unie, především z důvodu rozdílu cenových hladin (životní náklady jsou u nás výrazně nižší než v EU) a nižší výkonnosti české ekonomiky. Rozdíly se budou postupně snižovat, a to zejména díky zvyšování produktivity práce, posilování koruny vůči euru a následnému zvyšování mezd. Rychlost sbližování však nelze v současné době přesněji odhadnout. V ideálním případě by měla průměrná reálná mzda růst asi o 2–5 % ročně.

Jak se bude žít našim důchodcům v Evropské unii?

Přesto, že Evropská unie nemůže určovat výši důchodů, usiluje o to, aby se v nových členských zemích úroveň důchodů, sociálních dávek a mezd postupně vyrovnávala s úrovní ve stávajících členských zemích. Je však zřejmé, že tohoto cíle nebude dosaženo ihned. Budou-li se pozvolna zvyšovat ceny základních životních potřeb, budou současně s tím zvyšovány i důchody. Jejich valorizace bude – stejně jako dosud – závislá na výši inflace. To znamená, že lidé pobírající starobní důchod, se nemusejí obávat zhoršení své životní úrovně. Nelze ovšem očekávat okamžitý prudký vzestup, například na úroveň důchodů v Německu nebo v některých jiných zemích Unie. Po našem vstupu do Unie bude tedy růst důchodů minimálně takový, aby neutrpěla životní úroveň jejich příjemců. Sociální systém České republiky se nezmění, bude nadále založen na dvou pilířích: povinném důchodovém pojištění (průběžné financování) a dobrovolném důchodovém připojištění (kapitálové financování). Nárok na důchod vzniká zvlášť z každé země, kde byl občan důchodově pojištěn, a to za splnění podmínek platných v dané zemi. Doby odpracované v různých státech se pro účely zjištění nároku na důchod sčítají. Občan pak bude dostávat několik různých důchodů, vypočítaných podle délky pojištění v každé jednotlivé zemi. Důchod je penzistovi zasílán na jakoukoli adresu v Evropské unii, na které právě pobývá. Důchodový systém může být rozšířen i o zaměstnanecké penzijní připojištění. Přestěhováním do jiné země tedy nárok na důchod nezaniká.

Reguluje Evropská unie sociální politiku svých členských zemí?

Se vstupem České republiky do Evropské unie nenastanou v sociální politice žádné zásadní změny. Unie má kromě obvyklého národního sociálního zabezpečení také pravidla pro zabezpečení občanů, kteří postupně pracují nebo bydlí ve dvou či více státech Unie. Základním pravidlem je, že na každého se vztahuje systém sociálního zabezpečení toho státu, ve kterém pracuje. Předpisy pro tyto "migrující" občany zasahují do oblastí starobních důchodů, nemocenských a mateřských dávek, zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání, vdovských důchodů, dávek v nemoci, příspěvků při úmrtí, podpor v nezaměstnanosti a rodinných příspěvků. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na sociální potřebě občana. Základní sociální práva občanů jsou obsažena v Chartě základních sociálních práv pracovníků. Ta je uznávaným východiskem při přijímání konkrétních opatření, přesto, že není právně závazná. Charta zaručuje svobodu pohybu po celém území Unie, spojenou s právem být zaměstnán v kterékoli zemi, a to bez zvláštního povolení a za stejných podmínek, jaké platí pro občana daného státu. Každé zaměstnání musí být spravedlivě odměňováno. Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají právo svobodně se sdružovat. Obě strany mají právo uzavírat kolektivní smlouvy. Právo na stávku je však upraveno národním zákonodárstvím. Každý pracovník v zemích EU má právo
na přístup k odbornému vzdělávání, a to během celého produktivního věku. Muži a ženy mají mít stejné možnosti při získávání zaměstnání, odměňování, odborné přípravě i postupu v zaměstnání. Za přesně definovaných okolností mají zaměstnanci právo být předběžně informováni a konzultováni. Zaměstnanec má právo pracovat v bezpečném a zdravém prostředí. Zvláštní články formulují práva mladistvých, starších a zdravotně postižených osob. Členské země mají povinnost uplatnit tato sociální práva ve vlastní legislativě a prosadit je ve své sociální politice. Konkrétní úprava sociálních dávek a opatření sociální pomoci a péče zůstanou v kompetenci České republiky. Přizpůsobení se bude týkat pouze koordinace se systémy ostatních členských zemí tak, aby byla zajištěna návaznost sociálního zabezpečení pro české občany, kteří budou odcházet za prací do zahraničí, a pro občany ostatních států, kteří se budou stěhovat do České republiky.

Zlepší se u nás po vstupu do Evropské unie zdravotní péče o občany?

