Andrew North zpravodaj BBC

Afghánci kouří opium běžně na veřejnosti

A tak kolemjdoucím včetně jednoho policisty nemůže ujít, co přesně v podřepu u zdi dělají. Nezdá se ale, že by to téhle trojici narkomanů závislých na heroinu nějak vadilo.

Jeden z nich vytáhne z krabičky od cigaret alobalové pouzdro, další, s turbanem na hlavě, vyndá z kapsy plastickový sáček a opatrně na alobal odsype trochu heroinu.

První z mužů si dá do úst papírovou ruličku, zapálí sirku a začne zespoda nahřívat alobal, dokud se heroin nezmění v pěnící hnědou tekutinu.

Přiblíží se a svou papírovou trubičkou zhluboka nasaje stoupající výpary. Když heroin začne působit, muž ztuhne.

Drogu začíná v Kábulu i dalších afghánských městech užívat stále více lidí

Pomalu se z toho stává běžná scéna. Drogu začíná v Kábulu i dalších afghánských městech užívat stále více lidí. Podle některých odhadů se jen v hlavním městě najde dvacet tisíc závislých.

Heroin se získává rafinováním sušeného opiového mléka z nezralých makovic, které v Afghánistánu rostou v obrovském množství.

K získání drogy je ale třeba zvláštních chemických přísad, a tak se až donedávna vyráběla většinou mimo Afghánistán za účelem zásobování heroinového trhu v Evropě a jinde.

A přestože užívání opia pro jeho narkotické vlastnosti zde má dlouhou tradici, o heroinu to neplatí.

Heroin přinesli uprchlíci

To vše se změnilo během posledních dvou let, kdy se do země začaly vracet milióny uprchlíků ze sousedního Íránu a Pákistánu.

Heroin se získává úpravou mléka z nezralých makovic

Mnoho z nich se s heroinem seznámilo právě v exilu, kde je jeho užívání rozšířené. Teď si svůj návyk přivezli s sebou a předávají ho dalším Afgháncům.

Úřady už na situaci začaly reagovat. Vedle silnice vedoucí na hlavní kábulské letiště stojí obrovský billboard, který ukazuje kuřáka heroinu.

Je vybarven červeně, hned za ním je ale vidět kostlivec smrtelně bledé modré barvy.

Vypadá to působivě, mnoho Afghánců ale skepticky poukazuje na to, že se tu plakát objevil až těsně před zahájením mezinárodní konference o drogách, kterou vláda tento týden pořádá v Kábulu.

Sluší se ale připomenout, že kabinet prezidenta Karzáího vede protidrogovou kampaň prostřednictvím televize už delší dobu a o šíření tohoto poselství byli požádáni také islámští duchovní v mešitách.

Úřady zareagovaly pozdě

Řada expertů na boj proti drogám se přesto domnívá, že afghánské úřady zareagovaly příliš pozdě. Jak mi řekl jeden pracovník OSN, úřady prý dlouho tvrdily, že heroin představuje problém jen pro Západ, teď mají ale velké obavy a nevědí si se situací rady.

Vláda se snaží na nebezpečí drog upozornit pomocí bilboardů

V celém Kábulu se najde jediné místo, které drogově závislým pomáhá. Říká se mu středisko Nedžat a nevypadá nijak působivě.

Je to malá dvoupatrová budova s několika místnostmi na spaní uvnitř oploceného komplexu. A zdejší šestitýdenní rehabilitační program má k dispozici jen deset lůžek.

Když jsem se tam byl podívat, narazil jsem přinejmenším na 40 narkomanů, kteří doufali, že se tu pro ně najde místo. Poptávka je obrovská.

A přitom jde možná jen o polovinu závislých, protože sem chodí jen muži, i když se má za to, že mezi ženami je užívání drog stejně rozšířené, byť se provozuje potají.

A není to jen heroin, který tu působí problémy. Pracovník OSN mi ve své kanceláři ukázal všechny drogy, které se teď v Kábulu užívají.

Vedle opia, heroinu a marihuany jsou tu i legálně vyráběná narkotika, jako je diazepam nebo valium, které si každý snadno může koupit v lékarně.

Nejvíce znepokojení ale pramení právě z užívání heroinu, zejména proto, že stále více lidí si ho vpichuje.

A jak mi řekl jeden ze závislých, Ghulam, spousta z nich si mezi sebou půjčuje injekční stříkačky.

Středisko Nedžat v reakci na to zavedlo bezplatnou výměnu jehel. Jeden z místních zdravotníků mi ukázal poslední sbírku - na některých použitých jehlách ještě byla krev. Každý týden je prý krabice plnější.