Jaroslav Šonka spolupracovník BBC v Německu

Po pádu Berlínské zdi si slavíci hledají nové domovy

Poměrně přesně před patnácti lety se přípravovali slavíci v blízkosti Berlínské zdi, okolo bývalé západoberlínské exklávy Steinstücken, na tehdejší jaro a pochvalovali si klid, který kolem tohoto "divu světa" panoval.

Aby bylo úplně zřejmé, oč šlo: jednalo se o ostrůvky západu ve východním moři, které ovšem nevytvořila příroda, ale katastrální mapy. O historických změnách, které byly na pořadu roku, nemělo ptactvo proč přemýšlet.

Vilky místo ruin

Dnes je tento klid navždy ten tam a slavíci hledají svá stará hnízdiště marně. V těchto dnech dostavují dělníci poslední kousky plotů okolo vilek, které vyrostly tam, kde před patnácti lety byly jen ruiny, křoví a les.

Kvůli zdi sem nikdo nechtěl - to na jedné straně, nebo nesměl - na straně druhé.

Lidé bydlící nedaleko zdi mohli přátelům vypravovat historky, jaký je to krásný a romantický pocit, když divoká prasata přiběhnou do zahrady sbírat spadlé ovoce - také to je dnes již minulost.

Očividný "pořádek" nové zástavby takové návštěvy znemožnil. Dnes se to tu místo kanců hemží studenty z nově postavených kolejí a spadané ovoce musí sbírat jeho majitel. Ani kanci, ani studenti však nezpívají tak krásně jako slavíci.

Lišky a reflektory

V lesích Berlína a okolí je možné během jarních nocí poslouchat najednou i několik zpívajících slavíků. Je to opravdu zážitek. Ale slavíci mají své nároky.

Kolem zdi vojsko bývalé NDR pečovalo o ochranu vlastního lidu před svobodou pohybu a také o ochranu slavíků před liškami.

Hnízdí totiž při zemi a v okolo hnízda potřebují klid. Buldozery je znervózňují. Ale současně je zneklidňují i lišky či pobíhající kočky.

V pruhu kolem zdi vojsko bývalé NDR pečovalo nejen o ochranu vlastního lidu před svobodou pohybu, nýbrž také - bezděky - o ochranu slavíků před liškami. Reflektory a hlídky nepřátele slavíků zastrašovaly ještě víc, než nepřátele socialismu.

Investoři, hledající nové parcely pro své projekty, potřebovali nějaký ten rok po pádu zdi, než se přesně vyjasnilo, co dříve komu patřilo a kde se může stavět.

Slavíci do izolace?

Pak se rozjely buldozery a plochy bývalého hraničního pásu, často poeticky zvané "jizvami země" začaly mizet. Slavíci se museli brzy přeorientovat.

Stále se sice pohybují mezi přírodou a civilizací a jsou na leccos zvyklí, ale jejich historicky podmíněné stěhování v berlínském okolí bylo opravdu radikální.

Dříve je chránili pohraničníci. Dnes najdou klid v divoké přírodě - ovšem ne klid před liškami. Pro romantika, který chce jejich zpěv slyšet v noci otevřeným oknem, se les k tomu ještě posouvá dále a dále.

A v místech, kde slavíci původně využívali biotopu "Berlínská zeď", najdou dnes hnízdiště jen u zahradníků, kteří jim ponechají na svém pozemku zarostlý kout.

V nadšení obyvatel nové zástavby nikdo o slavících nepřemýšlí a divokých koutů je proklatě málo - snad by si v okolí stěžovali na líného souseda. Spíš je vidět krásné bílé ploty a nově naseté trávníky, které křižují dobře vydlážděné cestičky.