Oblast zdravotnictví – tedy vlastní zdravotní péče a způsob jejího zabezpečení – zůstává plně věcí jednotlivých členských států. Dokonce je to oblast, která je v Unii nejméně integrovaná. Většina kandidátských zemí přesto před vstupem do Evropské unie přistupuje k reformě zdravotnictví – aniž by EU vyvíjela nějaký nátlak nebo předkládala jednotný model. Je totiž logické, aby jednotlivé národní systémy zdravotní péče byly budovány na shodných principech, které zajistí kvalitní zdravotní péči a také její srovnatelnou dostupnost v jednotlivých členských zemích. Nové členské země by se měly zapojit do široce pojatého systému koordinace sociálního zabezpečení. S právem volného pohybu osob automaticky souvisí fakt, že každý občan Evropské unie má v případě potřeby nárok na rychlou a účinnou léčbu v kterékoliv členské zemi. Proto je nutná koordinace postupů v národních zdravotnických politikách. Na tuto koordinaci se – ve svém zájmu – připravuje i Česká republika. Cíle reformy budou zaměřeny jak na sjednocování profesionální úrovně zdravotnických pracovníků, tak na kvalitu zdravotnické techniky i výběr povolených léků. Aplikace standardů EU při modernizaci a výstavbě zdravotnických zařízení bude výhledově znamenat celkové zlepšení prostředí, ve kterém bude poskytována zdravotní péče – jak pro pacienty, tak pro lékaře a zdravotnický personál.

Budeme moci pracovat v ostatních zemích Evropské unie?

Možnost hledat práci v členských zemích má v rámci základních svobod každý občan Evropské unie. Pro volný pohyb pracovních sil, který je jednou z těchto základních svobod, stanovila Evropská unie v rámci přístupových jednání s kandidátskými zeměmi tzv. přechodné období v základní délce 2 roky. V členských zemích Unie, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost (kromě některých dohodnutých služeb v Německu a Rakousku), na podnikání a na studium. Přechodné období však dosavadní členské země nemusejí vůči občanům nových členských zemí (včetně České republiky) uplatnit vůbec. Již nyní pět zemí Unie oznámilo,že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu České republiky do Evropské unie. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Naši občané budou tedy moci v těchto zemích pracovat bez omezení již od prvního dne po vstupu České republiky do EU. Základní dvouleté přechodné období bude možno v odůvodněných případech prodloužit o tři roky a mimořádných případech o další dva. Opozicích zbývajících členských zemí Česká republika stále jedná. Čtyři členské země sice prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, avšak i tyto režimy budou poměrně značně liberální. Jedná se o Německo, Rakousko, Belgii a Finsko. Tyto země již nyní praktikují velmi benevolentní režim pro udělování pracovních povolení vůči České republice, který nemůže být v budoucnu zpřísněn. Podle posledních údajů procentuální úspěšnost žadatelů o pracovní povolení v těchto zemích převyšuje 90 % (pro rok 2000 je to v případě Německa 94 %, Rakouska 96 %, Belgie 91 %, Finska 100 %). Kvóta pro české pracovníky např. v Německu není v současnosti naplněna. Je třeba zdůraznit, že se Evropská unie zavázala, že budoucí režim přístupu na pracovní trh v členských zemích nebude v žádném případě striktnější, než je nyní,a že naši občané budou současně jako občané EU spíše upřednostňováni před pracovníky ze třetích zemí.

Bude nám uznávána naše kvalifikace?

V Evropské unii platí, že kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se považují za platné na celém území Unie. Vzhledem k tomu, že v různých zemích stále existují rozdíly ve vzdělání a přípravě, stanovují se alespoň minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro všechny členské státy. Toto uznávání profesních kvalifikací je z pohledu českého občana značnou výhodou. Takzvaná regulovaná povolání (jejich výkon v daném členském státě je upraven právními předpisy, které stanovují předpoklady tohoto výkonu) je možno z hlediska požadavků na vzdělání a praxi rozdělit na dvě skupiny:

• Pro vybraná povolání (např. lékaři, zubní lékaři, farmaceuti, sestry a porodní asistentky, veterináři, architekti, právníci) bude uznávání probíhat ve vztahu k minulosti buď uznáním daného studia přímo nebo ve spojení s určitým obdobím odborné praxe v České republice. Do budoucna bude toto uznávání probíhat na základě sladění studijních nároků a osnov.
• Pro ostatní regulovaná povolání je vzájemné uznávání založeno na principu důvěry v souladu se směrnicemi práva ES. Žádost o výkon určitého povolání bude nutno společně s potvrzením o dosažené praxi a dosaženém vzdělání adresovat příslušnému úřadu členského státu, ve kterém má občan zájem práci vykonávat. Ten pak rozhodne, zda dosažené vzdělání a praxe opravňuje k výkonu práce okamžitě, nebo zda je nutno složit dodatečné zkoušky, příp. absolvovat v daném státě doplňkovou praxi.

Takzvané akademické uznávání, tj. uznání studia daného oboru či diplomu získaného v oboru, není právem Evropských společenství přímo upraveno. Některé země podepsaly mezinárodní smlouvy, které toto uznávání upravují (zejména mnohostranná Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, signatářem je i Česká republika). Takzvaná Boloňská dohoda (podepsána 31 zeměmi včetně zemí EU) usnadní uznávání diplomů a přechod mezi jednotlivými školami v rámci vysokoškolského studia.

Budou "zrušeny" hranice?

Od našeho vstupu do Unie bude našim občanům k překračování hranic s ostatními členskými státy postačovat občanský průkaz (jedná se o občanský průkaz nového typu, který se již vydává). Při překračování hranic odpadne povinnost na požádání prokázat finanční zajištění pobytu. Na mezinárodních letištích budou naši občané odbavováni ve zvláštním koridoru pro občany Evropské unie. Každý bude moci bez přihlášení pobývat v jiném členském státě po dobu tří měsíců, teprve pak bude třeba se přihlásit k pobytu, popř. prokázat prostředky k životu. Vstupem do Unie odpadnou jakákoliv cla v obchodě s ostatními členskými státy. Odpadne i celní kontrola a celní projednávání, což tento druh obchodu zlevní. Cla se budou vybírat jen na vnějších hranicích Unie (ve vnitrozemí tvoří vnější hranici EU jen mezinárodní letiště). Občan, který se ocitne ve svízelné situaci v cizí zemi mimo Unii, kde nebude zastupitelský úřad České republiky, se může obrátit s žádostí o pomoc na velvyslanectví či konzulát kterékoliv jiné členské země Evropské unie.

Má Evropská unie svou armádu?

Společná armáda Evropské unie zatím neexistuje. Každý členský stát má dosud armádu vlastní – ať již profesionální nebo dobrovolnickou. Vojenskou službu mohou v národní armádě vykonávat pouze občané dané země. Podmínky služby v armádě se v jednotlivých členských státech značně liší, není tedy možné, aby se cizinci ucházeli o službu v armádě jiné členské země. To tedy bude platit i pro naše mladé muže, dokud se nezmění pravidla, nebudou moci sloužit v armádách jiných členských zemí Unie – stejně, jako cizinci nebudou moci vykonávat vojenskou službu v armádě České republiky. Evropská unie se koncem 90. let dohodla na existenci "společné bezpečnostní a obranné politiky" a vytvoření společných sil rychlého nasazení. Tyto síly od dubna letošního roku přebírají od NATO malou vojenskou operaci v Makedonii. Jde o první použití sil Evropské unie v operaci krizového řízení. Evropská unie má kromě toho policejní misi v Bosně a Hercegovině.

Budeme moci nakupovat nemovitosti v zemích Evropské unie?

Pro obyvatele České republiky budou po vstupu do EU platit stejná pravidla jako pro obyvatele současných členských zemí. Takzvaný volný pohyb kapitálu, který je jednou ze základních svobod Evropské unie, umožňuje i nákup nemovitostí v rámci celé Evropské unie. Budeme-li tedy mít dost peněz, můžeme si například moci koupit domek někde u moře v kterékoliv zemi Evropské unie. Na druhé straně byla pro nákup našich nemovitostí cizinci vyjednána dvě tzv. přechodná období: pro nabývání zemědělské půdy a lesů (až 10 let) a pro nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení (5 let). Tato přechodná období tedy do značné míry chrání náš trh s nemovitostmi.

Jak je to s tzv. Benešovými dekrety, budeme je muset zrušit?

Evropská unie se prostřednictvím mnoha svých orgánů i představitelů k problému tzv. Benešových dekretů již několikrát vyjádřila. Podle Evropského parlamentu tzv. Benešovy dekrety nejsou překážkou k přijetí České republiky do Evropské unie. Evropský parlament se odvolal na česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž obě strany mimo jiné deklarují svou snahu pracovat na dobrých sousedských vztazích. Je tedy zřejmé, že otázky naší minulosti, ale i otázky budoucí spolupráce, si s našimi sousedy musíme vyřešit sami.

"Nařízení z Bruselu"

Snad přílišné obavy nebo nepochopení některých snah Evropské unie o harmonizaci technických norem v zájmu ochrany spotřebitele přináší často "zaručené" předpovědi, co všechno budeme muset "unifikovat" v případě našeho členství. Evropská unie dbá ve zvýšené míře na stanovení bezpečnostních parametrů tak, aby výrobek, který je na společném trhu EU, neohrozil zdraví nebo život uživatele a spotřebitele. Obecně však platí, že výrobek, s nímž se legálně obchoduje na trhu jednoho členského státu, se může – když splňuje technické předpisy – pohybovat na celém společném trhu Unie.

S použitím materiálů ze serveru Euroskop